Hřebíkové spoje. Ing. Milan Pilgr, Ph.D. DŘEVĚNÉ KONSTR.

Transkript

1 Hřebíkové spoje JMÉNO PŘEDMĚT Ing. Milan Pilgr, Ph.D. DŘEVĚNÉ KONSTR. TŘÍDA 3. ročník ROK 28

2 Bibliografická citace: PILGR, M. Dřevěné konstrukce. Hřebíkové spoje. Pracovní verze příkladu do cvičení rozpracovaného podle ČSN EN [online]. Brno: 28, 16 s. Dostupné na < Poděkování: Deo gratias Ing. Milan Pilgr, Ph.D., 28

3 cvičení Dřevěné konstrukce Hřebíkové spoje Základní pojmy. Návrh spojovacího prostředku Na hřebíkové spoje se nejčastěji používají ocelové stavební hřebíky s hladkým dříkem kruhového průřezu se zápustnou mřížkovanou hlavou, které se vyrábějí z ocelového drátu, viz obr. 1. Obr. 1 Stavební hřebík Hřebíky se zarážejí do dřeva ručně nebo přenosnými pneumatickými hřebíkovačkami. Hřebíky se mají zarážet kolmo ke směru vláken dřeva a do takové hloubky, aby hlavy hřebíků lícovaly s povrchem dřeva. Podle způsobu namáhání se rozlišují hřebíky příčně namáhané (kladou odpor vzájemnému posunutí spojovaných prvků podél styčné spáry), namáhané na vytažení (kladou odpor vzájemnému oddělení spojovaných prvků). Příčně namáhané hřebíky mohou být jednostřižné nebo vícestřižné, podle toho, kolik částí je hřebíkem současně spojeno. Poznámka V rámci cvičení se omezíme na hřebíky příčně namáhané. Rozměry hřebíku označujeme např. HŘ 4, 11, zde první číslo udává průměr hřebíku d = 4, mm, druhé číslo udává délku hřebíku 11 mm. Normalizované průměry hřebíků pro dřevěné konstrukce jsou d = 2,8, 3,15, 3,55, 4,, 4,5, 5,, 5,6, 6,3, 7,1 a 8, mm. Volba průměru hřebíku v závislosti na tloušťce spojovaných prvků není normativně upravena, orientačně lze užít kritérium d = t / 11 t / 7, kde t je tloušťka spojovaných prvků. Délka hřebíku se volí podle možnosti tak, aby hloubka zaražení konce hřebíku (včetně hrotu) do posledního připojovaného prvku byla alespoň 8 d, viz obr. 2a). Při hloubce zaražení menší než 8 d se střihová rovina sousedící s hrotem hřebíku nepovažuje za nosnou. 3

4 Ve spoji ze tří prvků se mohou hřebíky zarážené proti sobě v jedné ose překrývat ve středním prvku za předpokladu, že rozdíl mezi tloušťkou středního prvku a hloubkou zaražení hřebíku je větší než 4 d, viz obr. 2b). Obr. 2 Délka hřebíku Otvory pro hřebíky se většinou nepředvrtávají. Při riziku štípání dřeva je ovšem nutné předvrtat otvory o průměru přibližně,8 d do hloubky rovnající se jmenovité délce hřebíku čili předvrtání se provádí, pokud je splněna některá z následujících podmínek: průměr hřebíku d 5,6 mm (norma předepisuje d > 8 mm), charakteristická hustota dřeva ρ k > 5 kg/m 3, 7 d tloušťka dřevěných prvků t < max ρ ( ). k 13 d 3 4 Poznámka V dalším se omezíme na hřebíky bez předvrtání. Mechanické vlastnosti hřebíku se uvažují podle minimální pevnosti v tahu ocelového drátu f u = 6 MPa. Návrh skupiny hřebíků. Rozteče V nosném hřebíkovém spoji se musí použít nejméně dva hřebíky. Přitom je nutné dodržet doporučené rozteče a vzdálenosti od konců a okrajů spojovaných dřev. Nejmenší osové vzdálenosti hřebíků jsou uvedeny v tab. 1 a znázorněny na obr. 3 a 4. Osová vzdálenost nosných hřebíků nesmí být větší než 4 d ve směru rovnoběžném s vlákny a 2 d ve směru kolmém k vláknům. 4

5 Obr. 3 Rozmístění hřebíků tažená příčka Obr. 4 Rozmístění hřebíků tlačená příčka 5

6 Posouzení příčně namáhaného hřebíku Má být splněna následující podmínka spolehlivosti F v, Ed Fv, Rd, kde F v,ed...návrhová smyková síla připadající na jeden střih jednoho hřebíku, F v,rd...návrhová únosnost jednoho střihu jednoho hřebíku. Smyková síla hřebíku v jedné střihové rovině se vypočte FEd Fv, Ed =, kef ns nn nr kde F Ed...výsledná návrhová síla působící na hřebíkový spoj, n s...počet rovin střihu, n n...počet hřebíků v jedné řadě, n r...počet řad hřebíků, k ef...exponent zohledňující působení hřebíků v řadě rovnoběžné s vlákny dřeva (obr. 5), který se bere (pro hřebíky bez předvrtání) k ef = 1, pro a 1 14 d, k ef =,85 pro a 1 = 1 d, k ef =,7 pro a 1 = 7 d, mezilehlé hodnoty se určí lineární interpolací. Exponent k ef lze uvažovat hodnotou 1,, jestliže jsou hřebíky v řadě vystřídány kolmo k vláknům nejméně o 1 d. Obr. 5 Hřebíky v řadách 6

7 Návrhová únosnost hřebíku ve střihu se určí podle vztahu Fv, Rk Fv, Rd = kmod, γ M kde F v,rk...charakteristická únosnost hřebíku ve střihu, γ M...dílčí součinitel spolehlivosti materiálu, který se bere γ M = 1,3, k mod...modifikační součinitel, který se použije v souladu s třídou trvání zatížení a třídou provozu. Charakteristické hodnoty únosnosti příčně namáhaných hřebíků F v,rk v libovolném směru vzhledem k vláknům dřeva se stanoví podle tab. 2, v závislosti na ohybové únosnosti hřebíku a pevnosti dřeva v otlačení. Ohybová únosnost hřebíku je vyjádřena tzv. charakteristickou hodnotou plastického momentu únosnosti M y,rk v Nmm, která se vypočte 2,6 M y, Rk =, 3 fu d, kde d...průměr hřebíku v mm, f u...mez pevnosti hřebíku v MPa. Charakteristická pevnost v otlačení stěny otvoru f h,k v MPa se stanoví (pro hřebíky bez předvrtání) jako,3 fh, k =, 82 ρ k d, kde d...průměr hřebíku v mm, ρ k...charakteristická hustota dřeva v kg/m 3. Příklad Zadání. Posuďte připojení tažené diagonály z prkna 32 1 k pásu ze dvou fošen 4 1 pomocí 4 hřebíků HŘ 4, 11 podle obr. 6. Návrhová osová síla v diagonále je N Ed = 5,5 kn, diagonála svírá s pásem úhel 4. Dřevo jakosti C22 působí při třídě provozu 1 a třídě krátkodobého trvání zatížení. Řešení Tahová síla v diagonále N Ed se uvažuje rovnoměrně rozdělena na všechny hřebíky ve spoji. Hřebíky, jež jsou navrženy jako dvojstřižné (n s = 2 obr. 7), jsou rozmístěny do 2 řad (n r = 2) po 2 kusech (n n = 2). Smyková síla jednoho hřebíku v jedné střihové rovině se stanoví pro účinný počet hřebíků v řadě pomocí exponentu k ef = 1, (pro rozteč a 1 = 75 mm 14 d), 3 FEd 5,5 1 Fv, Ed = = =,688 kn. kef 1, n n n s n r 7

8 Obr. 6 Uspořádání spoje Poznámka Navržený spínací svorník se nepovažuje za nosný. Posouzení se provede pro geometrické a materiálové charakteristiky: d = 4, mm (pro HŘ 4,), t 1 = 38 mm, t 2 = 32 mm (viz obr. 7); f u = 6 MPa (pro hřebík z hladkého ocelového drátu), ρ k = 37 kg/m 3 (pro dřevo C22), γ M = 1,3 (pro spojovací prostředky); k mod =,9 (pro třídu provozu 1 a třídu krátkodobého trvání zatížení). Obr. 7 Řez hřebíkem Nejprve stanovíme charakteristické pevnosti v otlačení pro pás (index 1) a pro diagonálu (index 2),3,3 f h, 1, k = f h,2, k =,82 ρ k d =, , = 2 MPa, přičemž poměr mezi pevnostmi v otlačení dřevěných prvků je f h,2, k β = = 1. f h,1, k 8

9 Dále stanovíme charakteristický plastický moment únosnosti hřebíku 2,6 2,6 3 M =,3 f d =,3 6 4, = 6,62 1 Nmm y, Rk u. Podle tab. 2 určíme charakteristickou únosnost hřebíku ve střihu v našem případě rozhoduje únosnost č. 1 2 β Fv, Rk = 1,15 2 M y, Rk fh,1, k d = 1 + β = 1,15 2 6, , = 1,18 kn Návrhová únosnost ve střihu Fv, Rk 1,18 Fv, Rd = kmod =,9 =,817 kn Fv, Ed =,688 kn vyhovuje. γ 1,3 M Poznámka Lze ověřit, že ve dvojstřižném spoji rozhoduje únosnost č. 1 (podle tab. 2), platí-li β M y, Rk 4 M y, Rk t1 1, t2 1,15 + 1, f h,1, k d 1 + β + β f h,2, k d resp. v jednostřižném spoji rozhoduje únosnost č. 6 (podle tab. 2), platí-li β M y, Rk 1 M y, Rk t1 1, t2 1, f h,1, k d 1 + β + β f h,2, k d Řešení spojů na zadaném vazníku Spoje pro samostatné cvičení jsou znázorněny na obr. 8. Osové síly od jednotkového zatížení při kloubovém působení styčníků jsou uvedeny v tab. 3, jejich přenásobením se získají hodnoty sil pro skutečné vnější zatěžovací účinky a jejich kombinace. Obr. 8 Spoje pro samostatné cvičení 9

10 Typické styčníky sbíjených vazníků představují přípoje příček celistvého průřezu k pásu z dvojice profilů s mezerou na šířku průřezu příčky, viz obr. 9 a 1. Profil příčky je ve styčníku zatažen mezi profily pásu k dispozici jsou dvě střižné plochy, takže hřebíky lze navrhnout jako dvojstřižné. Je-li pás navržen jako trojdílný, tj. s vnitřní vložkou, pak tato je v místě přípoje přerušena; je-li příčka navržena jako trojdílná, tj. s vnějšími příložkami, pak tyto jsou ukončeny při hranách vnějších profilů pásu. Obr. 9 Přípoj tažené diagonály a tlačené svislice k dolnímu pásu Obr. 1 Přípoj dvou diagonál a svislice k dolnímu pásu 1

11 Hřebíkové spoje se dimenzují na maximální osovou sílu v připojované příčce. Ve styčnících se většinou použijí hřebíky jednotného průměru. S ohledem na předpokládané rozměry profilů volte průměr hřebíku d = 4,5 mm nebo d = 5 mm. Návrh spoje vychází ze střihové únosnosti jednoho hřebíku F v,rd. Poznámka Střihová únosnost hřebíku se stanovuje nezávisle na úhlu mezi působící silou a směrem vláken dřeva, lze ji tedy uvažovat shodnou pro všechny spoje na vazníku. Nutný počet hřebíků ve spoji je N Ed n >, ns Fv, Rd kde N Ed... osová síla v připojovaném prutu, n s = 2... počet rovin střihu. Při rozmístění hřebíků je nutné dodržet minimální rozteče a vzdálenosti od konců a okrajů spojovaných dřev. Jestliže velikost styčných ploch mezi příčkou a pásem neumožňuje rozmístit všechny hřebíky, je třeba dodatečně zvětšit výšku průřezu připojovaného prutu. Styčníky je třeba stáhnout svorníkem, který zabezpečuje hřebíky proti vytažení zapříčiněnému křivením dřeva. 1) Přípoj tažené diagonály a tlačené svislice k dolnímu pásu lze navrhnout jako centrický, viz obr. 9. Hřebíkový spoj přenáší tahovou sílu v diagonále N D1. Tlaková síla ve svislici N V2 je přenášena kontaktem mezi vnějšími částmi (trojdílné) svislice a profily dolního pásu. 2) Přípoj dvou diagonál a svislice k dolnímu pásu je možné navrhnout jen jako excentrický, viz obr. 1. Styčník sestává ze tří hřebíkových spojů každý přenáší osovou sílu příslušného připojovaného prutu N D2, N V3, resp. N D3. 11

12 Tab. 1 Nejmenší osové vzdálenosti hřebíků Rozteče rovnoběžně s vlákny v řadě a kolmo k vláknům mezi řadami: Vzdálenosti od konců a okrajů: Vzdálenost Označení Úhel α Hřebíky bez předvrtaných otvorů ρ k 42 kg/m 3 42 kg/m 3 < ρ k ρ k 5 kg/m 3 Hřebíky s předvrtanými otvory mezi hřebíky ve směru vláken a 1 α 36 d < 5 mm: ( cosα )d d 5 mm: ( cosα )d ( cosα )d ( 4 + cosα )d od konce kolmo k vláknům namáhaného nenamáhaného a 2 α 36 5 d 7 d ( 3 + sinα )d a 3,t 9 α 9 ( cos α ) d ( 5 cos α ) d 15 + ( cos α )d a 3,c 9 α 27 1 d 15 d 7 d od okraje namáhaného a 4,t α 18 d < 5 mm: sin α ( ) d d 5 mm: sin α ( ) d d < 5 mm: sin α ( ) d d 5 mm: sin α ( ) d d < 5 mm: ( sin α )d d 5 mm: ( sin α )d nenamáhaného a 4,c 18 α 36 5 d 7 d 3 d d je průměr hřebíku, α úhel mezi silou a směrem vláken dřeva, charakteristická hustota dřeva. ρ k

13 Tab. 2 Charakteristická únosnost příčně namáhaného hřebíku pro střihovou spáru konstrukčních prvků ze dřeva a materiálů na bázi dřeva (rozhodující je nejmenší hodnota) Únosnost Způsob porušení 1 F f t d v, Rk = h,1, k 1 2 F f t d v, Rk = h,2, k 2 3 F 2 2 fh,1, k t1 d 2 t 2 t = t 2 t2 β 2 β 1 β β 1+ β t1 t1 t1 t1 v, Rk 1 Jednostřižný spoj h,1, k 1 4 F 1,5 2 β ( 1+ β ) v, Rk ( 2 + β ) f t d 4 β M y, Rk = + β 2 + β 2 fh,1, k d t 1 h,1, k F 1,5 2 β ( 1+ β ) v, Rk ( 1+ 2 β ) f t d 4 β M y, Rk = + β 1+ 2 β 2 fh,1, k d t 2 2 β 6 Fv, Rk = 1,15 2 M y, Rk f h,1, k d 1+ β t 1 je tloušťka dřeva na straně hlavy hřebíku, t 2 hloubka zaražení konce hřebíku. 7 F f t d v, Rk = h,1, k 1 8 F =, f t d v, Rk 5 h,2, k 2 Dvojstřižný spoj h,1, k 1 9 F 1,5 2 β ( 1+ β ) v, Rk ( 2 + β ) f t d 4 β M y, Rk = + β 2 + β 2 fh,1, k d t 1 2 β 1 Fv, Rk = 1,15 2 M y, Rk f h,1, k d 1+ β t 1 je menší z tloušťky dřeva na straně hlavy a hloubky zaražení konce hřebíku, t 2 tloušťka středního prvku. f h,1,k, f h,2,k jsou charakteristické pevnosti v otlačení stěny otvoru v dřevěném prvku s tloušťkou t 1, resp. t 2, β = f h,2,k / f h,1,k poměr mezi pevnostmi v otlačení, d průměr hřebíku, M y,rk charakteristický plastický moment únosnosti hřebíku. Poznámka Střihové únosnosti č. 3, 4, 5, 6 a 9, 1 lze zvýšit vlivem odolnosti hřebíku proti vytažení, viz EC.

14 Tab. 3 Příhradový vazník o rozpětí 12 m Prut Systémová délka (mm) Osové síly od jednotkového zatížení (kn) Prut Systémová délka (mm) H1 H2 H3 H4 H5 H6 H7 H8 H9 H ,18 4,95 4,95 5,42 5,42 3,87 3,87 2,25 2,25 1,22 1,22 2,25 2,25 3,87 3,87 5,42 5,42 4,95 4,95 3,18 4,4 7,2 7,2 9,29 9,29 9,29 9,29 7,2 7,2 4,4,41,75,75 1,29 1,29 1,29 1,29,75,75,41 D1 D2 D3 D4 D5 D6 D7 D8 D9 D Osové síly od jednotkového zatížení (kn) + 4,76 + 2,79 1,17,34 + 1,73 1,26 + 1,31 1,53 + 1,62 + 1,83 + 1,83 + 1,62 1,53 + 1,31 1,26 + 1,73,34 1,17 + 2,79 + 4,76 + 6,59 + 4,41 2,7 +,97 +,47 +,47 +,97 2,7 + 4,41 + 6,59 +,61 +,54,51 +,44,42,42 +,44,51 +,54 +,61 Dolní pás Svislice Horní pás Diagonály S1 S2 S3 S4 S5 S6 S7 S ,16 + 5,59 + 4,5 + 4,5 + 3,1 + 1,22 + 1,22 + 3,1 + 4,5 + 4,5 + 5,59 + 3,16 + 4,38 + 8,69 + 9, + 9, + 8,69 + 4,38 Poznámka Kladné hodnoty osových sil značí tah, záporné tlak. +,41 + 1,3 + 1,5 + 1,5 + 1,3 +,41 V1 V2 V3 V4 V5 V6 V7 V8 V ,5 3,56 1,2 1,2 1,37 1,5 1,5 1,37 1,2 1,2 3,56 4,5 6, 4,93 1,2 1,2 1,2 1,2 4,93 6,,5,46,46,5

15 Literatura [1] DUTKO, P., LEDERER, F., FERJENČÍK, P. a ČÍŽEK, L. Drevené konštrukcie Bratislava: Alfa, 1976, 46 s. [2] BLASS, H. J. a kol. Dřevěné konstrukce podle Eurokódu 5 STEP 1. Navrhování a konstrukční materiály. Přeložil B. Koželouh Zlín: Bohumil Koželouh, 1998, 496 s. ISBN [3] STRAKA, B. a PECHALOVÁ, J. Dřevěné konstrukce Brno: CERM, 1996, 13 s. ISBN [4] STRAKA, B. a BUKOVSKÝ, L. Navrhování dřevěných konstrukcí Brno: CERM, 1996, 12 s. ISBN [5] ČSN EN (73 171) Eurokód 5: Navrhování dřevěných konstrukcí Část 1-1: Obecná pravidla Společná pravidla a pravidla pro pozemní stavby Praha: ČNI, 26 [6] ČSN Navrhování, výpočet a posuzování dřevěných stavebních konstrukcí Obecná pravidla a pravidla pro pozemní stavby Praha: ČNI, 27 15

16 16