DIDAKTIKA EKONOMICKÝCH PŘEDMĚTŮ. doc. Ing. Pavel Krpálek, CSc. KDEP FFÚ VŠE.

Transkript

1 DIDAKTIKA EKONOMICKÝCH PŘEDMĚTŮ doc. Ing. Pavel Krpálek, CSc. KDEP FFÚ VŠE

2 Doporučená literatura a informační zdroje: Krpálek, P. Krpálková Krelová, K. Didaktika ekonomických předmětů, Praha: Oeconomica, VŠE, 2012, ISBN Asztalos, O. Ekonomické vzdělávání v systému středního a vyššího školství v ČR, Praha: VŠE, 1996, ISBN prezentace ke stažení na www: Petty, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, Kalhous, Z., Obst, J. Školní didaktika, Praha: Portál, Skalková, J. Obecná didaktika, Praha: Grada, Pasch, M. et al. Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Jak pracovat s kurikulem. Praha: Portál, Rámcové vzdělávací programy: dostupné URL Školní vzdělávací programy - učební dokumenty oborů vzdělání: Obchodní akademie, Ekonomické lyceum

3 Odkazy na www: - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy - Česká školní inspekce - Národní ústav pro vzdělávání Praha Výzkumný ústav pedagogický Praha - Ústav pro informace ve vzdělávání - zjišťování výsledků ve vzdělávání, testy - programy a příručky pro učitele, legislativa - metodický portál: články, DUMy, webináře informační server pro učitele nová koncepce maturitních zkoušek On line odborné časopisy: Moderní vyučování Učitelské noviny Učitelské listy

4 Souvislosti vědních disciplín o vzdělávání - společenské vědní disciplíny, vycházejí z filozofie PEDAGOGIKA = teorie výchovy, tvoří ji součásti: obecná pedagogika historická pedagogika komparativní a mezinárodní pedagogika filozofie edukace (sociologie výchovy) sociální pedagogika speciální pedagogika pedagogická psychologie školní pedagogika pedagogická evaluace a edukometrie didaktika (obecná oborová předmětová) ekonomie edukace (hospodářská pedagogika, ekonomika vzdělávání) pedagogická prognostika andragogika (pedagogika vzdělávání dospělých) gerontopedagogika (gerontagogika) pedagogika volného času

5 D I D A K T I K A (didaskein, gr.) vyučuji, poučuji, jasně vykládám = teorie vyučování (teorie vzdělávání a vyučování)

6 D I D A K T I K A Wolfgang Ratke NOVA DIDACTICA (1612) ( = cesta učení, umění vyučovat ) J. A. Komenský DIDACTICA MAGNA (1657) ( = všeobecné umění jak naučit všechny všemu )

7 Wolfgang Ratke NOVA DIDACTICA (1612) SENSUALISMUS Didaktické principy: dítě je tabula rasa Principy: poznávací procesy jsou vnímáním světa a jeho přetavením v mysli = představy 1. víra v přirozený řád věcí (analogie s fungováním přírody, soulad s přírodou) 2. zaměření se na jednu věc, ne více věcí současně (systematičnost) 3. praktičnost (využitelnost) poznatků propojování s činnostmi 4. nenásilné učení (bez resentimentů, fyzických trestů a strachu z učitele) 5. učit žáky tomu, co mohou na své úrovni pochopit (přiměřenost) 6. postupovat od konkrétnímu ke všeobecnému (a abstraktnímu)

8 Didaktika jest umění jak dobře učiti. Učiti znamená působiti, aby tomu co někdo zná se naučil také jiný a znal to J. A. Komenský DIDACTICA MAGNA (1657)

9

10 OPERACIONALIZACE ZÁKLADNÍCH POJMŮ A VZTAHŮ VE VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ proces, v němž si vzdělávaný jedinec (EDUKANT) zejména v rámci systému VÝUKY pod vedením učitele (EDUKÁTORA) osvojuje určitou sumu poznatků, činností a zkušeností, kterou následně vnitřním zpracováním (UČENÍM) přetváří ve vědomosti, praktickým užitím v dovednosti a opakovanou činností v návyky

11 VZDĚLÁVÁNÍ: edukační realita+edukační procesy EDUKAČNÍ REALITA: úsek objektivní reality, kde probíhají edukační procesy EDUKAČNÍ PROCESY (EDUKACE): takový typ součinnosti, během níž se jedna skupina subjektů učí (edukanti) a jiné subjekty (edukátoři) řídí a usměrňují tento jejich proces učení = tj. vyučují, určitým stylem vedou výuku (učitelé, lektoři, školitelé, instruktoři vystupující jako mentoři, kouči, facilitátoři) V edukačním procesu je vždy obsaženo UČENÍ!

12 VÝUKA a UČENÍ Ve VZDĚLÁVÁNÍ se prolínají dva základní procesy:» PROCES VÝUKY: systém navozování a řízení procesu učení» PROCES UČENÍ: poznávací činnost vzdělávaných (tj. aktivity učících se jedinců) SYSTÉM VÝUKY SYSTÉM UČENÍ edukátor vzdělávací obsah edukant

13 OPERACIONALIZACE ZÁKLADNÍCH POJMŮ A VZTAHŮ VE VZDĚLÁVÁNÍ DIDAKTICKÁ TRANSFORMACE = přenos VĚDY (vědní disciplíny) do systému učiva VĚDA VYUČOVACÍ PŘEDMĚT KURIKULUM obsah vzdělávání vzdělávací program DIDAKTICKÁ INTERPRETACE kurikula = konkrétní způsob vedení výuky učitelem (od přípravy na vyučování až po evaluaci výsledků výuky)

14 Model edukační reality podle prof. Malíře

15 Model edukační reality podle prof. Malíře

16

17 DIDAKTICKÝ SYSTÉM: PROJEKT VÝCHOVY A VZDĚLÁVÁNÍ CÍLOVÉ KOMPETENCE (ODBORNÉ A KLÍČOVÉ) VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ CÍLE OBSAH VÝUKY DIDAKTICKÉ PROSTŘEDKY NEMATERIÁLNÍ MATERIÁLNÍ vyuč.metody + organ.formy didaktická technika + učební pomůcky + edukační prostředí (kvalita a vybavenost učeben) OSOBNOSTNÍ ČINITELÉ osobnost učitele + žáci didaktická interakce - motivace, aktivizace - úroveň komunikace

18 Klasický přístup k systému vzdělávání podle Yvese Bertranda 4 systémové prvky a 3 póly reflexe vzdělávání 1. SUBJEKT (edukant, žák, student), 2. OBSAH (učivo, obory, disciplíny, kurzy, předměty), 3. SPOLEČNOST (okolí, další lidé, praxe, univerzum), 4. PEDAGOGICKÁ INTERAKCE mezi těmito třemi póly (učitel, média a technologie, pedagogická komunikace)

19 Model výuky TRADIČNÍ OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ PROSTŘEDÍ DIDAKTICKÉ PROSTŘEDKY METODY POMŮCKY FORMY TECHNIKA A TECHNOLOGIE UČITEL ŽÁK Didaktický trojúhelník

20 Model výuky MODERNÍ DIDAKTICKÉ PROSTŘEDKY PROSTŘEDÍ OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ METODY POMŮCKY FORMY TECHNIKA A TECHNOLOGIE UČITEL ŽÁK Didaktický trojúhelník

21 KURIKULÁRNÍ ZMĚNY V ČR vnitřní proměna školy NÁRODNÍ SOUSTAVA KVALIFIKACÍ PROFESNÍ PROFILY RVP ŠVP INOVACE DIDAKTICKÉHO SYSTÉMU: PROJEKT VÝCHOVY A VZDĚLÁVÁNÍ DIDAKTICKÉ PROSTŘEDKY VVC.. OBSAH METODY FORMY UČEBNÍ DTT POMŮCKY KOMPETENCE POTŘEBA INTEGRACE UČIVA PRŮŘEZOVÉ STRUKTURY UČIVA: OBČAN V DEMOKRATICKÉ SPOLEČNOSTI ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE ČLOVĚK A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE + GRAMOTNOST funkční informační finanční

22 Nové paradigma ve vzdělávání: od transmise (encyklopedismu) ke konstruktivismu

23 KOGNITIVNĚ PSYCHOLOGICKÁ TEORIE VZDĚLÁVÁNÍ Moderní paradigma: KONSTRUKTIVISMUS Počátky konstruktivistických výzkumů: Jean Piaget ( ) Gaston Bachelard Filozofie odmítnutí, PREKONCEPT epistemologický profil, epistemologické rušení již vštípený (interiorizovaný) poznatek edukanta, fixovaný v jeho poznatkovém systému ještě před získáním skutečného poznatku v aktuálním procesu učení, komplex, tvořený vzájemně na sebe působícími otázkami, aktuální situací, předešlými znalostmi, prostředník mezi poznatkem a strukturovaným myšlením,

24 Pedagogické (epistemologické) profily: popisují kognitivní charakteristiky edukantů (styly učení), edukant není tabula rasa, každý má nějaké vstupní představy, primární zkušenosti (prefilozofii), intuitivní přístupy, pracovní metody, formy argumentace, informační dovednosti = existující PREKONCEPTY edukant má zažité určité mentální návyky, mentální obrazy či reprezentace, které se mohou za určitých okolností stát epistemologickou překážkou, protože edukant klade odpor když ho nutíme ke změně metody

25 PREKONCEPTY jsou v průběhu procesu učení překonávány, proces učení je v podstatě asimilace prekonceptů, tzn. začleňování a transformace jejich podstaty do nových kognitivních struktur, PARADOX KOGNITIVNÍHO ÚSILÍ: prekoncepty jsou eliminovány, (pokud způsobují epistemologické rušení) aby vzniklo poznání nové - lepší.

26 Potřeba inovace průběhu vzdělávání: didaktický materialismus (encyklopedismus, memorování) konstruktivismus (tvořivost, činnosti) činnostní charakter výuky samostatnost žáků (podmínky pro rozvoj klíčových kompetencí) integrace učiva a výuky vertikální i horizontální (propojování obsahů předmětů a vazba na praxi) zpětnovazební mechanismus a klima školy (informační toky a komunikace ve školním prostředí škola vnější prostředí vedení školy učitelé žáci)

27 KVALITA VÝUKY TOTAL QUALITY MANAGEMENT (TQM) KOMPLEXNÍ ŘÍZENÍ JAKOSTI ZÁKLADNÍ PRINCIPY: orientace na žáky (spokojenost s výukou, identifikace se školou) důraz na edukační procesy vyvážené formy a metody aktivizace, komunikace (tzv. měkké prvky) nepřetržité zlepšování vyučovacího procesu evaluační a autoevaluační procesy (evaluační kultura) vytvoření příznivého klimatu ve výuce

28 Význam a role vzdělávání ve společnosti Zdroj: Beneš, M. Andragogika, Praha: Grada, 2014, ISBN

29 PROCES CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ - TŘI ZÁKLADNÍ PŘÍSTUPY: FORMÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ (formal education) - ve školských systémech, v odborné literatuře označováno i jako školní vzdělávání nebo formalizované vzdělávání, výsledkem je určitý dosažený stupeň vzdělání, jeho absolvování je potvrzeno příslušným dokladem o dosažené kvalifikaci nebo certifikátem (např. výučním list, maturitní vysvědčení nebo vysokoškolský diplom), NEFORMÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ (nonformal education) - organizované systematické vzdělávání v institucích mimo formální vzdělávací systém, zaměřené na konkrétní cílové skupiny obyvatelstva, například podnikové vzdělávání v podnikatelské sféře, nabídka vzdělávacích agentur na komerční bázi (jazykové kurzy, koučink apod.) nebo nabídka exekutivy na neziskové bázi (rekvalifikační programy úřadů práce apod.), INFORMÁLNÍ UČENÍ (VZDĚLÁVÁNÍ) (informal education) - probíhá mimo institucionální vzdělávání, spontánní proces zcela samostatného nezávislého získávání informací a poznatků (vědomostí, dovedností, návyků, postojů) z každodenních individuálních zkušeností v běžném sociálním prostředí, z kontaktů s jinými lidmi, běžně probíhá v rodině, na pracovišti, ve volném čase, specifickým rysem je neorganizovanost, nesystematičnost, nahodilost.

30 Všeživotní učení (lifewide learning): učení v celé délce a šíři života, jedna z dimenzí celoživotního učení, zdůrazňuje propojení a rovnoprávnost formálního vzdělávání, neformálního vzdělávání a informálního učení. Zdroj: Šerák, M. Zájmové vzdělávání dospělých, Praha: Portál, 2009.

31 Pyramidální pojetí kompetenčního přístupu ve vzdělávání v ČR Zdroj: Veteška, J. Aktuální otázky vzdělávání dospělých. Praha: UJAK, 2011.

32 ČTYŘI PILÍŘE VÍCEROZMĚRNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ = celoživotní učení je průvodním jevem života L E A R N I N G TO KNOW TO DO TO LIVE TO BE TOGETHER UČIT SE UČIT SE JEDNAT UČIT SE ŽÍT UČIT SE BÝT POZNÁVAT SPOLEČNĚ osvojit si nástroje naučit se tvořivě umět spolupracovat porozumět své pochopení světa, pracovat, uvážlivě s ostatními lidmi, vlastní osobnosti, rozvoj dovedností zasahovat do svého podílet se na jejímu utváření potřebných prostředí společenských v souladu k učení se činnostech s morálními hodnotami

33

34

35

36 DIDAKTICKÁ EFEKTIVNOST - účelné a účinné fungování didaktického systému Výuka je didakticky efektivní, pokud se dosáhne stanoveného výchovně vzdělávacího cíle optimálním využitím disponibilní hodinové dotace za cenu přiměřené zátěže žáků a učitele.

37 Děkuji za pozornost