Zpravodaj projektu PREGNET

Transkript

1 Zpravdaj prjektu PREGNET Úvdní slv Přibližně každý desátý bčan České republiky (ČR) se ptýká se zdravtním pstižením, které mu v různé míře kmplikuje vstup neb dluhdbé udržení se na pracvním trhu. Od rku 2004 je záknem zaktven práv těcht bčanů pžádat Úřad práce ČR (ÚP ČR) pmc při překnání tét bariéry prstřednictvím tzv. pracvní rehabilitace. Pracvní rehabilitace si klade za cíl, na základě vytvřených pstupů a s důrazem na individuální přístup ke zdravtně pstiženým, zvýšit šance jejich uplatnění na tevřeném trhu práce. V rámci začleňvání sba se zdravtním pstižením (OZP) na trh práce se prkázal jak velmi efektivní, pkud jedntlivé subjekty zajišťující služby účastníkům pracvní rehabilitace úzce splupracují. Mezi základní pilíře patří především zaměstnavatelé, vzdělávací a pradenské rganizace, zdravtnická zařízení a ÚP ČR, jak krdinátr a zadavatel celéh prcesu. Čísl 1 3/2013 Účelem prjektu PREGNET je navázat na úspěšný prjekt Rehabilitace aktivace práce ( ), který piltně věřil funkčnst a příns těcht vazeb v 6 krajích ČR. V rámci navazujícíh prjektu PREGNET vznikne reginální síť i ve zbývajících krajích ČR a bude piltně věřena její funkčnst. Účastníkem pracvní rehabilitace mhu být tyt cílvé skupiny: sba se zdravtním pstižením (uznaná ČSSZ) sba, která je uznána dčasně práce neschpnu, a pracvní rehabilitaci jí dpručil šetřující lékař sba, která v rámci kntrlní lékařské prhlídky přestala být invalidní a pracvní rehabilitaci jí dpručila kresní správa sciálníh zabezpečení sba, která byla rgánem sciálníh zabezpečení psuzena, že již není invalidní, a t p dbu 12 měsíců de dne tht psuzení K tmu, aby pstižený člvěk úspěšně zvládl návrat d splečenskéh, příp. eknmickéh živta je bezpdmínečně nutné vytvření kncepce nvéh živta. Rzhvr s úspěšným klientem pracvní rehabilitace na str. 6-7 Systémvý individuální prjekt MPSV ČR: Reginální sítě splupráce v pracvní rehabilitaci (zkr. PREGNET) CZ.1.04/2.2.00/ Oblast pdpry 2. 2 OP LZZ: Mdernizace institucí a zavedení systému kvality služeb zaměstnansti a jejich rzvj Stránka 1 Březen 2013 Rčník 1, čísl 1 PREGNET

2 Hdncení funkčníh pracvníh ptenciálu sb se zdravtním pstižením Knference se seminářem pr zdravtníky a dbrnu veřejnst Dne se v knferenčním sále Fakultní nemcnice Brn uskutečnil dbrný seminář, který byl určen především zdravtníkům, ale i širké dbrné veřejnsti, s cílem předat aktuální infrmace z blasti hdncení funkčníh pracvníh ptenciálu sb se zdravtním pstižením (OZP). Účastníci byli z řad lékařů (rehabilitačních, psudkvých, pracvních), terapeutů (erg a fyzi), pracvníků ÚP ČR, neziskvých rganizací a dalších subjektů, které pmáhají OZP v návratu na pracvní trh. Celkem se semináře zúčastnil na 150 sb. Úvdní slv patřil přadateli, který prstřednictvím Mgr. Patrika Rückera seznámil účastníky s bsahem a cílem prjektu PREGNET. Slva se pté ujali přednášející z Kliniky rehabilitačníh lékařství 1. LF UK Praha a VFN (dále KRL), v čele s přednstku kliniky paní dcentku Olgu Švestkvu (dbrná garantka ergdiagnstiky v rámci veřejné zakázky prjektu PREGNET). V dplední části paní přednstka seznámila účastníky semináře s širšími teretickými výchdisky pr využití ergdiagnstiky, jak nástrje hdncení pracvníh ptenciálu sb s disabilitu. Navazující druhá část byla kncipvána jak praktický wrkshp. MUDr. Sládkvá (rehab. lékařka KRL) ve splu-práci s Mgr. Svěcenu (veducí výuky ergterapie na KRL) a Mgr. Kzlervu (sciální pracvnice KRL) pdrbně představily jedntlivé metdiky, které lze v rámci ergdiagnstickéh vyšetření využívat. Sučasně seznámily účastníky s praktickým pstupem v rámci ergdiagnstickéh vyšetření a bjasnily vazbu a způsb splupráce s ÚP ČR. Stránka 2 Březen 2013 Rčník 1, čísl 1 PREGNET

3 Dne prběhl bsahvě identický seminář v Praze na Albertvě, v aule KRL. Přadatele překvapil i při přípravě pražskéh semináře brvský zájem účast. Z kapacitních důvdů musel být prt již na knci ledna pzastaven příjem dalších přihlášek. Pčet účastníků se tak zastavil na čísle 120 sb. Přadatelé i na tét akci zajistili pr účastníky vydatné bčerstvení a akreditvali účast v rámci Celživtníh vzdělávání zdravtníků kreditními bdy. V plední puze se uskutečnila v knihvně kliniky třičtvrtěhdinvá tiskvá knference za účasti 10 nvinářů, přednstky KRL Dc. MUDr. Olgy Švestkvé, PhD., prděkanky 1. LF Prf. RNDr. Libuše Klářvé, CSc., zástupce ředitelky VFN MUDr. Jana Břízi, CSc., MBA, dbrné garantky prjektu PREGNET Mgr. Ivety Vernervé za MPSV ČR. Seminář prběhl na Klinice rehab. lékařství 1. LF UK a VFN v Praze Odbrnu lékařsku veřejnst reprezentval i ředitel dbru psudkvé služby MPSV ČR MUDr. Rstislav Čevela, PhD. a dc. MUDr. Libuše Čeledvá, PhD. Čestným hstem knference byl prf. MUDr. Jan Pfeiffer CSc., který v těcht dnech slaví 85. narzeniny. Rádi bychm se připjili s gratulací a ppřáli mu d dalších let hdně zdraví a radsti. V příštím čísle zpravdaje připravujeme pr naše čtenáře rzhvr s tímt světvě uznávaným dbrníkem v blasti rehabilitace a neurlgie. Stránka 3 Březen 2013 Rčník 1, čísl 1 PREGNET

4 Aktuálně V jedntlivých krajích (viz mapa) jsu již v rámci reginálních sítí zapjena zdravtnická zařízení (ergdiagnstická centra), vytipvaní zaměstnavatelé a vzdělávací rganizace. Aktuálně prbíhá rzšiřvání tét základní sítě další rganizace. V případě zájmu zapjení d reginální sítě v uvedených krajích nás prsím kntaktujte. Aktuálně prbíhá: Mapa krajů, kde prbíhá realizace prjektu PREGNET Dpracvání metdik pr jedntný pstup pracvníků ÚP ČR a zapjených zdrav. zařízení Splupráce se zaměstnavateli OZP Zajištění vybavení pr ergdiagnstická centra Připravujeme Odbrné semináře pr pracvníky ÚP ČR na téma seznámení se standardy a pstupy pr pracvní rehabilitaci v ČR Praha, Brn Liberec, Zlín Plzeň, Ostrava Olmuc, Jihlava Vybavení jedntlivých ergdiagnstických pracvišť a pršklení zdravtnickéh persnálu Wrkshpy pr dbrníky, zaměstnavatele i širku veřejnst na téma: pracvní rehabilitace a zaměstnávání OZP (duben 2013) Stránka 4 Březen 2013 Rčník 1, čísl 1 PREGNET

5 Představujeme Příjemce prjektu MPSV ČR Ministerstv práce a sciálních věcí České republiky je ústředním rgánem státní správy, d jehž gesce patří mim jiné i služby zaměstnansti a prvádění aktivní a pasivní plitiky zaměstnansti. MPSV je ústředním rgánem státní správy pr pracvněprávní vztahy, bezpečnst práce, zaměstnanst a rekvalifikaci, klektivní vyjednávání, mzdy a jiné dměny za práci, důchdvé zabezpečení, nemcenské pjištění, nemcenské zabezpečení, sciální péči, péči pracvní pdmínky žen a mladistvých, právní chranu mateřství, péči rdinu a děti, péči bčany, kteří ptřebují zvláštní pmc, a pr další tázky mzdvé a sciální plitiky. Prjekt PREGNET reaguje na ptřeby bčanů vyžadující zvláštní pmc - sby se zdravtním pstižením. Cílem prjektu je vybudvání reginálních sítí subjektů splupracujících v pracvní rehabilitaci. Sučasně je cílem prjektu vytvřit zázemí pr zavedení a legislativní a rganizační uktvení nvéh systému psuzvání zdravtní způsbilsti OZP, který vychází z Mezinárdní klasifikace funkčních schpnstí, disability a zdraví Světvé zdravtnické rganizace (ICF). Tent systém využívá mderních ergdiagnstických testvacích metd hdncení funkčních činnstí a pracvníh ptenciálu OZP a následně pmáhá při kmunikaci se zaměstnavatelem a stanvení th, jaké pracvní činnsti může OZP vyknávat, případně v jaké blasti je mžn se dále prfesně vzdělávat a rzvíjet. Mgr. Ivetu Vernervu - dbrnu garantku prjektu Jak dbrná garantka prjektu se splu s dalšími členy Řídícíh expertníh týmu pdílím na řešení věcných prblémů spjených s dsažením cílů prjektu. Prjekt PREGNET je priritně zaměřen na vytvření systému reginálních sítí splupráce v blasti pracvní rehabilitace a vytvření pdmínek pr jejich rzvj. Měl by také pdpřit aktivní zapjení zaměstnavatelů a rganizací pracujících s sbami se zdravtním pstižením, jelikž síťvání se týká nejen Úřadu práce ČR jak partnera prjektu, který zabezpečuje pracvní rehabilitaci, ale především ptenciálních partnerských rganizací z blasti léčebné a pracvní rehabilitace, tj. zdravtnických rganizací, vzdělávacích a pradenských rganizací a rganizací specializujících se na práci s sbami se zdravtním pstižením v blasti jejich integrace na trh práce. Od realizátra prjektu tedy čekáváme kvalitně dvedenu práci veducí k naplnění cílů prjektu prstřednictvím jedntlivých klíčvých aktivit. Na základě hdncení účinnsti pracvní rehabilitace cby nástrje aktivní plitiky zaměstnansti a jeh využívání v psledních třech letech lze knstatvat, že nadále přetrvávají výrazné reginální rzdíly v jeh aplikaci. Prjekt by měl tedy ve svém důsledku přispět i ke zvýšení kvality pskytvaných služeb v blasti pracvní rehabilitace. Úřad práce ČR by měl p sknčení prjektu dispnvat jedntnu metdiku veducí ke standardizaci celéh prcesu a získat základní síť partnerských rganizací, která se v průběhu dalších let může nadále rzrůstat. Naší vizí je pstupné dburávání bariér a steretypů jak v přístupu zaměstnavatelů k sbám se zdravtním pstižením tak snaha získání náhledu samtných sb se zdravtním pstižením na jejich situaci a aktivní zapjení d prcesu jejíh řešení. Na závěr bych ráda pznamenala, že pracvní rehabilitace není zajisté samspasným způsbem veducím k plné zaměstnansti sb se zdravtním pstižením, ale prfesinální aplikace tht nástrje může v mnha směrech významně zvýšit šance na pracvní uplatnění těcht sb na trhu práce. Někdy je dbré si uvědmit, že i cesta je cíl. Stránka 5 Březen 2013 Rčník 1, čísl 1 PREGNET

6 Rzhvr Pan Jsef Kčí je názrným důkazem th, že pracvní rehabilitace má smysl. V rce 2008 se zúčastnil jak klient piltníh věření v rámci prjektu Rehabilitace aktivace práce (RAP). Navzdry svému pměrně vážnému zdravtnímu mezení pr něj sknčila účast v prjektu úspěchem. Získal pracvní uplatnění na pzici samstatnéh dbrnéh referenta v Masarykvě nemcnici v Ústí nad Labem, kde pracuje ddnes. Jak vzpmínáte na svjí účast v prjektu RAP? Půvdně jsem ani nebyl v základním výběru. Ale hned jak jsem se prjektu dzvěděl, byl jsem pžádat svjí zprstředkvatelku na Úřadě práce, že mám účast v prjektu velký zájem. Abslvval jsem pradenský prgram s ergdiagnstiku, která prbíhala přím v zařízení méh sučasnéh zaměstnavatele. Přístup pana primáře i celéh týmu byl pr mě zásadní. Nejdůležitějším prblémem při uplatnění OZP na trhu práce je subjektivní stav tht člvěka. Ve vztahu k ergdiagnstice se jedná pměrně žehavu tázku, prtže každé psuzvání neb snaha bjektivizaci nutně naráží na subjektivitu zdr. pstižené sby. K tmu, aby pstižený člvěk úspěšně zvládl návrat d splečenskéh, příp. eknmickéh živta je bezpdmínečně nutné vytvření kncepce nvéh živta. Tat kncepce předpkládá hlubké sebeuvědmění a sučástí je také zvládnut vše z hlediska duševníh, psychickéh- tedy psychlgickéh. Člvěk se musí především dstat d psychlgické fáze hlubkéh a upřímnéh usmíření se svým pstižením. Pkud nedjde d tht stavunebude následvat zdpvědný aktivizační prces. Dále je pdmínku, aby dšl k razantnímu přehdncení veškerých pririt z hlediska bilgických, sciálních i psychlgických ptřeb. Živtní hdnty a cíle zůstávají zachvány, mění se však metdy, Jak hdntíte dnešní situaci zdravtně pstižených ve vztahu k pracvnímu uplatnění? Stav hmtnéh zabezpečení OZP a systém sciální pmci a dávek pr OZP, také však hmtné stimulace a eknmické mtivace, je pdle méh názru dstatečný a dpvídá sučasným mžnstem ČR. Tent systém hmtné zainteresvansti zaměstnavatelů i OZP při vstupu d pracvních aktivit je dle méh názru velmi slidní. Velkým prblémem je však určitá přetrvávající předpjatst zaměstnavatelů, kdy bčan s handicapem je brán jak někd, kd nedkáže zvládnut bvyklé nárky pracvníh prcesu. Zaměstnavatel by samzřejmě mhl být hrdý na t, že pskytuje frmu charity a zaměstnává OZP /Hlandsk/, také by však měl využívat těcht OZP, prtže řada z nich má vysku kvalitu vzdělání a pracvních dvednstí, jsu silně zmtivváni a budu zřejmě dpvědnější než statní, a d třetice nemají velké mzdvé nárky a navíc stát subvencuje jak zaměstnavatele, tak zaměstnance OZP. Zaměstnat OZP je tedy věcí hrdsti zaměstnavatele a zárveň věcí výhdnéh angažvání prduktivní síly. C byste dpručil lidem se zdravtním pstižením, kteří si aktuálně hledají pracvní uplatnění? Já pracuji v nemcnici čast s lidmi p úrazu. Svým názrným příkladem jim mim jiné demnstruji, že člvěk Mgr. Jsef Kčí (56) Studium spl. plitických věd, Právnická fakulta UK Vják z pvlání (26 let), Středšklský učitel (6 let) Od rku 2008 dbrný referent Masarykva nemcnice Ústí n./l. Laureát ceny Olgy Havlvé může fungvat zcela svbdně i p úrazu (pan Kčí má vážné pstižení dlních i hrních knčetin p cévním nemcnění pzn. autra). U lidí p úrazu je důležité dmítnutí vzpmínek - asciace fungují spíše záprně. Prblémem je, že v průběhu prvtní reknvalescence půsbí hned něklik negativních faktrů. Jednak se pstupně vytvří zajišťující hmtný systém/ invalidní důchd, dávky a příspěvky pr OZP apd./ Člvěk nemusí být nucen nutně hledat práci - snadn pdlehne deaktivaci a demtivaci. Dalším prblémem je fakt, že s narůstající prdlevu d práce rychle klesají pracvní návyky a dvednsti. Zhruba p 12-ti měsících si OZP již ani nemusí uvědmvat nutnst pracvníh zapjení. Sučasně však prblém překnání handicapu - tedy sptřeba energie může být tak vyská, že člvěku ani již nezbývá energie pužitelná k práci. Sučasně se prjevuje určitá phdlnst, která půsbí také záprně. OZP se může i dbrvlně, či nedbrvlně uzavřít - defakt sciálně izlvat a tím mim jiné i rychle ztrácí sciální návyky - pstrádá infrmace a rezignuje na splečenské dění. Rychle také může ztratit dvahu, která je nesmírně důležitým faktrem pr reaktivaci. Stránka 6 Březen 2013 Rčník 1, čísl 1 PREGNET

7 Na druhé straně tím, že OZP se dstává bjektivně d jiných systémů zabezpečení a pžadavků ztrácí kntakt s běžnu splečensku realitu. I přest, že je silně zmtivván a usiluje práci, bjektivně není schpen zhdntit, zda práci zvládne, pstrádá vlastní zkušenst. Velice snadn může djít k falešnému dhdlání, fabulaci a nízké míře sebekritiky. OZP může být přemtivván, neb prstě spléhá, že lehku práci zvládne (nevidí v práci svbdu - vidí puze hmtný zisk-mzdu). V praxi, která nemilsrdně knfrntuje OZP se skutečnu realitu, může tent člvěk velmi rychle selhat. Z tht phledu vnímám pracvní rehabilitaci jak jeden z neúčinnějších nástrjů, jak těmt negativním aspektům čelit. PODROBNÉ INFORMACE O PROJEKTU NALEZNETE NA WEBOVÉ ADRESE: WWW. pracvnirehabilitace.cz Stránka 7 Březen 2013 Rčník 1, čísl 1 PREGNET