Němčina pro knihovníky a galerijní pracovníky

Transkript

1 Němčina pro knihovníky a galerijní pracovníky Lekce 1 Výukový materiál vzdělávacích kurzů v rámci projektu Zvýšení adaptability zaměstnanců organizací působících v sekci kultura Tento materiál je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a ze státního rozpočtu ČR prostřednictvím Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů

2 LEKCE 1 První lekce slouží jako samotný úvod do studia němčiny a čekají Vás v ní opravdu jednoduché věci! Nejdříve se podíváme na němčinu jako jazyk a povíme si, čím se liší od češtiny. Ve zkratce se podíváme na německou výslovnost a abecedu. V gramatické části Vás čeká seznámení se základními zájmeny, časování sloves v přítomném čase, časování nepravidelného slovesa sein (být), několik základních frází a seznámení s barvami. V odborné části se naučíte základní slovíčka týkající se knihovny. výslovnost, abeceda, zájmena, slovesa, fráze, barvy Aussprache, Alphabet, Pronomen, Verben, Phrasen, Farben Po úspěšném a aktivním absolvování této lekce: Zjistíte, čím se němčina liší od češtiny Budete znát osobní zájmena Získáte základní znalosti německé výslovnosti Budete schopni vyčasovat slovesa Budete schopni vytvořit větu s použitím slovesa být Naučíte se několik základních frází Budete znát několik německých barev Osvojíte si základní slovíčka týkající se Vaší profese Budete se umět představit a připojit základní informace o sobě Obsah: LEKCE Úvod Němčina Specifické aspekty němčiny Výslovnost Německá abeceda Gramatická část Osobní zájmena Časování sloves Časování slovesa být Lexikální část Základní fráze Barvy Odborná část Knihovna... 9

3 Úvod Vítáme Vás v první lekci e-learningového kurzu němčiny pro knihovníky a galerijní pracovníky. Základním materiálem každé lekce bude tato studijní opora, ve které naleznete souhrn celé lekce, tedy gramatickou část, problematiku výslovnosti, několik rychlých průběžných cvičení, základní fráze a další doplňkový materiál. Studijní oporu bude doplňovat odborná studijní opora, která se zaměří na odbornou slovní zásobu v návaznosti na gramatickou část a na další praktické záležitosti, které by mohl knihovník či galerijní pracovník v němčině řešit. V rámci těchto materiálů se Vám budeme snažit poskytnout odbornou slovní zásobu a pomoci Vám písemně i ústně komunikovat s německy mluvícím prostředím. Na studijní oporu rovněž navazuje procvičování probraných jevů. V každé nové lekci se budeme rovněž snažit vracet k jevům, které byly probrány dříve, abyste měli možnost si vše v klidu procvičit a upevnit. Všechny studijní opory kurzu budou mít podobné členění. Na počátku naleznete vždy základní informace o probíraných jevech, následuje gramatika, cvičení, fráze či další slovní zásoba nebo doplňkový materiál. Nyní se můžeme pustit do samotného studia! 1 Němčina Získat správnou motivaci ke studiu cizího jazyka může být občas těžké, ale přesto doufáme, že následující fakta Vás přesvědčí o tom, že s němčinou se neztratíte! Němčina patří mezi 10 nejpoužívanějších jazyků na světě. Jedná se o západogermánský jazyk, kterým hovoří více než 200 milionů lidí. V rámci Evropy je němčina z hlediska počtu rodilých mluvčích (cca. 100 mil.) druhým nejrozšířenějším jazykem (po ruštině). V Evropské unii je němčina dokonce nejpoužívanějším mateřským jazykem. Je úředním jazykem v sedmi zemích (Německo, Rakousko, Lichtenštejnsko, Švýcarsko, Lucembursko, Belgie, Itálie) a v dalších sedmnácti zemích jazykem menšin. 1.1 Specifické aspekty němčiny Němčina se odlišuje od češtiny především větnou stavbou v každé německé větě musí být podmět a přísudek. Bez těchto dvou náležitostí není věta srozumitelná, samozřejmě se dá jako v každém jazyce najít i velká spousta výjimek. Slovosled německé věty se rovněž velmi výrazně liší od věty české, existují v něm velmi přísná pravidla, což je pro osvojení jazyka velká výhoda. Jako začátečníci se můžete řídit základní poučkou: Na první místo ve větě patří podmět, za něj přísudek a následně všechny další větné členy. Pokud stojí na prvním místě ve větě jiný člen než podmět (např. nějaký časový či místní údaj, který mluvčí zdůrazňuje), následuje přísudek a podmět stojí až na třetím místě ve větě. Až na výjimky jiný slovosled není možný a musí se striktně dodržovat. V průběhu kurzu se zaměříme i na postavení dalších větných členů ve větě, aby Vaše výpovědi zněly německy nikoli jako produkty internetových překladačů.

4 Němčina má jenom 4 pády! V posledních několika letech se dokonce hovoří o tom, že dativ (tedy 3.pád) je na vymření pojednává o tom např. kniha Bastiana Sicka Der Dativ ist dem Genitiv sein Tod (Třetí pád vymírá kvůli přemnožení druhého pádu). Všechna podstatná i přídavná jména se skloňují a slovesa se stejně jako v češtině časují. Němčina rozlišuje tři rody mužský, ženský a střední. Jedná se o rody gramatické, nedá se tedy plně říci, že bychom mohli automaticky muže zařadit pod mužský rod a ženy pod ženský. V mnoha případech tomu tak je, ale existuje i spousta výjimek či případů, ve kterých má jedno slovo v němčině jiný rod než v češtině. Této problematice se budeme rovněž podrobněji věnovat v průběhu kurzu. Před podstatnými členy stojí zpravidla člen určitý, neurčitý či nulový. V němčině existuje několik časů přítomný, dva minulé časy, jeden předminulý a dva budoucí. V našem kurzu se pokusíme Vás s nimi rámcově seznámit a pomoci Vám pochopit, v jakých situacích je vhodné určitý čas zvolit. Samostatnou kapitolou jsou velká písmena. V němčině se všechna podstatná jména píší s velkým počátečním písmenem. 1.2 Výslovnost V němčině se výslovnost částečně liší od písemné podoby, ale nejedná se o tak markantní jev jako např. v angličtině či ve francouzštině. Výslovnost se klasicky zapisuje do hranatých závorek. Němčina navíc používá některé hlásky, které v češtině neexistují nebo takové, na která nejsou mluvidla Čechů zvyklá. Při nácviku německé výslovnosti se nebojte přehánět! Výraznější výslovnost, která se němčině alespoň přibližuje, je lepší než odbytá výslovnost česká, která nemá s němčinou nic společného. Jak se tedy jednotlivé hlásky vyslovují: a dlouhé - [a:] baden a krátké - [a] kalt ä dlouhé otevřené [e:] Hähnchen, spät ä krátké otevřené [e] Sänger, älter ai - [aj] Mai ei - [aj] heiβen äu - [oj] Häuschen eu [oj] neu ch (Ach-Laut/ Ich-Laut) brauchen, sicher ck - [k] packen, Stück, Ecke chs - [ks] - sechs dt - [t] Stadt e dlouhé uzavřené, téměř se blíží í [e:] lesen, gewehr e krátké velmi oslabené [e], v některých případech téměř mizí Bett, machen, nehmen i dlouhé [i:] dir i krátké [I] Fisch

5 ie [i:] hier, viel, sieben, Marie ng Ding, singen, lange zvuk podobný českému mango, branka, banka o dlouhé [o:] hoch, holen zvuk blížící se českému ú o krátké stolz ö dlouhé mögen ö krátké können zvuk mezi českým o a e qu - [kv] bequem s, ss, β - [s] aus, vergessen, auβerdem s - [z] singen sch - [š] schreiben sp, st - [šp,št] Sport, stark tz - [ts] sitzen u dlouhé - [u:] Buch u- krátké - [u] Gruppe ü dlouhé - [y:] spülen ü krátké - [Y] Stück v - [f] viel w - [v] Woche y dlouhé - [y:] Typ y krátké - [Y] Ypsilon z - [ts] - Zeit 1.3 Německá abeceda Německá abeceda se odlišuje od české jen několika drobnostmi. Užívá znaky ä, ö, ü, žádná další diakritická znaménka se v ní nevyskytují. Používání tzv. ostrého S β se omezilo v 90. letech 20. století pravopisnou reformou, jelikož je vnímáno jako poněkud zastaralé. Ve Švýcarsku se ostré S dokonce důsledně nahrazuje dvěma s, jelikož je vnímáno jako velmi archaická varianta. Německá abeceda má následující pořadí: A / a Ä / ä B / b C / c D / d E / e F / f G / g H / h I / i J / j K / k L / l M / m N / n

6 O / o Ö / ö P / p Q / q R / r S / s T / t U / u Ü / ü V / v W / w X / x Y / y Z / z SS / ß 2 Gramatická část 2.1 Osobní zájmena jednotné číslo 1.osoba ich - já 2.osoba du - ty 3. osoba er on, sie ona, es ono množné číslo 1.osoba wir my 2.osoba ihr- vy 3.osoba sie oni, ony, ona, Sie Vy Rychlé procvičování Vyberte správnou variantu: 1.on - a) du b) er c) sie 2. ona - a) sie b) er c) es 3. ty - a) ich b) du c) er 4. my a) wir b) sie c) er 5. ony a) wir b) ich c) sie 6. ono a) es b) ich c) du 7. já a) du b) ich c) es Správná řešení: 1b, 2a,3b, 4a, 5c, 6a, 7b 2.2 Časování sloves Ve slovníku naleznete vždy infinitiv slovesa, který je u většiny německých sloves zakončený na en (leben, sehen, wissen), výjimečně potom na n (basteln). Pokud od infinitivu odtrhneme jeho infinitivní koncovku, tedy en nebo n, získáme tzv. slovesný kmen, se kterým budeme při časování pracovat a od něhož budeme tvořit další tvary. Např. pro vytvoření první osoby jednotného čísla budeme k tomuto kmeni připojovat koncovku e.

7 infinitiv (žít): leben slovesný kmen: leb koncovka 1. osoby: -e žiji: ich lebe Součástí slovesného tvaru je rovněž osobní zájmeno, které v češtině nemusí být vyjádřeno. bydlím ich wohne žiji ich lebe pracuji ich arbeite LEBEN žít (slov. kmen: leb-) ich leb e du leb st er/sie/es leb- t wir leb en ihr leb- t sie/sie leb- en žiji žiješ žije žijeme žijete žijí WOHNEN bydlet (slov. kmen: wohn-) ich wohn- e bydlím du wohn- st bydlíš er wohn-t bydlí wir wohn- en ihr wohn- t sie/sie wohn-en bydlíme bydlíte bydlí ARBEITEN pracovat (slov. kmen arbeit-) ich arbeit- e pracuji du arbeit est pracuješ er/sie/es arbeit- et pracuje wir arbeit- en ihr arbeit- et sie/sie arbeit- en pracujeme pracujete pracují U slovesa arbeiten se ve druhé a třetí osobě jednotného čísla a druhé osobě množného čísla vyskytuje v koncovce jeden podezřelý element navíc: jedná se o hlásku e-, která se do koncovky přidává pouze z výslovnostních důvodů (zkuste si vyslovit tyto tvary bez e-). S vkladným e- se můžete setkat u sloves, jejichž kmen končí na -t,-d nebo na n,-m. Nejedná se o záležitost, na kterou je nutné se příliš koncentrovat, tvary s vkladným e- si osvojíte velmi snadno.

8 HEIβEN jmenovat se, nazývat se (slov. kmen heiβ-) ich heiβ e jmenuji se du heiβ t jmenuješ se er/sie/es heiβ t jmenuje se wir heiβ en jmenujeme se ihr heiβ-t jmenujete se sie/sie heiβ- en jmenují se K dalšímu zjednodušení dochází u sloves, jejichž slovesný kmen je zakončený na sykavky, tedy hlásky - s,-ss, -β, -x, -z. Tvar druhé osoby jednotného čísla přijímá pouze koncovku t, jelikož s či jiná sykavka je už ve tvaru přítomna: du heiβ t. Dochází tak k poměrně zajímavému jevu: tvary druhé a třetí osoby jednotného čísla a druhé osoby množného čísla jsou tak shodné! 2.3 Časování slovesa být Sloveso SEIN (být) se časuje nepravidelně, jeho tvary se musíte naučit. ich bin du bist er/sie/es ist wir sind ihr seid sie/sie sind jsem jsi je jsme jste jsou 2. Lexikální část 2.1 Základní fráze Ich arbeite in der Bibliothek. Pracuji v knihovně. Ich arbeite in der Galerie. Pracuji v galerii. die Nationalgalerie Národní galerie die Nationalbibliothek Národní knihovna Ich heiβe Marie Pfaurová. Jmenuji se Marie Pfaurová. Er heiβt Michal Kohout. Jmenuje se Michal Kohout. Ich wohne in Prag. Bydlím v Praze. Ich wohne in Brünn. Bydlím v Brně. Ich bin in der Arbeit. Jsem v práci. Er ist in der Bibliothek. On je v knihovně. Wir sind in der Galerie. Jsme v galerii. 2.2 Barvy V básničce se můžete pomalu seznámit se několika barvami a taky se naučit to, jak správně za sebou jdou na obloze po dešti Ein Regenbogen (Duha) Ein Regenbogen komm und schau!

9 Rot und orange, gelb, grün und blau. Duho, přijď a ukaž se! Červená, oranžová, žlutá, zelená a modrá. 3 Odborná část 3.1 Knihovna die Bibliothek knihovna Ich bin in der Bibliothek. Jsem v knihovně. Ich gehe in die Bibliothek. Jdu do knihovny. Ich arbeite in der Bibliothek. Pracuji v knihovně. der Bibliothekar - knihovník Ich bin Bibliothekar. Jsem knihovník. Ich arbeite als Bibliothekar. Pracuji jako knihovník. die Nationalbibliothek Národní knihovna die Universitätsbibliothek Univerzitní knihovna die öffentliche Bibliothek veřejná knihovna die Bücherei veřejná knihovna (výraz, který se používá zejména při označování institucí, které knihovny sdružují) die Handbibliothek příruční knihovna das Buch kniha der Bücherschrank knihovna (skříň) das Bücherregal knihovna (skříň) Několik další vět, které se mohou hodit: Guten Tag! Dobrý den! Guten Morgen! Dobré ráno! Danke! Děkuji! Bitte! Prosím! Wie heiβen Sie? Jak se jmenujete? Ich heiβe Martina Staňková. Jmenuji se Martina Staňková. Wo arbeiten Sie? Kde pracujete? Ich arbeite in der Bibliothek. Pracuji v knihovně. Wie geht es Ihnen? Jak se Vám daří? /doslovně: Jak Vám to jde?/ Gut. Dobře. Schlecht. Špatně. Es geht. Jde to.