J.Seifert Druh materiálu Pracovní list Anotace. Práce s básní, porozumění a interpretace básní J.Seiferta.

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "J.Seifert Druh materiálu Pracovní list Anotace. Práce s básní, porozumění a interpretace básní J.Seiferta."

Julie Tomanová
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ CZ. Šablona I/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské gramotnosti Označení materiálu VY_12_INOVACE_Pap19 Vypracoval(a), Dne Mgr.Petr Papica, Ověřeno (datum) Předmět Český jazyk Třída 2.A Téma hodiny J.Seifert Druh materiálu Pracovní list Anotace Práce s básní, porozumění a interpretace básní J.Seiferta.

2 ? Urči, jakým literárním druhem je ukázka.? Urči druh rýmu.? Vyhledej informace o tom, kdy byla tato básnická sbírka vydána.? Vyhledej, do jakého směru se sbírka řadí.? Rozhodni, zda má sbírka znaky tohoto literárního směru.? V básni se vyskytuje antiteze, zjisti, co to je, a vyhledej konkrétní příklad v tomto textu. Píseň o dívkách Uprostřed města dlouhá řeka teče, sedm mostů ji spíná, po nábřeží chodí tisíc krásných dívek a každá je jiná. Od srdce k srdci jdeš zahřát si ruce v paprscích lásky veliké a hřejné, po nábřeží chodí tisíc krásných dívek a všecky jsou stejné (ze sbírky Samá láska)? Přečti si báseň moře, která je z období Seifertova poetismu.? Urči znaky poetismu v této básni.? V básni se vyskytuje aliterace, zjisti, co to je, a vyhledej konkrétní příklad v tomto textu. Moře Když se nám stýská po dálce říkáme si: VLNY MOŘE, VLNY MOŘE, svou lásku vyznáváme v růžové obálce a líbajíce potom měkké dívčí vlasy říkáme si: VLNY VLASÚ VLNY VLASÚ Dívky se koupaly v moři v neděli dopoledne moře a jejich vlasy v jedinou vlnu splynou námořník rohlížející se v lodním koši začne si zpívat jinou Vlny a vlny se vlní a vlní a na pobřeží zhynou (Na vlnách TSF)

3 ? Dej této básni XXXXXX název.? Vyhledej rok, ve kterém básnická sbírka vyšla. XXXXXX XXXXXX to je stín, jenž vlá v neviditelném kroužení, to není obraz, to je hra, která se promění. to je fotografie. Ach dej mně ji, já vím, že se mi rozbije o kámen v peřeji. to je hra a nic, jež hoří v tříšti duhové, a potom zpátky padajíc zní, mře a uplove. (Jablko z klína)? Ruce Venušiny Dobrodruh liknavý usedl na břehu a vlně vypráví marnost svých příběhů vždyť je to jedině hrst větru na dlani, zmar perel ve víně, strach z neumírání. Ale to není Když kohout kokrhá a rosa zazebe, květ růže otrhá, hovoře pro sebe jak je to surové rvát růži ubohou, plátky jsou růžové jak nehty u nohou.

4 Ale to není Však vidět krásy zrod, oplakat její zmar a u tekoucích vod vyčkat květ nových jar, jež znovu ohluší to věčné váhání, Miloské Venuši Dát hlavu do dlaní. Ach běda, to jeff (Ruce Venušiny)? Zjisti rok vzniku sbírky Zhasněte světla.? Přečti si básně a urči, jak se rok vzniku podepsal na charakteru těchto básní.? Jaké motivy se v těchto básních objevují? Země chudých Hrozny jsem netrhal, ty keře nebyly mé, ze zahrad pokojných zavoněl cizí květ. Když se mě někdo ptal o čem my chudí sníme, tu zazněl leda smích vždycky mi v odpověď hrozny jsem netrhal. Ty keře nebyly mé. Klasy jsem netěžkal, Drole je ve své dlani, Když z polí zažloutlých Jsem slyšel strojů tep. Já jenom vůni sál, A to jen nenadání, Když kolem oken mých pro jiné nesli chléb. Klasy jsem netěžkal, Drole je ve své dlani. Zhasněte světla

5 Jen potichu, tak abych nestřás rosu, jež zachvěla se na konečcích řas, jen potichu, jen tiše, bez patosu té noci říkám: Nebylas z těch nejstrašnějších. Do perutí strážných tvé tmy nás prudce zahalil, ty noci vážná po těch lehkovážných, anděl, jenž s námi byl. A pokřik, jenž se válel po tvém plyši, když hrůzu tvou jsme mnuli ve dlani, ten strašný křik, jejž podnes kdekdo slyší, ten zní mi dnes jak sladké volání. Hasněte světla! Abych netřás rosu, jež zachvěla se na konečcích řas, jen potichu, jen tiše, bez patosu si říkám: Jaký, jaký to byl jas v té noci, když se všechno zatemnilo a každý jako stín se schoulil ke kmeni! Já vím, já vím, že líp by tenkrát bylo Zaslechnout dunění. (Zhasněte světla) Použitá literatury: SEIFERT, Jaroslav. Jablko z klína: Ruce Venušiny ; Jaro, sbohem. 1. vyd. Praha: Levné knihy KMa, 2002, 216 s. Edice českých autorů (Levné knihy KMa). ISBN HOLÝ, Jiří a Emil LUKEŠ. Česká literatura od počátků k dnešku: Kniha textů 3. Praha: Lidové noviny, ISBN

Podobné dokumenty

Jaroslav Seifert - Nobelova cena za literaturu 1984

Jaroslav Seifert - Nobelova cena za literaturu 1984 Město v slzách (1921) - představa světa bez bídy a nenávisti, touha léčit, potěšit; soucit s chudými, vidiny lidského štěstí - proletářská poezie Děti