Pojem psychologie - samostatná vědecká disciplína, která studuje psychické jevy člověka, vývoj psychiky, její utváření, uspořádání

Transkript

1 Otázka: Psychologie osobnosti Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Lenka Pojem psychologie - samostatná vědecká disciplína, která studuje psychické jevy člověka, vývoj psychiky, její utváření, uspořádání Pojem osobnosti Jedinec-Člověk-Osobnost Jedinec-individuum určitého druhu (člověk, ale i zvíře) Osoba-individuum lidského druhu Osobnost-individuální jednota biologických (jak vypadá vzhled, růst, pohlaví), psychologických ( jak se chová, charakter), sociálních aspektů (jaké je prostředí, kde jedinec žije) je utvářena ve vztazích mezi lidmi tedy ve společnosti a zde se také projevuje jako celek těchto aspektů, poznáváme člověka z hlediska začlenění do prostředí, které má vliv na vývoj osobnosti Psychologické vlastnosti Schopnosti, rysy osobnosti, temperament, charakter Kretschmer zjistil, že existuje souvislost mezi tělesnou konstitucí, některými charakteristikami prožívání a sklonem k určitým druhům duševních onemocnění. Popsal souvztažnost mezi somatotypem (tělesnou konstitucí) a typem charakteru. page 1 / 12

2 astenik (leptosom) dlouhá, štíhlá až hubená postava, úzká ramena, plochý hrudník, slabě vyvinuté svalstvo, dlouhé slabé údy, ostrý profil - bývají uzavření, nepřístupní, citově chladní, jednostranně zaměření,pedantští, dráždiví, nervózní, egoističtí - mají sklony k tzv.schizoidnímu typu charakteru extrémním polohám přecitlivělosti na jedné straně a chladu na straně druhé - mají též sklony ke schizofrenii (halucinace, bludné představy, viz. psychopatologie), chorobnému rozštěpení osobnosti, k žaludečním vředům atlet silně vyvinutá kostra s výrazným svalstvem, širokým hrudníkem, užšími boky a spíše menší lebkou s protáhlým obličejem, jsou souměrní - inklinují k tzv.viskóznímu typu charakteru do jisté míry bývají pohybově a mentálně těžkopádní, bez velkých citových vzruchů a silných myšlenkových zaujetí, jsou vyrovnaní, houževnatí, spolehliví, věrní, stereotypní - mají sklony k schizofrenii a epilepsii piknik kulatá hlava, zavalité krátké tělo, měkké svalstvo. Inklinuje k tzv. cyklotymnímu typu charakteru jeho prožívání charakterizuje střídání nálad, např.euforie a melancholie. - za normálních okolností bývají otevření, společenští, realisti, dobrosrdeční, požitkáři, klidní, žvaniví, humoristi (viz.filmová postava vojáka Švejka) - mají sklony k maniodepresivním duševním onemocněním,tj.střídání manických (euforických) nálad a depresivních, kardiovaskulárním onemocněním, obezitě Vlohy Určitým předpokladem pro utváření schopností jsou vlohy, které jsou vrozené. Schopnosti vrozené nejsou, jsou získané. Schopnosti Schopnostmi označujeme ty vlastnosti osobnosti, které jedinci umožňují naučit se a úspěšně vykonávat určité činnosti. page 2 / 12

3 dělení schopností: 1) vjemové např.přesně vnímat barvy, tvary, tóny 2) psychomotorické např.gymnastka 3) intelektuální orientovat se v nových situacích, pohotově a pružně řešit problémy 4) sociální jednat s lidmi, umět dělat dobrý dojem, předcházet konfliktům a konflikty řešit 5) umělecké Např.obecná psychomotorická schopnost (rychlost, obratnost) se může zvláště silně projevit ve výjimečných předpokladech pro sjezdové lyžování Schopnosti mají svůj vrozený základ, označovaný jako vlohy. Působením prostředí se vloha vyvíjí v konkrétně se projevující schopnost. V případě, že jsou schopnosti v určité oblasti činnosti dobře rozvinuty, takže jedinec v ní dosahuje nadprůměrné výsledky, hovoříme o nadání. Talent pak znamená výjimečně rozvinuté nadání. Intelektové schopnosti a jejich měření První snahy měřit inteligenci se objevily již na přelomu 19.a 20.století a na základě takto zjištěné úrovně intelektové schopnosti provádět výběr a zařazování lidí do různých oborů. A.Binet francouzský psycholog byl v tomto období pověřen vládou, aby vytvořil zkoušku dovolující vydělit ve školách děti, které nestačí na běžnou výuku. Binet pracoval na tomto úkolu 7 let, aby v roce 1905 zveřejnil jeho výsledek první inteligenční test Významnou událostí testování inteligence se stal nápad německého psychologa W.Sterna, který zavedl tzv. inteligenční kvocient IQ Je to hodnota inteligence testovaného jedince, vypočtená podle vzorce: mentální věk (MV) page 3 / 12

4 IQ = X 100 chronologický věk (CHV) Hodn. IQ nad 140 do 140 do 130 do 120 do 110 do 100 do 90 do 80 do 70 do 50 Popis a předpokládané % lidí schopnosti jedince Inteligence géniů. Absolutní 0,2 % předpoklady pro tvůrčí činnost, určuje ostatním směr poznání. Výjimečná superiorní inteligence. 2,8 % Mimořádné předpoklady pro tvůrčí činnost, vynikající manažeři nebo odborníci. Vysoce nadprůměrná inteligence. 6% Mohou snadno vystudovat vysokou školu, dosáhnout vynikajících výsledků v tvůrčí a manažerské činnosti. Nadprůměrná inteligence. 12% Vystuduje vysokou školu, při vysoké pracovitosti může získat mimořádné pracovní místo. Vysoce průměrná inteligence. 25% Vysokou školu vystuduje jen s potížemi. Důsledností a pracovitostí může získat společenské zařazení předchozí kategorie. Průměrná inteligence. Dokáže 25% složit maturitní zkoušku, v práci se uplatní ve středním postavení. Slabě podprůměrná inteligence. 10% Dokáže absolvovat základní školu a dobře se uplatnit v manuálních profesích. Nižší stupeň mentální retardace. S 10% problémy zvládne základní školu, úspěšný v zvláštní škole. Lehká mentální retardace. Je-li 6,8 % dobře veden, zvládne zvláštní školu. Střední mentální retardace. 2% Nevzdělavatelný, ale osvojí si sebeobslužné návyky. page 4 / 12

5 do 20 Těžká mentální retardace. Nevzdělavatelný a nevychovatelný. 0,2 % chronologický věk = kolik člověku je let mentální věk = kolik vyjde člověku věk v zadaném IQ testu př. 12leté dítě je testováno, je mu tedy vybrán test pro 12leté dítě (testy jsou odstupňovávány dle věku), v němž mu vyjde, že jeho mentální věk je 14 let dle vzorce viz výše má tedy IQ 117, což je již nadprůměrné IQ Mensa- Členem Mensy se může stát každý, kdo dosáhne v testu inteligence, schváleném mezinárodním dozorčím psychologem Mensy International Ltd. (MIL), výsledku mezi horními dvěma procenty celkové populace. Emoční kvocient Emoční nebo emocionální kvocient (EQ) je v psychologii číselný ukazatel, který hodnotí emoční inteligenci lidskou schopnost zacházet s emocemi a spolupracovat se sociálním okolím. Od inteligenčního kvocientu (IQ) se liší tím, že hodnotí lidské vlastnosti, které mají co do činění s city, emocemi a veškerou komunikací s okolím. Nehodnotí myšlenkové schopnosti, ale složky empatie, sebeovládání, sebeuvědomění, motivace a společenské obratnosti. Lidé vnímají své okolí a podněty z něj (např. pohyb rukou, gestikulaci, oční kontakt, mrkaní, intenzitu hlasu, vibrace, reakce druhé strany, odsednutí atd.) jako informace, se kterými dále pracují. Schopnost poznání a práce s těmito informacemi emocionální kvocient také hodnotí. Rysy =povahové vlastnosti =psychická vlastnost, která se projevuje určitým způsobem jednání, chování a prožívání -projevují se v různé intenzitě, některé rysy osob. Jsou více determinované vrozenými předpoklady, jiné ovlivňuje spíše výchova a sociální okolí page 5 / 12

6 Proto rozlišujeme 2 základní skupiny rysů temperamentové a charakterové Temperament - obecná dispozice duševní dynamiky soubor vlastností jedince, projevující se v chování, prožívání a v emoční vzrušivosti - je vrozený, bývá označován za biologický základ osobnosti - ovlivňuje střídání nálad, projevy a hloubku citů, schopnost sebeovládání, atd. Klasická teorie temperamentu: Galenova (Hippokratova) je nejstarší typologií, rozlišuje 4 hlavní typy dle základních lidských tekutin flegmatik (flegma = hlen) - + klidný, rozvážný, spolehlivý, přemýšlivý - lhostejný, málo přizpůsobivý, pomalý melancholik (melancholé = černá žluč) - + laskavý, dobrosrdečný,trvalé city - komplexy méněcennosti, depresivní nálady, vše bere velmi vážně, tichý, uzavřený cholerik (cholé = světlá žluč) - + pořádkumilovný, přesný ve výkonech, důsledný - nevyrovnaný, afektovaný, neovladatelný, neústupný, chamtivý sangvinik (sangvis = krev) - + optimistický, živý,vyrovnaný, společenský, přizpůsobivý, bezstarostný Charakter Projevuje se v chování a jednání člověka ve vztahu k člověku, k práci, k sobě a z toho lze poznat i hodnoty jedince. Je formován především výchovou. Podle charakteru se člověk rozhoduje mezi různými cíly a zpravidla vybírá ten, který je nejbližší jeho hodnotám. page 6 / 12

7 Motivace motivace z latinského slova movere hýbat, pohybovat se - jedná se o určitý souhrn všech skutečností, které podporují nebo tlumí jedince, aby něco dělal nebo naopak nedělal - pohnutky k jednání, jeden ze dvou možných snahových duševních dějů motivace zahrnuje: vnější činitele (incentivy) odměny ( pochvala, pohlazení, peníze, ocenění) tresty ( napomenutí, pokuty, ) příkazy prosby, přání, očekávání nabídky vzory (antivzory) další podmínky vnějšího prostředí ( mikroklima, makroklima, teplota vzdychu, apod.) X vnitřní činitele (impulsy) potřeby, pudy, instinkty zájmy emoce aktuální psychický stav jedince seberegulační vlastnosti page 7 / 12

8 návyky postoje, hodnoty životní cíle, plány, ideály zákonitosti motivace: 1) vnitřní motivy jsou spjaty s vnějšími př.někdo mě pochválí, jsem vnitřně spokojena vnější požadavky musí být jedincem vždy přijaty 2) určitá činnost jedince může být motivována různými motivy tzv.polymotivistické jednání 3) stejná činnost u různých jedinců může být motivována různými motivy 4) člověk si uvědomuje pouze část svých motivů (není schopen či není ochoten) rozdíl motiv X motivace motiv pohnutka k činnosti motivace soubor více pohnutek, které vyvolávají u jedince již konkrétní jednání Motivy jsou takové duševní projevy, které aktivizují lidské chování, zaměřují je na určitý cíl a v tomto směru je udržují po určitou dobu. motivy určují lidskému chování: a) směr, zaměření určité aktivity a tím i její obsah b) intenzitu aktivity c) délku trvání aktivity druhy motivů: page 8 / 12

9 primární ( př.hlad, spánek) X sekundární (př.úspěch, moc) vnější X vnitřní (viz výše) vědomé X nevědomé pravé X vznešené (presentované pouze navenek) ontogenetický vývoj = vývoj jedince v jednotlivých fázích lidského života (od narození, přes mládí a dospělost až ke stárnutí a stáří) -ontogenetický vývoj je dán biologickým zráním (věk, růst) a dále učením, výchovou, prostředím historický vývoj - vývoj společnosti jako celku a v něm jednotlivců jako součástí tohoto celku fylogenetický vývoj - od nejjednodušších organismů ke složitějším až k člověku VÝVOJOVÁ OBDOBÍ 1. prenatální - období od početí jedince až po narození jedince 2. rané dětství - od narození do 3 let dělení: novorozenec - od narození do 1 měsíce kojenec - od 1 měsíce do 1 roku batole - od 1 roku do 3 let 3. předškolní věk - od 3 let - 6 let 4. mladší školní věk - od 6 let - 11, 12 let page 9 / 12

10 5. období dospívání - od 11, 12 let let dělení: puberta (pubescent) - od 11, 12 let - 15 let adolescence (adolescent) - od 15 let let 6. dospělost - od let - 65 let dělení: časná dospělost - od let - 31 let střední dospělost - od 31 let - 45 let pozdní dospělost - od 45 let - 65 let 7. stáří - od 65 let do smrti ZMĚNY A VÝVOJ V JEDNOTLIVÝCH ETAPÁCH v raném dětství rychlý vývoj novorozenec - má vyvinuté základní nepodmíněné reflexy (nejnutnější), např. dýchací, sací, vyměšovací, polykací reflex na konci 1. roku, začátkem 2. se dítě naučí chodit, navázat vztahy s lidmi, první slůvka, naučí se uchopovat a pouštět věci a jiné...) 1-1,5 - první slova ve 2. a 3. roce dochází k rozvoji řeči, navazování kontaktu s jinými dětmi předškolní věk rozvoj řečových dovedností (vylepšení), rozvoj zručnosti (kresba, modelování), širší orientace, (mateřská školka - rozvoj vztahů mimo rodiny), výraznější odlišení ženské a mužské role - holky - nádobíčko, panenky aj. page 10 / 12

11 kluci - autíčka, autodráha mladší školní věk změny tělesné a psychické, začátek povinné školní dotázky v 6 letech, ale může být odklad o 1 rok, protože když se narodí v září, může být nezralé do role školáka biologická a mentální zralost, nutnost přijmout roli školáka - schopnost přijmout cizí autoritu, dítě musí být samostatné, schopnost soustředění se dospívání důležité a složité období, konfliktní období - problémy ve škole, mezi rodinými příslušníky, v sobě, ve výběru povolání, tzv. "černobílé vidění" = neuvědomování si následků, dospívající to vidí pouze buď dobré a perfektní nebo špatné, přílišná kritičnost, nedostatečná sebekritičnost dospělost = biologická zralost - člověk je zralý jak po biologické stránce tak po mentální stránce v 18 letech právně zodpovědný, ale často nevyzralý výkon povolání - nezávislost na rodičích, založení vlastní rodiny (výběr životního partnera, potomci) vyrovnanost, zodpovědnost, člověk by měl mít přiměřený vztah k sobě i k okolí stáří pokles výkonnosti jedince, změny ve funkcích organismu (fyzické opotřebování) úbytek některých schopností a dovedností (např. se zhoršuje paměť) proti tomu je schopnost aktivně stárnout = člověk se snaží psychikou oddálit fyzické stáří (sportovní aktivity, společenské aktivity - klubová setkání, přednášky, divadlo, kino, koníčky, role babičky a page 11 / 12

12 Powered by TCPDF ( Psychologie osobnosti - maturitní otázka (2) dědečka, vzdělávání - "Univerzita třetího věku") Více materiálů na Studijni-svet.cz page 12 / 12