Řecké umění Umění řecké antiky jako dlouhodobě vlivný základ dalšího rozvoje evropské výtvarné kultury Mgr. Pavla Hrdinová Tišnov 2016

Transkript

1 Řecké umění Umění řecké antiky jako dlouhodobě vlivný základ dalšího rozvoje evropské výtvarné kultury Mgr. Pavla Hrdinová Tišnov 2016

2 Úvod hlavním tématem řeckého výtvarného umění je zobrazení člověka ideál lidské krásy vytvořený napodobením přírody mimesis se stal estetickou normou, která ovlivnila celá staletí evropského umění Řekové dali uměleckým dílům normativní podobu, ale zároveň zachovali prostor pro uplatnění individuality tvůrce zavedli kánon ideálního zobrazení lidského těla a zdokonalili využití kontrapostu (Polykleitův Doryforos) zachytili dynamiku pohybu ( Myrónův Discobolos)

3 Polykleitův Doryforos, Myrónův Discobolos

4 řecké umění osciluje mezi idealismem a realismem Řekové uznávali ideální formy, ale zároveň toužili portrétovat člověka takového, jaký je v uměleckých dílech vytvářeli obraz dokonalého světa hrdinství, ctnosti, ideálů a krásy, ale zároveň zachycovali svět skutečný, s jeho emocemi a vášněmi vyspělá řecká architektura je v některých ohledech dodnes nepřekonaná (divadlo v Epidauru má dodnes nejlepší akustiku ze všech zábavních prostor na světě) typický prvek architektury řeckého chrámu, peristyl, se dodnes užívá po celém světě

5 Vlivy řecká kultura se utvářela pod vlivem kultur Mezopotámie, Egypta a Babylonské říše kultura pevninského Řecka je ovlivněna kulturou minojskou a mykénskou MEZOPOTÁMIE od 4. tis. př. Kr., civilizace Sumerů a Akkadů, vyspělá architektura, Babylon. Ištařina brána glazované cihly, reliéfy lvů a draků KRÉTA mínojská kultura tis. př. Kr., palác v Knossu, král Minos, Labyrint, propylaje, barevné konické sloupy, nástěnné malby, rostlinné a zoomorfní motivy MYKÉNY stol. př. Kr. hradby s branami, propylaje Lví brána, monumentální hrobky Átreova hrobka

6 Ištařina brána - Mezopotámie, Lví brána -Mykény

7 Umění starověkého Řecka rozkvět kultury starověkého Řecka stol. př. Kr. městské státy kolonizace Sparta x Athény 4. stol. př. Kr. - Alexandr Makedonský, helénismus řecká kolonizace - rozvoj umění (kvalita i kvantita), vznik odlišných škol hlavní jednotkou říše není palác, ale město (polis) oslabení KÁNONU (idealismus versus realismus) přizpůsobivá forma dílo má normativní podobu, ale je i prostor pro individualitu tvůrce podoba chrámu je kanonická, individualita tvůrce se projevuje ve zpracování sloupů, soch, maleb, odchylky od kánonu jsou časté nejlépe dochovaný je chrám v sicilské Segestě divadlo v Epidauru dokonalá akustika

8 Divadlo v Epidauru, chrám v Segestě

9 Řecká architektura a sochařství architektura normativní podoba, kánon versus odchylky od kánonu, individualita tvůrce vrchol umění - za vlády Periklovy (5. stol. př. Kr.) je vybudována athénská Akropole a Parthenón tvůrce Akropole - Feidás chrám bohyně Athény Parthenos, Erechteion se sloupy ve tvaru ženských těl karyatidy vlysy, metopy a sochy z Parthenonu nalezneme v Britském muzeu (vysoký a nízký reliéf, virtuozita zpracování)

10 Vlys z Parthenónu, Akropolis

11 Sochařství archaické období řecké sochařství vychází z egyptské tradice KÚROS stojící postava nahého chlapce, nakročená levá noha, ruce v pěst, archaický ( blbý ) úsměv KÓRÉ zahalená dívčí figura evidentně vznikaly podle reálných modelů, postupem času se mění kánon mizí úsměv, přibývá pohyb Kúros z Anavysu monumentální náhrobní socha 1, 94 m vysoká

12 Kúros, kóré

13 5. století je dobou individuálních umělců (původně řemeslníci sloužící panovníkovi!) 5. století vrchol řeckého sochařství odlévání soch z bronzu, technika ztraceného vosku (Daidalos) Delfský vozataj 475 př. Kr., důstojnost, ale i napětí, oči vykládané drahokamy socha Poseidona (Dia?) pol. 5. stol. př. Kr. dokonalá kompozice, zachycení pohybu, vyzařuje nadřazenost, hrůzu

14 Poseidon, Delfský vozataj

15 klasické období - sochaři usilují o ideál Polykleitos autor spisu o proporcích lidského těla a zákonech jeho zobrazení, kánon 1:7, využívá kontrapostu lidský postoj, nosná a odlehčená noha, rozložení váhy z něj vychází pohyb trupu, ramen, naklonění hlavy ukazuje práci svalů soch Doryfora v.v.(nosič kopí), asi 450 př. Kr. kánon mužské krásy, kopie Myrón zachytil dynamiku pohybu v soše Discobola v.v. (orig. 5. stol. Př. Kr., kopie 2. stol.) Feidás vlysy v Parthenonu

16 helénistické období ve 4. stol. př. Kr. roste zájem o realistické pojetí, zobrazení emocí, poprvé vznikají podobizny zobrazení konkrétní osoby, např. socha Démosthéna (kopie) Praxiteles zavádí nový estetický ideál mladé krásné tělo, ušlechtilý postoj, zachycení emocí Afrodité Knidská (kopie) podle praxitelovy milenky Frýné, první socha zcela nahé ženy Apolón Sauroktonos (kopie) Lýsippos uvolněný kontrapost, dokonalá anatomie, zachycení výrazu tváře. Podobizny Sokrata a Aristotela

17 Afrodité Knidská, Apollon Sauroktonos

18 v helénismu sílí naturalistické tendence zobrazení vášní, motivy umírání, smrti, erotické motivy Laokón římská kopie helenistického bronzu Skrčená Afrodité Daidalos, římská kopie z 2. stol př. Kr. Umírající Gal 3. stol. př. Kr. mramor, římská kopie řeckého bronzu Gal zabíjející manželku a poté sebe zachycení skutečné tragédie, mramor, římská kopie řeckého bronzu Níké Samothrácká originál z 2. stol. př. Kr., symbol vitězství Hlava tzv. Seneky kopie helénist. originálu ze 2. stol

19 Níké Samothrácká, Skrčená Afrodíté

20 Gal zabíjející manželku i sebe, Umírající Gal

21 Laokón, celek a detail

22 Zápasník z Herculanea, Hlava tzv. Seneky

23 Řecké malířství téměř nic se nedochovalo patrně zpočátku pouze výzdoba zdí, později malba na dřevo od r. 200 př. Kr. se objevuje slovo pinakotéka obrazová galerie dochovaly se jen malované hlavy bohatých Řeků, žijících v Egyptě, na sarkofázích, realistické, oduševnělé podle obrazů se často vytvářely mozaiky dochovaly se v Pompejích nejslavnější malíř starověku Apellés dvorní malíř Alexandra Makedonského

24 Bitva Alexandra Makedonského s Dáreiem, freska z Pompejí, Fajjúmský portrét malba z Egypta

25 Malby na vázách výroba váz byla ryze komerční záležitost, kvantita důležitější než kvalita, velká konkurence, hrnčíř - šéf, výtvarník zaměstnanec různé typy nádob amfora, kratér, lékythos z asi 2 milionů kusů se zachovaly tisíce prehistorické období geometrický styl archaické období figurální scény, černofigurový sloh Exekias Achilles a Aiant hrající dámu, amfora z pol. 6. stol. př. Kr., dnes ve Vatikánu od konce 6. stol. př. Kr. červenofigurový styl - větší svoboda vyjádření, zdobné prvky, zachycení lidské anatomie, prvky perspektivy Eufronios, cca 15 zachovaných děl, Miska s jezdci, Kratér s Hérakleem

26 Exekias Boj Achillea a Penthesileie, Eufronios Achilles a Aias hrající dámu

27 Závěr základním tématem či protikladem řeckého umění je oscilace mezi ideálním obrazem světa a touhou zachytit jej takový, jaký je na řecké umění navázala především italská renesance Řekové dali světu velké sochaře a architekty, ale také filozofy, básníky a dramatiky z odkazu řeckého umění výtvarného i slovesného čerpáme dodnes

28 Použitá literatura: Frontisi, Claude: Obrazové dějiny umění. Praha 2005 Johnson, Paul: Dějiny umění: Nový pohled. Praha 2006 Pijoan, José: Dějiny umění 2. Praha 1977 Tušl, Jiří a kol.: Nástin dějin evropského umění 1. Praha 2008