KULTURA A UMĚNÍ STAROVĚKÉHO EGYPTA A MEZOPOTÁMIE

Transkript

1 KULTURA A UMĚNÍ STAROVĚKÉHO EGYPTA A MEZOPOTÁMIE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/ Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_15_20 Tématický celek: Umění a kultura Autor: Miroslav Finger Datum : prosinec 2012 Určení: dějepis, žáci 6.ročníku

2 Anotace : Materiál se zabývá problematikou vývoje v oblasti kultury a umění ve starověkém Egyptě a Mezopotámii. Slouží k výuce na interaktivní tabuli. Materiál slouží k vysvětlení a pochopení kulturního vývoje ve starověkých státech a k jeho srovnání v Egyptě a v Mezopotámii. Důraz je kladen na to, aby žáci pochopili, jak vznik písma a vědy ovlivnil život ve starověkých státech. Všímá si jednotlivých vědeckých oborů a ukazuje jejich přínos nejen pro život ve starověku, ale také jejich odkaz pro budoucnost. Snaží se žákům objasnit tehdejší provázanost umění a náboženství. Může sloužit i pro opakování. Očekávaný výstup: Na základě vysvětlení problematiky žáci získají představu o tom, jak obrovský rozvoj nastal ve srovnání s pravěkem. Pochopí praktické příčiny vzniku písma a vědeckých oborů a seznámí se s uměleckými památkami a náboženskými představami v Egyptě a v Mezopotámii. Žáci pracují i s učebnicí a se sešity. Hodnocení: Žáci pochopili problematiku příčin vzniku písma a věd a získali poznatky z oblasti kultury a náboženství.

3 OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ 1. Které podmínky musely být splněny, aby se mohlo rozvíjet zemědělství? 2. Kolem kterých velkých řek vznikly státy v Egyptě a v Mezopotámii? 3. Kdo stál v čele státu v Egyptě a co mu patřilo? 4. Kdo tvořil vládnoucí vrstvy v Egyptě? 5. Kde se brali otroci a jaké práce museli vykonávat? 6. Jaké první státy vznikly v Mezopotámii a kdo je založil? 7. Který panovník založil Starobabylonskou říši a kdy? 8. Čím se proslavil panovník Chammurapi?

4 MOŽNÉ ODPOVĚDI 1. Po celý rok teplé podnebí, dostatek vláhy a úrodné půdy. 2. V Egyptě kolem řeky Nil, v Mezopotámii kolem řek Eufrat a Tigris. 3. V čele stál faraon jako neomezený vládce a patřila mu veškerá půda. 4. Úředníci, vojenští velitelé a kněží. 5. Byli to většinou váleční zajatci, pracovali na stavbách, v zemědělství a v řemeslných dílnách.

5 6. Byly to městské státy a založily je kmeny Sumerů. 7. Panovník Chammurapi v 17. století př. n. l. 8. Vydal zákoník, který byl velmi přísný.

6 PÍSMO A LITERATURA EGYPT Ve 4. tisíciletí př. n.l. se objevilo obrázkové písmo, kde jeden obrázek znamenal jedno slovo. Postupně se obrázky staly symboly měly jiný význam. Některé znamenaly samohlásky, jiné skupiny souhlásek. Písmo se nazývalo HIEROGLYFY. Vzniklo z potřeby zaznamenávat výšku záplav, dobu jejich trvání, vést údaje o daních. Písmo bylo velmi složité, ovládala je malá skupina lidí. Psalo se na PAPYRUS, vyráběný ze stonků

7 stejnojmenné rostliny. Egyptské písmo rozluštil až v 19. století francouzský vědec J. F. CHAMPOLLION. Z literárních památek se zachovaly báje, pohádky a pověsti.

8 PÍSMO A LITERATURA MEZOPOTÁMIE Ve 4. tisíciletí př. n. l. se objevilo KLÍNOVÉ PÍSMO. Každý znak znamenal napřed celé slovo, pak slabiku. Psalo se na hliněné tabulky, znaky měly podobu klínu. Písemných památek se zachovalo mnoho, ve městě Ninive byla objevena knihovna. Nejznámějším dílem je epos o Gilgamešovi, který byl vládcem městského státu Uruk.

9 EGYPT VĚDA Vědy vznikly na základě každodenního života. Z praktického hlediska se vyvinula geometrie (vyměřování ploch polí po záplavách). Užívala se desítková soustava. Na základě pozorování pohybu hvězd sestavili staří Egypťané kalendář a položili základy astronomie, což je věda o pohybech nebeských těles. Velkých úspěchů bylo dosaženo v lékařství. Znalosti o lidském těle získávali Egypťané při mumifikaci, kdy nabalzamované tělo zůstalo zachováno (musely být odstraněny vnitřnosti a tělní tekutiny).

10 VĚDA MEZOPOTÁMIE Velkých úspěchů bylo dosaženo v matematice. Vznikla šedesátková soustava (např. dělení kruhu na 360 ) i desítková soustava, kterou používáme my nyní. Největších úspěchů bylo dosaženo v astronomii. Astronomové dokázali předpovědět zatmění Slunce i Měsíce a vytvořili kalendář, kdy rok byl rozdělen na dvanáct měsíců a měsíc na sedmidenní týdny.

11 UMĚNÍ A ARCHITEKTURA EGYPT Umělci zhotovovali krásné šperky, reliéfy a sochy. K nejznámějším patří sfingy, které měly lví tělo a lidskou hlavu. Nejslavnější egyptské stavby jsou pyramidy. Jsou považovány za jeden z divů starověku. Jedná se o hrobky faraonů. Byly postaveny z mnoha tisíců kamenných kvádrů, které nejsou spojeny maltou. Na stavbách pyramid pracovaly tisíce řemeslníků a otroků mnoho let.

12 UMĚNÍ A ARCHITEKTURA MEZOPOTÁMIE Nejvýznamnějšími díly mezopotámského umění byly reliéfy ( plastické obrazy ) a krásně zdobené paláce a chrámy, které byly stavěny z různobarevných cihel. Nejslavnějšími stavbami jsou zikkuraty. Jsou to mnoho desítek metrů vysoké stupňovité stavby, na jejichž vrcholku se nacházely chrámy.

13 NÁBOŽENSTVÍ EGYPT Existoval polyteismus víra ve velké množství bohů. Někteří bohové byli uctíváni jen na některém místě, jiní v celém Egyptě. Většina bohů byla zpodobňována se zvířecí hlavou. Nejvíce byl uctíván bůh slunce Ré a bůh mrtvých Usire. Usirův syn bůh Hor byl zobrazován se sokolí hlavou. Byla posvátná i řada zvířat ( kočky, sokoli, ) a jejich zabití bylo zločinem. S náboženstvím souvisí mumifikace. Byla založena na víře, že pouze v mumifikovaném těle může přebývat duše.

14 NÁBOŽENSTVÍ MEZOPOTÁMIE Sumerové a jejich dědicové věřili v mnoho bohů. Za krále Chammurapiho byl hlavním bohem Marduk, všichni ostatní bohové mu byli podřízeni. Velmi oblíbená byla bohyně lásky Ištar.

15 POUŽITÁ LITERATURA: Čapek, V., Pátek, J. : Světové dějiny. Praha Charvát, J. : Světové dějiny. 6. vydání. Praha 1967.