Zahraniční obchod s vínem České republiky. Bilance vína v ČR (tis. hl)

Transkript

1 Zahraniční obchod s vínem České republiky (III.a - rok 211) V roce 211 pokračoval trend narůstajícího dovozu vína zavedený vstupem ČR do EU. Nárůst je víceméně lineární. Zřejmě i proto, že sklizeň 29 nebyla nijak vysoká, v roce 21 byla dokonce extrémně nízká a v roce 211 jen průměrná. Za období od vstupu ČR do EU tuzemská produkce značně kolísá a vývoj nelze předpovídat. Současně pokračuje narůstání objemu našeho vývozu, rovněž lineárně. Tím se snížila celková nabídka vína na trhu, což se projevilo i na cenách hroznů. Nejvyšší nabídka vína byla v letech 28 a 29, kdy byla i nejnižší cena tuzemských hroznů. Během let 21 a 211 se výrazně snížily skladové zásoby vína v ČR. Obr Bilance vína v ČR (tis. hl) dovoz vývoz produkce* nabídka spotřeba y = 24,952x ,98x ,6 R² =,52 R² =,9766 R² =, y = 26,929x ,7x + 255,14 R² =, R² =, Produkce* - je uvedena produkce ze sklizně předcházejícího roku

2 Pozitivní je nárůst exportu vína z ČR. V roce 25 to byl objem ve výši 5 % tuzemské produkce, v roce 26 již 1 %, v roce 27 dokonce 25 %, v letech 28 a %, v roce 21 s nízkou sklizní 4 % a v roce 211 dokonce 65 %. Tyto výsledky jsou ovlivněny samozřejmě nejenom exportovaným množstvím tuzemského vína a sklizní, ale určitě zde působí i faktor čilého obchodu s vínem, kdy naprostá většina exportovaného vína nepochází z ČR. Což ale na konečnou bilanci vína na našem území nemá vliv. Stejně tak uvedená procenta kolísají i s výší tuzemské sklizně. Dovoz trvale narůstá, ale přímka má jen o málo vyšší dynamiku v porovnání se spotřebou vína. Souvisí to i s nižší tuzemskou produkcí v posledních letech a po započtení nárůstu exportu z hlediska delšího časového vývoje by zde neměl být větší problém. V roce 27 došlo dokonce ke snížení zásob vína, ale v následujících dvou letech vlivem vyšší sklizně se zásoby opět zvýšily. V roce 29 byl přebytek nabídky nad poptávkou nižší než v roce 28, i tak však dosti velký. V následujících letech se situace obrátila a byly čerpány zvýšené zásoby vína. Dovoz vína v průměru narůstá o 8 tis. hl ročně, vývoz o necelých 4 tis. hl, produkce značně kolísá a spotřeba vína narůstá, ale jeho dynamika v posledním roce klesla. V případě vývozu, spotřeby i dovozu, jak naznačují korelační koeficienty přímek v grafu, jde o poměrně stabilní trendy ve sledovaných 7 letech po vstupu ČR do EU. Méně stabilními faktory jsou celková nabídka a především tuzemská produkce hroznů. Z uvedeného grafu vyplývá, že ve 4 letech nabídka vína velmi mírně přesahovala poptávku a ve 3 letech tomu bylo opačně. K vyrovnání těchto výkyvů slouží zásoby vína na skladech, které v grafu nejsou zohledněny. Obecně lze konstatovat, že zásoby vína jsme před vstupem do EU měli nižší než je běžné v producentských zemích EU. Při podrobném sledování dovozu zjistíme, že trend je jednoznačný. Trvalý a dynamický nárůst dovozu lahvového vína, jak ukazuje korelační koeficient kvadratické rovnice v následujícím grafu. Meziroční nárůst dovozu lahvového vína za posledních sedm let činí průměrně 55 tisíc hl. Dovoz sudového vína značně kolísá a zřejmě reguluje vztah mezi nabídkou a poptávkou, tedy reaguje na výši tuzemské sklizně hroznů a zásoby vína. Obr. 2 Dovoz vína do ČR (v tis. hl)

3 sudové víno lahvovvé víno ostatní Dovoz vína do ČR v tis. hl y = 8x 2 1,429x + 528,57 R² =, Vývoj obchodní bilance s vínem v ČR byl v posledních letech následující (v milionech Kč): Rok Dovoz Vývoz Rozdíl Záporné saldo zahraničního obchodu ČR tedy poprvé přesáhlo 3 miliardy Kč. Stejně jako objem i hodnota vyvezeného vína dlouhodobě trvale narůstá. Finanční hodnota ročně spotřebovaného vína na našem trhu (spolu s tuzemskou produkcí a s přidanou hodnotou u dovezeného sudového vína) se pak pohybuje přibližně mezi 5 až 6 miliardami Kč. Nejvíce finančních prostředků za dovezené víno každoročně skončí v Itálii (tentokrát 1.57 mil. Kč) a pak následuje Francie (54 mil. Kč). Přitom z Francie se dováží asi 11 % objemu vína v porovnání s Itálií.

4 Podíl jednotlivých států na objemu celkem dovezeného vína je následující: Dovoz vína do ČR v roce 211 celkem (1.72 tis. hl) Makedonie 5% Německo 3% Moldavsko 2% Srbsko 3% ostatní 7% Itálie 39% Francie 4% Chile 2% Španělsko 14% Maďarsko 11% Slovensko 1% Přibližně 85 % objemu do ČR dovezeného vína bylo dodáno z členských zemí EU a ve finančním vyjádření to činilo 82 % celkem uhrazené částky. Vývoj objemu dovozu z jednotlivých států se v posledních letech příliš nemění: 7 Vývoj dovozu vína dle států (25 211) Itálie Španělsko Slovensko Maďarsko Francie Chile Rakousko Německo

5 Větší meziroční pokles nastal u Rakouska, které se tak dostalo na nejnižší hladinu za posledních 7 let. Obdobný pokles byl zaznamenán v případě Chile. Naopak výraznější meziroční nárůst vykazují Itálie, Španělsko a Francie. Státy, ze kterých dovážíme v posledních sedmi letech víno, můžeme podle objemu dovozu rozdělit do 4 skupin: 1. skupina Itálie. Z Itálie dovážíme nyní 38 % veškerého dovozu vína a je to současně objem rovnající se přibližně naší produkci. Dovoz má stoupající tendenci. 2. skupina Maďarsko, Španělsko a Slovensko, dohromady z nich dovážíme dalších asi stejné množství vína jako z Itálie. Zatímco dovoz ze Španělska je přibližně stabilní, dovoz ze Slovenska se a z Maďarska mírně kolísá. 3. skupina Francie, Chile, Německo a Rakousko k nám exportuje přibližně 12 % našeho dovozu vína. Dovoz z Rakouska trvale klesá, v prvních letech po vstupu ČR do EU náleželo ještě do 2. skupiny a nyní se blíží 4. skupině. Trvalý nárůst naopak vykazuje Francie a Německo. Dovozy z Chile vrcholily v letech 27 a skupina ostatní státy světa. Ze zbytku světa dovážíme v poslední době asi 1 % objemu vína. Zajímavé je, že jsme v roce 211 dovezli také 13,5 tis. hl vína za 41 mil. Kč z Polska jednalo se výhradně o šumivé víno. Jinak relativně velký podíl zaujal dovoz vína z Makedonie (88 tis. hl), Srbska (49 tis. hl) a Moldavska (37 tis. hl). Sudového vína bylo dovezeno 824 tis. hl za 934 mil. Kč. Podíl jednotlivých států můžeme pozorovat na obrázku: Dovoz sudového vína do ČR v roce 211 (824 tis. hl) Makedonie 11% ostatní 6% Španělsko 4% Srbsko 2% Itálie 48% Maďarsko 14% Slovensko 15%

6 Z členských zemí EU pochází 84 % dovezeného sudového vína, za které bylo uhrazeno 82 % finančních prostředků. Lahvového vína bylo dovezeno o 7,5 % více jako v roce předcházejícím, ale jeho hodnota se zvýšila o 8 % na 2,316 miliardy Kč. Z uvedené finanční hodnoty putovalo poprvé více do Itálie (58 mil. Kč), než do Francie (397 mil. Kč). Francie nám tak dodávala lahvové víno při průměrné ceně 58 Kč/l, Itálie za 24 Kč/l a Španělsko v ceně 14 Kč/l. Dodávka vína ze Španělska a Itálie činila 56 % dováženého lahvového vína, na nečlenské státy EU zbývá 15 % a v hodnotě 484 milionů Kč (21 %). Dovoz lahvového vína z Itálie již druhým rokem předběhl dovoz ze Španělska. Složení dovozního koláče podle států je přibližně stejné jako před rokem, jen se více přiblížily Itálie se Španělskem a Francie s Maďarskem a Slovenskem: Dovoz lahvového vína do ČR v roce 211 (843 tis. hl) Srbsko 4% ostatní 9% Moldavsko 3% Chile 3% Německo 5% Itálie 29% Slovensko 6% Maďarsko 8% Francie 8% Španělsko 25% Průměrné ceny dováženého lahvového a sudového vína podle jednotlivých států můžeme pozorovat na následujících obrázcích, z čehož si lze vyvodit i závěry o pravděpodobné kvalitě těchto vín:

7 8 7 Průměrné ceny dováženého lahvového vína Francie Cena v Kč/l Chile Německo 3 2 Maďarsko Slovensko Itálie 1 Španělsko Během posledních čtyř let došlo u všech exportérů k poklesu ceny dovážených lahvových vín, i když každý stát se drží v cenové kategorii, do níž byl zařazen. Jedinou výjimkou je Německo, kde cena trvale roste. Zatímco vína v obalech do 2 l ze Španělska dosáhly průměrné ceny 14,4 Kč/l, vína z Francie se dovážela za 57,5 Kč/l, ale i zde došlo k téměř vyrovnání cen s víny z Chile. Objem dovozu francouzských vín se zvyšuje, jejich průměrná cena klesá. Naopak z Chile se dováží méně vína, ale jeho cena se meziročně zvýšila. Víno z Německa jede zvyšuje se cena i dovážené množství Průměrné ceny dováženého sudového vína Španělsko Cena v Kč/l Slovensko Rakousko Maďarsko 9 8 Itálie

8 Rovněž u dováženého sudového vína ceny v posledních 3 letech klesaly a snižovalo se i cenové rozpětí mezi jednotlivými státy (z 1,5 až 15,3 Kč/l na 8,9 až 13,2 Kč/l). Ale v posledním roce se ceny opět zvýšily, zvláště u vína ze Slovenska. Zajímavý je i vývoj cen sudového vína dovezeného z Itálie, Maďarska a Slovenska. Jakoby ceny kopírovaly stav v Itálii, jen zkracující se vzdáleností od našich hranic se zvyšují. Skoro to vede až k neprokazatelnému závěru, že víno původem z Itálie je v Maďarsku zdraženo o režie a provizi a posláno na Slovensko, odkud po absolvování stejné procedury pokračuje k nám. Obdobný vztah platí pro Rakousko a Španělsko, ale zřejmě v důsledku nedostatečné sklizně hroznů v Rakousku se cena vína zvýšila. Nejlevnější proto byla i vzhledem k množství v roce v roce 211 vína italská a maďarská, o něco dražší byla španělská sudová vína. Moštových hroznů bylo v roce 211 dovezeno 6.12 tun za 132 mil. Kč (odpovídá přibližně 42 tis. hl vína). Hrozny dodaly přibližně stejným dílem především Itálie, Makedonie a Maďarsko. Moštů bylo dovezeno asi 21 tisíc hl za 34 mil. Kč, přibližně 2/3 z Maďarska, 1/5 z Itálie a 1/1 ze Slovinska. Vývoz vína z ČR při meziročním srovnání množství narostl na 252 tis. hl vína (o 9 %) a jeho finanční hodnota se zvýšila o 19 % na 55 mil. Kč. Z toho 237 tis. hl putovalo za 458 mil. Kč na Slovensko a 7,8 tis. hl za 43 mil. Kč do Polska (z toho 7,6 tis. hl lahvového za 41 mil. Kč), přičemž z Polska jsme dovezli 13,5 tis. hl za 41 mil. Kč (prakticky vše šumivé víno). Do Nizozemska jsme vyvezli 27 hl za 462 tis. Kč (z toho lahvového 23 hl za 27 tis. Kč) a dovezli 936 hl za 7 mil. Kč (z toho 441 hl lahvového za 3,1 mil. Kč). Meziročně rostl export sudového i lahvového vína. Export lahvového vína po třech letech stagnace v letech pokračoval stejně jako v roce 21 v růstu a zvýšil se o 25 %. Vývoz sudového vína z prakticky nulové hodnoty ještě v roce 26 narostl v roce 27 na téměř 5 tis. hl a v letech 28 a 29 se blížil 12 tis. hl. V roce 21 se opět zvýšil na 155 tis. hl a v roce 211 stagnoval. Je zajímavé, že se zvýšil vývoz sudového vína v době, kdy v ČR bylo poměrně málo vína. Vývoz vína byl tvořen ze 2/3 sudovým a jen z 1/3 lahvovým vínem. Prakticky všechno vyvezené sudové víno putovalo na Slovensko. Výhodnější by byl export produktu s vyšší přidanou hodnotou. U lahvového vína je také menší pravděpodobnost pančování v dovážejícím státě a tím znehodnocení značky vín z ČR. Pro trvalý růst exportu je pro nás tedy důležitější růst vývozu lahvového vína, a to i proto, že nemáme dostatek hroznů pro pokrytí tuzemské spotřeby vína.

9 16 Vývoz vína z ČR (tis. hl) sudové lahvové Vývoz vína do Polska mil. Kč tis. hl Od roku 25 trvale narůstá vývoz vína z ČR do Polska. Jeho objem ale stále není nijak velký i když je naší druhou exportní zemí, podílí se na celkovém vývozu lahvového vína jen 8,1 %. V roce 29 dokonce meziročně poklesla finanční hodnota vývozu, protože se exportovalo více sudového vína. Zato v letech 21 a 211hodnota exportu prudce rostla, i když vyvezený

10 objem vína v roce 21 poklesl. Statisticky vzato spotřebuje každý občan Polska ročně 25 ml vína z ČR, ze svých 2 litrů. Tedy něco málo přes 1 %. Vývoj obchodu vínem se Slovenskem uvádí následující obrázek: Obchod se Slovenskem (tis. hl) dovoz vývoz Vzájemné obchodní vztahy se Slovenskem v komoditě vína trvale narůstají. Ze Slovenska jsme od vstupu ČR do EU více vína dováželi, než tam vyváželi. Teprve v roce 29 se objem obchodní bilance vyrovnal. V roce 211 jsme na Slovensko vyvezli o 34 % vína v objemu více, než jsme dovezli. Ve finančním vyjádření to bylo o 61 % více. V obou směrech jde o víno převážené z jednoho státu do druhého, většina vína nemá původ v uvedeném exportním státě Svaz vinařů ČR - Ing. Jiří Sedlo, CSc.