3. Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin OKEČ 18

Transkript

1 Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin 3. Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin OKEČ Charakteristika odvětví Odvětví výroby oděvů, zpracování a barvení kožešin je náročné na pracovní síly a převažuje v něm vysoký podíl ruční práce na výrobku. Oděvní průmysl patří k citlivým odvětvím, která jsou vystavena značným konkurenčním tlakům zejména zemí s vlastní surovinovou základnou a nízkými mzdovými náklady, které po ukončení platnosti Dohody o textilu a ošacení k ještě více zesílily. Pro výrobu oděvů je typická tvorba módních kolekcí podle ročních období a dle požadavků zákazníků. V rámci Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) jsou oděvní výrobky zařazeny do oddílu 18 Výroba oděvů a zpracování kožešin, která je tvořena těmito skupinami: 18.1 Výroba kožených oděvů, 18.2 Výroba jiných oděvů a oděvních doplňků, 18.3 Zpracování a barvení kožešin, výroba kožešinových výrobků. Nejvýznamnější skupinou je 18.2, která zahrnuje výrobu: svrchních oděvů včetně pracovních oděvů, osobního prádla, ostatních oděvů a oděvních doplňků Výroba kožených oděvů Zpracování kožešin Výroba oděvů a prádla 97 Pozn.: údaje v běžných cenách Graf 3.1 Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2004 Výroba oděvů a zpracování kožešin patří k proexportně orientovaným, s vysokým stupněm kooperace s vnějšími zadavateli zejména z členských zemí EU. Práce ve mzdě na vývozu negativně ovlivňuje vlastní modelovou tvorbu, přípravu výroby a ostatní činnosti, které se podílejí na sofistikovaných částech výrobků. Pozitivním rysem je naopak nízká investiční náročnost a značná flexibilita výroby. Výrazně největší zastoupení na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb odvětví v roce 2004 měl obor výroba oděvů a prádla (graf 3.1) Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb zpracovatelského průmyslu se oděvní průmysl v roce 83

2 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 2004 podílel 0,7 v běžných i ve stálých cenách, 1,3 na účetní přidané hodnotě v běžných cenách a 3,2 na počtu zaměstnanců. Zastoupení oděvního průmyslu na zpracovatelském průmyslu od roku 2000 sice klesá, jeho význam pro zaměstnanost, zejména v regionech s tradicí oděvního průmyslu, je nadále značný. Na celkovém HDP se toto odvětví podílí 0,3. V oděvním průmyslu převládají malé a střední podniky (MSP), které jsou významným zdrojem zaměstnanosti, zejména žen. Jsou soustředěné v regionech s dlouholetou tradicí (kraje Vysočina, Olomoucký, Jihomoravský a další), ale vesměs s obtížnou dopravní obslužností a nedostatkem pracovních příležitostí. Z těchto důvodů má oděvní průmysl značný význam pro sociální a ekonomickou soudržnost. V roce 2004 činil podíl MSP na účetní přidané hodnotě a na počtu zaměstnaných osob v odvětví cca 75. Údaje o podporách poskytnutých Ministerstvem obchodu a průmyslu MSP v oděvním průmyslu v roce 2004 jsou uvedeny v kapitole OKEČ 17 Výroba textilií a textilních výrobků Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Jak vyplývá z tabulky 3.1 a grafu 3.2, výrobní základna je tvořena subjekty všech velikostních skupin. V roce 2003 se MSP podílely 66,7 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb odvětví, což oproti roku 2002 představuje snížení o 1,8. Podíl podniků s více než zaměstnanci na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb představoval cca 28, stejně jako v roce Velikostní skupina zaměstnanců ve srovnání s rokem 2002 vykázala nárůst ve všech třech sledovaných ukazatelích, avšak na produkčních charakteristikách má nadále nejnižší podíl. Naopak velikostní skupiny pracovníků a pracovníků vykázaly snížení produkčních charakteristik. Více jak 90 zaměstnanců v oděvním průmyslu jsou ženy. Tabulka 3.1 Produkční charakteristiky v roce 2003 podle velikostních skupin OKEČ 18 (mil. Kč, osob) Více než 1000 Tržby za prodej V a S v b. c ,5 4 4, ,9 985, ,4 Účetní přidaná hodnota v b. c , ,6 1 2,9 514, ,2 Počet zaměstnaných osob , , , ,0 8 8, více než 1000 Tržby za prodej VV a S Účetní přidaná hodnota Počet zaměstnaných osob Pozn.: údaje v běžných cenách Graf 3.2 Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce

3 3.4. Regionální struktura odvětví Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin Největší podíly výrobních kapacit oděvního průmyslu jsou soustředěny v kraji Vysočina, který se na celkových tržbách odvětví v roce 2003 podílel 18,2, na účetní přidané hodnotě 13,6 a na počtu zaměstnanců 11,5 a v kraji Olomouckém s cca 16 podílem na tržbách a 14,3 podílem na počtu zaměstnanců. Dalšími typickými oblastmi oděvního průmyslu jsou dále kraje Moravskoslezský, Jihomoravský, Jihočeský, Zlínský a Královéhradecký, což je zřejmé z grafu 3.3. Tržby za VV a S Účetní přidaná hodnota Zaměstnanci Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Pardubický kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj Hlavní město Praha Pozn.: údaje v běžných cenách Graf 3.3 Podíly krajů na produkčních charakteristikách v roce Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Cenový vývoj výrobků SKP 18 v letech dokumentuje tabulka 3.2. Tabulka 3.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech meziroční index () 01/00 02/01 03/02 04/03 SKP 18.1 x x x x SKP ,8 100,4 102,0 100,2 SKP 18.3 x x x x SKP ,8 100,4 102,0 100,2 V roce 2004 dosáhl meziroční index cen oděvních výrobků 100,2. Tato stagnace je odrazem sílící konkurence zejména asijských textilních a oděvních výrobců. 85

4 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Lze očekávat, že v příštích letech bude celosvětově klesat podíl výdajů domácností na oděvy a textil a také jejich ceny Základní produkční charakteristiky Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2000 až 2004 znázorňují tabulky 3.3 až 3.7 a na ně navazující graf 3.4. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb u OKEČ 18 v b.c. i ve s.c. v letech 2000 až 2004 kolísaly. Ve srovnání s rokem 2000 v roce 2004 poklesly ve s.c. o 8,2. Největší snížení ve srovnání s rokem 2000 bylo zaznamenáno v oborech 18.1 (index 40,0 ve s.c.) a 18.3 (index 78,0 ve s.c.). Pokles tržeb ovlivňuje především růst dovozů oděvních výrobků ze zemí s nižšími výrobními náklady, zejména asijských. Je důsledkem úbytku nově uzavřených zakázek, který v roce 2004 činil 10,7 z toho ze zahraničí 5,9. Dále to jsou kurzové vlivy a přetrvávající recese odvětví v západoevropských zemích. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2004 v b.c. i ve s.c. přitom meziročně mírně vzrostly. Tabulka 3.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b. c. a ve s. c. v letech (mil. Kč) b. c * OKEČ ,1 336,6 383,0 279,1 168,4 OKEČ , , , , ,9 OKEČ ,0 355,8 282,3 290,1 364,9 OKEČ , , , , ,2 meziroční index (b. c.) x 97,6 107,9 83,4 100,8 kumulovaný index (b. c.) 100,0 97,6 105,3 87,8 88,5 (mil. Kč) s. c * OKEČ ,1 329,7 381,8 277,0 166,7 OKEČ , , , , ,7 OKEČ ,0 349,1 282,7 289,3 363,2 OKEČ , , , , ,6 meziroční index (s. c.) x 95,5 112,8 84,1 101,3 kumulovaný index (s. c.) 100,0 95,5 107,7 90,6 91,8 * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Tabulka 3.4 Účetní přidaná hodnota v b. c. a ve s. c. v letech (mil. Kč) b. c * OKEČ ,4 125,3 161,4 175,1 99,8 OKEČ , , , , ,4 OKEČ ,6 148,0 106,0 128,7 162,1 OKEČ , , , , ,3 meziroční index (b. c.) x 90,2 109,2 87,8 102,8 kumulovaný index (b. c.) 100,0 90,2 98,5 86,5 88,9 (mil. Kč) s. c * OKEČ ,4 127,7 165,4 174,2 100,3 OKEČ , , , , ,3 OKEČ ,6 141,1 102,1,8 154,8 OKEČ , , , , ,4 meziroční index (s. c.) x 86,1 116,7 89,4 105,9 kumulovaný index (s. c.) 100,0 86,1 100,4 89,8 95,1 * předběžná hodnota, stálé ceny roku

5 Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin Tabulka 3.5 Počet zaměstnaných osob v letech (osoby) * OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ meziroční index x 95,5 93,3 90,1 89,0 kumulovaný index 100,0 95,5 89,0,3 71,4 * předběžná hodnota * * Počet zaměstnaných osob OKEČ 18 Počet zaměstnaných osob ZP Tržby za VV a S OKEČ 18 Tržby za VV a S ZP * Účetní přidaná hodnota OKEČ 18 Účetní přidaná hodnota ZP * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Graf 3.4 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech Tržby za 1 3/2005 ve srovnání se stejným obdobím loňského roku (u organizací s 20 a více zaměstnanci ) vykazují nárůst v b.c. o 18 a ve s.c. o 22,3. Výraznější růst tržeb v nejbližší budoucnosti nelze předpokládat vzhledem k zostřené konkurenci na světových trzích s textilními a oděvními výrobky v souvislosti s ukončením platnosti Dohody o textilu a ošacení ATC od , přičemž tímto aktem došlo k úplné liberalizaci obchodu se zeměmi WTO. To má za následek přesun méně náročných výrob do zemí s nízkými výrobními náklady a další rušení neefektivních výrob. Účetní přidaná hodnota v b.c. i ve s.c. mezi rokem 2000 a 2004 vykázala pokles, což souvisí se snižováním výroby, tržeb i počtu zaměstnanců. Za pozitivní lze považovat růst účetní přidané hodnoty na pracovníka, která vzrostla ve s.c. ze 154 tis. Kč v roce 2000 na 205 tis. Kč v roce Tento vývoj ukazuje, že výrobní podniky postupně nahrazují mzdovou práci vlastními modelovými kolekcemi a výrobou oděvů s vyšší přidanou hodnotou. Trend poklesu počtu pracovníků v odvětví trvá a bude pokračovat i v blízké budoucnosti. Zaměstnanost v roce 2004 dosáhla cca 71 zaměstnanosti roku Nejvýraznější byl přitom pokles počtu za- 87

6 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU městnanců v organizacích s 0 až 9 zaměstnanci a v kategorii 1000 a více zaměstnanců. Snižování počtu zaměstnanců je dáno nutností zeštíhlovat podniky a potřebou zvyšovat produktivitu práce při snižování nákladů. K tomu dále přispívá zavádění nové techniky a technologie do výroby. Tento trend nepochybně ovlivňuje i velmi nízká úroveň mezd z celého zpracovatelského průmyslu ČR. Celkové náklady v běžných cenách se v roce 2004 oproti stejnému období roku 2003 snížily o 5,3. Tento pokles byl ovlivněn nejen snížením výroby, ale i její restrukturalizací vyvolanou potřebou zvyšovat konkurenceschopnost a produktivitu práce. Pokles celkových nákladů byl zaznamenán pouze u oboru OKEČ Naopak u oborů OKEČ 18.1 a 18.3 mírně vzrostly. Skladba nákladů v oděvním průmyslu v podnicích se 100 a více zaměstnanci zůstala v roce 2004 na stejné úrovni jako v roce Výkonová spotřeba činila necelých 53, osobní náklady 27, odpisy cca 3 a ostatní náklady 17. Z výkonové spotřeby připadá přes 17 na spotřebu materiálu, 38 na služby a cca 5 nákladů na energii. Podíl výkonové spotřeby na výkonech v roce 2004 činil cca 61,2 a oproti roku 2003 vzrostl o 0,4. Téměř polovina z hodnoty spotřebovaného materiálu na výrobu oděvních výrobků je zajiš ována z dovozu. Je to dáno tím, že tuzemští výrobci nadále nejsou u většiny vyráběných sortimentů schopni uspokojit požadavky po kvalitních a módních základních materiálech a krejčovských přípravách. Osobní náklady v běžných cenách v roce 2004 meziročně klesly o 8,2. Tento pokles je ovlivněn snížením zaměstnanosti ( meziroční index 89 ). I když osobní náklady na pracovníka v roce 2004 vzrostly oproti roku 2000 cca o 15, přesto oděvní průmysl nadále patří k odvětvím, která vykazují nejnižší mzdy v rámci zpracovatelského průmyslu. Tabulka 3.6 Náklady celkem v b. c. v letech (mil. Kč) b. c * OKEČ ,6 453,8 429,3 299,9 302,0 OKEČ , , , , ,0 OKEČ ,6 391,7 321,1 307,5 341,4 OKEČ , , , , ,4 meziroční index (b. c.) x 102,1 108,6 83,6 94,7 kumulovaný index (b. c.) 100,0 102,1 110,8 92,7 87,8 * předběžná hodnota Tabulka 3.7 Osobní náklady v b. c. v letech (mil. Kč) b. c * OKEČ ,3 107,6 110,7 57,0 55,8 OKEČ , , , , ,2 OKEČ ,7 105,2 75,0 87,8 97,4 OKEČ , , , , ,4 meziroční index (b. c.) x 102,4 97,0 89,1 91,8 kumulovaný index (b. c.) 100,0 102,4 99,3 88,5 81,2 * předběžná hodnota Produktivita práce a osobní náklady Tabulky 3.8 a 3.9 spolu s grafem 3.5 naznačují vývoj produktivity práce z účetní přidané hodnoty v uplynulých pěti letech a ukazatele podílu osobních nákladů na účetní přidané hodnotě. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty ve sledovaném období zaznamenala růst ve s.c. o 33 a v b.c. o 24,5, což bylo docíleno nejen poklesem počtu pracovníků, ale částečně i realizovanou modernizací a restrukturalizací výroby, zaměřenou na výrobky s vyšší přidanou hodnotou a užitnými vlastnostmi. 88

7 Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin Přesto však nadále značná část oděvního průmyslu setrvává na výrobě standardních druhů výrobků, kde je ostrá konkurence ze třetích zemí. Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. se v roce 2004 vyvíjel z hlediska konkurenceschopnosti příznivě. Za sledované období vykazuje nejnižší hodnotu a nastolený příznivý vývoj produktivity práce a osobních nákladů lze očekávat i do budoucna. Průměrná měsíční mzda v oděvní výrobě patří k nejnižším. V roce 2004 dosáhla průměrná měsíční mzda Kč a oproti roku 2003 vzrostla o 8,8. Levná pracovní síla je jednou z konkurenčních výhod oděvního i textilního průmyslu v ČR. Význam této výhody se však začíná snižovat. Tabulka 3.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b. c. a ve s. c. v letech (tis. Kč/pracovníka) b. c * OKEČ ,7 1 38,0 159,3 281,5 178,4 OKEČ ,1 145,6 171,3 164,7 191,9 OKEČ ,4 156,8 131,4 152,1 197,0 OKEČ ,1 145,6 170,5 166,0 191,9 meziroční index (b. c.) x 94,5 117,1 97,4 115,6 kumulovaný index (b. c.) 100,0 94,5 110,6 107,7 124,5 (tis. Kč/pracovníka) s. c * OKEČ ,7 140,6 163,3 2,0 179,4 OKEČ ,1 138,7 174,7 171,4 205,8 OKEČ ,4 149,5 126,5 142,7 188,0 OKEČ ,1 138,9 173,8 172,3 205,1 meziroční index (s. c.) x 90,1 125,1 99,1 119,0 kumulovaný index (s. c.) 100,0 90,1 112,8 111,8 133,1 * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Tabulka 3.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b. c. v letech ( ) * OKEČ ,717 0,859 0,686 0,325 0,560 OKEČ ,697 0,792 0,703 0,723 0,639 OKEČ ,715 0,711 0,708 0,683 0,601 OKEČ 18 0,698 0,792 0,703 0,714 0,637 * předběžná hodnota * * Produktivita práce z účetní PH OKEČ 18 Produktivita práce z účetní PH ZP Podíl osobních nákladů na účetní PH OKEČ 18 Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP Pozn.: produktivita práce z účetní PH ve s.c. roku 2000, podíl osobních nákladů na účetní PH v b.c. * předběžná hodnota Graf 3.5 Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v letech

8 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU V letech 2000 až 2004 bylo v odvětví prohlášeno celkem 85 konkursů a likvidací, čímž došlo k ohrožení nebo přímé ztrátě pracovních míst. Z tohoto počtu cca 74 připadlo na konkursy. Největší počet prohlášených konkursů na majetek oděvních firem byl zaznamenán v roce Zasáhl 19 organizací a více než pracovníků, naopak nejnižší počet, 7 prohlášených konkurzů byl v roce 2004, kdy se dotkl necelých 300 pracovníků Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Vývoj dovozu a vývozu v letech 2000 až 2004 zachycuje tabulka Celkový vývoz v letech postupně klesal, teprve v roce 2004 vzrostl ve srovnání s rokem 2003 o 27,1 a průměrná kg cena celkového vývozu se zvýšila o 13,7. Export se přitom zvýšil jak do zemí EU, tak i do zemí mimo unii. Příznivě se projevilo dočasné zavedení množstevních kvót na dovoz textilních a oděvních výrobků z vybraných třetích zemí po vstupu ČR do EU k Celkové dovozy oděvních výrobků v období 2000 až 2004 (mimo malé snížení v roce 2003) vykazují růst, kdy nejvyšší meziroční index byl v loňském roce (+ 49,7 ). Celkové dovozy oděvů v roce 2004 rostly jak z ostatních nečlenských zemí, tak i z EU. Celkový dovoz je přitom ovlivněn vysokými importy výrobků z asijských zemí, zejména Číny. Průměrná kg cena celkového dovozu v roce 2004 meziročně vzrostla o 26. Z pohledu tuzemského trhu je patrné, že zahraniční konkurence se snaží prosadit na našem trhu především nízkými dovozními cenami (asijské země) nebo módností a užitnými vlastnostmi high tech výrobků ve vyšších cenových relacích (především dovozy z EU). Tabulka 3.10 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b. c. v letech Vývoz celkem (mil. Kč) SKP SKP ,4 215,2 176,9 189,2 477,7 SKP , , , , ,2 SKP ,7 567,4 459,1 362,7 377,7 SKP , , , , ,6 meziroční index x 98,8 86,3 95,2 127,1 Dovoz celkem (mil. Kč) SKP SKP ,1 556,6 566,6 494,2 693,9 SKP , , , , ,6 SKP ,9 297,1 287,3 279,7 272,1 SKP , , , , ,6 meziroční index x 110,6 101,6 97,9 149,7 Saldo (mil. Kč) SKP SKP ,7 341,4 389,7 305,0 216,2 SKP , , , ,1 367,4 SKP ,8 270,3 171,8 83,0 105,6 SKP , , , ,1 478,0 Pramen: ČSÚ Vývoj zahraničního obchodu v roce 2004 byl také ovlivněn vstupem ČR do EU. Ten se projevil změnou statistiky zahraničního obchodu, zjednodušením celního odbavování, dalším rozvojem spolupráce výrobních podniků v EU a odvětvových asociací. Na vývoj zahraničního obchodu měly vliv rovněž přesuny výroby z některých členských zemí EU s vyššími náklady do ČR. 90

9 Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin Saldo celkového zahraničního obchodu odvětví oděvů a zpracování kožešin bylo do roku 2003 kladné, má však klesající tendenci. V roce 2004 zahraniční obchod vykázal záporné saldo a nejvíce se na něm podílí obor OKEČ 18.2 výroba oděvů a prádla, kde se dovoz meziročně zvýšil o více než 50. Vedle již zmíněné změny metodiky celní statistiky dalším z důvodů růstu dovozů bylo předzásobení obchodu oděvními výrobky, na které EU uplatňovala množstevní kvóty a systém dvojí kontroly dovozu. Vstupem do EU se ČR zapojila do tohoto systému, přestože jeho trvání bylo dohodou ve WTO omezeno do konce roku Exportní výkonnost odvětví oděvů a kožešin dle SKP v roce 2004 zůstala na stejné úrovni jako v roce 2003, tj. 44. Penetrace tuzemského trhu se ve sledovaném období výrazně snížila v souladu s vysokým nárůstem dovozu ze 44 v roce 2003 na 24,5. V odvětví výroby oděvů a zpracování kožešin plní práce ve mzdě na vývozu významnou úlohu. Podíl aktivního zušlech ovacího styku na vývozu v roce 2004 činil více než 57, stejně jako v roce Ve srovnání s rokem 2000 však poklesl o 13,5, což lze hodnotit pozitivně. Přesun výroby do zemí s nižšími náklady začínají využívat i čeští oděvní výrobci, o čemž svědčí vývoj pasivního zušlech ovacího styku, který se v roce 2004 podílel na vývozu 3,9 a oproti roku 2000 se zvýšil o Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce 2004 dokumentuje graf 3.6. Vývozní teritoria v roce 2004 Německo 57 Francie Polsko 2 2 Ma arsko Ostatní 2 9 Švýcarsko 2 Itálie 5 Rakousko 6 Slovensko 7 V. Británie 8 Dovozní teritoria v roce 2004 Slovensko 8 Turecko 8 Itálie 6 Polsko 5 Hongkong 3 Německo 18 Bangladéš Indie 2 3 Čína 21 Ostatní 26 Graf 3.6 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu 2004 SKP 18 91

10 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Zemí s výrazně největším zahraničně obchodním obratem (v roce 2004 cca 17,3 mld. Kč) bylo Německo, kam jsme vyvezli zboží za cca 13,1 mld. Kč, tj. cca 57 z celkového objemu vývozu výrobků oděvního průmyslu. Podíl vývozu do Německa se meziročně zvýšil o 9 a jeho dovozu do ČR o 7. Druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem ze zemí EU zůstává i v roce 2004 Velká Británie a Severní Irsko, do kterých bylo dodáno 8 oděvních výrobků v hodnotě cca 1,9 mld. Kč. Následovalo Slovensko, kam bylo vyvezeno oděvní zboží v hodnotě cca 1,6 mld. Kč, což představuje okolo 7 z celkového vývozu oděvního průmyslu a oproti roku 2003 nárůst podílu oděvních výrobků o 1. Na dalším místě figuruje Rakousko. Zde dosáhly dodávky oděvních výrobků hodnoty cca 1,3 mld. Kč ( podíl 6 ). Zdaleka největší podíl v obchodní výměně zaujímá v obchod se zeměmi EU, který v roce 2003 představoval 82. Po našem vstupu do EU od do ve srovnání se stejným obdobím roku 2003 se přímý vývoz oděvních výrobků do zemí EU 25 zvýšil o 23,4 a jeho podíl ve sledovaném období činil více než 88. Tento vývoj signalizuje, že se tuzemským výrobcům daří lépe pronikat na trh EU vlastními kolekcemi a modely. V oblasti konfekční výroby byly nejvýznamnější přímé vývozy do EU ve výrobkových skupinách HS 6203 a HS 6204, kde se jedná o náročnou dámskou a pánskou konfekci jako např. obleky, saka, kostýmy, které jsou tradičním výrobním artiklem OP Prostějov a.s., Otavan a.s., Koutný a.s. aj. Podle zaměření přímých vývozů lze usuzovat, že se tuzemským výrobcům podařilo výrazněji prosadit v britských řetězcích hypermarketů a obchodních domů jako jsou např. Tesco Stores, Marks & Spencer apod. Vývozní kilogramová cena přímého vývozu do EU ve sledovaném období (05 12/2004) ve srovnání se stejným obdobím roku 2003 poklesla o cca 2, u vývozů ČR svět tento pokles činil cca 7. Snižování vývozních cen je odrazem sílící konkurence na trzích s textilními a oděvními výrobky a skutečnosti, že se našim výrobcům stále nedaří ve větším rozsahu vyrábět zboží ve vyšších cenových relacích, tj. značkové výrobky, výrobky s vysokými užitnými vlastnostmi a pro specifické užití. Nezanedbatelné jsou i kurzové vlivy. Ve stejném období (05 12/2004) přímý dovoz výrobků SKP 18 z EU vzrostl o 24,8 a kilogramová cena poklesla o cca 12, což je výraznější pokles než u přímého vývozu. Největším dovozcem do České republiky byla v roce 2004 Čína s podílem na celkovém dovozu cca 21, což je meziroční snížení o 20. Naše saldo v oblasti oděvních komodit s Čínou je vysoce záporné. Druhým největším dovozním teritoriem bylo Německo (podíl 18 ), následované Slovenskem a Tureckem (podíly po 8 ). Mezi dovozci se začínají prosazovat i další asijské země a podíly Hong Kongu, Indie a Bangladéše v roce 2004 na celkových dovozech oděvních výrobků dohromady dosáhly Tuzemská spotřeba Vývoj tuzemské spotřeby v letech 2000 až 2004 v členění podle SKP je uveden v tabulce Tuzemská spotřeba výrobků Tabulka 3.11 Tuzemská spotřeba v b. c. výrobků SKP 18 v letech (mil. Kč) b. c SKP ,9 584,7 593,0 582,3 383,2 SKP , , , , ,3 SKP ,4 599,9 378,7 305,5 382,2 SKP , , , , ,7 meziroční index (b. c.) x 94,2 107,9 92,9 111,1 kumulovaný index (b. c.) 100,0 94,2 101,6 94,4 104,9, pozn. změna metodiky výpočtu Tuzemská spotřeba oděvních výrobků v roce 2004 vzrostla oproti stejnému období loňského roku o více než 11. Na tomto zvýšení se podílel dovoz, který v roce 2004 vykázal výrazný růst. V oděvních položkách činil podíl přímého dovozu ze zemí EU (za období 05 12/2004) na přímých dovozech do ČR z celého světa cca 37. Významné jsou dovozy z Asie v nižších cenových hladinách. 92

11 Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin Tyto položky spolu s dovozem obnošených oděvů z EU mají značný vliv na krytí domácí poptávky dovozem z hlediska hmotných jednotek. Po vstupu do EU vzrostl přímý dovoz obnošených oděvů ve hmotných jednotkách (položka HS 6309) za období 01 12/2004 ve srovnání se stejným obdobím roku 2003 o více než 16, ale hodnota tohoto zboží se snížila o cca 6. Významné jsou i dovozy textilních a oděvních výrobků do sítí obchodních řetězců a pro zásilkový prodej. Část výrobků určená pro specializované prodejny s módním zbožím je ve vysoké kvalitě a cenách (značkové zboží) a pochází převážně ze zemí EU Investice Výroba oděvů a zpracování kožešin nepatří k investičně náročným, přesto investice do odvětví jsou nedostatečné a jsou také jednou z příčin zaostávání produktivity výroby za EU. Hmotné investice celkem v roce 2004 činily v odvětví 329 mil. Kč a meziročně se snížily na cca 74. Nehmotné investice představovaly téměř 30 mil. Kč, což je oproti roku 2003 nárůst o cca 45. Ve sledovaném období nebyla ve výrobě oděvů a zpracování kožešin zrealizovaná žádná významnější investiční akce. Odvětví se vyznačuje vysokým stupněm kooperačních vztahů. V rámci těchto vztahů dochází k zapůjčování potřebné techniky a předávání veškeré dokumentace. Vzhledem k charakteru odvětví žádná ze společností oděvního průmyslu nevyužila zákona č. 72/2000 Sb. o investičních pobídkách, v platném znění. K programu na podporu tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností byla na MPO k podána v odvětví OKEČ 18 jedna žádost. Projekt směřuje do Moravskoslezského kraje. V rámci programu OPP INOVACE byl v roce 2004 podán za odvětví jeden projekt Přímé zahraniční investice Vývoj přímých zahraničních investic v letech 2000 až 2003 zachycuje tabulka 3.12 a graf 3.7. Tabulka 3.12 Přímé zahraniční investice OKEČ 18 (v mil. CZK) k k k k Stav zahraničních investic v ČR 951, , ,4 788,1 Stav tuzemských investic v zahraničí 1,8 1,8 1,6 2,0 Pramen: ČNB Přímé zahraniční investice OKEČ 18 Přímé zahraniční investice ZP Tuzemské investice v zahraničí OKEČ 18 Tuzemské investice v zahraničí ZP Pramen: ČNB Graf 3.7 Tuzemské a zahraniční investice 93

12 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Jak z tabulky vyplývá, k stav přímých zahraničních investic v odvětví výroby a zpracování kožešin činil necelých 0,8 mld. Kč, což jsou pouze dvě setiny procenta z celkových přímých zahraničních investic ve zpracovatelském průmyslu. Oproti roku 2002 se přímé zahraniční investice v odvětví snížily o více než polovinu. V roce 2004 bylo dosaženo ve společnostech pod zahraniční kontrolou se 100 a více pracovníky produktivity práce vyjádřené v přidané hodnotě na pracovníka 247,3 tis. Kč, v ostatních podnicích oděvního průmyslu 205,7 tis. Kč, což je ovlivněno aktivním zušlech ovacím stykem. Z uvedeného vyplývá, že oproti roku 2003 ve společnostech pod zahraniční kontrolou vzrostla produktivita práce vyjádřená v dosažené přidané hodnotě na pracovníka o 9,3, v ostatních podnicích oděvního průmyslu o 4,3. V oděvním průmyslu v roce 2004 bylo 17 společností se 100 a více zaměstnanci pod zahraniční kontrolou, což představovalo více než třetinu organizací této velikostní skupiny podniků. Podíl zahraničního kapitálu je ovlivněn již výše zmíněným vysokým podílem kooperačních vztahů Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Konkurenceschopnosti textilního a oděvního průmyslu je jak v rámci EU, tak i v ČR věnována značná pozornost, zejména v souvislosti s ukončením platnosti Dohody o textilu a ošacení ATC. V únoru roku 2004 byla založena Skupina na vysoké úrovni pro textil (THLG), výsledkem jejíž práce byla doporučení formulovaná v dokumentu Výzva roku Na tato doporučení reagovala Evropská komise zveřejněním dokumentu Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Textil a oděvy po roce 2005 doporučení THLG, který rozpracovává sedm opatření. Tato opatření bude Evropská komise pro podporu zvyšování konkurenceschopnosti a překonání situace po uvolnění světového obchodu s textilními a oděvními výrobky pro odvětví prosazovat v rámci meziodvětvových programů. Se speciálním odvětvovým programem Evropská komise nepočítá. Mezi tato opatření patří: podpora výzkumu a inovacím, zajištění celoživotního vzdělávání a odborných školení, tvorba strukturálních fondů ke krytí neočekávaných krizí, zesílení boje proti podvodům a padělkům, otevírání trhů, urychlené vytvoření Euro středomořské zóny, posílení spolupráce s Čínou. I přes nepříznivé vlivy v roce 2004, zejména sílícího růstu konkurence asijských zemí (hlavně Číny), si oděvní průmysl ČR v evropském regionu zatím udržel svoji pozici. V ukazateli produktivity práce z přidané hodnoty v paritě HDP český oděvní průmysl silně zaostává za zeměmi EU. V roce 2002 produktivita práce z přidané hodnoty v ČR byla na úrovni 48 Portugalska, 15 Rakouska a 10 Německa. V paritě HDP to je cca 33 úrovně Rakouska a 25 úrovně Německa. Ukazatel účetní přidané hodnoty k osobním nákladům je pro ČR při srovnání se zeměmi EU příznivější. V roce 2000 v ČR představoval tento poměr 143,3, v Německu 135 a v Rakousku 117,9. Ve srovnání se SRN jsou celkové náklady na minutu vykonané práce v ČR třetinové. Do budoucna lze sice očekávat jejich růst, přesto ale tato konkurenční výhoda zůstane zachována, nebo se předpokládá rychlejší růst produktivity práce než mezd. Tabulka 3.13 Vývoj exportu do zemí EU v letech výrobků SKP 18 (tis. EUR, ) z CEFTA meziroční index x 126,6 98,3 96,5 z toho z ČR meziroční index x 113,9 111,1 112,5 Pramen: EUROSTAT 94

13 Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin Země sdružené v rámci CEFTA v roce 2003 vyvezly do EU oděvní výrobky za více než 7,4 mld. EUR, tedy o 3,5 méně než v předchozím roce. Pozice ČR se zlepšila o 12,5. V celkových dovozech z CEFTA přitom zaujímaly oděvní výrobky z ČR 8,7, jak vyplývá z tabulky Výdaje na výzkum a vývoj v odvětví jsou nedostatečné. V ČR prakticky neexistuje výzkumná a vývojová základna, nebo jediný oděvní výzkumný ústav byl zrušen a průmyslovým vývojem a výzkumem se žádná organizace systematicky nezabývá. Dle údajů rezortního statistického zjiš ování v roce 2004 oděvní podniky vynaložily na vývoj a výzkum cca 39,2 mil. Kč, kdy se jednalo o běžné výdaje. Oproti roku 2003 tato částka poklesla o 1. V navazujících oborech textilního průmyslu disponuje pouze bavlnářský průmysl určitou výzkumně vývojovou základnou. Při Technické universitě v Liberci působí technologický park, který se mimo jiné zabývá i vzorováním nových druhů textilií. Technologii na výrobu nanovláken, která vznikla na liberecké univerzitě lze označit za světový unikát. Dle statistického šetření o inovacích, které provedl ČSÚ bylo zjištěno, že podíl inovujících podniků v ČR je výrazně nižší než u členských zemí bývalé EU 15. V počtu inovací je ČR pod průměrem těchto zemí a textilní a oděvní průmysl spolu s kožedělným patří v tomto směru k nejhorším (nejnižší podíl ve zpracovatelském průmyslu). Za nové pro rozvoj oboru lze považovat tzv. inteligentní textilie a textilie vyrobené výše zmiňovanými nanotechnologiemi. Jejich použití pro oděvní výrobky zajiš uje špičkový komfort a výrobkům dává nové užitné vlastnosti např. usnadňující komunikaci apod Shrnutí a perspektivy odvětví Stav legislativy je podrobně popsán v kapitole OKEČ 17 Výroba textilií a textilních výrobků. Oděvní výroba je šetrná k životnímu prostředí (mimo část OKEČ 18.3). V roce 2004 výdaje na ochranu životního prostředí činily 4,9 mil. Kč, z toho převážná většina 98,9 byla určena na běžné výdaje související s ochranou životního prostředí. Faktory, které ovlivní budoucí vývoj odvětví: Liberalizace obchodu s textilními a oděvními (T/O) výrobky od v souvislosti s ukončením platnosti Dohody o textilu a ošacení ATC znamenala především zrušení množstevních kvót na dovoz T/O výrobků ze třetích zemí. Přestože se jedná jen o určitou část obchodu, která byla regulována, pro T/O průmysl to znamená značné ohrožení ze strany asijských dovozců, zejména Číny. Zvýšení konkurence na trhu s T/O výrobky urychlí proces restrukturalizace, který se v praxi projevuje zejména rušením neefektivních výrob a přechodem na výrobky s vyšším podílem přidané hodnoty; V této souvislosti bude záležet také na tom, jak se EK podaří zabránit vážnějšímu narušení trhu s textilem a oděvy tj. na výsledcích zahájených konzultací s Čínou a výsledcích ochranného šetření vybraných kategorií výrobků pocházejících z Číny; Zlepšení přístupu na trhy třetích zemí a prosazování pravidel čestného obchodu v rámci dalšího kola mnohostranných jednání WTO The Doha Development Agenda; Schopnost vyrábět nové druhy výrobků vyšší generace s rychlým zaváděním výsledků výzkumu do výroby a vyšších řádů inovací. V oděvní výrobě jde zejména o módní a funkční oděvy a technické a průmyslové oděvy; Efektivně a účelně využít podpor poskytovaných průmyslu z prostředků státního rozpočtu a ze zdrojů EU. Jedná se zejména o programy Operačního programu Průmysl a podnikání (OPPP), programy na podporu výzkumu a vývoje, investiční pobídky a další. Ve střednědobé perspektivě bude v odvětví nadále převládat úloha subdodavatele pro firmy Společenství vzhledem k relativně nízkým výrobním nákladům v ČR, výhodnému teritoriálnímu umístění a spolehlivosti v kvalitě dodávané produkce. Zároveň však i v ČR bude zesilovat tendence přesunu méně náročných výrob směrem dále na východ tj. do zemí s ještě nižšími náklady. Z těchto důvodů by se oděvní průmysl měl více zaměřit i na rozvoj průmyslových služeb pro zajištění těchto výrob. 95