Zdroj: ÚIV Školní rok 2000/ / / / /2005

Transkript

1 4.4 Školství Vzdělání je nezbytnou součástí budoucího kvalitního života každého člověka. Jedním z obecných cílů vzdělávání jako veřejné služby je rozvíjet osobnost každého jednotlivce, a to především ve smyslu jeho přípravy na budoucí osobní i občanský život. Právo na vzdělání tak má každý člověk, který se jej rozhodne využít a přístup ke vzdělání je dle zákona umožněn každému bez jakéhokoli rozdílu. Prostřednictvím sítě vzdělávacích zařízení je možné získat nejen všeobecné vzdělání nebo všeobecné a odborné vzdělání, ale zároveň si v rámci tohoto procesu osvojujeme určité morální a mravní zásady a stanovujeme si vlastní hodnoty nutné pro výkon budoucího povolání. Soustava předškolních a školních zařízení v Libereckém kraji byla ve školním roce 2004/2005 tvořena 208 mateřskými školami a 181 základními školami. Studentům bylo k dispozici 19 středních odborných učilišť, 13 gymnázií, 41 středních odborných škol a 8 vyšších odborných škol. Vysokoškolské vzdělání bylo možné získat pouze na jedné vysoké škole v kraji. Vývoj především základního školství v Libereckém kraji je odrazem dlouhodobě nepříznivého demografického vývoje v oblasti porodnosti. Zatímco v roce 2000 žilo v Libereckém kraji ve věku šesti let, tedy přibližně ve věku vstupu do první třídy, dětí, do roku 2004 se jejich počet snížil na dětí. Z důvodu celkového poklesu podílu dětské složky obyvatelstva v kraji tak došlo k významnému snížení počtu nejen základních, ale zejména mateřských škol. Projekce vývoje obyvatelstva Libereckého kraje je však z tohoto pohledu příznivá. Bez ohledu na vývoj stěhování bude v populaci Libereckého kraje v roce 2010 v souladu s touto projekcí šestiletých dětí. Tab Mateřské a základní školy Mateřské školy třídy učitelé děti Základní školy třídy učitelé žáci Nejvýraznější úbytek, způsobený legislativně organizačními změnami, byl zaznamenán v případě mateřských škol (o 60 zařízení). Počty tříd, učitelů a dětí se ve školním roce 2004/2005 oproti výchozímu roku 2000/2001 příliš razantně nezměnily. Na jednu třídu v mateřské škole ve školním roce 2004/2005 připadalo v Libereckém kraji zhruba 22,1 dětí, zatímco ve školním roce 2000/2001 jen 20,8 dětí. Nejvíce mateřských škol (73) ve školním roce 2004/2005 s počtem 206 tříd a 389 učitelů navštěvovalo dětí školní rok 2000/ / / / /2005 Graf 18 Základní školy podle počtu žáků a podle okresů ve školním roce 2000/ / počet žáků Česká Lípa Jablonec nad Nisou Liberec Semily okresu Liberec. Naopak nejméně předškolních zařízení existovalo v okrese Jablonec nad Nisou (26). Školku navštěvovalo dětí rozdělených do 104 tříd, ve kterých vyučovalo 192 učitelů. Zřizovatelem převážné části mateřských škol v Libereckém kraji byly obce. Nejvýznamnějším problémem mateřských škol je v současnosti úbytek dětí, a to především v jednotřídních mateřských školách na malých obcích. I přes tento úbytek dětí pokračuje snaha obcí zachovat provoz místních mateřských škol. Můžeme říci, že jejich existence představuje pro obce významnou službu poskytovanou zejména

2 věkově mladším rodinám. Jedná se totiž o určitý stabilizační prvek pro udržení rodin s dětmi v obcích. Ve školním roce 2000/2001 poskytovalo v kraji vzdělání na prvním a druhém stupni 195 základních škol. Z již výše zmíněného důvodu (pokles počtu dětí ve školním věku) se jejich počet v průběhu sledovaného období snižoval. Ve školním roce 2004/2005 tak v kraji poskytovalo vzdělání 181 základních škol, tj. o 14 méně než ve školním roce 2000/2001. Stejným způsobem se vyvíjel i počet dětí navštěvujících tato zařízení, který se v průběhu sledovaného období snížil na žáků (pokles o 12,6 %). Snižování počtu žáků se logicky promítlo také do snížení počtu učitelů (o 200) a tříd (o 229). Na jednu třídu základní školy v Libereckém kraji ve školním roce 2004/2005 připadlo zhruba 21,3 žáků. Ve školním roce 2000/2001 činil průměrný počet žáků ve třídách základních škol 21,7. Z územního hlediska se nejvíce základních škol ve školním roce 2004/2005 nacházelo v okrese Liberec. Šedesát škol v tomto okrese navštěvovalo celkem žáků, kteří byli rozděleni do 672 tříd. Výuku vedlo učitelů. Přestože nejméně základních škol působí na území okresu Jablonec nad Nisou (35), počtem žáků (7 885) převyšuje tento okres sousední okres Semily, kde školní docházku plnilo žáků. Vzhledem k tomu, že v důsledku úbytku žáků přibývá v menších městech a obcích škol, které nesplňují minimální průměrné počty žáků na jednu třídu dané školním zákonem, musí takové školy žádat o výjimku z počtu žáků. V návaznosti na daný problém dochází také ke slučování základních škol nebo dokonce k jejich rušení, což přináší vyšší peněžní vydání domácností a také vyšší časovou náročnost na dopravu dětí do vzdálenějších škol. Počty středních škol se v průběhu sledovaného období nepatrně zvyšovaly či stagnovaly. Pouze v případě středních odborných učilišť došlo během posledních 5 let k poklesu jejich počtu o 2 zařízení. Rostoucí počet studentů středních odborných škol a gymnázií ukazuje, že mezi mladými lidmi roste zájem o kvalitnější vzdělání, které by jim v budoucnosti mělo zajistit lepší pracovní pozici s vyšším výdělkem. V současné době tak studenti středních odborných škol a gymnázií představují zhruba 1,5 násobek počtu učňů v Libereckém kraji. Ve školním roce 2004/2005 navštěvovalo střední odborná učiliště v kraji učňů, ve srovnání s výchozím obdobím, tedy školním rokem 2000/2001, představuje tento počet nárůst o 8,9 %. Pokles zájmu o učební obory se projevil ve školním roce 2004/2005, je sice pozvolný, ale lze předpokládat, že tento pokles bude i v následujících letech pokračovat. Je dán zejména požadavky na celoživotní vzdělávání a stoupajícími potřebami zaměstnavatelů. Na jednu třídu na středním odborném učilišti v kraji připadalo ve školním roce 2000/2001 v průměru 24,3 žáků. Tento ukazatel se v průběhu 5 let nepatrně snížil a ve školním roce 2004/2005 dosáhl hodnoty 24,2 žáka. Nejvyšší počet středních odborných učilišť v rámci Libereckého kraje působí na území okresu Liberec. V roce 2004/2005 se zde nacházelo 8 těchto vzdělávacích zařízení se 161 třídami a učni. Na výuce se podílelo 234 učitelů a 167 mistrů odborného výchovy. Nejméně učilišť působilo v okrese Jablonec nad Nisou. Tři tato zařízení s počtem 52 tříd navštěvovalo žáků, učiliště disponovalo 89 učiteli a 38 mistry odborné výchovy Graf 19 Studenti středních a vysokých škol počet studentů školní rok SOU Gymnázia SOŠ VOŠ VŠ Počet gymnázií zůstal po celé období nezměněn, z celkového počtu 13 gymnázií byl v 11 případech zřizovatelem Liberecký kraj a ve dvou případech soukromá osoba. Ve školním roce 2004/2005 studovalo na gymnáziích v kraji celkem studentů, což ve srovnání s rokem 2000/2001 představuje nárůst studentů o 2,6 %. Průměrný počet studentů ve školním roce 2000/2001 dosáhl 27,7 studentů

3 a do současnosti se hodnota tohoto ukazatele mírně zvýšila na 27,9. Ve školním roce 2004/2005 se největší počet gymnázií opět nacházel v okrese Liberec (5 zařízení), v 62 třídách studovalo studentů pod vedením 159 učitelů. Pouze dvě gymnázia působí v okrese Česká Lípa a navštěvuje je pouze 840 studentů ve 30 třídách. I přes ubývající počet žáků a studentů se podíl studujících na gymnáziích zvyšuje, protože zajišťují optimální přípravu pro budoucího studenta vysoké školy. Počet středních odborných škol se po celé sledované období téměř nezměnil. Všeobecně lze říci, že se počet studentů středních odborných škol mírně zvyšuje. Zatímco ve školním roce 2000/2001 studovalo na těchto školách studentů, v roce 2004/2005 o 418 více. Průměrný počet studentů ve třídách středních odborných škol v průběhu sledovaného období vzrostl z 25,8 na 26,7 studentů. Opět nejvíce středních odborných škol působí na území okresu Liberec. V těchto 16 školách studuje celkem studentů. Nejméně středních odborných škol se nachází shodně v okresech Česká Lípa a Semily, okres Česká Lípa však vykazuje v porovnání těchto dvou okresů vyšší počty studentů, tříd i učitelů. Vyšší odborné vzdělávání v Libereckém kraji bylo ve školním roce 2004/2005 realizováno na 8 vyšších odborných školách. Liberecký kraj byl zřizovatelem 6 zařízení, 2 zařízení provozovala soukromá osoba. Z uvedeného počtu vyšších odborných škol působila pouze jedna škola samostatně, ostatní byly součástí střední školy. Počet studentů se od roku 2000/2001 výrazně zvýšil (o 18,9 %) a současně vzrostl i počet studijních skupin. Průměrný počet studentů v jedné studijní skupině v průběhu sledovaného období klesl z hodnoty 18,8 na 14,9. Z územního hlediska se na konci analyzovaného období 4 vyšší odborné školy nacházely v okrese Liberec, 2 v okrese Jablonec nad Nisou a po jedné v okresech Česká Lípa a Semily. Tab Střední školy Střední odborná učiliště třídy učitelé mistři odborného výcviku učni Gymnázia třídy učitelé studenti Střední odborné školy třídy učitelé studenti Vyšší odborné školy studijní skupiny učitelé studenti Situaci a postavení vyšších odborných škol je nutné posuzovat v kontextu celkové situace terciárního vzdělávání v Libereckém kraji. Vyšší odborné školy tvoří doplněk vysokoškolského studia nabízeného vysokými školami, v případě Libereckého kraje Technickou univerzitou v Liberci, a rozšiřují možnosti získání vysokoškolského diplomu (např. bakalářské studium ekonomie cestovního ruchu zajišťované Vyšší odbornou školou s ekonomickým zaměřením v Jablonci nad Nisou a Hospodářskou fakultou Technické univerzity). Vysoké školství je v Libereckém kraji zastoupeno Technickou univerzitou v Liberci. Po roce 1989 byly na univerzitě v letech zřízeny a akreditovány postupně další čtyři fakulty. Původní dvě fakulty strojní a textilní, tak doplnily fakulty pedagogická, hospodářská, architektury a mechatroniky a mezioborových inženýrských studií. Jistě stojí za zmínku, že textilní fakulta je jedinou v České republice. Po roce 1990 vzrostl výrazně nejen počet fakult, ale i počet studentů. Zájem o vysokoškolské vzdělání roste a počet studentů Technické univerzity se tedy dlouhodobě zvyšuje. Ve školním roce 2000/2001 se zde podle údajů Ústavu pro informace ve vzdělávání ke studiu zapsalo studentů, ve školním roce 2004/2005 již studentů, tzn. nárůst celkového počtu studentů o téměř 20 %. Na růstu počtu studentů ve sledovaném období se nejvíce podíleli čeští studenti v bakalářském programu (nárůst o 81,0 %), naopak

4 studentů v magisterském programu ve sledovaném období ubývalo (pokles o 3,9 %). Rostl také zájem o doktorské studium, ke kterému se v roce 2004/2005 přihlásilo o téměř 71 % studentů více než v roce 2000/2001. Podíl cizinců studujících na Technické univerzitě na celkovém počtu studentů během sledovaného období také rostl a zatímco ve výchozím období činil 4,8 %, v roce 2004/2005 dokonce 5,6 %. Technická univerzita nabízí několik desítek studijních programů a oborů a jejich nabídku neustále rozšiřuje. V rámci své vědeckovýzkumné, vývojové nebo rozvojové činnosti spolupracuje většina fakult s podniky z různých odvětví hospodářství nebo s domácími i zahraničními společnostmi a organizacemi. Získává granty pro realizaci projektů a v rámci mezinárodní spolupráce dále organizuje studijní pobyty studentů jednotlivých fakult. Tab Vysoké školy Vysoké školy fakulty studenti se státním občanstvím ČR v bakalářském programu v magisterském programu v doktorském programu studující cizinci další vzdělávání Vzdělávací dráha člověka v současnosti nekončí dokončením základního vzdělání, vyučením, maturitou či promocí na vysoké škole. Změny na trhu práce, nové technologické postupy a stoupající požadavky zaměstnavatelů s sebou přináší rostoucí nároky na přizpůsobivost pracovních sil. Poptávka po dalším vzdělávání v dospělosti ukazuje, že váha vzdělání ve společnosti stoupá. Současně se projevuje vůle dále studovat i v pokročilém věku. Tento volný prostor naplňuje nabídka Centra vzdělanosti Libereckého kraje (příspěvkové organizace Libereckého kraje), Centra dalšího vzdělávání Technické univerzity v Liberci, 25 místních center celoživotního vzdělávaní, a řady dalších i soukromých institucí v Libereckém kraji. Další vzdělávání se snaží působit mimo jiné v následujících oblastech: dovzdělávání získání úplného středoškolského vzdělání s maturitou ve vyšším věku, další vzdělávání pedagogických pracovníků, rekvalifikace ve spolupráci s úřadem práce, zaškolování nových pracovníků (bezpečnost práce, kurzy první pomoci, atd.), kurzy připravené přesně podle konkrétních požadavků firem tzv. kurzy na klíč, vzdělávání pro manažery a vedoucí pracovníky, jazykové kurzy, počítačové kurzy, vzdělávání seniorů, volnočasové aktivity, přeshraniční spolupráce, výměny studijních pobytů v rámci Fondu malých projektů. Všechny výše zmíněné instituce se snaží svoji nabídkou kurzů a studijních programů pokrýt poptávku firem, soukromých osob i škol a připravovat pro ně akreditované vzdělávání. Současně reagují na změny ve státní legislativě a na požadavky trhu práce. Podobně přizpůsobují i formy vzdělávání, nabízí prezenční studium, distanční studium, e-learning. - Shrnutí: negativní demografický vývoj v současnosti ovlivňuje zejména počty žáků základních škol, nastupující generace dětí narozených v období s nízkou porodností se v následujících letech přesune ze základních škol do škol středních, můžeme proto očekávat všeobecné snížení počtu studentů i ve středním školství, zvyšuje se počet studentů a žáků středních odborných škol a gymnázií na úkor snížení počtu žáků středních odborných učilišť, roste zájem o kvalitnější vzdělávání, také u vyšších odborných škol se počet studentů ve sledovaném období zvyšoval,

5 zájem o vysokoškolské studium roste, celkově se zvyšují počty českých i zahraničních studentů, po zamýšleném zavedení školného na vysokých školách je možné se domnívat, že dojde ke snížení nebo stagnaci počtu studentů, zájem o vzdělávání pokračuje i v produktivním a poproduktivním věku; Liberecký kraj je jeden z mála, který je zapojen do projektu Senior, jenž nabízí zapojení seniorů do vzdělávání určeného pro mladší generace.