PP Santon PŘÍRODNÍ PAMÁTKA SANTON. Kraj JIHOMORAVSKÝ Okres BRNO-VENKOV Katastrální území TVAROŽNÁ PLÁN PÉČE

Transkript

1 PŘÍRODNÍ PAMÁTKA SANTON Kraj JIHOMORAVSKÝ Okres BRNO-VENKOV Katastrální území TVAROŽNÁ PLÁN PÉČE řízení stavu a vývoje ekosystému v chráněném území zvláštního vědeckého, kulturního a výchovného významu podle 38 zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny a prováděcí vyhlášky č. 395/92 Sb. pro období

2 V současné době je ještě stále v platnosti plán péče pro přírodní památku Santon zpracovaný v roce 2003 na období Plán péče byl tehdy zpracováván v době, kdy nebylo zcela jasné, jak se budou již nějakým způsobem uvolněné plochy od dřevin dále vyvíjet z hlediska jejich následného zmlazování se současným působením spontánních náletů semen s rozrůstáním původních keřů a současně ještě nebylo zcela zřejmé, jak bude v ošetřených plochách regenerovat a následně se rozvíjet původní teplomilná společenstva. Po dlouhých desetiletích značně potlačovaná a degradovaná. Proto byly zásahy v tomto plánu péče pro jistotu navrženy v menším rozsahu než by skutečné potřeby chráněného území tehdy vyžadovaly. Budoucích neznámých však bylo příliš. Uplynulých více než 5 let od jeho zpracování však v zásadě všechny tehdy ne zcela jasné a jednoznačné předpoklady vyjasnilo natolik, že je možné zpracovat tento předkládaný aktualizovaný plán péče na období , který celou dlouhodobou rekonstrukci Santonu může definitivně do konce roku 2011 završit. Ukázalo se, že dlouhodobě potlačovaná teplomilná společenstva regenerují a následně se rozvíjejí nečekaně pozitivně a není tedy třeba mít obavy z nějakého katastrofického nebo problematického vývoje plošněji uvolněných ploch. Regenerace probíhá navíc zcela mimořádně i z hlediska druhového spektra včetně populací zvláště chráněných nebo ohrožených druhů rostlin, takže je možné pohlížet na zásahy poněkud velkoryseji. V souvislosti se zmlazováním, spontánními nálety nebo rozrůstáním křovin se situace rovněž jednoznačně vyjasnila. V prosluněných jižních a jihovýchodních svazích nebyly a nejsou v tomto směru žádné problémy. Poněkud složitěji se situace vyvinula ve stinných a tudíž vlhčích strmých severních svazích, kde existují obecně daleko vhodnější podmínky pro samovolný rozvoj dřevin. Proto zde došlo během let v plochách po odstranění porostů cizorodého akátu k bujnému rozvoji hustých nepřehledných vegetačních džunglí keřovitého charakteru. Jejich vzniku nebylo možné v prvních letech jejich rozvoje efektivně čelit, ale bylo třeba je nějaký rok ponechat samovolnému vývoji, aby keře, výhony či náletoví jedinci zesílili (a také, aby se všechny výhony či jiné ukázaly a bylo je tak možné jednorázově systematicky během zásahů odstraňovat) natolik, aby je bylo možné dostatečně efektivně s pomocí dotykového herbicidu redukovat. Pro zkoušku byly takové zásahy v posledních letech vyzkoušeny v prostoru severního hřbítku s až nečekaně pozitivními výsledky, takže je možné v nich dále ve vytipovaných vyšších partiích severních svahů pokračovat s tím, že půjde o konečné rekonstrukční zásahy, protože již nebude hrozit žádný opětovný dynamický a nepřehledný rozvoj jako v prvních fázích rekonstrukce. 2

3 ZÁKLADNÍ ÚDAJE NÁZEV ÚZEMÍ Santon KATEGORIE OCHRANY Přírodní památka KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ Tvarožná VYHLÁŠENO 1979 usnesením XIX. plenárního zasedání ONV Brno-venkov ze dne , č.j. XIX/603-07, na základě usnesení 82. schůze rady ONV Brno-venkov z , č.j VÝMĚRA 0,3979 ha VÝPIS Z KATASTRU NEMOVITOSTÍ Číslo parcely Výměra (ha) Kat. území Kultura Vlastník 1101/2 0,3979 Tvarožná ostatní plocha Obec Tvarožná OCHRANNÉ PÁSMO 5,0823 ha Přírodní památka byla při vyhlášení vymezena pouze na nevelkou plochu horních a vrcholových partií hlavního pahorku, kde ještě stále přežívaly fragmenty cenných teplomilných společenstev s některými významnými druhy rostlin. K tomu bylo současně vyhlášeno speciální ochranné pásmo po celém obvodu obklopující samotnou přírodní památku, které bylo v té době tvořeno hustými zapojenými porosty převážně cizorodých (akát, borovice černá, šeřík obecný) nebo domácích (borovice lesní, jasan ztepilý) nevhodně vysazených či spontánně nalétlých druhů dřevin. V současné době, po provedení rozsáhlých rekonstrukčních zásahů již rostou po nemalých plochách původně značně degradovaného ochranného pásma teplomilná společenstva s řadou významných druhů rostlin. V některých případech jde o druhy, které se v samotné případní památce nevyskytují. I proto tento plán péče z hlediska managementu pojímá chráněné území jako celek. VÝPIS Z KATASTRU NEMOVITOSTÍ ,0823 Tvarožná ostatní plocha Obec Tvarožná VÝMĚRA CELKEM 5,4802 ha ZÁKRES V KATASTRÁLNÍ MAPĚ je součástí příloh HLAVNÍ PŘEDMĚT OCHRANY Hlavním předmětem ochrany přírodní památky včetně ochranného pásma jsou teplomilná společenstva na kulmských slepencích s výskytem řady zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin (bylin i dřevin) i živočichů. HLAVNÍ CÍL OCHRANY Hlavní cíl ochrany přírodní památky včetně ochranného pásma je třeba spatřovat v nastolení a následném průběžném udržování optimálních podmínek pro rozvoj teplomilných stepních společenstev s případným konkrétním zohledňováním některých vyskytujících se zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin (bylin i dřevin) a živočichů. CHARAKTERISTIKA Přírodní památka Santon leží severně od dálnice Brno - Olomouc (severně od motelu Rohlenka a přiléhá k jihozápadnímu okraji obce Tvarožná) a je tvořena vysokým pahorkem protáhlým ve směru jihozápad - severovýchod s nadmořskou výškou m n.m. Převážně jižní až jihovýchodní svahy Santonu jsou podstatně mírnější než strmé 3

4 svahy severní až severozápadní spadající do nivy Tvaroženského potoka. Právě v nich se často objevuje obnažené skalnaté podloží v podobě drobných, ojediněle i větších skalek. Santon leží v jižním výběžku Drahanské vrchoviny pocházející z mladšího paleozoika, který zasahuje do Dyjsko-svrateckého úvalu tvořeného převážně horninami neogenního stáří. Santon je budován převážně račicemi slepenci myslejovického souvrství (tzv. drahanského kulmu), které se ukládaly v prvohorách během karbonu někdy před 345 miliony let, vystupujícími z okolí tvořeného vápnitými jíly a písky badenu karpatské předhlubně. Jedná se o vrchol tektonicky pokleslé kry. Na Santonu jsou patrné antropogenní tvary po historických zemních zákopech či jiných úpravách v rámci opevnění v souvislosti s bitvou u Slavkova v roce Nejmladší pokryv Santonu tvoří pleistocenní (čtvrtohorní) spraše pokrývající větší část přírodní památky. Na nich jsou vytvořeny vrstvy silně kyselé hnědé půdy. Půdy jsou převážně hlinitého rázu a bohaté na minerální živiny. Jsou to půdy hluboké, ale chudé na vodu. Zvláště v letním období pak teplé a značně vysychavé. Půdy jsou na Santonu obecně značně nestabilní (sypké). Jak v prudkých svazích severních, tak mírnějších svazích jižních. Santon je význačnou krajinnou dominantou celé oblasti viditelnou z širokého okolí a naopak poskytující daleké rozhledy do okolí. Santon je odvodňován upraveným (napřímeným a zahloubeným) tokem Tvaroženského potoka protékajícího dnes po celé délce severního úpatí. V minulosti byla niva Tvaroženského potoka tvořena močálem s terénními vyvýšeninami, vodoteč přirozeně meandrovala a za vyšších vodních stavů se pravidelně vylévala z břehů. Historické prameny ukazují dokonce na existenci studánky při severním úpatí Santonu. Klimaticky náleží Santon do teplé oblasti s mírnou zimou. Území lze rozdělit do několika charakteristických segmentů. Pahorek Svahy hlavního pahorku Santonu s charakteristickou kapličkou na historicky srovnané vrcholové plošině mají dnes podobu rozsáhlých volných travnatých ploch s roztroušenými keři a ojedinělými stromy. V teplomilných porostech zpravidla převažuje ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), strdivka sedmihradská (Melica transsylvanica) 4

5 nebo kostřavy (Festuca sp.). V krátkém jižním svahu za kapličkou jsou rozptýleny hlavně keře brslenu evropského (Euonymus europaeus). Ve svahu je hojná divizna fialová (Verbascum phoeniceum), večernice smutná (Hesperis tristis), pryšec mnohobarevný (Euphorbia epithymoides) nebo divizna rakouská (Verbascum austriacum). V dlouhém, ale krátkém severním svahu za kapličkou jsou rozptýleny hlavně keře brslenu evropského a také růže šípkové (Rosa canina). Roste zde večernice smutná nebo slézovec durynský (Lava tera thuringiaca). V rozlehlém jižním svahu pod kapličkou jsou v dolní polovině bohaté porosty ptačího zobu obecného (Ligustrum vulgare) a řešetláku počistivého (Rhamnus catharticus) s vtroušeným skalníkem (Cotoneaster sp.) nebo hlohem (Crataegus sp.). V nejvyšších partiích svahu je hojná večernice smutná, divizna fialová nebo pryskyřník ilyrský (Ranunculus illyricus). V dolní polovině svahů pak trýzel rozvětvený (Erysimum diffusum), hlaváček letní (Adonis aestivalis), modřenec chocholatý (Muscari comosum), mák polní (Papaver argemone) nebo česnek kulatohlavý (Allium sphaerocephalon). V rozlehlém jihozápadním svahu pod kapličkou jsou zastoupeny keře více jen v jihozápadním cípu zejména řešetlákem počistivým. Zhruba uprostřed svahu je patrná nemalá terénní úprava s obnaženým skalnatým podložím. Snad jde o pozůstatek opevňovacích aktivit během bitvy tří císařů. V nejvyšších partiích svahu je hojná večernice smutná, divizna fialová nebo pryskyřník ilyrský. Nad horní hranou terénního zářezu jsou porosty kosatce nízkého (Iris pumila). V dolní polovině svahů roste divizna rakouská, mák polní nebo pochybek prodloužený (Androsace elongata). Především vlevo podél pěšiny stoupající nahoru ke kapličce jsou bohaté keřové porosty se skalníkem (Cotoneaster sp.), hlohem (Crataegus sp.), brslenem bradavičnatým (Euonymus verrucosa) nebo růží šípkovou (Rosa canina). Podél pěšiny roste česnek žlutý (Allium flavum), chrpa chlumní (Cyanus triumfettii) nebo zvonek boloňský (Campanula bononiensis). Skalka při úpatí svahu hostí bohaté porosty lomikamene trojprstého (Saxifraga tridactylites). Východní hřbítek Temeno a navazující jižní svah táhlého východní hřbítku vybíhajícího z vrcholu Santonu dolů směrem k obci ná dnes podobu volných travnatých ploch s roztroušenými keři a jednotlivými stromy. Keře jsou zastoupeny hlavně řešetlákem počistivým a brsle- 5

6 nem bradavičnatým, stromy zase dubem (Quercus sp.). V druhově pestrých teplomilných porostech roste celá řada významných druhů rostlin jako je pryšec mnohobarevný (Euphorbia epithymoides), kozinec vičencovitý (Astragalus onobrychis), hlaváč fialový (Scabiosa columbaria), česnek žlutý (Allium flavum), bělozářka větvitá (Anthericum ramosum), trýzel rozvětvený (Erysimum diffusum), kozinec rakouský (Astragalus austriacus), sasanka lesní (Anemone sylvestris), strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica) nebo česnek horský (Allium montanum). Severní svahy Rozsáhlý komplex prudkých severních svahů má dnes podobu zapojených lesních porostů s převahou borovice lesní (Pinus sylvestris) a borovice černé (Pinus nigra) v hlavní etáži. Roztroušeně se pak uplatňuje modřín opadavý (Larix decidua), smrk ztepilý (Picea abies) se dodnes dochoval pouze v omezeném prostoru nejdolnějších partií svahů v okolí trasy elektrovodu směrem ke Hrubé skále. V podrostu dominují náletové porosty javoru klenu (Acer pseudoplatanus) a javoru mléče (Acer platanoides), případně jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior). Roztroušeně lze v porostech nalézt třešeň ptačí (Cerasus avium) nebo lísku obecnou (Corylus avellana), vzácně břek obecný (Sorbus torminalis) nebo dub (Quercus sp.), ojediněle dokonce jilm horský (Ulmus glabra). Charakteristické jsou skalní výchozy s typickými porosty drobných kapradin sleziníků (Asplenium sp.). V dolních partiích hřbetu nad hřištěm je největší skalní útvar Santonu v podobě několikametrového skalního stupně (stěny). Komplex severních svahů je na dvou místech rozčleněn dvěma skalnatými hřbety vybíhajícími k severu prudce dolů k nivě Tvaroženského potoka. Jeden z nich je situován v úpatí pahorku při cestě od bývalého mlýna a směřuje přímo k severu, druhý vybíhá přímo z vrcholové plošiny severovýchodním směrem nad hřiště. Pro oba hřbety jsou charakteristické společné porosty skalníků (Cotoneaster sp.) a brslenu bradavičnatého (Euonymus verrucosa). Na jejich temenech dodnes přežívají teplomilná společenstva s řadou významných druhů: chrpou chlumní (Cyanus triumfettii), diviznou fialovou (Verbascum phoeniceum), lomikamenem trojprstým (Saxifraga tridactylites), kozincem vičencovitým (Astragalus onobrychis), česnekem žlutým (Allium flavum), kakostem krvavým (Geranium sanguineum), trýzelem rozprostřeným (Erysimum diffusum) nebo hlaváčem fialovým (Scabiosa columbaria). Severní louka pod mlýnem Severní svah pod mlýnem s mohutnějším skalním výchozem má dnes podobu volné travnaté až skalnaté plochy s jen sporadicky roztroušenými keři. V porostech dominuje ovsík vyvýšený a kostřavy. Významné druhy rostlin jsou zastoupeny pryskyřníkem ilyrským (Ranunculus illyricus), diviznou fialovou (Verbascum phoeniceum), lomikámenem trojprstým (Saxifraga tridactylites), bělozářkou větvitou (Anthericum ramosum), kakostem krvavým (Geranium sanguineum), česnekem horským (Allium montanum), česnekem žlutým (Allium flavum) nebo zvonkem klubkatým (Campanula glomerata). Mezi mlýnem a úpatím pahorku Poslední dílčí plocha s fragmenty teplomilných společenstev se nachází podél horní hrany severních svahů mezi trasou elektrovodu u bývalého mlýna a úpatím pahorku. Spíše jen roztroušené dřeviny jsou zastoupeny zejména javorem mléčem (Acer platanoides), ojedinělou babykou obecnou (Acer campestre), ojedinělým jilmem polním (Ulmus minor), dvěma dříny obecnými (Cornus mas) a charakteristickými porosty brslenu bradavičnatého a skalníku s četnějším hlohem. Roste zde divizna fialová (Verbascum phoeniceum), zvonek boloňský (Campanula bononiensis), slézovec durynský (Lavatera thuringiaca) nebo prvosenka jarní (Primula veris). Významné druhy dřevin V území dnes roste alespoň 34 druhů stanovištně a geograficky původních druhů dřevin. Dva z nich jsou zařazeny mezi druhy zvláště chráněné a dalších 10 mezi druhy ohrožené a zařazené na Červeném seznamu vyšších rostlin České republiky. Dřín obecný Cornus mas OH Tis červený Taxus baccata OH Brslen bradavičnatý Euonymus verrucosa ČS VZ Břek obecný Sorbus torminalis ČS VZ 6

7 Čilimník poléhavý Cytisus procumbens ČS OH Čilimník řezenský Chamaecytisus ratisbonensis ČS VZ Jilm ladní Ulmus minor ČS VZ Kalina tušalaj Viburnum lantana ČS VZ Klokoč zpeřený Staphylea pineta ČS OH Mahalebka obecná Cerasus mahaleb ČS OH Skalník černoplodý Cotoneaster melanocarpus ČS VZ Skalník obecný Cotoneaster intergerrimus ČS VZ Významné stromy V území lze označit některé významné stromy. Stromy významné pro svoji velikost, dominanci nebo druh. Mohutný javor mléč roste v horních partiích východního hřbítku k obci, letitý břek obecný roste v dolních partiích severních svahů nad jihozápadním rohem fotbalového hřiště, mohutná třešeň ptačí roste v horních partiích severního svahu mezi mlýnem a úpatím pahorku, mohutný jilm horský (Ulmus glabra) roste ve vyšších partiích severních svahů pod pěšinou od mlýna stoupající nahoru ke kapličce, monumentální borovice černá roste při úpatí pahorku při pěšině od mlýna, mohutný jasan ztepilý roste při úpatí severních svahů nedaleko jihovýchodního cípu fotbalového hřiště. Významné druhy bylin V území včetně ochranného pásma dnes roste více než 300 druhů vyšších rostlin (včetně dřevin). 9 vyskytujících se druhů bylin je zařazeno mezi druhy zvláště chráněné a dalších 48 mezi druhy ohrožené zařazené na Červeném seznamu vyšších rostlin České republiky. Nálezy kamzičníku rakouského (Doronicum austriacum) nebo modřence hroznatého (Muscari neglectum) jistě souvisí se zahradními aktivitami a nejde o původní výskyty. Divizna brunátná Verbascum phoeniceum OH Chrpa chlumní Cyanus triumfettii OH Kosatec nízký Iris pumila SO Kozinec rakouský Astragalus austriacus SO Kozinec vičencovitý Astragalus onobrychis OH 7

8 Lomikámen trojprstý Saxifraga tridactylites SO Pryskyřník ilyrský Ranunculus ilyricus SO Sasanka lesní Anemone sylvestris OH Zvonek boloňský Campanula bononiensis OH Bělozářka větevnatá Anthericum ramosum ČS VZ Blín černý Hyoscyamus niger ČS OH Česnek kulatohlavý Allium sphaerocephalon ČS SO Česnek horský Allium montanum ČS VZ Česnek žlutý Allium flavum ČS OH Čistec přímý Stachys annua ČS SO Divizna rakouská Verbascum austriacum ČS OH Hlaváč fialový Scabiosa columbaria ČS SO Hlaváček letní Adonis aestivalis ČS SO Hvozdík Pontederův Dianthus pontederae ČS OH Jetel podhorní Trifolium alpestre ČS VZ Kakost krvavý Geranium sanguineum ČS VZ Kavyl vláskovitý Stipa capillata ČS VZ Kostřava walliská Festuca valesiaca ČS VZ Kozlíček kýlnatý Valerianella carinata ČS KO Lipnice cibulkatá ladná Poa bulbosa pseudoconcina ČS VZ Mák polní Papaver argemone ČS VZ Mateřídouška časná Thymus praecox ČS VZ Mateřídouška olysalá Thymus glabrescens ČS OH Mateřídouška panonská Thymus pannonicus ČS VZ Modřenec chocholatý Muscari comosum ČS OH Mochna písečná Potentilla arenaria ČS VZ Orsej blatoucholistý Ficaria calthifolia ČS VZ Ostřice nízká Carex humilis ČS VZ Pochybek prodloužený Androsace elongata ČS SO Prvosenka jarní Primula veris ČS VZ Pryšec mnohobarevný Euphorbia epithymoides ČS OH Pryšec prutnatý Euphorbia virgata ČS VZ Pýr prostřední Elytrigia intermedia ČS VZ Rozrazil klasnatý Pseudolysimachion spicatum ČS VZ Rozrazil ožankovitý Veronica teucrium ČS VZ Rozrazil polní Veronica agrestis ČS SO Rozrazil rozprostřený Veronica prostrata ČS OH Rozrazil trojlaločný Veronica triloba ČS SO Řebříček panonský Achillea pannonica ČS OH Sesel fenyklový Seseli hippomarathrum ČS OH Sesel sivý Seseli oleum ČS VZ Silenka ušnice Silene otites ČS OH Slézovec durynský Lavatera thuringiaca ČS VZ Strdivka sedmihradská Melica transsilvanica ČS VZ Strošek pomněnkový Lappula squarrosa ČS OH Tolice nejmenší Medicago minima ČS OH Trýzel rozvětvený Erysimum diffusum ČS OH Trýzel panonský Erysimum odoratum ČS OH Večernice smutná Hesperis tristis ČS SO Violka divotvorná Viola mirabilis ČS VZ Zvonek klubkatý Campanula glomerata ČS VZ Zvonek moravský Campanula moravica ČS VZ Z minulosti jsou uváděny některé další významné druhy rostlin. Problémem však je, že autoři zpravidla nerozlišovali mezi vlastním chráněným území a sousední Hrubou skálou, takže je otázkou kde konkrétně byl ten který druh nalezen. Jde o jablečník cizí (Marrubium peregrinum) 1922, kavyl tenkolistý (Stipa tirsa) 1919, starček celolistý 8

9 (Senecio integrifolia) 1966, bezobalka sivá (Trinia glauca) , záraza bílá (Orobanche alba) , ostřice stepní (Carex supina) 1966, bílojetel německý (Dorycnium gernamicum) 1919, hadí mordec dřípený (Podospermum laciniatum) 1966, hlaváč šedavý (Scabiosa canescens), černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora) 1966, vrabečnice polní (Thymelaea passerina) 1961, rozrazil zubatý (Veronica debata) , violka skalní (Viola rupestris) nebo hadí mord rakouský (Scorzonera austriaca) Významné druhy živočichů Významné druhy živočichů jsou v území zastoupeny jak obratlovci, tak bezobratlými. Z obratlovců zde žije ještěrka obecná (Lacerta agilis), slepýš křehký (Anguis fragilis), lejsek šedý (Muscicapa striata), strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus), krutihlav obecný (Jynx torquilla) nebo lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), vzácně krahujec obecný (Accipiter nisus). Z bezobratlých lze uvést například kudlanku nábožnou (Mantis religiosa), saranče modrokřídlé (Oedipoda coerulescens), otakárka ovocného (Iphiclides podalirius), otakárka fenyklového (Papilio machaon) nebo přástevníka kostivalového (Euplagia quadripunctaria). Typický pro zdejší teplomilné trávníky je výskyt suchomilného plže páskovky žíhané. Kulturně historické aspekty Na vrcholu pahorku Santonu je dnes charakteristická kaplička dokreslující jeho krajinný ráz. Během baroka v 17. století dominovala vrcholu tzv. poklona (kamenná stavba podobná Božím mukám) se zpodobněním Panny Marie Sněžné. Jak dokládají historické dokumenty tak šlo o projev úcty a vděčnosti za navrácené zdraví. K výstavbě došlo spontánně z iniciativy prostých lidí, kteří uvěřili, že voda vyvěrající na severním úpatí Santonu má zázračné léčivé účinky. Někdy začátkem 18. století byla poklona nahrazena dřevěnou kapličkou Panny Marie Sněžné na kamenných základech. Stržena byla v roce 1805 při opevňování Santonu v souvislosti s bitvou u Slavkova. Půdorys dřevěné kaple byl patrně totožný s půdorysem stávající zděné kaple. Ta byla na Santonu obnovena nejspíše v letech Kaplička na Santonu je v posledních letech opět místem poutní duchovní slavnosti (Tvaroženské pouti) konané každoročně první neděli po 5. srpnu (v den svátku Panny Marie Sněžné). Počátky zdejší poutní tradice je třeba hledat v baroku někdy v letech Bezprostředním impulsem byla zázračná uzdravení lidí, kteří si omyli oči vodou ze studánky vyvěrající při severním úpatí pahorku. Santon je nedílnou součásti rozsáhlé oblasti památkové zóny Slavkovské bojiště. Oblasti, ve které došlo 2. prosince roku 1805 k bitvě u Slavkova. Santon byl v době bitvy obsazen pěším plukem francouzské armády s osmnácti těžkými děly a ohrazen (opevněn) třemi liniemi zákopů. Od roku 1984 se konají na poli jižně pod Santonem v rámci vzpomínkových akcí ukázky bojových akcí (rekonstrukce). Po roce 1989 se akce rychle rozrůstaly a dnes již jde o vysoce navštěvované akce. V roce 1988 byla na vrcholové plošině pahorku instalována kopie děla použitého během bitvy. Při hlavní pěšině jihovýchodním úpatím nahoru ke kapličce od obce je zbudován pomníček padlým. HISTORICKÝ VÝVOJ Je zřejmé, že reálná nemožnost zemědělského obdělávání a také pedologické či klimatické podmínky, podmiňují již dlouhá staletí základní podobu Santonu danou volnými travnatými až skalnatými plochami s jen roztroušenými dřevinami, především keři nebo lískami obecnými (Corylus avellana). Pouze v dolních partiích severních svahů s lepšími pedologickými a vláhovými podmínkami lze předpokládat trvalejší vyšší zastoupení stromů. Dlouhodobé absenci lesa nasvědčuje i druhová skladba bylinného patra. Typické lesní druhy jsou zastoupeny jen minimálně. Je pravděpodobné, že v uplynulých stoletích byl Santon využíván zejména k pastvě. Na druhé straně jsou zajímavé některé historické záznamy, které hovoří o tom, že v dřívějších dobách byl Santon porostlý hlavně duby (Quercus sp.), habry (Carpinus betulus) a lískovými keři. Těžbou stromů ubývalo a následně je zmiňováno, že staré stromy se postupně vykácely a mladým se nevěnovala pozornost a k jejich obnově nepřispívala ani pastva dobytka. Proto byl Santon v té době porostlý keři a travou, stromy jen málo. Jasné je to, že začátkem 19. století během bitvy u Slavkova byl Santon prakticky zcela zbaven jakékoliv vyšší dřevinné vegetace a sou- 9

10 časně byly některé jeho partie zemně upraveny do podoby zemních opevnění či zákopů, jejichž pozůstatky lze v reliéfu pahorku dodnes vysledovat. Počátky novodobého zalesnění Santonu je možné vysledovat v letech kdy byl v jižních svazích vysázen akát (Robinia pseudoacacia) a ve svazích severních jehličnany (borovice a modříny). V kronice z roku 1922 již jsou zmiňovány krásy Santonu v době rozkvětu akátu a bezu černého (Sambucus nigra). Další záznamy z místní kroniky hovoří o výsadbě sazenic jehličnanů na jaře 1931 (nejvíce v okolí mlýna a několik také podél horního úseku pěšiny od obce ke kapličce). V roce 1933 je zase zmiňováno, že akát na jižních svazích hyne a proto byl učiněn pokus osázet toto místo jehličnany (borovicí a smrkem), ale pro velké sucho se mnoho stromků neujalo. Patrně až po roce 1945 byly v jižním svahu východního hřbítku k obci, podél úpatí jižního a jihozápadního svahu pod kapličkou a podél pěšiny od mlýna k úpatí pahorku provedeny výsadby jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior). Stejně tak došlo tehdy pravděpodobně k masivním výsadbám šeříku obecného (Syringa vulgaris) v rámci jižního svahu východního hřbítku k obci. Zatímco vysazené jehličnany se dále nerozšiřovaly, tak akát nebo jasan se začaly spontánně šířit po celém území. Novodobé zalesňovací aktivity na Santonu je třeba považovat za počátek degradace tohoto přírodního fenoménu. Jak z hlediska biodiverzity, ak z hlediska krajinářského. Využito bylo 6 hlavních druhů stromů: borovice lesní (Pinus sylvestris), borovice černá (Pinus nigra), smrk ztepilý (Picea abies), modřín opadavý (Larix decidua), jasan ztepilý, akát a jeden druh keře: šeřík obecný. Roztroušeně pak docházelo v severních svazích ještě k výsadbám kaštanu jírovce maďálu (Aesculus hippocastanum). Je otázkou, zda byly v rámci zalesňovacích aktivit vysazeny i některé z aktuálně se vyskytujících pro tuto oblast a dané stanovištní podmínky původní druhy stromů. Zejména pokud jde o lípy (Tilia sp.). Je zřejmé, že historická podoba volných travnatých až skalnatých ploch s jen roztroušenými dřevinami poskytovala optimální podmínky pro rozvoj teplomilných rostlinných společenstev. Ale již v roce 1953 byly volnější plochy zastoupeny ve značně omezeném rozsahu. Přetrvávaly ještě na temeni východního hřbítku, v minimálních fragmentech severního a severovýchodního hřbítku v rámci severních svahů nebo ve vrcholových partiích pahorku. Ale i vrcholová největší plocha přetrvávajícího bezlesí již byla tvořena jen úzkou podélnou enklávou. Akát s bezem černým již vystupoval až k horním hranám vrcholové plošiny. Zcela prostý dřevinného patra byl ještě stále severní svah pod mlýnem. Během dalších desetiletí pokračovalo samovolné rozšiřování akátu i jasanu ztepilého, kořenovými výhony i vysazeného šeříku obecného. Všude se spontánně rozrůstaly původní keřové porosty. Koncem 80. let 20. století již byly volné plochy v podstatě na pokraji úplného zániku zárůstu dřevinami. Santon byl víceméně souvisle porostlý dřevinami kulturním lesem. Volné plochy přetrvávaly prakticky již jen v rámci nejvyšších vrcholových partií a ve svahu pod mlýnem. I tak pokytovaly alespoň nějaké možnosti k přežívání teplomilné květeny. Byť již ve značně omezeném druhovém spektru a početně oslabených populací. Zdejší památná teplomilná květena se začala ocítat na pokraji zániku. Všeobecná degradace Santonu byla během uplynulých zhruba 100 let způsobena především výsadbami a spontánním rozvojem některých, zpravidla nepůvodních, druhů dřevin na úkor původních volných travnatých či skalnatých ploch s dřevinami jen roztroušenými. Největším problémem byl víceméně plošný výskyt akátu (Robinia pseudoacacia). Z domácích dřevin se na problematickém vývoji Santonu podílel především jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Druhou cizorodou dřevinou podílející se rozhodujícím způsobem na degradaci Santonu byl šeřík obecný (Syringa vulgaris), jehož keře byly masově v minulosti vysazeny ve velkých plochách jižních svahů. Ani historické výsadby jehličnanů nezůstaly bez negativních dopadů na zdejší památnou flóru. Zvláště porosty borovice černé (Pinus nigra) a borovice lesní (Pinus sylvestris) zde zůstaly v nemalých plochách dochovány dodnes. Borovice černá je u nás druhem nepůvodním (přirozeně roste v poněkud jižněji položených oblastech). Borovice lesní je u nás sice druhem původním, ale v případě Santonu jde o výskyt v přímé souvislosti s výsadbami. Pokud rostou borovice v zapojených porostech tak vytváří opad jejich jehlic těžko rozložitelnou vrstvu, která omezuje růst dalších rostlin. Pod zapojenými porosty tak v některých dílčích segmentech 10

11 území byly až existenčně potlačeny původní druhově pestré travobylinné teplo a světlomilné porosty. Borovice navíc, jako rychle rostoucí dřevina, záhy potlačují ostatní pomaleji rostoucí druhy a způsobují značné zastínění, které opět potlačuje rozvoj nejen bylinného, ale i keřového patra. REKONSTRUKCE Před rokem 1995 byly ve vrcholových partiích Santonu v okolí kapličky prováděny biotechnické zásahy ve věci odstraňování cizirodého akátu (Robinia pseudoacacia), případně bezu černého (Sambucus nigra) patrně jen příležitostně. S ohledem na absenci ošetřování řezných ploch herbicidem proti následnému zmlazování však byly problematické a situace se zásadním způsobem stále příliš a především perspektivně neměnila. Následná rychlá obnova zmlazujících dřevin vedla rychle k opětovnému nastolování výchozího stavu. Neefektivní odstraňování akátu pak jistě vedlo i k urychlování jeho dalšího spontánního rozšiřování kořenovými výmladky. Novodobé zásadní rekonstrukční zásahy byly na Santonu zahájeny v roce Bylo jasné, že jedině radikálně, systematicky a efektivně prováděné zásahy mohou vést k obnově zdejších přírodních hodnot. V souvislosti s památnou teplomilnou flórou totiž akutně hrozilo nebezpečí z prodlení a navíc bylo nezbytné, aby byl výsledný stav maximálně perspektivní do budoucna. V první fázi bylo v letech přistoupeno k postupnému plošnému odstraňování cizorodého akátu s keřovými podrosty bezu černého. Současně bylo hned od roku 1996 přistupováno systematicky k průběžné eliminaci jejich následného zmlazování. Až v letech dospěla situace eliminace zmlazování do takové fáze, že bylo možné postupně se zaměřit i na nezbytné redukce dalších problematických druhů dřevin. Pozornost byla soustředěna především na postupnou redukci jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) a šeříku obecného (Syringa vulgaris) a v neposlední řadě také na postupné provádění jakýchsi všeobecných probírek dřevin s cílem stabilizovat travnaté či skalnaté plochy s roztroušenými dřevinami a fragmenty přežívajících teplomilných společenstev s cílem dosažení cílového prostorového rozmístění dřevin. V roce 2003 byl v dolních partiích jižního svahu pod kapličkou odstraněn mimořádně hustý nálet mladého jasanu ztepilého, v jihovýchodním cípu pak byla provedena první etapa redukce šeříkových porostů. V dolních partiích svahu jihozápadního bylo zahájeno kácení vzrostlého jasanu. Hlavně od zapojených porostů bezu černého byla uvolněna skalka při úpatí pahorku vlevo podél pěšiny od mlýna. Po temeni východního hřbítku byla provedena první etapa redukce porostů šeříku obecného. V roce 2004 byla po většině severních svahů provedena základní eliminace rozvíjejícího se náletu jasanu, podél horní hrany severního svahu pod mlýnem byl odstraněn souvislý porost cizorodého pámelníku bílého (Symphoricarpos rivularis), na temeni severního hřbítku dolů k potoku byla provedena základní všeobecná probírka dřevin ve prospěch uvolnění ploch s cennými společenstvy, v jižním svahu pod kapličkou bylo dokončeno odstranění náletové monokultury mladého jasanu a bylo pokračováno v kácení vzrostlých stromů. V roce 2005 bylo v jižním svahu východního hřbítku pokračováno v další redukci šeříkových porostů, jejichž redukce byla ukončena také v jihovýchodním cípu jižního svahu pod kapličkou s následným dokončením kácení vzrostlých jasanů po celém obvodu pahorku. V roce 2008 byla provedena další etapa redukce šeříku obecného v jižním svahu východního hřbítku s následným kácením uvolněných vzrostlých jasanů. Vzrostlé zpravidla prosychající jasany byly káceny rovněž vlevo podél pěšiny a horní hrany severního svahu mezi mlýnem a úpatím pahorku. Druhá dokončovací etapa všeobecné probírky dřevin pak byla provedena v rámci severního hřbítku k potoku. ÚDRŽBA TRAVOBYLINNÝCH POROSTŮ Od roku 1999 je na Santonu prováděna systematická údržba travobylinných porostů až dvojnásobným kosením s odstraňováním biomasy. Kosené plochy se postupně v souvislosti s redukcí dřevin postupně zvětšovaly. Ještě v roce 2003 šlo jen o nejvyšší partie svahů v okolí kapličky. V roce 2004 došlo poprvé na prostor skalky při úpatí pahorku ze směru od mlýna a dolní partie jihozápadního svahu pod kapličkou. Od roku 11

12 2005 je pravidelně kosen i celý jižní svah. V roce 2007 byl poprvé pokosen jihovýchodní cíp jižního svahu pod kapličkou a v roce 2008 bylo provedeno poprvé pokosení většiny plochy severně podél pěšiny od mlýna k úpatí pahorku. AKTUÁLNÍ STAV Realizace mnohaleté rekonstrukce vedla k až nečekaným pozitivním dopadům na biotu a krajinný ráz Santonu a většina rozsáhlého území je dnes z hlediska zájmů ochrany přírody stabilizována. Po celém území došlo k zásadní proměně krajinného rázu spočívající především v obecné diverzifikaci prostředí, ve zviditelnění rozmanitosti dřevin malebné především koncem vegetačního období v souvislosti se zbarvováním olistění a v celkovém krajinářském zhodnocení tohoto členitého malebného území (nejen v rámci interiérových zákoutí ale také v souvislosti s pohledy na Santon z okolí či naopak rozhledy a výhledy do jeho okolí. V území bylo uvolněno několik mohutných letitých stromů, které dnes dotváří zdejší krajinný ráz jako nepřehlédnutelné dominanty ještě před několika lety utopené v porostech akátu a jasanu. Cizorodé druhy dřevin byly z rozhodující části z celého území zcela odstraněny. Probírky a redukce dřevin vedly k uvolnění a podpoře cenných druhů dřevin, k uvolnění volných travnatých či skalnatých ploch s cennými teplomilnými společenstvy. Zvláště ve svazích pahorku, ale významně také v rámci východního hřbítku, severního svahu pod mlýnem, vlevo podél pěšiny od mlýna k úpatí pahorku nebo v rámci severního hřbítku dolů k potoku. Všechny uvedené plochy byly před zahájením rekonstrukčních zásahů zpravidla na pokraji úplného zániku v souvislosti s plošnými a bujnými zárůsty dřevinami. Teplomilná společenstva byla značně degradována, jejich druhá rozmanitost již byla minimální. Zcela mimořádně pozitivní dopady měly doposud provedené rekonstrukční zásahy na zdejší teplomilnou flóru. Je třeba připomenout, že se ani v náznacích nenaplnily žádné pesimistické scénáře jak z hlediska zmlazování odstraňovaných dřevin, tak z hlediska vývoje travobylinných porostů v radikálně uvolněných, původně prakticky holých, plochách po odstraňovaných dřevinách. Bezprostřední bodové aplikace herbicidu na pařez se ukázaly jako dostatečně efektivní a také opakované kosení uvolněných ploch s počínající sukcesí pionýrských druhů rostlin směřovalo relativně rychle ke kýženému cíli. Populace všech zvláště chráněných druhů rostlin jsou dnes stabilizované a zpravidla v menším nebo větším rozvoji. Na pahorku se významně zvýšila početnost divizny fialové, pryskyřníku ilyrského, kosatce nízkého nebo chrpy chlumní. Především na temeni východního hřbítku se nečekaně rozrostly porosty kozince vičencovitého. Na skalce při úpatí pahorku podél pěšiny od mlýna došlo k neobyčejně bohatému rozvoji lomikámene trojprstého. Po roce 2002 byl pro Santon objeven zvonek boloňský (Campanula bononiensis) nebo kozinec rakouský (Astragalus austriacus). Ani informace o sasance lesní (Anemone sylvestris) z před roku 1995 žádné nebyly. Stejně jako v případě druhů chráněných, tak i v případě druhů ohrožených měla rekonstrukce zcela mimořádné pozitivní dopady. Ještě stále se rozšiřuje již stabilizovaná populace hlaváčku letního (Adonis aestivalis), zcela mimořádně se rozrostly porosty pryšce mnohobarevného (Euphorbia epithymoides) na východním hřbítku, až ticíce kvetoucích rostlin dosahuje početnost večernice smutné ve vrcholových partiích pahorku, mimořádné početnosti po velkých plochách území dosáhl trýzel rozvětvený (Erysimum diffusum), značně se stále rozšiřují po svazích pahorku porosty trávy strdivky sedmihradské (Melica transsilvanica), v dolních partiích jižního svahu pod kapličkou se znásobila početnost modřence chocholatého (Muscari comosum), v jižním i jihozápadním svahu pod kapličkou se stabilizovala početnější populace máku polního (Papaver argemone), v horních partiích severního svahu mezi mlýnem a úpatím pahorku se rozšiřuje porost prvosenky jarní (Primula veris), v dolním cípu východního hřbítku došlo k opětovnému rozvoji populace hlaváče fialového (Scabiosa columbaria), ve značném množství v některých letech v jihozápadním svahu pod kapličkou či po obvodu vrcholové plošiny vykvétá pochybek prodloužený (Androsace elongata), neobvyklé hustoty dosahují na východním hřbítku porosty česneku žlutého (Allium flavum), až po roce 2000 byl v jižním svahu pod kapličkou poprvé registrován česnek kulatohlavý (Allium sphaerocephalon) nebo slézovec durynský (Lavatera thuringiaca) v horních parti- 12

13 ích severních svahů, až v roce 2007 byla poprvé nalezena violka divotvorná (Viola mirabilis) nebo byla znovu nalezena tolice nejmenší (Medicago minima), až v roce 2008 byl poprvé nalezen strošek pomněnkový (Lappula aquarrosa), pryšec prutnatý (Euphorbia virgata) nebo blín černý (Hyoscyamus niger). Zdá se, že vývoj ještě zdaleka není u konce a patrně nás čekají ještě další a další překvapení. Nepochybně i v souvislosti s ukončením finálních etap rekonstrukce ještě v některých dílčích plochách rozsáhlého území. Přes nezpochybnitelné pozitivní dopady doposud prováděného managementu jsou však v území, které je neobyčejně rozsáhlé a členité, ještě stále dílčí plochy čekající na definitivní zakončení komplexní rekonstrukce. Například v severní louce pod mlýnem se stále spontánně objevují nálety jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), javorů (Acer sp.) nebo invazního cizirodého javoru jasanolistého (Acer negundo) a travobylinné porosty jsou zde postiženy nepříznivou sukcesí v souvislosti s dlouhodobou absencí kosení. V jižním svahu východního hřbítku k obci jsou zase ještě stále příliš bohaté porosty šeříku obecného (Syringa vulgaris). Největší pozornost však do následujících let zasluhuje rozsáhlý komplex severních svahů, ve kterých byly prozatím zpravidla provedeny pouze základní rekonstrukční zásahy před více lety. Protože zde existují daleko příznivější podmínky pro rozvoj dřevin, než v opačně situovaných výslunných a výsušných svazích, tak zde nebylo možné očekávat pouze jednorázové zásahy. Ošetřené plochy bylo třeba ponechat více let samovolnému vývoji a až dnes je příhodná situace provést konečné rekonstrukční zásahy ve věci jakýchsi všeobecných probírek keřů, zmlazení či náletu. Metodika takových zásahů byla v posledních letech odzkoušena v prostoru severního hřbítku. Do takové podoby je žádoucí v nejbližších letech dostat i některé další dílčí plochy severních svahů (zpravidla jejich vyšších partií) s přežívajícími druhově neobyčejně bohatými teplomilnými společenstvy. Především v prostoru temene severovýchodního hřbítku nad hřištěm pak jsou problémem vzrostlé borovice stínící a opadem jehličí degradující nemalé plochy ještě stále přežívajících teplomilných porostů. V některých ohledech jedinečných v rámci celého Santonu. NEGATIVNÍ VLIVY Výčet negativních vlivů, které v současnosti území ohrožují nebo do budoucna ohrožovat mohou. Jízda na kolech a koních Jízda na kolech nebo koních se po krajině v posledních letech neustále rozšiřuje. Na tyto aktivity je třeba v případě Santonu pohlížet jako na vysoce rizikové aktivity v souvislosti s narušováním zdejších pěšin nebo svažitého terénu s obecně nestabilním povrchem náchylným k erozi. Pohyb po Santonu by měl být výhradně pěší. Vysoká návštěvnost Vysoká návštěvnost Santonu může přinášet rizika ve věci nadměrného sešlapu či narušování nestabilního povrchu. Pohyb návštěvníků proto musí být soustředěn výhradně do stávající sítě pěšin, které musí být dostatečně stabilizovány. Projevem vysoké návštěvnosti je soustavné rozhazování nejrůznějších odpadků. Vzpomínkové akce Santon je nedílnou součástí památkové zóny Slavkovské bojiště a každoročně jsou zde pořádány vzpomínkové akce. Na přelomu listopadu a prosince jsou na poli mezi Santonem a silnicí od Rohlenky dolů do obce Tvarožné prováděny rekonstrukce tehdejší bitvy. Tyto masově navštěvované akce přinášejí dvě rizika. Jednak jde o nadměrný sešlap až fyzické narušování nestabilního svažitého terénu a jednak o zvýšenou míru rozptýleného odpadu. Zemní úpravy Jakékoliv zemní úpravy (výkopy) v chráněném území včetně ochranného pásma je třeba považovat za nepřijatelné v souvislosti s totálním narušením travobylinných porostů do podoby degradovaných ploch, navíc s velmi pravděpodobným vznikem ohnisek problematických druhů bylin. 13

14 Požáry Na Santonu dochází pravidelně v letních měsících k úmyslně zakládaným požárům. Prozatím zde nikdy nedošlo k plošnému vyhoření celého pahorku, ale pouze jeho větších či menších dílčích částí. Jakékoliv požáry ve vegetačním období ohrožují společenstva bezobratlých živočichů a poškozují dřeviny. Zařízení pro přikrmování zvěře Zhruba v roce 2004 bylo odstraněno zařízení pro přikrmování zvěře v dolním jihovýchodním úpatí jižního svahu pod kapličkou. Od té doby je v rámci celého chráněného území pro tento účel využíváno jediné místo v horních partiích severního zalesněného svahu pod mlýnem v blízkosti trasy elektrovodu. Místo je mimořádně degradované s fatálně ruderalizovaným vegetačním krytem. Na podobná zařízení je třeba pohlížet jako na mimořádná rizika spojená se vznikem ohnisek nežádoucí vegetace s následným spontánním rozšiřováním do okolí. Proto není žádoucí umístění jakéhokoliv dalšího takového zařízení jíinde v území. Údržba trasy elektrovodu Neodborné (bez eliminace následného zmlazování a likvidace nehroubí) udržování trasy elektrovodu přináší soustavná rizika přetrvávání porostů problematických dřevin jako je akát, bez černý nebo jasan ztepilý s možným následným spontánním rozšiřováním dovnitř chráněného území. Vyrývání rostlin Před několika roky bylo zjištěno vyrytí větší části porostu kosatce nízkého (Iris pumila) v jižním svahu za kapličkou. Poškozování informačních panelů V území jsou soustavně poškozovány informační panely instalované na přístupu do území od obce a bývalého mlýna. TECHNICKÉ VYBAVENÍ Přírodní památka je označena sloupky s malým státním znakem, hraničníky a pruhovým značením. Označení bude každoročně kontrolováno a dle potřeby průběžně opravováno, případně doplňováno. VĚDECKÉ, KULTURNÍ A OSVĚTOVÉ VYUŽITÍ ÚZEMÍ Výzkumy na území přírodní památky lze provádět pouze se souhlasem dotčeného orgánu ochrany přírody: odboru životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje. V uplynulých letech byly na území přírodní památky instalovány na přístupových místech (od mlýna a od obce) informační panely se základními informacemi o chráněném území. Informační panely budou každoročně kontrolovány a dle potřeby průběžně opravovány. Plán péče počítá s případným vybudováním naučné stezky obsahující informace nejen o zdejších přírodních hodnotách, ale i kulturně historických aspektech. Vlastní realizaci musí předcházet zpracování dodatku k tomuto plánu péče. ODBORNÉ SLEDOVÁNÍ A DOKUMENTACE PÉČE Průběžně bude sledován vývoj území a podle potřeby doplňována přírodovědná inventarizace. V území včetně ochranného pásma bude prováděn každoroční průběžný monitoring populací významných druhů rostlin (zvláště chráněných i ohrožených z Červeného seznamu flóry ČR). Botanický inventarizační průzkum byl na Santonu proveden v roce Tento by s ohledem na dynamický vývoj vegetace území a v souvislosti s ještě ne zcela dokončenou rekonstrukcí bylo vhodné opakovat po 5 letech (v roce 2012) s tím, že by bylo území účelně rozděleno do více dílčích segmentů (tedy nikoliv pouze v podobě jakéhosi v zásadě nic neříkajícího prostého seznamu nalezených druhů pro celé 14

15 rozsáhlé území, jak je tomu ještě stále při těchto průzkumech zvykem). V nejbližších letech by bylo žádoucí provést všeobecný průzkum společenstev bezobratlých živočichů, o kterých z tohoto území doposud víceméně jakékoliv komplexnější informace chybí. V rámci biotechnických zásahů bude prováděna fotodokumentace a průběžně bude prováděno jejich vyhodnocování. Plán péče předpokládá zpracování elektronických publikací Přírodní krásy a zajímavosti Santonu a Významné rostliny Santonu nejen jako dokladů o stavu a vývoji tohoto chráněného území, ale především v souvislosti s možnostmi jejich využití vlastníkem dotčených pozemků (obcí Tvarožnou), která vychází zájmům ochrany přírody na Santonu po dlouhé roky neobyčejně vstřícně v souvislosti s prováděním rekonstrukce a údržby. Navíc plán péče předpokládá každoroční zpracování informační Zprávy o stavu a vývoji Santonu koncem vegetační sezóny. ZÁSADY VYUŽÍVÁNÍ Návštěvnost Z hlediska návštěvnosti Santonu je třeba za jedinou akceptovatelnou formu pohybu považovat pěší chůzi (v žádném případě jízdu na kolech) výhradně po zdejších pěšinách (nikoliv volným terénem). Vzpomínkové akce V souvislosti s pořádáním vzpomínkových akcí na bitvu u Slavkova je třeba postupovat organizačně tak, aby nedocházelo k poškozování chráněného území. Především v souvislosti s nadměrným sešlapem (narušováním) nestabilního zpravidla svažitého terénu (jako nepřijatelné je třeba považovat jakékoliv využívání svahů Santonu jako tribuny pro návštěvníky). Santon by měl být při těchto akcích pro návštěvníky uzavřen. Elektrovod Údržba trasy elektrovodu by měla být průběžně prováděna v rámci managementu a nikoliv energetiky, kteří nejsou schopni zajistit její efektivní povádění. Myslivost Z hlediska myslivosti je třeba zachovat stávající stav, kdy je jediné zařízení pro přikrmování zvěře situováno do zalesněné části severního svahu mezi trasou elektrovodu a objektem bývalého mlýna. SPECIÁLNÍ OPATŘENÍ 1 ÚKLID NEHROUBÍ Ve vyšších partiích severního svahu za kapličkou bylo po kácení vzrostlého jasanu před více lety ponecháno nemalé množství nehroubí, které je třeba uklidit. Jak z hlediska eliminace ohnisek vegetace ruderálního charakteru, tak z hlediska umožnění budoucích zásahů v dotčeném prostoru, jejichž realizace je dnes prakticky nemožná s ohledem na mimořádně obtížnou prostupnost dotčeného prostoru. Plán péče s tímto úklidem v následujícím decéniu počítá. 2 UVOLNĚNÍ POMNÍČKU Plán péče předpokládá provedení jednorázové zásahu ve prospěch pohledového uvolnění (od bujně zmlazujícího šeříku obecného) pomníčku podél hlavní pěšiny od obce nahoru ke kapličce jihovýchodním úbočím Santonu a následné průběžné udržování nastoleného stavu v rámci managementu. 3 STABILIZACE PĚŠINY Většina pěšin vedoucích chráněným územím je značně náchylná k erozi. Proto je třeba, aby byly z hlediska samotné eroze, ale i snadného pohybu po nich v prudčích úsecích dostatečně stabilizované. Například zapuštěnými dřevěnými stupni. Plán péče předpokládá jejich průběžnou údržbu v tomto směru (s výjimkou pěšiny vedoucí jižním svahem od obce nahoru ke kapličce) s tím, že podle možností bude v první fázi co nejdříve přistoupeno ke stabilizaci pěšiny vystupující od obce nahoru na temeno východního hřbítku. 15

16 CÍLOVÝ CHARAKTER DÍLČÍCH SEGMENTŮ V cílovém stavu po dokončení rekonstrukce plán péče předpokládá následující charakter dřevinného patra v jednotlivých dílčích segmentech chráněného území. Louka pod mlýnem V cílovém stavu volná travnatá, pomístně skalnatá, plocha s ojediněle roztroušenými keři a jejich četnějším zastoupením podél horní hrany svahu. Severní svah pod mlýnem V cílovém stavu až zapojený lesní porost s volnějšími plocha v místech skalních výchozů a hlavního výskytu orseje blatoucholistého. Trasa elektrovodu V cílovém stavu volná travnatá až travobylinná plocha s případně jen ojediněle roztroušenými keři. Severní svah mezi elektrovodem a úpatím pahorku V cílovém stavu v horních partiích volné plochy s roztroušenými dřevinami (především keři a jen jednotlivými až skupinami stromů). V dolních partiích pak až zapojený lesní porost s volnými polankami v místech skalních výchozů. Mezi mlýnem a úpatím pahorku V cílovém stavu volná travnatá plocha s roztroušenými dřevinami (jednotlivými až skupinami stromů s převahou lípy malolisté a javoru mléče a ojedinělými keři skalníku nebo brslenu bradavičnatého). Severní hřbítek V cílovém stavu volná travnatá až skalnatá plocha s roztroušenými dřevinami (především keři skalníku a brslenu bradavičnatého a jen ojedinělými stromy babykou nebo třešní ptačí, bez javorů a jasanu). V dolních partiích pak spíše rozvolněný lesní porost s volnějšími plochami v místech skalních výchozů. 16

17 Severní svah hlavního pahorku V cílovém stavu v horních partiích volnější plochy s roztroušenými keři (s převahou skalníku a obou druhů brslenů) a ojedinělými stromy a s pomístními skalnatými výchozy. V dolních partiích pak až zapojený lesní porost. Severovýchodní hřbítek V cílovém stavu ve vyšších partiích volné travnaté až skalnaté plochy s roztroušenými dřevinami (především keři skalníku a brslenu bradavičnatého a jen ojedinělými stromy břek obecný, třešeň ptačí nebo podobně, žádné javory, jasany nebo borovice). V dolních zpravidla skalnatých partiích pak především keře s jen jednotlivými stromy. Pahorek V cílovém stavu volné travnaté plochy s případně roztroušenými keři (brslenu evropského, ptačího zobu obecného nebo řešetláku počistivého) a ojedinělými stromy (javory). Východní hřbítek V cílovém stavu volná travnatá až travobylinná plocha s roztroušenými keři a ojedinělými stromy (duby), s vyšším zastoupením dřevin ve vyšších (západních) partiích hřbítku. Severní svah východního hřbítku V cílovém stavu ve vyšších partiích svahu volné plochy s roztroušenými keři, ojedinělými stromy a skalními výchozy. V dolních partiích pak až zapojený lesní porost. Jižní svah východního hřbítku V cílovém stavu převážně volná travnatá až travobylinná plocha s roztroušenými keři a ojedinělými stromy, v jihozápadních a severovýchodních partiích plošnější ostrůvky stromů, podél hlavní pěšiny od obce nahoru ke kapličce souvislá linie keřových šeříkových porostů. Východní svah k obci V cílovém stavu převážně křovinatá stráň s jednotlivě roztroušenými stromy a výskytem keřů šeříku obecného podél úpatí. MANAGEMENT Management pro následující decénium předpokládá jednak dokončení rekonstrukce celého území prostřednictvím plošných redukcí náletových a keřových porostů (zejména v severních svazích) a také maloplošné až individuální odstranění vzrostlých stromů. Dále management předpokládá pokračování v pravidelném sečení travobylinných porostů a systematickém provádění běžné údržby. Současně plán péče počítá s případným individuálním odstraňováním postupně usychajících borovic. PROBÍRKY KEŘŮ, ZMLAZENÍ A MENŠÍHO NÁLETU Postupné provedení dokončovací redukce náletových a keřových porostů v celém komplexu severních svahů včetně skalnatých hřbítků, ve východním svahu k obci a také v jižním svahu východního hřbítku. Zásahy nepředpokládají žádné kácení větších vzrostlých stromů (tomuto je věnován speciální okruh managementu dále), ale pouze zásahy do porostů keřových (zejména bezu černého) nebo porostů mladých náletových (hlavně jasanových a javorových) nebo zmlazujících (hlavně akátových) porostů. Veškeré listnaté dřeviny budou odstraňovány během druhé poloviny vegetačního období (v termínech od poloviny července do konce listopadu). Veškeré listnaté dřeviny budou odstraňovány individuálně ručně (zahradnickými nůžkami, ruční pilkou, případně motorovou pilou) s bezprostřední bodovou aplikací herbicidu Roundup ve 40% koncentraci na řezné (střižné) plochy (včetně nejslabších výhonů). Veškeré nehroubí bude následně likvidováno spálením v místech kde nebude docházet k poškozování dřevin nebo cenných ploch. V rámci prací bude prováděn maximální úklid přítomného starého nehroubí. V rámci prací bude kompletně odstraňován jasan ztepilý. V severních svazích s výjimkou nejdolnějších partií svahů, kde je jeho určitá přítomnost žádoucí. 17

18 PP Santon V rámci prací budou ve vyšších partiích svahů preferovány javory mléče na úkor javorů klenů. V rámci prací podle situace rozvolňovat přehoustlé náletové porosty javorů s uvolňováním perspektivních jedinců. V rámci prací bude kompletně odstraňován bez černý. Ve vyšších partiích severních svahů bude podle situace redukován výskyt slivoně obecné. V rámci prací bude kompletně odstraňován cizorodý akát a podle situace také všechny ostatní cizorodé dřeviny (pajasan žláznatý, javor jasanolistý, opletka čínská, mahónie cesmínolistá nebo loubinec pětilistý). V rámci prací budou maximálně redukovány přerostlé přestárlé porosty trnky obecné. Všechny ostatní dřeviny budou v rámci prací šetřeny ponechávány. V rámci prací budou maximálně uvolňovány cennější druhy stromů (například břek, dub nebo jilm) a keřů (především brslen bradavičnatý nebo skalník). V rámci prací budou maximálně uvolňovány všechny skalní výstupy a skalky. V rámci prací budou maximálně uvolňovány všechny plochy s přetrvávajícími fragmenty cenných teplomilných společenstev. Za jednorázové prioritní zásahy bylo vytipováno následujících 8 dílčích ploch, jejichž provedení je uvažováno v letech Po zbývající ploše chráněného následně systematicky postupně pokračovat v redukcích a probírkách v rámci běžné údržby po zbývajícím období platnosti plánu péče ( ). 1 SEVERNÍ LOUKA POD MLÝNEM Provedení redukce dřevin po celé ploše louky ve prospěch optimalizace podmínek pro rozvoj zvláště cenných teplomilných společenstev (jde o jednu z přírodně nejcennějších ploch celého Santonu). Zásah předpokládá především redukci porostů růže šípkové (Rosa canina) a odstranění několika stromků slivoně obecné (Prunus institia) špendlíků, které aktuálně jednak příliš zastiňují skalnatý výchoz s nejcennějšími společenstvy a jednak jsou trvalou hrozbou samovolného rozšiřování. Po případném odstranění vzrostlého smrku ztepilého (Picea abies) pak dokončit redukci keřových porostů i v této dílčí ploše louky. 18

19 2 SEVERNÍ SVAH POD MLÝNEM Provedení redukce dřevinného patra ve vymezených partií svahu aktuálně plošně porostlého zapojenými náletovými porosty jasanu a javorů s keřovým podrostem bezu černého ve prospěch zlepšení podmínek pro rozvoj přežívající významné populace orseje blatoucholistého (Ficaria calthifolia). Podle situace budou případně některé uvolněné partie (přímo sousedící s výše položenou severní loukou pod mlýnem) alespoň občas pokoseny s vyhrabáním biomasy. Zásah předpokládá především kompletní odstranění keřů bezu černého (Sambucus nigra) a jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) a také redukci javorů (Acer sp.) s cílem celkového rozvolnění porostů. Větší rozvolnění vytvořit na temeni skalního výchozu a navazujícím hřbítku a v ploše podél okraje výše položené severní louky pod mlýnem. V místech kde dodnes nejpočetněji přežívá populace orseje blatoucholistého. 3 SEVERNÍ SVAH MEZI MLÝNEM A PAHORKEM Provedení redukce dřevinného patra ve vymezených vyšších partiích svahu aktuálně plošně porostlého zapojenými náletovými porosty jasanu a javorů, slivoně obecné a s keřovým podrostem bezu černého ve prospěch uvolnění cenných dřevin (dřínu obecného, třešně ptačí, jilmu polního, brslenu bradavičnatého nebo skalníku černoplodého) a ploch s přežívajícími teplomilnými společenstvy (zvláště podél horní hrany svahu a v prostoru skalnatých výchozů kulmských slepenců v blízkosti trasy elektrovodu). Zásah provést v přímé návaznosti (přímém propojení) na již takto ošetřené plochy v rámci severního hřbítku. Zásah předpokládá především kompletní odstranění keřů bezu černého (Sambucus nigra), slivoně obecné (Prunus institia), akátu (Robinia pseudoacacia) a jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) a také redukci javorů (Acer sp.) s cílem celkového rozvolnění porostů. Větší rozvolnění vytvořit podél horní hrany svahu a v prostoru skalnatých výchozů v blízkosti trasy elektrovodu. V místech kde dodnes přežívají fragmenty původní teplomilné vegetace. Bodově pak přizpůsobit redukci přítomnosti již zmíněných cenných druhů dřevin. V nižších partiích ponechávat větší zastoupení javorů ve prospěch budoucího vzrůstu listnatého lesního porostu. 4 HORNÍ PARTIE SEVERNÍHO SVAHU POD PĚŠINOU OD MLÝNA STOUPAJÍCÍ NAHORU KE KAPLIČCE Provedení redukce dřevinného patra ve vymezených horních partiích svahu aktuálně plošně porostlého zapojenými náletovými porosty jasanu a javorů, zmlazením akátu nebo keři bezu černého ve prospěch zlepšení podmínek pro rozvoj přežívajících teplomilných společenstev a cenných jedinců či druhů dřevin (břeku, třešně ptačí, keřů skalníků či brslenů bradavičnatých a také letitého jilmu horského) nebo uvolnění několika skalních výchozů. Zásah provést v přímé návaznosti (přímém propojení) na již takto ošetřené plochy v rámci severního hřbítku. Zásah předpokládá především kompletní odstranění keřů bezu černého (Sambucus nigra), jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), akátu (Robinia pseudoacacia), slivoně obecné (Prunus institia) a také redukci javorů (Acer sp.) s radikálním plošným uvolněním celé dotčené plochy. 5 SEVEROVÝCHODNÍ HŘBÍTEK Provedení redukce dřevinného patra ve vymezených horních partiích hřbítku aktuálně do značné míry plošně porostlého zapojenými náletovými porosty jasanu a javorů, zmlazením akátu, keři bezu černého či růže šípkové ve prospěch zlepšení podmínek pro rozvoj přežívajících teplomilných společenstev a cenných jedinců či druhů dřevin (zejména keřových porostů brslenu bradavičnatého a skalníků) nebo uvolnění skalních výchozů. Zásah provést v přímé návaznosti (přímém propojení) na horní partie severního svahu východního hřbítku k obci a také vrcholové partie pahorku. Zásah předpokládá především kompletní odstranění keřů bezu černého (Sambucus nigra), jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), akátu (Robinia pseudoacacia) a také redukci javorů (Acer sp.) a porostů růže šípkové (Rosa canina) s radikálním plošným uvolněním celé dotčené plochy. 19

20 Charakter vegetační džungle v ploše č. 3 s uvažovaným zásahem ve věci probírky keřů, zmlazení a menšího náletu v horních partiích severního svahu mezi mlýnem a pahorkem. 20