Koučování PER Personální management

Transkript

1 Koučování PER Personální management Möbius Jan Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci 1

2 OBSAH ÚVOD Co je koučování? Kdo může koučovat? Koho lze koučovat? Model koučování Opravdové koučování Cvičení Další zdroje... 5 ZÁVĚR... 5 SEZNAM LITERATURY

3 ÚVOD V této knize je mnoho praktických cvičení a to byl důvod, proč jsem si tuto knihu vybral. Praktická cvičení jsou mnohdy lepší než teorie. Tato kniha je věnována tomu, jak uvádět teoretické poznatky do praxe, což může být mnohdy těžší. Úkolem každého, kdo řídí lidi, by mělo být dobré koučování, aby zaměstnanci dosahovali lepších výsledků. Což se studentům vysokých škol stává v jejich zaměstnání dost často a určitý druh koučování je po nich vyžadován. Tato kniha má osm kapitol. Nejobsáhlejší kapitola je šestá, ve které se autor věnuje cvičením v praxi a vysvětluje pojmy, které uvedl v teoretické části. V sedmé kapitole autor doporučuje další literaturu k prohloubení znalostí v této oblasti. Poslední kapitola obsahuje přílohy, které prakticky zachycují klíč k výběru činností. 1. Co je koučování? Pod pojmem koučování si každý člověk představí něco jiného. Každý s tímto pojmem má jiné zkušenosti. Mnoho z nás si koučování spojí nejprve se sportem, ale tato kniha se spíše věnuje koučování z oblasti obchodu. Koučem se může stát každý a nemusí mít lepší znalosti nebo dovednosti než člověk, kterého koučuje a přitom kouče zcela respektuje. Jednou z nejdůležitějších zbraní kouče jsou otázky. Pokládáním správných otázek kouč motivuje k lepším výkonům. Koučování se zaměřuje na situaci, kdy jeden subjekt může výrazně pomoct zlepšit výkonnost jiného subjektu. Koučování je také o snaze pomoci někomu uskutečnit jeho přání a sny. [1] 2. Kdo může koučovat? Ne každý může být dobrým koučem. Schopnost koučovat se může naučit každý a lze se v tom zdokonalovat. Člověk, který je rád mezi lidmi a rád je učí, může být koučem. Kouč není ani středem pozornosti pokud ano, pak není dobrým koučem. Oboustranná komunikace je podstatou koučování. Kouče můžeme specifikovat jako tazatele, pozorovatele, ale i jako pomocníka, poradce nebo člověk, který vyvolává a posiluje určitý stav vědomí. [1] 3. Koho lze koučovat? Koučovat lze jak jednotlivce, tak i celé týmy. Aby partnerství mezi koučem a svěřencem nebo týmem mohlo fungovat, vyžaduje více než jen dobrého kouče. Svěřencem nebo týmem by měl především svého kouče vnímat a naslouchat mu, aby dosáhli vytyčeného cíle. Mezi vytyčené cíle patří energie, 3

4 respekt ke svému kouči a odhodlání plnit úkol, který kouč ponuknul. Kouč se však může setkat s mnoha reakcemi, které mohou být jak pozitivní tak negativní. Koučovat nelze každého, nikoho nemůžeme nutit, aby se nechal koučovat. [1] 4. Model koučování Koučováním se upravuje něčí výkonnost, pro úplné pochopení se vytváří modely. [1] Podle modelu ADAPT probíhá proces koučování v následujících krocích: A - (Assess current performance) posoudit současný výkon D - (Develop a plan) rozvinout plán A - (Act on the plan) jednat podle plánu P - (Progress check) zkontrolovat pokrok T - ( Tell and ask) mluvit a ptát se [1] Nejdříve je tedy přistupováno k posouzení současné výkonnosti. Kouč by měl svěřence nebo tým blíže poznat. Kouč musí zjistit, jak se svěřenec dostal tam kde je, pochopit, jak své současné úrovně dosáhl, jaké volí strategie, co ho baví a co ne. [1] Dalším krokem je rozvinout plán, který je rozdělen do dvou částí. První část se zabývá stanovením cíle a druhá část je zaměřena na práci na strategiích k dosažení výkonnosti. Musí se určit, jaké úrovně výkonnosti má být dosaženo. Zjišťuje se, o jak velké zlepšení svěřenci usiluje, za jak dlouhou dobu ho chtějí dosáhnout. Poté je cíl rozvrhnut do jednotlivých časových etap. Dále se pracuje na strategiích k výkonnosti. Na závěr musí svěřenci plán odsouhlasit. [1] V dalším kroku koučování jde o to, jednat podle plánu. Tato část je při koučování nejvíce vidět a obvykle bývá jednoduchá. Jde o to, zjistit a udělat to, co je potřeba pro posun z jednoho bodu na druhý. [1] Ve čtvrté fázi je kontrolován pokrok každého svěřence, tato kontrola se provádí průběžně po každé etapě. Pro kontrolu pokroku a dosažení cíle musejí být stanovena přesná a objektivní měřítka výkonu. [1] Poslední fáze se nazývá Mluvit a ptát se. Tato fáze je formou diskuse o pokroku svěřenců a o možnostech dalšího zlepšení. Tato fáze je pro kouče důležitá, proto aby pochopil motivaci svých 4

5 svěřenců a jejich výkonnost, aby ji mohl dále zlepšovat a věděl, jaké otázky má pokládat. Tímto krokem se proces vrací na začátek. [1] 5. Opravdové koučování V páté kapitole se autor věnuje tomu, jak teorii koučování převést do praxe. Kapitola obsahuje mnoho cvičení, při nichž kouč i koučovaní budou naladěni na stejnou notu. Měření výkonu je důležité při koučování. Kouč bude potřebovat objektivní mechanismus k ohodnocení výkonu. [1] 6. Cvičení Tato kapitola obsahuje 69 praktických cvičení, které dohromady tvoří ucelené informace o koučování. 7. Další zdroje V poslední kapitole autor uvádí další zdroje, ze kterých by mohli kouči nebo budoucí kouči čerpat další znalosti. [1] ZÁVĚR Koučování je v běžném životě lehce přehlédnutelný detail, který však vede k lepším výsledkům nejen pracovní týmy. Díky četbě této knihy, si uvědomuji jak je koučování i v mém životě důležité a rozhodně nezbytné do budoucnosti, pokud budu chtít pracovat s lidmi. Shrnutím této knihy je naprostá nepostradatelnost koučování v pracovním světě. Téměř všechna cvičení, která v ní jsou uvedeny, jsou použitelné nejen v pracovním prostředí, ale i v běžném životě. V autorově vysvětlování problémů je znát praxe, kterou má za sebou. Po přečtení této knihy získáte pocit, že koučovat je velice jednoduché a máte chuť ihned převádět praktická cvičení do života. 5

6 SEZNAM LITERATURY [1]Birch, P.: Koučování. Brno: CP Books, a. s., ISBN