Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení

Transkript

1 Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí P R O F I L S K U P I N Y P O V O L Á N Í Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení Praha, 2015

2 OBSAH 1. Zaměstnanost ve skupině povolání Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení VYMEZENÍ SKUPINY POVOLÁNÍ POČET ZAMĚSTNANÝCH ROZLOŽENÍ V ODVĚTVÍCH PROJEKCE DO ROKU 2020 EXPANZIVNÍ A NAHRAZOVACÍ POPTÁVKA MOBILITA MEZI SKUPINAMI POVOLÁNÍ Mobilita do skupiny povolání Mobilita ze skupiny povolání DEMOGRAFICKÁ STRUKTURA Genderové a věkové charakteristiky Vzdělanostní struktura Kvalifikační profil skupiny povolání Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení ÚROVEŇ KVALIFIKAČNÍCH POŽADAVKŮ Kvalifikační požadavky porovnání skutečné a nejvhodnější úrovně vzdělání Požadavky pracovních míst Využití dovedností v zaměstnání ÚROVEŇ ZNALOSTÍ, DOVEDNOSTÍ A KOMPETENCÍ PRACOVNÍKŮ Dosažená úroveň čtenářské a numerické způsobilosti a řešení problémů Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání SOCIÁLNĚ-PSYCHOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY POVOLÁNÍ Pracovní orientace podle typu pracovního prostředí Pracovní hodnoty pracovníků Závěr Podrobný popis použité metodologie, vysvětlení kvalitativních i kvantitativních indikátorů a jejich způsob interpretace a využití cílovými skupinami, stejně jako použité datové zdroje, jsou v samostatné publikaci Manuál pro využití informačního produktu Profily skupin povolání.

3 1. Zaměstnanost ve skupině povolání Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení 1.1. Vymezení skupiny povolání Do této skupiny povolání patří v ČR 2 skupiny odpovídající mezinárodní klasifikaci ISCO-08 na 3. úrovni. Jde o skupinu Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení (ISCO ). Při podrobném členění povolání podle 5. úrovně klasifikace ISCO-08 spadá do této skupiny povolání celkem 27 různých detailních povolání. Největší z nich jsou uvedena v následující tabulce (seřazená sestupně podle podílu zaměstnaných ve skupině): Nejvýznamnější povolání ve skupině (5. úroveň ISCO-08) ISCO (název/kód) % z celku kumul. % Mechanici a opraváři osobních automobilů (ISCO 72311) 26,0% 26,0% Svářeči (ISCO 72121) 20,6% 46,7% Mechanici a opraváři průmyslových strojů a zařízení (ISCO 72335) 11,9% 58,6% Mechanici a opraváři zemědělských strojů a zařízení (ISCO 72334) 6,4% 65,0% Mechanici a opraváři ostatních strojů a zařízení (kromě přesných strojů) (ISCO 72339) 5,3% 70,3% Montéři kovových konstrukcí (ISCO 72140) 3,9% 74,1% Mechanici a opraváři nákladních automobilů (ISCO 72312) 3,8% 77,9% Karosáři a autoklempíři (ISCO 72132) 3,5% 81,4% Mechanici a opraváři kolejových vozidel (ISCO 72332) 2,9% 84,3% Mechanici a opraváři obráběcích strojů (ISCO 72333) 2,3% 86,6% Zdroj: VŠPS Národní soustava povolání definuje 41 povolání. Jako příklad lze uvést: Mechanik osobních vozidel, Svářeč, Mechanik polygrafických strojů, Mechanik seřizovač obráběcích strojů, Montér ocelových konstrukcí, Mechanik nákladních vozidel a autobusů, Karosář, Mechanik kolejových vozů, Opravář malé zemědělské mechanizace Počet zaměstnaných Počet zaměstnaných Slévačů, svářečů, mechaniků a opravářů strojů a zařízení mírně poklesl. V roce 2014 bylo v ČR v této skupině povolání zaměstnáno 165 tisíc osob. Průměrný pokles počtu zaměstnaných v letech v ČR v této skupině povolání představoval zhruba 0,2 % ročně. Snížil se i jejich podíl na celkovém počtu zaměstnaných osob v ČR, který v současnosti činí 3,7 % (10. největší skupina povolání ze 40 skupin). 1

4 Srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším podílem na zaměstnanosti v ČR a EU28 (2014) 8% 6% ČR EU28 4% 2% 0% Zaměstnanci v ozbrojených silách Pracovníci v oblasti Řídící pracovníci v uměleckých a oblasti ubytovacích tradičních řemesel a stravovacích a polygrafie služeb a obchodu Skupiny povolání s nejnižším podílem na zaměstnanosti Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci Pracovníci v oblastiodborní pracovníci osobních služeb v obchodní sféře a veřejné správě Skupiny povolání s nejvyšším podílem na zaměstnanosti Graf ukazuje podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším podílem na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 v roce Zdroj: EU LFS V roce 2014 dosahovala míra nezaměstnanosti (počet nezaměstnaných, kteří naposledy vykonávali některé z povolání v této skupině, k celkovému počtu pracovníků ve skupině povolání) v této skupině povolání 3,7 %. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání je jejich míra nezaměstnanosti podprůměrná. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR (2014) 20% 15% 10% 5% 0% Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví Skupiny povolání s nejnižší mírou nezaměstnanosti Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. Uklízeči a pomocníci Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Skupiny povolání s nejvyšší mírou nezaměstnanosti Graf ukazuje míru nezaměstnanosti dané skupiny povolání v ČR v roce 2014 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR v roce Zdroj: VŠPS 2

5 V EU28 bylo v roce 2014 v této skupině povolání zaměstnáno zhruba 5,6 milionu osob. V EU28 tato skupina povolání tvoří 2,6 % ze všech zaměstnaných. Podíl této skupiny povolání ve struktuře zaměstnanosti v ČR je 3,3 %, tj. je o 0,7 p. b. vyšší než v EU28. Pouze ve dvou zemích EU28 je podíl této skupiny povolání na celkové zaměstnanosti vyšší než v ČR, a to v Rumunsku a Estonsku. Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v zemi (2014, země EU28) 4% 3% 2% 1% 0% RO EE CZ SK DE SI LT IE IT HU FI HR LV BG AT PL EU28 ES BE PT NL UK CY SE MT EL FR DK LU Graf ukazuje podíl dané skupiny povolání v ČR ve srovnání s průměrem EU28 a členskými zeměmi EU28 v roce Zdroj: EU LFS 1.3. Rozložení v odvětvích Rozložení skupin povolání napříč odvětvími můžeme pro účely této publikace sledovat ze dvou úhlů pohledu z pohledu jednotlivých odvětví a skupin povolání. Pokud bychom chtěli sledovat rozložení pracovníků v odvětvích z pohledu skupiny povolání, můžeme hovořit o tzv. odvětvové koncentraci, jež indikuje míru rozptýlenosti pracovníků v rámci vybrané skupiny napříč sledovanými odvětvími. V souvislosti s koncentrací platí poměrně jednoduché pravidlo s nižší koncentrací (a tedy vyšší mírou rozptýlenosti) se zvyšuje šance na lepší pracovní uplatnění, jelikož jsou pracovníci šířeji profilováni a jejich znalosti a zkušenosti přesahují do více oblastí. Naopak, pokud je míra rozptýlenosti nízká a pracovníci jsou v rámci dané skupiny povolání výrazněji koncentrováni do určitého odvětví, možnost uplatnění se v dané skupině povolání snižuje. Jestliže bychom tedy měli skupinu povolání s nižší koncentrací (tedy vyšší mírou rozptýlenosti), znamená to, že pracovníci v rámci dané skupiny nalézají uplatnění napříč různými odvětvími a nejsou omezeni pouze na konkrétní, specifickou a úzce vymezenou oblast činnosti. Skupina povolání Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení je charakteristická podprůměrnou odvětvovou koncentrací a to jak v ČR, tak i v rámci EU28. Vzhledem k podprůměrným hodnotám odvětvové koncentrace vykazuje tato skupina povolání vyšší míru rozptýlenosti pracovníků napříč jednotlivými odvětvími. Úroveň odvětvové koncentrace je v ČR a EU28 prakticky na stejné úrovni - to je koneckonců velmi dobře patrné i z níže přiloženého grafu zobrazujícího srovnání se skupinami s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28. 3

6 Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28 100% 80% 60% ČR EU28 40% 20% 0% Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání Administrativní pracovníci, sekretáři apod. Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací Zaměstnanci v ozbrojených silách Skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové koncetrace Skupiny povolání s nejvyšší mírou odvětvové koncetrace Graf ukazuje srovnání míry odvětvové koncentrace v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28. Zdroj: EU LFS V rámci skupiny povolání Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení jsou pracovníci nejvíce koncentrováni v odvětví Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel (26,8 % ze zaměstnaných osob v této skupině povolání pracuje v tomto odvětví). Z níže přiložené tabulky můžeme vidět, že toto odvětví má z hlediska úrovně odvětvové koncentrace pracovníků ve srovnání s ostatními odvětvími dominantní postavení. Odvětvová koncentrace nicméně dosahuje vyšších hodnot také v odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků (18,4 %) a Výroba dopravních prostředků (12,4 %). Rozložení skupiny povolání do jednotlivých odvětví srovnání situace v ČR a EU28 ČR EU28 Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 26,8% 30,6% Výroba kovů a kovodělných výrobků 18,4% 16,6% Výroba dopravních prostředků 12,4% 9,3% Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. 8,3% 6,9% Výroba strojů a zařízení 6,3% 7,8% Doprava, skladování a poštovní činnosti 5,3% 4,6% Zemědělství, lesnictví a rybolov 4,8% 1,3% Stavebnictví 3,6% 7,6% Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků 2,4% 1,9% Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 2,1% 0,9% Ostatní odvětví 9,6% 12,4% ČR Celkem 100,0% 100,0% Tabulka ukazuje, v kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší (řazeno podle ČR). Zdroj: EU LFS 4

7 V EU28 je z hlediska míry odvětvové koncentrace situace poměrně podobná. Odvětvová koncentrace skupiny Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení dosahuje nejvyšších hodnot v odvětví Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel (30,6 %, o 3,8 p. b. více než v ČR). V rámci ostatních odvětví dosahuje úroveň koncentrace výrazně nižších hodnot, podobně jako v ČR. Mezi odvětví vykazující vyšší odvětvovou koncentraci bychom nicméně mohli zařadit Výrobu kovů a kovodělných výrobků (16,6 %, o 1,8 p. b. méně než v ČR) a Výrobu dopravních prostředků (9,3 %, o 3,1 p. b. méně než v ČR). Největší část osob ze skupiny povolání Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení je zaměstnána ve Středočeském kraji. V tomto kraji pracuje téměř 15 % zaměstnaných osob z této skupiny povolání (ve srovnání s podílem kraje na celkové zaměstnanosti ČR je to o 4 p. b. více). Dalších více než 11 % pracuje v Moravskoslezském kraji (kraj má stejný podíl na celkové zaměstnanosti ČR), téměř 10 % v Jihomoravském kraji (kraj se podílí na celkové zaměstnanosti ČR 11 %) a více než 8 % v Praze (16 % na celkové zaměstnanosti ČR). V porovnání s ostatními skupinami povolání je geografická koncentrace této skupiny povolání v krajích ČR nízká. Následující mapa porovnává rozložení zaměstnaných osob ze skupiny povolání a celkové rozložení všech zaměstnaných v celé ekonomice do jednotlivých krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti skupiny povolání vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Například ve Středočeském kraji, jak je uvedeno výše, je ze skupiny povolání Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení zaměstnáno 15 % všech osob. Celkově, v celé ekonomice, má Středočeský kraj podíl na zaměstnanosti v ČR jen 11 %. Počet zaměstnaných ze skupiny povolání Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení v kraji je tedy vzhledem k velikosti kraje velmi vysoký (a proto tedy zelená barva v mapě). Počet zaměstnaných ze skupiny povolání v kraji vzhledem k velikosti kraje Mapa znázorňuje srovnání struktury zaměstnaných ve skupině povolání do jednotlivých krajů s rozdělením všech zaměstnaných do krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti skupiny povolání vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Zdroj: VŠPS 5

8 Jestliže bychom chtěli naopak rozložení pracovníků posuzovat z hlediska vybraných odvětví, můžeme hovořit o odvětvové exkluzivitě, která nám poskytuje informaci o tom, které skupiny povolání jsou v rámci vybraných odvětvích nejvíce zastoupené. S vyšší odvětvovou exkluzivitou se zvyšuje i podíl zastoupení skupiny povolání v rámci vybraného odvětví a naopak. Jestliže tedy určitá skupina povolání dosahuje vyšší míry odvětvové exkluzivity, znamená to, že je v rámci daného odvětví zastoupena výrazně více než ostatní skupiny. Přestože můžeme na základě srovnání se skupinami s nejvyšší mírou odvětvové exkluzivity vidět poměrně výrazné rozdíl, odvětvová exkluzivita skupiny povolání Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení dosahuje v ČR ve srovnání s ostatními sledovanými skupinami průměrných hodnot. V rámci EU28 je odvětvová exkluzivita skupiny povolání Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení nadprůměrná, ve srovnání s ČR dosahuje odvětvová exkluzivita v EU28 výrazně vyšších hodnot z níže přiloženého grafu můžeme vidět, že rozdíl v úrovni odvětvové exkluzivity je téměř dvojnásobný. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou exkluzivity v ČR a EU28 60% 50% 40% ČR EU28 30% 20% 10% 0% Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností Zaměstnanci v Řídící pracovníci v ozbrojených silách oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu Skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové exkluzivity Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení Obsluha stacionárních strojů a zařízení Učitelé a ostatní Pracovníci v oblasti specialisté v oblasti osobních služeb výchovy a vzdělávání Skupiny povolání s nejvyšší mírou odvětvové exkluzivity Graf ukazuje srovnání exkluzivity v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší exkluzivitou v ČR a EU28. Zdroj: EU LFS Z pohledu sledovaných odvětví v ČR je podíl pracovníků skupiny Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení nejvyšší v následujících odvětvích: Výroba kovů a kovodělných výrobků (12,3 zaměstnaných z tohoto odvětví tvoří právě tato skupina povolání) a Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. (10,8 %). Vyšší podíly pracovníků vykazuje také odvětví Výroba strojů a zařízení (8,9 %) a Výroba dopravních prostředků (8,7 %). V EU28 je z pohledu odvětví nejvyšší podíl pracovníků skupiny povolání Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení v odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků (19,6 %, o 7,2 p. b. více než v ČR). Podíl pracovníků je v EU28 vyšší také v odvětví Výroba strojů a zařízení (13,8 %, o 4,8 p. b. více než v ČR) a Výroba dopravních prostředků (13,2 %, o 4,5 p. b. více než v ČR). 6

9 Zastoupení skupiny povolání v rámci odvětví srovnání situace v ČR a EU28 ČR EU28 Výroba kovů a kovodělných výrobků 12,3% 19,6% Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. 10,8% 10,9% Výroba strojů a zařízení 8,9% 13,8% Výroba dopravních prostředků 8,7% 13,2% Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 7,5% 5,6% Zemědělství, lesnictví a rybolov 5,7% 0,7% Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 4,5% 2,7% Doprava, skladování a poštovní činnosti 3,0% 2,3% Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků 3,0% 3,7% Těžební průmysl 2,8% 6,3% Podíl na zaměstnanosti celkem 3,5% 2,6% Tabulka ukazuje, v kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší (řazeno podle ČR). Zdroj: EU LFS Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v krajích ČR Kraj ČR Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti Středočeský 4,5% Vysočina 4,1% Plzeňský 4,0% Zlínský 3,8% Ústecký 3,8% Pardubický 3,7% Jihočeský 3,6% Olomoucký 3,5% Moravskoslezský 3,4% Královéhradecký 3,4% Liberecký 3,4% ČR celkem 3,4% Jihomoravský 3,0% Karlovarský 2,8% Praha 1,8% Na celkovém počtu zaměstnaných v krajích je nejvyšší podíl Slévačů, svářečů, mechaniků a opravářů strojů a zařízení ve Středočeském (4,5 %), Kraji Vysočina (4,1 %), Plzeňském (4,0 %) a Zlínském kraji (3,8 %). Nejnižší podíl těchto pracovníků na celkové zaměstnanosti v kraji je v Praze a Karlovarském kraji. Geografická exkluzivita této skupiny povolání je vysoká. Velká většina osob z této skupiny povolání pracuje, stejně jak je tomu v celé ČR, ve stejném kraji, kde bydlí to podporuje skutečnost, že migrace pracovní síly v ČR je tradičně velmi nízká. V jiném kraji pracuje 5,2 % osob, což je o 0,7 procentních bodů méně, než je průměr v celé ČR. Tabulka ukazuje podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti ve všech krajích ČR, ve srovnání s průměrem ČR. Kraje jsou seřazeny sestupně od kraje s nejvyšším podílem na zaměstnanosti po kraj s nejnižším podílem na zaměstnanosti (průměr let 2012 až 2014). Zdroj: VŠPS 7

10 Podíl zaměstnaných ve skupině povolání Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení na počtu zaměstnaných v kraji Mapa znázorňuje srovnání podílu zaměstnaných dané skupiny povolání v kraji na celkovém počtu zaměstnaných osob v kraji. Čím světlejší barva, tím menší podíl má daná skupina povolání na celkové zaměstnanosti v kraji ve srovnání s ostatními skupinami povolání. Zdroj: VŠPS 1.4. Projekce do roku 2020 expanzivní a nahrazovací poptávka Projekce a očekávaný vývoj v rámci jednotlivých skupin povolání jsou pro účely této publikace vyjádřeny prostřednictvím tzv. expanzivní a nahrazovací poptávky: Expanzivní poptávka nám poskytuje informaci o tom, jaký je rozdíl mezi počtem nově vytvořených a zaniklých pracovních míst ve sledovaném období v dané skupině povolání; Nahrazovací poptávka nám říká, kolik bude pracovních míst ve sledovaném období uvolněno z důvodu odchodu pracovní síly do důchodu apod. V souvislosti se změnami ve struktuře odvětví, které nastanou v ekonomice ČR do roku 2020 a vnitřními změnami profesních struktur uvnitř jednotlivých odvětví, lze ve skupině povolání Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení do roku 2020 očekávat výrazné snížení počtu pracovních míst. Zatímco v roce 2014 bylo v této skupině povolání v rámci VŠPS evidováno přibližně 165 tisíc osob, do roku 2020 by se měl počet pracovníků snížit téměř o 9 tisíc, tedy přibližně o 5 %. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání dosahuje expanzivní poptávka v této skupině velmi nízké hodnoty. Z níže přiloženého grafu můžeme vidět, že se její úroveň blíží skupinám s nejnižší expanzivní poptávkou. 8

11 Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou v ČR mezi roky Změna počtu prac. míst v tis Expanzivní poptávka v ČR celkem Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě Skupiny povolání s nejvyšší expanzivní poptávkou Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení Obsluha stacionárních strojů a zařízení Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci Skupiny povolání s nejnižší expanzivní poptávkou Graf ukazuje srovnání expanzivní poptávky v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou v ČR. Zdroj: VŠPS, CEDEFOP, výpočty SVP PedF UK Lehce nadprůměrných hodnot dosahuje u skupiny povolání Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení nahrazovací poptávka. Do roku 2020 by v rámci této skupiny povolání mělo svá současná pracovní místa opustit (především kvůli odchodu do důchodu) zhruba 15 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2020 bude ve skupině povolání Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení potřeba nově obsadit téměř 7 tisíc pracovních míst. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší nahrazovací poptávkou v ČR mezi roky Změna počtu prac. míst v tis Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci Skupiny povolání s nejvyšší nahrazovací poptávkou Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení Řídící pracovníci v Pracovníci v oblasti Zaměstnanci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie ozbrojených silách Skupiny povolání s nejnižší nahrazovací poptávkou Graf ukazuje srovnání nahrazovací poptávky v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší nahrazovací poptávkou v ČR. Zdroj: VŠPS, CEDEFOP, výpočty SVP PedF UK 9

12 1.5. Mobilita mezi skupinami povolání Ze získaných údajů je zřejmé, že mobilita pracovních sil v této skupině povolání je spíše vyšší. Jde o skupinu, ze které více lidí odejde, než do ní přijde. V podílu nově příchozích patří tato skupina povolání k těm, které vykazují nižší hodnoty, kdy v hierarchii skupin povolání podle podílu nově příchozích jí patří 31. místo ze 40 skupin povolání. Podobný podíl příchozích pracovníků vykazují skupiny povolání Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní či Úředníci pro zpracování číselných údajů a v logistice. Podíl pracovníků, kteří ze skupiny odešli, řadí tuto skupinu povolání na 26. místo v žebříčku fluktuace pracovníků. Podobný podíl odcházejících pracovníků vykazují skupiny povolání Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají či Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu. Do této skupiny povolání přišlo 6,6 % nově příchozích a odešlo 7,2 % pracovníků. Podíl těch, kteří ze skupiny odešli a kteří do ní přišli, se tedy liší o 0,6 procentního bodu v neprospěch nově příchozích. Jde tak skupinu povolání, kde podíl nově příchozích je nižší, než podíl odcházejících pracovníků Mobilita do skupiny povolání Do této skupiny povolání přišlo ve sledovaném období celkem 6,6 % pracovníků, přičemž jejich struktura byla následující: Mobilita do skupiny povolání Přišli do skupiny povolání celkem 6,6% z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v této skupině povolání 12,7% přišli do této skupiny z jiné skupiny povolání 31,1% z toho nejčastěji: Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci 5,3% Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky 3,1% Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech 2,6% Montážní dělníci výrobků a zařízení 2,6% Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají 2,6% přišli ze vzdělávání (ze školy) 10,1% přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání 6,1% přišli z nezaměstnanosti 39,9% V této tabulce jsou uvedeny údaje o mobilitě do skupiny povolání pracovníků, kteří do uvedené skupiny povolání ve sledovaném období vstoupili, a to z uvedených typů činnosti změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině, přišli ze zcela jiné skupiny povolání, přišli ze vzdělávání, přišli z jiné neaktivity než vzdělávání anebo byli předtím nezaměstnaní. Zdroj: VŠPS Jak vidíme, nejvíce pracovníků přišlo do této skupiny povolání z řad nezaměstnaných, a to 39,9 %. Obdobný podíl nezaměstnaných přišel ještě například do skupiny povolání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci či Montážní dělníci výrobků a zařízení. Druhou největší skupinu nově příchozích do této skupiny povolání představují pracovníci, kteří do skupiny vstoupili z jiné skupiny povolání (31,1 %). Následují pracovníci, kteří změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině povolání, těch je 12,7 %. Čtvrtou skupinou jsou pracovníci, kteří do této skupiny povolání přišli ze vzdělávání (10,1 %). Nejméně pracovníků pak představují ti, kteří přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání (6,1 %). Pokud se podíváme na strukturu těch, kteří měli původně jiné profesní zaměření, pak vidíme, že nejčastěji šlo o skupiny povolání Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci (5,3 %), Pracovníci v oboru elektroniky a 10

13 elektrotechniky (3,1 %), Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech (2,6 %), Montážní dělníci výrobků a zařízení (2,6 %) a Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají (2,6 %) Mobilita ze skupiny povolání Jestliže do této skupiny povolání (jak uvádíme výše) přišlo nově celkem 6,6 % pracovníků, pak z ní naopak odešlo 7,2 % pracovníků. Struktura pracovníků, kteří tuto skupinu povolání opustili, je uvedena v následující tabulce: Mobilita ze skupiny povolání Odešli ze skupiny povolání celkem 7,2% z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v této skupině povolání 11,5% odešli z této skupiny do jiné skupiny povolání 29,8% z toho nejčastěji: Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky 4,4% Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci 3,6% Obsluha stacionárních strojů a zařízení 2,8% Montážní dělníci výrobků a zařízení 2,8% Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech 2,4% odešli do vzdělávání (do školy) 2,4% odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání 23,0% z toho odešli do důchodu 21,0% odešli mezi nezaměstnané 33,3% V této tabulce jsou uvedeny údaje o mobilitě ze skupiny povolání pracovníků, kteří z uvedené skupiny povolání ve sledovaném období odešli, a to z uvedených typů činnosti odešli do jiného zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině, odešli do zcela jiné skupiny povolání, odešli do vzdělávání, odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání či se z nich stali nezaměstnaní Zdroj: VŠPS Z údajů je patrné, že z této skupiny povolání nejvyšší podíl pracovníků zamířil mezi nezaměstnané (33,3 %). Na druhém místě (co početnosti odcházejících) stojí ti, kteří z této skupiny povolání odešli, odešli do zcela jiné skupiny povolání (29,8 %) a také ti, kteří odešli do neaktivity (23,0 %), přičemž do důchodu odešlo 21,0 %. Následují pracovníci, kteří změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině povolání (11,5 %). Do vzdělávání odešlo pouze 2,4 % pracovníků, kteří tuto skupinu opustili. Pokud se podíváme podrobněji na ty, kteří odešli z této skupiny do jiné skupiny povolání, pak pracovníci nejčastěji odcházeli mezi Pracovníky v oboru elektroniky a elektrotechniky, Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci mezi pracovníky Obsluhy stacionárních strojů a zařízení, mezi Montážní dělníky výrobků a zařízení a také se z nich stávali Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech. Jak můžeme vidět, tato skupina povolání je nejvíce spojena se skupinami povolání Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky či Obsluha stacionárních strojů a zařízení a Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci či Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech, z čehož lze usuzovat na určitou blízkost vykonávaných prací v těchto skupinách povolání. Z pohledu perspektivy na trhu práce lze konstatovat, že jde o skupinu povolání, která má na něm celkem stabilní, i když možnosti uplatnění klesají, neboť z ní více lidí odejde, než do ní vstoupí. 11

14 1.6. Demografická struktura Genderové a věkové charakteristiky Průměrný věk zaměstnaných osob v této skupině povolání je 41,2 roku, což je o 1,3 méně než průměrný věku všech zaměstnaných v ČR. Skupina povolání Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení je 10. nejmladší ze všech skupin povolání v ČR. Srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším průměrným věkem v ČR (2013, 2014) 50,0 47,5 45,0 42,5 40,0 37,5 35,0 Průměrný věk všech zaměstnaných v ČR Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií Zaměstnanci v ozbrojených silách Skupiny povolání s nejnižším průměrným věkem Specialisté v Slévači, svářeči, oblasti mechanici a informačních a opraváři strojů a komunikačních zařízení technologií Uklízeči a pomocníci Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností Skupiny povolání s nejvyšším průměrným věkem Graf ukazuje hodnoty průměrného věku zaměstnaných osob dané skupiny povolání ve srovnání se skupinami povolání s nejnižšími a nejvyššími hodnotami průměrného věku zaměstnaných osob v ČR (průměr dat za roky 2013, 2014). Zdroj: VŠPS Z celkového počtu zaměstnaných osob této skupiny povolání je 7,2 % absolventů, tedy těch, kteří úspěšně ukončili (určitý stupeň) vzdělávání v posledních pěti letech (což je o 2,5 p. b. méně, než je celkový podíl absolventů na zaměstnanosti v ČR). V porovnání s ostatními skupinami povolání se v této skupině povolání uplatňují čerství absolventi v malé míře (podprůměrně). Nezaměstnanost absolventů strojírenských oborů je podprůměrná. Z hlediska meziročního srovnání došlo k zlepšení pracovního uplatnění u absolventů, kde zaměstnavatelé hlásí nedostatek pracovní síly. 1 Mění se i kvalifikační požadavky na absolventy např. u mechaniků a opravářů osobních automobilů se zvyšujícím se podílem elektronických prvků ve vozidlech se zvyšuje poptávka po schopnostech řešit nejen mechanické, ale zejména elektronické závady. Podíl zaměstnaných osob starších 60-ti let v této skupině povolání je 6,1 % a je o 1,3 p. b. nižší než podíl osob starších 60-ti let na celkové zaměstnanosti v zemi. U osob starších 60-ti let je předpoklad, že během příštích 5 let většina z nich odejde do důchodu a jimi uvolněná pracovní místa bude potřeba nahradit (více viz závěry kap. 1.4). Ve skupině povolání Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně muži. Ti tvoří více než 98 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 41 p. b. více, než je podíl mužů mezi všemi zaměstnanými v ČR (podíl mužů je 57 %, podíl žen 43 %). Ve struktuře zaměstnaných převládají muži ve 25 skupinách povolání, z toho v 17 výrazně a Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení jsou jednou z nich. 1 Úlovec, M., Vojtěch, J.: Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním 2015 (předběžná zpráva - duben 2015). Národní ústav pro vzdělávání, Praha

15 Vzdělanostní struktura Následující graf ukazuje vzdělanostní strukturu osob zaměstnaných ve skupině povolání Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení. Vzdělanostní struktura u skupiny Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení v ČR v roce 2014 Terciární Skupina povolání ČR celkem SŠ s MZ SŠ bez MZ ZŠ a nižší V grafu jsou uvedeny údaje o nejvyšším ukončeném vzdělání pracovníků v dané skupině povolání. Jde o vzdělanostní skupiny základní vzdělání a nižší (ZŠ a nižší), vzdělání v oborech středního vzdělání ukončeného výučním listem (SŠ bez MZ), vzdělání v oborech středního vzdělání ukončeného maturitní zkouškou (SŠ s MZ) a terciární vzdělání bakalářské, magisterské, doktorské či vzdělání absolvované na vyšší odborné škole ukončené absolutoriem (Terciární). Zdroj: VŠPS 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% Jak je z grafu patrné, ve vzdělanostní struktuře skupiny povolání Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení je jednoznačně zcela dominantní střední vzdělání s výučním listem, kdy tito pracovníci představují naprostou většinu lidí působících v této skupině povolání (69,7 %). Druhou skupinou jsou pracovníci s ukončeným maturitním vzděláním (26,3 %). Následují pracovníci se základním či nižším vzděláním (2,8 %). Nejméně pracovníků této skupiny povolání představují absolventi terciárního vzdělání (1,7 %). Pokud pracovníci terciární vzdělání mají, pak jde o magisterské vzdělání (1,5 %), bakalářský vzdělávací program (0,1 %) a vyšší odbornou školu (0,1 %). V doktorském vzdělávacím programu neabsolvoval žádný pracovník této skupiny povolání. Z uvedených údajů je zřejmé, pro toho, kdo chce pracovat v tomto povolání, je výhodné, pokud absolvoval střední vzdělání ukončené výučním listem, neboť toto je zcela dominantní úroveň vzdělání pro tuto skupinu povolání. Tento předpoklad podporují i údaje získané z analýzy inzertní nabídky zaměstnání z roku , kdy v inzerátech hledajících pracovníky do skupiny povolání Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení bylo nejčastěji požadováno vzdělání na úrovni středního vzdělání s výučním listem (63,8 % inzerátů, ve kterých byl uveden požadavek na výši vzdělání u pracovníků z této skupiny povolání), následoval požadavek na střední vzdělání s maturitou (32,5 % inzerátů, ve kterých byl uveden požadavek na výši vzdělání). Jiný požadavek na vzdělání byl minimální. Požadavek na výší vzdělání byl uveden v 69,2 % inzerátů, které poptávaly pracovníky z této skupiny povolání, což vypovídá o tom, že zaměstnavatelé mají zájem o kvalifikované pracovníky. 2 Šťastnová, Tillner. Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu NÚV. Praha

16 Pokud jde o obor vzdělání, pak u pracovníků této skupiny povolání se v oborové struktuře vyskytlo 59 různých oborů vzdělání bez rozlišení dosažené úrovně vzdělání. Obory jsou jen málo spojeny s terciární úrovní vzdělání (7 oborů). Více oborů je na úrovni středního vzdělání s maturitní zkouškou (28 oborů) i se středním vzděláním bez maturity (22 oborů). Z tohoto množství oborů vzdělání se však značně vysoký podíl pracovníků soustředí zejména do dvou oborů Motorová vozidla, lodě a letadla s výučním listem (34,2 %) a také Strojírenství, kovovýroba a metalurgie na úrovni středního vzdělání s výučním listem (20,4 %). S odstupem následují pracovníci, kteří absolvovali také obor Strojírenství, kovovýroba a metalurgie, avšak na úrovni středního vzdělání ukončeného maturitní zkouškou (8,8 %). Dále jde o obory vzdělání Motorová vozidla, lodě a letadla na úrovni středního vzdělání s maturitou (4,5 %), Stavebnictví a inženýrské stavitelství na úrovni středního vzdělání s výučním listem (4,2 %), Elektrotechnika a energetika na maturitní úrovni (2,9 %), Obecné vzdělání získané na základní škole (2,8 %) či učební obor Výroba Elektrotechnika a energetika (2,3 %). Nejčastější obory vzdělání u skupiny povolání Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení (kromě elektrických) v ČR v roce % 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 34-Dopr. prostředky (SŠ bez MZ) 30-Strojírenství (SŠ bez MZ) 30-Strojírenství (SŠ s MZ) 34-Dopr. prostředky (SŠ s MZ) 40-Stavebnictví (SŠ bez MZ) 31-Elektrotechnika (SŠ s MZ) 01-Obecné vzdělání (ZŠ) 31-Elektrotechnika (SŠ bez MZ) V grafu jsou uvedeny údaje o oborové struktuře dosaženého vzdělání pracovníků v dané skupině povolání. Jsou uváděny údaje o nejčastěji se vyskytujících oborech vzdělání v dané skupině povolání. Zdroj: VŠPS Uvedeným nejčastějším oborů vzdělání odpovídají i údaje zjištěné z analýzy inzertní nabídky zaměstnání z roku , kdy zaměstnavatelé uváděli požadovaný obor vzdělání u necelé třetiny inzerátů, které byly zaměřeny na hledání pracovníků z této skupiny povolání. V případě, že zaměstnavatelé uvedli požadavek na vzdělání, pak v 75,0 % poptávali technické vzdělání. V 25,0 % pak hledali přímo pracovníky se vzděláním ve strojírensky zaměřených oborech. Jiné obory vzdělání požadovány nebyly. 3 Šťastnová, Tillner. Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu NÚV. Praha

17 2. Kvalifikační profil skupiny povolání Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení Zatímco Kapitola 1 analyzuje charakteristiky lidí, kteří ve skupině povolání skutečně pracují, tato kapitola se orientuje na požadavky pracovních míst, tedy popisuje, jaké nároky by měla osoba, která dané pracovní místo obsadí, co nejlépe splňovat. Kvalifikační profil skupiny povolání shrnuje řadu charakteristik, které popisují různé dimenze kvalifikačních požadavků a předpokladů pro výkon daného povolání. Zahrnuje tři základní úrovně, které jsou rozděleny do sedmi dimenzí. První úroveň představují kvalifikační požadavky, které zahrnují stupeň požadovaného vzdělání a obor vzdělání a vyjadřují v podstatě složitost povolání. Druhou úroveň tvoří výsledky učení, jako jsou znalosti, dovednosti a kompetence požadované na daném pracovním místě. Třetí úroveň tvoří sociálně-psychologické dimenze práce. V rámci kvalifikačního profilu sem řadíme profesní zájmy a preference a hodnoty práce Úroveň kvalifikačních požadavků Kvalifikační požadavky porovnání skutečné a nejvhodnější úrovně vzdělání Každé pracovní místo klade na pracovníka určité kvalifikační požadavky. Ve skupině Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení převažují pracovníci s vyšším sekundárním vzděláním, tedy vyučení nebo pracovníci s maturitou (86,8 % pracovníků). Přibližně 9,5 % dosahuje jen nižšího sekundárního vzdělání a pouze okrajově se zde vyskytují pracovníci s vyšší úrovní vzdělání. Nejvhodnější struktura vzdělání je přitom mírně odlišná, a to zejména v požadavku na zvýšení podílu pracovníků s vyšším sekundárním vzděláním (90,0 %) na úkor pracovníků s terciární úrovní vzdělání. Porovnáme-li situaci v ČR se zeměmi EU, pak skutečná úroveň vzdělání i nároky v tomto povolání jsou v průměru v zemích EU nižší než v ČR. Zejména je zde vyšší zastoupení pracovníků s nižším sekundárním vzděláním (31,3 %) a naopak nižší zastoupení pracovníků vyšším sekundárním vzděláním (54,6 %). Na druhou stranu jsou více zastoupeni i pracovníci s vyšším odborným vzděláním (5,6 %) nebo magisterským vzděláním (0,8 %). Nejvhodnější struktura v průměru v zemích EU se v základních proporcích příliš neliší. Pro pracovníky z této skupiny se povolání jako nejvhodnější vzdělanostní předpoklady jeví absolvování středního vzdělání s výučním listem, případně i střední vzdělání s maturitní zkouškou v technicky zaměřených oborech, nejlépe pak v oboru Strojírenství (a příbuzné obory). 15

18 Porovnání dosažené a nejvhodnější struktury vzdělání skupina Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení ČR - dosažená úroveň vzdělání ČR - nejvhodnější úroveň vzdělání EU - dosažená úroveň vzdělání EU - nejvhodnější úroveň vzdělání 0% 20% 40% 60% 80% 100% Primární nebo nižší (ISCED 1 nebo nižší) Nižší sekundární (ISCED 2, ISCED 3C krátké) Vyšší sekundární (ISCED 3A-B, C dlouhé) Post-sekundární, ne terciární (ISCED 4A-B-C) Terciární vyšší odborné (ISCED 5B) Terciární bakalářské (ISCED 5A) Terciární magisterské/doktorské (ISCED 5A/6) Terciární bakalářské/magisterské/doktorské (ISCED 5A/6) Graf porovnává dosaženou a nejvhodnější strukturu vzdělání v dané skupině povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC Požadavky pracovních míst Ve skupině Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení jsou požadavky pracovních míst celkově spíše mírně pod průměrem. Mírně nadprůměrně je vyžadována pouze schopnost dalšího učení (index 2,1 oproti 2,0 v průměru). Vyžadována je dále dostatečná míra nezávislosti a samostatnosti při zvládání pracovních úkolů (index 2,0 oproti 2,2 v průměru) a v menší míře i schopnost plánování (index 1,9 oproti 2,2). Naopak tato pracovní místa příliš často nevyžadují ovlivňování ostatních pracovníků (index 1,6 oproti 1,8 v průměru). Srovnání se situací v zemích EU ukazuje, že zejména v oblasti požadavků na schopnost pracovat nezávisle a nutnost dalšího učení jsou požadavky v ČR výrazně vyšší, než odpovídá průměru zemí EU, což odpovídá i vzdělanostní sktruktuře, která je v ČR posunutá směrem k vyšším úrovním vzdělání. 16

19 Požadavky pracovních míst skupina povolání Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení 2,5 2,0 Index Požadavků pracovního místa 1,5 1,0 0,5 0,0 Skupina povolání ČR Všechny skupiny povolání - průměr ČR Skupina povolání - průměr EU Všechny skupiny povolání - průměr EU Míra ovlivňování ostatních Míra plánování Míra nezávislosti Schopnost dalšího učení Graf zobrazuje požadavky na pracovní místo v dané skupině povolání a srovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání v ČR a EU z hlediska sledovaných charakteristik. Zdroj: PIAAC 2012 Celkově spíše nižší kvalifikační požadavky jsou zřejmé i z doby vzdělávání, která je obvykle požadována pro výkon pracovního místa. Ve skupině Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení v ČR činí jen 12,1 roku oproti průměru 13,1 roku. Obvyklá doba vzdělávání pracovníků v rámci zemí EU je téměř shodná (11,9 roku). Minimální potřebná doba vzdělávání činí v ČR 11,8 roku a v průměru v zemích EU dosahuje 11,7 roku Využití dovedností v zaměstnání Jaké dovednosti pracovníci ve skupině povolání Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení nejvíce využívají? Nejčastěji využívají numerické dovednosti, jejich využití je ovšem méně časté, než v jiných povoláních (index využití těchto dovedností dosahuje jen 1,9 oproti 2,2 v průměru za všechny skupiny povolání v rámci ČR). Méně často, a to i ve srovnání s průměrem, Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení využívají písemné a čtenářské dovednosti (index 1,6 a 1,8 oproti 2,0 resp. 1,9 v průměru). Nejméně často potřebují znalosti z oblasti informačních technologií. I zde je četnost výrazně pod průměrem (index 1,5 oproti průměru 2,0). Porovnáme-li využívání dovedností v rámci této skupiny povolání v ČR a EU, je četnost využívání uvedených dovedností na přibližně stejně nízké úrovni, pouze numerických a ICT dovedností je v ČR mírně častější než v průměru v zemích EU. Nižší nároky jsou zřejmé i z relativně vysokého podílu pracovníků v této skupině povolání, kteří nemají zkušenosti s prací na PC. Tento podíl dosahuje v rámci ČR 13 % a je tedy vyšší než průměr (5 %). V zemích EU je uvedený podíl ve skupině Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení vyšší a dosahuje 10 % oproti 7 % v průměru. 17

20 Četnost využití dovedností v zaměstnání skupina povolání Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení 2,5 2,0 Index Využití dovedností v práci 1,5 1,0 0,5 0,0 Skupina povolání ČR Všechny skupiny povolání - průměr ČR Skupina povolání - průměr EU Všechny skupiny povolání - průměr EU Četnost využití čtenářských dov. Četnost využití numerických dov. Četnost využití písemných dov. Používání informačních technologií Graf zobrazuje četnost využití dovedností v dané skupině povolání a srovnání s ostatními skupinami povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC Úroveň znalostí, dovedností a kompetencí pracovníků Dosažená úroveň čtenářské a numerické způsobilosti a řešení problémů Úroveň kompetencí pracovníků se v různých povoláních výrazně liší. To je dáno jak rozdílnými vstupními požadavky, tak tím, že práce v jednotlivých povoláních rozvoj některých dovedností a znalostí podporuje. Pracovníci ve skupině povolání Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení dosahují ve srovnání s průměrem poměrně nižší úrovně dovedností. Relativně nejlepší jsou jejich v oblasti dovedností řešit problémy, kde se pohybují přímo na průměru ze všech skupin povolání. Slabších výsledků dosahují v numerických a čtenářských dovednostech, kde je zároveň bodové ohodnocení na podobné úrovni. Podíváme-li se na úroveň dovedností pracovníků ve skupině Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení podrobněji, pak v řešení problémů dosahují skóre jen 283 bodů, což je přibližně průměr (282 bodů). Naopak podprůměrná je úroveň jejich numerických dovedností (273 bodů oproti průměru za všechny skupiny povolání, který dosahuje 279 bodů, tedy 6 bodů pod průměrem). Pro lepší představu tento rozdíl činí necelý jeden rok vzdělávání. Nejnižšího bodového ohodnocení dosahují ve čtenářských dovednostech (271 bodů oproti 276, což je tedy 4 body pod průměrem). 18

21 Ve srovnání se zeměmi EU jsou pracovníci v ČR v této skupině na lepší úrovni ve všech uvedených oblastech, rozdíl v bodovém ohodnocení se pohybuje v rozmezí bodů. Pracovníci zároveň dosahují lepších výsledků i ve srovnání s okolními zeměmi. Úroveň schopností a dovedností skupina povolání Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení Počet bodů - PIAAC Čtenářská dovednost Numerická dovednost Dovednost řešit problémy Skupina povolání ČR Sk. povolání - průměr EU Všechny sk. povolání - průměr ČR Všechny sk. povolání - průměr EU Graf zobrazuje úroveň schopností a dovedností v dané skupině povolání a porovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání Z hlediska důležitosti kompetencí jsou pro výkon povolání ve skupině Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení, podobně jako v ostatních povoláních, nejpodstatnější osobnostní kompetence. Celkově je jejich důležitost ovšem lehce pod úrovní průměru. Nejpodstatnější je zejména spolehlivost, iniciativnost pracovníků a schopnost spolupracovat. Méně důležité jsou metodologické kompetence. Z hlediska srovnání s jinými skupinami povolání jsou ovšem na úrovni průměru. Z nich patří k nejpodstatnějším svoboda v rozhodování, četnost rozhodování, schopnost pracovat v časové tísni a vliv na výsledky firmy. Sociální dovednosti jsou ve skupině Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení relativně méně podstatné, a to i ve vztahu k průměru. Důležitá je především schopnost pracovat ve skupině. Vzhledem ke spíše technickému charakteru jsou pro tyto pracovníky nejdůležitější znalosti z oblasti technických oborů, výroby a stavebnictví. Jejich důležitost i náročnost je výrazně nad průměrem. Dále pracovníci potřebují i znalosti z oblasti služeb a rovněž v menší míře i administrativy a podnikání. Relativně podstatné jsou pro tyto pracovníky i znalosti z přírodních oborů, matematiky a informatiky, případně vzdělávání. Nejdůležitější dovedností pro toto povolání jsou kognitivní dovednosti, především rozhodování a řešení problémů, dále je podstatná komunikace v mateřském jazyce. Jejich důležitost je ovšem pod průměrem ze všech skupin povolání. Naopak nadprůměrně podstatné jsou pro pracovníky v této skupině povolání praktické dovednosti, především práce s informacemi, prozkoumávání materiálu, strojů a zařízení a jejich opravy, identifikace problémů a závad na zařízení a jejich opravy. 19

22 Úroveň náročnosti a důležitost kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání skupina povolání Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení 100% 80% 60% 40% 20% 0% Osobnostní schopnosti Sociální schopnosti Metodologické schopnosti Vzdělání a výchova Humanitní ob. a umění Společenské ob., obchod a právo Přírodovědné ob., mat. a inf. Technické ob., výroba a staveb. Zdravotnictví a sociální péče Služby Podnikání, administr. a řízení Kognitivní dovednosti Praktické dovednosti Komunikace v mateřském jazyce Numerické dovednosti Schopnost se dále učit Kompetence Znalosti Dovednosti Důležitost Důležitost - průměr Úroveň náročnosti Úroveň náročnosti - průměr Graf zobrazuje úroveň náročnosti a důležitosti kompetencí v dané skupině povolání a srovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), Sociálně-psychologické charakteristiky povolání Pracovní orientace podle typu pracovního prostředí Každou skupinu povolání lze charakterizovat na základě preferencí obsahu a stylu práce a pracovního prostředí a podle převažujících prvků ji zařadit do určitého typového modelu. Ve skupině povolání Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení podobně jako u Řemeslníků a kvalifikovaných pracovníků hlavní stavební výroby výrazně převažují manuálně technické činnosti, práce se stroji a zařízeními (Realističnost). Dále jsou zastoupeny, ovšem v nižší míře než činí průměr ze všech pracovních míst, i systematická práce s daty, čísly, administrativní a počtářské činnosti, ve kterých je kladen důraz na detaily a přesnost. Pracovníci rovněž vykonávají práce podle pokynů jiných lidí a ve strukturovaném prostředí (Konvenčnost). V menší míře, ovšem z hlediska srovnání s jinými skupinami povolání přibližně na úrovni průměru, se zabývají i zkoumáním, vyhodnocováním situace a navrhováním a řešením postupů a problémů (Investigativnost). Poměrně málo jsou zastoupeny činnosti související s řízením lidí a organizační a ekonomické činnosti (Podnikavost) a téměř vůbec se zde nevyskytují vzdělávací, poradenské činnosti ani kreativní činnosti. 20

23 Pracovní orientace skupina povolání Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení Kreativita 100% 80% Sociálnost 60% 40% Konvenčnost 20% 0% Skupina povolání Průměr za všechna pracovní místa Realističnost Podnikavost Investigativn ost Graf ukazuje převažující obsah, styl práce a pracovní prostředí ve sledované skupině povolání v porovnání s průměrem se všemi pracovními místy. Výsledky jsou založeny na tzv. metodě RIASEC, kterou zformuloval John L. Holland. Pro oblast pracovního prostředí vytvořil typologii šesti modelů pracovního prostředí, do kterých je možné zařadit všechna povolání podobně jako typy osobností. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), Pracovní hodnoty pracovníků Pro spokojenost pracovníků v této skupině povolání je nadprůměrně podstatná především dostatečná podpora jejich práce. V menší míře potřebují pracovníci v rámci své pracovní činnosti nezávislost a vytvoření vhodných pracovních podmínek a úspěch. Důležitost uvedených hodnot zhruba na úrovni průměru ze všech pracovních míst. Relativně nejméně podstatné jsou v této skupině povolání sociální vztahy, což odpovídá již zmíněnému nižšímu podílu řídících a organizačních činností a dále uznání. 21

24 Náplně a významy práce důležité pro spokojenost pracovníků skupina povolání Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení Úspěch 80% 60% Pracovní podmínky 40% Nezávislost 20% 0% Skupina povolání Průměr za všechna pracovní místa Podpora Uznání Vztahy Graf ukazuje porovnání pracovních hodnot, které charakterizují náplň a význam práce, které jsou důležité pro spokojenost pracovníků ve vybrané skupině povolání a jejich porovnání s průměrnými hodnotami za všechna pracovní místa. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET),

25 3. Závěr Skupina povolání Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení v sobě na základě 5. úrovně klasifikace ISCO 08 zahrnuje 27 různých povolání. Největší z nich jsou Mechanici a opraváři osobních automobilů (ISCO 72311) a Svářeči (ISCO 72121). Podíl zaměstnaných pracovníků v této skupině povolání na celkovém podílu zaměstnaných osob v ČR je poměrně vysoký z hlediska podílu zaměstnaných osob se v ČR jedná o 10. největší skupinu povolání ze sledovaných 40 skupin. Podíl zaměstnaných pracovníků je z hlediska mezinárodního srovnání nadprůměrný pouze ve dvou zemích EU28 je podíl této skupiny povolání na celkové zaměstnanosti vyšší než v ČR, a to v Rumunsku a Estonsku. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání v ČR je nezaměstnanost Slévačů, svářečů, mechaniků a opravářů strojů a zařízení podprůměrná v roce 2014 dosahovala míra nezaměstnanosti 3,7 %. Skupina povolání Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení je z hlediska rozložení pracovníků napříč jednotlivými odvětvími charakteristická podprůměrnou odvětvovou koncentrací a to jak v ČR tak i v EU28. V ČR jsou pracovníci v rámci této skupiny povolání nejčastěji koncentrováni v odvětví Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel. Exkluzivitu skupiny povolání Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení lze v ČR považovat ve srovnání s ostatními sledovanými skupinami za průměrnou. Ve srovnání s EU28 je nicméně úroveň odvětvové exkluzivity této skupiny povolání téměř poloviční. Z pohledu sledovaných odvětví v ČR je podíl pracovníků nejvyšší v odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků Z hlediska očekáváného vývoje lze předpokládat, že ve skupině povolání Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení dojde ve srovnání s ostatními skupinami k výraznému snížení pracovních míst do roku 2020 by se zde měl počet pracovníků snížit téměř o 9 tisíc. Nahrazovací poptávka dosahuje v této skupině povolání lehce nadprůměrných hodnot svá současná pracovní místa by mělo opustit přibližně 15 tisíc osob. Do roku 2020 tak bude v této skupině povolání potřeba nově obsadit téměř 7 tisíc pracovních míst. Fluktuace pracovníků je v případě skupiny povolání Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení (kromě elektrických) ve srovnání s ostatními skupinami povolání vyšší. Do této skupiny povolání vstupují zejména pracovníci, kteří byli předtím nezaměstnaní. Jak můžeme vidět, tato skupina povolání je nejvíce spojena se skupinami povolání Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky či Obsluha stacionárních strojů a zařízení a Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci či Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech, z čehož lze usuzovat na určitou blízkost vykonávaných prací v těchto skupinách povolání. Z pohledu perspektivy na trhu práce lze konstatovat, že jde o skupinu povolání, která má na něm celkem stabilní, i když možnosti uplatnění klesají, neboť z ní více lidí odejde, než do ní vstoupí. Průměrný věk zaměstnaných osob v této skupině povolání je 41,2 roku, což je o 1,3 méně než průměrný věku všech zaměstnaných v ČR. V dané skupině povolání převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně muži ti tvoří více než 98 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. Z hlediska vzdělanostní struktury ve skupině Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení převažují pracovníci s vyšším sekundárním vzděláním, tedy vyučení nebo pracovníci s maturitou (86,8 % pracovníků). Přibližně 9,5 % dosahuje jen nižšího sekundárního vzdělání a pouze okrajově se zde vyskytují pracovníci s vyšší úrovní vzdělání. Nejvhodnější struktura vzdělání je přitom mírně odlišná, a to zejména v požadavku na zvýšení podílu pracovníků s vyšším sekundárním vzděláním (90,0 %) na úkor pracovníků s terciární úrovní vzdělání. Porovnáme-li situaci v ČR se zeměmi EU, pak skutečná úroveň vzdělání i nároky v tomto povolání jsou v průměru v zemích EU nižší než v ČR. Pracovníci ve skupině povolání Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení nejčastěji absolvují v oborech Motorová vozidla, lodě a letadla a Strojírenství, kovovýroba a metalurgie. 23