Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky

Transkript

1 Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí P R O F I L S K U P I N Y P O V O L Á N Í Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky Praha, 2015

2 OBSAH 1. Zaměstnanost ve skupině povolání Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky VYMEZENÍ SKUPINY POVOLÁNÍ POČET ZAMĚSTNANÝCH ROZLOŽENÍ V ODVĚTVÍCH PROJEKCE DO ROKU 2020 EXPANZIVNÍ A NAHRAZOVACÍ POPTÁVKA MOBILITA MEZI SKUPINAMI POVOLÁNÍ Mobilita do skupiny povolání Mobilita ze skupiny povolání DEMOGRAFICKÁ STRUKTURA Genderové a věkové charakteristiky Vzdělanostní struktura Kvalifikační profil skupiny povolání Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky ÚROVEŇ KVALIFIKAČNÍCH POŽADAVKŮ Kvalifikační požadavky porovnání skutečné a nejvhodnější úrovně vzdělání Požadavky pracovních míst Využití dovedností v zaměstnání ÚROVEŇ ZNALOSTÍ, DOVEDNOSTÍ A KOMPETENCÍ PRACOVNÍKŮ Dosažená úroveň čtenářské a numerické způsobilosti a řešení problémů Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání SOCIÁLNĚ-PSYCHOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY POVOLÁNÍ Pracovní orientace podle typu pracovního prostředí Pracovní hodnoty pracovníků Závěr Podrobný popis použité metodologie, vysvětlení kvalitativních i kvantitativních indikátorů a jejich způsob interpretace a využití cílovými skupinami, stejně jako použité datové zdroje, jsou v samostatné publikaci Manuál pro využití informačního produktu Profily skupin povolání.

3 1. Zaměstnanost ve skupině povolání Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky 1.1. Vymezení skupiny povolání Do této skupiny povolání patří v ČR jediná skupina odpovídající mezinárodní klasifikaci ISCO-08 na 2. úrovni. Jde o skupinu Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky (ISCO 31 kromě 311). Při podrobném členění povolání podle 5. úrovně klasifikace ISCO-08 spadá do této skupiny povolání celkem 46 různých detailních povolání. Největší z nich jsou uvedena v následující tabulce (seřazená sestupně podle podílu zaměstnaných ve skupině): Nejvýznamnější povolání ve skupině (5. úroveň ISCO-08) ISCO (název/kód) % z celku kumul. % Mistři a příbuzní pracovníci ve strojírenství (ISCO 31223) 18,3% 18,3% Mistři a příbuzní pracovníci ve stavebnictví (ISCO 31230) 13,5% 31,8% Mistři a příbuzní pracovníci v ostatní výrobě (ISCO 31229) 6,9% 38,6% Technici v oblasti lesnictví (ISCO 31430) 4,7% 43,3% Mistři a příbuzní pracovníci v dřevařství, papírenství a polygrafii (ISCO 31225) 4,2% 47,5% Mistři a příbuzní pracovníci v chemii, farmacii a potravinářství (ISCO 31224) 4,1% 51,6% Technici v oboru ekologie (ISCO 31414) 4,1% 55,7% Zootechnici (ISCO 31422) 3,8% 59,4% Mistři a příbuzní pracovníci v elektronice (ISCO 31222) 3,3% 62,7% Mistři a příbuzní pracovníci v elektrotechnice a energetice (ISCO 31221) 3,2% 65,9% Zdroj: VŠPS Národní soustava povolání definuje 127 povolání. Jako příklad lze uvést: Stavební technik mistr, Mistr teplárny, Samostatný elektrotechnik manažer provozu, Lesní technik lesník pro těžební činnost, Samostatný dřevařský technik manažer provozu, Chemický technik mistr, Provozní ekolog, Zootechnik, Samostatný elektrotechnik manažer provozu, Vodárenský technik čištění odpadních vod Počet zaměstnaných Počet zaměstnaných Technických a odborných pracovníků v oblasti vědy a techniky mírně klesá. V roce 2014 bylo v ČR v této skupině povolání zaměstnáno 103 tisíc osob. Průměrný pokles počtu zaměstnaných v letech v ČR v této skupině povolání představoval zhruba 0,6 % ročně. Snížil se i jejich podíl na celkovém počtu zaměstnaných osob v ČR, který v současnosti činí 2,1 % (18. nejmenší skupina povolání ze 40 skupin). I když počet zaměstnaných skupiny povolání Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky poklesl, z hlediska mezinárodního srovnání je podíl zaměstnaných v ČR výrazně nadprůměrný (viz níže). Na druhé straně si zaměstnavatelé stěžují na vysoký nedostatek kvalifikovaných technicky vzdělaných odborníků. Příčiny vývoje této skupiny povolání lze obtížně hodnotit vzhledem k široké škále odborníků z různých oblastí, přičemž jejich vývoj nemá stejný směr a charakter. 1

4 Srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším podílem na zaměstnanosti v ČR a EU28 (2014) 8% 6% ČR EU28 4% 2% 0% Zaměstnanci v Pracovníci v oblasti Řídící pracovníci v Techničtí a odborní ozbrojených silách uměleckých a oblasti ubytovacíchpracovníci v oblasti tradičních řemesel a polygrafie a stravovacích služeb a obchodu vědy a techniky Skupiny povolání s nejnižším podílem na zaměstnanosti Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci Pracovníci v oblastiodborní pracovníci osobních služeb v obchodní sféře a veřejné správě Skupiny povolání s nejvyšším podílem na zaměstnanosti Graf ukazuje podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším podílem na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 v roce Zdroj: EU LFS V roce 2014 dosahovala míra nezaměstnanosti (počet nezaměstnaných, kteří naposledy vykonávali některé z povolání v této skupině, k celkovému počtu pracovníků ve skupině povolání) v této skupině povolání 2,4 %. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání je jejich míra nezaměstnanosti poměrně nízká. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR (2014) 20% 15% 10% 5% 0% Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví Skupiny povolání s nejnižší mírou nezaměstnanosti Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. Uklízeči a pomocníci Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Skupiny povolání s nejvyšší mírou nezaměstnanosti Graf ukazuje míru nezaměstnanosti dané skupiny povolání v ČR v roce 2014 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR v roce Zdroj: VŠPS 2

5 V EU28 bylo v roce 2014 v této skupině povolání zaměstnáno zhruba 3,4 milionu osob. V EU28 tato skupina povolání tvoří 2,1 % ze všech zaměstnaných. Podíl této skupiny povolání ve struktuře zaměstnanosti v ČR je 1,6 %, tj. je o 0,5 p. b. vyšší než v EU28. V šesti zemích EU28 je podíl této skupiny povolání na celkové zaměstnanosti ještě vyšší, výrazně vyšší je ve Francii. Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v zemi (2014, země EU28) 4% 3% 2% 1% 0% FR EE HR DE FI SK CZ BE IT EU28 MT NL LT CY AT PT PL BG SI SE ES LV HU IE EL LU UK DK RO Graf ukazuje podíl dané skupiny povolání v ČR ve srovnání s průměrem EU28 a členskými zeměmi EU28 v roce Zdroj: EU LFS 1.3. Rozložení v odvětvích Rozložení skupin povolání napříč odvětvími můžeme pro účely této publikace sledovat ze dvou úhlů pohledu z pohledu jednotlivých odvětví a skupin povolání. Pokud bychom chtěli sledovat rozložení pracovníků v odvětvích z pohledu skupiny povolání, můžeme hovořit o tzv. odvětvové koncentraci, jež indikuje míru rozptýlenosti pracovníků v rámci vybrané skupiny napříč sledovanými odvětvími. V souvislosti s koncentrací platí poměrně jednoduché pravidlo s nižší koncentrací (a tedy vyšší mírou rozptýlenosti) se zvyšuje šance na lepší pracovní uplatnění, jelikož jsou pracovníci šířeji profilováni a jejich znalosti a zkušenosti přesahují do více oblastí. Naopak, pokud je míra rozptýlenosti nízká a pracovníci jsou v rámci dané skupiny povolání výrazněji koncentrováni do určitého odvětví, možnost uplatnění se v dané skupině povolání snižuje. Jestliže bychom tedy měli skupinu povolání s nižší koncentrací (tedy vyšší mírou rozptýlenosti), znamená to, že pracovníci v rámci dané skupiny nalézají uplatnění napříč různými odvětvími a nejsou omezeni pouze na konkrétní, specifickou a úzce vymezenou oblast činnosti. Odvětvová koncentrace skupiny povolání Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky dosahuje v ČR velmi nízké úrovně a naopak vykazuje vyšší míru rozptýlenosti pracovníků napříč jednotlivými odvětvími. To je koneckonců velmi dobře patrné i z níže přiloženého grafu můžeme vidět, že Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky se v ČR z hlediska úrovně koncentrace blíží skupinám povolání s nejnižší mírou odvětvové koncentrace vůbec. Úroveň odvětvové koncentrace je v rámci EU28 velmi podobná. Také zde dosahuje odvětvová koncentrace skupiny povolání Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky velmi nízkých hodnot. 3

6 Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28 100% 80% 60% ČR EU28 40% 20% 0% Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání Administrativní pracovníci, sekretáři apod. Skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové koncetrace Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací Zaměstnanci v ozbrojených silách Skupiny povolání s nejvyšší mírou odvětvové koncetrace Graf ukazuje srovnání míry odvětvové koncentrace v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28. Zdroj: EU LFS Odvětvová koncentrace pracovníků v rámci skupiny povolání Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky dosahuje v ČR nejvyšších hodnot v odvětvích Výroba kovů a kovodělných výrobků (12,6 % ze zaměstnaných osob v této skupině povolání pracuje v tomto odvětví), Výroba dopravních prostředků (12,1 %), Zemědělství, lesnictví a rybolov (12,0 %) a Stavebnictví (11,2 %). Vyšší hodnoty odvětvové koncentrace vykazuje také odvětví Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků (8,4 %). V rámci ostatních sledovaných odvětví je úroveň odvětvové koncentrace poměrně nízká. Rozložení skupiny povolání do jednotlivých odvětví srovnání situace v ČR a EU28 ČR EU28 Výroba kovů a kovodělných výrobků 12,6% 6,3% Výroba dopravních prostředků 12,1% 5,8% Zemědělství, lesnictví a rybolov 12,0% 3,3% Stavebnictví 11,2% 20,7% Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků 8,4% 3,8% Výroba strojů a zařízení 5,6% 3,7% Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 4,4% 2,1% Veřejná správa a obrana 4,3% 3,8% Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 4,2% 4,6% Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 4,2% 8,9% Ostatní odvětví 20,8% 37,0% ČR Celkem 100,0% 100,0% Tabulka ukazuje, v kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší (řazeno podle ČR). Zdroj: EU LFS 4

7 Ačkoliv je celková úroveň odvětvové koncentrace v ČR a EU28 na prakticky totožné úrovni, rozložení Technických a odborných pracovníků v oblasti vědy a techniky napříč jednotlivými odvětvími je poměrně odlišné. Odvětvová koncentrace dosahuje v rámci EU28 nejvyšších hodnot zejména ve Stavebnictví (20,7 %, o 9,5 p. b. více než v ČR). Koncentrace pracovníků je v této oblasti ve srovnání s ostatními odvětvími výrazně vyšší. Vyšší hodnoty odvětvové koncentrace vykazuje v EU28 také odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (8,9 %, o 4,7 p. b. více než v ČR). Největší část osob ze skupiny povolání Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky je zaměstnána v Středočeském kraji. V tomto kraji pracuje téměř 12 % zaměstnaných osob z této skupiny povolání (ve srovnání s podílem Středočeského kraje na celkové zaměstnanosti ČR je to o 1 p. b. více). Dalších téměř 11 % pracuje v Moravskoslezském kraji (kraj má stejný podíl na celkové zaměstnanosti ČR), více než 10 % v Jihomoravském kraji (kraj se podílí na celkové zaměstnanosti ČR 11 %) a více než 9 % v Ústeckém kraji (7 % na celkové zaměstnanosti ČR). V porovnání s ostatními skupinami povolání je geografická koncentrace této skupiny povolání v krajích ČR velmi nízká. Následující mapa porovnává rozložení zaměstnaných osob ze skupiny povolání a celkové rozložení všech zaměstnaných v celé ekonomice do jednotlivých krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti skupiny povolání vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Například ve Ústeckém kraji, jak je uvedeno výše, je ze skupiny povolání Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky zaměstnáno 9 % všech osob. Celkově, v celé ekonomice, má Ústecký kraj podíl na zaměstnanosti v ČR jen 7 %. Počet zaměstnaných ze skupiny povolání Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky v kraji je tedy vzhledem k velikosti kraje velmi vysoký (a proto tedy zelená barva v mapě). Počet zaměstnaných ze skupiny povolání v kraji vzhledem k velikosti kraje Mapa znázorňuje srovnání struktury zaměstnaných ve skupině povolání do jednotlivých krajů s rozdělením všech zaměstnaných do krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti skupiny povolání vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Zdroj: VŠPS 5

8 Jestliže bychom chtěli naopak rozložení pracovníků posuzovat z hlediska vybraných odvětví, můžeme hovořit o odvětvové exkluzivitě, která nám poskytuje informaci o tom, které skupiny povolání jsou v rámci vybraných odvětvích nejvíce zastoupené. S vyšší odvětvovou exkluzivitou se zvyšuje i podíl zastoupení skupiny povolání v rámci vybraného odvětví a naopak. Jestliže tedy určitá skupina povolání dosahuje vyšší míry odvětvové exkluzivity, znamená to, že je v rámci daného odvětví zastoupena výrazně více než ostatní skupiny. Z níže přiloženého grafu zobrazujícího srovnání se skupinami s nejnižší a nejvyšší mírou exkluzivity můžeme vidět, že je skupina povolání Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky, kromě nízké odvětvové koncentrace, charakteristická také poměrně nízkou odvětvovou exkluzivitou. V rámci ČR i EU28 dosahuje odvětvová exkluzivita v této skupině povolání podprůměrných hodnot. Z grafu můžeme zároveň vidět, že je úroveň odvětvové exkluzivity skupiny povolání Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky v ČR a EU28 velmi podobná v EU28 vykazuje exkluzivita mírně nižší hodnoty. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou exkluzivity v ČR a EU28 50% 40% ČR EU28 30% 20% 10% 0% Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností Zaměstnanci v Řídící pracovníci v Techničtí a odborní ozbrojených silách oblasti ubytovacíchpracovníci v oblasti a stravovacích vědy a techniky služeb a obchodu Skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové exkluzivity Obsluha stacionárních strojů a zařízení Učitelé a ostatní Pracovníci v oblasti specialisté v oblasti osobních služeb výchovy a vzdělávání Skupiny povolání s nejvyšší mírou odvětvové exkluzivity Graf ukazuje srovnání exkluzivity v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší exkluzivitou v ČR a EU28. Zdroj: EU LFS Nízká úroveň odvětvové exkluzivity se samozřejmě silně odráží také ve velikosti podílů pracovníků v rámci jednotlivých odvětví. Z pohledu sledovaných odvětví v ČR je podíl pracovníků skupiny povolání Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky nejvyšší v odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov (9,1 % zaměstnaných z tohoto odvětví tvoří právě tato skupina povolání). Vyšší podíly vykazují v ČR také odvětví Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl (7,2 %) a Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků (6,6 %). V EU28 je z pohledu odvětví nejvyšší podíl pracovníků skupiny povolání Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky ve Výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a vody (9,4 %, o 5,5 p. b. více než v ČR). Vyšší podíl pracovníků této skupiny je v rámci EU28 také zastoupen v odvětví Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl (7,1 %, o 0,1 p. b. méně než v ČR). Podíl pracovníků v ostatních odvětvích je jen velmi nízký. 6

9 Zastoupení skupiny povolání v rámci odvětví srovnání situace v ČR a EU28 ČR EU28 Zemědělství, lesnictví a rybolov 9,1% 1,1% Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 7,2% 7,1% Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků 6,6% 4,5% Těžební průmysl 5,5% 3,4% Výroba kovů a kovodělných výrobků 5,3% 4,5% Výroba dopravních prostředků 5,3% 5,1% Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 5,2% 2,8% Výroba strojů a zařízení 5,0% 3,9% Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 4,5% 2,5% Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 3,8% 9,4% Podíl na zaměstnanosti celkem 2,1% 1,6% Tabulka ukazuje, v kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší (řazeno podle ČR). Zdroj: EU LFS Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v krajích ČR Kraj ČR Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti Vysočina 3,0% Plzeňský 2,9% Ústecký 2,7% Pardubický 2,6% Zlínský 2,4% Jihočeský 2,4% Královéhradecký 2,3% Liberecký 2,3% Středočeský 2,3% ČR celkem 2,1% Moravskoslezský 2,1% Jihomoravský 2,0% Karlovarský 1,8% Olomoucký 1,8% Praha 1,0% Na celkovém počtu zaměstnaných v krajích je nejvyšší podíl Technických a odborných pracovníků v oblasti vědy a techniky v Kraji Vysočina (3,0 %), Plzeňském (2,9 %), Ústeckém (2,7 %) a Pardubickém kraji (2,6 %). Nejnižší podíl těchto pracovníků na celkové zaměstnanosti v kraji je v Praze a Olomouckém kraji. Geografická exkluzivita této skupiny povolání je v ČR průměrná. Velká většina osob z této skupiny povolání pracuje, stejně jak je tomu v celé ČR, ve stejném kraji, kde bydlí to podporuje skutečnost, že migrace pracovní síly v ČR je tradičně velmi nízká. V jiném kraji pracuje 7,4 % osob, což je o 1,4 procentních bodů více, než je průměr v celé ČR. Tabulka ukazuje podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti ve všech krajích ČR, ve srovnání s průměrem ČR. Kraje jsou seřazeny sestupně od kraje s nejvyšším podílem na zaměstnanosti po kraj s nejnižším podílem na zaměstnanosti (průměr let 2012 až 2014). Zdroj: VŠPS 7

10 Podíl zaměstnaných ve skupině povolání Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky na počtu zaměstnaných v kraji Mapa znázorňuje srovnání podílu zaměstnaných dané skupiny povolání v kraji na celkovém počtu zaměstnaných osob v kraji. Čím světlejší barva, tím menší podíl má daná skupina povolání na celkové zaměstnanosti v kraji ve srovnání s ostatními skupinami povolání. Zdroj: VŠPS 1.4. Projekce do roku 2020 expanzivní a nahrazovací poptávka Projekce a očekávaný vývoj v rámci jednotlivých skupin povolání jsou pro účely této publikace vyjádřeny prostřednictvím tzv. expanzivní a nahrazovací poptávky: Expanzivní poptávka nám poskytuje informaci o tom, jaký je rozdíl mezi počtem nově vytvořených a zaniklých pracovních míst ve sledovaném období v dané skupině povolání; Nahrazovací poptávka nám říká, kolik bude pracovních míst ve sledovaném období uvolněno z důvodu odchodu pracovní síly do důchodu apod. V souvislosti se změnami ve struktuře odvětví, které nastanou v ekonomice ČR do roku 2020 spolu s vnitřními změnami profesních struktur uvnitř jednotlivých odvětví, lze ve skupině povolání Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky do roku 2020 očekávat poměrně výrazné zvýšení počtu pracovních míst. Zatímco v roce 2014 bylo v této skupině povolání v rámci VŠPS evidováno přibližně 103 tisíc osob, do roku 2020 by se měl počet pracovníků zvýšit zhruba o 13 tisíc. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání dosahuje expanzivní poptávka poměrně vysokých hodnot. Z níže přiloženého grafu můžeme vidět, že se expanzivní poptávka skupiny povolání Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky blíží skupinám s nejvyšší expanzivní poptávkou. 8

11 Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou v ČR mezi roky Změna počtu prac. míst v tis Expanzivní poptávka v ČR celkem Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě Skupiny povolání s nejvyšší expanzivní poptávkou Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky Obsluha stacionárních strojů a zařízení Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci Skupiny povolání s nejnižší expanzivní poptávkou Graf ukazuje srovnání expanzivní poptávky v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou v ČR. Zdroj: VŠPS, CEDEFOP, výpočty SVP PedF UK Nahrazovací poptávka nicméně dosahuje ve skupině povolání Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky lehce podprůměrných hodnot. Do roku 2020 by v rámci této skupiny povolání mělo svá současná pracovní místa opustit (především kvůli odchodu do důchodu) zhruba 8 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2020 bude ve skupině povolání Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky potřeba nově obsadit téměř 22 tisíc pracovních míst. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší nahrazovací poptávkou v ČR mezi roky Změna počtu prac. míst v tis Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci Skupiny povolání s nejvyšší nahrazovací poptávkou Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky Řídící pracovníci v Pracovníci v oblasti Zaměstnanci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie ozbrojených silách Skupiny povolání s nejnižší nahrazovací poptávkou Graf ukazuje srovnání nahrazovací poptávky v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší nahrazovací poptávkou v ČR. Zdroj: VŠPS, CEDEFOP, výpočty SVP PedF UK 9

12 1.5. Mobilita mezi skupinami povolání Ze získaných údajů je zřejmé, že mobilita pracovních sil v této skupině povolání je mírně podprůměrná. Jde o skupinu, ze které více lidí odejde, než do ní přijde. Podíl pracovníků, kteří ze skupiny odešli, řadí tuto skupinu povolání na 30. místo v žebříčku fluktuace pracovníků. Obdobný podíl pracovníků odešel například ze skupiny povolání Specialisté v oblasti vědy a techniky či Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí. V počtu nově příchozích patří tato skupina povolání také k těm, které vykazují nízké hodnoty, kdy v hierarchii skupin povolání podle podílu nově příchozích jim patří 37. místo ze 40 skupin povolání. Obdobný podíl pracovníků přišel do skupiny povolání Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví kromě všeobecných sester se specializací a Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání. Do této skupiny povolání přišlo 5,3 % nově příchozích a odešlo 6,9 % pracovníků. Podíl těch, kteří ze skupiny odešli a kteří do ní přišli, se tedy liší o 1,6 procentního bodu v neprospěch nově příchozích. Jde tak skupinu povolání, kde podíl nově příchozích je nižší než podíl odcházejících pracovníků Mobilita do skupiny povolání Do této skupiny povolání přišlo ve sledovaném období celkem 5,3 % pracovníků, přičemž jejich struktura byla následující: Mobilita do skupiny povolání Přišli do skupiny povolání celkem 5,3% z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v této skupině povolání 6,3% přišli do této skupiny z jiné skupiny povolání 50,0% z toho nejčastěji: Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání 6,3% Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech 5,4% Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky 4,5% Obsluha stacionárních strojů a zařízení 4,5% Specialisté v oblasti vědy a techniky 3,6% přišli ze vzdělávání (ze školy) 8,9% přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání 10,7% přišli z nezaměstnanosti 24,1% V této tabulce jsou uvedeny údaje o mobilitě do skupiny povolání pracovníků, kteří do uvedené skupiny povolání ve sledovaném období vstoupili, a to z uvedených typů činnosti změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině, přišli ze zcela jiné skupiny povolání, přišli ze vzdělávání, přišli z jiné neaktivity než vzdělávání anebo byli předtím nezaměstnaní. Zdroj: VŠPS Do této skupiny povolání přichází nejvíce lidí z jiné skupiny povolání, a to polovina nově příchozích pracovníků. Druhou největší skupinu nově příchozích tvoří nezaměstnaní (24,1 %). Přes 10 % pracovníků (10,7 %) přišlo z jiné neaktivity než ze vzdělávání a 8,9 % tvoří absolventi škol. Nejméně pracovníků (6,3 %) změnilo zaměstnání, ale zůstalo ve skupině povolání. Pokud se podíváme na strukturu těch, kteří měli původně jiné profesní zaměření, pak šlo nejčastěji o Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání (6,3 %). Následují pracovníci, kteří předtím pracovali v řadách Techniků ve fyzikálních a průmyslových oborech (5,4 %) a Pracovníků v oboru elektroniky a elektrotechniky (4,5 %) a Obsluha stacionárních strojů a zařízení (4,5 %). Jak vidíme, ačkoliv nejvíce pracovníků přišlo z jiných skupin povolání, žádná skupina povolání není v tomto případě dominantní a podíly pracovníků se pohybují v jednotkách procent. 10

13 Mobilita ze skupiny povolání Jestliže do této skupiny povolání (jak uvádíme výše) přišlo nově celkem 5,3 % pracovníků, pak z ní naopak odešlo 6,9 % pracovníků. Struktura pracovníků, kteří tuto skupinu povolání opustili, je uvedena v následující tabulce: Mobilita ze skupiny povolání Odešli ze skupiny povolání celkem 6,9% z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v této skupině povolání 4,7% odešli z této skupiny do jiné skupiny povolání 37,8% z toho nejčastěji: Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech 8,8% Zpracovatelé potravin, dřeva a textilu 4,1% Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání 3,4% Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí 2,7% Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě 2,0% odešli do vzdělávání (do školy) 2,7% odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání 23,6% z toho odešli do důchodu 19,6% odešli mezi nezaměstnané 31,1% V této tabulce jsou uvedeny údaje o mobilitě ze skupiny povolání pracovníků, kteří z uvedené skupiny povolání ve sledovaném období odešli, a to z uvedených typů činnosti odešli do jiného zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině, odešli do zcela jiné skupiny povolání, odešli do vzdělávání, odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání či se z nich stali nezaměstnaní. Zdroj: VŠPS U této skupiny povolání jsou podíly těch, kteří ji opustili, rozděleni mezi dvě hlavní destinace. Nejvíce pracovníků odešlo do jiné skupiny povolání (37,8 %). Jen o pár procent méně pracovníků odešlo ze skupiny a stalo se nezaměstnanými (31,1 %). Jde o značně vysoký podíl, který řadí tuto skupinu na šesté místo ve výši odchodů do nezaměstnanosti, přičemž nejvíce pracovníků odešlo mezi nezaměstnané ve skupině povolání Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby (55,1 %). Následují ti, kteří se stali neaktivními (23,6 %), přičemž nejvíce jich odešlo do důchodu (19,6 %). Výrazně méně pracovníků změnilo zaměstnání, ale zůstalo ve skupině povolání (4,7 %) a také těch, kteří odešli do vzdělávání (2,7 %). Při pohledu na strukturu pracovníků, kteří odešli do jiné skupiny povolání, je zřejmé, že relativně nejvíce pracovníků zamířilo mezi Techniky ve fyzikálních a průmyslových oborech (8,8 %). Následují pracovníci, kteří odešli mezi Zpracovatele potravin, dřeva a textilu (4,1 %) a mezi Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání (3,4 %). Do dalších skupin povolání mířilo již velmi málo lidí, přičemž k těm relativně nejvíce zastoupeným patřily skupiny povolání Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí a Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě. Do ostatních skupin povolání zamířilo méně než 2 % pracovníků. Z dostupných údajů je patrné, že tato skupina povolání není nijak výrazně spojena s žádnou jinou skupinou povolání, a to jak na straně příchozích, tak na straně odcházejících pracovníků. Z pohledu mobility pracovní síly jde o skupinu povolání, jejíž perspektiva na pracovním trhu je spíše horší, kdy z ní více pracovníků odchází, než do ní přichází. Z hlediska uplatnění pracovní síly na trhu práce nelze u této skupiny povolání předpokládat, že by byla schopna pojmout větší množství pracovníků. Naopak údaje ukazují, že jde o skupinu, ve které klesá počet pracovníků. 11

14 1.6. Demografická struktura Genderové a věkové charakteristiky Průměrný věk zaměstnaných osob v této skupině povolání je 43,2 roku a je o 0,7 roku vyšší než průměrný věk všech zaměstnaných v ČR. Skupina povolání Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky je 17. nejstarší ze všech skupin povolání v ČR. Srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším průměrným věkem v ČR (2013, 2014) 50,0 47,5 45,0 42,5 40,0 37,5 35,0 Průměrný věk všech zaměstnaných v ČR Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií Zaměstnanci v ozbrojených silách Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií Skupiny povolání s nejnižším průměrným věkem Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky Uklízeči a pomocníci Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností Skupiny povolání s nejvyšším průměrným věkem Graf ukazuje hodnoty průměrného věku zaměstnaných osob dané skupiny povolání ve srovnání se skupinami povolání s nejnižšími a nejvyššími hodnotami průměrného věku zaměstnaných osob v ČR (průměr dat za roky 2013, 2014). Zdroj: VŠPS Z celkového počtu zaměstnaných osob této skupiny povolání je necelých 6 % absolventů, tedy těch, kteří úspěšně ukončili (určitý stupeň) vzdělávání v posledních pěti letech (což je o 4 p. b. méně, než je celkový podíl absolventů na zaměstnanosti v ČR). V porovnání s ostatními skupinami povolání je tak možnost uplatnění v této skupině povolání pro čerstvé absolventy podprůměrná. Samotní zaměstnavatelé prohlašují, že mají o absolventy technických oborů vzdělání zájem a požadují zvýšit neboli alespoň zachovat jejich počet (v souvislosti s jejich očekávaným úbytkem daný demografickým poklesem). Častou výtkou ze strany zaměstnavatelů jsou také jejich nedostatečné kompetence na výkon některých povolání. Obecným problémem zůstává stále ne dostatečný zájem mladých lidí o technické obory a uplatnění v některých odvětvích průmyslu. Podíl zaměstnaných osob starších 60-ti let v této skupině povolání je 6,6 % a je o 0,8 p. b. nižší než podíl osob starších 60-ti let na celkové zaměstnanosti v zemi. U osob starších 60-ti let je předpoklad, že během příštích 5 let většina z nich odejde do důchodu a jimi uvolněná pracovní místa bude potřeba nahradit (více viz závěry kap. 1.4). Ve skupině povolání Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně muži. Ti tvoří více než 82 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 25 p. b. více, než je podíl mužů mezi všemi zaměstnanými v ČR (podíl mužů je 57 %, podíl žen 43 %). Ve struktuře zaměstnaných převládají muži ve 25 skupinách povolání, z toho v 17 výrazně a Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky jsou jednou z nich. 12

15 Vzdělanostní struktura Následující graf ukazuje vzdělanostní strukturu osob zaměstnaných ve skupině povolání Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky. Vzdělanostní struktura u skupiny Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky v ČR v roce 2014 Terciární SŠ s MZ SŠ bez MZ Skupina povolání ČR celkem ZŠ a nižší V grafu jsou uvedeny údaje o nejvyšším ukončeném vzdělání pracovníků v dané skupině povolání. Jde o vzdělanostní skupiny základní vzdělání a nižší (ZŠ a nižší), vzdělání v oborech středního vzdělání ukončeného výučním listem (SŠ bez MZ), vzdělání v oborech středního vzdělání ukončeného maturitní zkouškou (SŠ s MZ) a terciární vzdělání bakalářské, magisterské, doktorské či vzdělání absolvované na vyšší odborné škole ukončené absolutoriem (Terciární). Zdroj: VŠPS 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% Jak je z grafu patrné, ve skupině povolání Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky působí nejvíce pracovníků se středním vzděláním s maturitní zkouškou (57,8 %). Následují pracovníci se středním vzděláním ukončeným výučním listem (27,6 %). Třetí skupinu tvoří ti, kteří absolvovali terciární vzdělání (12,1 %). Nejčastěji jde o pracovníky s dosaženou magisterskou úrovní vzdělání (9,8 %). Bakalářské úrovně dosáhlo 1,1 % pracovníků. Vyšší odbornou školu absolvovalo 0,8 % pracovníků. Pracovníci s doktorskou úrovní vzdělání představují 0,4 %. Výrazně méně pracovníků má jako nejvyšší ukončené vzdělání pouze základní vzdělání (2,5 %). Z uvedených údajů je patrné, že pro možnost pracovat v této skupině povolání se jako nejvhodnější jeví absolvování středního vzdělání s maturitní zkouškou. Spolu s pracovníky se středním vzděláním bez maturitní zkoušky přestavují více jak 80 % všech pracovníků. Tato zjištění jsou mírně odlišná od toho, co požadovali zaměstnavatelé v inzertní nabídce zaměstnání 1, kde nejčastěji požadovali minimálně maturitní vzdělání (tedy střední vzdělání s maturitou či vysokoškolské vzdělání), a to v 43,8 % případů. Pouze střední vzdělání s maturitní zkoušku hledali v 41,2 %. To vypovídá o tom, že i když v současné době převažuje střední vzdělání s maturitou, při hledání nových pracovníků zaměstnavatelé preferují střední vzdělání a vyšší. V současné době je podíl pracovníků s terciárním vzděláním v této skupině povolání nižší, než je průměr v ČR. Pokud jde o obor vzdělání, pak pracovníci této skupiny povolání vykazují 88 oborů vzdělání bez rozlišení dosažené úrovně vzdělání, což tuto skupinu povolání řadí mezi skupiny povolání s vyšším rozptylem 1 Šťastnová, Tillner. Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu NÚV. Praha

16 oborové sktruktury. Obory jsou spojeny jak s terciární úrovní vzdělání (26 oborů), tak také se středním vzděláním s maturitní zkouškou (39 oborů) i se středním vzděláním bez maturity (22 oborů). Nejčastější obory vzdělání u skupiny povolání Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky v ČR v roce % 15% 10% 5% 0% 30-Strojírenství (SŠ s MZ) 40-Stavebnictví (SŠ s MZ) 30-Strojírenství (SŠ bez MZ) 31-Elektrotechnika (SŠ s MZ) 41-Zemědělství (SŠ s MZ) 40-Stavebnictví (SŠ bez MZ) 31-Elektrotechnika (SŠ bez MZ) 34-Motor. voz. lodě a letadla (SŠ bez MZ) V grafu jsou uvedeny údaje o oborové struktuře dosaženého vzdělání pracovníků v dané skupině povolání. Jsou uváděny údaje o nejčastěji se vyskytujících oborech vzdělání v dané skupině povolání. Zdroj: VŠPS Pokud jde o oborovou strukturu, je patrné, že v této skupině patří k nejčetnějším obory na střední úrovni vzdělání ať již s maturitní zkouškou či bez ní. Nejvíce pracovníků absolvovalo v oboru Strojírenství, kovovýroba a metalurgie na střední úrovni bez maturitní zkoušky (15,6 %). S odstupem následují pracovníci s oborem vzdělání Stavebnictví a inženýrské stavitelství (6,8 %) na střední úrovni vzdělání s maturitní zkouškou, dále s oborem Strojírenství, kovovýroba a metalurgie (6,5 %) na střední úrovni vzdělání bez maturitní zkoušky či oborem Elektrotechnika a energetika na střední úrovni vzdělání s maturitní zkouškou (6,2 %) a také Rostlinná a živočišná výroba a rybářství (6,0 %) také s maturitou. Přes tři procenta pracovníků absolvovalo v oborech Stavebnictví a inženýrské stavitelství (6,8 %) na střední úrovni vzdělání bez maturitní zkoušky, Elektrotechnika a energetika (bez maturitní zkoušky) a Motorová vozidla, lodě a letadla (bez maturitní zkoušky). Ostatní obory jsou již méně zastoupené a nepřekročili 3 %. Uvedený počet oborů vzdělání (88 oborů) patří k vyšším číslům a představuje značně pestré odborné vzdělání. Současně je však zřejmé, že velmi silné zastoupení mají pracovníci, kteří absolvovali v oborech zaměřených na strojírenství a na stavebnictví, a to na všech úrovních vzdělání. Tyto dva oborové směry jsou nejčastěji frekventovanými v této skupině povolání. To je ovlivněno zaměřením pracovních činností a také zastoupením pracovníků v jednotlivých oblastech této skupiny povolání. Tyto údaje potvrzují i data získaná z analýzy inzertní nabídky zaměstnání 2, kdy v případě, že zaměstnavatelé uvedli požadovaný obor vzdělání, šlo velmi často o vzdělání v technických oborech (82,7 % inzerátů, kde byl uveden požadovaný obor vzdělání). 2 Šťastnová, Tillner. Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu NÚV. Praha

17 2. Kvalifikační profil skupiny povolání Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky Zatímco první kapitola analyzuje charakteristiky lidí, kteří ve skupině povolání skutečně pracují, tato kapitola se orientuje na požadavky pracovních míst, tedy popisuje, jaké nároky by měla osoba, která dané pracovní místo obsadí, co nejlépe splňovat. Kvalifikační profil skupiny povolání shrnuje řadu charakteristik, které popisují různé dimenze kvalifikačních požadavků a předpokladů pro výkon daného povolání. Zahrnuje tři základní úrovně, které jsou rozděleny do sedmi dimenzí. První úroveň představují kvalifikační požadavky, které obsahují stupeň požadovaného vzdělání a obor vzdělání a vyjadřují v podstatě složitost povolání. Druhou úroveň tvoří výsledky učení, jako jsou znalosti, dovednosti a kompetence požadované na daném pracovním místě. Třetí úroveň představují sociálně-psychologické dimenze práce. V rámci kvalifikačního profilu sem řadíme profesní zájmy a preference a hodnoty práce Úroveň kvalifikačních požadavků Kvalifikační požadavky porovnání skutečné a nejvhodnější úrovně vzdělání Každé pracovní místo klade na pracovníka určité kvalifikační požadavky. Ve skupině Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky výrazně převažují pracovníci s vyšším sekundárním vzděláním, tedy vyučení nebo pracovníci s maturitou (79 % pracovníků). Podíl pracovníků s magisterským vzděláním činí přibližně 11 %. Nejvhodnější struktura vzdělání v rámci ČR zahrnuje na jednu stranu zvýšení podílu pracovníků s bakalářskou úrovní vzdělání na 12 % a na druhou stranu naopak podstatné snížení pracovníků s magisterským vzděláním. Porovnáme-li situaci v ČR se zeměmi EU, pak v zemích EU je struktura pracovníků podstatně roztříštěnější, jsou zde početněji zastoupeni pracovníci s velmi nízkou úrovní vzdělání (16 % pracovníků se základním vzděláním) a podstatně vyšší je, podobně jako v jiných skupinách povolání v rámci EU, podíl pracovníků se vzděláním na úrovni vyššího odborného vzdělání (8 %) a bakalářského vzdělání (8 %). Podíl pracovníků s magisterským vzděláním odpovídá přibližně situaci v ČR, zatímco podíl pracovníků s vyšším sekundárním vzděláním je nižší (54 %). Nejvhodnější struktura v ČR a zemích EU se významně liší. Z hlediska zemí EU zahrnuje na jedné straně snížení podílu pracovníků s vyšším sekundárním vzděláním na 41 % a zvýšení podílu pracovníků s bakalářským (11 %) a vyšším odborným vzděláním (14 %) při zachování podílu pracovníků s magisterskou úrovní vzdělání, tedy mírný přesun k pracovníkům s vyšší úrovní vzdělání. V ČR v nejvhodnější struktuře převažují pracovníci s vyšším sekundárním vzděláním na úkor pracovníků se základním vzděláním i pracovníků s terciární úrovní vzdělání. Pro pracovníky z této skupiny se povolání jako nejvhodnější vzdělanostní předpoklady jeví absolvování středního vzdělání s maturitní zkouškou či bez maturity v technicky zaměřených oborech, nejlépe pak v oboru Strojírenství (a příbuzné obory), Elektrotechnika a energetika a také Stavebnictví (a příbuzné obory). 15

18 Porovnání dosažené a nejvhodnější struktury vzdělání skupina Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky ČR - dosažená úroveň vzdělání ČR - nejvhodnější úroveň vzdělání EU - dosažená úroveň vzdělání EU - nejvhodnější úroveň vzdělání 0% 20% 40% 60% 80% 100% Primární nebo nižší (ISCED 1 nebo nižší) Nižší sekundární (ISCED 2, ISCED 3C krátké) Vyšší sekundární (ISCED 3A-B, C dlouhé) Post-sekundární, ne terciární (ISCED 4A-B-C) Terciární vyšší odborné (ISCED 5B) Terciární bakalářské (ISCED 5A) Terciární magisterské/doktorské (ISCED 5A/6) Terciární bakalářské/magisterské/doktorské (ISCED 5A/6) Graf porovnává dosaženou a nejvhodnější strukturu vzdělání v dané skupině povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC 2012, EU LFS Požadavky pracovních míst Ve skupině Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky jsou požadavky pracovních míst výrazně odlišné, než v jiných skupinách povolání. Vysoce nad průměrem je požadavek na míru plánování (index 2,9 oproti 2,2 v průměru) a mírně nad průměrem nároky na schopnost ovlivňovat ostatní pracovníky (index 2,2 oproti 1,8). Naopak mírně pod průměrem jsou nároky na míru nezávislosti pracovníků a potřebu dalšího učení. Srovnání se situací v zemích EU ukazuje, že struktura nároků je obdobná, v zemích EU jsou ovšem nároky v míře plánování, nezávislosti a schopnosti dalšího učení lehce nižší. 16

19 Požadavky pracovních míst skupina povolání Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky 3,5 3,0 2,5 Index Požadavků pracovního místa 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 Skupina povolání ČR Všechny skupiny povolání - průměr ČR Skupina povolání - průměr EU Všechny skupiny povolání - průměr EU Míra ovlivňování ostatních Míra plánování Míra nezávislosti Schopnost dalšího učení Graf zobrazuje požadavky na pracovní místo v dané skupině povolání a srovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání v ČR a EU z hlediska sledovaných charakteristik. Zdroj: PIAAC 2012 Obvykle požadovaná doby vzdělávání pracovníků v této skupině povolání v rámci ČR dosahuje 13,1 roku, přičemž postačující doba vzdělávání je mírně nižší (12,8). Ve srovnání s pracovníky v jiných skupinách povolání je potřebná doba vzdělávání přibližně na úrovni průměru. Ve srovnání se zeměmi EU je úroveň vzdělání pracovníků vyjádřená počtem let vzdělávání v podstatě srovnatelná Využití dovedností v zaměstnání Jaké dovednosti pracovníci ve skupině povolání Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky nejvíce využívají? Nejčastěji využívají numerické dovednosti (index využití těchto dovedností dosahuje 2,3 oproti 2,2 v průměru za všechny skupiny povolání v rámci ČR). Na přibližně průměrné úrovni je i četnost využívání čtenářských (1,9) a písemných dovedností (2,1 oproti 2,0). Četnost využití numerických dovedností je v této skupině podstatně menší než v případě Techniků ve fyzikálních a průmyslových oborech Situace v zemích EU je podobná, i v rámci zemí EU je četnost využití uvedených dovedností ve skupině povolání Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky mírně nad průměrem v případě četnosti využití písemných a numerických dovedností, zatímco u ostatních je přibližně na úrovni průměru. Podíl pracovníků, kteří nemají zkušenosti s prací na PC, dosahuje 3 %, oproti průměru 5 % v rámci ČR, v zemích EU je o něco vyšší, a to i ve srovnání s průměrem (8 % oproti 7 % v průměru). 17

20 Četnost využití dovedností v zaměstnání skupina povolání Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky 2,5 2,0 Index Využití dovedností v práci 1,5 1,0 0,5 0,0 Skupina povolání ČR Všechny skupiny povolání - průměr ČR Četnost využití čtenářských dov. Četnost využití numerických dov. Skupina povolání - průměr EU Všechny skupiny povolání - průměr EU Četnost využití písemných dov. Používání informačních technologií Graf zobrazuje četnost využití dovedností v dané skupině povolání a srovnání s ostatními skupinami povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC Úroveň znalostí, dovedností a kompetencí pracovníků Dosažená úroveň čtenářské a numerické způsobilosti a řešení problémů Úroveň kompetencí pracovníků se v různých povoláních výrazně liší. To je dáno jak rozdílnými vstupními požadavky, tak tím, že práce v jednotlivých povoláních rozvoj některých dovedností a znalostí podporuje. Pracovníci ve skupině povolání Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky se na rozdíl od skupiny Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech pohybují jen kolem průměru. Nejlepších výsledků dosahují v oblasti řešení problémů. Podobná situace je ale v tomto směru i v zemích EU. Podíváme-li se na úroveň jejich dovedností podrobněji, pak v řešení problémů dosahují pracovníci ve skupině povolání Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky skóre 288 bodů, což je o 6 bodů více, než činí průměr (282 bodů). Pro lepší představu tento rozdíl činí v průměru necelý 1 rok vzdělávání navíc. U numerických dovedností získané bodové ohodnocení činí 280 bodů oproti průměru za všechny skupiny povolání, který dosahuje 279 bodů. Je tedy přímo na úrovni průměru. Čtenářské dovednosti jsou podobně jako u pracovníků nižší (274) a v této skupině jsou asi 1 bod pod průměrnou hodnotou. Ve srovnání se zeměmi EU jsou pracovníci v ČR v této skupině v oblasti čtenářské dovednosti na srovnatelné úrovni. Úroveň řešení problémů pracovníků v této skupině povolání v ČR je srovnatelná např. s pracovníky v Rakousku, výsledky pracovníků v Německu jsou mírně lepší, zatímco v Polsku nebo na Slovensku naopak slabší. 18

21 Úroveň schopností a dovedností skupina povolání Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky Počet bodů - PIAAC Čtenářská dovednost Numerická dovednost Dovednost řešit problémy Skupina povolání ČR Sk. povolání - průměr EU Všechny sk. povolání - průměr ČR Všechny sk. povolání - průměr EU Graf zobrazuje úroveň schopností a dovedností v dané skupině povolání a porovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání Z hlediska důležitosti kompetencí jsou pro výkon povolání ve skupině Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky, podobně jako ve většině ostatních povolání, nejpodstatnější osobnostní kompetence. Velmi důležité jsou ale i sociální a metodologické kompetence. Důležitost všech těchto kompetencí je vyšší než průměr. Z osobnostních kompetencí jsou nejdůležitější spolehlivost, zásadovost a schopnost spolupráce. V oblasti sociálních kompetencí patří k nejpodstatnějším schopnost koordinovat, pracovat ve skupině a navazovat kontakty. Z metodologických kompetencí jsou zásadní schopnost koordinace, svoboda rozhodování, četnost rozhodování, organizování a strukturování práce a stanovení priorit. Vzhledem k charakteru povolání patří k nejdůležitějším teoretickým a praktickým znalostem, podobně jako ve většině povolání, znalosti z oblasti služeb, podnikání, administrativy a vzdělávání. Specifická je nadprůměrná důležitost znalostí z oblasti přírodních a technických věd. Pracovníci v tomto povolání potřebují vysoké kognitivní dovednosti, schopnost komunikace v mateřském jazyce a schopnost se dále učit. Tyto dovednosti jsou podstatnější i při srovnání s jinými skupinami povolání. Nad průměrem je i důležitost a úroveň náročnosti numerických a praktických dovedností. 19

22 Úroveň náročnosti a důležitost kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání skupina povolání Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky 80% 60% 40% 20% 0% Osobnostní schopnosti Sociální schopnosti Metodologické schopnosti Vzdělání a výchova Humanitní ob. a umění Společenské ob., obchod a právo Přírodovědné ob., mat. a inf. Technické ob., výroba a staveb. Zdravotnictví a sociální péče Služby Podnikání, administr. a řízení Kognitivní dovednosti Praktické dovednosti Komunikace v mateřském jazyce Numerické dovednosti Schopnost se dále učit Kompetence Znalosti Dovednosti Důležitost Důležitost - průměr Úroveň náročnosti Úroveň náročnosti - průměr Graf zobrazuje úroveň náročnosti a důležitosti kompetencí v dané skupině povolání a srovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), Sociálně-psychologické charakteristiky povolání Pracovní orientace podle typu pracovního prostředí Každou skupinu povolání lze charakterizovat na základě preferencí obsahu a stylu práce a pracovního prostředí a podle převažujících prvků ji zařadit do určitého typového modelu. Ve skupině povolání Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky převažují činnosti, jako jsou řízení a ovlivňování lidí a ekonomické činnosti (Podnikavost). Dále tato skupina zahrnuje jako významnou složku manuálně technické nebo technické činnosti, práci se stroji (Realističnost). Činnosti zaměřené na pozorování a vyhodnocování jevů a procesů a řešení problémů jsou v tomto typu pracovního prostředí zahrnuty na úrovni průměru ze všech pracovních míst. Naopak ve srovnání s jinými skupinami se zde méně vyskytuje řízení a ovlivňování lidí, poradenské činnosti nebo činnosti kreativního charakteru. 20

23 Pracovní orientace skupina povolání Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky Kreativita 80% 60% Sociálnost 40% Konvenčnost 20% 0% Skupina povolání Průměr za všechna pracovní místa Realističnost Podnikavost Investigativn ost Graf ukazuje převažující obsah, styl práce a pracovní prostředí ve sledované skupině povolání v porovnání s průměrem se všemi pracovními místy. Výsledky jsou založeny na tzv. metodě RIASEC, kterou zformuloval John L. Holland. Pro oblast pracovního prostředí vytvořil typologii šesti modelů pracovního prostředí, do kterých je možné zařadit všechna povolání podobně jako typy osobností. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), Pracovní hodnoty pracovníků Pro spokojenost pracovníků v této skupině povolání je nadprůměrně podstatná, podobně jako v ostatních skupinách specialistů především nezávislost, vytvoření dobrých pracovních podmínek, dále úspěch a uznání. Více než v ostatních technicky zaměřených povoláních jsou pro tyto pracovníky podstatné i podpora a sociální vztahy. 21

24 Náplně a významy práce důležité pro spokojenost pracovníků skupina povolání Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky Úspěch 80% 60% Pracovní podmínky 40% Nezávislost 20% 0% Skupina povolání Průměr za všechna pracovní místa Podpora Uznání Vztahy Graf ukazuje porovnání pracovních hodnot, které charakterizují náplň a význam práce, které jsou důležité pro spokojenost pracovníků ve vybrané skupině povolání a jejich porovnání s průměrnými hodnotami za všechna pracovní místa. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET),