TPG Vzduchotechnika a větrání G

Transkript

1 TPG Vzduchotechnika a větrání G TECHNICKÁ PRAVIDLA VĚTRÁNÍ VNITŘNÍCH PROSTORŮ SE SPOTŘEBIČI NA PLYNNÁ PALIVA S VÝKONEM 50 kw A VĚTŠÍM VENTILATION OF INTERNAL SPACES WITH GAS APPLIANCES WITH THE OUTPUT 50 KW AND MORE Schválena dne: Registrace Hospodářské komory České republiky: HKCR/2/08/33

2 Realizace a vydání technických pravidel: Český plynárenský svaz vedený u Městského soudu v Praze pod spisovou značkou L 1250 ISBN COPYRIGHT ČPS, 2017 Pořizování dotisků a kopií pravidel nebo jejich částí je dovoleno jen se souhlasem ČPS. 2

3 Tato technická pravidla řeší metodiku při stanovování požadavků na přívod spalovacího vzduchu do vnitřních prostorů se spotřebiči na plynná paliva v provedení A a B se jmenovitým tepelným výkonem jednoho spotřebiče 50 kw a větším, nebo vnitřních prostorů se spotřebiči, pokud je součet jejich jmenovitých teplených výkonů větší než 100 kw, i když ani jeden z nich nedosahuje jmenovitého tepelného výkonu 50 kw. Technologie spalování plynu v topeništích spotřebičů vyžaduje přívod potřebného množství spalovacího vzduchu a odvod spalin. Spotřebiče v provedení A vyžadují větrání, které zajistí přívod spalovacího vzduchu i odvod spalin. U spotřebičů v provedení B se spalovací vzduch nasává z vnitřního prostoru, ve kterém jsou spotřebiče umístěny, a proto musí být do tohoto prostoru přiváděn přirozeným nebo nuceným způsobem. Intenzita větrání podle hygienických požadavků není předmětem těchto technických pravidel. Technická pravidla úzce navazují na normativní dokumenty (např. ČSN a TPG ) a rovněž respektují současný stav řešení větrání stanovený obecně závaznými právními předpisy (např. vyhláška č. 91/1993 Sb. a nařízení vlády č. 101/2005 Sb.). Odborné řešení vzduchových bilancí ve vnitřních prostorech, např. kotelnách a halách, je závislé na místních specifikách, jako je větrání hygienické, větrání z pohledu provozních požadavků (odvod odpadního tepla nebo naopak vytápění provozů) a z důvodu potřeb plynových a jiných spotřebičů na přívod spalovacího vzduchu. Souhrn těchto požadavků je nutné řešit komplexně vzduchovou bilancí. Tato pravidla řeší pouze přívod spalovacího vzduchu pro plynové spotřebiče instalované ve vnitřních prostorech. Při zpracování projektové dokumentace je nezbytné, aby se vzduchovou bilancí ve vnitřních prostorech zabýval projektant odborně způsobilý pro návrh vzduchotechnických systémů ve spolupráci s projektantem plynových zařízení. Řešení přívodů spalovacího vzduchu pouze pro plynové spotřebiče podle těchto pravidel prověří při následné kontrole revizní technik plynových zařízení. NAHRAZENÍ PŘEDCHOZÍCH PŘEDPISŮ Tato technická pravidla nahrazují TPG schválená Změny proti předchozím TPG Při revizi těchto pravidel byly zohledněny zkušenosti s jejich praktickým využitím, poznatky vědy a techniky z oblasti vzduchotechniky a v neposlední řadě byly aktualizovány normativní dokumenty a právní předpisy. Technická pravidla byla zcela přepracována a výrazně zjednodušena; stanovují pouze objemový průtok spalovacího vzduchu pro spotřebiče v provedení A a B a zásady vzduchové bilance vnitřních prostorů s plynovými spotřebiči. Pravidla byla projednána s dotčenými orgány státní správy a organizacemi zabývajícími se danou problematikou. V Praze dne Tato pravidla platí od Český plynárenský svaz vedený u Městského soudu v Praze pod spisovou značkou L

4 OBSAH 1 Rozsah platnosti Názvosloví Obecně Přívod spalovacího vzduchu Vzduchová bilance vnitřních prostorů se spotřebiči Závěrečná ustanovení Citované a související předpisy České technické normy Technická pravidla a technická doporučení Právní předpisy Literatura... 9 Příloha 1 Dimenzování otvorů pro přívod spalovacího vzduchu z venkovního prostoru do vnitřního prostoru Příloha 2 Dimenzování vzduchovodů pro přirozený přívod spalovacího vzduchu z venkovního prostoru do vnitřního prostoru

5 TPG Větrání vnitřních prostorů se spotřebiči na plynná paliva s výkonem 50 kw a větším G ROZSAH PLATNOSTI 1.1 Tato technická pravidla stanovují objemový průtok přiváděného spalovacího vzduchu pro spotřebiče na plynná paliva v provedení A a v provedení B s jmenovitým tepelným výkonem jednoho spotřebiče 50 kw a větším, umístěné ve vnitřních prostorech, nebo pro plynové spotřebiče umístěné v jednom vnitřním prostoru, pokud součet jejich jmenovitých tepelných výkonů je větší než 100 kw, i když ani jeden z nich nedosahuje jmenovitého tepelného výkonu 50 kw. Poznámka: Spotřebiči se rozumí i technologická zařízení spalující plyn, např. plynové motory a kogenerační jednotky. Pokud je rozsah vzduchové bilance řešeného vnitřního prostoru nad rámec ustanovení těchto technických pravidel, je nutné, aby problematiku vnitřního prostředí tohoto prostoru spolu s objemovým průtokem přiváděného a odváděného vzduchu zpracovala osoba odborně způsobilá pro návrh vzduchotechnických systémů podle platných právních předpisů a českých technických norem. 1.2 Pro účely těchto pravidel se pojmem "plyn" rozumí hořlavé plyny, které jsou při teplotě 15 C a tlaku 101,3 kpa v plynném stavu. Tyto plyny, které jsou zpravidla z bezpečnostních důvodů odorizované, se nazývají obecně topné plyny nebo plynná paliva (např. zemní plyn nebo LPG). Jsou jimi i plyny podle ČSN EN A1. 2 NÁZVOSLOVÍ Pro účely těchto pravidel platí následující názvosloví: 2.1 Automatická pojistka proti zpětnému toku spalin zařízení zabraňující pronikání spalin do prostoru. 2.2 Dolní mez výbušnosti L d (DMV) nejnižší koncentrace hořlavého plynu (směsi hořlavých plynů) ve vzduchu, při níž již dochází po iniciaci k samovolnému šíření plamene [% obj.]. 2.3 Jmenovitý tepelný výkon spotřebiče Q max maximální tepelný tok udaný výrobcem spotřebiče pro účel využití [kw]. Poznámka: Jmenovitý tepelný výkon spotřebiče Q max se používá pro stanovení rozsahu platnosti těchto technických pravidel. 2.4 Jmenovitý tepelný příkon spotřebiče (dále jen příkon spotřebiče ) Q J teplo uvolňované za jednotku času spalováním plynu přiváděného do spotřebiče při daných podmínkách [kw]. Poznámka: Jmenovitý tepelný příkon spotřebiče Q J se používá ve výpočtech objemového průtoku přiváděného spalovacího vzduchu. 2.5 Nejvyšší přípustné koncentrace (NPK P) koncentrace plynů, par a aerosolů v pracovním ovzduší, o nichž se podle současných vědeckých znalostí opodstatněně předpokládá, že nepoškodí zdravotní stav osob jim vystaveným 1) [mg.m -3 ]. 2.6 Odstavení spotřebiče z provozu přerušení provozu uzavřením přívodu plynu do spotřebiče, včetně uzavření pomocných (zapalovacích, startovacích a pojistkových) hořáků. 2.7 Odváděný vzduch vzduch odváděný z vnitřního prostoru přirozeným nebo nuceným způsobem. 2.8 Přiváděný vzduch venkovní vzduch přiváděný do vnitřního prostoru přirozeným nebo nuceným způsobem. 1) Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. 5

6 2.9 Spalovací vzduch vzduch přiváděný do spotřebičů pro spalování plynu Spotřebič v provedení A otevřený spotřebič, který odebírá spalovací vzduch z prostoru, v němž je umístěn a od kterého se spaliny odvádí do téhož prostoru Spotřebič v provedení B otevřený spotřebič, který odebírá spalovací vzduch z prostoru, v němž je umístěn, a od kterého se spaliny odvádí do venkovního prostoru komínem nebo jen kouřovodem (spalinovou cestou) Spotřebič v provedení C uzavřený spotřebič, který odebírá spalovací vzduch z venkovního prostoru nebo ze společného komínu a od kterého se spaliny odvádí spalinovou cestou do venkovního prostoru Vnitřní prostor prostor se spotřebiči na plynná paliva nacházející se uvnitř budovy, který je ohraničen stavebními konstrukcemi. Je jím např. samostatná místnost, kotelna nebo provozní místnosti s technologickými spotřebiči. Poznámka: Pevnými stavebními konstrukcemi jsou stěny, strop, podlaha, dveře, okna apod. Za stavební konstrukce se nepovažují konstrukce z mříží nebo sítí. Za samostatný vnitřní prostor lze považovat také skříň, výklenek nebo přístavek se spotřebičem na plynná paliva, pokud je tento prostor ohraničen dveřmi, pevnými stěnami, stropem, podlahou nebo dnem a je při provozu spotřebiče uzavřen (dveře jsou uzavřeny) Vnitřní prostor pod úrovní terénu prostor nacházející se uvnitř budovy, který nemá podlahu ani z jedné strany v úrovni nebo nad úrovní terénu 2.15 Vzduchová bilance rovnováha mezi průtokem přiváděného vzduchu do vnitřního prostoru a průtokem vzduchu odváděného (přívod spalovacího vzduchu, odvod vzduchu podtlakovými technologickými zařízeními, přirozený odvod vzduchu z místností apod.). 3 OBECNĚ 3.1 Technická pravidla jsou ve smyslu 3.1 ČSN EN normativním dokumentem obsahujícím pravidla správné praxe podle 3.5 ČSN EN Jsou vytvořena na základě konsenzu a přijata na úrovni odvětví nezávislou schvalovací komisí se zastoupením dotčených orgánů a organizací. Mají charakter veřejně dostupného dokumentu 2), vypracovaného ve spolupráci zainteresovaných stran pomocí konzultací a postupů konsenzu a od okamžiku jejich schválení jsou uvedenými orgány a organizacemi považována za uznaná technická pravidla vyjadřující stav techniky podle ustanovení 1.5 ČSN EN Používané materiály, výrobky a technologie musí splňovat požadavky bezpečnosti a spolehlivosti. Splnění těchto požadavků musí být prokázáno 3). 3.3 Požární bezpečnost se řeší v souladu s ČSN , ČSN , ČSN a ČSN Všechny ovládací prvky musí být snadno přístupné a ovladatelné. 3.5 Z bezpečnostních důvodů se vyžaduje, aby koncentrace výbušných látek ve vnitřním prostoru byla pod 10% DMV těchto látek. DMV plynů vyskytujících se ve vnitřních prostorech jsou uvedeny v ČSN a TPG Do jednoho vnitřního prostoru se smí instalovat společně spotřebiče s přetlakovými a atmosférickými hořáky v provedení B pouze tehdy, pokud: jejich současný provoz je vzájemně blokován, nebo jsou umístěny v uzavíratelných skříních, výklencích nebo přístavcích se samostatným přívodem vzduchu z venkovního prostoru. 2) Schválení se oznamuje v Informačním servisu GAS. 3) Za prokázání požadavků se považuje např. posouzení shody a vydání prohlášení o shodě podle zákona č. 22/1997 Sb., certifikace ve smyslu ČSN EN ISO/IEC a případně též u nestanovených výrobků komplexní posouzení vhodnosti pro použití v plynárenství. 6

7 Poznámka: Za spotřebiče s přetlakovými hořáky se považují také plynové motory a kogenerační jednotky. V případě spotřebičů umístěných v jednom vnitřním prostoru postačí umístění spotřebiče jednoho typu (např. s atmosférickým hořákem) do uzavíratelné skříně, která má samostatný přívod vzduchu z venkovního prostoru. Spotřebiče druhého typu smí být potom umístěny přímo ve vnitřním prostoru. 4 PŘÍVOD SPALOVACÍHO VZDUCHU 4.1 Průtok spalovacího vzduchu, který je třeba přivádět do vnitřního prostoru se spotřebiči v provedení A nebo v provedení B lze přibližně stanovit podle vztahu: V S = c. Q J m 3.h 1, (1) kde je V S průtok spalovacího vzduchu m 3.h 1 ; Q J příkon spotřebiče při jeho jmenovitém výkonu kw ; c přepočtový koeficient (c = 2) m 3.h 1.kW Pokud je ve vnitřním prostoru umístěno více spotřebičů v provedení A nebo v provedení B, průtoky spalovacího vzduchu pro tyto spotřebiče se sčítají, viz též Přivádění vzduchu do vnitřního prostoru se závěsnými plynovými světlými a tmavými zářiči podle TPG nebo jinými sálavými topidly na plynná paliva se navrhuje v souladu s ČSN EN VZDUCHOVÁ BILANCE VNITŘNÍCH PROSTORŮ SE SPOTŘEBIČI 5.1 Vzduchová bilance u spotřebičů v provedení A a v provedení B musí být taková, aby byla splněna nerovnost: V S + V OSP + V T + V OV V P m 3.h -1, (2) kde je V S součet průtoků spalovacího vzduchu, které je třeba přivádět do vnitřního prostoru se spotřebiči v provedení A nebo B včetně kogeneračních jednotek nebo plynových motorů, stanovených podle kapitoly 4 m 3.h -1 ; V OSP součet průtoků spalovacího vzduchu, které je třeba přivádět pro všechny jiné než plynové spotřebiče se sáním vzduchu z vnitřního prostoru, v němž jsou umístěny m 3.h -1 ; V T součet průtoků vzduchu, které je třeba přivádět pro všechna technologická zařízení se sáním vzduchu z vnitřního prostoru, v němž jsou umístěny m 3.h -1 ; V OV součet průtoků vzduchu odváděného z vnitřního prostoru všemi podtlakovými větracími zařízeními (např. pro hygienické účely) včetně odvodu vzduchu přirozeným vztlakem větrací šachtou, otvorem apod. m 3.h -1 ; V P součet průtoků vzduchu přiváděného do vnitřního prostoru se spotřebiči z venkovního prostoru m 3.h Přívod vzduchu (součet průtoků vzduchu V P ) do vnitřního prostoru se spotřebiči musí být zajištěn z venkovního prostoru pomocí větracích otvorů, vzduchovodů (potrubí) nebo nuceným větráním. Větrací otvory nebo vzduchovody smějí být uzavíratelné pouze za podmínky, že spotřebič lze provozovat jen při jejich otevření na stanovený volný průřez. 5.3 Otvory pro přívod vzduchu, které zajistí průtok vzduchu přiváděného z venkovního prostoru V P do vnitřního prostoru se spotřebiči, se dimenzují podle Přílohy 1. Vzduchovody pro přívod vzduchu, které zajistí průtok vzduchu přiváděného z venkovního prostoru V P do vnitřního prostoru se spotřebiči, se dimenzují podle Přílohy 2. 7

8 5.4 U prostorů se spotřebiči v provedení A je nezbytné zajistit také odvod spalin z těchto spotřebičů. V tomto případě musí větrání vnitřního prostoru navrhnout osoba odborně způsobilá pro návrh vzduchotechnických systémů. Postup výpočtu vychází z výpočtu objemového průtoku vzduchu na základě ředění koncentrace množství spalin. Pro větrání vnitřních prostorů se závěsnými plynovými světlými a tmavými zářiči podle TPG nebo jinými sálavými topidly na plynná paliva platí ČSN EN Vzduchová bilance popsaná v 5.1 musí být zajištěna i v případě kombinace vice systémů přirozeného nebo nuceného větrání, které slouží jak pro technologické potřeby a přívod spalovacího vzduchu, tak i pro hygienické větrání řešených vnitřních prostorů s umístěnými plynovými spotřebiči. 5.6 Systémy větrání mimo systémy určené přímo pro přívod spalovacího vzduchu (technologické a hygienické systémy větrání prostoru s umístěnými plynovými spotřebiči) musí být navrženy tak, aby svým provozem (útlumové stavy, vypnutí části nebo celku technologie atd.) neovlivňovaly tlakové a vzduchové poměry v prostoru a zároveň neovlivňovaly přívod spalovacího vzduchu pro plynové spotřebiče v provedení A a v provedení B. Jedná se zejména o plynulou regulaci vzduchových výkonů technologických a hygienických větracích systémů tak, aby byla zachována vzduchová a tlaková bilance daného vnitřního prostoru. 5.7 V případě odstávky vzduchotechnických systémů, které slouží pro technologické a hygienické větrání prostoru s umístěnými plynovými spotřebiči, musí být tyto odděleny od větraného prostoru, tj. musí být zajištěno uzavření sání a výfuku vzduchu těchto zařízení (např. uzavírací klapkou se servopohonem) tak, aby nebyly ovlivňovány tlakové poměry řešeného prostoru. 5.8 Systémy větrání sloužící pro přívod spalovacího vzduchu se doporučuje navrhovat jako samostatné funkční celky, systémy pro hygienické a jiné technologické větrání mají být tvořeny jinými oddělenými systémy. 6 ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Činnosti a zařízení provedené podle technických pravidel odpovídají stavu vědeckých a technických poznatků. Odchýlení se od těchto pravidel při zajištění alespoň stejné úrovně bezpečnosti a spolehlivosti, která je deklarována ustanoveními těchto pravidel, činí příslušný subjekt na vlastní odpovědnost s vědomím, že splnění bezpečnosti a spolehlivosti musí prokázat. 7 CITOVANÉ A SOUVISEJÍCÍ PŘEDPISY 7.1 České technické normy ČSN EN Normalizace a souvisící činnosti Všeobecný slovník ( ) ČSN EN ISO/IEC Posuzování shody Slovník a základní principy ( ) ČSN EN Tepelné soustavy v budovách Výpočet tepelného výkonu ( ) ČSN EN Závěsná sálavá topidla na plynná paliva Požadavky na větrání prostorů pro ( ) všeobecné použití vyjma domácností ČSN Tepelné soustavy v budovách Projektování a montáž ČSN EN Tepelné soustavy (otopné soustavy) v budovách Návod pro provoz, obsluhu, ( ) údržbu a užívání Tepelné soustavy (otopné soustavy) vyžadující kvalifikovanou obsluhu ČSN EN 437+A1 Zkušební plyny Zkušební přetlaky Kategorie spotřebičů ( ) ČSN Požární bezpečnost tepelných zařízení ČSN Průmyslové plynové pece. Základní ustanovení ČSN EN A1 Průmyslová tepelná zařízení Část 1: Všeobecné bezpečnostní požadavky na ( ) průmyslová tepelná zařízení ČSN EN Průmyslová tepelná zařízení Část 2: Bezpečnostní požadavky na zařízení ( ) ke spalování a manipulaci s palivy ČSN Názvosloví parních a horkovodních kotlů 8

9 ČSN Teplovodní a nízkotlaké parní kotle. Základní ustanovení ČSN Kotelny se zařízeními na plynná paliva ČSN EN Ohřívače vzduchu na kapalná paliva s nucenou konvekcí Lokální a přenosné ( ) ohřívače pro vytápění vnitřních prostorů ČSN EN Větrání nebytových budov Základní požadavky na větrací a klimatizační systémy ( ) ČSN Navrhování větracích a klimatizačních zařízení Obecná ustanovení ČSN EN ed.2 Výbušné atmosféry Část 10-1: Určování nebezpečných prostorů Výbušné ( ) plynné atmosféry ČSN EN ed. 4 Výbušné atmosféry Část 14: Návrh, výběr a zřizování elektrických instalací ( ) ČSN Plynová zařízení. Zásady provozu ČSN Zkapalněné ropné plyny Topné plyny Propan, butan a jejich směsi Technické požadavky a metody zkoušení ČSN Výpočet tepelné zátěže klimatizovaných prostorů ČSN Požární bezpečnost staveb Nevýrobní objekty ČSN Požární bezpečnost staveb Výrobní objekty ČSN Požární bezpečnost staveb Společná ustanovení ČSN Požární bezpečnost staveb. Ochrana staveb proti šíření požáru vzduchotechnickým zařízením ČSN EN 1443 Komíny Všeobecné požadavky ( ) ČSN ed. 2 Komíny a kouřovody Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv ČSN Objekty kotelen o výkonu 3,5 MW a větším. Společná ustanovení 7.2 Technická pravidla a technická doporučení TPG TPG TPG TPG TPG TPG Odběrná plynová zařízení a spotřebiče na plynná paliva v budovách Systém rozdělení spotřebičů na plynná paliva Spotřebiče na plynná paliva s relativní hustotou vyšší než vzduch, umístěné v prostorech pod úrovní terénu Vytápění závěsnými plynovými světlými a tmavými zářiči. Projektování, instalace a provoz Soustrojí s motory na plynná paliva. Instalace a provoz Detekční systémy pro zajištění provozu před nebezpečím úniku hořlavých plynů 7.3 Právní předpisy 174/1968 Sb. Zákon o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů 133/1985 Sb. Zákon o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů 17/1992 Sb. Zákon o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů 634/1992 Sb. Zákon o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů 91/1993 Sb. Vyhláška k zajištění bezpečnosti práce v nízkotlakých kotelnách 22/1997 Sb. Zákon o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 185/2001 Sb. Zákon o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů 254/2001 Sb. Zákon o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů 208/2011 Sb. Nařízení vlády o technických požadavcích na přepravitelná tlaková zařízení 101/2005 Sb. Nařízení vlády o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí 272/2011 Sb. Nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění nařízení vlády č. 217/2016 Sb. 183/2006 Sb. Zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů 361/2007 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů 23/2008 Sb. Vyhláška o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb. 268/2009 Sb. Vyhláška o technických požadavcích na stavby, ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb. 201/2012 Sb. Zákon o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů 7.4 Literatura Chyský J., Hemzal K. a kol. Větrání a klimatizace. Technický průvodce, Praha 1993 Doc. Ing. Jelínek Vladimír, CSc. Větrání budov a přívod vzduchu ke spotřebičům, Říčany u Prahy, GAS s.r.o. 2005, autor: Doc. Ing. Jelínek Vladimír, CSc. 9

10 PŘÍLOHA 1 1/2 DIMENZOVÁNÍ OTVORŮ PRO PŘÍVOD SPALOVACÍHO VZDUCHU Z VENKOVNÍHO PROSTORU DO VNITŘNÍHO PROSTORU Obrázek 1 Závislost průřezové plochy otvoru ve stěně o tloušťce menší než 900 mm na objemovém průtoku vzduchu VP přiváděného z venkovního prostoru do vnitřního prostoru 10

11 PŘÍLOHA 1 2/2 Obrázek 2 Závislost průřezové plochy otvoru ve stěně o tloušťce rovné nebo větší než 900 mm na objemovém průtoku vzduchu VP přiváděného z venkovního prostoru do vnitřního prostoru Poznámka: Průtok vzduchu otvory je v grafech na Obrázcích 1 a 2 stanoven při tlakovém rozdílu mezi venkovním a vnitřním prostorem 4 Pa. 11

12 Obrázek 3 Závislost plochy vnitřního průřezu vzduchovodu na objemovém průtoku vzduchu VP přiváděného z venkovního prostoru do vnitřního prostoru a délce rovného (přímého) vzduchovodu revize TPG konečný návrh PŘÍLOHA 2 1/2 DIMENZOVÁNÍ VZDUCHOVODŮ PRO PŘIROZENÝ PŘÍVOD SPALOVACÍHO VZDUCHU Z VENKOVNÍHO PROSTORU DO VNITŘNÍHO PROSTORU 12

13 PŘÍLOHA 2 2/2 Ekvivalentní délkové přirážky na kolena a mřížky osazené na vzduchovodu (potrubí) se stanoví podle Tabulky 1. Po připočtení ekvivalentních délkových přirážek nesmí být délka vzduchovodu větší než délka vzduchovodu uvedená v Obrázku 3. Poznámka 1: Při stanovení čisté (volné) plochy vnitřního průřezu vzduchovodu podle Obrázku 1 se postupuje tak, že se nejprve zjistí skutečná délka vzduchovodu (potrubí) a objemový průtok vzduchu přiváděný z venkovního prostoru V P do vnitřního prostoru. Ke skutečné délce se přičtou ekvivalentní délkové přirážky pro stejnou nebo nejblíže menší délku vzduchovodu (potrubí) uvedenou v Tabulce 1. Potom se v Obrázku 1 najde čistá plocha vnitřního průřezu vzduchovodu pro výslednou délku vzduchovodu včetně ekvivalentních délkových přirážek a pro potřebný průtok vzduchu. Poznámka 2: Průtok vzduchu vzduchovodem je v grafu na Obrázku 1 stanoven při tlakovém rozdílu mezi venkovním a vnitřním prostorem 4 Pa. Tabulka 1 Ekvivalentní délkové přirážky pro kolena a mřížky Druhy kolen nebo mřížek Délka rovného (přímého) vzduchovodu [m] 2, Ekvivalentní délková přirážka [m] Koleno s úhlem 45 6,6 5,7 3,5 2,5 1,4 1,1 0,5 0,4 Koleno s úhlem 90 13,3 11,3 7,1 5,0 2,8 2,2 1,1 0,8 Mřížka na jednom konci potrubí zmenšující průřezovou plochu potrubí o max.10 až 20 % 1,5 Mřížky na obou koncích potrubí zmenšující průřezovou plochu potrubí o max. 10 až 20 % 1,7 13