Tepelně vlhkostní posouzení

Transkript

1 Tepelně vlhkostní posouzení komínů výpočtové metody Přednáška č. 9

2 Základní výpočtové teploty

3 Teplota v okolí komína 1

4 Teplota okolí komína 2

5 Teplota okolí komína 3

6 Teplota okolí komína 4

7 Teplota okolí komína 5

8 Teplota spalin v komíně 1

9 Teplota spalin v komíně 2

10 Teplota spalin v komíně 3

11 Teplota spalin v komíně 4

12 Teplota spalin v komíně 5

13 Teplota spalin v komíně 6

14 Povrchová teplota v průduchu 1

15 Povrchová teplota v průduchu 2

16 Povrchová teplota v průduchu 3

17 Povrchová teplota v průduchu 4

18 Teplota kondenzace

19 Stanovení opravných součinitelů

20 Parametry spalin a vzduchu pro difúzi vodní páry 1 Charakteristické parametry vzduchu Obsah vodní páry ve vzduchu je nejčastěji vyjadřován relativní vlhkostí vzduchu, představující procentní vyjádření obsahu vodní páry k hodnotě nasycení vzduchu vodní parou. Pro stanovení vlhkostního stavu vzduchu je u relativní vlhkosti nutno určovat vždy teplotu vzduchu. Obsah vodní páry při atmosférickém tlaku suchého vzduchu vytváří tlak, který nazýváme parciální tlak. Měrná vlhkost vzduchu, kterou je vyjádřen obsah vody (v kg) vztažený na jeden kilogram suchého vzduchu, je přímo úměrná parciálnímu tlaku vodní páry ve vzduchu.

21 Parametry spalin a vzduchu pro difúzi vodní páry 2 Venkovní vzduch Ve vztahu k difúzi vodní páry venkovních a přistavěných komínů jsou parametry venkovního vzduchu limitujícími pro stanovení průběhu vlhkostního toku stěnou komína. Při nízkých teplotách venkovního vzduchu jsou spotřebiče provozovány na nejvyšší výkon a spaliny protékající komínem odpovídají obvykle jmenovitým výkonům kotlů, resp. obecně spotřebičů. Výpočtové parametry spalin v tomto období odpovídají jmenovitým hodnotám teploty, tlaku i vlhkosti spalin. Na straně vzduchové jsou při nízkých teplotách venkovního vzduchu hodnoty relativní vlhkosti vysoké, např. 80 až 90 %, ale měrná vlhkost vzduchu je velmi nízká (např. 5 g/kg suchého vzduchu). Parciální tlak vodní páry obsažené ve vzduchu při těchto nízkých teplotách je rovněž nízký (např. p d = 0,5 kpa). Parciální tlak vodní páry na mezi sytosti p d je pouze nepatrně vyšší než parciální tlak sledovaného stavu vzduchu p d. Na venkovním líci pláště při těchto podmínkách venkovního vzduchu se oba parciální tlaky vodní páry k sobě značně přibližují.

22 Parametry spalin a vzduchu pro difúzi vodní páry 3 Vnitřní vzduch U vnitřních komínů je okolí komína s teplotami vzduchu, odpovídajícími vytápěným nebo nevytápěným místnostem, tj. výpočtově okolo 15 až 25 C s relativní vlhkostí přibližně v mezi 50 až 60 %. Pro tyto hodnoty vychází pak parciální tlak vodní páry okolo 1,1 až 1,7 kpa. Pro uvedené teploty (15 až 25 C) vychází parciální tlak syté vodní páry ve vzduchu p d mezi 1,7 až 3,1 kpa. Z uvedeného vyplývá, že parciální tlak vodní páry je: u vzduchu vždy nižší než u spalin, u venkovního vzduchu v zimním období podstatně nižší oproti vnitřnímu vzduchu, resp. vzduchu venkovnímu v letním období, u venkovního vzduchu v zimním období v hodnotách blízkých hodnotám tlaku syté vodní páry ve vzduchu.

23 Parametry spalin a vzduchu pro difúzi vodní páry 4 Příklady parametrů vzduchu Pro příklady parametrů vzduchu potřebných pro výpočet difúze vodní páry jsou uvedeny dva příklady jako kritéria pro období zimní a období letní. Pro zimní období můžeme uvažovat: venkovní teplotu vzduchu t e = -21 C, venkovní povrchovou teplotu t ep = -15 C, relativní vlhkost vzduchu r h = 80 %, parciální tlak vodní páry p d = 0,096 kpa, parciální tlak syté vodní páry p d = 0,12 kpa. Pro letní období, resp. pro vnitřní prostor můžeme zvolit: vnitřní teplotu vzduchu t i = 20 C, vnitřní povrchovou teplotu t ip = 35 C, relativní vlhkost vzduchu r h = 60 %, parciální tlak vodní páry p d = 1,39 kpa, parciální tlak syté vodní páry p d = 2,337 kpa

24 Obecná charakteristika spalin 1 Vlhkost spalin Vlhkost spalin závisí od složení a vlhkosti paliva a od potřeby vzduchu na spalování. Palivo, obsahující více složek vodíku oproti ostatním složkám, vytváří vlhčí spaliny, neboť spalováním vodíku, resp. jeho složek v palivu, vzniká voda. Při spalování uhlíku nebo jeho složek s podílem uhlíku v palivu vznikají suché spaliny obsahující CO 2 spolu s N 2, který je obsažený ve spalovacím vzduchu a neúčastní se hoření. Hořlavé složky paliva vytváří tedy: suché spaliny z uhlíkatých složek nebo z uhlíku obsažených v palivu, vodu, resp. vodní páru u vodíku, resp. vodíkatých složek obsažených v palivu. Přibližně lze složky vodíku a uhlíku u některých paliv vyjádřit: pro uhlí je poměr H:C...0,5 : 1 pro TTO je poměr H:C...1,8:1 pro LTO, naftu je poměr H:C... 2:1 pro zemní plyn je poměr H:C...4:1.

25 Obecná charakteristika spalin 2 Vlhkost paliva Při spalování mokrého paliva vzniká ve spalinách vodní pára z vody, která je obsažená v palivu. Největší možný obsah vody v palivu vykazuje dřevní hmota, u které zároveň je zvýšenou vlhkostí snižována výhřevnost paliva a zvyšuje se i rosný bod spalin. Vyšší vlhkostí paliva se zvyšuje i parciální tlak vodní páry ve spalinách, která vznikne spalováním tohoto paliva.

26 Obecná charakteristika spalin 3 Přebytek vzduchu při spalování Všechny spaliny mají vyšší měrnou vlhkost než jaká je u spalovacího vzduchu. Smícháním spalin se vzduchem se vlhkost směsi vzduch spaliny snižuje. Spaliny jsou přimíchávaným vzduchem sušeny. Větší přebytek vzduchu, jež je potřebný na spalování podle rovnic hoření, snižuje u dané vlhkosti spalin ze spáleného paliva obsah vlhkosti ve spalinách. Zjednodušeně platí, že při nuceném přívodu vzduchu k hořáku, resp. do ohniště, je nízký přebytek vzduchu, např. u přetlakových hořáků. Vyšší přebytek vzduchu je u hořáků atmosférických, při atmosférickém spalování a nejvyšší bývá u podtlakových spotřebičů s řízeným spalováním podle tahu komína. U atmosférických hořáků, např. u plynových spotřebičů, je přebytek vzduchu λ v mezích od 1,4 do 1,6. Spaliny jsou odváděny v závislosti na komínovém tahu s větším nebo menším objemem přisávaného vzduchu na přerušovači tahu.

27 Třísložkový komín bez vzduchové mezery 1 Prostup tepla (obr. 1) Na obr. 1 je zobrazen prostup tepla vyjádřený průběhem teplot ve stěně komína. V komínovém průduchu protékají spaliny při teplotě t i. Přestupem tepla na povrchu komínového průduchu se snižuje teplota povrchu oproti teplotě spalin na teplotu t ip. K většímu přestupu tepla dochází při zvýšení rychlosti proudících spalin okolo povrchu průduchu, např. u vysokých komínů. V komínové tenkostěnné vložce (3), která je z kompaktního materiálu s odolností proti tlaku, vlhkosti a vysoké teplotě spalin, je při prostupu tepla nízká hodnota teplotního spádu. Tomu odpovídá nízký tepelný odpor v důsledku malé tloušťky vrstvy a často větší tepelné vodivosti materiálu. Ve vrstvě tepelné izolace se většinou uplatní nízký součinitel tepelné vodivosti (např. λ = 0,05 W/mK). Při vedení tepla tepelně izolační vrstvou se významně sníží teplota na vstupu do pláště komína (1). Tepelný odpor tepelně izolační vrstvy zásadně rozhoduje o velikosti tepelné ztráty při prostupu tepla stěnou komína. Plášťové tvarovky komína jsou většinou z lehčeného betonu s nižší tepelnou vodivostí než jaká je u komínové vložky.

28 Třísložkový komín bez vzduchové mezery 2 Obr. 1 Průběh teplot stěnou třívrstvého komína

29 Třísložkový komín bez vzduchové mezery 3 Prostup vlhkosti bez kondenzace (obr. 2) Z průběhu parciálního tlaku p d vyplývá podle obr. 2, že komínová vložka (3) má vysoký difúzní odpor, kterým je podstatně snížen parciální tlak vodní páry na vstupu do tepelně izolační vrstvy (2). U tepelně izolační vrstvy má difúzní odpor nízkou, prakticky nulovou hodnotu a čára průběhu parciálního tlaku vodní páry tepelně izolační vrstvou je prakticky vodorovná. V plášťové tvarovce, která je z materiálu kompaktnějšího než tepelná izolace, je difúzní odpor oproti tepelné izolaci vyšší a průběh parciálního tlaku ve vrstvě pláště je zároveň strmější. Na obr. 2 je čárkovaně vykreslen průběh parciálního tlaku vodní páry na mezi sytosti a plnou čarou je vykreslen parciální tlak vodní páry p d u sledovaného stavu. Průběh parciálního tlaku syté vodní páry p d je ve všech polohách nad průběhem parciálního tlaku vodní páry p d. Největší přiblížení obou průběhů nastává na rozhraní vrstev 1 a 2. Ke kondenzaci ve stěně komína, při tomto posuzovaném stavu obou parciálních tlaků vodní páry, nedochází.

30 Třísložkový komín bez vzduchové mezery 4 Obr. 2 Průběh tlaku vodní páry stěnou třívrstvého komína stav bez kondenzace

31 Třísložkový komín bez vzduchové mezery 5 Prostup vlhkosti s kondenzací (obr. 3) V případě sníženého difúzního odporu komínové vložky 3 a při vyšším difúzním odporu plášťové vrstvy komína (1) se čára průběhu tlaku syté vodní páry dostává pod průběh parciálního tlaku vodní páry, odpovídajících podmínek pro spaliny a okolní vzduch. Hypotetické pásmo kondenzace je na obr. 3 mezi vrstvou 2 a 3, tj. v izolaci průduchu a části pláště komína. Zkondenzovaná voda stéká po vnitřním líci komínového pláště. V reálných podmínkách nemohou hodnoty parciálního tlaku vodní páry p d, při prostupu vlhkosti stěnou, nabývat vyšší hodnoty než jaký je tlak syté vodní páry p d. Reálně lze proto průběh čáry parciálního tlaku vodní páry pro sledovaný stav teploty a vlhkosti vzduchu a spalin, přiblížit do bodu 4, místa dotyku obou průběhů parciálních tlaků, jak je uvedeno na obr. 3.

32 Třísložkový komín bez vzduchové mezery 6 Obr. 3 Průběh tlaku vodní páry stěnou třívrstvého komína stav s kondenzací

33 Třísložkový komín se vzduchovou mezerou 1 Prostup vlhkosti při větrané vzduchové mezeře (obr. 1) Na obr. 1 je místem kondenzace vodní páry oblast okolo přechodu z vrstvy tepelné izolace (2) do vrstvy plášťové tvarovky (1) třísložkového komína. U venkovních komínů, u kterých je materiálové složení v plášťové vrstvě s vyšším difúzním odporem (např. obkladem cihelnou nebo dlaždicovou vrstvou), je účinným řešením vytvoření proudícího vzduchu absorbujícího ve vrstvě okolo přechodové plochy izolace do pláště komína. Ve větrané vzduchové mezeře se vytvoří přibližně stejné podmínky, jaké jsou u venkovního vzduchu z hlediska teploty, tlaku, včetně tlaku vodní páry. Na obr. 1 je instruktivně zobrazeno, že na hranici mezi vrstvami 1 a 2 se parciální tlaky nenasycené a nasycené vodní páry dostávají do vodorovného průběhu. Plášť komína z hlediska difúze vodní páry je mimo jakékoliv působení difúze vodní páry. Rozdíl parciálních tlaků mezi vnitřním a vnějším povrchem pláště je prakticky nulový.

34 Třísložkový komín se vzduchovou mezerou 2 Obr. 1 Průběh tlaku vodní páry stěnou stav bez kondenzace

35 Třísložkový komín se vzduchovou mezerou 3 Prostup tepla při větrané vzduchové mezeře (obr. 2) Prostup tepla stěnou s větranou vzduchovou mezerou je zobrazen na obr. 2 pomocí čáry průběhu teploty, v závislosti na tepelném odporu materiálu jednotlivých vrstev. Prostup tepla ze spalin přes stěnu komína do okolního ovzduší je řízen teplotním rozdílem (T i - T e ). U případu třísložkového komína bez větrané vzduchové mezery se na celkovém tepelném odporu stěny komína podílel i plášť komína. U stěny komína s větranou vzduchovou mezerou je pro prostup tepla využit tepelný odpor pouze od vrstev 2 a 3. Větraná vzduchová mezera s parametry okolního vzduchového prostředí musí zajistit větracím vzduchem: odvod tepla z povrchu tepelné izolace a z osálaného vnitřního povrchu pláště komína, odvod vodní páry z přestupu od povrchu tepelné izolace do proudícího vzduchu.

36 Třísložkový komín se vzduchovou mezerou 4 Obr. 2 Průběh teplot stěnou třívrstvého komína s větranou vzduchovou mezerou

37 Větraná vzduchová mezera třísložkového komína 1 Konstrukce vzduchové mezery Konvekcí vzduchu bude z povrchu tepelné izolace odváděno teplo a zároveň pro uchování standardní úrovně parciálního tlaku vodní páry p d bude odváděna i vodní páry v příslušném množství. Vzduchová mezera, vytvořená mezi pláštěm komína a tepelně izolačním obalem komínového průduchu, je v patě komína a pod jeho ústím otevřena do venkovního prostoru. Spodním otvorem v patě komína se nasává vztlakem vzduchu v mezeře okolní vzduch a v ústí komína je do venkovního prostoru vyveden větrací vzduch přes protidešťovou žaluzii. Přirozené proudění vzduchu je způsobené vztlakem ohřívaného a vlhčeného vzduchu ve vzduchové mezeře. Teplota povrchu tepelné izolace T p bude vždy větší než je teplota vzduchu v okolí komína. Teplota proudícího vzduchu v mezeře, v důsledku vlhčení a ohřívání vzduchu, po výšce H, má exponenciální průběh s narůstáním teploty ve směru proudění. Tak jak se mění teplota a vlhkost proudícího vzduchu, tak se mění i hustota vzduchu ve vzduchové mezeře. Výpočtově uvažujeme střední hodnotu teploty proudícího vzduchu T m a tomu pak odpovídá střední hodnota hustoty vzduchu ρ m, která je vstupní hodnotou pro výpočet statického tahu.

38 Větraná vzduchová mezera třísložkového komína 2 Dispozičním tlakem proudícího vzduchu, podle výpočtového schématu na obr , je statický tah, který stanovíme podle vztahu: p H = H. g. (ρ e ρ i ) Pro navrženou světlou průřezovou plochu větracího průduchu A se stanoví rychlost proudění v m. Objemový průtok vzduchu vzduchovou mezerou (vzduch přijímá vlhkost a teplo přiváděné do vzduchové mezery) se v ustáleném stavu stanoví podle vztahu: V v = A. v m Změna teploty vzduchu venkovního prostoru, změna teploty v okolí komína, ale i změna teploty spalin vyvolá proměnné tahové podmínky ve větrané dutině stěny komína. Maximálních hodnot statického tahu je dosahováno v zimním období, kdy zároveň podmínky pro kondenzaci vodní páry jsou kulminující. V letním období, kdy hustota vzduchu je vysoká, dochází ke sníženému proudění vzduchu. Je to však v čase, kdy rozdíl mezi hodnotami parciálního tlaku nasycené a nenasycené vodní páry je dostatečný a ke kondenzaci v konstrukci komína tak nedochází.

39 Větraná vzduchová mezera třísložkového komína 3 Obr. 1 Výpočtové schéma pro návrh větrané vzduchové mezery