Východní (ruská) fronta táhla se od Baltského moře k hranicím Rumunska

Transkript

1 Doba od I. světové války do počátků 90. let, tzv. krátké století, navazuje přímo na naši přítomnost. Krátké století bylo naplněno dvěma světovými válkami, jejichž krutost a ztráty přesahovaly vše, co člověk dosud zažil, a jejich následky jsou patrné dodnes. První světová válka ( ) byla válkou velmocí o světovládu, druhá světová válka ( ) byla bojem proti německému nacismu a italskému a japonskému fašismu. PRVNÍ SVĚTOVÁ VÁLKA, zvaná též jako Velká nebo Světová válka ( ) Příčiny války napětí mezi velmocemi, které vycházelo z nerovnoměrného vývoje, ze sporů o kolonie, ze sociálních otřesů a z nedořešené národnostní otázky uvnitř mnohonárodnostních států růst nacionalismu ideologie vycházející z přesvědčení o výjimečnosti a zpravidla i nadřazenosti vlastního národa růst rasismu teorie o nadřazenosti lidských ras a etnických skupin; nenávist k lidem určité rasy růst militarismu snaha o cílený růst vojenské moci, výzbroje, armády masové působení tisku manipulace s míněním lidí vytvoření koalic a rozdělení světa na bloky, mezi nimiž panovalo nepřátelství Koalice (slibují si, že v případě napadnutí jedné země jí druhá země poskytne plnou vojenskou ochranu) 1882 Trojspolek (centrální/ústřední mocnosti) Německo, Rakousko-Uhersko, Itálie do r (později se přidala Osmanská říše a v r Bulharsko) 1907 Trojdohoda Francie, Rusko, Velká Británie (v r se přidala Itálie, v r USA, Japonsko, Srbsko, Řecko, Rumunsko) Na konci války zůstaly neutrálními Španělsko, Švýcarsko, Nizozemsko a státy Skandinávie Záminka k první světové válce Záminkou k rozpoutání války se stal atentát na následníka Rakousko-Uherského trůnu, synovce Františka Josefa I., Františka Ferdinanda d Este a jeho ženu Žofii Chotkovou. Atentát byl spáchán Gavrilem Principem 28. června 1914 v Sarajevu, hlavním městě Bosny a Hercegoviny. Princip byl srbským studentem, členem tajné organizace Mladá Bosna, jež těžce nesla habsburskou okupaci své země (od r. 1908). Vypuknutí války roku července vypovědělo Rakousko-Uhersko Srbsku válku 3. srpna vyhlásilo Německo válku Francii 4. srpna vstoupila německá vojska do neutrální Belgie, aby tak získala průchod do Francie porušení neutrality Belgie dalo Velké Británii podnět na vypovězení války Německu 6. srpna vypovědělo Rakousko-Uhersko válku Rusku do týdne vstoupily do války proti Rakousko-Uhersku i Francie a Velká Británie malý srbský konflikt tak přerostl ve světovou válku 1

2 Charakter války německé plány na bleskovou válku ztroskotaly válka se stala válkou zákopovou (poziční) vznikly mnohasetkilometrové fronty, nepřátelé byli oddělení často jen několika málo sty metry tato forma války nebyla příliš účinná (pěchota a dělostřelectvo) nakonec válka získává přídomek světová, neboť se jí zúčastnilo 34 zemí do války bylo povoláno asi 70 milionů mužů (z toho 10 milionů se již nevrátilo a 20 milionů se vrátilo s trvalými následky) velkou roli sehrála nová válečná technika (kulomety, minomety, plamenomety, samopaly, motorová vozidla, letadla zjišťovala polohu nepřátel a bombardovala, ponorky, bojový plyn, od 1916 tanky) důležitou roli hrála státní propaganda (dát vojákům cíl, proč bojovat) Válka na frontách Západní fronta od září 1914 se zde vedla zákopová válka, tento stav se do konce války nepodařilo zvrátit táhla se přes Belgii a severovýchod Francie květen 1915 vážné střetnutí u belgického města Ypres (poprvé prakticky použit plynný chlor jako chemická bojová látka, později se podle tohoto města pojmenoval plyn yperit) únor až prosince 1916 bitva u Verdunu jedna z největších bitev války, padlo v ní na obou stranách zhruba vojáků, krajina u Verdunu byla totálně zničena a stopy války nese dodnes (všude jsou i dnes vidět krátery po vybuchlých granátech zarostlé trávou). V blízkosti Verdunu se nachází několik obrovských hřbitovů. Na jednom z nich stojí vysoká socha ženy s tragickou tváří, která si klade prst na němá ústa. Na úpatí sochy je nápis: "Buďte tiše, hrdinové odpočívají". červenec až listopad 1916 bitva na Sommě jedna z nejkrvavějších operací, celkové ztráty na obou stranách přes milion vojáků, Britové první využili tank Východní (ruská) fronta táhla se od Baltského moře k hranicím Rumunska Italská fronta ač byla Itálie dříve spojencem Německa a Rakousko-Uherska v rámci Trojspolku (1882), do války zprvu nevstoupila a byla neutrálním státem, až dne 23. května 1915 se přidala na stranu Trojdohody Balkánská fronta Rakousko-Uhersko vypovědělo Srbsku válku, roku 1916 byly srbské jednotky přepraveny do Řecka, 1917 vypovědělo Řecko válku centrálním mocnostem Válka na moři Bitva u Jutského poloostrova, v průlivu Skagerrak v Severním moři, se uskutečnila a a byla největší námořní bitvou a zároveň jedinou bitvou, ve které se utkaly hlavní síly brit. a něm. loďstva. Německá flotila sice způsobila Britům vážné ztráty, ale vítězství si nárokovala jak Německo, tak i Británie. 2

3 Mapa ukazující Severní moře a průliv Skagerrak Evropa během I. světové války Hospodářská, sociální a politická krize Vyčerpanost a neschopnost obou stran dosáhnout většího úspěchu i rostoucí nepokoje občanů proti bídě a válečným útrapám přivodily na konci r a poč. r hospodářskou, sociální a politickou krizi válčících států (V Německu zemřely v zimě statisíce lidí únavou a vyčerpaností z hladu příděly potravin i jiného zboží). Bojující muže nahradily v továrnách i na polích ženy. 3

4 Obrat ve válce 1. Vstup USA do války na počátku války vyhlásilo neutralitu Američané zpočátku proti vstupu USA do války, po zprávách o krutosti německého postupu ve válce nastala změna nálady ponorková válka Německa se přímo dotkla Američanů po rozšifrování německé zprávy, která vybízela Mexiko k vojenskému zásahu proti USA, vyhlásilo USA válku Německu a jeho spojencům 2. Revoluční události v Rusku r car Mikuláš II. ztratil nejen důvěru obyvatel, ale nebyl ani schopen kontrolovat frontu (abdikace, internace, bez soudu zavražděn) generální stávka přerostla v únorovou revoluci vlády se chopila tzv. prozatímní vláda v říjnu proběhla velká říjnová socialistická revoluce, v jejímž čele stál Vladimír Iljič Uljanov, který přijal přezdívku Lenin ( ) ruský komunistický politik a revolucionář, vůdce bolševické strany, byl u zrodu RSFSR (Ruská sovětská federativní socialistická republika) i SSSR (Svaz sovětských socialistických republik) ruská vláda uzavřela separátní mír s Německem (za rozsáhlé územní ztráty) tím vystoupilo z války Konec války poč. r přednesl americký prezident Wilson poselství v Kongresu a uvedl 14 bodů mírového programu a poválečného uspořádání světa jarní německá ofenzíva na západní frontě i přes přesun sil z Ruska neměla úspěch ztroskotala i rakousko-uherská ofenzíva na Piavě, kde Italové 24. října začali rozhodující útok a rakousko-uherští vojáci se dali na bezhlavý útěk Rakousko-Uhersko zaniklo (např. vznik Československa), přestože rakouskouherská vláda ještě podepsala příměří s Trojdohodou 3. listopadu 1918 ve Villa Giusti u Padovy osamocené Německo 11. listopadu 1918 podepsalo příměří v Compiègne ve Francii, čímž první světová válka skončila Výsledky války zánik čtyř monarchií: Rakousko-Uhersko, Rusko, Osmanská říše (Turecko), Německo vznik nástupnických států: Rakouská republika, Československá republika, Maďarsko, Polsko, Jugoslávie změny na mapě Evropy: od Ruska se oddělila Litva, Lotyšsko, Estonsko, Finsko růst úlohy USA: konec prvenství Evropy, USA věřitelem Evropy (Evropa zadlužena), USA, Švédsko, Nizozemí a Švýcarsko = finanční vítězové přeorientování průmyslu z válečného na jiný => nezaměstnanost (hlavně 2 roky po válce) velké ztráty: jak materiální, tak na životech po válce: hospodářská krize otřeseny dosavadní morální hodnoty vznik Společnosti národů (1920): měla zajistit mír a řešit problémy diplomatickou cestou, sídlo v Ženevě, vytvořen smírčí soud v Haagu (Nizozemí) 4

5 Dozvuky války Pařížská mírová konference konala se v roce 1919 byla mezinárodní konferencí pořádanou vítězi první světové války projednávaly se mírové smlouvy mezi státy Trojdohody, jejich spojenci a poraženými centrálními mocnostmi, tedy Německem, Rakouskem, Maďarskem, Bulharskem a Osmanskou říší účastnili se jí představitelé celkem 32 států Versailleská mírová smlouva smlouva požadovala, aby Německo přijalo plnou odpovědnost za vypuknutí první světové války a aby zaplatilo značné válečné reparace státům Dohody (Německo muselo splácet 132 miliard marek). Dále Německo ztratilo část svého území a všechny své kolonie v Africe a Oceánii. Německá armáda byla omezena na mužů. Smlouva dále definovala poválečné hranice evropských států. Smlouva byla podepsána 28. června 1919 a ratifikována Společností národů 10. ledna Text smlouvy je dodnes jako zákon č. 217/1921 Sb. součástí právního pořádku České republiky. Následky smlouvy ochromila německou ekonomiku ve 20. letech i během zničující velké hospodářské krize ve 30. letech. Ve výsledku to umožnilo nástup nacismu a následné převzetí moci Adolfem Hitlerem. Evropa po roce