N E M O C I Z P O V O L Á N Í V ČESKÉ REPUBLICE

Transkript

1 N E M O C I Z P O V O L Á N Í V ČESKÉ REPUBLICE STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV ISSN

2 Vydává: STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV Šrobárova Praha 10 Ředitelka: Ing. Jitka Sosnovcová Centrum hygieny práce a pracovního lékařství Vedoucí: MUDr. Michael Vít, Ph.D. Zpracovali: As. MUDr. Zdenka Fenclová, CSc. 1,2 Dana Havlová 1 Bc. Michaela Voříšková, DiS. 1 doc. MUDr. Pavel Urban, CSc. 1,2 prof. MUDr. Daniela Pelclová, CSc. 2 Mgr. Jan Žofka 3 1 Státní zdravotní ústav, Centrum hygieny práce a pracovního lékařství, Šrobárova 48, Praha 10 registrnzp@szu.cz 2 Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta, Klinika pracovního lékařství 1. LF UK a VFN v Praze Na Bojišti 1, Praha Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky Palackého náměstí 4, P.O.BOX 60, Praha 2 uzis@uzis.cz Praha, květen 2015 Z d r o j : N á r o d n í r e g i s t r n e m o c í z p o v o l á n í 2/106

3 Obsah Obsah TEXTOVÁ ČÁST Nemoci z povolání a ohrožení nemocí z povolání hlášené v ČR v roce Úvod Rozbor profesionálních onemocnění hlášených v ČR v roce Nemoci z povolání a ohrožení nemocí z povolání odhlášené z NRNP v ČR v roce Rozbor profesionálních onemocnění odhlášených v ČR v roce TABULKOVÁ ČÁST Nemoci z povolání hlášené v ČR Vývoj počtu hlášených případů nemocí z povolání v letech Vývoj počtu hlášených případů nemocí z povolání na 100 tisíc nemocensky pojištěných osob v letech Rozdělení hlášených případů nemocí z povolání podle evidenčních kódů, srovnání s rokem Rozdělení hlášených případů nemocí z povolání podle krajů vzniku, pohlaví a kapitol seznamu nemocí z povolání Rozdělení hlášených případů nemocí z povolání podle evidenčních kódů nemocí z povolání, pohlaví a krajů vzniku Hlášené případy nemocí z povolání asthma bronchiale a alergické rinitidy; rozdělení podle vyvolávajících nox Hlášené případy kožních nemocí z povolání; rozdělení podle vyvolávajících nox Rozdělení hlášených případů nemocí z povolání podle CZ NACE, pohlaví a kapitol seznamu nemocí z povolání a) Rozdělení hlášených případů nemocí z povolání podle evidenčních kódů nemocí z povolání a podle CZ NACE A01 C b) Rozdělení hlášených případů nemocí z povolání podle evidenčních kódů nemocí z povolání a podle CZ NACE D35 S Rozdělení hlášených případů nemocí z povolání podle CZ NACE a podle krajů vzniku Rozdělení hlášených případů nemocí z povolání podle evidenčních kódů nemocí z povolání, diagnóz, pohlaví, věku a délky expozice Rozdělení hlášených případů nemocí z povolání podle evidenčních kódů nemocí z povolání, pohlaví, věku a délky expozice Rozdělení hlášených případů nemocí z povolání podle velikostí podniků (počtu zaměstnanců) Rozdělení hlášených případů nemocí z povolání podle evidenčních kódů nemocí z povolání a podle kategorií práce Rozdělení hlášených případů nemocí z povolání podle klasifikace zaměstnání CZ-ISCO, pohlaví a kapitol seznamu nemocí z povolání Rozdělení hlášených případů nemocí z povolání podle evidenčních kódů seznamu nemocí z povolání a podle klasifikace zaměstnání CZ-ISCO Rozdělení hlášených případů nemocí z povolání podle klasifikace zaměstnání CZ-ISCO a podle krajů vzniku Z d r o j : N á r o d n í r e g i s t r n e m o c í z p o v o l á n í 3/106

4 2.2 Ohrožení nemocí z povolání hlášená v ČR Rozdělení hlášených případů ohrožení nemocí z povolání podle krajů vzniku, pohlaví a kapitol seznamu nemocí z povolání Rozdělení hlášených případů ohrožení nemocí z povolání podle evidenčních kódů nemocí z povolání, pohlaví a krajů vzniku Rozdělení hlášených případů ohrožení nemocí z povolání podle CZ NACE, pohlaví a kapitol seznamu nemocí z povolání Rozdělení hlášených případů ohrožení nemocí z povolání podle evidenčních kódů nemocí z povolání a podle CZ NACE Rozdělení hlášených případů ohrožení nemocí z povolání podle CZ NACE a podle krajů vzniku Rozdělení hlášených případů ohrožení nemocí z povolání podle evidenčních kódů nemocí z povolání, diagnóz, pohlaví, věku a délky expozice Rozdělení hlášených případů ohrožení nemocí z povolání podle evidenčních kódů nemocí z povolání, pohlaví, věku a délky expozice Rozdělení hlášených případů ohrožení nemocí z povolání podle velikostí podniků (počtu zaměstnanců) Rozdělení hlášených případů ohrožení nemocí z povolání podle evidenčních kódů nemocí z povolání a podle kategorií práce Rozdělení hlášených případů ohrožení nemocí z povolání podle klasifikace zaměstnání CZ-ISCO, pohlaví a kapitol seznamu nemocí z povolání Rozdělení hlášených případů ohrožení nemocí z povolání podle evidenčních kódů nemocí z povolání a podle klasifikace zaměstnání CZ-ISCO Rozdělení hlášených případů ohrožení nemocí z povolání podle klasifikace zaměstnání CZ-ISCO a podle krajů vzniku Nemoci z povolání a ohrožení nemocí z povolání odhlášená z NRNP v ČR Vývoj počtu odhlášených případů nemocí z povolání a ohrožení nemocí z povolání v letech Rozdělení odhlášených případů nemocí z povolání a ohrožení nemocí z povolání podle pohlaví a roku hlášení nemocí z povolání Rozdělení odhlášených případů nemocí z povolání a ohrožení nemocí z povolání podle kapitol, evidenčních kódů, diagnóz a podle roku hlášení nemocí z povolání Rozdělení odhlášených případů nemocí z povolání a ohrožení nemocí z povolání podle kapitol, evidenčních kódů a podle odvětví ekonomické činnosti CZ NACE Rozdělení odhlášených případů nemocí z povolání a ohrožení nemocí z povolání podle odvětví ekonomické činnosti CZ NACE, pohlaví a roku hlášení nemocí z povolání Rozdělení odhlášených případů nemocí z povolání a ohrožení nemocí z povolání podle kapitol, evidenčních kódů, diagnóz a podle doby trvání nemocí z povolání Rozdělení odhlášených případů nemocí z povolání a ohrožení nemocí z povolání podle kapitol, evidenčních kódů, diagnóz a podle věku a délky expozice Odhlášené případy kožních nemocí z povolání a ohrožení nemocí z povolání; rozdělení podle evidenčních kódů kódů kódů a vyvolávajících nox GRAFICKÁ ČÁST Nemoci z povolání a ohrožení nemocí z povolání hlášené v ČR Vývoj počtu hlášených případů nemocí z povolání a ohrožení nemocí z povolání v letech Z d r o j : N á r o d n í r e g i s t r n e m o c í z p o v o l á n í 4/106

5 3.2 Nemoci z povolání hlášené v ČR Struktura hlášených případů nemocí z povolání podle krajů vzniku Počet hlášených nemocí z povolání podle kapitol seznamu nemocí z povolání na 100 tisíc pojištěnců v krajích ČR Struktura hlášených případů nemocí z povolání podle kapitol seznamu nemocí z povolání Struktura hlášených případů nemocí z povolání podle velikostí podniků (počtu zaměstnanců) CZ NACE s nejvyšším počtem hlášených případů nemocí z povolání Nejčastěji se vyskytující diagnózy hlášených případů nemocí z povolání Ohrožení nemocí z povolání hlášená v ČR Struktura hlášených případů ohrožení nemocí z povolání podle krajů vzniku Struktura hlášených případů ohrožení nemocí z povolání podle kapitol seznamu nemocí z povolání Struktura hlášených případů ohrožení nemocí z povolání podle velikostí podniků (počtu zaměstnanců) CZ NACE s nejvyšším počtem hlášených případů ohrožení nemocí z povolání Diagnózy hlášených případů ohrožení nemocí z povolání Nemoci z povolání a ohrožení nemocí z povolání odhlášené z NRNP v ČR Struktura odhlášených případů nemocí z povolání a ohrožení nemocí z povolání podle pohlaví Struktura odhlášených případů nemocí z povolání a ohrožení nemocí z povolání podle kapitol seznamu nemocí z povolání CZ NACE s nejvyšším počtem odhlášených případů nemocí z povolání a ohrožení nemocí z povolání Nejčastěji se vyskytující diagnózy odhlášených případů nemocí z povolání a ohrožení nemocí z povolání PŘÍLOHY Seznam kódů pro evidenci profesionálních onemocnění hlášených do Registru nemocí z povolání Klasifikace ekonomických činností CZ NACE Klasifikace zaměstnání CZ-ISCO (Hlavní třídy a třídy) Zkratky názvů krajů Kategorizace prací Značky v tabulkách a grafech Z d r o j : N á r o d n í r e g i s t r n e m o c í z p o v o l á n í 5/106

6 1. Textová část 1.1 Nemoci z povolání a ohrožení nemocí z povolání hlášené v ČR v roce Úvod Tato publikace navazuje na publikační řadu z edice Zdravotnická statistika, kterou vydával Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky (ÚZIS ČR) od roku Počínaje údaji o nemocech z povolání hlášených v roce 2008 vydává publikaci v elektronické podobě Státní zdravotní ústav (SZÚ) ve spolupráci s ÚZIS ČR. Publikace slučuje původní Přehled profesionálních nemocnění hlášených v České republice publikovaný SZÚ a publikaci Nemoci z povolání vydávanou ÚZIS ČR. Od roku 2010 jsou součástí publikace i data o počtu odhlášených případů nemocí z povolání/ohrožení nemocí z povolání, která byla dříve zveřejňovaná samostatně. Výskyt profesionálních onemocnění zahrnujících nemoci z povolání a ohrožení nemocí z povolání je významným ukazatelem zdravotního stavu i pracovních podmínek. Všechna nově vzniklá a uznaná či ukončená profesionální onemocnění se na základě zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, a vyhlášky MZ č. 116/2012 Sb., o předávání údajů do Národního zdravotního informačního systému (NZIS), následně hlásí do Národního registru nemocí z povolání (NRNP), ze kterého data v této publikaci vycházejí. Národní registr nemocí z povolání byl založen v roce 1991 a navázal na dlouhodobé statistické sledování nemocí z povolání, které bylo zajišťováno prostřednictvím výkazů již od roku Statistickou jednotkou vstupující do registru je každá nově zjištěná a uznaná nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání vzniklá v důsledku výkonu zaměstnání v rámci současného či dřívějšího pracovního poměru k zaměstnavateli se sídlem na území České republiky, bez ohledu na státní příslušnost, tj. včetně cizinců. Státní zdravotní ústav zajišťuje sběr a zpracování dat vstupujících do NRNP, jehož je ÚZIS ČR správcem. Hlášení o uznání nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání podává do NRNP Středisko nemocí z povolání (SNZP). Vstupním formulářem pro evidenci jednotlivých případů v registru je Hlášení o uznání - nemoci z povolání - ohrožení nemocí z povolání. Pro vyplňování tohoto tiskopisu a sběr dat byly vydány závazné pokyny k obsahu datové struktury, které jsou k dispozici na internetových stránkách SZÚ a ÚZIS ČR. Od jsou k uznávání NzP, v souladu se zákonem č. 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách, určena nová SNZP, jejichž seznam a oblast působnosti jsou k dispozici na webových stránkách MZ ČR. Postup při uznávání nemocí z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání upravuje s účinností od vyhláška MZ a MPSV č. 104/2012 Sb., ze dne 22. března 2012, o stanovení bližších požadavků na postup při posuzování a uznávání nemocí z povolání a okruh osob, kterým se předává lékařský posudek o nemoci z povolání, podmínky, za nichž nemoc nelze nadále uznat za nemoc z povolání, a náležitosti lékařského posudku (vyhláška o posuzování nemocí z povolání). Nemoci z povolání jsou podle 1 odst. (1) nařízení vlády č. 290/1995 Sb., nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek uvedených v Seznamu nemocí z povolání. Nemocí z povolání se rozumí též akutní otrava vznikající nepříznivým působením chemických látek. Dne vstoupilo v platnost nařízení vlády č. 114/2011 Sb. ze dne 6. dubna 2011, kterým se upravuje původní Seznam nemocí z povolání. Jednotlivé druhy nemocí z povolání jsou uvedeny Z d r o j : N á r o d n í r e g i s t r n e m o c í z p o v o l á n í 6/106

7 v příloze tohoto nařízení. V publikaci se využívá forma tohoto seznamu rozšířená o dodatkové evidenční kódy. Tento rozšířený seznam kódů pro evidenci profesionálních onemocnění hlášených do NRNP je každoročně aktualizován a uveden na konci publikace. Další změny Seznamu nemocí z povolání přineslo nařízení vlády č. 168/2014 Sb., které se však vzhledem ke své účinnosti od projeví až na datech let počínaje rokem Ohrožením nemocí z povolání se podle 347 zákoníku práce zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, rozumí takové změny zdravotního stavu, jež vznikly při výkonu práce nepříznivým působením podmínek, za nichž vznikají nemoci z povolání, avšak nedosahují takového stupně poškození zdravotního stavu, který lze posoudit jako nemoc z povolání, a další výkon práce za stejných podmínek by vedl ke vzniku nemoci z povolání. Lékařský posudek o ohrožení nemocí z povolání vydává poskytovatel zdravotních služeb příslušný k vydání lékařského posudku o nemoci z povolání. Vláda může stanovit nařízením, které změny zdravotního stavu jsou ohrožením nemocí z povolání, a podmínky, za jakých se uznávají. U jedné osoby může být ve sledovaném roce nahlášeno více případů nemocí z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání (dále profesionálních onemocnění), a to i když se jedná o stejnou položku seznamu nemocí z povolání, diagnózu MKN-10 nebo byla nemoc vyvolána stejným škodlivým faktorem (noxou). Nemoc z povolání může být zjištěna a následně nahlášena i po ukončení pracovního poměru, např. u osob pobírajících starobní důchod. V případě vydání lékařského posudku, že osoba, jejíž nemoc byla uznána za nemoc z povolání, resp. ohrožení nemocí z povolání, již podmínky pro uznání nesplňuje, zasílá se do NRNP hlášení o ukončení nemoci z povolání, resp. ohrožení nemocí z povolání. Tato publikace zahrnuje všechny případy profesionálních onemocnění nahlášené do NRNP v daném roce až po nabytí právních účinků rozhodnutí o uznání či ukončení nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání bez ohledu na jejich skutečné datum zjištění či uznání. Data jsou v publikaci strukturována podle pohlaví, dále podle diagnóz, území vzniku, kategorií práce, Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) a podle Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE). U nemocí z povolání/ohrožení nemocí z povolání se uvádí také věk v době zjištění nemoci z povolání a délka expozice. Nemoci z povolání/ohrožení nemocí z povolání jsou v publikaci členěny podle kraje jejich vzniku, tzn. místa, kde zaměstnanec vykonával pracovní činnost, při které byl vystaven škodlivým účinkům noxy vedoucí k příslušné nemoci z povolání či ohrožení nemocí z povolání. U některých onemocnění nebylo možné místo vzniku přesně lokalizovat. V těchto případech se uvádí kategorie místa vzniku nazvaná území ČR - více krajů označující případy, které vznikly na neurčeném místě území ČR. U nemocí z povolání či ohrožení nemocí z povolání vzniklých mimo území ČR jsou případy zařazeny do kategorie nazvané zahraničí. V publikaci se pro výpočet relativních ukazatelů incidence případů nemocí z povolání používají jako referenční skupina obyvatel průměrné počty osob v civilním sektoru nemocensky pojištěných dle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Údaje jsou převzaté z dat ČSÚ. Vypovídací schopnost ukazatelů incidence se snižuje s délkou doby, která uplyne mezi expozicí škodlivým účinkům nox a výsledným diagnostikováním a nahlášením nemoci z povolání. Během tohoto časového posunu dochází ke změnám ve struktuře a počtu pracujících (nemocensky pojištěných osob) podle různých charakteristik (věk, pohlaví, druh zaměstnání a ekonomická činnost atd.). Z d r o j : N á r o d n í r e g i s t r n e m o c í z p o v o l á n í 7/106

8 Další informace k Národnímu registru nemocí z povolání zveřejňuje zpracovatel registru (SZÚ) na internetových stránkách na adrese: a správce registru (ÚZIS) na internetových stránkách na adrese: Mgr. Jan Žofka Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky Palackého náměstí 4, P.O.BOX Praha Rozbor profesionálních onemocnění hlášených v ČR v roce 2014 V roce 2014 bylo v České republice u 1065 pracovníků (467 žen a 598 mužů) hlášeno celkem 1250 profesionálních onemocnění, z toho bylo 1214 nemocí z povolání a 36 ohrožení nemocí z povolání. Incidence profesionálních onemocnění byla 28,0 případů na 100 tisíc zaměstnanců v civilním sektoru nemocensky pojištěných podle zákona č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Rozbor dat ukázal, že u 145 osob byly v průběhu roku hlášeny dvě, u 15 osob tři, u 2 osob čtyři a u jedné osoby pět nemocí z povolání, ohrožení nemocí z povolání nebo jejich kombinace. Nejčastěji hlášenou kombinací (85 případů) byl syndrom karpálního tunelu na pravé a na levé ruce vzniklý při práci s přetěžováním končetin nebo při práci s vibrujícími nástroji. Ve srovnání s rokem 2013 (1, 2) vzrostl v roce 2014 celkový počet hlášených profesionálních onemocnění o 208, tj. o 20,0 % případů. Incidence profesionálních onemocnění vzrostla o 4,5 případů na 100 tisíc pojištěnců v civilním sektoru. Nemoci z povolání Nejvíce nemocí z povolání bylo v roce 2014 diagnostikováno v Moravskoslezském kraji (celkem 380, tj. 31,3 % všech hlášených případů). Nejpočetnější kategorii hlášených nemocí z povolání v Moravskoslezském kraji představovala onemocnění způsobená fyzikálními faktory 199, tj. 38,3 % všech případů hlášených v rámci kapitoly II seznamu nemocí z povolání. Šlo zejména o pneumokoniózu způsobenou prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (položka III. 1, celkem 124 případů), o nemoci z přetěžování končetin (položky II. 9 II. 11, celkem 109 případů) a o nemoci z vibrací (položky II. 6 II. 8, celkem 85 případů). Ve srovnání s rokem 2013 došlo v deseti krajích k nárůstu počtu hlášených nemocí z povolání o 2 99 případů. Největší nárůst byl zaznamenán v kraji Moravskoslezském (o 99 případů) a v kraji Ústeckém (o 76 případů). V dalších krajích byl zaznamenán pokles o 4 19 případů. Největší pokles byl v kraji Vysočina. U devítí pracovníků vznikla nemoc z povolání při plnění pracovních úkolů na různých místech České republiky a 29 onemocnění vzniklo u pracovníků při práci v zahraničí (nárůst o 15 případů proti roku 2013). Z d r o j : N á r o d n í r e g i s t r n e m o c í z p o v o l á n í 8/106

9 V roce 2014 nejčastěji onemocněli pracovníci v odvětví ekonomické činnosti těžba a dobývání (CZ NACE B05 09), celkem 238 případů. V sestupném pořadí následovalo odvětví zdravotní a sociální péče (CZ NACE Q86 88) se 224 případy a odvětví výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů (CZ NACE C29) se 139 hlášenými případy. V dalších odvětvích ekonomických činností, které jsou uvedeny v tabulce 2.1.8, byl počet hlášených nemocí z povolání v rozmezí případů. Při těžbě a dobývání nerostných surovin dominovaly zejména nemoci způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (156 případů) a onemocnění z vibrací (46 případů). V odvětví ekonomické činnosti zdravotní a sociální péče převažovala zejména přenosná a parazitární onemocnění (171 případů, z toho scabies 79krát a spalničky 63krát). Jiná profesionální onemocnění zde byla zjišťována méně často profesionální dermatózy 38krát, nemoci z přetěžování končetin 10krát (z toho tendosynovitida svalů předloktí 4krát, syndrom karpálního tunelu 3krát, epikondylitida pažní kosti 2krát a artróza zápěstí jednou), astma bronchiale 3krát a alergická rinitida 2krát. Onemocnělo celkem 97 sester, 37 pracovníků v sociálních službách, 24 sanitářů, 16 uklízečů, 13 lékařů, 8 fyzioterapeutů, 5 ošetřovatelů, 4 kuchaři, 2 zdravotnické asistentky, 3 administrativní pracovnice, 3 pečovatelky, 3 radiologičtí asistenti, 2 poštovní manipulátorky, 2 zubní laboranti, dále onemocněla zdravotnická laborantka, zubní instrumentářka, provozní, recepční a jeden zubní technik. U pracovníků při výrobě motorových vozidel převažovala onemocnění z přetěžování končetin (98 případů), alergická onemocnění plic (celkem 19 případů, z toho u 15 osob vzniklo onemocnění v důsledku působení izokyanátů) a profesionální dermatózy (12 případů). Nejvíce nemocí z povolání vzniklo v roce 2014 v podnicích s 500 a více zaměstnanci (celkem 679, tj. 55,9 % případů). U osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) byla hlášena nemoc z povolání celkem 6krát. Šlo o silikózu plic u dvou kameníků. Jeden lesní dělník onemocněl epikondylitidou pažní kosti z přetěžování končetin, druhý artrózou loketního kloubu při práci s vibračními nástroji. U klempíře vznikla artróza zápěstního kloubu z přetěžování končetin a u topenáře syndrom karpálního tunelu z vibrací. Nemocí z povolání v roce 2014 nejčastěji onemocněli pracovníci zařazení podle Klasifikace zaměstnání (CZ ISCO) do hlavní třídy č. 8 s názvem Obsluha strojů a zařízení, montéři (celkem 492, tj. 40,5 % případů) a do hlavní třídy č. 7 s názvem Řemeslníci a opraváři (celkem 351, tj. 28,9 % případů). V obou těchto dvou hlavních třídách se nejčastěji vyskytovala onemocnění způsobená fyzikálními faktory (celkem 224 a 231 případů). V dalších třídách bylo postiženo celkem 7 až 111 pracovníků. Nejvíce nemocí z povolání vzniklo u pracovníků při práci zařazené zaměstnavatelem do rizikové kategorie 2R až 4 celkem 562, tj. 46,3 % případů. Při práci nerizikové zařazené zaměstnavatelem do kategorie 1 a 2 vzniklo celkem 504, tj. 41,5 % onemocnění. U 132 případů nebyla kategorizace práce zaměstnavatelem dosud provedena, u 16 případů nebyl údaj o kategorizaci práce zaměstnavatelem na hlášence Krajskými hygienickými stanicemi (KHS) vyplněn. Podle hygienických posudků vypracovaných KHS nebo Státním úřadem pro jadernou bezpečnost (SÚJB) vzniklo při pracích, které byly šetřeny a následně zařazeny do rizikové kategorie 2R až 4, celkem 559, tj. 46,1 % nemocí z povolání. Při nerizikových pracích zařazených do kategorie 1 a 2 vzniklo celkem 213, tj. 16,8 % Z d r o j : N á r o d n í r e g i s t r n e m o c í z p o v o l á n í 9/106

10 nemocí z povolání. Ve 45 případech se KHS nemohla v době šetření ke kategorizaci práce spolehlivě vyjádřit a ve 406 případech nebyl údaj o kategorizaci práce KHS na hlášence vyplněn. Při pracích, které byly kategorizovány zaměstnavatelem jako nerizikové, vznikaly zejména kožní nemoci z povolání (145 případů), nemoci přenosné a parazitární (171 případů) a alergické nemoci plic a horních cest dýchacích (41 případů), u nichž dopředu nelze možnost onemocnění předvídat, protože se zde uplatňuje také individuální vnímavost jednotlivých osob. Problémem zůstávají nemoci z povolání, které vznikly v důsledku působení fyzikálních faktorů (hluk, vibrace a přetěžování končetin) u prací původně zaměstnavatelem zařazených do nerizikových kategorií 1 a 2 (celkem 141 případů). Protože v rámci šetření nemoci z povolání bylo KHS nebo SÚJB ověřeno, že podmínky vzniku nemoci z povolání byly splněny, znamená to, že u těchto případů byla původní kategorizace prací provedena zaměstnavatelem chybně. Nejvíce nemocí z povolání bylo vyvoláno působením fyzikálních faktorů (kapitola II 520 případů). V sestupném pořadí následovaly nemoci týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice (kapitola III 273 případů), nemoci přenosné a parazitární (kapitola V 230 případů), nemoci kožní (kapitola IV 179 případů), nemoci způsobené chemickými látkami (kapitola I 9 případů) a nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli (kapitola VI 3 případy). Chemické látky (kapitola I) vyvolaly v roce 2014 u 9 osob celkem 6 akutních intoxikací (dvakrát intoxikaci oxidem uhelnatým, jednou podráždění dýchacích cest a plic chlórem, jednou akutní konjunktivitidu po expozici směsí chemických látek, jednou akutní intoxikaci olovem a jednou horečku svářečů) a 3 chronické intoxikace (jednu po expozici olovem, jednu po expozici uhlovodíkům a jednu chronickou konjunktivitidu po expozici směsí chemických látek). Fyzikální faktory (kapitola II) způsobily v roce 2014 celkem 42,8 % ze všech hlášených nemocí z povolání. V rámci položky II. 1 nemoc způsobená ionizujícím zářením, byl v roce 2014 u 8 pracovníků hlášen bazaliom kůže (evidenční kód II. 1. c). Uvedení pracovníci byli exponování ionizujícímu záření v uranových dolech v letech Doba latence se pohybovala od 32 do 61 let, medián byl 54,5 roku. Percepční kochleární vada sluchu způsobená hlukem (položka II. 4) byla zjištěna u 17 pracovníků v deseti odvětvích ekonomické činnosti v různých profesích. Nejčastěji byli zastoupeni zámečníci (7krát). Práce s vibrujícími nástroji a zařízeními (položky II. 6 II. 8) způsobila v roce 2014 celkem 154 onemocnění, což představovalo 12,7 % ze všech nemocí z povolání hlášených v tomto roce. Sekundární Raynaudův syndrom prstů rukou z práce s vibrujícími nástroji (položka II. 6) byl diagnostikován u 15 osob celkem 29krát, tzn., že u 14 osob byl sekundární Raynaudův syndrom prstů rukou na obou horních končetinách. Onemocněli především zámečníci (4 osoby), brusiči kovů (3 osoby) a svářeči (3 osoby). V dalších profesích (stavební dělník, kameník, instalatér, autoklempíř, řidič nákladního vozu) onemocněl vždy jeden pracovník. Poškození periferních nervů horních končetin z práce s vibrujícími nástroji (položka II. 7) vzniklo celkem 115krát. Syndrom karpálního tunelu byl zjištěn 108krát, poškození ulnárního nervu v oblasti lokte bylo Z d r o j : N á r o d n í r e g i s t r n e m o c í z p o v o l á n í 10/106

11 zaznamenáno 7krát. Onemocněli převážně zámečníci (28krát), horníci (22krát), brusiči kovů (9krát). V dalších 28 profesích došlo k postižení 1 5 pracovníků. Onemocnění kostí a kloubů rukou nebo zápěstí nebo loktů z práce s vibrujícími nástroji (položka II. 8) bylo diagnostikováno u 9 pracovníků v různých profesích celkem 10krát. Artróza v oblasti loketních kloubů vznikla 9krát a rhizartróza jednou. V roce 2014 bylo hlášeno celkem 341 případů nemocí z přetěžování končetin (položky II. 9 II. 11), což představovalo 28,1 % ze všech hlášených nemocí z povolání. Nemoci šlach, šlachových pochev nebo úponů svalů nebo kloubů končetin z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování končetin (položka II. 9) bylo v roce 2014 zjištěno celkem 125 případů. Nejčastěji byli postiženi montážní dělníci (31krát) a lesní dělníci (8krát). V dalších 45 profesích onemocněl 1 5 pracovníků. Epikondylitida kosti pažní byla diagnostikována 46krát (37krát v oblasti radiální, 9krát v oblasti ulnární). Entezopatie natahovače prstů rukou vznikla jednou. Artróza kloubů z přetěžování končetin vznikla 33krát, z toho rhizartróza 16krát, artróza drobných kloubů rukou a zápěstí 7krát, artróza loktů 6krát. Oboustranná artróza akromioklavikulárního kloubu byla diagnostikována u hutního zedníka a oboustranná artróza kolenního kloubu u horníka-rubače. Skákavý prst byl diagnostikován 22krát, morbus de Quervain 8krát, tendosynovitida flexorů a extenzorů prstů a předloktí 7krát, impingement syndrom 6krát, adhezivní kapsulitida 2krát. Nemoci periferních nervů končetin charakteru úžinového syndromu z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování (položka II. 10) byly zjištěny v roce 2014 celkem 209krát. Syndrom karpálního tunelu byl diagnostikován 202krát, léze ulnárního nervu v oblasti lokte 7krát. Nejčastěji byli postiženi montážní dělníci (71krát), šičky (11krát), svářeči (10krát). V dalších 57 profesích onemocněl 1 6 pracovníků. Jednostranná nebo oboustranná bursitida z tlaku (položka II. 11) vznikla v roce 2014 celkem 7krát. V oblasti subakromiální byla zjištěna u 4 osob. Onemocněla prodavačka potravinářského zboží, skladnice, třídič nakládky a obsluha stroje pro výrobu skla. Jednostranná burzitida olekranonu vlevo vznikla u horníka. Nemoci dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice (kapitola III) byly diagnostikovány v roce 2014 celkem ve 273 případech. Pneumokoniózy způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (položka III. 1) byly diagnostikovány u 166 mužů. Nejvíce onemocnění bylo hlášeno z Moravskoslezského kraje a z kraje Středočeského (124 a 36 případů). Převažovaly pneumokoniózy uhlokopů s typickými rtg znaky prašných změn (evidenční kód III případů). Onemocněli zejména pracovníci při těžbě a dobývání nerostných surovin (CZ NACE B05 08 celkem 149 případů) a pracovníci při výrobě základních kovů, hutním zpracování kovů a ve slévárenství (9 případů). V dalších čtyřech odvětvích ekonomické činnosti onemocněl 1 3 pracovníci. Azbest vyvolal v roce 2014 onemocnění plic a pohrudnice celkem u 21 pracovníků. Azbestóza (položka III. 2. a) vznikla 3krát u pracovníků exponovaných azbestu v letech Hyalinóza pohrudnice s ventilační poruchou restrikčního typu (položka III. 2. b) vznikla 4krát u pracovníků, kteří byli vystaveni azbestu v letech Mezoteliom pleury (položka III. 2. c) vznikl 5krát a mezoteliom Z d r o j : N á r o d n í r e g i s t r n e m o c í z p o v o l á n í 11/106

12 pobřišnice jednou u pracovníků, kteří byli exponováni azbestu v letech (doba latence byla v rozmezí 7 až 55 let, medián byl 38,5 roku). Rakovina plic (položka III. 2. d) ve spojení s azbestózou (6krát) nebo hyalinózou pleury (4krát) vznikla u pracovníků exponovaných azbestu v letech (doba latence byla v rozmezí 29 až 62 let, medián byl 47 let). Pneumokonióza ze svařování (položka III. 4) vznikla u jednoho pracovníka, který byl exponován svářečským dýmům celkem 36 let. Rakovina plic z radioaktivních látek (položka III. 6) byla v roce 2014 hlášena u 8 osob. Postižení pracovníci byli exponováni ionizujícímu záření při těžbě uranových rud převážně v letech Doba latence byla od 53 do 67 let, medián byl 60,5 roku. Rakovina dýchacích cest způsobená koksárenskými plyny (položka III. 7) vznikla u zámečníka na koksovně, který byl exponován uvedené noxe v letech (doba latence byla 25 let). Exogenní alergická alveolitida (položka III. 9) typu izokyanátové plíce vznikla u pěti pracovníků při výrobě motorových vozidel po expozici výparům difenylmetan-4,4-diisokyanátu. Farmářská plíce byla diagnostikována 5krát a sladovnická plíce jednou. Bronchiálním astmatem (evidenční kód III ) nebo alergickou rinitidou (evidenční kód III ) onemocnělo v roce 2014 celkem 49 pracovníků, přičemž kombinace onemocnění astmatem a alergickou rinitidou se vyskytla celkem 7krát. Astma bronchiale vzniklo 40krát a alergická rýma 16krát. Nejčastěji byli postiženi pracovníci při výrobě motorových vozidel, přívěsů a návěsů (CZ NACE C29 celkem 16 případů) a pracovníci při výrobě potravinářských výrobků (CZ NACE C10 celkem 8 případů). V 58,9 % případů bylo onemocnění vyvoláno pouze jedním alergenem. Ve zbývajících případech se na vzniku onemocnění podílely dvě až osm nox. Nejčastějším vyvolavatelem astmatu byly izokyanáty (celkem 11 případů). U alergické rýmy byla z alergenů nejčastěji zastoupena mouka (4 případy). Ostatní noxy se vyskytly méně často nebo pouze ojediněle. Rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou způsobenou prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (položka III. 12) byla v roce 2014 diagnostikována u 7 horníků, kteří byli exponování prachu s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého v letech Doba latence byla v rozsahu 41 až 66 let, medián byl 55 let. Kožních nemocí z povolání (kapitola IV) bylo v roce 2014 diagnostikováno celkem 179 případů. Kontaktní alergická dermatitida byla zjištěna 146krát, iritační dermatitida 30krát, proteinová dermatitida, akné z olejových látek a Quinckeho edém po jednom případě. Onemocněli zejména montážní pracovníci (38krát), pracovníci při obsluze obráběcích strojů (27krát), zdravotní sestry (17krát) a uklízečky (11krát). V dalších 49 profesích onemocněl 1 7 pracovníků. Nejčastějším vyvolavatelem kožních nemocí byly plastické hmoty (44krát) a ropné výrobky a (40krát). Latex způsobil onemocnění u 5 osob. Nemocí přenosných a parazitárních (kapitola V) bylo v roce 2014 hlášeno celkem 230 případů. Nemocí přenosných a parazitárních s interhumánním přenosem (položka V. 1) bylo diagnostikováno celkem 179 případů. Nejčastěji onemocněli pracovníci poskytující zdravotní a sociální péči (CZ NACE Q86 88 celkem 170, tj. 95,0 % případů). Nejvíce onemocnění vzniklo v kraji Ústeckém a Moravskoslezském (celkem 79 a 28 případů). První místo podle četnosti patřilo svrabu (84 případů). V sestupném pořadí následovaly: spalničky Z d r o j : N á r o d n í r e g i s t r n e m o c í z p o v o l á n í 12/106

13 (65 případů), dermatitida z roztočů a dávivý kašel (po sedmi případech), virové žloutenky (4 případy), tuberkulóza plic a plané neštovice (po třech případech). Jiné infekce se vyskytly ojediněle. Svrabem onemocnělo 5 pracovníků ze školství a 79 pracovníků ze zdravotnictví a sociální péče. Celkem zde onemocnělo 32 zdravotních sester, 27 pracovnic sociální péče, 14 sanitářů, 2 zdravotní asistentky, dále pečovatelka, lékař, ošetřovatel a uklízečka po jednom případě. Nejčastěji byli postiženi pracovníci z Domovů pro seniory (21 případů), z plicního oddělení (12 případů) a z interní JIP (8 případů). Spalničkami onemocnělo 34 zdravotních sester, 7 lékařů, 7 pracovníků sociálních služeb, 5 uklízečů, 3 radiologičtí asistenti, dále sanitáři, administrativní pracovnice a poštovní manipulantky (po dvou případech), fyzioterapeut, provozní pracovník a kuchař po jednom případě. Uvedení pracovníci onemocněli zejména na infekčním oddělení (12 případů), na dětských odděleních (11 případů) a v Domovech sociální péče (9 případů). Celkem 50 postižených osob bylo v předchozích letech kompletně očkováno proti spalničkám, tři osoby byly očkovány částečně a u zbylých osob nebyl údaj o předchozím očkování na hlášence vyplněn. Dermatitida z roztočů vznikla u 7 osob v Domově pro seniory. Dávivý kašel vznikl u 3 dětských sester, u dvou lékařů, u jedné fyzioterapeutky a u jednoho učitele obchodní akademie. Ze 4 případů virových hepatitid hlášených v roce 2014 byla akutní hepatitida A zastoupena jednou a akutní hepatitida E 3krát. Onemocněl řidič červeného kříže, sanitářka LDN, zdravotní sestra na kardiochirurgii a jeden lékař. Tuberkulóza plic vznikla u zdravotní sestry na interním oddělení, u uklízečky na plicním oddělní a u dokumentační pracovnice na psychiatrickém oddělení. V roce 2014 bylo diagnostikováno celkem 22 případů nemocí přenosných ze zvířat na člověka (položka V. 2). První tři místa obsadily lymeská nemoc, virová encefalitida přenášena klíšťaty a trichofycie. Nemocí přenosných a parazitárních vzniklých v zahraničí (položka V. 3) bylo v roce 2014 hlášeno celkem 29 případů. Onemocnělo 20 vojáků z povolání, 6 diplomatů, 2 manažéři, jeden projektant. Malárie vznikla 6krát, z toho 3krát v Nigérii, 2krát v Mali, jednou v Kongu. Giardiózou onemocnělo pět pracovníků v Mali a jeden v Afgánistánu. Kampylobakterová enteritida vznikla po dvou případech v Mali a v Afgánistánu a jednou v Keňské republice. Horečka dengue byla diagnostikována u pracovníků v Indii, Afganistánu, v Malajsii a na Maledivách. Bacilární úplavice vznikla jednou na Mali a jednou v Afganistánu. Salmonelózou onemocněl pracovník na Mali. Břišní tyfus byl diagnostikován v Indii, chlamydiová konjunktivitida v Afganistánu, plané neštovice v Egyptě, askarióza v Libyi a akutní hepatitida A v Pákistánu. V roce 2014 byla v rámci kapitoly VI (nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli) diagnostikována hyperkinetická dysfonie a uzlíky na hlasivkách u 28leté operátorky call centra v bance po 7 letech hlasové zátěže. Uzlíky na hlasivkách vznikly také u 41leté učitelky střední školy po 7 letech práce. Ohrožení nemocí z povolání V roce 2014 bylo u 35 pracovníků hlášeno celkem 36 případů ohrožení nemocí z povolání. Nejvíce případů ohrožení nemocí z povolání bylo hlášeno z kraje Moravskoslezského (17, tj. 47,2 % případů). Postiženi byli především pracovníci těžby a dobývání černého uhlí a pracovníci výroby motorových vozidel, přívěsů Z d r o j : N á r o d n í r e g i s t r n e m o c í z p o v o l á n í 13/106

14 a návěsů (CZ NACE B05 a C29 celkem po 7 případech) a pracovníci výroby kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (CZ NACE C25 celkem 6 případů). Nejčastěji bylo diagnostikováno ohrožení nemocí z povolání poškozením periferních nervů z dlouhodobé nadměrné jednostranné zátěže končetin (položka II případů) a ohrožení poškozením periferních nervů z vibrací (položka II případů). Nejvíce ohrožení nemocí z povolání vzniklo v roce 2014 v podnicích s 500 a více zaměstnanci (17, tj. 47,2 % případů). Ohrožení nemocí z povolání bylo v roce 2014 nejčastěji diagnostikováno u pracovníků zařazených podle Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) do hlavní třídy č. 7 s názvem Řemeslníci a opraváři a do hlavní třídy č. 8 s názvem Obsluha strojů a zařízení, montéři (po 16 případech). Nejvíce ohrožení nemocí z povolání vzniklo u pracovníků při práci zařazené zaměstnavatelem do rizikové kategorie 3 (celkem 15, tj. 41,7 % případů). V rizikové kategorii 4 vzniklo celkem 5 případů, v nerizikových kategoriích 1 a 2 vzniklo celkem 10 případů. U 6 osob nebyla práce zaměstnavatelem kategorizována. Podle hygienických posudků vypracovaných KHS vzniklo při pracích, které byly šetřeny a následně zařazeny do rizikové kategorie 2R až 4, celkem 30, tj. 83,3 % ohrožení nemocí z povolání. V 6 případech nebyl údaj o kategorizaci práce KHS na hlášence vyplněn. I zde problémem zůstávají ohrožení nemoci z povolání, které vznikly v důsledku působení fyzikálních faktorů (vibrace a přetěžování končetin) u prací původně zaměstnavatelem zařazených do nerizikových kategorií 1 a 2 (celkem 8 případů). Protože v rámci šetření nemoci z povolání bylo KHS nebo SÚJB ověřeno, že podmínky vzniku ohrožení nemoci z povolání byly splněny, znamená to, že u těchto případů byla původní kategorizace prací provedena zaměstnavatelem chybně. Závěr Provedený rozbor dat ukázal, že v roce 2014 byl v České republice zaznamenán nárůst v počtu hlášených profesionálních onemocnění proti roku 2013 o 20 % případů. Největší nárůst byl zaznamenán u infekčních onemocnění, zejména u spalniček. Menší vzestup hlášených případů byl také u pneumokonióz uhlokopů, u svrabu, u nemocí periferních nervů z přetěžování končetin, u alergických onemocnění plic, horních cest dýchacích a kůže a u nádorů z azbestu. Naopak pokles byl zaznamenán u silikóz. Nové nemoci z povolání, které byly do seznamu nemocí z povolání zařazeny od (3), navýšily celkový počet hlášených případů v roce 2014 o 9 případů. Šlo o nemoci z dalších látek nebo směsí látek (položka I případy) a o rakovinu plic ve spojení s pneumokoniózou způsobenou prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (položka III případů). Přes uvedené skutečnosti nadále platí, že počty hlášených profesionálních onemocnění byly i v roce 2014 s vysokou pravděpodobností podhodnoceny a neodpovídají zcela realitě. Práce na publikaci proběhla s podporou Monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva a prvouk P28/1LF/6. Z d r o j : N á r o d n í r e g i s t r n e m o c í z p o v o l á n í 14/106

15 Další informace týkající se rozboru nemocí z povolání jsou k dispozici na požádání v registru nemocí z povolání na adrese registr@szu.cz. Literatura 1) Fenclová, Z., Havlová, D., Voříšková, M., Urban, P., Pelclová, D., Žofka, J. Nemoci z povolání v České republice vyd. Praha, Státní zdravotní ústav, 2013, 95 s. ISSN Dostupné na 2) Fenclová, Z., Urban, P., Pelclová, D., Voříšková, M., Havlová, D. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce Prakt. Lék., 2014, 94(6): ) Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění nařízení vlády č. 114/2011 Sb. a nařízení vlády č. 168/2014 Sb. 1.2 Nemoci z povolání a ohrožení nemocí z povolání odhlášené z NRNP v ČR v roce Rozbor profesionálních onemocnění odhlášených v ČR v roce 2014 V roce 2014 bylo v České republice příslušnými středisky nemocí z povolání zjištěno u 132 osob (41 mužů a u 91 žen), že nemoc, která u nich byla v minulosti uznaná jako nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, již podmínky pro uznání nesplňuje (1). U jedné ženy byly v roce 2014 odhlášeny dvě nemoci z povolání (oboustranný syndrom karpálního tunelu z přetěžování končetin). Data o této skutečnosti jsou středisky zasílána do Národního registru nemocí z povolání (dále NRNP). V dalším textu této publikace označujeme tyto případy jako odhlášené nemoci z povolání z NRNP. V roce 2014 bylo z NRNP odhlášeno celkem 128 nemocí z povolání, což bylo o 60 případů více než v roce 2013 (2). U ohrožení nemocí z povolání bylo v tomto roce odhlášeno celkem 5 případů. Nejvíce nemocí z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání bylo v roce 2014 z NRNP odhlášeno u pracovníků v odvětví ekonomické činnosti zdravotní a sociální péče (CZ NACE Q86 Q87) celkem 89 případů. Druhé místo s 11 odhlášenými případy obsadilo odvětví výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (CZ NACE C25). V dalších 16 odvětvích byl počet odhlášených nemocí z povolání v rozmezí 1 6 případů. V rámci odvětví ekonomické činnosti zdravotní a sociální péče byla odhlášena nemoc z povolání u 48 zdravotních sester, u 11 pracovníků sociálních služeb, u 9 lékařů, u 5 sanitářů, u 3 uklízečů a u 3 radiologických asistentů, dále u dvou poštovních manipulátorek a u dvou administrativních pracovnic, u jedné rehabilitační pracovnice, ošetřovatelky, pečovatelky, provozní pracovnice, zubního technika a u kuchaře. Z odhlášených nemocí z povolání zde byla zastoupena přenosná a parazitární onemocnění 88krát (z toho spalničky 61krát, svrab 18krát, dávivý kašel 3krát, chřipka typu A způsobená virem H1N1 2krát, tuberkulóza plic 2krát, plané neštovice, a zánět příušnic po jednom případu) a syndrom karpálního tunelu z přetěžování končetin jednou. V rámci odvětví ekonomické činnosti výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (CZ NACE C25) byla v roce 2014 odhlášena kontaktní alergická dermatitida 4krát, iritační dermatitida 2krát, sekundární Z d r o j : N á r o d n í r e g i s t r n e m o c í z p o v o l á n í 15/106

16 Raynaudův syndrom prstů ruky z vibrací 2krát, syndrom karpálního tunelu lehkého stupně z přetěžování končetin, syndrom karpálního tunelu středně těžkého stupně z vibrací a percepční kochleární vada sluchu způsobená hlukem po jednom případu. Nejpočetnější kategorii nemocí z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání odhlášených z NRNP v roce 2014 představovaly nemoci přenosné a parazitární (kapitola V celkem 98, tj. 73,7 % případů). V sestupném pořadí následovaly nemoci kožní (kapitola IV celkem 18, tj. 13,5 % případů), onemocnění způsobená fyzikálními faktory (kapitola II celkem 13, tj. 9,8 % případů) a nemoci způsobené chemickými látkami (kapitola I celkem 4, tj. 3,0 % případů). V roce 2014 byly v rámci kapitoly I oduznány dvě ohrožení nemocí z povolání po expozici olovu (položka I. 01) a dvě nemoci z povolání. Šlo o iritační rýmu, která vznikla po expozici ozónem v roce 2012 (položka I. 58) a o intoxikaci oxidem uhelnatým, která proběhla v roce 2008 (položka I. 17). Z nemocí z povolání a z ohrožení nemocí z povolání způsobených fyzikálními faktory (kapitola II) bylo v roce 2014 odhlášeno z NRNP 13 případů. U jednoho galvanizéra bylo odhlášeno ohrožení nemocí z povolání u percepční kochleární vady sluchu způsobené hlukem (položka II. 4), protože toto onemocnění při špatném přeřazení pracovníka v roce 2013 progredovalo v roce 2014 až do nemoci z povolání. Sekundární Raynaudův syndrom prstů rukou z vibrací (položka II. 6) byl odhlášen u dvou brusičů kovů a u jednoho strojírenského dělníka po 6, 7 a po 13 letech od data zjištění. Odhlášeny byly dále také tři případy syndromu karpálního tunelu způsobené při práci s vibrujícími nástroji u dvou horníků a jádrařky (položka II. 7) s délkou trvání onemocnění 10,5 až 15 let a 4 případy syndromu karpálního tunelu z přetěžování končetin (položka II. 10) u svářeče, zubní techničky a u šičky (oboustranně) s délkou trvání onemocnění v rozsahu 3,5 roku u ohrožení nemocí z povolání do 10,8 roku u nemoci z povolání. Nemoc z povolání byla v roce 2014 oduznána i u pracovnice, která onemocněla chronickým zánětem šlach v oblasti svalů předloktí v roce 2010 při výrobě motorových vozidel (položka II. 9). Také ohrožení nemocí z povolání pro radiální epikondylitidu vpravo bylo oduznáno u montážního dělníka, který onemocněl při výrobě motorových vozidel v roce 2010 (položka II. 9). Kožní nemoci z povolání (kapitola IV položka IV. 1) byly v roce 2014 odhlášeny z NRNP u 12 mužů a u 6 žen, z toho kontaktní alergická dermatitida byla odhlášena 13krát a iritační dermatitida 5krát. Nejčastějšími vyvolavateli kontaktních alergických dermatitid byly plastické hmoty (7krát, z toho epoxidy 6krát), ropné výrobky (4krát, z toho řezný olej jednou a chladící emulze 3krát). V jednom případě se jako vyvolavatel uplatnil u lisaře chróm a u elektromechanika to byla kalafuna. Nejkratší i nejdelší dobu trvání nemoci z povolání (celkem 31 měsíců a 25 let) měla kontaktní dermatitida způsobená chladícími emulzemi u brusičů kovů. U pěti iritačních dermatitid byly vyvolavatelem onemocnění ropné výrobky (jednou řezná kapalina a jednou chladící emulze u obráběče kovů a u seřizovače strojů), plastické hmoty (jednou lepidlo při výrobě tlumivek a jednou modifikované PVC u tuneláře) a chemické látky v brusné a leštící vatě u jednoho obráběče kovů. Doba trvání kožní nemoci z povolání od data zjištění zde byla 21 měsíců až 25 let. U nemocí přenosných a parazitárních s interhumánním přenosem (kapitola V položka V. 1) bylo v roce 2014 odhlášeno z NRNP celkem 90 případů. Nejčastěji bylo odhlášeno onemocnění spalničkami a svrabem (63 a 18 Z d r o j : N á r o d n í r e g i s t r n e m o c í z p o v o l á n í 16/106

17 případů). U tří osob byl během roku 2014 dávivý kašel odhlášen třikrát, chřipka typu A (H1N1) a tuberkulóza plic po dvou případech. Po jednom případu bylo odhlášeno onemocnění planými neštovicemi a zánět příušnic. Onemocnění spalničkami bylo v roce 2014 odhlášeno u 33 zdravotních sester, u 7 lékařů, u 6 pracovníků sociálních služeb, u 5 uklízečů, u 3 radiologických asistentů, dále u dvou poštovních manipulátorek a u dvou administrativních pracovnic a po jednom případu u rehabilitační pracovnice, sanitářky, pečovatelky, provozní pracovnice a u kuchaře. U těchto pracovníků byly spalničky diagnostikovány v průběhu února až července Onemocnění svrabem bylo v roce 2014 odhlášeno u 11 zdravotních sester, u 5 pracovníků sociálních služeb, dále u jedné sanitářky a jedné ošetřovatelky. U těchto pracovníků byl svrab hlášen za nemoc z povolání v letech Dávivý kašel byl v roce 2014 odhlášen u tří zdravotních sester, které onemocněly tímto onemocněním v roce 2013, ale za nemoc z povolání bylo toto onemocnění uznáno až v roce Tuberkulóza plic byla v roce 2014 odhlášena u lékaře z interního oddělení a u lékaře RZS. Tito pracovníci onemocněli uvedenými nemocemi v letech 2004 a 2006, nemoc z povolání byla u nich uznána v roce 2006, resp Chřipka typu A vyvolaná virem H1N1 vzniklá u zdravotní sestry JIP a u sanitářky v roce 2013 byla v roce 2014 odhlášena po 22, resp. po 14 měsících od data zjištění. Plané neštovice a zánět příušnic, kterými onemocněli dva sanitáři v roce 2012, byly oduznány po 16, respektive po 29 měsících od data zjištění. Nemoci přenosné ze zvířat na člověka (kapitola V položka V. 2) byly v roce 2014 odhlášeny z NRNP celkem 4krát. Onemocnění trichofyciemi bylo odhlášeno v roce 2014 u ošetřovatelů zvířat 3krát. Tito pracovníci onemocněli nemocí z povolání před 6 42 měsíci. Erysipeloid byl odhlášen u porážeče zvířat po 16 měsících od data zjištění. Nemoci přenosné a parazitární vzniklé v zahraničí (kapitola V položka V. 3) byly v roce 2014 odhlášeny z NRNP celkem 4krát. Giardióza u vojáků z povolání byla odhlášena celkem 3krát. Tito vojáci onemocněli v Afghánistánu před měsíci. Horečka dengue vzniklá u policisty v Dominikánské republice byla odhlášena po 15 měsících od data zjištění. Závěr Provedený rozbor dat ukázal, že v roce 2014 se počet odhlášených případů nemocí z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání zvýšil ve srovnání s předchozím rokem celkem o 87,3 % případů. V absolutních počtech byl v roce 2014 zaznamenán nárůst případů odhlášených přenosných a parazitárních onemocnění, zejména u spalniček (nárůst o 63 případů). Přes uvedené zvýšení však odhlášené počty přenosných a parazitárních onemocnění nadále neodpovídají realitě, protože řada z nich se vyléčí během několika týdnů od data zjištění, a přesto není odhlášena. Některé nemoci z povolání se neodhlašují vůbec, např. nádorová onemocnění, plicní fibrózy, poruchy sluchu z hluku, artrózy kloubů končetin, chronické infekční onemocnění. Také alergická onemocnění dýchacích cest a plic se zpravidla neodhlašují, protože nelze nikdy vyloučit, že po kontaktu s alergickou noxou nedojde k recidivě onemocnění. Výjimku u alergických onemocnění tvoří pouze nemoci kožní (1). Práce na publikaci proběhla s podporou Monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva a PRVOUK P28/1LF/6. Z d r o j : N á r o d n í r e g i s t r n e m o c í z p o v o l á n í 17/106

18 Literatura 1) Vyhláška č. 104/2012 Sb., o stanovení bližších požadavků na postup při posuzování a uznávání nemocí z povolání a okruh osob, kterým se předává lékařský posudek o nemoci z povolání, podmínky, za nichž nemoc nelze nadále uznat za nemoc z povolání, a náležitosti lékařského posudku (vyhláška o posuzování nemocí z povolání) 2) Fenclová, Z., Havlová, D., Voříšková, M., Urban, P., Pelclová, D., Žofka, J. Nemoci z povolání v České republice vyd. Praha, Státní zdravotní ústav, 2013, 95 s. ISSN Dostupné na 1,2 MUDr. Zdenka Fenclová, CSc. 1,2 doc. MUDr. Pavel Urban, CSc. 2 prof. MUDr. Daniela Pelclová, CSc. 1 Státní zdravotní ústav Centrum hygieny práce a pracovního lékařství Šrobárova 48, Praha 10 2 Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta, Klinika pracovního lékařství 1. LF UK a VFN Na Bojišti 1, Praha 2 Z d r o j : N á r o d n í r e g i s t r n e m o c í z p o v o l á n í 18/106

19 2. Tabulková část 2.1 Nemoci z povolání hlášené v ČR Vývoj počtu hlášených případů nemocí z povolání v letech Kapitola Evidenční kód 1 Nemoc z povolání I. NzP způsobené chemickými látkami II. NzP způsobené fyzikálními faktory II.4 percepční kochleární vada sluchu způsobená hlukem II.6 II.8 nemoci z vibrací II.9 II.12 nemoci z DNJZ ostatní NzP III. NzP týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice III.1 pneumokoniózy způsobené SiO III.2 nemoci plic, pohrudnice nebo pobřišnice způsobené azbestem III.6 rakovina plic z radioaktivních látek III.10 asthma bronchiale včetně alergických onemocnění dýchacích cest ostatní NzP IV. NzP kožní V. NzP přenosné a parazitární V.1 nemoci přenosné a parazitární V.2 nemoci přenosné ze zvířat na člověka V.3 nemoci přenosné a parazitární vzniklé v zahraničí VI. NzP způsobené ostatními faktory Nemoci z povolání Ohrožení nemocí z povolání Úhrnem Počet osob s hlášeným onemocněním Seznam evidenčních kódů nemocí z povolání je uveden na str. 96 Z d r o j : N á r o d n í r e g i s t r n e m o c í z p o v o l á n í 19/106

20 2.1.2 Vývoj počtu hlášených případů nemocí z povolání na 100 tisíc nemocensky pojištěných osob v letech Kapitola Evidenční kód 2 Nemoc z povolání I. NzP způsobené chemickými látkami 0,2 0,2 0,3 0,2 0,3 0,2 0,3 0,4 0,6 0,5 II. NzP způsobené fyzikálními faktory 11,6 10,4 11,8 14,9 15,2 13,9 15,2 13,7 10,7 12,3 II.4 percepční kochleární vada sluchu způsobená hlukem 0,4 0,3 0,2 0,4 0,4 0,5 0,4 0,5 0,5 0,5 II.6 II.8 nemoci z vibrací 3,4 3,4 4,4 5,2 5,3 5,4 5,2 5,1 3,6 4,8 II.9 II.12 nemoci z DNJZ 7,6 6,5 7,0 9,3 9,4 7,8 9,4 7,9 6,5 6,9 ostatní NzP 0,2 0,2 0,2 0,1 0,1 0,2 0,1 0,2 0,2 0,1 III. NzP týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice 6,1 4,9 4,9 5,6 5,7 5,6 3,9 4,5 5,2 5,4 III.1 pneumokoniózy způsobené SiO2 3,7 2,9 2,4 3,0 2,3 2,5 1,9 1,8 2,1 2,3 III.2 nemoci plic, pohrudnice nebo pobřišnice způsobené azbestem 0,5 0,4 0,5 0,6 1,0 0,8 0,6 0,8 0,6 0,9 III.6 rakovina plic z radioaktivních látek 0,2 0,2 0,2 0,2 0,3 0,3 0,1 0,3 0,4 0,5 III.10 asthma bronchiale včetně alergických onemocnění dýchacích cest 1,3 1,0 1,3 1,4 1,9 1,7 1,3 1,5 2,0 1,8 ostatní NzP 0,4 0,5 0,5 0,4 0,2 0,2 0,1 0,1 0,1 0,0 IV. NzP kožní 4,0 3,6 2,9 3,9 3,2 4,1 5,1 4,3 5,5 5,6 V. NzP přenosné a parazitární 5,2 3,1 3,4 4,0 4,2 5,4 4,4 3,8 3,6 6,3 V.1 nemoci přenosné a parazitární 4,0 2,2 2,5 3,0 3,3 4,2 3,3 2,8 2,3 4,2 V.2 nemoci přenosné ze zvířat na člověka 0,5 0,5 0,6 0,8 0,6 0,8 0,9 0,5 1,0 1,5 V.3 nemoci přenosné a parazitární vzniklé v zahraničí 0,6 0,3 0,3 0,2 0,3 0,4 0,2 0,5 0,3 0,6 VI. NzP způsobené ostatními faktory 0, ,0-0,0 0,1-0,0 0,1 Nemoci z povolání 27,2 22,1 23,3 28,7 28,7 29,3 29,0 26,7 25,6 30,2 Ohrožení nemocí z povolání 0,8 1,3 1,3 1,3 1,3 1,6 1,7 1,4 1,5 1,3 Úhrnem 28,0 23,5 24,6 30,1 30,0 30,9 30,7 28,1 27,0 31,5 Počet osob s hlášeným onemocněním 23,9 19,7 20,4 25,0 24,4 26,0 24,4 23,1 24,9 29,6 2 Seznam evidenčních kódů nemocí z povolání je uveden na str. 96 Z d r o j : N á r o d n í r e g i s t r n e m o c í z p o v o l á n í 20/106