Vývoj pracovní neschopnosti

Transkript

1 VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH Statistické podklady pro sledování pracovní neschopnosti Statistika pracovní neschopnosti využívá 3 základní zdroje: Český statistický úřad (ČSÚ), Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) a Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). ČSÚ sestavuje publikaci Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR na základě Pololetních (do roku 2001 Ročních) výkazů o pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz (Nem Úr). Statistiky ČSSZ jsou měsíční a vycházejí z evidence práce neschopných na OSSZ, do které se zaznamenávají údaje tiskopisu Potvrzení pracovní neschopnosti. ČSSZ poskytuje informace nejen o pracovní neschopnosti, ale i příjmech a výdajích nemocenského pojištění, dále např. údaje o nemocnosti podle výše vyměřovacích základů (ze Šetření o nemocnosti v malých organizacích, tj. do 25 zaměstnanců týká se cca 1/4 zaměstnanců). ÚZIS zpracovává ročně publikaci Ukončené případy pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz. Od roku 1993 k tomu využívá dat ČSSZ, respektive Potvrzení pracovní neschopnosti (dříve šlo jen o 20% výběr zpracovávaný ÚZIS). Publikace obsahuje rozložení případů podle diagnóz, délky trvání atd.. Vývoj pracovní neschopnosti Výše pracovní neschopnosti (PN) závisí na počtu osob uznaných práce neschopnými a na době trvání jejich pracovní neschopnosti. Ukazatelem výše pracovní neschopnosti je průměrné procento pracovní neschopnosti. Vyjadřuje, kolik osob ze sta je v průměru v daném období uznáno práce neschopnými. Tak např. průměrné procento pracovní neschopnosti 6,8 v roce 2003 znamená, že ze 100 osob nemocensky pojištěných byly po celý rok 2003 práce neschopny v průměru 6,8 osoby. Základní ukazatele pracovní neschopnosti průměrné procento PN 5,30 5,77 6,15 6,05 6,25 5,82 5,95 6,46 6,75 6,77 6,81 průměrná délka trvání 1 případu PN 23,2 24,8 24,4 25,8 26,3 26,8 26,1 28,0 28,6 30,8 30,5 počet případů PN na 100 pojištěnců 83,3 85,1 91,9 85,8 86,7 79,2 83,3 84,4 86,2 80,4 81,7 Pramen: ČSÚ, Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR Průměrné procento pracovní neschopnosti ve sledovaném období převážně rostlo - s výjimkou roku 1996 (pokles o 0,10 procentního bodu) a roku 1998 (pokles o 0,43 procentního bodu). V roce 2003 dosáhlo hodnoty 6,81 a bylo tak o 0,04 procentního bodu vyšší než průměrné procento pracovní neschopnosti v roce 2002 (6,77). Oproti roku 1993 (5,30) došlo k nárůstu tohoto ukazatele o 1,51 procentního bodu. Také průměrná délka trvání jednoho případu pracovní neschopnosti se prodlužovala - kromě roku 1995 (zkrácení o 0,4 dne), roku 1999 (zkrácení o 0,7 dne) a roku V roce 2003 trval jeden případ pracovní neschopnosti průměrně 30,5 dne, tj. o 0,3 dne méně než v roce 2002 a o 7,3 dne více než v roce Počet nově hlášených případů pracovní neschopnosti na sto pojištěnců dosáhl svého maxima v roce 1995 (91,9 případů) a minima v roce 1998 (79,2 případů). Následně tento ukazatel soustavně rostl až do roku 2001 (86,2 případů). V roce 2002 ale došlo k jeho poklesu o 5,8 na hodnotu 80,4 případů. V roce 2003 následoval návrat k rostoucímu trendu a počet případů pracovní neschopnosti na 100 pojištěnců činil 81,7 (nárůst o 1,3 oproti roku 2002). Oproti roku 1993 tento ukazatel poklesl o 1,6 případu.

2 V roce 2002 došlo k výraznému prodloužení délky trvání jednoho případu pracovní neschopnosti a naopak ke značnému poklesu počtu nově hlášených případů pracovní neschopnosti na sto pojištěnců při nepatrném nárůstu průměrného procenta pracovní neschopnosti. V roce 2003 se délka trvání jednoho případu pracovní neschopnosti lehce zkrátila, zatímco počet nově hlášených případů pracovní neschopnosti na sto pojištěnců vzrostl při opětovném mírném nárůstu průměrného procenta pracovní neschopnosti. Popsaný vývoj základních ukazatelů je mimo jiné důsledkem epidemiologické situace v roce 2002 a Zatímco v roce 2002 nebyl překročen epidemický práh (tj případů akutních respiračních onemocnění na obyvatel), v roce 2003 trvala chřipková epidemie 7 týdnů a byla střední intenzity. Od 6. do 12. kalendářního týdne roku 2003 onemocnělo akutní infekcí dýchacích cest v celé ČR 1,886 tis. osob. Vzhledem k obvyklé délce chřipkových onemocnění se jedná o významný vliv posílení krátkodobé nemocnosti, který v roce 2003 vedl ke zkrácení délky trvání jednoho případu pracovní neschopnosti. Počet případů pracovní neschopnosti ovlivňují především osoby nemocensky pojištěné, dobu trvání pracovní neschopnosti ovlivňují především ošetřující lékaři. Na výši pracovní neschopnosti působí mnoho faktorů, jako např. výše nemocenského ve vztahu k příjmu z výdělečné činnosti (čím je nemocenské v relaci k příjmu nižší, tím je i nižší pracovní neschopnost), posuzování pracovní neschopnosti, vývoj nezaměstnanosti. Struktura práce neschopných 1. Struktura práce neschopných podle výše příjmů Úroveň dávek významně ovlivňuje i strukturu práce neschopných podle výše jejich příjmů. Obecně platí, že s rostoucím příjmem: procento pracovní neschopnosti klesá, délka pracovní neschopnosti se spíše zkracuje, počet případů pracovní neschopnosti klesá. Tyto trendy lze interpretovat tak, že pracovníci s vyššími příjmy nezneužívají institut pracovní neschopnosti; naopak jej nevyužívají, neboť lehčí a krátkodobější nemoci buď neléčí nebo k jejich léčení využívají dovolenou. Tuto situaci ilustruje následující graf, který je výsledkem šetření o nemocnosti v malých organizacích (MO). Počet případů na 100 pojištěnců ,7 56,7 5,54 Základní ukazatele pracovní neschopnosti podle výše mzdy v roce 2003 (ze Šetření o nemocnosti v MO) 32,2 96,7 31,4 97,3 30,2 94,4 8,52 8,36 7,80 29,2 85,8 počet případů na 100 pojištěnců průměrná délka 1 případu PN průměrné procento PN 6,86 31,0 69,4 69,7 5,89 5,52 28,9 29,5 50,6 4,09 30,3 41,8 3,46 28,0 32,5 2, Průměrné % a průměrná délka PN 0 do nad 31 0 Pásma měsíční hrubé mzdy v tis. Kč

3 Konstrukce výpočtu nemocenského znevýhodňuje zaměstnance s průměrnými a vyššími příjmy. Vzhledem k tomu, že nemocenské se vypočítává z průměrného denního hrubého příjmu, jehož výše je omezena na maximální částku 606 Kč, tak zaměstnanci s příjmem 606 Kč a vyšším pobírají nemocenské v jednotné výši (303 Kč v dnu nemoci, 419 Kč od 4. dne nemoci). Jakou výši nemocenského (v %) z výdělku obdrží zaměstnanec za dobu pracovní neschopnosti trvající 7, 15 nebo 30 kalendářních dnů ukazuje následující tabulka: Výdělek v roce 2003 Počet dní pracovní neschopnosti (vůči průměrné hrubé mzdě v NH) % 61% 65% 67% 100% 58% 62% 64% 150% 45% 48% 49% 200% 33% 36% 37% 250% 27% 29% 29% Pramen: Modelový výpočet MPSV 2. Struktura práce neschopných podle diagnóz Vývoj pracovní neschopnosti v závislosti na skupině diagnóz analyzuje Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Největší počet ukončených případů pracovní neschopnosti na 100 tisíc pojištěnců v roce 2003 připadal na nemoci dýchací soustavy ( případů, tj. 46,6%), nemoci svalové a kosterní soustavy ( případů, tj. 17,2%), poranění a otravy (8 127 případů, tj. 10,0%) a nemoci trávicí soustavy (5 240 případů, tj. 6,4%). Z porovnání počtu ukončených případů pracovní neschopnosti a jejich průměrné délky u vybraných skupin diagnóz v roce 2002 a 2003 vyplývá, že se: zvýšil počet případů krátkodobých onemocnění (kromě akutního zánětu mandlí); zkrátila délka trvání krátkodobých i dlouhodobých onemocnění (kromě TBC). Celkový počet ukončených případů pracovní neschopnosti se v roce 2003 oproti roku 2002 zvýšil, zatímco průměrná délka trvání jednoho případu pracovní neschopnosti se zkrátila. Tento trend je zcela shodný s pozorováním ČSÚ. Diagnóza Počet případů rok 2002 rok 2003 Průměrná Počet délka případů Průměrná délka Krátkodobá onemocnění: Akutní zánět mandlí , ,2 Jiné akutní infekce horních cest dýchacích , ,8 Chřipka , ,1 Nemoci dýchací soustavy , ,5 Dlouhodobá onemocnění: TBC dýchacího ústrojí , ,4 Zhoubný novotvar prsu , ,3 Zlomeniny postihující více částí těla , ,4 Akutní a pokračující infarkt myokardu , ,7 Všechny případy pracovní neschopnosti , ,9 Pramen: ÚZIS, Ukončené případy pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz 2002 a 2003

4 Změny v nemocenském pojištění od Zákon č. 421/2003 Sb. prodlužuje rozhodné období pro zjišťování vyměřovacího základu pro výpočet dávek nemocenského pojištění z dosavadního kalendářního čtvrtletí na 12 kalendářních měsíců; snižuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského a podpory při ošetřování člena rodiny během prvních 14 dnů pracovní neschopnosti u částky do 480 Kč ze 100% na 90%; pozastavuje zvyšování redukčních hranic denního vyměřovacího základu a stanovuje platnost první redukční hranice ve výši 480 Kč a druhé redukční hranice ve výši 690 Kč až do konce roku 2005; snižuje procentní sazbu nemocenského za první tři dny pracovní neschopnosti ze současných 50% na 25%, v případě karantény ze 69% na 25%. Nemocenské pojištění v roce Vývoj ukazatelů pracovní neschopnosti Údaje ČSÚ za rok 2004 budou k dispozici v dubnu 2005 (údaje ÚZIS v srpnu 2005). Statistika ČSSZ a ČSÚ není srovnatelná, protože vychází z jiných zdrojů i metodiky (např. ČSSZ pracuje s ukončenými případy PN, zatímco ČSÚ s nově hlášenými případy PN), ale z porovnání pololetních údajů je zřejmé, že trendy vývoje jednotlivých ukazatelů se shodují. Lze tedy předpokládat, že vývoj ukazatelů pracovní neschopnosti vykazovaných ČSÚ bude shodný s trendy vykazovanými ČSSZ i pro celý rok Z následující tabulky vyplývá, že v roce 2004 se oproti roku 2003: snížilo průměrné procento PN, prodloužila délka trvání jednoho případu, snížil počet případů PN na 100 pojištěnců. Pokles nemocnosti (počtu případů a dnů pracovní neschopnosti) je výsledkem výše uvedených opatření reformy veřejných financí a z nich vyplývajícího snížení dávek, jakož i absence chřipkové epidemie v roce Zdroj statistiky ČSÚ ČSSZ rok 2003 rok 2004 průměrné procento PN 7,30 6,23 8,58 7,41 7,69 6,70 průměrná délka trvání 1 případu PN 28,62 34,02 30,70 36,21 31,61 36,46 počet případů PN na 100 pojištěnců 46,19 33,34 50,60 37,22 88,75 67,29 Pramen: ČSÚ (Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR), ČSSZ (PN měsíční hlášení) 2. Vývoj příjmů, výdajů a počtu nemocensky pojištěných osob Příjmy z pojistného na nemocenské pojištění vybrané od zaměstnavatelů, zaměstnanců a OSVČ (bez penále, pokut, přirážky k pojistnému i ostatních závazků a pohledávek) tvořily v roce 2004 částku 35,63 mld. Kč, což je o 2,59 mld. Kč (tj. o 7,8 %) více než v roce Celkové výdaje na dávky nemocenského pojištění za rok 2004 činily 29,56 mld. Kč, což je o 4,74 mld. Kč (tj. o 13,8 %) méně než v roce Výdaje byly tedy ve sledovaném roce o 6,1 mld. Kč nižší než příjmy z pojistného. Průměrný počet pojištěnců vzrostl oproti roku 2003 o 4 tis. a činil 4,319 mil. osob.

5 Příloha A) zaměstnaní VÝDAJE (mil. Kč) ROZDÍL PODÍL PŘÍJMY 1) nemo- POČR 2) peněžitá vyrovná- příjmy příjmy ROK (mil. Kč) censké pomoc v vací CELKEM - : mateřství příspěvek výdaje výdaje % % % % % % % % % % % % B) OSVČ VÝDAJE (mil. Kč) ROZDÍL PODÍL PŘÍJMY 1) nemo- POČR 2) peněžitá vyrovná- příjmy příjmy ROK (mil. Kč) censké pomoc v vací CELKEM - : mateřství příspěvek výdaje výdaje % % % % % % % % % % % % C) celkem VÝDAJE (mil. Kč) ROZDÍL PODÍL PŘÍJMY 1) nemo- POČR 2) peněžitá vyrovná- příjmy příjmy ROK (mil. Kč) censké pomoc v vací CELKEM - : mateřství příspěvek výdaje výdaje % % % % % % % % % % % % Pramen: Účetní zprávy, Bilance dávkových příjmů PLATBY (ČSSZ) 1) jen pojistné vybrané od zaměstnavatelů, zaměstnanců a OSVČ (bez penále, pokut, přirážek ) 2) podpora při ošetřování člena rodiny Příjmy a výdaje na nemocenské pojištění

6 Základní ukazatele nemocenského pojištění (ČSSZ) Příjmy v mil. Kč Výdaje v mil. Kč Příjmy - Výdaje Průměrný počet nemocensky pojištěných Ukončené případy pracovní neschopnosti Počet dnů pracovní neschopnosti (prostonané dny) Průměrná délka 1 případu PN (dny) Průměrné procento pracovní neschopnosti rozdíl ,3% 4,3% 14,4% 12,3% 9,2% -1,2% 6,9% 7,0% 7,1% 6,4% 9,3% 6,8% 7,3% rozdíl ,4% -12,5% -21,5% -29,1% -16,8% -5,3% -7,9% -10,8% -11,1% -14,8% -17,0% -11,5% -13,8% rozdíl ,7% -2,0% 0,3% 0,1% -2,1% 0,5% -0,3% 0,3% 0,3% -0,2% 2,1% 2,9% 0,1% rozdíl ,7% -29,0% -46,1% -29,7% -5,8% -14,3% -25,0% -18,5% -13,6% -31,1% -18,2% -15,6% -24,1% rozdíl ,5% -15,6% -26,0% -15,3% -4,8% -9,5% -14,2% -11,2% -3,3% -17,3% -10,2% -9,7% -12,5% ,23 28,32 24,65 32,16 36,73 35,30 37,01 37,76 35,13 28,54 31,76 30,19 31, ,69 33,67 33,88 38,77 37,11 37,27 42,35 41,15 39,33 34,28 34,87 32,28 36,46 rozdíl 2,46 5,35 9,22 6,62 0,39 1,97 5,35 3,40 4,19 5,74 3,11 2,09 4,85 7,0% 18,9% 37,4% 20,6% 1,1% 5,6% 14,4% 9,0% 11,9% 20,1% 9,8% 6,9% 15,3% ,67 9,08 11,61 8,26 6,55 8,39 6,15 5,59 7,61 6,78 6,96 7,76 7, ,38 7,55 8,57 6,99 6,37 7,56 5,29 4,95 7,33 5,62 6,12 6,81 6,70 rozdíl -0,30-1,54-3,04-1,27-0,18-0,83-0,86-0,64-0,28-1,16-0,84-0,95-0,98 Pramen: Bilance, Účetní zprávy, PN - měsíční hlášení (ČSSZ)