Pozdní republika II.

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Pozdní republika II."

Daniela Vacková
před 7 lety
Počet zobrazení:

1 Pozdní republika II. Germánská hrozba Kimbrové a Teutonové 105 př. n. l. bitva u Aurasie 102 př. n. l. bitva u Aquae Sextiae 101 př. n. l. bitva u Hostilie nebezpečí opakování konzulátu Gaia Maria Povstání otroků př. n. l. povstání na Sicílii; vedl Eunús př. n. l. povstání na Sicílii; vedl Salvius Lucius Appuleius Saturninus krize r. 100 př. n. l. Politická spojenectví Tribun lidu Půda pro veterány kolonizace Snížení ceny obilí Násilí v ulicích konzul Marius pověřen obnovit pořádek Válka spojenecká (91-89 př. n. l.) Marcus Livius Drusus mladší - 91 př. n. l. návrh zákona Marsická válka; Corfinum 90 př. n. l. - římské občanství pro věrné a ty, kteří přestanou bojovat 89 př. n. l. římské občanství pro ty žijící jižně od Pádu Občanská válka (88-82 př. n. l.) Sulla x Marius (Sulla a jeho spojenci x Marius a jeho spojenci) spor = vedení války proti Mitridatovi 88 př. n. l. pochod na Řím 87 př. n. l. konzulové Gnaeus Octavianus a Lucius Cornelius Cinna 1.válka s Mithridatem VI. (89-85 př. n. l.) pontský král též Mitradates; zisk Asie a řeckých oblastí 86 př. n. l. bitva u Chaironeie Lucius Valerius Flaccus, Gaius Flavius Fimber, Lucius Licinius Lucullus 85 př. n. l. jednání u Dardanu Lucius Cornelius Sulla 84 př. n. l. zavražděn Cinna 1

2 83 př. n. l. návrat Sully do Itálie, zapojení Gnaea Pompeia 82 př. n. l. bitva u Collinské brány Sullova diktatura (82-81 př. n. l.), proskripce, reformy viz Encyklopedie dějin starověku 2. válka s Mitridatem (83-81 př. n. l.) Nepokoje po smrti Sully Marcus Aemilius Lepidus 78 př. n. l. snaha obnovit předsullovský režim 77 př. n. l. bitva u Mulvijského mostu Sertorius povstání v Hispánii; Gnaeus Pompeius zabit Perpenou Spartakovo povstání (73-71 př. n. l.) gladiatoři s kapujské školy Lentula Batiata Thrák Spartakus problém = jednotný cíl Marcus Licinius Crassus návrat Gnaea Pompeia zásah x povstalcům Nové osobnosti 70. př. n. l. konzulát Grnaea Pompeia a Marka Licinia Crassa Marcus Tullius Cicero obžaloba Gaia Verra Gaius Iulius Caesar pohřby, kvestor v Hispánii Catilinovo spiknutí (63 př. n. l.) viz heslo v Encyklopedii dějin starověku Lucius Sergius Catilina snaha získat konzulát konzulát Marca Tullia Cicerona Řeči proti Catilinovi prozrazení jednání senátu -potrestáni, zabiti 1. triumvirát Caesar usiloval o konzulát na r. 59 př. n. l. sblížení Pompeia a Crassa 2

3 60 př. n. l. prokonzulát v Galii Luca a konec triumvirátu 56 př. n. l. schůzka 55 př. n. l. konzulové Pompeius a Crassus správa Hispánie, správa Sýrie, správa Galie 54př. n. l. smrt Iulie 53 př. n. l. bitva u Karrh Vercingetorix problémy v Galii náčelník kmene Arvernů protiřímská povstání 52 př. n. l. bitva u Alesie Jediný konzul 52 př. n. l. střet Tita Ania Mila a Publia Cornelia Pulchra u Říma, zabití Pulchra; velké rozhořčení na straně jeho stoupenců, otevřené boje v ulicích města Říma Obžaloba Milona z vraždy Ciceronova řeč na jeho obhajobu neklid v Římě měl podle senátu vyřešit Gnaeus Pompeius, který byl jmenován konzulem bez kolegy Návrat Caesara eskalace napětí mezi přívrženci senátu a Pompeia na jedné straně a Caesara na druhé straně. Snaha, aby se Caesar vrátil zpět z Galie. Ani Caesar ani Pompeius se nechtěli vzdát svého vojska. noc z 10. na 11. ledna 49 př. n. l. překročil s jednou legii Caesar říčku Rubicon. Vstoupil s vojskem na území Římské republiky. Kostky jsou vrženy. Obava z jeho útoku na Řím. Pompeius neměl k dispozici dostatečné vojenské síly a proto se rozhodl opustit Řím a střetnout se s Caesarem ve chvíli, kdy na boj bude řádně připraven. Zisk Itálie a Říma Pompeius se spojenci opouští Itálii a směřují do Řecka. Občanská válka (49-45 př. n. l.) Caesar x Pompeius ( lépe stoupenci Pompeia, Pompeius umírá již r. 48 př. n. l.) 49 př. n. l. bitva u Illerdy Caesar se rozhodl na počátku bojovat s Pompeiovými přívrženci v Hispánii. Porazil je. 48 př. n. l. bitva u Dyrrhachia- první střet Caesara a Pompeia. Pompeiovo vítězství. 3

4 9. srpna 48 př. n. l. bitva u Farsalu- vítězství Caesara nad Pompeiem. Útěk Pompeia a jeho spojenců. Egypt Pompeius uprchl do Egypta, kde byl však zavražděň. Když se Caesar vylodil v Egyptě poslali mu Pompeiovu hlavu. Caesar se zapojil do vnitropolitický sporu Ptolemaia XIII a Kleopatry VII o Egypt alexandrijská válka (48-47 př. n. l.) moc ve státě předal Caesar Kleopatře Veni vidi vici na jaře r. 47 př. n. l. opustil Caesar Egypt a ve stejném roce se střetl s pontským králem Farnakem v bitvě u Zély. Porazil pontského krále v jedné bitvě. Nemusel s ním vést několikaleté války a proto pronesl známý výrok. Pompeiovi stoupenci Válka neskončila centrum pompeiových stoupenců bylo na severu Afriky v městě Utika. Caesar se v této oblasti vylodil ke konci roku 47 př. n. l. 46 př. n. l. zvítězil Caesar nad svými protivníky v bitvě u Thapsu jeden z významných stoupenců Pompeia Marcus Porcius Cato Mladší spáchla sebevraždu,když se o této poráždce dověděl. Části poražených se podařilo uprchnout do Hispánie zde se sformovalo vojsko vedené Pompeiovými syny. Caesar se vylodil v Hispánii, ale před tím se ještě na chvíli vrátil do Říma. R. 45 př. n. l. v bitvě u Mundy byli definitivně poraženi Pompeiovi stoupenci. Caesar diktátorem 49 př. n. l. první diktatura na 11 dní 44 př. n. l. diktatura na doživotí obava, že se stane králem; jeho moc podpořena silnou a věrnou armádou Reformy viz heslo v Encyklopedii dějin starověku př. n. l. julianský kalendář Smrt Caesara Proticaesarovská opozice se snažila o navrácení republikánského zřízení; do stavu před Caesarovými diktaturami. V čele spiknutí byli Cassius Longinus, Marcus Iunius Brutus a Decimus Iunius Brutus. 4

březnové idy (15. března) 44 př. n. l. se konalo zasedání senátu v Pompeiově radnici na Martově poli během nějž byl Caesar spiklenci napaden. Ubodán 23 ranami a na následky ran vykrvácel.

5 březnové idy (15. března) 44 př. n. l. se konalo zasedání senátu v Pompeiově radnici na Martově poli během nějž byl Caesar spiklenci napaden. Ubodán 23 ranami a na následky ran vykrvácel. Velké zděšení v Římě z tohoto činu. Spiklenci očekávali obdiv a díky od svých spoluobčanů. Ti se však nejvíce obávali otázky: Co bude dále? Co bude po smrti Caesara? Zmatek, dohady, nejistota po smrti Caesara. 17. března zasedání senátu na kterém se projednávala otázka jak naložit s Caesarovými vrahy. Řešení= kompromis: Vrazi nebudou potrestáni, Caesarova opatření a zákony zůstanou v platnosti. Caesar bude mít státní pohřeb. přípravu pohřbu si vzal na starosti Marcus Antonius byla veřejně přečtena Caesarova závěť = hlavním dědicem se stal Octavianus, kterého Caesar svou závětí adoptoval a dal mu své jméno. V závěti byly uvedeny i odkazy pro římsky lid: zahrady na pravém břehu Tiberu a každému občanovi vyplatit částku 300 sesterciů řeč Marca Antonia na pohřbu ještě více vybičovala lid proti Caesarovým vrahům, kteří však v pravou chvíli utekli z Říma Východ za Pompeia 5

6 Nejdůležitější bitvy G. I. Caesara 6

Podobné dokumenty

85 př. n. l. jednání u Dardanu Sulla felix 84 př. n. l. zavražděn Cinna 83 př. n. l. návrat Sully 82 př. n. l. bitva u Collinské brány Sullova

85 př. n. l. jednání u Dardanu Sulla felix 84 př. n. l. zavražděn Cinna 83 př. n. l. návrat Sully 82 př. n. l. bitva u Collinské brány Sullova Pozdní republika Tiberius Sempronius Gracchus 133 př. n. l. tribun lidu Pozemková reforma rozdělení ager publicus Revize půdy komise Tribun Marcus Octavius Testament Attala III. Válka s Jugurthou (111-105