NÁVRH ODVODNĚNÍ KŘIŽOVATKY POMOCÍ PROJEKTOVÝCH VRSTEVNIC

Transkript

1 NÁVRH ODVODNĚNÍ KŘIŽOVATKY POMOCÍ PROJEKTOVÝCH VRSTEVNIC 1. Odvodnění křižovatky U místních komunikací lemovaných zvýšenými obrubníky se k odvedení srážkových vod používají obvykle typové uliční vpusti umístěné v odvodňovacím proužku šířky 0,5 m podél zvýšených obrub (odvodňovací proužek je u zadaných místních komunikací totožný s vodícím proužkem). Vpusti se umísťují zásadně mimo jízdní pruhy přibližně vstřícně proti sobě: - před přechodem pro pěší (ve směru klesání podélného sklonu) - před křižovatkou (ve směru klesání podélného sklonu) - do nejnižšího místa odvodňované plochy (v případě protisměrných podélných sklonů údolnicový oblouk) Odvodňovaná plocha připadající na jednu vpusť je cca 400 m 2. Vzájemná vzdálenost vpustí závisí na geometrickém tvaru odvodňované plochy, zejména na podélném sklonu a šířce komunikace. V projektu je třeba prokázat, že sklony plochy celé křižovatky umožňují odvodnění. Ve složitých případech se to doloží vrstevnicovým řešením. Výsledný sklon nesmí být nikde menší než 0,5%. Původní střechovitý příčný sklon vozovky 2,5 % jednotlivých komunikací se v prostoru křižovatky upraví tak, aby vrstevnice obou křižujících se komunikací na sebe plynule navazovaly. Při konstrukci projektových vrstevnic se vychází ze zadané nadmořské výšky průsečíku os obou křižujících se komunikací a zadaných podélných sklonů. Na obrázcích jsou uvedeny příklady výškového řešení křižovatky pomocí projektových vrstevnic:

2 Projektová dokumentace vpustí: - označení vpusti s rozlišením typu a pořadovým číslem (UV1, UV2,...) typová uliční vpusť se obvykle označuje písmenem V (vpusť) nebo UV (uliční vpusť) - půdorysné určení polohy vpusti v situaci nebo ve vrstevnicovém řešení nejlépe staničením nebo zakótovat - výšková poloha mříže v přímo v situaci (odkazem s uvedením výškové kóty) nebo ve vrstevnicovém řešení (výšku lze odečíst z polohy vpusti vzhledem k projektovým vrstevnicím) 2. Postup při konstrukci projektových vrstevnic Na obou osách komunikací vyznačíme pomocnou čarou výškové úrovně odstupňované po 0,1 m. Postupuje se následovně: - vypočteme vzdálenost, ve které bude ležet místo o 10 cm vyšší (resp. nižší) než výška průsečíku os h h komunikací. Vzorec pro podélný sklon s = 100 (%) upravíme do tvaru l = 100 (m) a l s dosadíme za h = 0, 1 m a za s konkrétní hodnotu podélného sklonu v % dle zadání pro každou jednotlivou komunikaci. - na každé ose vyznačíme krátkou úsečkou místo o 10 cm vyšší (resp. nižší) než výška průsečíku os komunikací - na ose každé komunikace vyznačíme další výškové úrovně odstupňované po 10 cm rovnoběžky k již vytvořeným krátkým výškovým úsečkám ve vzdálenosti odpovídající vypočtené délce l (m) V libovolném výškovém bodě na ose každé komunikace vykreslíme pomocnou úsečku kolmou k ose příslušné komunikace. Na pomocné úsečce naznačíme průběh příčného sklonu tak, že vyznačíme pomocnou čarou výškovou úroveň o 0,1 m nižší oproti výšce na ose ve zvoleném příčném profilu. Postupuje se následovně:

3 - vypočteme vzdálenost, ve které bude ležet místo o 10 cm vyšší (resp. nižší) než výška osy h komunikace ve zvoleném příčném profilu. Do výše odvozeného vzorce ve tvaru l = 100 (m) s dosadíme za h = 0, 1 m a za s konkrétní hodnotu příčného sklonu v % pro každou jednotlivou komunikaci. - na pomocné úsečce na každé z komunikací vyznačíme po obou stranách od osy krátkou úsečkou místo o 10 cm nižší než výška průsečíku os komunikací Naznačení výškových úrovní v křižovatce pomocnými úsečkami je zobrazeno na následujícím obrázku. Vytvoříme na každé komunikaci první vrstevnice znázorňující stávající střechovitý sklon vozovky tak, že spojíme místa se stejnou nadmořskou výškou, t.j. od bodu na ose ve zvoleném příčném profilu najdeme ve smyslu podélného sklonu na ose nejbližší bod o 10 cm nižší a tento spojíme s pomocnými body vyznačujícími úroveň o 10 cm nižší ve zvoleném příčném profilu.

4 Pomocí rovnoběžek (resp. kopírování prvních zakreslených vrstevnic) vyznačíme na obou komunikacích vrstevnice znázorňující základní střechovitý sklon vozovky. Střed křižovatky přitom můžeme vynechat. Vytvořené vrstevnice upravíme ořezáním nebo prodloužením k projektovaným obrubníkům tak, aby vrstevnice pokrývaly právě jen povrch rozšířené vozovky viz následující obrázek. Na výše uvedeném obrázku je patrné, že střechovité uspořádání příčného sklonu obou komunikací není možno zachovat, protože vrstevnice o různých výškách se v křižovatce různě protínají a překrývají. Výsledkem by byla deformovaná plocha, která by bránila plynulému pojíždění. Z toho důvodu je potřeba plochu uvnitř křižovatky upravit pomocí projektových vrstevnic do vhodného tvaru bez nebezpečných zlomů a deformací. Možným řešením je vytvořit uvnitř křižovatky šikmou plochu klesající ve směru podélných sklonů komunikací.

5 S konstrukcí projektových vrstevnic začneme tak, že uvnitř křižovatky spojíme vrstevnicemi stejné výškové úrovně na osách obou komunikací viz následující obrázek. Průsečíkem os komunikací proložíme vrstevnici rovnoběžnou s ostatními projektovými vrstevnicemi. Zakreslené projektové vrstevnice prodloužíme až k projektovaným obrubníkům. Poté si zobrazíme i stávající vrstevnice a postupně upravíme jejich průběh v návaznosti na střed křižovatky tak, aby se plocha vozovky plynule překlopila z původního střechovitého příčného sklonu před křižovatkou do jednostranného sklonu uvnitř křižovatky.

6 Změna příčného sklonu se provádí na délku vzestupnice, resp. sestupnice. Přitom podle ČSN sklon vzestupnice (sestupnice) s nesmí být strmější než % pro komunikace s návrhovou rychlostí v n 50 km/h (0,7 % pro komunikace s v n > 50 až 100 km/h) a nesmí být mírnější než hodnota 0,1 a (%), kde a je vzdálenost okraje jízdního pásu od osy klopení v m. p p Délka vzestupnice (sestupnice) se vypočte ze vzorce L vz 2 1 = a (m), s kde a je vzdálenost okraje jízdního pásu od osy klopení v m p 1 příčný sklon na počátku vzestupnice (sestupnice) v % (se záporným znaménkem, má-li vůči p 2 opačný smysl) p 2 příčný sklon na konci vzestupnice (sestupnice) v % Pro pravý okraj vozovky na ulici Průběžné ve směru do křižovatky bude v tomto vzorovém příkladu p1 = 2, 5 % (základní střechovitý příčný sklon 2,5 %), p 2 = + 3, 6 % (hodnota odpovídá podélnému sklonu křižující komunikace) a a = 9, 5 m. Potom můžeme vypočítat délku vzestupnice při minimálním sklonu vzestupnice s = 0, 1 3,6 ( 2,5) L vz, min = 9,5 = 61 m 0,1 9,5 a délku vzestupnice při maximálním sklonu vzestupnice s =1, 2 % 3,6 ( 2,5) L vz, max = 9,5 = 48,29 m. Použitá délka vzestupnice musí ležet v intervalu daném těmito krajními hodnotami. Pro levý okraj vozovky na ulici Průběžné ve směru do křižovatky bude p 1 = 2, 5 %, p 2 = 3, 6 % a a = 4,5 m. Potom můžeme vypočítat délku sestupnice při minimálním sklonu sestupnice s = 0, 1 3,6 2,5 L s, min = 4,5 = 11 m 0,1 4,5 a délku sestupnice při maximálním sklonu sestupnice s =1, 2 % 3,6 2,5 L s, max = 4,5 = 4,13 m. Použitá délka sestupnice musí ležet v intervalu daném těmito krajními hodnotami. Pro pravý okraj vozovky na ulici Průběžné ve směru z křižovatky bude v tomto vzorovém příkladu p1 = 2, 5 % (základní střechovitý příčný sklon 2,5 %), p 2 = + 3, 6 % (hodnota odpovídá podélnému sklonu křižující komunikace) a a = 6, 25 m. Potom můžeme vypočítat délku vzestupnice při minimálním sklonu vzestupnice s = 0, 1 3,6 ( 2,5) L vz, min = 6,25 = 61 m 0,1 6,25 a délku vzestupnice při maximálním sklonu vzestupnice s =1, 2 % 3,6 ( 2,5) L vz, max = 6,25 = 31,77 m. Použitá délka vzestupnice musí ležet v intervalu daném těmito krajními hodnotami. Pro levý okraj vozovky na ulici Průběžné ve směru z křižovatky bude v tomto vzorovém příkladu p 1 = 2,5 %, p 2 = 3, 6 % a a = 4, 5 m. Limitní hodnoty sestupnice budou tedy stejné pro levý okraj vozovky ve směru do křižovatky.

7 Pro pravý okraj vozovky na ulici Boční ve směru do křižovatky bude v tomto vzorovém příkladu p1 = 2, 5 % (základní střechovitý příčný sklon 2,5 %), p 2 = + 4, 8 % (hodnota odpovídá podélnému sklonu křižující komunikace) a a = 3, 75 m. Potom můžeme vypočítat délku vzestupnice při minimálním sklonu vzestupnice s = 0, 1 4,8 ( 2,5) L vz, min = 3,75 = 73 m 0,1 3,75 a délku vzestupnice při maximálním sklonu vzestupnice s =1, 2 % 4,8 ( 2,5) L vz, max = 3,75 = 22,81 m. Použitá délka vzestupnice musí ležet v intervalu daném těmito krajními hodnotami. Pro levý okraj vozovky na ulici Boční ve směru do křižovatky bude p 1 = 2, 5 %, p 2 = 4, 8 % a a = 3, 75 m. Potom můžeme vypočítat délku sestupnice při minimálním sklonu sestupnice s = 0, 1 4,8 2,5 L s, min = 3,75 = 23 m 0,1 3,75 a délku sestupnice při maximálním sklonu sestupnice s =1, 2 % 4,8 2,5 L s, max = 3,75 = 7,19 m. Použitá délka sestupnice musí ležet v intervalu daném těmito krajními hodnotami. Pro pravý okraj vozovky na ulici Tržní ve směru z křižovatky bude v tomto vzorovém příkladu p1 = 2, 5 % (základní střechovitý příčný sklon 2,5 %), p 2 = + 4, 8 % (hodnota odpovídá podélnému sklonu křižující komunikace) a a = 3, 5 m. Potom můžeme vypočítat délku vzestupnice při minimálním sklonu vzestupnice s = 0, 1 4,8 ( 2,5) L vz, min = 3,5 = 73 m 0,1 3,5 a délku vzestupnice při maximálním sklonu vzestupnice s =1, 2 % 4,8 ( 2,5) L vz, max = 3,5 = 29 m. Použitá délka vzestupnice musí ležet v intervalu daném těmito krajními hodnotami. Pro levý okraj vozovky na ulici Tržní ve směru z křižovatky bude p 1 = 2, 5 %, p 2 = 4, 8 % a a = 3, 5 m. Potom můžeme vypočítat délku sestupnice při minimálním sklonu sestupnice s = 0, 1 4,8 2,5 L s, min = 3,5 = 23 m 0,1 3,5 a délku sestupnice při maximálním sklonu sestupnice s =1, 2 % 4,8 2,5 L s, max = = 6,71 m. Použitá délka sestupnice musí ležet v intervalu daném těmito krajními hodnotami.

8 Projektovými vrstevnicemi vždy spojujeme místa o stejné nadmořské výšce. Výsledný průběh projektových vrstevnic může vypadat například takto: Na výkrese uvedeme výšky vrstevnic v odstupňování alespoň po 1,0 m. Také už je možno vyznačit konec stavební úpravy na vedlejších komunikacích bude ležet v místě, kde se začne měnit základní střechovitý příčný sklon na jednostranný ve směru dovnitř křižovatky.

9 Dále je potřeba vyznačit průběh vrstevnic na přilehlých chodnících. V zadání je uvedeno, že obrubník bude zvýšen oproti vozovce o 0,15 m. To znamená, že v úrovni každé vrstevnice vyznačené na vozovce bude obrubník (a tedy i chodník) o 15 cm výše. Vrstevnice na chodníku budou tedy začínat při okraji vozovky vždy v polovině vzdálenosti mezi dvěma vrstevnicemi na vozovce a výšková úroveň vrstevnice na chodníku bude o 15 cm vyšší než výšková úroveň přilehlé vozovky v tomtéž místě. Příčný sklon chodníku je 2 % a klesá směrem k vozovce. Také na chodníku uvedeme výšky vrstevnic v odstupňování alespoň po 1,0 m. Výsledný výkres vrstevnicového řešení může vypadat například následovně: 3. Návrh uličních vpustí Vpusti se umísťují při okraji jízdního pásu podle pokynů v úvodu tohoto návodu. Na ramenech křižovatky se umístí první uliční vpusti: - před přechodem pro pěší (ve směru klesání podélného sklonu) - před křižovatkou (ve směru klesání podélného sklonu) Odvodňovaná plocha připadající na jednu vpusť je cca 400 m 2. Vzájemná vzdálenost vpustí závisí na geometrickém tvaru odvodňované plochy, zejména na podélném a příčném sklonu a šířce komunikace. Řešení plochy vychází od prvních umístěných vpustí. Zbylá plocha se rozdělí na dílčí odvodňované plochy o výměře do 400 m 2 a navrhnou se další vpusti. Musí se vyřešit odvodnění všech komunikací v celé délce stavební úpravy. Vpusti se označí písmenným označením a pořadovým číslem (např. UV1, UV2,...) a u každé se popíše její poloha pomocí staničení.