Přednáška č. 4 NAVRHOVÁNÍ KŘIŽOVATEK

Transkript

1 Navrhování křižovatek Přednáška č. 4 NAVRHOVÁNÍ KŘIŽOVATEK 1. ZÁSADY NÁVRHU KŘIŽOVATKY Návrhové období 20 let od uvedení křižovatky do provozu, pokud orgány státní správy a samosprávy nestanoví jinak. Navrhuje se na výhledovou intenzitu dopravy v konci návrhového období. Homogenita tahu přihlíží se k řešení předchozí i následující křižovatky tak, aby na jednom tahu komunikace nebo v rámci jednoho sídelního útvaru bylo jednotné dopravní řešení (umožnit obdobný sled jízdních úkonů). U mimoúrovňového křížení méně významný proud má ze silnějšího odbočovat vpravo a zprava se do něj připojovat. Bezpečnost provozu: Včasná viditelnost křižovatky: - správně v předstihu osazené dopravní značky - zřízení dělících ostrůvků na vedlejší komunikaci - optické odlišení prostoru křižovatky (např. změnou okolní výsadby) - odlišné osvětlení křižovatky (oranžové nebo intenzivnější osvětlení) Přehlednost křižovatky: - použití kolmého křížení - zajištění co největšího rozhledového pole a jeho udržování Jednoznačná srozumitelnost organizace dopravy na křižovatce: - použití jednoduchých vzorů křižovatek - vhodné výškové a směrové řešení - usměrnění a vedení jednotlivých jízdních proudů v křižovatce opticky (vodorovným značením) nebo fyzicky (ostrůvky) - dostatečně a včas viditelné a srozumitelné vyznačení tvaru a řazení - zajistit u vícepruhových komunikací, aby pravý jízdní pruh v mezikřižovatkovém úseku procházel pak v křižovatce jako přímý Psychologickou jistotu řidiče lze zajistit následovně: - hlavní komunikace širší než vedlejší - přímý průběh hlavní komunikace - zřízení odbočovacích a připojovacích pruhů na hlavní komunikaci - umístění směrových ostrůvků a dopravních stínů do vedlejší komunikace - opatření ke snížení rychlosti na vedlejší komunikaci před vjezdem do křižovatky (snížit počet jízdních pruhů, zúžit krajnici) 2. PODKLADY NÁVRHU Situace stávajícího stavu alespoň v měř. 1: 500 Údaje o křižujících se komunikacích: - výhledové kategorie komunikací - výhledové intenzity dopravy - výhledové skladby dopravních proudů (větší poloměry pro kamiony) - výhledové zavedení trasy MHD Údaje o intenzitě dopravních proudů zjistí se hodinové intenzity průměrné a špičkové Údaje o dopravních nehodách ve stávající křižovatce se zjistí: - výskyt nehod a jejich četnost - nejčastější typ nehod - nejčastější příčina nehod Pro nehody je rozhodující počet a typ střetných (kolizních) bodů - body křižné nejnebezpečnější 1

2 Navrhování křižovatek 3. URČENÍ DRUHU A TYPU KŘIŽOVATKY lze provést orientačně podle intenzit dopravy podle grafu v ČSN : Okružní křižovatka je vhodná v případech, když: - je nutno zajistit pomalý průjezd křižovatkou z důvodu bezpečnosti - má křižovatka více než 4 paprsky - nelze upravit nevhodný úhel křížení - je třeba tvarem křižovatky zdůraznit konec komunikace s vyšší návrhovou rychlostí (např. na začátku obce) - mají křižující komunikace zhruba stejný dopravní význam - je třeba zajistit plynulý provoz na všech paprscích (odstraní extrémní čekací doby na vedlejší při vjezdu do silně zatížené hlavní ulice) 4. SKLADEBNÉ PRVKY KŘIŽOVATEK 4.1 Jízdní pruhy na křižovatce: Šířky průběžných jízdních pruhů v přímé jsou totožné s šířkou jízdních pruhů před křižovatkou podle příslušné kategorie komunikace. Přídatné pruhy se provedou v základní šířce 3,5 m, popř. menší v odpovídající šířce jízdního pruhu u nižší kategorie komunikace. 2

3 Navrhování křižovatek 4.2 Řadící a odbočovací pruhy: Umožňují plynulé odbočení vozidel bez zpomalení průběžného proudu. Skládají se z úseků: L v úsek vyřazovací: - slouží k přemístění vozidla z průběžného do odbočovacího pruhu - délka se odvozuje z dráhy potřebné k manévru dle návrhové rychlosti v n v mezikřižovatkovém úseku, zjistí se z tabulky č. 2 v ČSN L d úsek zpomalovací: - slouží ke zpomalení vozidla z rychlosti 0,75.v n na konci vyřazovacího úseku na rychlost potřebnou k projetí poloměru křižovatkové větve (v c = 15 až 80 km/h) nebo k zastavení před obsazeným čekacím úsekem (v c = 0 km/h) - délka závisí na návrhové rychlosti v n (km/h), požadované rychlosti na konci zpomal. úseku v c (km/h) a podélném sklonu s (%) - maximální délka je 240 m - nemusí se zřizovat u silnic s v n < 80 km/h a neomezeným přístupem a u řadících pruhů světelně řízených křižovatek L c úsek čekací: - délka závisí na počtu a skladbě vozidel v řadícím pruhu: min L c = 20 m; při podílu > 30% pomalých vozidel min L c = 40 m; u světelných křižovatek se délka úseku zjistí výpočtem - nemusí se zřizovat u odboč. pruhů umožňujících průjezd vozidel bez zastavení 3

4 4.3 Připojovací pruhy: Navrhování křižovatek - Umožňují plynulé zařazení vozidel bez zpomalení průběžného proudu. - Maximální délka je 390 m. Zřizují se: - Vždy u silnic s návrhovou rychlostí v n > 80 km/h - Podle místních podmínek u komunikací s v n 80 km/h zejména při velké intenzitě dopravy nebo je-li nedostatečný rozhled v připojení na průběžnou komunikaci Skládají se z úseků: L a úsek zrychlovací: - slouží ke zrychlení vozidla na hodnotu rychlosti v průběžném pruhu - délka se stanoví podle návrhové rychlosti v průběžném pruhu: - při v n > 80 km/h: L a = 120 m - při v n 80 km/h v závislosti na návrhové rychlosti na průběžném jízdním pruhu [km/h], rychlosti na čele vjezdové části větve [km/h] a podélném sklonu s(%). L m úsek manévrovací: - slouží k nalezení mezery pro zařazení do průběžného jízdního pruhu - délka se navrhuje jednotně L m = 150 m, při v n 80 km/h lze zkrátit až na minimum 50 m. L z úsek zařazovací: - slouží k zařazení vozidla do průběžného jízdního pruhu - délka závisí na v n na průběžné komunikaci, určí se dle ČSN

5 4.4 Větve pro odbočení vpravo a vlevo: Navrhování křižovatek Na úrovňových křižovatkách usměrněných: jednosměrné - jedno nebo dvoupruhové - základní šířka jako u přídatných pruhů (3,5 m nebo méně podle šířky jízd. pruhu dle kategorie komunikace) Na mimoúrovňových křižovatkách: obousměrné - nejméně dvoupruhové jednosměrné: - jednopruhové šířka min. 5,5 m pro objetí nepojízdného vozidla - dvoupruhové - u dálnic vždy - u ostatních komunikací: - při délce větve 500 m - při intenzitě na větvi > 1000 voz/h - při délce 250 m a současně intenzitě 400 voz/h 4.5 Vedení jízdních pruhů v křižovatce: Poloměr vnitřní hrany jízdních pruhů a dostředné klopení vozovky ve směrových obloucích křižovatkových větví musí odpovídat návrhové rychlosti podle tab. 5 dle ČSN Nejmenší poloměry vnitř. hrany jízd. pruhů pro křižovatky: - silnic a místních komunikací - nejmenší 12 m - místních komunikací obslužných - nejmenší doporučený 9 m; nejmenší přípustný 6 m Rozšiřovací nebo náběhové klíny: Používají se pro plynulé směrové odchýlení v důsledku vložení dopravních ostrůvků, řadících, odbočovacích a připojovacích pruhů. Rozšiřovací klín se používá: - pro vložení levého odbočovacího pruhu - pro vložení dopravního ostrůvku - délka závisí na návrhové rychlosti v n a potřebném odsunutí d : Lr = vn d [m], kde v n návrhová rychlost [km/h] d celkové potřebné rozšíření komunikace [m], d = d + d d příčné odsunutí [m], přitom d d / 2 Náběhový klín tvoří: - začátek řadícího nebo odbočovacího pruhu, provede se v délce Lv - konec připojovacího pruhu, provede se v délce Lz Tvar rozšiřovacího nebo odbočovacího klínu se provede podle normy tak, aby směrové lomy byly zaobleny. 5

6 4.6 Dopravní ostrůvky: Navrhování křižovatek Slouží k usměrnění dopravních proudů v křižovatce pomocí: - fyzického oddělení ostrůvky (zpevněné nebo nezpevněné) - optického oddělení dopravní stíny (vodorovné dopr. značení) Poloha ostrůvku a rozměry se musí přezkoušet z hlediska průjezdu pro dlouhá vozidla, případně nadměrné náklady. Provedení dopravních ostrůvků: Nezvýšené zatravněné dálnice, rychlostní silnice, MK kategorie A a B 1. Zvýšené nesjízdné na ostatních silnicích a MK. Mohou být zpevněné i zatravněné. Částečně pojížděné u malých a mini okružních křižovatek pro umožnění průjezdu dlouhých vozidel. Mají se lišit druhem a barvou povrchu a být lemovány zešikmeným obrubníkem. Plně pojížděné u mini okružních křižovatek. Povrch viz částečně pojížděné nebo jen vodorovné dopravní značení. Dopravní ostrůvky podle funkce: Dělící mezi protisměrnými jízdními pruhy. Provádí se jako: - dělící pás o min. šířce 1,5 m - dělící ostrůvek (většinou kapkovitý) o min. šířce 1,0 m Směrovací mezi průběžným a odbočovacím pruhem. Min. délka hrany ostrůvku je 3,0 m. Ochranný o min. šířce 1,5 m k ochraně: - pěších při přecházení na přechodech - sloupků návěstidel SSZ na řízených křižovatkách Stavební uspořádání ostrůvků: Plocha ostrůvku musí být min. 5,0 m 2. Odsazení ostrůvku od hrany jízdního pruhu: - o 0,50 m na vedlejší komunikaci - o šířku krajnice na hlavní komunikaci - doporučeno o šířku odboč. pruhu u zvýš. ostrůvků MK třídy A a B1 Vzdálenost čela ochranného ostrůvku od přechodu pro chodce min. 2,0 m. Dopravní stíny: Dopravní stíny namísto dopravních ostrůvků při ploše ostrůvku < 5 m 2 Dopravní stín pro vložení pruhu pro odbočení vlevo Ochranný dopravní stín pruhu pro odbočení vlevo na protilehlém paprsku 4.7 Přechody pro pěší: Přechody se navrhují obvykle: - přes hlavní komunikaci jen na jednom paprsku (zatíženějším chodci) - přes vedlejší komunikaci na obou paprscích - u malých okružních křižovatek odsazené min. o 5 m od okraje okružního pásu - u světelných křižovatek co nejblíže ke středu křižovatky Přechody musí mít bezbariérovou úpravu. U usměrněných a světelně řízených křižovatek se využijí pro přecházení ostrůvky. U silně dopravně zatížených komunikací vhodné mimoúrovňové přechody (podchody, nadchody) 6