Základy portrétní fotografie

Transkript

1 Základy portrétní fotografie Nejčastější chyby a jak jim předejít Studijní materiál Liberecké školy fotografie facebook.com/lsf.liberec

2 Tato skripta jsou určena pouze jako doplňkový studijní materiál k fotografickému kurzu Liberecké školy fotografie.

3 NEJČASTĚJŠÍ CHYBY V PORTRÉTNÍ FOTOGRAFII A JAK JIM PŘEDEJÍT Příliš velký odstup, nejasná situace, nevíme co a proč chtěl fotograf říci Odstranění: použít teleobjektiv případně jít blíž k hlavnímu bodu obrazu. Kácející horizont, častá chyba fotografů Ne vždy se nám podaří uhlídat horizont. Mnohdy nevědomky strháváme aparát i při expozici. Podobný nešvar, zvláště vyskytující se u vyšších lidí, je nízké položení horizontu. Výsledkem jsou například lidi bez chodidel, ale se zbytečným nebem nad hlavou. Pokud chceme použít nerovného horizontu, pak to musíme učinit záměrně a klidně trochu přehnaně, například kompozicí do úhlopříčky. Proostření Častá chyba při fotografování dvojice. Například standardní situace. Blahopřejete babičce k narozeninám. Zatímco mamka s kyticí třese rukou babičce, stojící proti ní, váš aparát zaostří na zeď za nimi. Je to dáno tím, že aparát zaostřil na střed snímku, kde v danou chvíli opravdu byla zeď. Pomůžeme si tím, že si předostříme na babičku a s přidržením spouště na poloviční zmáčknutí upravíme kompozici, načež následně exponujeme. Rozmazaný záběr Vzniká dlouhou expozicí a jejím následným roztřesením, záběr je mázlý. Musíme použít stativ a nebo zkrátit expoziční čas. Špatně zaostřený objekt ať už vadou objektivu nebo prací s fotoaparátem nelze již nikdy doostřit. Kde chybí informace, již nikdy nebudou. Avšak i u dobrých záběrů přetažení ostření vyvolává nežádoucích efektů, přinejmenším orámováním a konturami obrázků. Při doostřování, které je poslední funkcí při upravě fotografií, se na snímek dívejte ve 100% velikosti. 3

4 Rušivé prvky nejsou dogma Jistě každý z nás zná poučky a rady o rušivých prvcích, kdy z hlav postav rostou stromy, stíny splývají s pozadím, horizont nebezpečně dělí obraz, postava na pozadí vytváří další děj a netřeba dál jmenovat. Myslím si však, že drobná chyba mnohdy obrázku prospěje než ortodoxně trvat na fotografii bez chyb, čisté. Podívejme se na záběr Diany Arbusové Chlapec s cvičným ručním granátem. Za jeho hlavou se schovává postava, byť neostrá, již slyším neoprávněnou kritiku, neboť právě tato chybka dodává záběru autentičnost. Figura Nevhodný vztah mezi pozadím a figurou. Nevíme co a proč model dělá Nevhodný postoj a póza Nevhodný výraz 4

5 Správná expozice Fotografický aparát je nastaven tak, aby správně naexponovaný snímek byl celý středně šedý. Bez barev a kontrastů. Proto musíme pamatovat na korekturu expozice, když fotografujeme na bílé (například sněhu) bude lyžař tmavý a tudíž musíme paradoxně záběr přeexponovat. V případě fotografování proti světlému pozadí (nebe), je dobré použít blesk. Prosvítí se tím stín a tvář se rozjasní. Rozdíl je patrný na obrázku číslo 1 a 2. Správně nastavenou expozicí si uberete až polovinu času při následných úpravách snímku. V zásadě platí, že snáze se fotografie ztmavuje, než zesvětluje. Při zesvětlení se objevuje šum. Při přeexpozicích pozor na přepaly (Obrázek číslo 3) místa s malou kresbou. Zde platí též: Kde chybí informace, již nikdy nebudou. Částečně nám může pomoc snímek ve formátu RAW. Obrázek číslo 1 Obrázek číslo 2 Obrázek číslo 3 Správná kompozice Není pravda, že dodatečný ořez fotku napraví. Komponujme tak, ať nemusíme ořezávat při následných počítačových úpravách. Připravujeme se tak o data, která mohou chybět při finálním zvětšení a tisku. Naopak při nenahraditelném momentu je lepší fotografii oříznout, než ji zazdít rušivými prvky. I tak platí pravidlo, že sebelepší ořez nezachrání špatnou kompozici nebo nejasnost záběru. Špatný ořez obrazu, chybí část motivu. Rušivě oříznutý motiv, dívce chybí ruka Lepší varianta, dívka změnila pózu. 5

6 Příklady dobrého a špatného ořezu NE ANO NE PŮVODNÍ ANO PŮVODNÍ 6

7 Špatná kompozice, dekompozice, obrazová nejasnost. Naučme se chápat obraz v duchu hesla, v jednoduchosti je síla. Ve snaze dostat do obrázku vše důležité, se fotografie stává zmatečnou a nepřehlednou. Až si osvojíte jednoduché typy kompozice (třetinové dělení obrazu, zlatý řez, na střed), můžete se pouštět do složitějších staveb. Prvním vodítkem, že něco není v pořádku, je rozdělení fotky. Pokud rozdělíte fotografii libovolně na dva díly tak, že vzniknou dva hezké záběry, pak asi není správně postavena skladba obrazu. Příklady kompozic Špatná kompozice na střed. V tomto případě není zcela vhodná, lepší je nechat o kousek místa více před obličejem. Stejný typ záběru, ale správně komponován Správná kompozice do horní třetiny obrazu. Hlavní děj (dívka) má více před sebou než za sebou a je patrný vztah mezi hlavním bodem a vedlejším (list). Tím vzniká nálada snímku, náš cíl. Špatné a správné komponování na šířku Dívka kouká z obrazu. Jedná se o esteticky nepovedenou fotografii. V tomto případě sice taky dívka kouká ven z obrazu, má míň prostoru před sebou než za sebou, ale fotografie není rušivá, také díky ruce a listům (vedlejšímu ději). 7

8 Dodatečné úpravy HDR, problém nebo výhoda (Obrázek číslo 4) Jako u každého filtru hrozí jeho přemíra ať v četnosti nebo přetažení. Méně znamená více. Pro HDR platí stejné principy a čím lepší originál (původní fotografie) tím vyšší výsledek. Ze špatného záběru umění neuděláte. Poměrně snadněji než HDR lze podobného efektu dosáhnout prolnutím vrstev snímků exponovaných (vyvolaných v RAW editorech) na světla a stíny. Nevhodné postprodukční zásahy mohou zničit celý záběr (Obrázek číslo 5) Hovořili jsme již o HDR a jiných filtrech, pluginech (vinětace objektivu, nízká hloubka ostrosti, změkčovací filtry a podobně). Nejjasněji se projevují na retuši portrétů. Po dokonalém přežehlení tváře nám neretušovatelné vrásky na krku či rtech zkazí celkový dojem. Zde platí nejvíc čím míň, tím líp. Obrázek číslo 4 Obrázek číslo 5 8