Intervaly. Praktický přehled. Jan Malina

Transkript

1 Intervaly Praktický přehled Jan Malina

2 Úvd V hudbě je interval pjmenvání vzdálensti mezi dvěma tóny, které zaznívají p sbě (bezprstředně neb b něklik tónů meldicky vzestupně, sestupně) neb sučasně (harmnicky ve dvjhlasu, v akrdech atp.). Intervaly neptřebujeme znát k tmu, abychm zahráli písničku. Ptřebujeme je znát k tmu, abychm dbře rzuměli kapelníkvi, spluhráči, učiteli, ntvému zápisu ptřebujeme je ke kmunikaci, abychm se dmluvili. Zcela nepstradatelné jsu při čtení a psaní akrdvých značek. Nejužitečnější je znát intervaly kmplexně znát jejich pjmenvání, jak zní a kde se hrají na nástrji, jak se píší d nt a akrdvých značek, je dbré umět je zazpívat vše pak dává větší smysl. V praxi se pužívají intervaly: 1. Čisté a. prima/ ktáva b. kvarta/undecima c. kvinta/dudecima 2. Velké a malé a. sekunda/nna b. tercie/decima c. sexta/tercdecima d. septima 3. Od čistých, velkých a malých dvzené zvětšené a zmenšené. Pr větší přiblížení se praxi uvádím ukázky pužití některých intervalů v akrdech a ve dvjhlasu. Prima Čistá prima je unisn dvu nástrjů/zpěváků. Dva stejné tóny. Meldie hraná dvěma nástrji ve stejné ktávě jsu suběžné čisté primy. 2

3 Sekunda Sekundy jsu dvě. Malá sekunda = půltón, velká sekunda = celý tón. Prč není čistá sekunda? Představte si malu a velku sekundu je jak dvě dívky, z nichž je sice jedna vyšší a druhá nižší, ale jsu pvahvě stejné, mluví zní velmi pdbně. Nemůžeme jedné z nich říct, že je lepší čistá a druhé, že je hrší zmenšená/zvětšená jen prt, že je vyšší neb nižší. Byl by t nespravedlivé. Musíme jim nasluchat a hdntit jejich charakter ne vzhled. Nelze říct velké sekundě, že je čistá a malé sekundě, že je zmenšená. Vždyť zní bě pdbně. Není mezi nimi velký rzdíl a v hudbě se pužívají rvncenně (stupnice, meldie, průchdy, průtahy, zahuštěné akrdy). I když zní bě sekundy disnantně t je nelibzvučně, v hudbě se hjně pužívají. V akrdických značkách se bjevuje značení velké sekundy číslicí 2. Zní mezi basem a některým z vrchních hlasů například v průtažných akrdech (sus = suspended) neb jak přidaný tón (add2). A ve dvjhlasu se pužívají bě sekundy například jak střídavý tón (ukázka 8), průchdný tón (ukázka 9) neb v průtahu (ukázka 10). Tercie S terciemi je t pdbné jak se sekundami. Jsu dvě velká tercie a malá tercie. Dpručuju, představte si je jak dvě dívky. Jedna je trchu vyšší velká tercie, druhá trchu nižší malá tercie, 3

4 ale pvahvě (zvukvě) jsu si velmi pdbné. Nemůžeme jedné říct, že je lepší čistá a druhé, že je hrší zmenšená jen prt, že je jedna vyšší a druhá nižší. Tercie zní dbře - libzvučně. Skládají se z nich akrdy. V akrdvých značkách se pr značení velké tercie (v durvých akrdech) mezi basem a některým z vrchních hlasů nepužívá většinu žádné značení, někdy však velké písmen M. Pr značení malé tercie (v mllvých akrdech) se pužívá většinu malé písmen m, neb zkratka slva minr mi, min, někdy také pmlčka. Mllvý akrd se někdy zapisuje malým písmenem hlavníh symblu značky (a = akrd a mll, c = akrd c mll atp.). V dvjhlasu zní malé i velké tercie dbře. Čast zní suběžně paralelně. Přirzenější je, když se malé a velké tercie* ve dvjhlasu kmbinují. Výhradně velké (ukázka 16) neb výhradně malé (ukázka 17) suběžné tercie zní zajímavě, ale ne vždy zcela přirzeně. Kvarta Čistě znějící kvarta je jen jedna. Prtže pkud tut vzdálenst jeden půltón zvětšíme, dstaneme interval, který by se sice mhl jmenvat velká kvarta, ale nejmenuje se tak, prtže zní velmi dlišně. 4

5 Představte si je pět jak dvě děvčata. Jedn nižší a jedn vyšší. Mc se splu nekamarádí jsu úplně jiné pvahy. Jedn mluví klidným hlasem a druhé vrčí jak pes. I když pužíváme v hudbě ba tyt intervaly, je spravedlivé, když říkáme čistě znějící kvartě čistá kvarta a d ní dvzenému disnantnímu intervalu zvětšená kvarta. Pznámka: Pkud vzdálenst dvu tónů svírajících čistu kvartu zmenšíme jeden půltón, dstaneme interval, který zní stejně jak velká tercie. Tereticky se jmenuje zmenšená kvarta, ale v nejběžnější praxi se s ní setkáme vzácně. V akrdických značkách se pr značení čisté kvarty pužívá číslice 4. Pr značení zvětšené kvarty #4 neb +4. Čistá kvarta se pužívá pdbně jak sekunda v durvých průtažných akrdech (sus). Neb také v mllvých akrdech jak přidaný tón (add4). Ve dvjhlasu se kvarty pužívají různě. V jazzu zcela vlně, v renesanční hudbě napak bezřetně. V akrdech (trj a vícehlasu) zní bez hledu na žánr téměř vždy výbrně. Zajímavé je, že zvětšená kvarta zní trchu nešikvně i v rámci jediné meldie. Všimněte si, že tón, který v následující ukázce zní p zvětšené kvartě*, půsbí pněkud dtrženě. Zvětšenu kvartu je dbré rzvést. Pznámka: Se zmenšenu kvintu je t bdbné (viz níže). 5

6 Kvinta Čistě znějící kvinta je pdbně jak kvarta jedna jde její brat. Pkud nižší tón z dvjice tónů svírajících čistu kvartu zvýšíme jednu ktávu (viz níže), dstaneme čistu kvintu (ukázka 29). Stejně tak, pkud vyšší tón z dvjice tónů svírajících čistu kvintu snížíme ktávu, dstaneme čistu kvartu (ukázka 30). V akrdických značkách se pr značení čisté kvinty většinu nepužívá žádné značení. Je přirzenu sučástí běžných durvých a mllvých akrdů. Pkud je však ve značce uveden například C5, znamená t, že máme vynechat tercii z durvéh akrdu. Míst celéh akrdu pak zní jen čistá kvinta C-G neb C-G-C. Těmt suzvukům se někdy říká Pwer Chrds. Pr značení zmenšené kvinty se v akrdvých značkách pužívá b5 neb -5. Zmenšená kvinta je také přirzenu sučástí zmenšených akrdů značených, zmenšeně malých septakrdů značených ø neb ø7 neb altervaných akrdů značených alt (viz níže). Zmenšená kvinta (ukázka 31) je zajímavá tím, že zní stejně jak zvětšená kvarta (ukázka 32). V harmnii i meldii se však ba intervaly pužívají trchu dlišně. Například v dprvdných akrdech se zvětšená kvarta pužívá tehdy, když má znít splu s ní také čistá kvinta (ukázka 33). Zmenšená kvinta se pužívá napak tehdy, když má znít míst čisté kvinty (ukázka 34). Pkud vzdálenst tónů svírajících čistu kvintu jeden půltón zvětšíme, bude znít zvětšená kvinta (ukázka 35), zvukvě je t ttéž c malá sexta (ukázka 36). V hudbě se však zvětšená kvinta i malá sexta pužívají dlišně. Zvětšená kvinta bývá sučástí zvětšených akrdů. 6

7 Malá sexta zní spíše v bratech akrdů. Přím sučástí kvintakrdu je vzácně (viz níže). Pr značení zvětšené kvinty se ve značkách pužívá aug, #5, +5 neb jen +. Zvětšená kvinta je také přirzenu sučástí altervaných akrdů značených alt (viz níže). Sexta Se sextami je t pdbné jak s terciemi, prtže pkud nižší tón z dvjice tónů svírající velku tercii (v.3) přesuneme ktávu výš, dstaneme malu sextu (m.6 viz ukázka 38). Pkud nižší tón z dvjice tónů svírající malu tercii (m.3) přesuneme ktávu výš, dstaneme velku sextu (v.6 viz ukázka 39). A pačně. Obratem se z velké sexty vytvří malá tercie (ukázka 40) a z malé sexty velká tercie (ukázka 41). Pmůcka s dvěma dívkami funguje i zde. Je tedy velká a malá sexta. V akrdických značkách se pr značení velké sexty pužívá číslice 6. Bývá sučástí durvých (ukázka 42) i mllvých (ukázka 43) akrdů. Pr značení malé sexty se sice pužívá b6, -6, ale někdy může být její pužití zbytečné, například akrd e mll s malu sextu Em7(b6) je přehlednější i přesnější zapsat jak akrd C dur s velku septimu s basvým tónem E Cmaj7/E. 7

8 Septima Septimy jsu dvě. Je t s nimi pdbné jak se sekundami jsu jejími braty. Pkud nižší tón z dvjice tónů svírající velku sekundu (v.2) přesuneme ktávu výš, dstaneme malu septimu (m.7 viz ukázka 45) a pkud přesuneme ktávu výš nižší tón z dvjice tónů svírající malu sekundu (m.2), dstaneme velku septimu (v.7 viz ukázka 46). A pačně. Obratem se z velké septimy vytvří malá sekunda (ukázka 47) a z malé septimy velká sekunda (ukázka 48). Pmůcka s dvěma děvčaty funguje pět i zde. Velká a malá septima zní pdbně (disnantně), nebyl by přesné jednu pvažvat za základní čistu a druhu d ní dvzvat a pvažvat ji za zmenšenu dlišně znějící. V akrdických značkách se pr značení velké septimy pužívá značení maj7 (majr), ma7 neb j7, Ma7, M7, Δ neb Δ7. Je přirzenu sučástí akrdu Cmaj9, G/C aj. Pznámka: V akrdvých značkách bhužel nepanuje jednta a mnh si hráč musí dmyslet z kntextu. Pr značení malé septimy se pužívá puze číslice 7. Malá septima je typická pr dminantní akrdy. 8

9 Malá septima je také přirzenu sučástí tzv. zmenšeně maléh septakrdu m7(b5) neb ᴓ. Oktáva Čistě znějící ktáva je jedna (č.8). Zní pdbně jak čistá prima (č.1). V ktávách čast hrají meldické nástrje. Pdle zvuku můžeme intervaly rzdělit na tři skupiny. 1. Prázdné (prázdně znějící) jsu čistá prima, čistá kvarta*, čistá kvinta a čistá ktáva. 2. Plné (plně znějící) jsu malá a velká tercie, malá a velká sexta. Pznámka: Prázdným a plným intervalům se suhrnně říká knsnance dbře znějící libzvučné intervaly. Pzr, čistu kvartu* se někdy (například při vytváření dvjhlasu) vyplatí pvažvat za disnanci. 3. Disnantní (nelibzvučné) malá a velká sekunda, někdy také čistá kvarta* (ve dvjhlasu), zvětšená kvarta, zmenšená kvinta, malá a velká septima. Intervaly přesahující ktávu Zní pdbně, jak výše prbrané intervaly. Vzdálenst se navyšuje jednu ktávu. Kvalita intervalů (čistá, malá, velká ) zůstává beze změny. 9

10 Nna Nny jsu v základu dvě velká (ukázka 60) a malá (ukázka 61). Pdbně jak sekundy. Jde jejich brat. Ve zvuku se liší nny d sekund menší vtíravstí. V akrdických značkách se pužívají bě, pr velku nnu se pužívá značení 9 a pr malu nnu b9 neb -9. Pkud se má velká nna d akrdu (durvéh i mllvéh) puze přidat, píše se ve značce add9 (ukázka 62). Pkud se má splu s velku nnu pužít i velká septima, píše se maj9 (ukázka 63). Pkud se má splu s velku nnu pužít malá septima (dminantní akrd), píše se jen číslice 9. V dminantních akrdech čast zní nna malá (ukázka 64). Pdbně u mllvých akrdů. V mllvých akrdech však nezní malá nna tak dbře, jak v durvých. Decima Decimy jsu v základu dvě malá a velká. Pdbně jak tercie. Ve zvuku se liší decimy d tercií větší plnstí v nižších plhách. Zní dbře (pdbně jak tercie) v suběžných sledech, kde se kmbinují velké decimy* s a malými. Výhradně velké (ukázka 68) neb malé decimy (ukázka 69), zní v paralelním phybu zajímavě, ale ne vždy zcela přirzeně. Stejně jak u tercií. 10

11 Undecima Čistě znějící undecima je jedna. Pdbně jak kvarta. Ve značkách se pužívá spíše v mllvých akrdech. V durvých akrdech se dstává d knfliktu s tercií, kteru je v takvém případě čast ptřeba vypustit. Je lepší pužít akrd sus4 (viz výše). Značí se 11. Pkud má být undecima jen přidaná d akrdu, je lhstejné, jestli napíšeme add11 neb add4 (ukázka 71). Samtné čísl 11 ve značce znamená autmatické přidání septimy (ukázka 72) a pdle libsti i nny (ukázka 73). Dudecima Čistě znějící dudecima je jedna. Pdbně jak kvinta. Tercdecima Jsu dvě velká (ukázka75) a malá (ukázka 76). Pdbně jak sexty. Velká tercdecima se ve značkách pužívá dlišně jak velká sexta, i když jde tentýž tón. Samtná číslice 6 znamená, že se d durvéh akrdu přidá jen velká sexta. Bez th aniž by se psal add6 (ukázka 77). Pkud je ve značce maj13, hraje se s velku sextu/tercdecimu i velká septima (ukázka 78). Pkud je ve značce puze čísl 13, s velku sextu/tercdecimu i malá septima (ukázka 79). 11

12 Odvzené intervaly Jsu t zmenšené, zvětšené, dvjzmenšené a dvjzvětšené intervaly. Zmenšit a zvětšit lze tereticky každý interval dle libsti. Pr běžnu praxi mají význam však jen některé. Zvětšená sekunda Je sučástí mllvé harmnické stupnice (mezi šestým a sedmým stupněm). Ve starší hudbě se skladatelé tmut krku vyhýbali. Přirzenější je, se k šestému stupni harmnické stupnice v meldii přibližvat zdla, ale k sedmému stupni shra (viz * v ukázce 80). Meldie tak půsbí přirzeně. Pkud se v meldii zvětšená sekunda bjevuje přím, půsbí na sluch Evrpana pněkud rientálně. Zvětšená kvarta Někdy také tritn vzdálenst tří tónů. Králvna disnancí. V akrdvých značkách #4 neb +4 (viz výše). Suběžné zvětšené kvarty zní zajímavě, ale rzhdně ne přirzeně. Zmenšená kvinta Také tritn vzdálenst tří tónů. Sestra králvny disnancí k nerzeznání pdbná. V akrdvých značkách b5 neb -5 (viz výše). Zvětšená kvinta Bez hledu na suvislsti zní stejně jak malá sexta. Zní ve zvětšených akrdech. V akrdvých značkách #5 neb +5 neb jen + (viz výše). 12

13 Zmenšená septima Zní v zmenšeném septakrdu, ale ve značkách se samstatně neznačí. Symbly neb dim7 jsu značky celý zmenšený septakrd. Pznámka: Pkud t lze, je v praxi lepší se dvjitým psuvkám (bb neb x) vyhnut. Ve značkách by se neměly vyskytvat vůbec. Zvětšená nna Zní někdy v nnvém akrdu. Ve značce se značí #9 neb +9 (ukázka 84). Zní taky v altervaném akrdu (ukázka 85). Ostatní dvzené intervaly mají spíše teretický význam a zejména při psaní akrdických značek se hdí spíš vzácně. 13

14 Přehled intervalů s uvedením pčtu půltónů Na různých nástrjích lze intervaly vyhledávat tak, že si dpčítáte vzdálenst d jednh tónu k druhému p půltónech. V následujícím přehledu pt = půltónů. Prakticky pužívané intervaly jsu pdtrženy. Primy Čistá prima 0 pt Zvětšená prima 1 pt Zmenšená prima 1 pt Sekundy Velká sekunda 2 pt Malá sekunda 1 pt Zvětšená sekunda 3 pt Zmenšená sekunda 0 pt Tercie Velká tercie 4 pt Malá tercie 3 pt Zvětšená tercie 5 pt Zmenšená tercie 2 pt Kvarty Čistá kvarta 5 pt Zvětšená kvarta 6 pt Zmenšená kvarta 4 pt Kvinty Čistá kvinta 7 pt Zvětšená kvinta 8 pt Zmenšená kvinta 6 pt Sexty Velká sexta 9 pt Malá sexta 8 pt Zvětšená sexta 10 pt Zmenšená sexta 7 pt Septimy Velká septima 11 pt Malá septima 10 pt Zvětšená septima 12 pt Zmenšená septima 9 pt Oktávy Čistá ktáva 12 pt Zvětšená ktáva 13 pt Zmenšená ktáva 11 pt Nny Velká nna 12+2 pt Malá nna 12+1 pt Zvětšená nna 12+3 pt Zmenšená nna 12+0 pt Decimy Velká decima 12+4 pt Malá decima 12+3 pt Zvětšená decima 12+5 pt Zmenšená decima 12+2 pt Undecimy Čistá undecima 12+5 pt Zvětšená undecima 12+6 pt Zmenšená undecima 12+4 pt Dudecimy Čistá dudecima 12+7 pt Zvětšená dudecima 12+8 pt Zmenšená dudecima 12+6 pt Tercdecimy Velká tercdecima 12+9 pt Malá tercdecima 12+8 pt Zvětšená tercdecima pt Zmenšená tercdecima 12+7 pt 14