Sociální teorie moderní společnosti. Prof. Ing. František Zich, DrSc.

Transkript

1 Sociální teorie moderní společnosti Prof. Ing. František Zich, DrSc.

2 Úvod - pojmy a otázky vztahující se k tématu K čemu teorie? K čemu věda? Co to je teorie, co to je věda? Co to je sociální? Co to je moderní? A co to je společnost? Všichni to říkáme, denně o tom čteme, nebo to slyšíme, ale víme přesně o co jde? A v čem je jejich smysl a jak spolu souvisejí?

3 Témata 1. Soudobá sociologie přehled témat a teorií 2. Sociologická reflexe společných jevů 3. Teorie modernizace a postmoderní společnost. 4. Teorie globalizace, sociální obsah a souvislosti globální společnosti. 5. Vztah ekonomického a sociálního v moderní společnosti. 6. Symbolický, sociální a kulturní kapitál, sociologické teorie sítí 7. Znalostní společnost a moţnosti vědy ve společnosti. 8. Problém sociální kontroly moci v soudobé společnosti. 9. Teorie sociální soudrţnosti, sociální spravedlnost, sociální rizika soudobé společnosti 10. Feministická sociální teorie

4 Sociální teorie Tradiční sociologické teorie, pozitivismus, naturalismus A. Comte. H Spencer, E. Durkheim Teorie společensko ekonomických formací K.Marx Stratifikace, duch kapitalismu - M. Weber Funkcionalismus T. Parsons, R. Merton Interpretativní sociologie H. Garfinkel Moderní sociologie A. Giddens, P Bourdieu, Teorie sociálního kapitálu J.Coleman Teorie sociálního jednání Randal Collins Teorie globalizace Z. Bauman, Ulrich Beck, F. Fukuyama, R. Reich

5 Literatura Povinná literatura: Beck, U.: Riziková společnost. Praha: Slon, Harrington, A. a kol. Moderní sociální teorie, Praha: Portál 2006 Petrusek, M.: Společnosti naší doby. Praha: Slon, 2006 Fukuyama, F.: Velký rozvrat, Praha: Academia, 2006 Keller, J.: Nejistota a důvěra, aneb K čemu je modernitě dobrá tradice, Praha: Slon, 2009 Doporučená literatura: Castells, M.: Creation of social network. I. Oxford: Blackwell Publisher, Bourdieu, P.: Teorie jednání. Praha: Karolinum, 1998 Keller, J.: Vzestup a pád středních vrstev. Praha: Slon, Bauman, Z.: Tekutá modernita, Praha: Mladá fronta, Tuček M. a kol., Dynamika české společnosti a osudy lidí na přelomu tisíciletí, SLON Praha 2003 Hertzová, N.: Plíţivý převrat, Praha: Nakladatelství Dokořán, 2003 Giddens, A.: Třetí cesta a její kritici. Praha: Mladá Fronta, 2004.Musil, J. a kol.: Pojetí sociální soudrţnosti v soudobé sociologii a politologii. Praha: UK FSV CESES, 2004 Keller, J.: Nedomyšlená společnost a sociologické poznání. Praha: ISV, 2005 Machonin, P.: Česká společnost a sociologické poznání, Prah:, ISV, 2005 Simonová, N., Matějů, P.: České vysoké školství na křiţovatce, Praha: Sociologický ústav, 2005 Hamplová, D. a kol.: Ţivotní cyklus- sociologické a demografické perspektivy, Praha: Sociologický ústav, Klaus, V.: Modrá, nikoli zelená planeta, Praha: Dokořán 2007 Bělohradský, V.: Společnost nevolnosti, Praha: Slon, 2007 Sedláček, T. Ekonomie dobra a zla, 65.pole, Praha, Šubrt, J., Balon, J.: Teorie jednání, UK, Praha, 2008 A další práce

6 K čemu teorie?

7 Teorie a praxe šedivá je všechna teorie, věčně zelený je strom ţivota Praxe to je ţivot sám, kaţdodennost, čin, výsledek praxe je to co se dá něčím měřit Praxe nadevšechno? Takţe potřebujeme teorii?

8 Životní cíle studentů 1. ročníků bakalářského studia v letech 2007, 2008, 2009 průměrná hodnota významnosti (čím vyšší hodnota průměru, tím je cíl pro respondent důležitější) Pořadí výroků podle hodnocení významnosti podle stupnice: 5 velice významné, 4 dosti významné, 3 významné, 2 málo významné, 1 nevýznamné. Průměr míry významnosti mít zajímavou práci, do které rád chodím 4,42 4,65 * 2 mít dobré zaměstnání 4,25 4,42 4,50 3 být dobrým odborníkem ve svém oboru 4,19 4,41 4,42 4 mít rodinu (manžela, manželku, děti) 4,17 4,35 4,36 5 mít schopnost řídit lidi 3,65 3,63 3,57 6 být bohatý, mít hodně peněz 3,62 3,54 3,52 6 mít vlastní firmu 3,40 3,37 3,36 7 být váženým a uznávaným občanem 3,42 3,27 3,26 9 mít možnost měnit společnost 2,92 2,95 2,90 10 být slavný 2,13 2,04 1,84 11 nic neplánuji, jenom čekám co přijde, nechám to osudu 1,92 1,62 1,38

9 Orientace na úspěch Pozice jednotlivce: Mít dobrou práci, zaměstnání, zajímavý obor Rodina, děti Peníze, pozice, uznání, prestiţ, sláva, pocit slasti? Mít pozici, moc, rozhodovat Klid, hodnotný ţivot, plný, kulturní ţivot Rodina, radost z dětí, z přátel z ostatních lidí

10 Vliv na Vklad Rozdíl Vliv na Vklad Rozdíl Vliv na Vklad Rozdíl Vliv na Vklad Rozdíl Vliv na Vklad Rozdíl Vliv na Vklad Rozdíl Vliv na Vklad Rozdíl Vliv na Vklad Rozdíl Na čem závisí úspěšnost absolventa v praxi ve srovnání s tím, jak v tomto směru pomáhá škola 2. ročník magisterského studia 2008 (v %) Měkké Reálné dovednostizkušenosti (asertivita, z praxe týmová práce, Kontakty s lidmi, známosti Kreativita, Teoretické Reálie - tvůrčí znalosti znalosti o schopnosti studovaného realitě, oboru stavu Náhoda, štěstí Něco úplně jiného -20

11 Chybějící oblasti, předměty, témata 3. ročník bakaláři r. 2008/9 Chybějící oblasti, předměty, témata v r všichni % Praktické aplikace k přednášeným obsahům uvedeno obecně (postrádala jsem především praxi, styk a komparace s realitou, ) Praktické aplikace k přednášeným obsahům specifikováno (marketingový slovník v praxi, současné fungování reklamních agentur, exkurze na veletrhy, ) Cizí jazyky (více odborného zaměření,některé předměty v AJ, 7,1 Informatika (práce s počítačovými programy, zaměření na sítě, HW, protokoly aj., ) Předměty jmenovitě (politologie, projektový management, více účetnictví, více /méně práva, rétorika, podrobněji bankovnictví, logistika na bakalářském studiu, ) Témata jmenovitě (formování veřejného mínění, postavení a chování firem, hlubší analýza ekonomických problémů, více cvičení, veřejné zakázky ve VS, moţnosti odborné praxe nebo stáţe, více literatury, vývoj novodobé filozofie, marketing v odlišných společnostech, více presentačních cvičení,.) Nic nechybělo, spíše přebývalo 17,7 Konkrétní doporučení (makro a mikroekonomie dát do rozvrhů ve vyšším 5,8 18,4 7,1 5,2 11,0 12,3

12 Čemu tedy učit na vysoké škole? Návody jak co dělat (jak se to dělá) účetnictví Zhodnocené zkušenosti my jsme postupovali takto s takovým a takovým výsledkem Zobecnění, hledání souvislostí, příčin, výzkum dílčí teorie, oborové teorie aţ sem jde spíše o rutinu a management Obecné teorie společenského pohybu (sociální teorie) Teorie poznání identifikace problémů a jejich formulace, vědecké hypotézy tady jde jiţ spíše o vědu Studovat pro radost z poznání poznání můţe být zábava - asi jen pro vyvolené

13 Společnost a jednotlivec Ţivot jednotlivce je moţný jen v rámci společnosti jako celku a celek můţe existovat jen proto, ţe existují jednotlivci.

14 Úspěch úvaha z pozice celku Ţijeme v dobrém ţivotním prostředí, v klidu, v míru Zajištění svobody, práv, demokracie Existuje důvěra, funguje etika, respektují se předpisy, zákony, (celkem bezpečně chodím po ulici) Existují instituce, které zajišťují základní potřeby, právo, zdraví, vzdělání Společnost drţí pohromadě, jako organizovaný celek je schopna překonat případné katastrofy typu epidemie, pandemie

15 Potřeba poznání a zobecňování Sloţité souţití lidí ve společnosti neřeší jen sama praxe, ani jen jednotlivec ale kooperace jednotlivců v rámci celé společnosti Organizovaný svět vyţaduje poznání - teorii. Tedy zobecnění činností a efektů činností jednotlivce, vysvětlení podstatných souvislostí pro potřeby organizace a to poznání pravdivého ověřeného pouţitelného tedy vědu.

16 Co je tedy věda?

17 Věda Věda jako: rozjímání o smyslu věcí (staré Řecko), pochopení, souvislostí systematická poznávací činnost odhalení příčin zákonitostí

18 Atributy vědy Předmět čím se věda zabývá Metoda Teorie Funkce

19 Dva základní přístupy Metodologický individualismus rozhodující je svobodný jedinec a jeho činnosti člověk nejlépe ví co je pro něj dobré nechte věcem volný průběh, neviditelná ruka trhu, přirozený a umělý řád. Problém tohoto přístupu: neumí dost dobře vysvětlit jak se vůle a činny jednotlivců skládají do přirozeného řádu Metodologický holismus (komunitarismus) rozhodující je celek, jeho organizace, instituce, zákony. Neumí uspokojivě vysvětlit chování a úlohu jedince v systému.

20 Struktura lidského činu Výsledné efekty Přímé Nepřímé Kumulace efektů Procesy struktury Prostředí, vlivy Endogenní Exogenní faktory

21 Sociální teorie Sociální teorie je praktické myšlení o tom co znamená věda a vědecký postoj s ohledem na sociální svět A. Harrington Moderní sociální teorie, Portál 2006, s.30

22 Moc a ideologie Bez návaznosti sociálních teorií na politiku se ztrácí jejich praktický význam Nedílnou součástí činností lidí i společenského systému je moc a její distribuce. Teorie se tomuto faktu nemůţe vyhnout. Společensko vědní teorie tak souvisí s politikou (mocí) a ideologií Dvě základní ideologie: liberalismus a komunitarismus (ideologie zdůrazňující kolektivismus). Ideologie, nebo věda - rozdíl

23 2. Etapy vývoje společnosti Tady jsme Tradiční moderní postmoderní globální předindustriální industriální postindustriální technotronická Časová osa

24 Nerovnoměrnost vývoje světa Svět a jakou společnost máme na mysli? Je západní svět na vrcholu (v čele rozvoje) lidstva Rozdíly Důsledky kolonialismu Teorie civilizací a střet civilizací Prolínání civilizací a historických etap Přesuny technologií a jejich politické a sociální důsledky

25 Co je moderní Moderní je současné, to co je nyní a právě nyní, je to styl naší doby Pokud mluvíme o moderní společnosti musíme upřesnit dobu (právě teď, nebo ve vztahu k předcházejícímu), modernita Vývojové změny a etapy se nevyznačují rázným a zcela rozlišitelným zlomem v čase. Jde většinou o průnik, tradičního a moderního, společnost není celá nová, moderní, zachovává se také něco z tradic Mimochodem důleţitý poznatek pro marketing

26 Co je modernita a teorie modernity V literatuře se rozlišuje mezi teorií modernity a teoriemi modernizace Modernita se vztahuje k reálnému stavu společnosti. Teorie modernity jsou abstraktní myšlenkové systémy objasňující povahu moderní společnosti a rozdíly jimiţ se liší od tradiční společnosti. Teorie definují síly a procesy, které vedly ke vzniku modernity. Objasňuje změny, ke kterým dochází a usilují o vstup do řízení společnosti, snaţí se naznačit další vývoj

27 Modernita - sociologicky V pracích některých sociologů se pojmy moderní a industriální společnost překrývají jsou označovány jako modernita Podle J. Kellera odlišují modernitu od tradiční společnosti: 1. Vysokým stupněm generalizace vztahů (nejsou vázány na jednotlivce, ale na pozice) 2. Nastává proces individualizace roste význam jednotlivce, který se osvobozuje od tradičních pout rodiny, místa. Spolu s tím nastává rozklad sociálního systému kontroly a ochrany 3. Roste funkční diferenciace společnosti podle odvětví, činností, vznikají nové instituce 4. Vysoká racionalizace, poznání, instrumentální rozum, účelovost

28 Tradiční společnost Znaky: Moc je spojena s panovníkem, (zákonná, soudní i výkonná) stát je panovník Převaha náboţenství, ideologie, morálka, vliv kléru Omezená občanská práva, nevolnictví Zemědělská a řemeslná výroba Do kdy, kdy končí? Josef II. zrušení nevolnictví 1781 Velká francouzská revoluce 1789

29 Moderní (industriální) západní společnost Západní modernita (počátky století) industriální společnost Kulturní aspekt rozvoj věd, matematika, astronomie naproti tomu úpadek náboţenství Politický aspekt vznik a rozvoj státu, občanská práva, demokracie, práva člověka Společensko ekonomický aspekt vzestup kapitalismu, industrializace, urbanizace, vznik kolonii, bankovnictví, rozvoj technických věd

30 Hlavní změny společenského systému 18. a 19. století základ modernismu Majetková přeměna obecních pozemků v soukromý majetek-privatizace Vznik manufaktur, továren, úpadek ţivnostníků a řemeslníků, parní stroj Volný obchod, konec bartrového obchodování, peníze abstraktní nositel směny Rozvoj měst, urbanizace, migrace Růst počtu obyvatel

31 První polovina 20. století Industriální rozvoj- změny organizace práce - taylorismus, fordismus Kolonie První světová válka, revoluce v Rusku Poválečný rozvoj, krize z nadvýroby Nástup fašismu, nacismu v Německu druhá světová válka

32 Postmoderní společnost - postindustriální Překrývá se s označením postindustriální období přibliţně v druhé polovině 20 století Vyznačuje se (D. Bell) - Růst významu informací, informačních toků - Rozvoj technologií výroby, rozvoj vědy, význam teoretického vědění vědeckotechnická revoluce R. Richta reakce na roli dělnické třídy - Význam střední třídy a elity - Zdokonalování řízení výrobních procesů a společnosti

33 Dvě vlny teorie modernizace Vztahují se k období po druhé světové válce. Rozdělený svět studená válka. Teorie první vlny: Důraz na výkon, produktivita, poválečná konjunktura Velké korporace a jejich organizace Sociální stát, sociální vymoţenosti, péče Význam středních tříd Vzdělanostní společnost -význam vzdělání

34 Druhá vlna modernizace konec 20 stoletíropná krize 70 let, konec studené války Rozpad (zeštíhlování) velkých korporací Redukce sociálního státu Deregulace trhu Problém ubývání práce, flexibilizace práce Privatizace některých sociálních sluţeb Očekává se ekonomický růst, stoupající blahobyt růst růstu Rozvoj osobní svobody a odpovědnosti Politický aspekt: orientace na přeměnu postsocialistických států

35 Globální společnost Globalizace je výsledkem modernizačních procesů Je to výsledek řízený, projektovaný, nebo je to spontánní výsledek nezamýšlených důsledků? Kdy začala globalizace spory Římská říše Někteří kladou počátek globalizace do období objevení Ameriky Kolonizace a rozvoj zahraničního obchodu druhá polovina 19.století Poválečné období po 2. světové válce ropná krize 70 let Pád reálného socialismu

36 Co je globalizace Rozvoj komunikace, komunikačních prostředků, komunikace v reálném čase Šíření a přenos technologií Deregulace, volné toky kapitálu, zboţí, světový trh Multikulturalismus, migrace, změny kulturních hodnot, vkusu Ústup významu národních států Ústup moţností politické regulace ekonomických procesů Vytváření nadnárodních sociálních sítí

37 Důsledky globalizace Nově rozdělení světa, změny center a periferií Šíření pokroku, rozvoj technologií, produkce Ale také: Ztráta suverenity autenticity, identity Přílišný a nekontrolovaný vliv kapitálu a velkých korporací Sociální důsledky, problém daní a podpory sociálních systémů států

38 Je to tedy pokrok?

39 Jiné periodizace dějin jiná hlediska vývoje K. Marx: společensko ekonomické formace, výrobní způsob, vlastnictví výrobních prostředků Prvobytně pospolná společnost Feudální Kapitalistická Socialistická Komunistická

40 Kondratěvovy cykly Ekonomický vývoj se odehrává ve vlnách, není plynulý, nemá vţdy stejné tempo, není stálý Kondratěv Nikolaj Dimitrijevič na základě pozorování a studia statistických dat došel k závěru, ţe vývoj se odehrává v dlouhých asi 50letých vlnách během nichţ dochází rozvoji, vrcholu určující technologie. Většina jeho současníků ekonomů pracuje s cykly 7-11letými Velké (Kondratěvovy) cykly trvají let

41 Základní dimenze velkého cyklu 1. Na počátku vzestupu nové vlny velkého cyklu dochází k zásadním změnám v ekonomických podmínkách ţivota společnosti. Zejména: - významné technologické změny na základě nových technických objevů a vynálezů - rozšiřování světových ekonomických vztahů, začleňování nových zemí - mění se produkce zlata a peněţní oběh 2. V tomto období vzestupu nové vlny existuje nejvíce sociálních problémů, otřesů, válek, revolucí, 3. Střednědobý kapitalistický cyklus je poznamenán krátkou depresí a následným intenzivním vzestupem

42 Teorie vysvětlující velký cyklus Inovační teorie shluky inovací Kapitálová teorie akumulace kapitálu Teorie pracovní síly nová pracovní místa Teorie demografická a sociální - střídání generací

43 Kondratjevovy cykly ? Parní stroj, uhlí Železnice, hutě mechanizace Elektřina, automobil ocel,elektronika, guma plasty, Mikroelekroni ka, atomová technika, kosmická technika, Informční společnos e- byznys nanotech genetika

44 3) Sociální teorie 19. století