1. Náhodný vektor (X, Y ) má diskrétní rozdělení s pravděpodobnostní funkcí p, kde. p(x, y) = a(x + y + 1), x, y {0, 1, 2}.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "1. Náhodný vektor (X, Y ) má diskrétní rozdělení s pravděpodobnostní funkcí p, kde. p(x, y) = a(x + y + 1), x, y {0, 1, 2}."

Transkript

1 VIII. Náhodný vektor. Náhodný vektor (X, Y má diskrétní rozdělení s pravděpodobnostní funkcí p, kde p(x, y a(x + y +, x, y {,, }. a Určete číslo a a napište tabulku pravděpodobnostní funkce p. Řešení: a Pravděpodobnostní funkce p musí splňovat dvě podmínky: ( p(x, y a > ; ( (x,y R p(x, y a( a a 7. Je tedy p p(x, y : b Vypočtěte P (X Y. y\x p (y p (x Řešení: b Podmínce X Y vyhovují hodnoty (X, Y : (,, (,, (,, (,, (,, (,. Je tedy P (X Y 8 ( c Určete marginální pravděpodobnostní funkce. Řešení: c Marginální pravděpodobnostní funkce p a p popisují rozdělení pravděpodobnosti pro souřadnice X a Y náhodného vektoru (X, Y. Je tedy p (x P (X x p(x, y a p (y P (Y y p(x, y. y R Hodnoty pravděpodobnostních funkcí zapíšeme do tabulek: x p (x y p (y 7 7 Hodnoty marginálních pravděpodobnostních funkcí si zapisujeme do původní tabulky. Hodnoty funkce p (x tvoří řádek, který dostaneme sečtením původní tabulky po sloupcích. Obdobně jsou hodnoty funkce p (y ve sloupci, který získáme sečtením původní tabulky po řádcích. 7 x R d Vypočtěte střední hodnoty E(X, E(Y, E(XY a rozptyly D(X, D(Y. Řešení: d Je E(X xp (x nebo také E(X ( x p(x, y x R x R y R xp(x, y. (x,y R

2 Tudíž E(X ( Obdobně je E(X x R x p (x 7 ( Pro rozptyl dostaneme D(X E(X (E(X ( Vzhledem k tomu, že jsou obě marginální pravděpodobnostní funkce shodné je E(X E(Y a D(X D(Y. Pro zbývající střední hodnotu máme E(XY xyp(x, y (x,y R ( e Rozhodněte, zda jsou náhodné veličiny X a Y závislé či nezávislé. Vypočtěte jejich koeficient korelace. Řešení: e K určení závislosti či nezávislosti použijeme podmínky X a Y jsou nezávislé p(x, y p (xp (y. Protože je pro x y p(, p 7 (p ( jsou náhodné veličiny X 7 a Y závislé. Pro jejich koeficient korelace máme ρ(x, Y E(XY E(XE(Y D(XD(Y , 8. f Určete pravděpodobnostní funkce náhodných veličin Z X + Y a W XY. Vypočtěte jejich střední hodnoty. Řešení: f hodnoty Náhodná veličina Z nabývá hodnot,,,,, kterým odpovídají (, ; (,, (, ; (,, (,, (, ; (,, (, ; (,. Je tedy pravděpodobnostní funkce náhodné veličiny Z rovna p (z P (Z z : z p 8 (z Potom je E(Z z R 5 7 zp (z 7 ( Všimněme si, že platí E(Z E(X + Y E(X + E(Y. Náhodná veličina W XY nabývá hodnot,,,, kterým odpovídají hodnoty: (,, (,, (,, (,, (, ; (, ; ((,, (, ; (,. Potom pro pravděpodobnostní funkci p (w P (W w je w p (w 7 Je pak E(W w R který jsme získali v odstavci d. 5 7 wp (w (++, což je v souhlase s výsledkem, 7

3 g Určete podmíněné pravděpodobnostní funkce p(x y a p(y x. Řešení: g Pro podmíněné pravděpodobnostní funkce máme vyjádření: p(x y p(x,y p (y a p(y x p(x,y p (x. Všimněme si, že hodnoty podmíněné pravděpodobnostní funkce p(x dostaneme tak, že hodnoty p(x, v řádku tabulky vydělíme jejich součtem, hodnotou p (. Obdobně získáme i ostatní hodnoty. Tabulky hodnot podmíněných pravděpodobnostních funkcí jsou: p(x y x p(x p(x p(x 5 p(y x Odtud dostaneme pro podmíněné střední hodnoty: E(X y xp(x y a E(Y x yp(y x. x R E(X x R E(X x R E(X x R y R xp(x ( + xp(x ( + 8 xp(x ( + 7 E(Y ; E(Y ; E(Y. y p(y p(y p(y 5. Náhodný vektor (X, Y má spojité rovnoměrné rozdělení v množině A {(x, y; < x <, < y < }. a Určete sdruženou hustotu f. b Vypočtěte pravděpodobnosti P (X+Y, P (Y X, P ((X +Y. c Určete marginální hustoty f, f. d Určete sdruženou distribuční funkci F. e Určete marginální distribuční funkce F, F. f Rozhodněte, zda jsou náhodné veličiny X a Y závislé či nezávislé. g Vypočtěte koeficient korelace ρ(x, Y. h Určete podmíněné hustoty. Řešení: a Sdružená hustota f je konstantní v množině A a její hodnota je rovna převrácené hodnotě obsahu množiny A. Je tedy f(x, y, (x, y A,, jinde. b Pravděpodobnost výskytu hodnot náhodného vektoru v nějaké množině vypočteme jako integrál přes množinu ze sdružené hustoty. Musíme přitom uvážit, kde je

4 tato hustota kladná. Integračním oborem je pak průnik těchto množin. Dostaneme postupně: P (X + Y ( y dxdy ; (obsah lichoběžníka; P (Y X [ ] x ( y dxdy dy y ( y dy [ (y y] y ; P ((X + Y P ((X + Y π π c Marginální hustoty vypočteme pomocí vzorce: X... f : f (x f(x, y dy dy pro x. Y... f : f (y f(x, y dx dx pro y. Je tedy f (x, x,, y, f, jinde; (y, jinde., (obsah kruhu. d Sdruženou distribuční funkci určíme podle vztahu, kterým je definována. Je F (x, y P (X x Y y, (x, y R. Pravděpodobnost vypočteme stejně jako v odstavci b musíme pouze uvážit jak vypadá obor, kde je hustota kladná pro jednotlivé body (x, y. Potom je: F (x, y, x nebo y ; F (x, y xy, x, y ; F (x, y x, x, y ; F (x, y y, x, y ; F (x, y, x a y. e Marginální distribuční funkce F a F dostaneme z podmínek: F (x lim y F (x, y, F (y lim x F (x, y. Protože se pro hodnoty x a y již sdružená distribuční funkce nemění, je: F (x F (x,, x, x, x,, x, F (y F (, y, y, y, y,, y. f K určení závislosti a nezávislosti potřebujeme znát marginální hustoty. Ty můžeme určit buď z marginálních distribučních funkcí derivováním, nebo přímým výpočtem ze sdružené hustoty. Je

5 f (x F (x f(x, y dy, f (y F (y f(x, y dx. Vzhledem k tomu, že je sdružená hustota konstantní, jsou integrály ve vyjádření rovny součinu této konstanty a délky intervalu, přes který integrujeme. Tudíž je: f (x, x <,, < x <,, x >, f (y, y <,, < y <,, y >. Náhodné veličiny jsou nezávislé, právě když je sdružená hustota rovna součinu hustot marginálních. Musí tedy platit identita f(x, y f (x.f (y, (x, y R. Snadno nahlédneme, že je tato rovnost splněna a jsou tedy náhodné veličiny X a Y nezávislé. Uvědomte si, že je třeba ověřit identitu i tam, kde jsou jednotlivé hustoty nulové. g K výpočtu koeficientu korelace je třeba vyčíslit pět momentů. Zde ale využijeme skutečnosti, že pro pro nezávislé náhodné veličiny je koeficient korelace roven nule. h Protože jsou náhodné veličiny X a Y nezávislé, jsou podmíněné náhodné veličiny shodné s marginálními. Je tedy X y X, f(x y f (x pro y ; Y x Y, f(y x f (y pro x.. Náhodný vektor (X, Y má spojité rovnoměrné rozdělení v množině A {(x, y; < x <, < y <, x + y }. a Určete sdruženou hustotu f. b Vypočtěte pravděpodobnost P (X Y. c Určete marginální hustoty f, f. d Určete sdruženou distribuční funkci F. e Určete merginální distribuční funkce F, F. f Rozhodněte, zda jsou náhodné veličiny X a Y závislé či nezávislé. g Vypočtěte koeficient korelace ρ(x, Y. h Určete hustoty podmíněných náhodných veličin a vypočtěte jejich střední hodnoty. Řešení: a Sdružená hustota f je konstantní v množině A a její hodnota je rovna převrácené hodnotě obsahu množiny A. Je tedy f(x, y, (x, y A,, jinde. 5

6 b Pravděpodobnost výskytu hodnot náhodného vektoru v nějaké množině vypočteme jako integrál přes množinu ze sdružené hustoty. Musíme přitom uvážit, kde je tato hustota kladná. Integračním oborem je pak průnik těchto množin. Dostaneme: P (X Y y ( dxdy ; (obsah trojúhelníka. c Marginální hustoty vypočteme pomocí vzorce: X... f : f (x Y... f : f (y Je tedy f(x, y dy f(x, y dx x y dy x pro x. dx ( y pro y. f (x x, x,, jinde; f (y ( y, y,, jinde. d Sdruženou distribuční funkci určíme podle vztahu, kterým je definována. Je F (x, y P (X x Y y, (x, y R. Pravděpodobnost vypočteme stejně jako v odstavci b musíme pouze uvážit jak vypadá obor, kde je hustota kladná pro jednotlivé body (x, y. Příslušné integrály budeme počítat podle vzorců pro obsahy obrazců, které jsou průnikem trojúhelníka a kvadrantu. Potom je: F (x, y, x nebo y ; F (x, y xy, x, y, x + y ; F (x, y xy (x + y, x, y, x + y ; F (x, y x x, x, y ; F (x, y y y, x, y ; F (x, y, x a y. e Marginální distribuční funkce F a F dostaneme z podmínek: F (x y lim F (x, y, F (y x lim F (x, y. Protože se pro hodnoty x a y již sdružená distribuční funkce nemění, je:, x, F (x F (x, x x, x,, x, F (y F (, y, y, y y, y,, y. f K určení závislosti a nezávislosti potřebujeme znát marginální hustoty. Ty můžeme určit buď z marginálních distribučních funkcí derivováním, nebo přímým výpočtem ze sdružené hustoty. Náhodné veličiny jsou nezávislé, právě když je sdružená hustota rovna součinu hustot marginálních. Musí tedy platit identita f(x, y f (x.f (y, (x, y R.

7 Snadno nahlédneme, že je tato rovnost není splněna a jsou tedy náhodné veličiny X a Y závislé. Uvědomte si, že je třeba ověřit identitu i tam, kde jsou jednotlivé hustoty nulové. Součin marginálních hustot je kladný na obdélníku (, (,, kdežto sdružená hustota f je kladná pouze na trojúhelníku A. Dokonce i v množině A není požadovaná rovnost splněna. g K výpočtu koeficientu korelace je třeba vyčíslit pět momentů. Postupně dostaneme: [ ] E(X xf (x dx (x x x dx x ; [ ] y E(Y yf (y dy y y dy y ; [ ] E(X x f (x dx x x x dx x 8 ; [ ] y E(Y y f (y dy y ( y dy y ; E(XY xyf(x, y dxdy R [ y y y + y dy ( y y + y ] xy dx dy ; y [ ] x y dy D(X E(X (E(X, D(Y E(Y (E(Y 8. Pro koeficient korelace dostanememe ρ(x, Y E(XY E(XE(Y D(XD(Y, 5. h Podmíněné hustoty dostaneme ze vzorců: X y : f(x y f(x, y f (y, f (y ; Tedy Y x : f(y x f(x, y f (x, f (x. X y : f(x y, x ( y pro < y < ; ( y Y x : f(y, x x, y pro < x <. x Střední hodnoty vypočteme pomocí obvyklých vzorců. Je pak: E(X y E(Y x y x x ( y dx ( y y x dy x [ y ] x [ ] x y ( y ( y y, ( x ( x x. 7

8 . Náhodný vektor má sdruženou hustotu f, kde f(x, y xy, x, y,, jinde. a Určete sdruženou distribuční funkci a marginální distribuční funkce. b Určete marginální hustoty. c Vypočtěte střední hodnoty a rozptyly marginálních veličin. d Rozhodněte o závislosti a nezávislosti náhodných veličin X a Y. e Vypočtěte koeficient korelace ρ(x, Y. f Vypočtěte pravděpodobnost P (Y X. Řešení: a Sdruženou distribuční funkci určíme podle vztahu, kterým je definována. Je F (x, y P (X x Y y, (x, y R. Pravděpodobnost vypočteme jako integrál přes uvedený obor, musíme pouze uvážit jak vypadá průnik s tímto oborem, kde je hustota kladná. Potom je: F (x, y, x nebo y ; F (x, y x ( y uvdvdu x y, x, y ; F (x, y F (x, x, x, y ; F (x, y F (, y y, x, y ; F (x, y, x a y. Marginální distribuční funkce F a F dostaneme z podmínek: F (x lim y F (x, y, F (y lim x F (x, y. Protože se pro hodnoty x a y již sdružená distribuční funkce nemění, je: F (x F (x,, x, x, x,, x, F (y F (, y, y, y, y,, y. b Marginální hustoty vypočteme pomocí vzorce: X... f : f (x Y... f : f (y Je tedy f (x f(x, y dy f(x, y dx, x,, jinde; xy dy x pro x. xy dx y pro y. f (y, y,, jinde. Stejné výsledky dostaneme ze vztahů f (x F (x a f (y F (y. 8

9 c Střední hodnoty náhodných veličin X a Y vypočteme pomocí vzorců: x [ ] x E(X xf (x dx dx ; [ ] y E(Y yf (y dy y dy ; E(X x x [ ] x f (x dx dx ; 8 [ ] y E(Y y f (y dy y dy. Rozptyly získáme pomocí vzorců: D(X E(X (E(X, D(Y E(Y (E(Y 8. d O nezávislosti či závislosti veličin X a Y rozhodneme z podmínky pro nezávislost: f(x, y f (x.f (y. Po dosazení výsledků z odstavce b dostaneme, že je požadovaná podmínka splněna, náhodné veličiny jsou nezávislé. Poznamejme ještě, že podmíněné náhodné veličiny se rovnají marginálním. e Koeficient korelace snadno určíme. Protže jsou podle d náhodné veličiny nezávislé je koeficient korelace nulový. Ověřme si tuto skutečnost výpočtem. K určení koeficientu korelace nám chybí vypočítat jediný moment. Je ( E(XY xyf(x, y dxdy x y y [ dx dy ] x R dy 8 y dy 8 [ ] y 8 ; Pro koeficient korelace dostaneme ρ(x, Y E(XY E(XE(Y D(XD(Y 8. f Požadovanou pravděpodobnost vypočteme jako integrál ze sdružené hustoty přes obor, ve kterém se mají hodnoty náhodného vektoru vyskytovat. Je P (Y X [ y y ] ( 5. y xy dxdy y [ x ] y dy (y y dy

10 5. Náhodný vektor (X, Y má spojité rozdělení určené sdruženou hustotou f, kde f(x, y (x + y, x, y,, jinde. a Určete marginální hustoty f, f. b Rozhodněte, zda jsou náhodné veličiny X a Y závislé či nezávislé. c Vypočtěte koeficient korelace ρ(x, Y. d Určete podmíněné hustoty. Řešení: a Marginální hustoty vypočteme pomocí vzorce: X... f : f (x f(x, y dy (x + y dy (x + pro x. Y... f : f (y f(x, ydx (x + y dx ( + y pro y. 8 Je tedy f (x (x +, x,, jinde; f (y 8 ( + y, y,, jinde. b Náhodné veličiny X a Y jsou nezávislé, právě když je sdružená hustota rovna součinu hustot marginálních. Musí tedy platit identita f(x, y f (x.f (y, (x, y R. Snadno nahlédneme, že tato rovnost není splněna a jsou tedy náhodné veličiny X a Y závislé. Je totiž f (xf (y (x + ( + y f(x, y (x + y, x, y. 7 c K výpočtu koeficientu korelace je třeba vyčíslit pět momentů. Postupně dostaneme: E(X xf (x dx (x + x dx [ ] x + x 7 ; E(Y yf (y dy 8 (y + y dy [ ] y 8 + y 7 ; E(X x f (x dx (x + x dx [ ] x + x 5 ; E(Y y f (y dy y + y dy [ ] y y 5 ; ( E(XY xyf(x, y dxdy (x y + xy dy dx R [ x y ] xy dx ( 7 x + 8x dx [ ] x + x ;

11 D(X E(X (E(X 5, D(Y E(Y (E(Y 5. Pro koeficient korelace dostanememe ρ(x, Y E(XY E(XE(Y D(XD(Y 7 7. d Podmíněné hustoty dostaneme ze vzorců: X y : f(x y f(x, y f (y, f (y ; Tedy x + y X y : f(x y ( + y Y x : f(y x f(x, y f (x, f (x., x pro < y < ; x + y Y x : f(y, x, y pro < x <. (x + Střední hodnoty vypočteme pomocí obvyklých vzorců. Je pak: E(X y E(Y x x + xy ( + y dx ( + y xy + y (x + dy (x + [ x + x y ] + y + y, [ ] xy + y x + (x +.. Náhodné veličiny X a Y jsou nezávislé a mají normální rozdělení N(, σ. a Určete pravděpodobnosti P (X +Y σ, P ( X +Y, P ( X < Y a P (X + Y X < Y. b Nalezněte číslo r takové, že P (X + Y r,. Řešení: Nejdříve určíme rozdělení náhodného vektoru (X, Y. Protože jsou obě náhodné veličiny nezávislé je jeho sdružená hustota rovna součinu hustot marginálních. Ty jsou ale shodné. Je tedy sdružená hustota rovna f(x, y x +y πσ e σ, (x, y R. a Požadované pravděpodobnosti vypočteme jako integrály ze sdružené hustoty přes množiny bodů, které v R splňují požadované podmínky. P (X + Y σ x +y x +y σ πσ e σ dxdy x ρ cos ϕ, < ρ < σ x ρ sin ϕ, < ϕ < π ( π σ e ρ πσ σ dρ dϕ π ] [ σ e ρ σ πσ σ e,. P ( X + Y x +y x +y πσ e σ dxdy

12 x ρ cos ϕ, < ρ < x ρ sin ϕ, < ϕ < π π [ σ e ρ πσ P ( X < Y σ ] e σ e σ. x <y πσ e ( πσ π e ρ σ dρ dϕ P (X + Y X < Y x ρ cos ϕ, < ρ < x ρ sin ϕ, π < ϕ < π π [ σ e ρ πσ ] σ π ( e ρ πσ σ dρ dϕ x +y σ dxdy ( e σ. [ ] π σ e ρ πσ σ x ρ cos ϕ, x ρ sin ϕ,, 5. x +y x +y x<y πσ e e ρ πσ σ dρ π < ρ < π < ϕ < π π σ dxdy dϕ b Obdobně jako v odstavci a dostaneme: P (X + Y r x +y x +y r πσ e σ dxdy x ρ cos ϕ, < ρ < r x ρ sin ϕ, < ϕ < π ( r e ρ πσ σ dρ dϕ π ] r [ σ e ρ πσ σ e r σ, 5. Odtud plyne, že e r σ, 5 r σ ln, 5 r σ ln, 5, σ. 7. Náhodný vektor má spojité rozdělení určené sdruženou distribuční funkcí F (x, y, x < y <, e x e y + e x y, x y. a Určete marginální distribuční funkce. b Určete sdruženou hustotu a marginální hustoty. c Rozhodněte, zda jsou náhodné veličiny X a Y nezávislé. d Vypočtěte pravděpodobnosti P (X + Y <, P (X > Y a P (Y > X. Řešení: a Marginální distribuční funkce určíme jako limity:, x, F (x lim F (x, y y e x, x ;, y, F (y lim F (x, y x e y, y ;

13 b Sdruženou hustotu vypočteme pomocí vzorce f(x, y F. Je postupně: x y f(x, y, x < y < ; ( y f(x, y x e x y, x > y >. ( e x e y + e x y ( e y e x y x Marginální hustoty vypočteme jako derivace marginálních distribučních funkcí nebo integrováním sdružené hustoty. Pro porovnání uvedeme oba způsoby. Je:, x <,, y <, f (x F (x e x f, x > ; (y F (y e y, y >., x <, f (x f(x, y dy e x y dy e x, x > ; f (y f(x, y dx, y <, e x y dx e y, y > ; c Náhodné veličiny X a Y budou nezávislé pokud bude f(x, y f (xf (y, (x, y R. Snadno nahlédneme, že tato rovnost platí, neboť e x y e x e y, x >, y >. Náhodné veličiny jsou tudíž nezávislé. d Pravděpodobnosti vypočteme jako integrály ze sdružené hustoty přes množinu, ve které se hodnota náhodného vektoru vyskytuje. ( x P (X + Y < f(x, y dxdy e x e y dy dx x+y< e [ x e y] x ( e x e x dx [ e x e x ] e + e,... ( x P (X > Y f(x, y dxdy e x e y dy dx x>y e [ x e y] x ( e x e 5x [ dx e x + ] 5 e 5x,. 5 ( P (Y > X f(x, y dxdy e x e y dy dx y>x x e [ x e y] x ( e x x dx e (x+ e dx (x + t dx dt e e t dt e π e t dt π e π Φ, 85 ( Φ(, 85, 58, kde Φ je distribuční funkce normovaného normálního rozdělení N(;.

14 8. Náhodný vektor má spojité rozdělení určené sdruženou hustotou f, kde f(x, y a sin (x + y, x π, y π,, jinde. a Určete číslo a. b Vypočtěte střední hodnoty E(X a E(Y. c Vypočtěte pravděpodobnost P (Y X. d Rozhodněte, zda jsou náhodné veličiny X a Y nezávislé. Řešení: a Sdružená hustota musí splňovat dvě podmínky a pomocí nich určíme neznámou hodnotu čísla a. Je: ( f(x, y, (x, y R a > ; ( π ( f(x, y dxdy a sin (x + y dy dx R a a Je tedy [ cos (x + y] π dx a [sin x sin (x + π ] π f(x, y (cos x cos (x + π dx a a. sin (x + y, x π, y π,, jinde. b Je E(X xf(x, y dxdy R x [ cos (x + y] π dx [ x (sin x sin (x + π E(Y yf(x, y dxdy R y [ cos (x + y] π dy [ y (sin y sin (y + π c P (Y X. y x [ cos (x + y] x dx x ( ( cos x + cos (x + π ] π ( y x sin (x + y dy (cos x cos (x + π dx π ; y sin (x + y dx ( cos y + cos (y + π ] π f(x, y dxdy dy (cos y cos (y + π dy ( x π ; (cos x cos (x dx dx sin (x + y dy dx [sin x sin (x ] π

15 d Náhodné veličiny X a Y jsou nezávislé právě když je sdružená hustota rovna součinu hustot marginálních. Z jejího vyjádření vidíme, že není rovna součinu funkcí v jednotlivých proměnných a tudíž podmínka pro nezávislost nemůže být splněna. Jsou tedy náhodné veličiny X a Y závislé.. Náhodný vektor má spojité rozdělení určené sdruženou hustotou f, kde ae f(x, y y (sin x, x π, y,, jinde. a Určete číslo a. b Určete sdruženou distribuční funkci a marginální distribuční funkce. c Vypočtěte střední hodnoty E(X a E(Y. d Vypočtěte pravděpodobnost P (Y X. d Rozhodněte, zda jsou náhodné veličiny X a Y nezávislé a určete podmíněné hustoty. Řešení: a Sdružená hustota musí splňovat dvě podmínky a pomocí nich určíme neznámou hodnotu čísla a. Je: ( f(x, y, (x, y R a > ; ( ( f(x, y dxdy a R a [ cos x] π a a. b Sdruženou distribuční funkci vypočteme ze vztahu F (x, y P (X x Y y Je x y [ e y sin x dy dx a e y sin x ] dx f(u, v dudv. F (x, y, x y ; F (x, y x ( y e v cos u dv du ( e y ( cos x, x π, y; F (x, y F (π, y e y, π x <, y <. Marginální distribuční funkce určíme ze vztahů: F (x lim y F (x, y, F (y lim x F (x, y. Protože se pro hodnoty x π již sdružená distribuční funkce nemění a y lim e y, je:, < x, F (x ( cos x, x π,, π x <, F (y F (π, y, < y, 5 e y, y <.

16 c E(X xf(x, y dxdy ( e y x sin x dy dx R [ e y x sin x ] dx x sin x dx [ x cos x + sin x]π π E(Y yf(x, y dxdy ( ye y sin x dy dx R [ ( y e y sin x ] dx sin x dx [ cos x]π d P (Y X xf(x, y dxdy ( e y sin x dy dx y x x [ e y sin x ] dx e x sin x dx [ e x (cos x + sin x ] π x ( + e π, 8 d Nezávislost náhodných veličin poznáme z podmínky pro sdruženou a marginální distribuční funkce. Musí být F (x, y F (x F (y, (x, y R. Snadno nahlédneme, že je podmínka pro nezávislost splněna. Protože jsou náhodné veličiny nezávislé, jsou jejich podmíněné hustoty shodné z marginálními hustotami. Ty získáme derivováním marginálních distribučních funkcí. Je tedy f(x y f (x F (x f(y x f (y F (y, < x <, π < x < sin x, < x < π,, < y <, e y, < y <.. Pro náhodnou veličinu X je E(X, D(X a Y X. Vypočtěte koeficient korelace ρ(x, Y. Řešení: Z vlastností střední hodnoty dostaneme, že E(Y E( X E(X.( + 5. Stejně získáme hodnotu D(Y D( X ( D(X., když si uvědomíme, že rozptyl se při posunu nemění a že je to střední hodnota kvadrátu. Podobně vypočteme střední hodnotu E(XY E(X( X E(X X E(X E(X. K určení druhého obecného momentu použijeme vztahu D(X E(X (E(X. Po dosazení dostaneme rovnici E(X E(X 5. Odtud plyne, že E(XY.(.5 7. Koeficient korelace je roven ρ(x, Y E(XY E(XE(Y D(XD(Y 7 (.5., což je ve shodě z uvedenými vlastnostmi koeficientu korelace.

17 . Náhodná veličina X má normální rozdělení N(;. Pro náhodnou veličinu Y + X vypočtěte P (Y + Y. Řešení: Náhodná veličina Y, která vznikne lineární transformací náhodné veličiny X má rovněž normální rozdělení N(µ, σ, kde: µ E(Y E( + X + E(X +. 7 a σ D(Y D( + X D(X.. Potom P (Y + Y P (Y Y + P ((Y (Y P ( Y F ( F (, kde F je distribuční funkce normálního rozdělení N(7;. Je-li Φ distribuční funkce normovaného normálního rozdělení, pak F (x Φ( x 7. Je tedy P (Y + Y Φ( 7 Φ( 7 Φ(.8 Φ(, 78 +, 8,.. Náhodná veličina X má rovnoměrné rozdělení v intervalu (, a náhodná veličina Y má normální rozdělení N(;. Určete střední hodnotu náhodné veličiny Z X Y. Řešení: Náhodná veličina X má spojité rozdělení s hustotu f, kde Je tudíž E(X x f(x dx f(x, < x <,, jinde. x dx [ ] x 8 ( 8 8. Dále je E(Y D(Y + (E(Y + 7. Odtud dostaneme, že E(Z E(X Y E(X E(Y 7.. Náhodná veličina X má rovnoměrné rozdělení v intervalu (, a náhodná veličina Y X. Určete koeficient korelace ρ(x, Y. Řešení: Náhodná veličina X má spojité rozdělení s hustotou f, kde f(x, < x <,, jinde. Dále je XY X(X X X, Y (X X X +. Pro obecné momenty náhodné veličiny X postupně dostaneme: E(X ; E(X x dx [ ] x ; E(X x dx [ ] x 8 ; E(X x dx [ ] x 5 5. Odtud dostaneme: 7

18 D(X E(X (E(X ; E(XY E ( X X 5 ; E(Y E(X ; ( E(Y E X E(X ; D(Y E(Y (E(Y 5 5. Pro koeficient korelace dostaneme hodnotu ρ(x, Y E(XY E(XE(Y D(XD(Y , 8. Hodnota koeficientu korelace je blízká jedné, závislost se málo liší od lineární. V uvažovaném intervalu (, se skutečně transformující funkce y x málo liší od lineární funkce.. V intervalu,, Zvolme náhodně bod (X, Y tak, že každá volba je stejně pravděpodobná. Určete pravděpodobnost toho, že bude vzdálenost bodu (X, Y od počátku menší než. Řešení: Souřadnice bodu (X, Y jsou hodnoty náhodného vektoru (X, Y, který má rovnoměrné rozdělení v intervalu,,. Protože je obsah tohoto intervalu roven, je sdružená hustota rozdělení pravděpodobnosti náhodného vektoru (X, Y dána vztahem, x, y, f(x, y, jinde. Hledaná pravděpodobnost je tedy rovna P ( X + Y f(x, ydxdy x +y,, x +y jestliže k výpočtu integrálu použijeme vzorce pro obsah kruhu. dxdy π π 5. V kruhu se středem v počátku a poloměru r > zvolme náhodně bod (X, Y tak, že každá volba je stejně pravděpodobná. Určete střední hodnoty a rozptyly obsahu a obvodu obdélníka s vrcholy v bodech [, ], [X, ], [X, Y ], [, Y ]. Řešení: Souřadnice bodu (X, Y jsou hodnoty náhodného vektoru (X, Y, který má rovnoměrné rozdělení v kruhu {(x, y; x + y r }. Obsah popsaného obdélníka je náhodnou veličinou Z XY a obvod je náhodnou veličinou W ( X + Y. Sdružená hustota f rozdělení pravděpodobnosti náhodného vektoru (X, Y je rovna převrácené hodnotě obsahu kruhu. Je tedy f(x, y πr, x + y r,, jinde. 8

19 Hledáme tedy střední hodnoty E(Z, E(Z, E(W, E(W. Při výpočtu integrálů využijeme substituce do polárních souřadnic a symetrie kruhu a integrované funkce nám dovolí počítat integrály jako čtyřnásobek jejich hodnoty při integraci přes část kruhu v prvním kvadrantu. Volíme tedy x + y r x, y x ρ cos ϕ, < ρ r y ρ sin ϕ ϕ π Postupně dostaneme: xy E(Z x +y r πr dxdy r ( (ρ cos ϕ sin ϕ dρdϕ πr [ ] ρ r [ sin ] π ϕ r πr π, 55r ; x+y r E(Z x y πr dxdy πr [ ] ρ r [ πr 8 (ϕ ] π sin (ϕ ( r r, 7r ; (ρ 5 cos ϕ sin ϕ dρdϕ D(Z E(Z (E(Z r r π π π r, r ; ( x + y E(W dxdy 8 r ( ρ (cos ϕ + sin ϕ dρdϕ x +y r πr πr 8 [ ] ρ r [sin ϕ cos ϕ] π πr r, 7r; π E(W (x + xy + y dxdy x +y r πr r ( ρ ( + cosϕ sin ϕ dρdϕ [ ρ πr πr ( r π π + ( + π r, 7r ; π D(W E(W (E(W, r. ] r [ϕ cos (ϕ ] π ( + π r 5 π π r π + 8π 5 r π. Náhodný vektor (X, Y má spojité rozdělení určené sdruženou hustotou f, kde f(x, y e x y, x >, y >,, jinde. Určete distribuční funkci G a hustotu g náhodné veličiny Z X + Y. Řešení: Souřadnice X a Y náhodného vektoru nabývají pouze kladných hodnot a tedy náhodná veličina Z X+Y je jenom kladná. To znamená, že G(z g(z pro z (,. Pro z (, dostaneme:

20 G(z P (Z z P (X + Y z z z z x z ( (e x e y dydx x+y z ( e x e z e x dx [ e x e z e x] z f(x, y dxdy e [ x e y] z x dx g(z G (z ( e z + e z (e z e z, z >. e z + e z, z ; 7. Náhodný vektor (X, Y má spojité rozdělení určené sdruženou hustotou f, kde f(x, y e y sin x, < x < π, y >,, jinde. Určete distribuční funkci G a hustotu g náhodné veličiny Z X + Y. Řešení: Souřadnice X a Y náhodného vektoru nabývají pouze kladných hodnot a tedy náhodná veličina Z X+Y je jenom kladná. To znamená, že G(z g(z pro z (,. Pro z (, dostaneme: G(z P (Z z P (X + Y z f(x, y dxdy. x+y z Výpočet musíme rozdělit na dva případy. Nejprve pro < x < π a potom pro x π. Pro < z < π je G(z z z x ( e y sin x dydx z [ ] e y z x sin x dx z e z e x sin x dx [ cos x]z e z [e x (sin x cos x] z (e z + cos z sin z; Pro π z < je G(z e z ( z x Odtud dostaneme e y sin x dydx [ ] e y z x sin x dx z sin x dx sin x dx e x sin x dx [ cos x]π e z [e x (sin x cos x] π e z (e π + ;, z (,, g(z G (z (e z + sin z + cos z, z (, π, (eπ + e z, z (π,. 8. Náhodná veličina X má diskrétní rozdělení určené pravděpodobnostní funkcí p, která je zadána tabulkou hodnot. Náhodná veličina Y má normální rozdělení N(; a obě náhodné veličiny jsou nezávislé. Určete rozdělení náhodné veličiny Z X + Y.

21 x - p(x Řešení: Náhodná veličina Y nabývá všech reálných hodnot a tedy i náhodná veličina Z jich bude nabývat. Jestliže si označíme Φ distribuční funkci náhodné veličiny Y, pak pro distribuční funkci G náhodné veličiny Z platí: G(z P (Z z P (X +Y z P (X Y z ++P (X Y z+ P (X Y z p( Φ(z + + p(φ(z + p(φ(z Φ(z + + Φ(z + Φ(z. Pro hustotu g dostaneme vyjádření g(z G (z ϕ(z + + ϕ(z + ϕ(z, kde ϕ(x Φ (x π e x, x R.. Náhodná veličina X má diskrétní rozdělení určené pravděpodobnostní funkcí p, která je zadána tabulkou hodnot. Náhodná veličina Y má exponenciální rozdělení Ex(; / a obě náhodné veličiny jsou nezávislé. Určete rozdělení náhodné veličiny Z X + Y. x - p(x Řešení: Náhodná veličina Y má hustotu f a distribuční funkci F dánu vzorci f(y, x (,, e x, x (,, F (y, x (,, e x, x,, a nabývá tudíž jenom kladných hodnot. Protože náhodná veličina X nabývá hodnot z množiny {,, } nabývá náhodná veličina Z X + Y hodnot větších než -. Pro její distribuční funkci G a hustotu g tedy platí, že G(z g(z, z (,. Pro hodnoty z > dostaneme: G(z P (Z z P (X + Y z P (X Y z + + P (X Y z + P (X Y z p( F (z + + p(f (z + p(f (z F (z + + F (z + F (z. Pro hustotu g dostaneme vyjádření g(z G (z f(z + + f(z + f(z.

X = x, y = h(x) Y = y. hodnotám x a jedné hodnotě y. Dostaneme tabulku hodnot pravděpodobnostní

X = x, y = h(x) Y = y. hodnotám x a jedné hodnotě y. Dostaneme tabulku hodnot pravděpodobnostní ..08 8cv7.tex 7. cvičení - transformace náhodné veličiny Definice pojmů a základní vzorce Je-li X náhodná veličina a h : R R je měřitelná funkce, pak náhodnou veličinu Y, která je definovaná vztahem X

Více

10. N á h o d n ý v e k t o r

10. N á h o d n ý v e k t o r 10. N á h o d n ý v e k t o r 10.1. Definice: Náhodný vektor. Uspořádanou n tici (X 1, X 2,..., X n ) náhodných veličin X i, 1 i n, nazýváme náhodným vektorem. Poznámka: Pro jednoduchost budeme zavádět

Více

n = 2 Sdružená distribuční funkce (joint d.f.) n. vektoru F (x, y) = P (X x, Y y)

n = 2 Sdružená distribuční funkce (joint d.f.) n. vektoru F (x, y) = P (X x, Y y) 5. NÁHODNÝ VEKTOR 5.1. Rozdělení náhodného vektoru Náhodný vektor X = (X 1, X 2,..., X n ) T n-rozměrný vektor, složky X i, i = 1,..., n náhodné veličiny. Vícerozměrná (n-rozměrná) náhodná veličina n =

Více

Pojmy z kombinatoriky, pravděpodobnosti, znalosti z kapitoly náhodná veličina, znalost parciálních derivací, dvojného integrálu.

Pojmy z kombinatoriky, pravděpodobnosti, znalosti z kapitoly náhodná veličina, znalost parciálních derivací, dvojného integrálu. 6. NÁHODNÝ VEKTOR Průvodce studiem V počtu pravděpodobnosti i v matematické statistice se setkáváme nejen s náhodnými veličinami, jejichž hodnotami jsou reálná čísla, ale i s takovými, jejichž hodnotami

Více

Téma 22. Ondřej Nývlt

Téma 22. Ondřej Nývlt Téma 22 Ondřej Nývlt nyvlto1@fel.cvut.cz Náhodná veličina a náhodný vektor. Distribuční funkce, hustota a pravděpodobnostní funkce náhodné veličiny. Střední hodnota a rozptyl náhodné veličiny. Sdružené

Více

Definice 7.1 Nechť je dán pravděpodobnostní prostor (Ω, A, P). Zobrazení. nebo ekvivalentně

Definice 7.1 Nechť je dán pravděpodobnostní prostor (Ω, A, P). Zobrazení. nebo ekvivalentně 7 Náhodný vektor Nezávislost náhodných veličin Definice 7 Nechť je dán pravděpodobnostní prostor (Ω, A, P) Zobrazení X : Ω R n, které je A-měřitelné, se nazývá (n-rozměrný) náhodný vektor Měřitelností

Více

9. T r a n s f o r m a c e n á h o d n é v e l i č i n y

9. T r a n s f o r m a c e n á h o d n é v e l i č i n y 9. T r a n s f o r m a c e n á h o d n é v e l i č i n y Při popisu procesů zpracováváme vstupní údaj, hodnotu x tak, že výstupní hodnota y závisí nějakým způsobem na vstupní, je její funkcí y = f(x).

Více

Statistika II. Jiří Neubauer

Statistika II. Jiří Neubauer Statistika II Katedra ekonometrie FVL UO Brno kancelář 69a, tel. 973 442029 email:jiri.neubauer@unob.cz Zaměříme se především na popis dvourozměrných náhodných veličin (vektorů). Definice Nechť X a Y jsou

Více

AVDAT Náhodný vektor, mnohorozměrné rozdělení

AVDAT Náhodný vektor, mnohorozměrné rozdělení AVDAT Náhodný vektor, mnohorozměrné rozdělení Josef Tvrdík Katedra informatiky Přírodovědecká fakulta Ostravská univerzita Opakování, náhodná veličina, rozdělení Náhodná veličina zobrazuje elementární

Více

MATEMATICKÁ STATISTIKA - XP01MST

MATEMATICKÁ STATISTIKA - XP01MST MATEMATICKÁ STATISTIKA - XP01MST 1. Úvod. Matematická statistika (statistics) se zabývá vyšetřováním zákonitostí, které v sobě obsahují prvek náhody. Zpracováním hodnot, které jsou výstupem sledovaného

Více

Dvojné a trojné integrály příklad 3. x 2 y dx dy,

Dvojné a trojné integrály příklad 3. x 2 y dx dy, Spočtěte = { x, y) ; 4x + y 4 }. Dvojné a trojné integrály příklad 3 x y dx dy, Řešení: Protože obor integrace je symetrický vzhledem k ose x, tj. vzhledem k substituci [x; y] [x; y], a funkce fx, y) je

Více

9. T r a n s f o r m a c e n á h o d n é v e l i č i n y

9. T r a n s f o r m a c e n á h o d n é v e l i č i n y 9. T r a n s f o r m a c e n á h o d n é v e l i č i n Při popisu procesů zpracováváme vstupní údaj, hodnotu x tak, že výstupní hodnota závisí nějakým způsobem na vstupní, je její funkcí = f(x). Pokud

Více

I. D i s k r é t n í r o z d ě l e n í

I. D i s k r é t n í r o z d ě l e n í 6. T y p y r o z d ě l e n í Poznámka: V odst. 5.5-5.10 jsme uvedli příklady náhodných veličin a jejich distribučních funkcí. Poznali jsme, že se od sebe liší svým typem. V příkladech 5.5, 5.6 a 5.8 jsme

Více

p(x) = P (X = x), x R,

p(x) = P (X = x), x R, 6. T y p y r o z d ě l e n í Poznámka: V odst. 5.5-5.10 jsme uvedli příklady náhodných veličin a jejich distribučních funkcí. Poznali jsme, že se od sebe liší svým typem. V příkladech 5.5, 5.6 a 5.8 jsme

Více

Poznámky k předmětu Aplikovaná statistika, 4. téma

Poznámky k předmětu Aplikovaná statistika, 4. téma Poznámky k předmětu Aplikovaná statistika, 4. téma 4. Náhodné vektory V praxi se nám může hodit postihnout více vlastností jednoho objektu najednou, např. výšku, váhu a pohlaví člověka; rychlost chemické

Více

7. Derivace složené funkce. Budeme uvažovat složenou funkci F = f(g), kde některá z jejich součástí

7. Derivace složené funkce. Budeme uvažovat složenou funkci F = f(g), kde některá z jejich součástí 202-m3b2/cvic/7slf.tex 7. Derivace složené funkce. Budeme uvažovat složenou funkci F = fg, kde některá z jejich součástí může být funkcí více proměnných. Předpokládáme, že uvažujeme funkce, které mají

Více

Zápočtová písemka z Matematiky III (BA04) skupina A

Zápočtová písemka z Matematiky III (BA04) skupina A skupina A 0 pro x < 1, ae x pro x 1, ), Pravděpodobnost P (X ) a P (X =.). E (X) a E ( X 1). Hustotu transformované náhodné veličiny Y = (X + 1). F(x) = x 3 pro x (0, 9), Hustotu f(x). Pravděpodobnost

Více

Poznámky k předmětu Aplikovaná statistika, 4. téma

Poznámky k předmětu Aplikovaná statistika, 4. téma Poznámky k předmětu Aplikovaná statistika, 4. téma 4. Náhodné vektory V praxi se nám může hodit postihnout více vlastností jednoho objektu najednou, např. výšku, váhu a pohlaví člověka; rychlost chemické

Více

Příklady ke čtvrtému testu - Pravděpodobnost

Příklady ke čtvrtému testu - Pravděpodobnost Příklady ke čtvrtému testu - Pravděpodobnost 6. dubna 0 Instrukce: Projděte si všechny příklady. Každý příklad se snažte pochopit. Pak vymyslete a vyřešte příklad podobný. Tím se ujistíte, že příkladu

Více

Příklady pro předmět Aplikovaná matematika (AMA) část 1

Příklady pro předmět Aplikovaná matematika (AMA) část 1 Příklady pro předmět plikovaná matematika (M) část 1 1. Lokální extrémy funkcí dvou a tří proměnných Nalezněte lokální extrémy funkcí: (a) f 1 : f 1 (x, y) = x 3 3x + y 2 + 2y (b) f 2 : f 2 (x, y) = 1

Více

Vícerozměrná rozdělení

Vícerozměrná rozdělení Vícerozměrná rozdělení 7. září 0 Učivo: Práce s vícerozměrnými rozděleními. Sdružené, marginální, podmíněné rozdělení pravděpodobnosti. Vektorová střední hodnota. Kovariance, korelace, kovarianční matice.

Více

8. Normální rozdělení

8. Normální rozdělení 8. Normální rozdělení 8.. Definice: Normální (Gaussovo) rozdělení N(µ, 2 ) s parametry µ a > 0 je rozdělení určené hustotou ( ) f(x) = (x µ) 2 e 2 2, x (, ). Rozdělení N(0; ) s parametry µ = 0 a = se nazývá

Více

má spojité parciální derivace druhého řádu ve všech bodech této množiny. Výpočtem postupně dostaneme: y = 9xy2 + 2,

má spojité parciální derivace druhého řádu ve všech bodech této množiny. Výpočtem postupně dostaneme: y = 9xy2 + 2, 4. Parciální derivace a diferenciál. řádu 0-a3b/4dvr.tex Příklad. Určete parciální derivace druhého řádu funkce f v obecném bodě a v daných bodech. Napište obecný tvar. diferenciálu, jeho hodnotu v daných

Více

12 Trojný integrál - Transformace integrálů

12 Trojný integrál - Transformace integrálů Trojný integrál transformace integrálů) - řešené příklady 8 Trojný integrál - Transformace integrálů. Příklad Spočtěte x + y dxdydz, kde : z, x + y. Řešení Integrační obor určený vztahy z, x + y je válec.

Více

VI. Derivace složené funkce.

VI. Derivace složené funkce. VI. Derivace složené funkce. 17. Parciální derivace složené funkce Budeme uvažovat složenou funkci F = f(g, kde některá z jejich součástí může být funkcí více proměnných. Předpokládáme, že uvažujeme funkce,

Více

Substituce ve vícenásobném integrálu verze 1.1

Substituce ve vícenásobném integrálu verze 1.1 Úvod Substituce ve vícenásobném integrálu verze. Následující text popisuje výpočet vícenásobných integrálů pomocí věty o substituci. ěl by sloužit především studentům předmětu ATEAT k přípravě na zkoušku.

Více

Pravděpodobnost a statistika (BI-PST) Cvičení č. 7

Pravděpodobnost a statistika (BI-PST) Cvičení č. 7 Pravděpodobnost a statistika (BI-PST) Cvičení č. 7 R. Blažek, M. Jiřina, J. Hrabáková, I. Petr, F. Štampach, D. Vašata Katedra aplikované matematiky Fakulta informačních technologií České vysoké učení

Více

Charakterizace rozdělení

Charakterizace rozdělení Charakterizace rozdělení Momenty f(x) f(x) f(x) μ >μ 1 σ 1 σ >σ 1 g 1 g σ μ 1 μ x μ x x N K MK = x f( x) dx 1 M K = x N CK = ( x M ) f( x) dx ( xi M 1 C = 1 K 1) N i= 1 K i K N i= 1 K μ = E ( X ) = xf

Více

NÁHODNÝ VEKTOR. 4. cvičení

NÁHODNÝ VEKTOR. 4. cvičení NÁHODNÝ VEKTOR 4. cvičení Náhodný vektor Náhodným vektorem rozumíme sloupcový vektor X=(X, X,, X n ) složený z náhodných veličin X, X,, X n, který je charakterizován sdruženým rozdělením pravděpodobnosti.

Více

8.1. Definice: Normální (Gaussovo) rozdělení N(µ, σ 2 ) s parametry µ a. ( ) ϕ(x) = 1. označovat písmenem U. Její hustota je pak.

8.1. Definice: Normální (Gaussovo) rozdělení N(µ, σ 2 ) s parametry µ a. ( ) ϕ(x) = 1. označovat písmenem U. Její hustota je pak. 8. Normální rozdělení 8.. Definice: Normální (Gaussovo) rozdělení N(µ, ) s parametry µ a > 0 je rozdělení určené hustotou ( ) f(x) = (x µ) e, x (, ). Rozdělení N(0; ) s parametry µ = 0 a = se nazývá normované

Více

Jiří Neubauer. Katedra ekonometrie, FVL, UO Brno kancelář 69a, tel

Jiří Neubauer. Katedra ekonometrie, FVL, UO Brno kancelář 69a, tel Katedra ekonometrie, FVL, UO Brno kancelář 69a, tel. 973 442029 email:jiri.neubauer@unob.cz Výsledky některých náhodných pokusů jsou přímo vyjádřeny číselně (např. při hodu kostkou padne 6). Náhodnou veličinou

Více

1. a) Určete parciální derivace prvního řádu funkce z = z(x, y) dané rovnicí z 3 3xy 8 = 0 v

1. a) Určete parciální derivace prvního řádu funkce z = z(x, y) dané rovnicí z 3 3xy 8 = 0 v . a) Určete parciální derivace prvního řádu funkce z = z(x, y) dané rovnicí z xy 8 = v bodě A =, ]. b) e grafu funkce f najděte tečnou rovinu, která je rovnoběžná s rovinou ϱ. f(x, y) = x + y x, ϱ : x

Více

Matematika III 10. týden Číselné charakteristiky střední hodnota, rozptyl, kovariance, korelace

Matematika III 10. týden Číselné charakteristiky střední hodnota, rozptyl, kovariance, korelace Matematika III 10. týden Číselné charakteristiky střední hodnota, rozptyl, kovariance, korelace Jan Slovák Masarykova univerzita Fakulta informatiky 28. 11 2. 12. 2016 Obsah přednášky 1 Literatura 2 Střední

Více

1 Rozptyl a kovariance

1 Rozptyl a kovariance Rozptyl a kovariance Nechť X je náhodná veličina s konečnou střední hodnotou EX Potom rozptyl náhodné veličiny X definujeme jako: DX E(X EX, pokud střední hodnota na pravé straně existuje Podobně jako

Více

15. T e s t o v á n í h y p o t é z

15. T e s t o v á n í h y p o t é z 15. T e s t o v á n í h y p o t é z Na základě hodnot náhodného výběru činíme rozhodnutí o platnosti hypotézy o hodnotách parametrů rozdělení nebo o jeho vlastnostech. Rozeznáváme dva základní typy testů:

Více

y ds, z T = 1 z ds, kde S = S

y ds, z T = 1 z ds, kde S = S Plošné integrály příklad 5 Určete souřadnice těžiště části roviny xy z =, která leží v prvním oktantu x >, y >, z >. Řešení: ouřadnice těžiště x T, y T a z T homogenní plochy lze určit pomocí plošných

Více

pouze u některých typů rovnic a v tomto textu se jím nebudeme až na

pouze u některých typů rovnic a v tomto textu se jím nebudeme až na Matematika II 7.1. Zavedení diferenciálních rovnic Definice 7.1.1. Rovnice tvaru F(y (n), y (n 1),, y, y, x) = 0 se nazývá diferenciální rovnice n-tého řádu pro funkci y = y(x). Speciálně je F(y, y, x)

Více

10. cvičení z PST. 5. prosince T = (n 1) S2 X. (n 1) s2 x σ 2 q χ 2 (n 1) (1 α 2 ). q χ 2 (n 1) 2. 2 x. (n 1) s. x = 1 6. x i = 457.

10. cvičení z PST. 5. prosince T = (n 1) S2 X. (n 1) s2 x σ 2 q χ 2 (n 1) (1 α 2 ). q χ 2 (n 1) 2. 2 x. (n 1) s. x = 1 6. x i = 457. 0 cvičení z PST 5 prosince 208 0 (intervalový odhad pro rozptyl) Soubor (70, 84, 89, 70, 74, 70) je náhodným výběrem z normálního rozdělení N(µ, σ 2 ) Určete oboustranný symetrický 95% interval spolehlivosti

Více

Hledáme lokální extrémy funkce vzhledem k množině, která je popsána jednou či několika rovnicemi, vazebními podmínkami. Pokud jsou podmínky

Hledáme lokální extrémy funkce vzhledem k množině, která je popsána jednou či několika rovnicemi, vazebními podmínkami. Pokud jsou podmínky 6. Vázané a absolutní extrémy. 01-a3b/6abs.tex Hledáme lokální extrémy funkce vzhledem k množině, která je popsána jednou či několika rovnicemi, vazebními podmínkami. Pokud jsou podmínky jednoduché, vyřešíme

Více

PŘEDNÁŠKA 9 KŘIVKOVÝ A PLOŠNÝ INTEGRÁL 1. DRUHU

PŘEDNÁŠKA 9 KŘIVKOVÝ A PLOŠNÝ INTEGRÁL 1. DRUHU PŘEDNÁŠKA 9 KŘIVKOVÝ A PLOŠNÝ INTEGRÁL 1. DRUHU 6.1 Křivkový integrál 1. druhu Definice 1. Množina R n se nazývá prostá regulární křivka v R n právě tehdy, když existuje vzájemně jednoznačné zobrazení

Více

7. Integrál přes n-rozměrný interval

7. Integrál přes n-rozměrný interval 7. Integrál přes n-rozměrný interval Studijní text 7. Integrál přes n-rozměrný interval Definice 7.1. Buď A = a 1, b 1 a n, b n R n n-rozměrný uzavřený interval a f : R n R funkce ohraničená na A Df. Definujme

Více

Řešení. Označme po řadě F (z) Odtud plyne, že

Řešení. Označme po řadě F (z) Odtud plyne, že Úloha Nechť ~ R(, ) a Y = Jinak řečeno, Y je odmocnina čísla vybraného zcela náhodně z intervalu (, ) Popište rozdělení veličiny Y a určete jeho modus, medián, střední hodnotu a rozptyl Řešení Označme

Více

Diferenciální rovnice

Diferenciální rovnice Obyčejné diferenciální rovnice - studijní text pro cvičení v předmětu Matematika - 2. Studijní materiál byl připraven pracovníky katedry E. Novákovou, M. Hyánkovou a L. Průchou za podpory grantu IG ČVUT

Více

Obsah Obyčejné diferenciální rovnice

Obsah Obyčejné diferenciální rovnice Obsah 1 Obyčejné diferenciální rovnice 3 1.1 Základní pojmy............................................ 3 1.2 Obyčejné diferenciální rovnice 1. řádu................................ 5 1.3 Exaktní rovnice............................................

Více

10. cvičení z Matematické analýzy 2

10. cvičení z Matematické analýzy 2 . cvičení z Matematické analýzy 3. - 7. prosince 8. (dvojný integrál - Fubiniho věta Vhodným způsobem integrace spočítejte daný integrál a načrtněte oblast integrace (a (b (c y ds, kde : y & y 4. e ma{,y

Více

MATEMATICKÁ STATISTIKA

MATEMATICKÁ STATISTIKA MATEMATICKÁ STATISTIKA 1. Úvod. Matematická statistika se zabývá vyšetřováním zákonitostí, které v sobě obsahují prvek náhody. Zpracováním hodnot, které jsou výstupem sledovaného procesu, se snažíme popsat

Více

[obrázek γ nepotřebujeme, interval t, zřejmý, integrací polynomu a per partes vyjde: (e2 + e) + 2 ln 2. (e ln t = t) ] + y2

[obrázek γ nepotřebujeme, interval t, zřejmý, integrací polynomu a per partes vyjde: (e2 + e) + 2 ln 2. (e ln t = t) ] + y2 4.1 Křivkový integrál ve vektrovém poli přímým výpočtem 4.1 Spočítejte práci síly F = y i + z j + x k při pohybu hmotného bodu po orientované křivce, která je dána jako oblouk ABC na průnikové křivce ploch

Více

ˇ EDNA SˇKA 9 DALS ˇ I METODY INTEGRACE

ˇ EDNA SˇKA 9 DALS ˇ I METODY INTEGRACE PŘEDNÁŠKA 9 DALŠÍ METODY INTEGRACE 1 9.1. Věta o substituci Věta 1 (O substituci) Necht je ϕ(x) prosté regulární zobrazení otevřené množiny X R n na množinu Y R n. Necht je M X, f(y) funkce definovaná

Více

Cvičné texty ke státní maturitě z matematiky

Cvičné texty ke státní maturitě z matematiky Cvičné texty ke státní maturitě z matematiky Pracovní listy s postupy řešení Brno 2010 RNDr. Rudolf Schwarz, CSc. Státní maturita z matematiky Úloha 1 1. a = s : 45 = 9.10180 45 = 9.101+179 45 = 9.10.10179

Více

Diferenciál funkce dvou proměnných. Má-li funkce f = f(x, y) spojité parciální derivace v bodě a, pak lineární formu (funkci)

Diferenciál funkce dvou proměnných. Má-li funkce f = f(x, y) spojité parciální derivace v bodě a, pak lineární formu (funkci) 2. Diferenciál funkce, tečná rovina. Diferenciál funkce dvou proměnných. Má-li funkce f = f(x, y) spojité parciální derivace v bodě a, pak lineární formu (funkci) df(a, h) = x (a)h + (a)h 2, h = (h, h

Více

4. OBYČEJNÉ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE

4. OBYČEJNÉ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE FBI VŠB-TUO 28. března 2014 4.1. Základní pojmy Definice 4.1. Rovnice tvaru F (x, y, y, y,..., y (n) ) = 0 se nazývá obyčejná diferenciální rovnice n-tého řádu a vyjadřuje vztah mezi neznámou funkcí y

Více

Pravděpodobnost a aplikovaná statistika

Pravděpodobnost a aplikovaná statistika Pravděpodobnost a aplikovaná statistika MGR. JANA SEKNIČKOVÁ, PH.D. 2. KAPITOLA PODMÍNĚNÁ PRAVDĚPODOBNOST 3. KAPITOLA NÁHODNÁ VELIČINA 9.11.2017 Opakování Uveďte příklad aplikace geometrické definice pravděpodobnosti

Více

Kapitola 8: Dvojný integrál 1/26

Kapitola 8: Dvojný integrál 1/26 Kapitola 8: vojný integrál 1/26 vojný integrál - osnova kapitoly 2/26 dvojný integrál přes obdélník definice výpočet (Fubiniova věta pro obdélník) dvojný integrál přes standardní množinu definice výpočet

Více

5. T e s t o v á n í h y p o t é z

5. T e s t o v á n í h y p o t é z 5. T e s t o v á n í h y p o t é z Na základě hodnot náhodného výběru činíme rozhodnutí o platnosti hypotézy o hodnotách parametrů rozdělení nebo o jeho vlastnostech. Rozeznáváme dva základní typy testů:

Více

Náhodný vektor a jeho charakteristiky

Náhodný vektor a jeho charakteristiky Náhodný vektor a jeho číselné charakteristiky 1 Náhodný vektor a jeho charakteristiky V následující kapitole budeme věnovat pozornost pouze dvourozměřnému náhodnému vektoru, i když uvedené pojmy a jejich

Více

NÁHODNÁ VELIČINA. 3. cvičení

NÁHODNÁ VELIČINA. 3. cvičení NÁHODNÁ VELIČINA 3. cvičení Náhodná veličina Náhodná veličina funkce, která každému výsledku náhodného pokusu přiřadí reálné číslo. Je to matematický model popisující více či méně dobře realitu, který

Více

Řešení: Nejprve musíme napsat parametrické rovnice křivky C. Asi nejjednodušší parametrizace je. t t dt = t 1. x = A + ( B A ) t, 0 t 1,

Řešení: Nejprve musíme napsat parametrické rovnice křivky C. Asi nejjednodušší parametrizace je. t t dt = t 1. x = A + ( B A ) t, 0 t 1, Určete Křivkový integrál příklad 4 x ds, kde {x, y ; y ln x, x 3}. Řešení: Nejprve musíme napsat parametrické rovnice křivky. Asi nejjednodušší parametrizace je Tedy daný integrál je x ds x t, y ln t,

Více

MATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek ( 2015)

MATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek ( 2015) MATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek ( 2015 doplněné o další úlohy 13. 4. 2015 Nalezené nesrovnalosti ve výsledcích nebo připomínky k tomuto souboru sdělte laskavě F. Mrázovi ( e-mail: Frantisek.Mraz@fs.cvut.cz.

Více

MATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek v letech

MATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek v letech MATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek v letech 2009 2012 doplněné o další úlohy 3. část KŘIVKOVÉ INTEGRÁLY, GREENOVA VĚTA, POTENIÁLNÍ POLE, PLOŠNÉ INTEGRÁLY, GAUSSOVA OSTROGRADSKÉHO VĚTA 7. 4. 2013

Více

5. B o d o v é o d h a d y p a r a m e t r ů

5. B o d o v é o d h a d y p a r a m e t r ů 5. B o d o v é o d h a d y p a r a m e t r ů Na základě hodnot náhodného výběru z rozdělení určitého typu odhadujeme parametry tohoto rozdělení, tak aby co nejlépe odpovídaly hodnotám výběru. Formulujme

Více

INTEGRÁLY S PARAMETREM

INTEGRÁLY S PARAMETREM INTEGRÁLY S PARAMETREM b a V kapitole o integraci funkcí více proměnných byla potřeba funkce g(x) = f(x, y) dy proměnné x. Spojitost funkce g(x) = b a f(x, y) dy proměnné x znamená vlastně prohození limity

Více

Výběrové charakteristiky a jejich rozdělení

Výběrové charakteristiky a jejich rozdělení Katedra ekonometrie, FVL, UO Brno kancelář 69a, tel. 973 442029 email:jiri.neubauer@unob.cz Statistické šetření úplné (vyčerpávající) neúplné (výběrové) U výběrového šetření se snažíme o to, aby výběrový

Více

, = , = , = , = Pokud primitivní funkci pro proměnnou nevidíme, pomůžeme si v tuto chvíli jednoduchou substitucí = +2 +1, =2 1 = 1 2 1

, = , = , = , = Pokud primitivní funkci pro proměnnou nevidíme, pomůžeme si v tuto chvíli jednoduchou substitucí = +2 +1, =2 1 = 1 2 1 ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z MB ČÁST 7 Příklad 1 a) Vypočtěte hmotnost oblasti ohraničené přímkami =1,=3,=1,= jestliže její hustota je dána funkcí 1,= ++1 b) Vypočtěte statický moment čtverce ohraničeného přímkami

Více

f (k) (x 0 ) (x x 0 ) k, x (x 0 r, x 0 + r). k! f(x) = k=1 Řada se nazývá Taylorovou řadou funkce f v bodě x 0. Přehled některých Taylorových řad.

f (k) (x 0 ) (x x 0 ) k, x (x 0 r, x 0 + r). k! f(x) = k=1 Řada se nazývá Taylorovou řadou funkce f v bodě x 0. Přehled některých Taylorových řad. 8. Taylorova řada. V urzu matematiy jsme uázali, že je možné funci f, terá má v oolí bodu x derivace aproximovat polynomem, jehož derivace se shodují s derivacemi aproximované funce v bodě x. Poud má funce

Více

MATEMATIKA III. Olga Majlingová. Učební text pro prezenční studium. Předběžná verze

MATEMATIKA III. Olga Majlingová. Učební text pro prezenční studium. Předběžná verze Fakulta strojního inženýrství Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Pasteurova 7 Tel.: 475 285 511 400 96 Ústí nad Labem Fax: 475 285 566 Internet: www.ujep.cz E-mail: kontakt@ujep.cz MATEMATIKA III

Více

PŘÍKLADY K MATEMATICE 3 - VÍCENÁSOBNÉ INTEGRÁLY. x 2. 3+y 2

PŘÍKLADY K MATEMATICE 3 - VÍCENÁSOBNÉ INTEGRÁLY. x 2. 3+y 2 PŘÍKLADY K ATEATICE 3 - VÍCENÁSOBNÉ INTEGRÁLY ZDENĚK ŠIBRAVA.. Dvojné integrály.. Vícenásobné intergrály Příklad.. Vypočítejme dvojný integrál x 3 + y da, kde =, 3,. Řešení: Funkce f(x, y) = x je na obdélníku

Více

Obyčejnými diferenciálními rovnicemi (ODR) budeme nazývat rovnice, ve kterých

Obyčejnými diferenciálními rovnicemi (ODR) budeme nazývat rovnice, ve kterých Obyčejné diferenciální rovnice Obyčejnými diferenciálními rovnicemi (ODR) budeme nazývat rovnice, ve kterých se vyskytují derivace neznámé funkce jedné reálné proměnné. Příklad. Bud dána funkce f : R R.

Více

2. DVOJROZMĚRNÝ (DVOJNÝ) INTEGRÁL

2. DVOJROZMĚRNÝ (DVOJNÝ) INTEGRÁL . VOJROZMĚRNÝ (VOJNÝ) INTEGRÁL Úvodem připomenutí základních integračních vzorců, bez nichž se neobejdete: [.] d = C [.] d = + C n+ n [.] d = + C n + [4.] d = ln + C [5.] sin d = cos + C [6.] cos d = sin

Více

Extrémy funkce dvou proměnných

Extrémy funkce dvou proměnných Extrémy funkce dvou proměnných 1. Stanovte rozměry pravoúhlé vodní nádrže o objemu 32 m 3 tak, aby dno a stěny měly nejmenší povrch. Označme rozměry pravoúhlé nádrže x, y, z (viz obr.). ak objem této nádrže

Více

Náhodný vektor. Náhodný vektor. Hustota náhodného vektoru. Hustota náhodného vektoru. Náhodný vektor je dvojice náhodných veličin (X, Y ) T = ( X

Náhodný vektor. Náhodný vektor. Hustota náhodného vektoru. Hustota náhodného vektoru. Náhodný vektor je dvojice náhodných veličin (X, Y ) T = ( X Náhodný vektor Náhodný vektor zatím jsme sledovali jednu náhodnou veličinu, její rozdělení a charakteristiky často potřebujeme vyšetřovat vzájemný vztah několika náhodných veličin musíme sledovat jejich

Více

Teorie. Hinty. kunck6am

Teorie. Hinty.   kunck6am kytaristka@gmail.com www.natur.cuni.cz/ kunck6am 5. cvičení Teorie Definice. Necht funkce f je definována na neprázdném otevřeném intervalu I. Řekneme, že funkce F je primitivní funkce k f na I, jestliže

Více

4. Aplikace matematiky v ekonomii

4. Aplikace matematiky v ekonomii 4. Aplikace matematiky v ekonomii 1 Lineární algebra Soustavy 1) Na základě statistických údajů se zjistilo, že závislost množství statku z poptávaného v průběhu jednoho týdne lze popsat vztahem q d =

Více

f(x) = arccotg x 2 x lim f(x). Určete všechny asymptoty grafu x 2 2 =

f(x) = arccotg x 2 x lim f(x). Určete všechny asymptoty grafu x 2 2 = Řešení vzorové písemky z předmětu MAR Poznámky: Řešení úloh ze vzorové písemky jsou formulována dosti podrobně podobným způsobem jako u řešených příkladů ve skriptech U zkoušky lze jednotlivé kroky postupu

Více

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2018

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2018 Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 208 Studijní program: Studijní obory: Matematika MA, MMIT, MMFT, MSTR, MNVM, MPMSE Varianta A Řešení příkladů pečlivě odůvodněte. Věnujte pozornost ověření

Více

PŘEDNÁŠKA 6 INTEGRACE POMOCÍ SUBSTITUCE

PŘEDNÁŠKA 6 INTEGRACE POMOCÍ SUBSTITUCE PŘEDNÁŠKA 6 INTEGRACE POMOCÍ SUBSTITUCE Příklad Představme si, že máme vypočítat integrál I = f(, y) d dy, M kde M = {(, y) R 2 1 < 2 + y 2 < 4}. y M je mezikruží mezi kružnicemi o poloměru 1 a 2 a se

Více

12. cvičení z PST. 20. prosince 2017

12. cvičení z PST. 20. prosince 2017 1 cvičení z PST 0 prosince 017 11 test rozptylu normálního rozdělení Do laboratoře bylo odesláno n = 5 stejných vzorků krve ke stanovení obsahu alkoholu X v promilích alkoholu Výsledkem byla realizace

Více

Pravděpodobnost a statistika, Biostatistika pro kombinované studium. Jan Kracík

Pravděpodobnost a statistika, Biostatistika pro kombinované studium. Jan Kracík Pravděpodobnost a statistika, Biostatistika pro kombinované studium Letní semestr 2017/2018 Tutoriál č. 2:, náhodný vektor Jan Kracík jan.kracik@vsb.cz náhodná veličina rozdělení pravděpodobnosti náhodné

Více

Semestrální písemka BMA3 - termín varianta A13 vzorové řešení

Semestrální písemka BMA3 - termín varianta A13 vzorové řešení Semestrální písemka BMA3 - termín 6.1.9 - varianta A13 vzorové řešení Každý příklad je hodnocen maximálně 18 body, z toho část a) 1 body a část b) body. Mezivýsledky při výpočtech zaokrouhlujte alespoň

Více

R β α. Obrázek 1: Zadání - profil složený ze třech elementárních obrazců: 1 - rovnoramenný pravoúhlý trojúhelník, 2 - čtverec, 3 - kruhová díra

R β α. Obrázek 1: Zadání - profil složený ze třech elementárních obrazců: 1 - rovnoramenný pravoúhlý trojúhelník, 2 - čtverec, 3 - kruhová díra Zadání: Vypočtěte polohu těžiště, momenty setrvačnosti a deviační moment k centrálním osám a dále určete hlavní centrální momenty setrvačnosti, poloměry setrvačnosti a natočení hlavních centrálních os

Více

Nalezněte hladiny následujících funkcí. Pro které hodnoty C R jsou hladiny neprázdné

Nalezněte hladiny následujících funkcí. Pro které hodnoty C R jsou hladiny neprázdné . Definiční obor a hladiny funkce více proměnných Nalezněte a graficky znázorněte definiční obor D funkce f = f(x, y), kde a) f(x, y) = x y, b) f(x, y) = log(xy + ), c) f(x, y) = xy, d) f(x, y) = log(x

Více

Náhodná veličina a její charakteristiky. Před provedením pokusu jeho výsledek a tedy ani sledovanou hodnotu neznáte. Proto je proměnná, která

Náhodná veličina a její charakteristiky. Před provedením pokusu jeho výsledek a tedy ani sledovanou hodnotu neznáte. Proto je proměnná, která Náhodná veličina a její charakteristiky Náhodná veličina a její charakteristiky Představte si, že provádíte náhodný pokus, jehož výsledek jste schopni ohodnotit nějakým číslem. Před provedením pokusu jeho

Více

Teorie. Hinty. kunck6am

Teorie. Hinty.   kunck6am kytaristka@gmail.com www.natur.cuni.cz/ kunck6am 5. cvičení Teorie Definice. Necht funkce f je definována na neprázdném otevřeném intervalu I. Řekneme, že funkce F je primitivní funkce k f na I, jestliže

Více

EXTRÉMY FUNKCÍ VÍCE PROMĚNNÝCH

EXTRÉMY FUNKCÍ VÍCE PROMĚNNÝCH EXTRÉMY FUNKCÍ VÍCE PROMĚNNÝCH ÚLOHY ŘEŠITELNÉ BEZ VĚTY O MULTIPLIKÁTORECH Nalezněte absolutní extrémy funkce f na množině M. 1. f(x y) = x + y; M = {x y R 2 ; x 2 + y 2 1} 2. f(x y) = e x ; M = {x y R

Více

Zpracování náhodného vektoru. Ing. Michal Dorda, Ph.D.

Zpracování náhodného vektoru. Ing. Michal Dorda, Ph.D. Ing. Michal Dorda, Ph.D. 1 Př. 1: Cestující na vybraném spoji linky MHD byli dotazováni za účelem zjištění spokojenosti s kvalitou MHD. Legenda 1 Velmi spokojen Spokojen 3 Nespokojen 4 Velmi nespokojen

Více

13. cvičení z Matematické analýzy 2

13. cvičení z Matematické analýzy 2 . cvičení z atematické analýz 2 5. - 9. května 27. konzervativní pole, potenciál Dokažte, že následující pole jsou konzervativní a najděte jejich potenciál. i F x,, z x 2 +, 2 + x, ze z, ii F x,, z x 2

Více

Funkce zadané implicitně

Funkce zadané implicitně Kapitola 8 Funkce zadané implicitně Začneme několika příklady. Prvním je známá rovnice pro jednotkovou kružnici x 2 + y 2 1 = 0. Tato rovnice popisuje křivku, kterou si však nelze představit jako graf

Více

Kapitola 7: Integrál. 1/17

Kapitola 7: Integrál. 1/17 Kapitola 7: Integrál. 1/17 Neurčitý integrál - Motivační příklad 2/17 Příklad: Necht se bod pohybuje po přímce rychlostí a) v(t) = 3 [m/s] (rovnoměrný přímočarý pohyb), b) v(t) = 2t [m/s] (rovnoměrně zrychlený

Více

letní semestr Katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy Matematická statistika vektory

letní semestr Katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy Matematická statistika vektory Šárka Hudecová Katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy letní semestr 202 Založeno na materiálech doc. Michala Kulicha Náhodný vektor často potřebujeme

Více

prof. RNDr. Roman Kotecký DrSc., Dr. Rudolf Blažek, PhD Pravděpodobnost a statistika Katedra teoretické informatiky Fakulta informačních technologií

prof. RNDr. Roman Kotecký DrSc., Dr. Rudolf Blažek, PhD Pravděpodobnost a statistika Katedra teoretické informatiky Fakulta informačních technologií prof. RNDr. Roman Kotecký DrSc., Dr. Rudolf Blažek, PhD Katedra teoretické informatiky Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze c Rudolf Blažek, Roman Kotecký, 2011 Pravděpodobnost

Více

Transformujte diferenciální výraz x f x + y f do polárních souřadnic r a ϕ, které jsou definovány vztahy x = r cos ϕ a y = r sin ϕ.

Transformujte diferenciální výraz x f x + y f do polárních souřadnic r a ϕ, které jsou definovány vztahy x = r cos ϕ a y = r sin ϕ. Ukázka 1 Necht má funkce z = f(x, y) spojité parciální derivace. Napište rovnici tečné roviny ke grafu této funkce v bodě A = [ x 0, y 0, z 0 ]. Transformujte diferenciální výraz x f x + y f y do polárních

Více

15. T e s t o v á n í h y p o t é z

15. T e s t o v á n í h y p o t é z 15. T e s t o v á n í h y p o t é z Na základě hodnot náhodného výběru činíme rozhodnutí o platnosti hypotézy o hodnotách parametrů rozdělení nebo o jeho vlastnostech. Rozeznáváme dva základní typy testů:

Více

Náhodná veličina Číselné charakteristiky diskrétních náhodných veličin Spojitá náhodná veličina. Pravděpodobnost

Náhodná veličina Číselné charakteristiky diskrétních náhodných veličin Spojitá náhodná veličina. Pravděpodobnost Pravděpodobnost Náhodné veličiny a jejich číselné charakteristiky Petr Liška Masarykova univerzita 19.9.2014 Představme si, že provádíme pokus, jehož výsledek dokážeme ohodnotit číslem. Před provedením

Více

11. cvičení z Matematické analýzy 2

11. cvičení z Matematické analýzy 2 11. cvičení z Matematické analýzy 11. - 15. prosince 17 11.1 (trojný integrál - Fubiniho věta) Vypočtěte (i) xyz dv, kde je ohraničeno plochami y x, x y, z xy a z. (ii) y dv, kde je ohraničeno shora rovinou

Více

PŘÍKLADY K MATEMATICE 3

PŘÍKLADY K MATEMATICE 3 PŘÍKLADY K ATEATIE 3 ZDENĚK ŠIBRAVA. Křivkové integrály.. Křivkový integrál prvního druhu. Příklad.. Vypočítejme křivkový integrál A =, ), B = 4, ). Řešení: Úsečka AB je hladká křivka. Funkce ψt) = 4t,

Více

Veronika Chrastinová, Oto Přibyl

Veronika Chrastinová, Oto Přibyl Integrální počet II. Příklady s nápovědou. Veronika Chrastinová, Oto Přibyl 16. září 2003 Ústav matematiky a deskriptivní geometrie FAST VUT Brno Obsah 1 Dvojný integrál 3 2 Trojný integrál 7 3 Křivkový

Více

, 1. skupina (16:15-17:45) Jméno: se. Postup je třeba odůvodnit (okomentovat) nebo uvést výpočet. Výsledek bez uvedení jakéhokoliv

, 1. skupina (16:15-17:45) Jméno: se. Postup je třeba odůvodnit (okomentovat) nebo uvést výpočet. Výsledek bez uvedení jakéhokoliv 42206, skupina (6:5-7:45) Jméno: Zápočtový test z PSI Nezapomeňte podepsat VŠECHNY papíry, které odevzdáváte Škrtejte zřetelně a stejně zřetelně pište i věci, které platí Co je škrtnuto, nebude bráno v

Více

4.1 Řešení základních typů diferenciálních rovnic 1.řádu

4.1 Řešení základních typů diferenciálních rovnic 1.řádu 4. Řešení základních tpů diferenciálních rovnic.řádu 4..4 Určete řešení z() Cauchov úloh pro rovnici + = 0 vhovující počáteční podmínce z =. Po separaci proměnných v rovnici dostaneme rovnici = d a po

Více

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2015

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2015 Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 205 Studijní program: Studijní obory: Fyzika FFUM Varianta A Řešení příkladů pečlivě odůvodněte. Příklad (25 bodů) Pro funkci f(x) := e x 2. Určete definiční

Více

19 Eukleidovský bodový prostor

19 Eukleidovský bodový prostor 19 Eukleidovský bodový prostor Eukleidovským bodovým prostorem rozumíme afinní bodový prostor, na jehož zaměření je definován skalární součin. Víme, že pomocí skalárního součinu jsou definovány pojmy norma

Více

Diskrétní náhodná veličina. November 12, 2008

Diskrétní náhodná veličina. November 12, 2008 Diskrétní náhodná veličina November 12, 2008 (Náhodná veličina (náhodná proměnná)) Náhodná veličina (nebo též náhodná proměnná) je veličina X, jejíž hodnota je jednoznačně určena výsledkem náhodného pokusu.

Více