U3V PŘ 2/2007. Kořeny chudoby. Úvod

Transkript

1 U3V PŘ 2/2007 Kořeny chudoby Úvod Chudoba a zejména extrémní chudoba ve světě není jen problémem současnosti, ale i budoucnosti. Pochopení proč existuje chudoba lze hledat v chování nás lidí. Existují přece mezi jednotlivci i národy podstatné v dosažené životní úrovní, rozdíly v životním stylu, v pořadí uznávaných hodnot, v pocitu spokojenosti, nebo nespokojenosti se svým životem apod. Vysvětlení a řešení je velmi složité. Existuje jistě hodně výrazných, nebo méně známých vysvětlujících teorií a souběžně i námětů na řešení. Ty jsou obvykle známé, protože jsou jich plné mediální prostředky, slyšíme je z úst politických nebo ekonomických světových odborníků. Méně známé teorie většinou nejsou veřejnosti běžně předkládány. Právě proto se tato přenáška týká jedné z nich. Každý člověk má jiný fyzický vzhled a je rovněž odlišný duševně. Každý člověk je jiný, tedy každý je originální, má o poznání jiné chování, jiné reakce, jiné touhy, jiné cíle atd. Odlišnost jednotlivých lidí mezi sebou je dána originalitou jednotlivce - osobností. Ovšem různí jednotlivci jsou si více, nebo méně podobní. Jejich projev, chování také. Podobnost osobností lze charakterizovat. Mají své rysy a své podobné chování. Lze je zařadit do různých skupin podle převládajících vlastností např.: Extroverze mezilidská interakce (začlenění do společenských vztahů) Přívětivosti kvalita mezilidských vztahů od soucítění k nenávisti Svědomitosti chování jedince vedoucí k určitému cíli Emociální stability stálost citů Intelektu, kulturnosti, otevřenosti vzdělání, zkušenosti apod. Osobnost se rozvíjí poznáním, zejména učením. Pro rozvoj osobnosti je důležité mít: 1. Vlohy jedná se pouze o možnost, kterou je třeba rozvíjet, jinak zakrní 2. Nadání souhrn schopností (vloh) jednoho druhu, které umožňují dosáhnout nadprůměrných výkonů 3. Talent rozvinuté nadání, vysoce rozvinutý souhrn schopností umožňující dosáhnout vynikajících výkonů v oboru 4. Genialita umožňuje vytvářet vrcholná díla, posouvá lidské možnosti a stává se kulturním dědictvím U osobností se projevují odlišné osobní vlastnosti, Projevují se temperamentem, schopnostmi, charakterem, volními vlastnostmi, motivy a postoji. Na základě pozorování a zkušeností se rozvinula typologie osobností. Nejznámější teorie rozdělení jednotlivých typů jsou: 1. Hippokratova (teorie tělních tekutin)/eysenckova který ji rozvinul - Sangvinik (krev)/ emočně a názorově nestálý, společenský, přístupný, hovorný, nenucený, čilý, optimistický - Melancholik (černá žluč)/ náladový, úzkostlivý, rezervovaný, tichý - Cholerik (žluč)/ vznětlivý, spolehlivý a stálý, nedůtklivý, neklidný, útočný, impulzivní, aktivní

2 - Flegmatik (hlen)/ vyrovnaný, lhostejný, obezřetný, rozvážný, spolehlivý, klidný, vyrovnaný 2. Kretschmerova konstituční teorie - Pyknický obézní, optimistický - Astenický vychrtlý, odtažitý - Atletický, vyrovnaný - 3. Jungova teorie - Introvert - zaměřený do svého nitra, plachý, málo průbojný, prožívá bohatý a intenzivní život s hlubokými city, emfatický (vnímavý ke svému okolí) - Extrovert zaměřený na vnější svět, otevřený k ostatním,aktivní, snadno se přizpůsobuje změnám, aktivní až agresivní, lehkovážný, povrchní, citově nestálý Každý jedinec má svůj osobní rozsah inteligence. Inteligence je stupeň schopnosti řešit nové a složité situace. Tato rozumová schopnost podmiňuje rychlost, správnost a účelnost nacházení vztahů mezi věcmi a jevy. Rozlišuje se na inteligenci vrozenou (fluidní) a založenou na zkušenostech získaných poznáváním, učením apod. (krystalická). Mezi inteligencí a dovedností je relativně volný poměr. Dovedností jsou učením získané dispozice k určité činnosti, které umožňují tvůrčí činnost Dovednost se získává: - Učením a osvojením poznatku - Návykem, který vzniká opakováním činnosti - Tvořivostí (kreativitou) zvláštním souborem schopností Lidstvo je velmi pestrou společností, která má svojí historii, současnost a budoucnost. Dějiny lidstva charakterizuje cela řada projevených vlastností, které ovlivnily nejenom vývoj lidstva samotného, ale v poslední době je zřejmé, že i celkový vývoj života na zemi. V jedné přednášce nelze ani nastínit některé základní aspekty proč lidstvo dospělo svým civilizačním rozvojem tam, kde se v současnosti nachází. Protože přednáška se týká chudoby velké časti světové populace, tak se logicky týká i bohatství menší části populace. Další pozornost tedy budeme věnovat pouze jediné z mnoha lidských vlastností a to je chtivost. (základem budou myšlenky profesora S. Grofa). Chtivost Chtivost souvisí s požitkářstvím, touhou po moci a tím i s násilím. Zdroje chtivosti převážně spočívají v pocitu nespokojenosti a disharmonie s představou a realitou současné situace (v podstatě ať už je jakákoliv). Nespokojenost obvykle nespočívá jenom v neuspokojení touhy získat majetek, požitek, pohodlí, moci, nebo něčeho obdobného, ale nelichotivé porovnání s někým jiným, čili v závisti. Takový člověk bývá netrpělivý, nepokojný a současně netolerantní. Taková situace vede k frustraci. Frustrace Frustrace je nezvládnutý pocit, který vzniká v důsledku neúspěchu, kdy není šance něco napravit, nebo prostě už není vidět východisko jak si z problémem poradit. Překážka vedoucí k zamýšlenému cílům může být nedostatek základních životních potřeb (chudoba), nepřekonatelná averze k něčemu, nebo někomu jinému (nenávist) apod.

3 Obranou proti frustraci je tolerance. Míra frustrační tolerance je současně mírou frustrační odolnosti jedince. Způsoby obrany proti frustraci jsou různé, např.: Racionalizace (od. racio lat. Rozum), rozumové zdůvodnění, proč jsme neuspěli Kompenzace náhrada nedosažitelného něčím snadnějším Sublimace přenesení problému z nepřípustné do přípustné oblasti, např. do společensky žádané prospěšné činnosti Projekce nápady, které jsou pro nás nepříjemné přisoudíme někomu jinému Regrese návrat na nižší vývojový stupeň, kterému se lépe přizpůsobíme Ovšem nejúčinnější obranou je prevence. Prevence spočívá v umění se radovat z maličkostí, z každého dne a pokud možno nikomu při tom neubližovat. To znamená být vyrovnaný, imunní proti výtkám i pochvalám, být dobrosrdečný, skromný, trpělivý apod. Lidstvo minulost, současnost a budoucnost Mezi nejmocnější psychologické síly, které se projevují v historii lidstva patří bezesporu chtivost a s tím spojené požitkářství a násilí. Dějiny jsou plné agresivity. Jen namátkou lze výše uvedené připomenout některými všeobecně známými událostmi: Římské arény utrpení lidí a zvířat, zábava pro diváky Čingischán nájezdy kočovníků Středověká inkvizice upalování, hon na čarodějnice a jinověrce Cortéz a Pizzaro zničení celých kultur a národů Gulagy utrpení nesouhlasících s komunistickou revoluční situací Holocaust vyvraždění šesti milionů židů A mnohé další události Nejkrvavější období je dvacáté století. Nikdy v dějinách nebylo zabito tolik lidí a nikdy jindy v dějinách, nabylo v tak krátkém čase zničeno takové množství hodnot. Zcela bezprecedentní je újma, kterou člověk přivodil přírodě a životnímu prostředí vůbec. Současná globální situace je externím projevem minulé a současné dynamiky vývoje. Bude-li se lidstvo nadále nechávat unášet těmito destruktivními a sebe-destruktivními tendencemi tak nepochybně zničí, zničí sebe i život na této planetě tak jak ho v současnosti známe. Podpora okázalého konzumního životního stylu spolu se souvisejícím drancováním neobnovitelných přírodních zdrojů nutně vede ke katastrofickým ekologických, sociálním důsledkům. V minulosti násilí a chtivost také měly pro jednotlivce, rodiny a národy tragické důsledky, ale neohrožovaly lidstvo jako celek, nepředstavovaly nebezpečí pro ekosystém a biosféru naší planety. Příroda byla schopna, dokonce i po těch nejničivějších válkách, během několika desetiletí se vzpamatovat a obnovit svůj cyklus. Ve dvacátém století, především v jeho druhé polovině a v současnosti se technologický rozvoj postupuje zřetelně rychleji a rychleji. Průmyslová a výroba a výsledky vědy mají exponenciální charakter. Souběžně probíhá rychlá globalizace, populační exploze, nekontrolovatelná migrace (člověk, rostliny živočichové, choroby apod.). Intelektuální vývoj znamená v historii lidstva jeden z velkolepých triumfů. Pravdou však zůstává, že nás intelektuální úspěchy přivedly na hranici globální katastrofy. Proč? Protože nejsou vyváženy srovnatelným emociálním, filozofickým, duchovním a morálním růstem. Dosáhli jsme tak pochybného prvenství schopnost zničení veškerého života, přijatelného pro lidstvo na této planetě. Dílčí následky jsou zřejmé zejména v hluboké frustraci části lidstva, které se projevuje v terorizmu, nárůstu sebevražd, kriminalitě všeho druhu apod.

4 Finanční potenciál je pak nešťastně utápěn s pochybných aktivitách a má následky především: V šílených závodech ve zbrojení V aktivitách, které devastují životní prostředí (půda, voda, vzduch, z toho vyplývá nedobré zdraví lidstva, škodlivé potraviny apod.). V úpadku rodinných a mezilidských vztazích Ve frustraci a chronického strachu z katastrof (ekologie, lidstvo, příroda, klima). Moderní věda vyvinula dostatečné účinné prostředky, které by mohly vyřešit nejnaléhavější problémy dnešního světa: Je schopna bojovat s většinou nemocí Je schopna eliminovat hlad a bídu Je schopna snížit znečištění Problémy nespočívají v technickém pokroku, ani v ekonomickém růstu, ale v hlubinách nitra lidské osobnosti. Současná běžná řešení: - diplomatická vyjednávání - administrativní a právní opatření - ekonomické, či sociální sankce - vojenské intervence - nebo jiné podobné zásahy mnoho úspěchů nepřinesly, právě naopak. Proč tedy opatření selhávají? Mnohé analýzy se vracejí k nerovnováze mezi technickým pokrokem a filozoficko-duchovní stagnací. Pokud je to pravda, pak lidstvo postrádá duchovní vyzrálost, minimálně rozeznat co je podstatné (trvalé) a co dočasné (pomíjející). Jak toho docílit je nejenom těžké definovat, ale nad síly současného lidstva uskutečnit. Prof. S. Grof si klade následující otázky, např.: 1. Jak rozvinout nový systém hodnot a cílů(na celém světě souběžně)? Každý člověk je jiný, každý národ je jiný apod. 2. Jak překlenout rozdíly dané náboženstvím, vědomostmi, národnostmi, historickým vývojem? 3. Jak usměrnit hlavní ekonomické cíle, které jednoznačně podporují konzumní styl života, tedy lidskou chtivost? 4. Jak usměrnit vliv Newtonovsko-karteziánské paradigma a závěry Freudovy psychoanalýzy? Lidstvo i zvířata se chovají mnohdy agresivně. Zvířata, když mají hlad, nebo bojují o samici či území. Lidská agrese je zhoubná agrese, její krutost a nemilosrdnost nemá u zvířat analogii. Psychodynamické teorie se pokouší specifickou lidskou agresi vyložit jako: - Reakci na frustraci - Zneužívání a nedostatek lásky apod. Zhoubná agrese neodráží skutečnou lidskou povahu. Je spojena s oblastí nevědomé dynamiky a odděluje nás od hlubší identity. Jakmile dosáhneme transpersonální roviny, která se nachází za vrstvou malignity (zlomyslnosti), uvědomujeme si, že naše pravá podstata není bestiální, nýbrž naopak laskavá. Naděje pak spočívá v hlubokých prožitkových přístupech, jednotlivce, skupin, národů, lidstva (ne požitkových). Pak teprve může dojít k osobní transformaci, nebo transformaci lidstva. Potom lze vnímat hlubokou spiritualitu vesmíru, nebo ekologické a humanitární potřeby lidstva.

5 Závěr Přednáška se chudoby týká nepřímo. Zabývá se podstatou původem nerovnováhy mezi skupinami lidí. Jedná se jen o jeden z mnoha názorů, který reprezentuje prof. S. Grof. Z uvedených důvodů považujte přednášku pouze za jeden z námětů pro přemýšlení, nikoliv jako podklad pro závěrečnou zkoušku. Každý má právo na svůj názor, jak tedy a co zkoušet? Srnec K