Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky

Transkript

1 Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči Významné vývojové mezníky

2 Působení různých faktorů v době před příchodem do náhradní rodiny Vliv psychické deprivace: nedostatek žádoucích podnětů či nadměrné množství těch nežádoucích může ovlivnit vývoj mozku Biologické naprogramování určitých oblastí mozku a jejich vliv na další psychický vývoj

3 Raná psychická deprivace ovlivňuje mozek selektivně Změny ve způsobu reagování na různé podněty Narušení funkčních okruhů ovlivňujících zpracování emočně významných informací Obtíže v ovládání emočních prožitků a regulaci chování

4 Genetické dispozice ovlivňuje způsob reagování na rané psychické strádání Rozdílná citlivost k různým vnějším vlivům Vývoj nevýhodně disponovaných dětí je více závislý na vnějších podnětech Dvojnásobně znevýhodněné děti bývají hyperaktivní a hůře ovladatelné

5 Vývoj v prvním roce života a jeho závislost na chování matky Kojenecké období je receptivní fází, dítě přijímá podněty z okolí Vytváří se základní důvěra ke světu Potřeba stimulace a učení + potřeba citové jistoty a bezpečí Matka jako zdroj podnětů, ale i jako prostředník mezi dítětem a okolním světem

6 Rozvoj poznávání má sociální základ Poznávání je spojeno s různými emočními prožitky Matka jako zdroj jistoty a bezpečí i z hlediska poznávání okolí Vliv chování matky na rozvoj pozornosti dítěte, sdílení pozornosti jako společná aktivita

7 Vliv matky na rozvoj jazykových schopností Způsob, jakým matka na dítě mluví Na dítě zaměřená řeč, která je přiměřená jeho možnostem Matka zrcadlo nápodoba dětského projevu Vývoj řeči závisí na interakci matky a dítěte

8 Vývoj emočního prožívání a jeho chápání v kojeneckém věku Emoční projev je jedním z prostředků primární komunikace Dítě se učí vnímat a rozlišovat emoční projevy jiných lidí Základního vcítění jsou schopni již kojenci mladší 6 měsíců

9 Vývoj vztahu k matce Druhý trimestr je fází první sociální diferenciace Po půl roce vymezení matky jako specifického objektu Matka bývá prvním objektem, který je chápán jako trvalý

10 Batolecí věk Symbolická expanze do světa Potřeba znalosti pravidel fungování okolního světa Počátek rozvoje představy o fungování lidské mysli Vývoj sdílené pozornosti: dítě se zaměřuje na to, co matka považuje za důležité

11 Stimulace poznávacích aktivit v důsledku navození pocitu jistoty a bezpečí Dítě, které přijde o náhradní rodiny může po určité době projevovat značný a obvykle nekoordinovaný zájem o poznávání svého okolí Uvolnění potřeby poznávat se může jevit jako neúčelná hyperaktivita Projevem snahy o poznání je i destrukce

12 Emoční vývoj v batolecím věku Strach jako vývojový projev, jako důsledek počátečního chápání toho, co by mohlo přijít Pocit zahanbení, který se vztahuje k plnění požadavku dospělé osoby, zejména matky Potřeba jistoty je uspokojována potvrzením platnosti určitých pravidel

13 Proměna vztahu s matkou Separační proces probíhá postupně, navozená nejistota vede k návratu do jistoty blízkosti matky Pokud si dítě začalo vytvářet vazbu na matku později, k odpoutávání v tomto období ještě nedochází Emoční připoutání k dalším členům rodiny

14 Vývoj osobnosti batolete Negativismus jako nezralý projev vědomí vlastní vůle Potřeba ověření aktuálních hranic vlastních možností U dětí v NRP se může negativismus projevovat až v pozdějším věku

15 Předškolní věk Vývojová proměna uvažování se projevuje i v porozumění jiným lidem Vývoj poznání lidské mysli Základem je reflexe vlastních psychických projevů V průběhu předškolního věku se zlepšuje schopnost odhadnout názory jiných lidí Rozvoj porozumění lidské mysli ovlivňuje základní zkušenost s matkou

16 Emoční vývoj batolete a jeho závislost na rodinném zázemí Tendence reagovat zlostí a vztekem závisí kromě zralosti i na pocitu jistoty a bezpečí Tendence reagovat strachem a úzkostí může být rovněž posílena celkovou nejistotou Rozvoj schopnosti rozlišovat různé emoce závisí na zkušenosti

17 Předškolní období je fází přesahu rodiny Aby dítě bylo schopné adaptace na prostředí mateřské školy, musí si být dostatečně jisté sebou samým i rodinným zázemím Nástup do MŠ může být pro děti žijící v náhradní rodině náročnější Obtíže s přijetím cizí autority i skupiny vrstevníků

18 Vývoj prosociálního chování K přijetí norem regulujících chování dítěte přispívá emoční vztah k autoritě Přijetí pravidel se projeví pocity viny při jejich překročení Egocentrické chování zaměřené na získání vlastní výhody může být signálem nejistoty

19 Nástup do školy Představuje pro dítě zátěž, která může vyplývat z nedostatečných schopností i z nedostatečné autoregulace Může jít i o projev nedostatečné motivace, lenosti a nezájmu Dítě může být zaujato jinými problémy

20 Problémy v chování Porucha opozičního vzdoru jako neschopnost podřízení autoritě Hyperaktivita a afektivní reagování jako důsledek potíží se sebeovládáním Problémy v začlenění do vrstevnické skupiny leckdy vyplývají z potíží s porozuměním někomu jinému

21 Období dospívání V době dospívání se začnou ve větší míře projevovat dědičné dispozice, které byly v dětství překryty naučenými projevy Tendence k vyhledávání vzrušujících zážitků a riskantnímu chování Odpoutávání od rodiny někdy posiluje rozvoj nežádoucích projevů

22 Změna uvažování posiluje nejistotu Schopnost uvažovat hypoteticky, o pouhé možnosti se může stát zdrojem nejistoty Dospívající uvažuje o tom, co by mohlo být jinak Narůstá kritičnost i sebekritičnost Pocit oprávněnosti jednat jinak, než jak náhradní rodiče vyžadují

23 Změna emočního prožívání Hormonální proměna se projevuje větší emoční labilitou a dráždivostí Výkyvy emočního prožívání se projevují i zhoršeným sebeovládáním Adolescentní egocentrismus spojený s preferenčním zaměřením na sebe

24 Proměny morálního uvažování Potřeba přehodnocovat dosud platné morální principy Odmítání běžných sociálních konvencí Relativizace hodnot a norem uznávaných náhradní rodinou Riziko antiidentifikace s obecně platným řádem

25 Změny vztahů v rodině Osamostatňování se může projevovat nežádoucím způsobem Nárůst problémů v chování a neochota podřídit se autoritě, zejména pokud je chápána jako cizí, nevlastní Necitlivost a bezohlednost, která je leckdy jen zdánlivá

26 Návrat k biologické rodině Může mít různé důvody: Hledání podobností Pocity většího porozumění Minimalizace požadavků, které jsou na ně kladeny Leckdy bývá spojen s pocity zklamání

27 Změna vztahů s vrstevnickou skupinou Tendence vyhledávat podobně zaměřené vrstevníky Tendence experimentovat se zakázanými aktivitami Adolescenti hledají někoho, kdo by jim imponoval

28 Vývoj identity Potřeba poznání sebe sama a potřeba poznat vlastní rodinu Nejistota a nespokojenost se sebou samým Srovnávání sebe sama s jinými lidmi, s nevlastními rodiči i se sourozenci Odpoutání od náhradní rodiny jako projev potřeby najít vlastní identitu

29 Další vývoj může probíhat různě Stabilizace dalšího směřování a zklidnění vztahů s náhradními rodiči Rozpad vztahů a nastartování negativní životní trajektorie