Západ na rozcestí: "Systém vás nepotřebuje". Aneb "Základní příjem" pro uprchlíky? Videa

Transkript

1 AE News Alternativní zpravodajství a komentáře na aktuální témata z našeho (ro)zvráceného světa Západ na rozcestí: "Systém vás nepotřebuje". Aneb "Základní příjem" pro uprchlíky? Videa Author : Pozorovatelka Date : Lis 18, 2015 Západ na rozcestí: Systém vás nepotřebuje. Aneb Základní příjem pro uprchlíky? Videa Otázka tzv. základního příjmu (viz úvodní video) je v Evropě už dlouho probírána a zvažována. Základní příjem je neokeynesiánská metoda, jež je podobna Rooseveltovu plánu a která nalézá východisko z krize v dostání peněz dolů, ke spodním vrstvám obyvatelstva, ovšem s bonusem navíc sází nikoliv na plánované hospodářství, nýbrž na seberealizační potenciál obyvatelstva, jemuž je ponecháno na vůli, jak naloží s výhodami plynoucími z odstranění rizik samostatně se rozhodující existence. S touto teorií poprvé přišel Belgičan Van Parijs a první referendum o zavedení základního příjmu náhodou proběhlo ve Švýcarsku v roce 2012 (více). V souvislosti s letošní uprchlickou vlnou je téma opět široce rozebíráno, obzvláště z 1 / 7

2 Německa se ovšem ozývají názory zcela protichůdné, tzn., že uprchlíci v Evropě naleznou pracovní uplatnění, ba dokonce že podpoří vzestup evropských ekonomik. Každému soudně uvažujícímu člověku musí tento názor přijít k smíchu vždyť Evropa si už několik let, obzvláště od vypuknutí ekonomické krize po pádu Lehman Brothers v roce 2008, neví rady s nezaměstnaností vlastních obyvatel! V souvislosti s uprchlíky se proto nabízí otázka, z čeho vlastně budou žít. A k pozornosti se nabízí teorie o základním, tzn. ničím nepodmíněném příjmu. Naše ekonomka Ilona Švihlíková jej už před několika lety shrnula do věty: Systém vás nepotřebuje. Konkrétněji systém ti dá na základní střechu nad hlavou, na základní energie a potraviny, na základní lékařské ošetření a pokud ti to nestačí, tvůj problém. Ilona Švihlíková dodává, že pokud by systém uplatnil všechny technologie, které má k dispozici, stačí mu na chod systému nějakých 10 procent lidí a zbytek je naprosto zbytečný viz čas cca 18:30 přednášky z roku 2012 a celkově doporučuji celou první polovinu, kde je řeč m.j. o tom, že holocaust se dnes už nenosí, proto se systém lidí bude zbavovat inteligentně: Císař je nahý To jsou přece ty císařovy nové šaty. To je ale nádhera! Nikdo nechtěl dát znát, že je nevidí. Až najednou zvolalo jedno malé dítě: Císař je nahý! Pak se přidali i ostatní, staří i mladí a volali: nahý, nahý, císař je úplně nahý! Díky těmto prostým slovům, vyřknutým z úst, která se ještě nenaučila přetvářce, se v Andersenově pohádce zhroutí celý systém založený na klamu a předstírání. Článek českého ekonoma Milana Zeleného, je ještě staršího data, než vložená videa je z roku Mimo jiné v něm už tehdy napsal: Stojíme před okolnostmi nikdy předtím (s výjimkou pádu státu Říše římské) nepoznaném: poprvé jsou vyspělé ekonomiky v situací, kdy se již žádný nový sektor neobjeví (jako dříve zemědělství, průmysl a služby), protože homo oeconomicus může provádět pouze čtyři druhy hospodářských činností: produkovat potraviny, vyrábět věci, poskytovat služby, anebo nedělat nic kromě spotřeby (tj. žít z vybraných daní). Ve vyspělých ekonomikách jde o bezprecedentní situaci: krize nejvíce postihla USA, západní Evropu a Japonsko. Méně vyspělé země, jako Čína, Indie a Brazílie krizí neprocházejí, protože sektory průmyslu a služeb ještě absorbují pracovní sílu. Nejsilnější a nejdelší růst ještě čeká, i když vzdáleně, Afriku. Proto se dočasně přesouvá těžiště hospodářské moci do Asie a Brazilie. Dočasně proto, že i tam akceleruje přesun do sektoru služeb a následně do koncovky sektoru Státu. 2 / 7

3 Nejde tedy jen o vleklou krizi, ale zároveň o dlouhodobou kvalitativní transformaci. Krize je cyklická, transformace je jednosměrná a nezvratná. Přechod od agrární na průmyslovou společnost byl provázen řadou krizí, ale procesy transformace byly nezvratné, i když současníkům spíše skryté. Vyspělý svět prochází mocnou transformací ekonomického myšlení a chování, vznikají nové podnikatelské modely, způsoby výroby a spotřeby, mění se životní styly jedinců i komunit. Není návratu, zůstává jen cesta vpřed, cesta do relativního neznáma. Jen politické a bankovní elity stále nechápou a nechtějí chápat společenskou transformaci přesahuje totiž časový horizont jejich zájmů. Paradox je, že dominantní způsob makroekonomického myšlení (intervencionismus, keynesianismus, monetarismus a jiné -ismy) je nediferencovaně propagován v globálním měřítku. Alternativní přístupy jsou efektivně umlčovány a zamlčovány, neexistují teoretické ani praktické pojistky, které by mohly nastoupit v případě kdy rozpoznáme, že ekonomika není stroj, ale organismus. Po takovém poznání se propast mezi teorií a praxí rozprostře i za viditelné obzory, protože alternativní přístupy nejsou dostatečně rozvíjeny. Jakákoliv monokultura, ať již řepka, automobily nebo způsob myšlení, jde proti principům živých organismů a dlouhodobé udržitelnosti. Monokultura je receptem k záhubě, zatímco různorodost a diferenciace plodin, výrob a vědeckých teorií je výrazem pudu sebezáchovy, který se z globálních společností mysticky vytratil. 3 / 7

4 Zásadní věta je mým pohledem ale tato, kterou lze vztáhnout i na Evropu: Spojené státy dnes zaměstnávají půl procenta celkové pracovní síly v zemědělství, patnáct procent v průmyslu a sedmdesát procent ve službách. Podíly na celkové pracovní síle všech tří sektorů i nadále klesají (díky růstu produktivity práce). Prostor, uvolněný pro nezaměstnanost a státní služby se tak neustále rozšiřuje. Podmínky pro maligní růst Státu jsou tak nastaveny. Celý text zde. Základní mzda jako řešení nepotřebnosti pracovní síly? A jsme zpět u základní mzdy, jakožto řešení toho, že západní ekonomika je v koncích, protože k efektivitě jí díky technologiím stačí jen minimum pracovní síly. Jak v přednášce Ilony Švihlíkové, tak v článku Milana Zeleného je zdůrazňována role přírodních zdrojů a nebezpečí jejich dalšího drancování. Povznést asijské a africké země na úroveň západní kultury by znamenalo další a tím již neudržitelné drancování. Řešením tedy není dostat zbytek světa na úroveň atlantické kultury, ale atlantickou kulturu na úroveň zaostalých kultur. A tímto pohledem, kdo bude za základní příjem vděčný a tím poslušný a kdo naopak se bude bouřit? Je to Evropan nebo uprchlík, přes koho lze restartovat lidstvo? Čí hodnoty je vhodné podporovat a čí naopak zastavit? Krize člověka atlantické kultury (bílého člověka?) Ale především jak si Evropa, resp. atlantický člověk, představuje svůj další růst, zastaví-li příval uprchlíků a nezmění-li nic na svém konzumním a tím drancujícím způsobu života? Vždyť je tak či tak v koncích! Kolik pracovních uplatnění už zrušil jen proto, že si výrobky koupí za pakatel, protože vyrobené za minimální mzdu někde na opačném konci světa? Nakolik přistoupil na své ovládnutí tím, že všechno roste v supermarketech a jediné co potřebuje, je dostatek peněz? Nakolik přistoupil na své zotročení tím, že za cenu vlastního zadlužení prahne po každé nové technologii a módním výstřelku a vším tak živí systém korporací a bank, který ho vede k sebezáhubě? A dochází dokonce atlantický člověk k přesvědčení, že k udržení těchto hodnot už nepotřebuje nic jiného, než zbraň v ruce? 4 / 7

5 Vložená videa jsou z roku 2012, článek Milana Zeleného je z roku Na závěr přidávám odkaz ještě na jeden názor, který je více jak 30 let starý. Pochází od člověka, který je doživotně zavřený coby terorista, protože má na svědomí smrt tří lidí. Jakožto tělem i duší pacifista proti jeho zavření nic nemám, přesto souhlasím s názorem, který se objevil v době, kdy byl souzen a kdy o něm bylo řečeno, že je to génius, jehož myšlení lidstvo pochopí až za spoustu let. Cituji část: Průmyslová revoluce a její následky jsou pro lidstvo katastrofou. U nás, kteří žijeme ve vyspělých zemích, kde došlo sice ke značnému prodloužení života, ale zároveň k jisté destabilizaci společnosti, se život stal neuspokojujícím, lidé byli vystaveni ponížení, což vedlo k všeobecnému psychickému utrpení (v zemích třetího světa i k utrpení fyzickému), a přírodě začalo být těžce ubližováno. Pokračující vývoj technologií situaci ještě zhorší. Jistě vystaví lidi ještě většímu ponižování a přírodě bude ještě více ubližováno, a pravděpodobně to povede k většímu společenskému rozkladu a psychickému utrpení a může vést rovněž ke zvýšení fyzického utrpení dokonce i ve vyspělých zemích. 5 / 7

6 Industriálně-technologický systém může přežít, nebo se může zhroutit. Pokud přežije, možná bude nakonec dosaženo nízkého stupně fyzického a psychického utrpení, ale to je podmíněno absolvováním dlouhého a bolestného období úprav a stane se tak pouze za cenu permanentního snižování lidí a mnoha dalších živých bytostí na úroveň produktů techniky a pouhých ozubených kol společenského stroje. A navíc, pokud tento systém přežije, následky budou nevyhnutelné: neexistuje způsob reformy nebo modifikace tohoto systému, který by nezbavil lidi ztráty důstojnosti a autonomie. Pokud se tento systém zhroutí, následky budou stejně bolestné. Ale čím více systém vzroste, tím hroznější budou následky jeho rozpadu. Má-li se tedy rozpadnout, ať je to raději dříve než později. Celý text zde Shrnutí 6 / 7

7 Powered by TCPDF ( Základní příjem je mým pohledem určen především uprchlíkům. Důvod: protože pohledem GP jsou uprchlíci jediným způsobem, jak reformovat tento systém, který stvořil atlantického člověka, s jehož reformací si neví rady. Aby bylo jasno nejsem proti technologiím a pokroku (ač historie už zná situace, kdy člověk rozbíjel stroje, protože mu braly práci), jsem proti technologiím a pokroku, které postrádají zdravý selský rozum. To znamená proti takovým, kdy účel (peníze) světí jakékoliv prostředky. Proti systému vrcholné prostituce, kdy základní otázka nezní co, ale za kolik a který je dnes dotažen ke svému vrcholu. A pokud člověk atlantické kultury má hodnoty postavené pouze na poměru stavu konta a nabídky v supermarketu a od systému očekává především dostatečně plnou peněženku a kohoutky s plynem a vodou bez nutnosti omezování (jako tomu bylo za komunistů), čímž tento systém živí, pak je každé volání davů po změně marností. Že se tak stalo je tím, že technologicky člověk předčil svůj duševně-duchovní vývoj. -Pozorovatelka / 7