V edici Světový bestseller vydává Knižní klub. Tom Rob Smith: Farma

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "V edici Světový bestseller vydává Knižní klub. Tom Rob Smith: Farma"

Marie Slavíková
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Anglický spisovatel, autor románů Dítě číslo 44, Utajený projev a Agent 6, zasazených do Sovětského svazu ve studené válce, se tentokrát ponořil do temných vod rodinného psychothrilleru. Daniel je přesvědčen, že jeho rodiče si po odchodu z Londýna užívají klidného důchodu na odlehlé farmě v matčině rodném Švédsku. A pak mu jednoho dne zatelefonuje otec. Volám kvůli matce Není v pořádku Fantazíruje vidí hrozné, hrozné věci. Daniel si okamžitě zarezervuje letenku do Švédska, když vtom má další hovor. Tvůj otec s tebou už určitě mluvil, ozve se matčin hlas. Všechno, co ti ten člověk řekl, je lež Počkej na mě na Heathrow Daniel je zničehonic nucen rozhodnout se, komu věřit. Matčinu tvrzení o děsivém zločinu, o spiknutí, na němž se podílí i jeho otec? Otcově přesvědčení o matčině duševní nemoci? Klíčem je příběh plný znepokojivých detailů a hlubokých tajemství z minulosti navíc Daniel skrývá jedno čerstvé, současné V edici Světový bestseller vydává Knižní klub. 1 / 7

Volám kvůli matce Není v pořádku Fantazíruje vidí hrozné, hrozné věci. Daniel si okamžitě zarezervuje letenku do Švédska, když vtom má další hovor.

2 Ukázka z knihy: S letenkou a pasem v ruce jsem čekal na odbavení, když mi zazvonil telefon: Danieli, ona tu není! Kde není, tati? V nemocnici! Propustili ji. Včera jsem ji sem přivezl. Sama by sem nešla. Ale neprotestovala, takže to bylo dobrovolné rozhodnutí. No a pak, když jsem odjel přemluvila doktory, aby ji propustili. Máma je přemluvila? Říkal jsi, že ji lékaři diagnostikovali jako psychotičku. Táta neodpověděl. Naléhal jsem: Personál nemocnice s tebou o jejím propuštění nemluvil? Ztišil hlas: Musela je přesvědčit, aby mi o tom neřekli. Proč by to dělala? 2 / 7

No a pak, když jsem odjel přemluvila doktory, aby ji propustili. Máma je přemluvila? Říkal jsi, že ji lékaři diagnostikovali jako psychotičku.

3 Jsem jeden z těch, které obviňuje. Rychle dodal: Nic z toho, co tvrdí, není pravda. Teď jsem mlčel zase já. Chtěl jsem se zeptat, o jaká obvinění jde, ale nedokázal jsem se k tomu přimět. Posadil jsem se na kufr, hlavu v dlaních, kolem mě postupovala fronta. Má telefon? Před pár týdny svůj mobil roztřískala. Nedůvěřuje jim. Nedovedl jsem si představit, Že moje šetrná matka jen tak pro nic za nic roztříská telefon. Táta líčil činy nějaké osoby, kterou jsem neznal. Peníze? Pravděpodobně něco málo má pořád u sebe nosí koženou brašnu. Nikdy ji nedá z ruky. Co v ní má? Všelijaké haraburdí, které považuje za důležité. Říká tomu důkazní materiál. 3 / 7

Před pár týdny svůj mobil roztřískala. Nedůvěřuje jim. Nedovedl jsem si představit, Že moje šetrná matka jen tak pro nic za nic roztříská telefon.

4 Jakým způsobem opustila nemocnici? Vždyť oni mi to ani neřekli! Může být kdekoli! Poprvé jsem pocítil nával paniky a řekl jsem: Máte přece s mámou společné účty. Můžeš zavolat do banky a zeptat se na poslední transakce. Vypátrej ji přes kartu. Podle ticha, které nastalo, jsem poznal, Že táta nikdy dřív do banky nevolal: finanční záležitosti vždycky nechával na mámě. V jejich společném podnikání vedla účetní knihy, platila účty a podávala daňová přiznání, měla talent na čísla a potřebné soustředění, když celé hodiny pořádala stvrzenky a počítala výdaje. Dokázal jsem si vybavit její staromódní účetní knihu ještě z doby, kdy neexistovaly kalkulačky. Psala do ní cifry a tlačila na pero tak, že se její rukopis podobal Braillovu písmu. Tati, zavolej do té banky a hned se mi zase ozvi. Během čekání na jeho telefonát jsem opustil frontu a vyšel před budovu, procházel se mezi spolkem kuřáků a bojoval s představou mámy ztracené ve Švédsku. Telefon mi znovu zazvonil. Byl jsem překvapený, Že táta svůj úkol tak rychle zvládl, ale nebyl to táta: Danieli, poslouchej mě pozorně 4 / 7

Podle ticha, které nastalo, jsem poznal, Že táta nikdy dřív do banky nevolal: finanční záležitosti vždycky nechával na mámě.

5 Byla to máma. Volám z telefonní budky a nemám moc kreditu. Tvůj otec s tebou už určitě mluvil. Všechno, co ti ten člověk řekl, je lež. Nejsem šílená. Nepotřebuju doktora. Potřebuju policii. Za chvilku nastoupím do letadla do Londýna. Počkej na mě na letišti v Heathrow, na terminálu Odmlčela se a zřejmě se dívala na letenku. Využil jsem příležitosti a zmohl jsem se jen na žalostné Mami!. Danieli, nemluv, mám hrozně málo času. Letadlo přiletí na terminál jedna. Budu tam za dvě hodiny. Jestli ti bude tvůj otec volat, pamatuj si Telefon zmlkl. Snažil jsem se obratem zavolat zpátky do telefonní budky v naději, že to máma zvedne, ale marně. Když jsem to chtěl zkusit znovu, ozval se táta. Spustil bez jakéhokoli úvodu, jako by četl z poznámek: Dnes ráno v sedm dvacet utratila čtyři sta liber na letišti v Göteborgu. Prodejcem byly Skandinávské aerolinie. Odlétá přesně na čas prvním letadlem do Heathrow. Je na cestě za tebou. Danieli? Ano. Proč jsem mu neřekl, Že mi máma právě volala a Že to už vím? Věřil jsem jí? Působila tak přísně a autoritativně. Očekával bych tok myšlenek, zmatená fakta a ne stručné a jasné věty. Byl jsem zmatený. Nechtěl jsem být agresivní a vyvolat s tátou nějaký konflikt, kdybych mu zopakoval její tvrzení, že táta lže. Vykoktal jsem: 5 / 7

. Danieli, nemluv, mám hrozně málo času. Letadlo přiletí na terminál jedna. Budu tam za dvě hodiny. Jestli ti bude tvůj otec volat, pamatuj si Telefon zmlkl.

6 Počkám tu na ni. Kdy přiletíš ty? Já nepřiletím. Zůstaneš ve Švédsku? Když si bude myslet, Že jsem tu zůstal, uklidní se. Vzala si do hlavy, Že ji pronásleduju. Zůstanu tady, tím získáš nějaký čas. Musíš ji přesvědčit, aby vyhledala odbornou pomoc. Já jí pomoct nedokážu. Nenechá mě. Zajdi s ní k doktorovi. Bude to snazší, když bude vědět, Že se nemusí z mé strany ničeho obávat. Jeho zdůvodnění jsem nechápal. Zavolám ti, až přiletí. Potom uděláme nějaký plán. Domluvil jsem a měl jsem pocit, Že se mé myšlenky ocitly mezi dvěma mlýnskými kameny. Jestli máma utrpěla nějakou psychotickou příhodu, proč ji lékaři propustili? I kdyby ji nemohli hospitalizovat na základě nějaké právní normy, měli tátu o jejím propuštění informovat, ale oni to neudělali a zachovali se k němu jako k nepřátelské síle, a mámě pomohli utéct ani ne tak z nemocnice, jako od něho. Ostatním lidem musela připadat normální. Na letišti jí prodali letenku, prošla bezpečnostní kontrolou nikdo ji nezadržel. Začalo mi vrtat hlavou, co psala na zdi, nedokázal jsem se taky zbavit myšlenky na ten její s přiloženou fotografií táty v rozhovoru s neznámým mužem. 6 / 7

Jeho zdůvodnění jsem nechápal. Zavolám ti, až přiletí. Potom uděláme nějaký plán. Domluvil jsem a měl jsem pocit, Že se mé myšlenky ocitly mezi dvěma mlýnskými kameny.

Podobné dokumenty

ŽÁKOVSKÝ DIÁŘ. Projekt Modely inkluzivní praxe v základní škole CZ.1.07/1.2.00/14.0125

ŽÁKOVSKÝ DIÁŘ. Projekt Modely inkluzivní praxe v základní škole CZ.1.07/1.2.00/14.0125 ŽÁKOVSKÝ DIÁŘ Projekt Modely inkluzivní praxe v základní škole CZ.1.07/1.2.00/14.0125 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY Úvodní slovo Žákovský