VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu. Podíl wellness center na provoz hotelů Královéhradecký kraj

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Podíl wellness center na provoz hotelů Královéhradecký kraj Bakalářská práce Autor: Lucie Prokešová Vedoucí práce: doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Jihlava

2 Copyright 2012 Lucie Prokešová 2

3 3

4 Abstrakt PROKEŠOVÁ, Lucie: Podíl wellness center na provoz hotelů Královéhradecký kraj. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava stran. Tato bakalářská práce se zabývá trendem posledních let, kdy se hotely snaží přilákat další hosty nabídkou různých forem relaxace. Jedná se především o nabídku fitness a wellness služeb, pomocí které se hotely snaží získat konkurenční výhodu oproti dalším hotelům. Trendu podlehla i tradiční lázeňská centra, ta návštěvníkům nabízí využití lázeňských procedur v kombinaci s wellness službami. Teoretická část podává základní informace o lázeňství v České republice a vysvětluje rozdíly mezi lázeňským, fitness a wellness provozem. Praktická část prezentuje výsledky dotazníkového šetření. Na území Královéhradeckého kraje byl proveden průzkum počtu hotelů nabízejících wellness služby a dále bylo provedeno dotazníkové šetření u vybraného provozovatele. Klíčová slova: lázeňství, wellness, fitness, profesní a zájmové organizace, marketingový výzkum, dotazníkové šetření 4

5 Abstract PROKEŠOVÁ, Lucie: The share of wellness centers in the hotel operation Hradec Králové region. Bachelor Thesis. The College of polytechnics, Jihlava. Field of study: Travel tourism. Supervisor: doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Degree of qualification: bachelor. In Jihlava pages. This bachelor thesis deals with the trend of recent years, when hotels are trying to attract new clients with offer of various forms of relaxation. It is primarily about fitness and wellness services which help hotels to raise their competitive advantage compared to other hotels. The trend influenced also traditional spa centers. Those offer to visitors posibility of using spa treatments in combination with wellness services. Theoretical part gives basic information about spa in the Czech Republic and explains differences between the spa, fitness and wellness operation. Practical part presents results of questionnaires. There was done the exploration regarding the number of hotels offering wellness services in Hradec Králové region. As another part of practical part the quiestionnaires concerning selected operators were presented. Keywords: spa, wellness, fitness, professional and interest organization, marketing research, questionnaires 5

6 Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu bakalářské práce, panu doc. RNDr. Jiřímu Vaníčkovi, CSc., za odborné vedení práce a za podporu a trpělivost při jejím vytváření. Mé upřímné díky patří dále paní Haně Šrollové za vstřícnost, ochotu a za poskytnuté informace důležité pro samotnou tvorbu bakalářské práce. Dále děkuji všem respondentům, kteří mi věnovali čas a obětavě vyplnili dotazníky. V neposlední řadě bych ráda poděkovala svým rodičům a prarodičům, kteří mě podporovali po celou dobu studia. 6

7 Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis 7

8 Předmluva Fenomén wellness v posledních letech výrazně zasahuje do oblasti poskytování ubytovacích služeb, neboť hotelům pomáhá překlenout sezónnost při jejich obsazování. Přesto, že je pojem wellness skloňován ve všech směrech, málokdo skutečně ví, co zmíněný pojem vlastně znamená a co vše zahrnuje. Většina lidí nerozlišuje mezi dvěma rozdílnými pojmy wellness a fitness. Trendu wellness podléhají také tradiční lázeňské hotely, které prochází dynamickým vývojem a zřizují wellness centra, aby přilákaly další klientelu. Proto jsem si jako téma své bakalářské práce zvolila Podíl wellness center na provoz hotelů v Královéhradeckém kraji. Chtěla bych prostřednictvím této práce objasnit rozdíly mezi lázeňskou péčí, wellness a fitness. Dále bych ráda vysvětlila, co všechno je v dnešní době označováno moderním pojmem wellness a co si pod jednotlivými označeními představit. Dalším důvodem pro volbu zmíněného téma je osobní zkušenost s prací v hotelu, který se snaží poskytnout svým hostům odpočinek a relaxaci formou wellness procedur. Velkou motivací pro sběr informací o daném tématu byl v neposlední řadě také osobní zájem o oblast wellness a zdravého životního stylu. Během své práce se budu dále zaměřovat na porovnání jednotlivých zařízení poskytujících wellness služby ve zkoumaném regionu. Podrobněji se budu věnovat jednomu vybranému zařízení Lázně Velichovky a.s. Hlavní část bakalářské práce bude věnována dotazníkovému šetření, které bylo ve zmíněném zařízení prováděno a na základě kterého bude možné vyhodnotit podíl hotelového wellness centra na celkové obsazenosti tradičního lázeňského hotelu. Tato práce zkoumá podíl wellness center na provoz hotelů pouze v regionu Královéhradeckého kraje, je tedy jen malou částí celého projektu, zkoumajícího tuto otázku v rámci celé České republiky. Při vypracování bakalářské práce jsem používala pro získání informací veřejně dostupnou literaturu, internetové zdroje, a dále ovou komunikaci a osobní rozhovory s vedoucí Institutu Wellness Lázně Velichovky. 8

9 Obsah Předmluva... 8 Úvod TEORETICKÁ ČÁST Lázeňství a jeho vývoj Kult vody Starověk Středověk Vývoj lázeňství v České republice Lázeňství v současnosti Wellness Co se skrývá pod pojmem wellness Pět zaměření wellness Historie wellness Co všechno je dnes označováno termínem wellness Wellness produkty Wellness procedury Wellness pobyty Wellness koupele Wellness cvičení Fitness Profesní a zájmové organizace v ČR v oblasti lázeňství a wellness Česká centrála cestovního ruchu Sdružení lázeňských míst Svaz léčebných lázní ČR Česká asociace wellness Wellness club Asociace pracovníků v regeneraci Kvalitativní a kvantitativní marketingový výzkum EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST Sekundární marketingová data - Královéhradecký kraj Hotel Panorama, s.r.o

10 7.2 Hotel Horizont Hotel Tommy Hotel Grund Resort Harmony Club Hotel Hotel Bouda Máma Hotel Studánka Lázně Bělohrad a.s Lázně Velichovky a.s Primární marketingová data Lázně Velichovky a.s Řízený rozhovor s představitelem lázní Dotazníkové šetření mezi návštěvníky lázní a jeho vyhodnocení Charakteristika respondentů Vyhodnocení hlavní části dotazníkového šetření SWOT analýza Lázní Velichovky Shrnutí dotazníkového šetření Doporučení na zvýšení obsazenosti Závěr SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM ILUSTRACÍ A GRAFŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM PŘÍLOH

11 Úvod Aktuální trend poskytování wellness služeb začíná v současné době zasahovat do mnoha oblastí lidského života a stává se tak způsobem přístupu k životu. Je potřeba ho chápat jako zdravý a aktivní způsob života, který má přinést tělesnou i duševní pohodu. Sílící zájem obyvatel o zdravý způsob života se stává příležitostí pro mnohé podniky cestovního ruchu. Vznikají tak stále nová wellness centra či wellness hotely, které prostřednictvím uspokojování potřeb klientů v oblasti zdravého a aktivního životního stylu, mají větší šanci uspět v konkurenčním boji na trhu cestovního ruchu. Hotely přecházejí od nabídky pouhých fitness služeb k wellness službám. Dokonce lázeňská zařízení začínají kromě tradičních léčebných procedur nabízet stále více wellness procedury, aby nalákala další klientelu, především samoplátce. Cílem této práce je objasnit rozdíly mezi lázeňskou péči, wellness a fitness provozem. Dále podrobněji vysvětlit jednotlivé termíny a uvést ve stručnosti historii jejich vývoje a současný stav. Práce se detailněji zabývá vybraným hotelem, který zároveň provozuje wellness centrum. Cílem práce je mimo jiné sběr sekundárních dat o wellness zařízeních ve zkoumaném regionu, a sběr primárních dat o konkrétním hotelovém zařízení. Jedním z výstupů práce je vyhodnocení marketingových dat, posouzení konkurenčního prostředí v regionu, úrovně poskytovaných služeb v daném zařízení a celkové zhodnocení vlivu wellness centra na návštěvnost hotelu. Teoretická část práce podává základní informace o lázeňství jako takovém, dějiny nevyjímaje. Dále věnuje pozornost přírodním léčivým zdrojům, které k budování lázní v minulosti vedly. Více práce specifikuje význam vody, ta byla již v minulosti uctívána a označována za prostředníka léčebných vlastností. Vzhledem k tomu, že vývoj lázeňství neprobíhal po celém světě jednotně, je další kapitola věnována historii lázeňství na území České republiky. Současný stav lázeňské péče v České republice, včetně nejčastějších přírodních léčivých zdrojů, je též popsán v teoretické části práce. V následující kapitole je podrobně vysvětlen pojem wellness. Co se pod tímto pojmem skrývá, co si s ním spojit, odkud se pojem vlastně vzal, a jaké zaměření se rozlišuje, to vše je předmětem této kapitoly. 11

12 Čtvrtá kapitola uvádí rozdíly, mezi pojmy fitness a wellness, které se často nerozlišují. Vysvětluje slovo anglického původu, fitness, uvádí jeho členění a zaměření a návrhy na zlepšení tělesné kondice. Profesními a zájmovými organizacemi v oblasti lázeňství a wellness v České republice, které si kladou za cíl tuto oblast podpořit a propagovat, se zabývá kapitola pátá. Charakterizuje blíže jednotlivé organizace, důvod jejich vzniku a jejich cíle do budoucna. Závěrečná kapitola teoretické části práce je věnována základním informacím o kvalitativním a kvantitativním marketingovém výzkum, s ohledem na experimentální část práce, ve které jsou prezentovány výsledky získané marketingovým výzkumem. Praktická část této práce prezentuje zjištěná sekundární a primární data na území Královéhradeckého kraje. Konkrétně byl proveden průzkum počtu hotelů v kraji, které současně poskytují wellness služby. U vybraného provozovatele wellness a hotelu bylo poté provedeno dotazníkové šetření. Experimentální část prezentuje informace získané na základě řízeného rozhovoru s představitelem vybraného zařízení a provedení dotazníkového šetření mezi návštěvníky zařízení. Hlavní část bakalářské práce je věnována dotazníkovému šetření, které bylo ve zmíněném zařízení prováděno a na základě kterého bude možné vyhodnotit podíl hotelového wellness centra na celkové obsazenosti tradičního lázeňského hotelu. Na základě zjištěných informací prezentovaných v praktické části, byly na závěr této části definovány silné a slabé stránky zkoumaného zařízení, dále jeho příležitosti a hrozby. Ze SWOT analýzy jsou vyvozeny závěry a zformulováno doporučení danému hotelu na zlepšení poskytovaných služeb a tím zvýšení obsazenosti hotelu. Bakalářská práce Podíl wellness center na provoz hotelů v Královéhradeckém kraji je určena všem, kteří se zajímají o aktuální trend poskytování wellness služeb v oblasti cestovního ruchu. Výsledky dotazníkového šetření budou zajisté přínosem pro vedení Lázní Velichovky, které může zjištěné informace a názory respondentů použít pro zdokonalení služeb. Bakalářská práce může být užitečná i cestovním kancelářím, které se zaměřují na lázeňské a wellness pobyty. Kromě konkrétních závěrů pro Královéhradecký region je zde možné vysledovat a poznatky, u nichž lze předpokládat i platnost v jiných regionech České republiky. 12

13 TEORETICKÁ ČÁST 1 Lázeňství a jeho vývoj Dějiny lázní a obecně řečeno lázeňství jsou velmi pestré a zasahují svým obsahem nejen do dějin lékařství, ale i do dějin kulturních, dějin přírodních věd a techniky. V různých dobách se totiž používání přírodních léčivých zdrojů prolínalo se zásahy vysloveně léčebnými, s procedurami sloužícími preventivně otužujícím účelům, ale i se společenskými koupelemi pro radost, stejně jako s mysticko-náboženskými aplikacemi vody ke koupelím. [KŘÍŽEK V.,1987, str.7]. Lázně, tak jak je známe dnes, mohly vzniknout díky existenci přírodních léčivých zdrojů. Využívání těchto zdrojů však není pouze fenoménem posledních let, neboť přírodní léčivé zdroje, koupele, lázně a pití vod, patří odedávna k jednomu z nejstarších způsobů terapie. Kromě výše zmíněných zdrojů byla také cenným materiálem bahna, rašeliny, slatiny a příznivé klima některých míst. V blízkosti těchto zdrojů postupně vznikala léčebná místa. Zajímavostí je, že v minulosti ke vzniku léčebných míst zásadně přispěla silná osobnost reformátorského léčitele, nikoli pouze existence přírodních léčivých zdrojů. Příkladem takového léčebného místa jsou u nás Lázně Jeseník, o jejichž vznik se zasloužil známý Vincenc Priessnitz. [KŘÍŽEK V.,1987, str.7] 1.1 Kult vody Tato bakalářská práce podává základní informace o lázeňství jako takovém, historii nevyjímaje. Lázně, jak je známe v současnosti, však nevznikly ze dne na den, ale jejich budování a vývoj je otázkou několika staletí. Cílem této kapitoly je objasnit důležitost přírodních zdrojů, které k budování lázní vedly. Významnou roli sehrála především voda, je jedním z přírodních léčivých zdrojů, kterému v minulosti byly připisovány nadpřirozené vlastnosti a božské síly. Zvláštní pozornost budily zejména vývěry vod nápadné svou chutí, barvou nebo přítomností plynů. uvádí Křížek [1987, str.9]. Nadpřirozenou vlastnost vodě dával například vznícený metan, který unikal z některých pramenů a působil jako zázračné světlo. Voda byla vždy nerozlučně spjata se životem. Odedávna se tekoucí vody i prameny čisté vody těšily velké vážnosti a úctě. Lidé začali postupně vodu uctívat jako božstva 13

14 a vkládali do pramenů sídla samotných bohů a především mnoha sličných stvoření ženského rodu, jako nymf, víl a slovanských rusalek. [KŘÍŽEK V.,1987, str.9-11] Lidé zcela propadli myšlence, že voda je prostředníkem léčebných vlastností. Mimo to, voda ožila i v nejrůznějších pověstech a pohádkách, kde byla označována jako voda živá. Přesněji řečeno podle Křížka [1987, str.11] voda, která křísila, navracela život, vysvobozovala ze zakletí a omlazovala. Lidé v tehdejších dobách očekávali zázračné uzdravení různých vad a chorob jak po pití vod, tak po koupeli v nich. Uctívání vody bylo podnětem k budování poutních míst v blízkosti významných pramenů, studánek a toků. Lidé začali budovat kaple a zřizovat oltáře bohů. Vznikla tak místa, kam lidé chodili vystavovat obětiny či pokládat prosebné a děkovné dary. Voda sloužila lidem též k hygienickým účelům, hrála významnou roli v otázce čistoty a zdravotního stavu. Významné byly lázně, koupele, mytí a jiné hygienické zvyky. Koupele byly známé již v Mezopotámii v akkadském paláci a jiných stavbách z 3. tisíciletí př. n. l. uvádí Křížek [1987, str.16 ] a získaly náboženskou motivaci. Právě motivace měla v tehdejších dobách zásadní vliv na plnění hygienických zásad. Nejznámější náboženské obřady s očistnými koupelemi se odehrávaly a v současné době stále odehrávají na březích velkých indických toků, především na řece Gangu. 1.2 Starověk Starověké lázně byly velmi prosté, používaly se jako očistná zařízení k mytí a koupelím. Koupele se prováděly v malých nádobách, později v nevelkých vanách a bazéncích. Oddělené byly mísy určené pro omývání rukou, obličeje a vlasů od nádob pro koupele nohou. V Řecku, na místech, kde se setkávalo více lidí pohromadě, postupně vznikly veřejné lázně zvané balaneion. Vznikaly nedaleko gymnázií, knihoven a sportovních hřišť. V rámci řecké kultury se také poprvé setkáváme s vanami na koupání. Nalezeny byly konkrétně na Krétě a pochází z období mínójsko-mykénské kultury (cca př.n.l.). [KŘÍŽEK V.,1987, str.19] Zkušenosti Řeků ovlivnily značnou mírou lázeňství starověkého Říma, kde nastal největší rozvoj v době císařství. Vznikly lázně soukromé zvané balneae privatae, a také lázně veřejné zvané balneae publicae nebo také thermae. Císaři výstavbu lázní podporovali, řídili a také se velké termy podle nich nazývali. 14

15 V tehdejších řeckých a římských lázních byly v provozu i kosmetické salony, dále se zde prováděla depilace ochlupení a v neposlední řadě se koupele spojovaly se cvičením. Jednalo se tedy o přepychové a velké lázně, z nichž největší byly termy Diocletianovy a Caracallovy. Pro představu byly postaveny na ploše až 140 tisíc metrů čtverečních. V 5. století př. n. l. začali Řekové používat pro léčebné koupele minerální a termální vody, což znamenalo jakýsi zrod uvědomělého léčebného používání vody. V blízkosti pramenů termálních a minerálních vod postupně vznikaly léčebné okrsky, ve význačnějších okrscích vznikly dokonce lékařské školy. [KŘÍŽEK V.,1987, str.19-29] Ve starověkém Řecku a Římě se mimo samotných koupelí užívalo i dalších lázeňských procedur, jako masáží, potních lázní a bahenních obkladů. Zcela běžné byly také pitné kúry minerálními vodami a známé bylo dokonce i baňkování. Obrázek 1: Staré řecké lázně [15] Očistné koupele a lázně byly již v době starověku zcela běžné v zemích orientu, na území Blízkého a Středního východu. Panoval zde vysoký životní standard, spojený s vysokou úrovní hygieny. Arabská města se pyšnila luxusními veřejnými lázněmi, tak zvanými hammámy, které plnily funkci hygienickou a zároveň i společenskou. Jejich centrem bývala tzv. harára, představující vyhřáté místo o teplotě C. Místo, kde 15

16 návštěvníci lázní leželi na matracích, potili se a následně byli masírováni. Prováděla se zde také celá řada kosmetických procedur, zahrnujících péči o kůži, vlasy a vousy. Mimořádná péče se věnovala depilaci, ta byla pro ženy dokonce povinná. Nejproslulejší léčebné lázně tehdy byly v Turecku, Tunisu, Alžírsku a Maroku. [KŘÍŽEK V.,1987, str.29-35] Koupele a lázně byly známé také v Číně a Japonsku, první zmínky pochází z období let 1000 až 500 př. n. l. Očista těla však neměla pevně daný cyklus, míra koupání a mytí závisela na daném panovníkovi. Tak se stalo, že jednou byla pětidenní perioda mytí, potom desetidenní, a jinde se myli lidé třeba desetkrát za den. Zvláštností byla teplota koupele, kterou Japonci snášeli. Jednalo se o teploty přesahující 50 C, na tyto teploty se lidé adaptovali již od dětských let. Vedle koupelí byla oblíbená i masáž, a dále bahenní a pískové zábaly. [KŘÍŽEK V.,1987, str.34-36] 1.3 Středověk Středověk je označován za dobu špinavou a nehygienickou, za období, které nebylo lázeňství nakloněno. Toto tvrzení podporoval i fakt, že církev v té době vyvíjela tlak proti koupelím a obecně potlačovala hygienu. Silně tak poklesl zájem o kulturu těla. Avšak ve skutečnosti zájem o koupele stoupal, a to ve všech společenských vrstvách. Nastalo období koupání nejen kvůli očistě, ale také pro radost, což mělo za následek budování koupelen s vanami a ojediněle s bazénky. Koupele se staly oblíbeným zvykem a společenskou povinností a to až do té míry, že se do van zvali hosté, aby společně s hostitelem poseděli, popili a pojedli. [KŘÍŽEK V.,1987, str.37-40] Ve středověku se oblíbenými staly koupele léčebné, ty byly tradiční především v Itálii a ve Francii, později pronikly do Španělska, Německa a k nám na východ. Koupele byly typické svou délkou trvání, která se počítala na hodiny. Celá ozdravná kúra byla předepisována na 100 až 200 hodin koupelí, což mělo negativní dopady především pro chudé. Ti si na rozdíl od zámožných nemohli dovolit ubytování, a tak se snažili absolvovat celou kúru v kuse, aniž by vylezli z bazénu. Nejeden člověk se při tak dlouhém koupání utopil. Původně se koupalo nalačno, s výjimkou slabých a nemocných, kteří měli povolení se najíst. Ovšem délka koupelí si postupně vynutila stoly s jídlem a pitím pro všechny. Dlouhé koupele se zpříjemňovaly a vylepšovaly různými přísadami, často se přidávaly minerální soli, kamenec, soda či jódové soli. 16

17 Oblíbené byly taktéž bylinkové extrakty obsahující éterické oleje. Netypické byly koupele v oslím mléce, v odvarech ze zvířecího masa nebo tzv. koupele mravenčí, ve výluhu ze spařených mravenců. V literatuře jsou mimo jiné uváděné i koupele v krvi, které měly léčit vyrážky. [KŘÍŽEK V.,1987, str.37-44] 1.4 Vývoj lázeňství v České republice Lázeňství se nerozvíjelo po celém světě stejně a ani lázně nejsou rozloženy rovnoměrně. Přesto, že se přírodní léčivé zdroje odedávna vyskytovaly na mnoha místech, zůstalo lázeňství v dnešním slova smyslu převážně evropskou záležitostí. V rámci Evropy je však tradice našeho lázeňství podstatně mladší, než je tomu například v jižní Evropě. Přesto si však dokázalo v minulosti získat mimořádný věhlas v evropském povědomí a své místo v dějinách lázeňství a balneologie. Především naše západočeské lázně se staly pojmem. [KŘÍŽEK V.,1987, str.7] Vývoj našich lázní je opředen spíše legendami a pověstmi, skutečná historie není doložena. Nejproslulejší pověst se vztahuje ke vzniku Karlových Varů, kdy byly náhodně objeveny horké prameny v přítomnosti vladaře Karla IV. Panovník podle pověsti pronásledoval jelena, který se zachránil skokem ze skály, zatímco honicí psi zahynuli ve vroucí vodě. Podobná pověst se traduje i o objevení pražských Václavských lázní, kdy údajně jelen vyhrabal pramen svými kopyty ze skály při lovu sv. Václava. Václav Hájek z Libočan zase vypráví o objevení teplého pramene Teplic v Čechách, ten byl prý vyhrabán zaběhlými vepři. [KNOP K.,1999, str.11] [KŘÍŽEK V.,1987, str.11-15] V období středověku klesl zájem o hygienu těla, význam lázeňství byl z toho důvodu u nás minimální. Jen pro nejvýznamnější a nejbohatší vrstvu obyvatel byl pobyt v lázeňských místech rozptýlením, spojeným většinou s hony a jinými kratochvílemi. [KNOP K.,1999, str.11] Nicméně již v této době se začaly objevovat počáteční zárodky lázeňského života, zejména v Karlových Varech a Teplicích. K rozkvětu lázeňství dochází v období 18. a 19. století, především díky rozvoji vědy, techniky a společenské komunikace. Budují se lázeňské domy, kolonády, ale i divadla a koncertní sály. Lázně se stávají doménou nejbohatší vrstvy společnosti. Poprvé se také 17

18 stává balneologie (1841), a později i vodoléčba (1848), oborem přednášeným v Praze na Karlově univerzitě. Za zlatou éru lázeňství na našem území se označuje období konce 19. století a počátku 20. století, ve kterém docházelo k dostavbám lázeňských komplexů, modernizaci léčebných procesů a v neposlední řadě k modernizaci zařízení pro tuto péči. Naše lázeňství se díky tomu začalo proslavovat léčebnými účinky a kvalitou lázeňských lékařů. [KNOP K.,1999, str.11-13] Mezníkem v rozvoji lázeňské péče byl vznik prvních zdravotních pojišťovacích společností v období před druhou světovou válkou. Ten přinesl nabídku lázeňské péče širším vrstvám společnosti. Pojišťovací společnosti se podílely na úhradě této péče, a tak se staly lázeňské pobyty relativně přístupné i chudší klientele. V této době se také na stavbě významných lázeňských domů a veřejných budov v lázních podílela řada předních architektů té doby, např. J. Zítko (kolonáda v Karlových Varech) a D. Jurkovič (Lázeňský dům v Luhačovicích), nebo zahradní architekt V. Skalník (parková úprava Mariánských Lázní). [DROBNÁ D., MORÁVKOVÁ E., 2004, str ] Obrázek 2: Zámecká kolonáda Karlovy Vary z roku 1923 [16] 18

19 V období okupace byla většina významných lázeňských komplexů zabrána Německem, lázeňský život byl přerušen a lázně se začaly používat pro vojenské účely. Došlo k ničení lázeňských objektů, tím pádem i k zastavení do této doby slibného rozkvětu lázeňství na našem území. Znovu se zničené lázně začaly obnovovat až po druhé světové válce. Další ránu utrpělo naše lázeňství v roce 1948, kdy byl vydán zákon o znárodnění přírodních léčivých zdrojů a lázní. Ty byly od výše uvedeného roku tedy ve výhradním vlastnictví státu. Rokem změn byl i rok 1964, ve kterém stát vymezil hlavní funkce lázeňství ve zdravotním systému i ve společnosti. V návaznosti na zmíněné vymezení vznikl o dva roky později zákon o péči o zdraví lidu, v němž byly lázeňské léčebné ústavy využívající přírodní léčivé zdroje a klimatické podmínky zakotveny jako vhodné k léčení. [KNOP K.,1999, str.13-15] Do roku 1989 byly lázně hlavně zdravotnickým zařízením, kdy nejvíce hostů hradilo svůj pobyt z prostředků zdravotního pojištění. Jedinou cestovní kanceláří specializovanou na lázeňské klienty byla Balnea. Po roce 1992 se stala většina lázní majetkem soukromníků, byly vytvořeny akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným. Ve vlastnictví státu zůstalo pouze několik dětských léčeben a lázeňských rehabilitačních zařízení (např. Janské Lázně, Karlova Studánka, Lázně Bludov). Co se týče přírodních léčivých zdrojů, ty zůstávají v České republice ve vlastnictví státu, a ten je pronajímá lázeňským zařízením. Kromě zařízení v resortu ministerstva zdravotnictví patří některá lázeňská zařízení například pod ministerstvo obrany nebo vnitra. [DROBNÁ K., MORÁVKOVÁ E., 2004, str ] 19

20 2 Lázeňství v současnosti Lázeňství v České republice je v současné době jedinečné a vyhledávané. Disponuje veškerými předpoklady, které mu zajišťují slibný vývoj i v budoucnosti. Současné lázeňství spojuje kvalitní lékařskou péči, moderní léčebné a rehabilitační metody s tradičními aplikacemi unikátních léčivých zdrojů. [1] K tomu všemu se připojuje také dlouholetá tradice českého lázeňství. Česká lázeňská místa kromě přírodních léčivých zdrojů nabízejí také vhodné fyziatrické prostředí (fyziatrie = nauka o léčbě přírodními a fyzikálními prostředky), léčebné stravování, estetické přírodní prostředí (parky, apod.) a společensko-kulturní vyžití. [ORIEŠKA J.,1999, str.121] Nejčastějším přírodním léčivým zdrojem v České republice jsou přírodní léčivé vody, ty se od ostatních vod liší fyzikálními nebo chemickými vlastnostmi. Rozlišují se na vody termální a minerální. Minerální, tj. podzemní vody, které obsahují velké množství rozpuštěných minerálů různého složení a koncentrace (arzen, jod, železo) a často i vysoký podíl rozpuštěných plynů jako je oxid uhličitý. Termální prameny, tj. nepřetržitě vyvěrající prameny vody s teplotou mezi 20 C a 100 C. [DROBNÁ K., MORÁVKOVÁ E., 2004, str ] Léčivé vody se aplikují ve formě koupelí, pitné kúry, inhalací nebo výplachy. Vzácnějšími přírodními zdroji jsou vřídelní plyny a emanace (radioaktivní plyny vznikající při rozpadu některých radioaktivních prvků). Mezi další léčivé přírodní zdroje se řadí peloidy, tj. látky, které vznikly v přírodě geologickými pochody a které se s míchané s vodou používají na peloidní koupele nebo zábaly. Peloidy se člení na rašeliny, slatiny, slatinné zeminy a bahno. Účinky se projeví intenzivním přívodem tepla do organismu. [ORIEŠKA J.,1999, str.121] Klimatické podmínky jsou potom k léčení vhodné tehdy, jestliže způsobují vhodné změny reaktivity nebo jiné fyziologické funkce organismu. [ORIEŠKA J.,1999, str.121] V současné době také dávno neplatí, že do lázní jezdí jen staří a nemocní. Ke klasickým lázeňským procedurám v posledních letech přibyla nabídka těch, které mají lidem pomoc uniknout stresu, zapomenout na každodenní starosti a nechat se hýčkat. [1] 20

21 Typickým znakem lázeňství dnešní doby je fakt, že se nejedná pouze o záležitost zdravotnickou, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale i záležitost ekonomickou. Pokud pomineme, že léčebné účinky nelze měřit ekonomickými kritérii, jinak lázeňství přispívá k rozvoji měst a celých regionů, dále vytváří pracovní místa a v neposlední řadě je nositelem devizových prostředků. Česká republika je bohatá na místa, kde vyvěrají minerální prameny, z čehož vyplývá i dlouhý seznam lázní a lázeňských středisek, které se na našem území vyskytují. V Čechách, na Moravě a ve Slezsku je celkem 37 lázeňských míst, které disponují přírodními léčivými zdroji, jako jsou právě minerální prameny nebo také plyny. [2] Obrázek 3: Mapa lázní České republiky [3] 21

22 Mezi tato lázeňská místa patří: Bechyně, Bílina, Bludov, Dubí, Darkov Karviná, Františkovy Lázně, Hodonín, Jáchymov, Janské Lázně, Jeseník, Karlova Studánka, Karlovy Vary, Klimkovice, Konstantinovy Lázně, Lázně Bělohrad, Lázně Bohdaneč, Lázně Kundratice, Lázně Kynžvart, Lázně Libverda, Lázně Toušeň, Lipová- Lázně, Luhačovice, Mariánské Lázně, Mšené-lázně, Ostrožská Nová Ves, Poděbrady, Slatinice, Teplice, Teplice nad Bečvou, Třeboň, Velichovky, Velké Losiny, Vráž. [4] V českých lázních se v současnosti léčí různé choroby, tj. nemoci, při nichž lze poskytnout lázeňskou péči. Veškeré choroby jsou uvedené ve vyhlášce ministerstva zdravotnictví č. 58/1997 Sb. Jedná se o tzv. Indikační seznam pro lázeňskou péči o dospělé a Indikační seznam pro lázeňskou péči o děti a dorost. V indikačních seznamech je u každé indikace uveden seznam lázní, ve kterých se dané onemocnění léčí, a to včetně kontraindikací (kontraindikace = stav, při kterém nelze lázeňskou péči poskytnout). Mezi hlavní indikační skupiny chorob léčených v českých lázních patří: nemoci onkologické, nemoci oběhového ústrojí, nemoci trávicího ústrojí, poruchy metabolizmu, nemoci dýchacího ústrojí, nemoci nervové, nemoci pohybového ústrojí, nemoci močového ústrojí, duševní poruchy, nemoci kožní, nemoci ženské. [ORIEŠKA J.,1999, str.122] Orientační přehled indikačního zaměření jednotlivých lázeňských zařízení je uveden v příloze. 22

23 3 Wellness Nadměrný příjem potravy, psychická zátěž, stres, znečištěné životní prostředí, nedostatek pohybu, to vše má za následek vznik obezity a dalších chorob, jako jsou srdeční onemocnění, cukrovka, mozkové mrtvice, vysoký krevní tlak a mnohé další. Potravinářský průmysl v současné době také není nastaven na to, abychom z potravin byli zdraví, ale aby byly potraviny co nejlevnější a co nejdříve k dostání. Naše tělo strádá nedostatkem vitaminů, minerálů, stopových prvků a bílkovin. Stresem opotřebovaný organizmus potom nemá dostatek energie na potřebnou regeneraci. Volný čas tráví většina lidí pasivně, u televize, počítače, vysedáváním v restauracích či opalováním u moře. Všechny tyto skutečnosti mají vliv na naše zdraví, které je v ohrožení. Dnes si však stále více lidí začíná uvědomovat, jak je pro nás zdraví, a s tím související psychická a fyzická pohoda, důležité jako předpoklad plnohodnotného a spokojeného života. Lidé se snaží své zdraví upevnit, a tak se začínají často skloňovat pojmy jako zdravý životní styl a poměrně nový pojem wellness. Slovíčko wellness se v posledních letech stalo v podstatě fenoménem. Denně slýcháme o wellness centrech, o vzniku wellness hotelů, o wellness aktivitách, které se staly nedílnou součástí všemožných nabídek. Cílem zmíněných wellness center a aktivit je dostat nás do tělesné a duševní pohody. Co se pod tímto pojmem skrývá, co si s ním spojit a odkud se pojem vlastně vzal, to vše bude objasněno v následujících kapitolách. 3.1 Co se skrývá pod pojmem wellness Wellness, volně přeloženo, znamená být v pohodě či být fit. Toto slovo bylo poprvé v roce 1654 použito v monografii sira A. Johnsona jako wealnesse. Dr. Halbert Louise Dunn, americký lékař, zavádí v šedesátých letech minulého století nové slovo wellness složené z well-beying (dobré bytí) a fitness či hapiness. [CATHALA H.,2007, str.14] Slovo WELLNESS znamená stav/pocit blahobytu, jež je maximálně orientovaný na individuální možnosti člověka - vlastní osoby. Je to dlouhotrvající - stupňující se proces přeměny Vaší psychické, intelektuální, emoční, sociální, duchovní a okolní pohody. Tyto parametry jsou nejdůležitější součástí wellness. Wellness je také označení pro strukturu, 23

24 zařízení a prostor, které jsou realizovány v konceptu s touto filozofií (architektura,design, barvy ) a pro programy, které nás k pocitům wellness vedou (procedury, balíčky, menu ). Wellness prostor je v nás i v přírodě, pokud nám zajišťuje prožitek krásy, klidu a míru. [5] Wellness je cesta, postup, přístup, který jsme zaujali k sobě samému a k okolí. Wellness je filozofie, pro kterou se svobodně rozhodneme a kterou budeme vyznávat. [CATHALA H., 2007, str.14] Wellness tedy zahrnuje širokou škálu činností jako procházky, návštěvy sauny, bazénu, různých koupelí, masáží a jiných činností, prostřednictvím kterých se dostáváme do tělesné i duševní pohody. Nejčastěji je pojem wellness spojován s termíny celkové zdraví, správná kondice, dostatek energie, kontrola a regulace hmotnosti, mladistvý vzhled, péče o pleť a vlasy, zpomalení stárnutí. [MULLEROVÁ A., 2008, str.14] 3.2 Pět zaměření wellness Existuje pět zaměření wellness, přičemž každé můžeme ovlivňovat samostatně a zároveň bychom mezi jednotlivými zaměřeními měli docílit rovnováhy. Jedná se o zaměření fyzické, emocionální, mentální, sociální a spirituální. Fyzické zaměření je označováno za nejdůležitější pro zdraví. Patří sem všechny fyzické oblasti našeho života, které mohou ovlivnit jeho kvalitu, jako například zdravá výživa, kontrola hmotnosti, prevence nádorových a jiných onemocnění. Emocionální zaměření je definováno jako soubor všech emocionálních stavů. Skládá se ze tří hlavních oblastí poznání pocitů vlastních a pocitů ostatních lidí, dále přijetí těchto pocitů a pochopení emocí, a poslední oblastí je kontrola vlastních pocitů. Emocionální wellness je tedy schopnost radovat se ze života, umění akceptovat ve svém životě změny a umění se vypořádat se stresovými situacemi. Mentální zaměření wellness bere v úvahu fakt, že náš mozek je schopen se neustále učit a vstřebávat nové poznatky a informace. Zahrnuje veškeré tvůrčí schopnosti přispívající ke zvýšení našeho intelektu. Ke zvýšení intelektu a tím i kvality života přispívají například vzdělávací činnosti, jako studium, školení, odborné semináře, apod. 24

25 Sociální zaměření zahrnuje společenské a mezilidské vztahy. Patří sem porozumění si s jinými lidmi, slušné a spravedlivé chování. K vysoké úrovni wellness a zdraví přispívají také rodinné vztahy a navazování důvěryhodných přátelství. Spirituální zaměření se uvádí jako cesta sebepoznání, to znamená důvěra v sebe samých, rozvíjení naší osobnosti a duševna, či hledání smyslu života. Přičemž cesta sebepoznání je u každého jiná a každý si musíme najít tu svou. [BLAHUŠOVÁ E., 2005, str.18-21] 3.3 Historie wellness Přestože se mluví o wellness jako o pojmu zcela novém, není to ve skutečnosti úplně pravda. Počáteční prvky wellness je možné najít již ve starověkém Řecku, kde se pěstoval princip duševní a tělesné rovnováhy, zvaný kalokagathiá. Zřizovány tehdy byly jakési útulky pro nemocné, kteří měli v rámci procesu uzdravování naordinované i různá cvičení a masáže. Péče o lidské tělo se rozvíjela také v dobách Římského impéria, kdy se objevují první podoby vířivých van. Také ve starověkém Egyptě lidé využívali vířivé vany a bazény k terapeutickým účelům. [MULLEROVÁ A., 2008, str.10] Wellness v dnešním slova smyslu má svůj původ ve spojení dvou slov (well-being a fitness), jak již bylo vysvětleno v úvodu kapitoly o významu wellness. Na evropský kontinent proniklo toto chápání wellness v 60. letech 20. století. Do České republiky se pojem wellness dostal ke konci 20. století. V posledních letech došlo v České republice k obrovskému rozmachu v této oblasti. Pořádají se tematické semináře, konference a rozšiřuje se nabídka wellness služeb. Jako houby po dešti se objevují stále nová wellness centra a vznikají nové wellness hotely. Stávající centra jsou nucena své služby rozšiřovat díky vzrůstající poptávce ze strany zákazníků. V rámci rozšiřování služeb vznikají nové trendy v oblasti wellness. Kromě různých zařízení pro volný čas, zábavních a tematických center, speciálních salonů, hotelových středisek a lázeňských pobytů spojených s wellness se k těmto účelům přidaly i další moderní prvky: využití přírodních i uměle vytvořených jeskyní, chladové terapie, nejrůznější druhy masáží a přírodních procedur. [MULLEROVÁ A., 2008, str.10-11] 25

26 3.4 Co všechno je dnes označováno termínem wellness V předchozích kapitolách bylo vysvětleno, proč se pojem wellness v posledních letech čím dál více skloňuje, co pojem wellness znamená, jaká je jeho historie a jaké zaměření wellness rozeznáváme. Wellness je tedy pojmem zasahujícím do několika oblastí současně. Označení wellness se stává velice moderním, v současné době, co nemá v názvu slovíčko wellness, jakoby neexistovalo. Můžeme se tedy setkat s wellness produkty, wellness procedurami, wellness koupelemi, wellness pobyty a wellness cvičením. Cílem této kapitoly je ve zkratce upřesnit, co si pod těmito označeními představit Wellness produkty Wellness produkty se používají při wellness procedurách pro umocnění zážitku z relaxace. Na současném trhu existuje nepřeberné množství druhů těchto produktů, dalo by se říci, že každá kosmetická firma začala vytvářet své vlastní tzv. wellnes řady výrobků. Pokud tedy navštívíme dvě různá wellness centra, každé bude zajisté používat jiný druh produktu. Co jiný pracovník wellness centra, to jiný produkt, záleží pouze na vkusu. K wellness produktům patří masážní olejíčky, různé voňavé a bylinkové esence, oleje do koupelí a perličkových lázní. Pro zpříjemnění wellness procedur se dále používají produkty jako pleťové peelingy, masky, masážní krémy, přípravky pro zábaly, přípravky pro péči o ruce a chodidla. K wellness produktům se řadí i různé doplňky stravy, jež mají za cíl doplnit tělo energií, potřebnými živinami, nebo dokonce spálit přebytečné tukové polštářky. Hlavním rozdílem mezi jednotlivými produkty je především jejich cena. [14] Wellness procedury Nabídka wellness procedur je taky velice široká a pestrá. Každý má tak možnost vybrat si tu nejvhodnější, která bude nejlépe vyhovovat jeho požadavkům, nárokům či náladě. Ne všem vyhovuje to samé. Někdo může být omezen zdravotními problémy a smí absolvovat jen některé procedury, jiný je může vyzkoušet všechny. Nejrozšířenější a nejoblíbenější wellness procedurou jsou masáže všeho druhu. Částečné, celkové, relaxační, medové, čokoládové, lymfatické pro každého se najde nabídka. Mezi wellness procedury dále patří saunování, plavání, aqua cvičení, kryoterapie, perličkové 26

27 koupele či lázně, bylinné koupele, zábaly, inhalace všeho druhu, solárium a mnohé další. Jedná se opravdu o širokou škálu aktivit, jež nám pomáhají relaxovat, regenerovat tělo či dokonce zeštíhlet. Nabídku základních wellness procedur má dnes většina hotelů či relaxačních center. Vzniklo také mnoho specializovaných hotelů a lázní se širší nabídkou procedur. Je tedy jen na nás, kde a jakou procedurou se necháme hýčkat. [14] Wellness pobyty Téměř každý hotel se snaží hostům zpříjemnit pobyt a nabízet jim alespoň základní wellness procedury. Přibývá však hotelů nabízejících celé wellness pobyty. Nejčastěji bývá wellness pobyt nabízen za zvýhodněnou cenu a zahrnuje kombinaci pobytu s vybraným druhem stravy a určenými procedurami v ceně. Vznikají tak stále nové specializované wellness hotely a lázeňská zařízení. Takové pobyty bývají nejčastěji víkendové, ale mohou být i týdenní nebo delší. Pobyty bývají Obrázek 4: Relaxační pobyt [17] také tematicky zaměřené a určené pro danou skupinu hostů, například rodinné pobyty, romantické pobyty pro dva, relaxační a odpočinkové pobyty, nebo dámské hubnoucí pobyty pro ženy či sportovní pro pány. Nabídka je pestrá, záleží pouze na možnostech či fantazii provozovatele a představách klienta. [14] Wellness koupele Dalším příjemným způsobem k relaxaci je využití různých koupelí. Ve specializovaných wellness hotelech a zařízeních jich je na výběr většinou několik druhů. V nabídce bývá klasická whirpool s teplou vodou, kde nám tělo masírují podvodní trysky. Oblíbené bývají také masážní vany, kde nám soustava trysek masíruje a uvolňuje ztuhlé svalstvo, přičemž se do vody na přání zákazníka přidávají speciální vonné esence nebo bylinné oleje. Mezi wellness koupele se řadí i tzv. skotské střiky, které tělo nejen namasírují, ale zároveň i nabudí k aktivnější činnosti. To vše díky střídání teplého a studeného proudu vody. [14] 27

28 3.4.5 Wellness cvičení Za wellness cvičení jsou v dnešní době označovány v podstatě veškeré druhy cvičení, které jsou známy už dávno a nejsou žádnou novinkou, jen se k nim přidal termín wellness. Cvičení totiž patří ke zdravému životnímu stylu, jehož je právě slovíčko wellness synonymem. Zahrnují se sem různé druhy pohybu, které člověka baví a přináší mu uspokojení. Jedná se o duševní uspokojení, které přináší cvičení typu jóga, a další pohyby v rychlejším rytmu, jako dnes populární zumba a aerobic. Patří sem dále chůze, plavání, cvičení v posilovnách a různá aqua cvičení pod dozorem vyškolených lektorek. [14] 28

29 4 Fitness Pojmy wellness a fitness se lidem často pletou. Jen málokdo ví, že fitness je pouze jedna část wellness, mnohými označována za tu nejdůležitější. Fitness je slovíčko anglického původu, pro které se v češtině jako nejvhodnější výraz používá fyzická zdatnost. Fitness tedy souvisí s fyzickými aktivitami, které vykonáváme, jedná se o jakoukoli činnost vyžadující energii. Nepatří sem pouze úmorné cvičení v posilovnách, jak by si někteří mohli myslet, ale řadí se sem také každodenní pohyb typu chůze, uklízení, vaření. Fitness se zaměřuje na zlepšení celkové tělesné kondice, vytrvalosti, tvarování postavy a celkovou fyzickou zdatnost. Fitness se dělí na dvě kategorie zdravotně orientovaný fitness, dovednostně orientovaný fitness. Rozdíl mezi nimi spočívá v účinku, který mají na zdraví. První, zdravotně zaměřený fitness, má kladný účinek na zdraví, jak již vyplývá z názvu. Mezi jeho složky patří: kardiorespirační vytrvalost, svalová síla a vytrvalost, flexibilita a složení těla. Výkonnostně orientovaný fitness ovlivňuje výkonnost, ale nemá přímý účinek na zdraví. K jeho složkám se řadí hbitost, rovnováha, koordinace, rychlost, reakční doba. [BLAHUŠOVÁ E., 2005, str.27] Tělesnou kondici můžeme zlepšit tělesným cvičením různé zátěže. Uvádí se, že je vhodné pravidelně několikrát v týdnu provádět aerobní činnost, díky které se zlepší úroveň kardiovaskulární vytrvalosti, zrychlí metabolismus v těle, zároveň se spálí zásoby podkožního tuku a přitom nedojde ke ztrátě svalové hmoty. Svalová hmota se zpevní následně posilováním, začne produkovat více enzymů a je schopna odbourat více zásobního tuku. Strečinkem se získá optimální flexibilita, díky které lze provádět pohyby bez problémů a nepoškodí se při tom svaly, vazy a klouby. [BLAHUŠOVÁ E., 2005, str.29] Pro člověka, který chce udržet solidní úroveň zdraví, zabránit vzniku nemoci, rychleji se zotavit po nemoci nebo operaci, se obvykle doporučuje aerobní cvičení nebo posilování. Tyto formy tělesné zátěže organizmus stimulují, ale nezatěžují. [6] Aerobní aktivity prokazatelně pozitivně ovlivňují stav srdce, cév a plic. Vhodně stimulovány bývají i svaly dolních končetin. To vše zefektivňuje práci oběhového systému, šetří srdeční sval a optimalizuje metabolismus. Při aerobním cvičení se do 29

30 krevního oběhu vyplavují endorfiny, látky, snižující bolest a navozující kladné pocity. Endorfiny omezují působení stresu, pozitivně ovlivňují stavy úzkosti a deprese. Pravidelná aerobní zátěž zvyšuje odolnost organismu a snižuje výskyt onemocnění horních cest dýchacích a dalších infekčních chorob. Aerobní zátěž zvyšuje pevnost kostí, zvláště obratlů páteře a dolních končetin. Tím snižuje riziko vzniku a rozvoje osteoporosy. [6] Posilování je cvičení s měnitelnými zátěžemi, tj. s činkami, kladkami a na přístrojích. Pokud posílíme sval, zesílí se automaticky i kost, ke které se upíná nebo na níž začíná. Rychlá svalová vlákna představují nejlepší prevenci pádů, které mohou ve vyšším věku vážně ohrozit muže i ženy. I při posilování dochází k vyplavování endorfinů a tím ke snižování rizika vzniku depresí a úzkosti. [6] Posilování má pozitivní změny na svalovo-kosterní tkáně, díky posilování se zvětšuje síla svalových stahů, pevnost šlach, hustota kostí a pevnost vazů. Posilování dále přispívá k udržení přiměřené tělesné hmotnosti, ovlivňuje stres a pocity úzkosti, je prevencí bolestí v oblasti bederní a krční páteře, je nejúčinnějším prostředkem k prevenci osteoporózy a slouží jako prevence cvičebních či pracovních zranění. Flexibilita neboli kloubní pohyblivost nám zajistí zlepšení zdatnosti a výkonnosti, snižuje rizika zranění, zvyšuje zásobu krve a živin v kloubním systému, zlepšuje nervosvalovou koordinaci, zlepšuje svalovou rovnováhu a držení těla, snižuje riziko bolestí v zádech, redukuje únavu a především zlepšuje požitek z pohybu. [BLAHUŠOVÁ E., 2005, str.39-58] 30

31 5 Profesní a zájmové organizace v ČR v oblasti lázeňství a wellness V oblasti lázeňství a wellness v České republice působí několik organizací, které si kladou za cíl podpořit a propagovat tuto oblast. Patří mezi ně Česká centrála cestovního ruchu, Sdružení lázeňských míst ČR, Svaz léčebných lázní České republiky, Česká asociace wellness, Asociace pracovníků v regeneraci a Wellness club. 5.1 Česká centrála cestovního ruchu Česká centrála cestovního ruchu (ČCCR) je příspěvkovou organizací Ministerstva pro místní rozvoj České republiky, která byla zřízena v roce 1993 za účelem propagace země jako atraktivní turistické destinace na zahraničním i domácím trhu. Od 1. srpna 2003 používá jako oficiální název Česká centrála cestovního ruchu CzechTourism. CzechTourism podporuje příjezdový a domácí cestovní ruch a dále se zaměřuje na propagaci konkrétních oblastí cestovního ruchu, kterými jsou lázeňství, kongresová a incentivní turistika a golfová turistika. Na podporu cestovního ruchu pořádá agentura různé semináře, prezentace, účastní se výstav a veletrhů, pořádá fam tripy, press tripy. [7] Česká republika s jedinečnými minerálními prameny, s téměř lázeňskými místy a s několikasetletou tradicí lázeňské léčby je právem považována za lázeňskou velmoc. České medicínské lázeňství je také důležitou součástí příjezdového cestovního ruchu, proto si agentura CzechTourism zvolila jako jedno z hlavních marketingových témat právě propagaci českých lázní. [8] CzechTourism vyvíjí několik typů aktivit, aby nalákala klientelu do českých lázní. V sousedních zemích (Německo, Rakousko, Polsko, Slovensko) a v tuzemsku pořádá prezentace v nákupních centrech. Prostřednictvím těchto prezentací představuje v otevírací době některého nákupního a zábavního centra aktuální nabídku pobytů v českých lázních. Dále pořádá lázeňské workshopy, na základě kterých pak mají lázeňské subjekty možnost se setkat se zahraničními partnery a navázat obchodní kontakty. Lázeňské workshopy jsou pořádané také v tuzemsku v rámci informativních cest. Mimo jiné centrála organizuje expozice na regionálních či specializovaných veletrzích cestovního ruchu, kde je jedním z hlavních témat lázeňství. [8] 31

32 Mimo to pořádá centrála individuální a hromadné fam tripy, press tripy a infotripy tj. informativní cesty pro všechny důležité zprostředkující skupiny (zahraniční CK, novináře či lékaře), které se snaží přivážet do ČR, aby okusily atmosféru českých lázní na vlastní kůži. [8] 5.2 Sdružení lázeňských míst Sdružení lázeňských míst ČR je dobrovolnou zájmovou organizací lázeňských měst a obcí v ČR. Posláním sdružení je aktivně přispívat k vytváření podmínek a nástrojů pro regeneraci a rozvoj lázeňství a lázeňských míst, zejména ke zlepšování stavu a rozvoji lázeňské a městské infrastruktury, obnovy lázeňských památek a k rozvoji českého lázeňství a českých lázeňských měst a obcí. Pro dosažení vytyčených cílů usiluje sdružení o spolupráci mezi státem, obcemi a občany, lázeňskými organizacemi a sdruženími, ale i o spolupráci na mezinárodní úrovni. Zajisté ne druhořadým cílem sdružení je prezentovat a spolupracovat při prezentaci českých lázeňských míst jako unikátních cílů pro návštěvníky hledající nejen lázeňskou péči, ale i velice zajímavé turistické cíle. [9] 5.3 Svaz léčebných lázní ČR Svaz léčebných lázní České republiky byl založen jako zájmové sdružení léčebných lázní v roce Roku 2001 se součástí svazu stalo i Sdružení odborných lázeňských zařízení. Svaz nyní sdružuje 44 členů, z toho 42 léčebných lázní. Je členem Evropského svazu lázní a platným partnerem i oponentem Ministerstva zdravotnictví ČR. Cílem svazu je zdokonalit prostředí a vytvářet podmínky pro další léčebné lázeňství v České republice a hájit společné i individuální zájmy členů. Od počátku své existence Svaz léčebných lázní ČR podpořil již několik projektů, např. modernizaci, rekonstrukci a zvýšení standardu ubytovacích a stravovací služeb v akciové společnosti Léčebné lázně Jáchymov, dostavbu lázeňského centra Agricola v Léčebných lázních Jáchymov a.s., modernizaci a rekonstrukci Lázní Kundratice a.s., rozvoj a marketing lázeňských produktů cestovního ruchu v Konstantinových lázních a modernizace a dostavbu lázeňského domu Masarykův Dům v Lázních Velichovky. [10] 32

33 5.4 Česká asociace wellness Českou asociace wellness je státem registrovaná, nezávislá, odborná a dobrovolná zájmová organizace, založená v roce 2007 k podporování a rozvoji oboru wellness v České republice. Je sdružením právnických a fyzických osob působících v oblasti wellness. Úsilí asociace směřuje k tomu, aby název wellness reprezentoval pouze činnosti a produkty, které odpovídají obsahu tohoto slova. Aby se etika, kvalita služeb a všestranný profesionalismus staly standardem ve všech provozech. Aby se asociace stala i vaší referenční a komunikační platformou, na které si můžeme předávat nové myšlenky, inspiraci, poznatky a zkušenosti. [11] Cílem ČAW je rozvíjet a propagovat oblast wellness pomocí publikací, konferencí, veletrhů, dále zastupovat zájmy svých členů, monitorovat kvalitní rozvoj v oblasti wellness a certifikace subjektů, zmapovat, definovat a nabízet služby garantovaných subjektů, rozvíjet vzdělávací aktivity v oblasti wellness. Neméně významnými cíli jsou též zvyšování kvalifikace a zajišťování rekvalifikace pracovníků, pořádání školení, kurzů a seminářů, které mají za cíl poskytnout aktuální informace z oboru. [11] 5.5 Wellness club Wellness club byl založen před 12 lety, tedy roku 2000 a sdružuje 100 sportovních a relaxačních center. Prezidentem Wellness Clubu je jeho zakladatel, Michael Zima. Sdružení podporuje zdravý a aktivní životní styl wellness. Cílem Wellness clubu je vzájemná prospěšná spolupráce, rozvoj a výměna zkušeností. K aktivitám clubu patří každoroční vydávání publikace Průvodce wellness centry, pořádání Wellness marathonu v O2 Aréně. K setkávání manažerů a podnikatelů slouží dobročinná akce VIP Wellness party a VIP Wellness cup. Jako novinku od roku 2012 zavádí Wellness club poradenství, tzv. Health and Wealth management. Poradenství slouží lidem, kteří chtějí být v dnešní době zdravý a fit [12] 5.6 Asociace pracovníků v regeneraci Asociace pracovníků v regenerace (APR) je společenskou organizací sdružující bazény, sauny, maséry, poskytovatele a provozovatele regeneračních služeb, projektanty, školicí 33