Určeno posluchačům Fakulty stavební ČVUT v Praze
|
|
- Alexandra Holubová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Strana 1 HALOVÉ KONSTRUKCE Halové konstrukce slouží nejčastěji jako objekty pro různé typy průmyslových činností nebo jako prostory pro skladování. Jsou také velice často stavěny pro provozování rozmanitých kulturních a tělovýchovných aktivit. Rovněž značný objem halových konstrukcí (obvykle spíše mimořádných konstrukčních parametrů) je navrhován v souvislosti s dopravní problematikou (haly velkých nádraží a letišť). Pokud se týká technologického postupu jejich zhotovování jsou halové konstrukce, nejčastěji prováděny jako prefabrikované. Možnost provádění prefabrikovaných konstrukcí (cca od roku 1950) téměř úplně vytlačila z konstrukcí hal technologii monolitického betonu. Důvodem jsou hlavní přednosti této technologie, kterými jsou rychlost zhotovení konstrukce na staveništi a poměrně snadná dosažitelnost vysoké jakosti jednotlivých prvků, ze kterých je konstrukce provedena, a to jak z hlediska technického tak i estetického (subtilnost prvků a vysoká kvalita povrchu prefabrikátů). Ty jsou dosažitelné zejména z toho důvodu, že pro zhotovení halové konstrukce je obvykle zapotřebí většího počtu buď naprosto shodných prvků (např. střešní vazníky), a nebo prvků jejichž geometrie je shodná, ale jednotlivé prvky se navzájem odlišují jen v detailech (zabetonované součásti umožňující vzájemné spojení nebo připojení jiných součástí konstrukce) nebo množstvím výztuže. Lze tudíž věnovat odpovídající finanční prostředky pro zhotovení dokonalých forem. Nevýhodami prefabrikovaného způsobu provedení jsou jednak nižší prostorová tuhost konstrukce a obvykle vyšší cena. Z hlediska prostorového uspořádání, lze haly rozdělit na konstrukce jedno- a vícelodní. Jedná se ve značném procentu případů o konstrukce jednopodlažní a nepodsklepené. Základní konstrukce haly bývá poměrně často doplněna o tak zvané konstrukce přístavků, které jsou obvykle zhotovovány jako vícepodlažní konstrukce skeletové. Přístavky prostorově pokrývají ostatní požadavky vyplývající z nároků na funkčnost celé konstrukce (administrativní prostory, šatny a ostatní sociální zázemí a další). Podle základního principu konstrukčního uspořádání lze halové konstrukce rozdělit na konstrukce vazníkové (hlavním prvkem střešní konstrukce je vazník) a bezvazníkové. Geometrie hlavního prvku konstrukce střechy umožňuje rozdělit halové konstrukce na konstrukce s plochou střechou a nebo, především u hal vazníkových, na konstrukce se složitější geometrií střešní plochy. Tam je její tvar definován geometrií horního pásu vazníku. Z hlediska technického vybavení lze haly rozdělit na halové konstrukce s jeřáby a bez jeřábů. Konstrukce jeřábů jsou v podstatě dvojí. Jeřáby, které mají umožnit manipulaci s většími břemeny, se opírají o nosnou konstrukci haly, tj. nosníky jeřábových drah jsou nejčastěji uloženy a krátkých konzolách umístěných na sloupech halové konstrukce. V případě jeřábů, které mají umožnit manipulaci s lehkými břemeny, se používá možnosti zavěšení nosníků jeřábové dráhy na nosné prvky konstrukce střechy, v případě vazníkových hal na vazníky. VAZNÍKOVÉ HALY: Jak již bylo řečeno v úvodu, je hlavním nosným prvkem střešní konstrukce těchto hal vazník, který se obvykle opírá o nosné sloupy. Schopnost vazníku přenést zatížení konstrukcí střechy a zatížení na střeše, je určující pro jeden hlavní půdorysný rozměr haly. Druhý půdorysný rozměr je určen dosažitelným rozpětím střešní desky, která (na rozdíl od
2 Strana 2 ocelových hal, kde je mezi vazník a střešní desku ještě vložena tzv. vaznice), určuje osovou vzdálenost vazníků. Příklad složení konstrukce vazníkové haly je naznačen na Obr základová patka (prefabrikát nebo monolit) 2 - nosný sloup (prefabrikát) 3 - základové ztužidlo (prefabrikát) 4 - obvodový plášť 5 - střešní ztužidlo (prefabrikát) 6 - střešní vazník (prefabrikát) 7 - střešní desky (prefabrikát) Obr.1: Skladba prvků vazníkové haly Základová patka: V monolitickém a nebo, častěji, prefabrikovaném provedení je obvyklým způsobem založení halových konstrukcí. Sloupy jsou obvykle ukotveny osazením do kalicha. Každý sloup halové konstrukce je založen na samostatné patce. Výjimkou jsou patky v místě dilatací, kde je obvykle do kalicha jedné základové patky osazena dvojice nosných sloupů. Základové ztužidlo: Trámový prvek osazený na základové patky. Je prvkem s kombinovanou úlohou. Jednak může, v případě samonosného opláštění, být základovým prvkem nesoucím tíhu obvodového pláště, jednak je prvkem, který překonává rozdíl mezi úrovní terénu vně haly a úrovní podlahy v hale samotné. Sloupy halové konstrukce: Lze je rozdělit podle jejich podle jejich funkce v halové konstrukci, dále podle jejich polohy a také podle způsobu jakým jsou provedeny. Podle funkce v konstrukci lze sloupy rozdělit na ty, které především přenášejí svislé zatížení vyvolané podporovými reakcemi vazníků a účinky jeřábové dráhy a na sloupy, které čelí zejména účinkům zatížení vodorovného. Druhou skupinu sloupů představují tak zvané štítové sloupy, jejichž hlavní funkcí je přenos účinků od zatížení větrem vanoucím ve směru kolmém na polohy hlavních vazeb halové konstrukce tj. kolmo na podélnou osu vazníků. Svislým zatížením těchto sloupů je obvykle pouze jejich vlastní tíha. V jejich patním průřezu tudíž obvykle převažuje momentový účinek nad účinkem svislé síly. Tyto sloupy jsou, zejména v případě hal s poněkud vyšší konstrukční výškou, sloupy s nejmohutnějším průřezem. Rovněž velikost jejich patky je z téhož důvodu často větší, než velikost patek do kterých jsou ukotveny sloupy nesoucí zatížení vyvolané podporovou reakcí vazníků. Podle polohy v halovém objektu dělíme sloupy na obvodové (ty dále na krajní, rohové a štítové) a vnitřní.
3 Strana 3 Podle provedení dělíme sloupy na sloupy plnostěnné (obdélníkového průřezu) a na sloupy s vylehčeným průřezem (obdélníkový průřez je vylehčen do tvaru I ). Sloupy mohou být navrženy i jako sloupy příhradové (Obr. 2a) nebo sloupy, které mají geometrii Vierendelových nosníků (Obr. 2b). Užití takto vylehčených sloupů je velmi výjimečné a to z důvodů jejich složitého geometrického tvaru (vysoká cena formy) a tím i složitého způsobu vyztužení. Přicházejí v úvahu jen v případě velmi speciálních podmínek. Střešní ztužidlo: Prefabrikovaný nosník, který nepřenáší žádné výraznější zatížení (je obvykle navržen pouze na účinky vlastní tíhy a zatížení z malé části střešní konstrukce), který však má nezanedbatelný vliv na prostorovou tuhost konstrukce. Při vhodném spojení s vazníky zabraňuje možnému porušení stability vazníků od účinků vodorovného zatížení. Střešní desky: Nejčastěji lehké žebírkové desky navrhované na rozpětí 6 m. Klasický rozměr betonové jednopodlažní haly má tudíž základní půdorysný rozměr 6 x rozpětí vazníku. Obr.2: Sloupy s vylehčeným průřezem Vazník: Podle použitého způsobu vyztužení je rozdělujeme na železobetonové a předpjaté. Z hlediska geometrie na plnostěnné a příhradové a dále na pultové a sedlové. Plnostěnné vazníky mají obvykle průřez T a nebo I. Pultové se používají pro menší rozpětí (v případě železobetonu cca 9 15m), sedlové pro rozpětí větší (plnostěnné železobetonové 12 21m, příhradové do cca 24m, předpjaté až do 33 m). Vazníky mohou být, a to především v případě předpjatého betonu i složitějšího průřezu např. komůrkového. Použití vazníku takovéhoto typu přichází v úvahu při konstruování hal mimořádných rozpětí. Poznámka ke statickému výpočtu vazníku: Vazník je staticky poměrně jednoduchý prvek, při jehož návrhu i posouzení je však třeba přihlédnout k několika specifickým vlastnostem vyplývajícím z jeho geometrie.
4 Strana 4 V podporovém průřezu a je třeba přihlédnout jednak ke způsobu uložení vazníku na sloup, jednak ke skutečnosti, že se jedná o oblast s náhlou změnou výšky průřezu (jednak snížení výšky v místě uložení, jednak redukce plného průřezu obvykle na tvar I ). Tudíž je nezbytné posoudit spolehlivost v této oblasti minimálně ve třech průřezech ( líc podpory, v místě ve kterém dochází ke snížení výšky průřezu a konečně v místě, ve kterém je plný průřez vylehčen do tvaru I ). V mezipodporovém průřezu 1 se jedná o poněkud jiný problém. Vzhledem k proměnné výšce vazníku je polovina rozpětí (při obvyklém zatížení) místem maximálního ohybového momentu. Současně však i místem, ve kterém má vazník maximální výšku a tudíž i statickou výšku. Nejnepříznivějším průřezem tudíž nemusí být právě polovina rozpětí, ale je jím ten průřez, ve kterém funkce M x / h x dosahuje svého maxima. Tímto místem sice může být polovina rozpětí, ale nemusí. Pokud to polovina rozpětí není, nebylo by posouzení středního průřezu dostatečným průkazem spolehlivosti prvku. Při výpočtu vazníku je dále třeba posoudit velikost průhybu a zejména v průmyslových provozech s emisemi agresivních látek, které by mohly např. způsobit korozi výztuže, také rozevření trhlin. Výpočet musí být doplněn i o posouzení vazníku při manipulaci a to včetně posouzení spolehlivosti manipulačních úchytů. Poslední poznámka k výpočtu vazníku je věnována snížení výšky vazníku v oblasti blízké uložení na sloup (viz Obr.4). Obr.4: Předpoklady posouzení stability střešních vazníků při zatížení větrem
5 Strana 5 Vodorovná síla W může způsobit ztrátu stability skupiny vazníků a to zejména v případě krátkých hal, tedy v případě, ve kterém je počet vazníků malý. Účinek ohybového momentu (W. z i ) musí být menší než moment, který překlopení brání, jehož velikost je ( R i,min. a), kde R i,min je minimální suma podporových reakcí v posuzovaném místě haly vazníků. Z obrázku je zřejmé, že v případě snížené výšky zhlaví střešního vazníku je spolehlivost konstrukce z tohoto hlediska vyšší. Jiné prvky: Jsou v halových konstrukcích používány např. v souvislosti s nutností osvětlení v prostoru haly. Jedná se tudíž o nosníky lemující konstrukce světlíků event. i o vlastní konstrukci světlíku. Statický výpočet konstrukce haly: Konstrukce haly představuje obvykle systém konzol vetknutých do základových patek. Ty spočívají na základové zemině, která může být uvažována např. jako pružný poloprostor. Připojení vazníků k temenům sloupu je obvykle modelováno a konstruováno jako kloubové. Vzhledem k nesymetrii svisle působícího zatížení i existenci vodorovného zatížení, které je na jednotlivých sloupech řešené vazby rozmístěno rovněž nestejnoměrně (zatížení tlakem větru působí na stěnu a sloupy na návětrné straně, sání větru na straně závětrné), má každý ze sloupů tendenci k jiné hodnotě průhybu volného konce. Vzhledem k propojení temenní průřezů sloupů vazníky, působí vazníky jako prvky, které průhyby konzol sjednocují. V důsledku toho vznikají v jednotlivých vaznících osové síly X i, jejichž výpočet je předmětem statického řešení. S jejich pomocí je posléze stanoven průběh statických veličin ve všech hlavních nosných prvcích halové konstrukce. Samostatným problémem halových konstrukcí je účinek zatížení provozem jeřábů. Mimo vyhledání nejnepříznivější polohy jeřábového břemene (která je pro každý sloup a ostatní působící zatížení obecně jiná, je třeba počítat i s vodorovnými silami, které pohyb jeřábu se zavěšeným břemenem může vyvodit. Tyto síly mohou působit v obou hlavních směrech tj. v důsledku pohybu břemene ve směru jeřábového mostu (brzdné síly od pojezdu kočky jeřábu - ve směru roviny vazníku) a nebo ve směru kolmém tj. ve směru nosníků jeřábové dráhy (brzdné síly od pojezdu jeřábového mostu - kolmo na rovinu vazníku). Vzhledem ke skutečnosti, že pohyb břemene je dynamická záležitost, je třeba v rámci výpočtu zohlednit i tuto skutečnost. Komentář: Sloupy v řadách a a b, pokud by nebyly s ostatní konstrukcí spojeny vazníky, jsou působícím zatížením ohýbány tak, že jejich temenní průřez se posune směrem doprava. U každého sloupu bude obecně velikost posunu jiná. Pokud by byl stejně uvolněn i sloup v řadě c, jeho temenní průřez by se posunul směrem doleva. Pro stanovení momentů ve sloupech je třeba určit síly X1 a X2 tak, aby deformace temenních průřezů všech tří sloupů byly shodné. Obr.5: příklad deformace halové konstrukce
6 Strana 6 HALY VE KTERÝCH JE SOUČASNĚ POUŽITO VAZNÍKŮ A PRŮVLAKŮ Kombinace vazníků s průvlaku umožňuje redukovat počet nosných sloupů a tím z půdorysu objektu odstranit část překážek, kterými sloupy z hlediska možností využití objektu jsou. Část vazníků je umístěna přímo na sloupy, zbytek je nesen průvlaky. Ze statického hlediska je průvlak velmi nepříznivě zatíženým prvkem, neboť je zatížen osamělým břemenem působícím právě v polovině rozpětí. Tudíž v místě největší pořadnice příčinkové čáry ohybového momentu. Rovněž obrazec posouvajících sil je krajně nepříznivý, neboť velikost posouvající síly je, zanedbáme-li téměř nepodstatný vliv vlastní váhy průvlaku, konstantní po celé délce prvku. Průvlaky mohou být navrženy jako prvky plnostěnné trámové a nebo při větších rozpětích jako konstrukce komůrkové. Tyto skutečnosti naznačují, že se, zejména v případě použití technologie předpjatého betonu, jedná o konstrukce, které již mají charakter konstrukcí mostních. Obr.6: Půdorysné schéma části haly s vazníky a průvlaky BEZVAZNÍKOVÉ HALY: Hlavními prvky střešní konstrukce těchto hal jsou průvlaky. Ty jsou doplněny střešními prvky schopnými překlenout podstatně větší rozpětí nežli klasická střešní žebírková deska. U řady těchto prvků je využíváno technologie předpjatého betonu. Těmito prvky jsou často trámové prvky o průřezu TT, může být použito i prvků skořepinových nebo tzv. lomenic, tedy tenkostěnných prvků složených z deskostěnových elementů. Spádu střechy může být u všech typů těchto hal dosahováno různou délkou sloupů v jednotlivých řadách. JINÉ VARIANTY KONSTRUKČNÍHO USPOŘÁDÁNÍ HALY: a) Italská varianta bezvazníkové haly: Jedná se o bezvazníkovou halu, ve které má střešní deska příčný řez ve tvaru T, podélný pohled je téměř shodný s pohledem na střešní vazník. Výška prvku se směrem k podpoře výrazně snižuje, desková část je vetnuta do hlavního nosníku a příčných trámů navržených v místě uložení na průvlak. Ten je navržen jako trám konstantního průřezu, příčný řez má podobu Y nebo X. V horní části je díky geometrii průřezu vytvořen prostor pro odvodnění střešní roviny Zajímavé je i pevné připojení průvlaků k temeni sloupů, které zabezpečuje střešní konstrukci proti účinkům sil, které by mohly způsobit porušení stability průvlaků sklopením (viz Obr.7).
7 Strana 7 Střešní deska je schopna překlenout rozpětí do 12m, průvlaky (v závislosti na rozpětí desek) od 10 do 26 metrů. Geometrický tvar jednotlivých prvků svědčí o snaze o optimální úspornost konstrukčního řešení. Varianta Y Varianta X Varianta X: Průvlak tohoto příčného řezu je přišroubován k ocelovým trnům vyčnívajícím z temenní části nosného sloupu. Geometrie styčných ploch sloupu i průvlaku je shodně tvarována se shodným zalomením, které zlepšuje přenesení příčných vodorovných sil z průvlaku do sloupu. Varianta Y: Průvlak tvaru Y je osazen do rozvidleného konce nosného sloupu. Detail je komplikovanější na zhotovení, ale jednodušší při montáži na staveništi. Stejně jako u varianty X je průvlak v místě sloupu osazen na neoprénovou podkladní desku, která příznivě ovlivňuje rozdělení napětí v úložné ploše. Obr. 7: Geometrický tvar střešní desky a skica příčného řezu průvlaků ve variantách X a Y
8 b) příklad vazníkové haly mimořádného rozpětí: Strana 8 Obr. 9: Hala mimořádného rozpětí Trojúhelníkový předpjatý vazník o rozpětí 45 m byl navržen z předpjatého betonu. Skládá se z prvků délky cca 5m, které byly sepnuty na staveništi. Jelikož šířka haly byla právě 45m, je celý prostor haly bez jediného vnitřního sloupu. Rovněž desky mezi vazníky byly navrženy z předpjatého betonu. Bylo použito lehkého konstrukčního betonu. Osová vzdálenost vazníků je 10m. Vazník je osazen do speciálního prefabrikátu tvořícího sedlo, které zaručuje jeho stabilitu. To je ke sloupu připojeno připnutím. DILATAČNÍ CELKY: Půdorysné rozměry halových konstrukcí často dosahují mimořádných rozměrů. Navzdory tomu, že jsou navrhovány jako prefabrikované, je při jejich návrhu třeba se vypořádat s účinky teplotní dilatace. Rozměr dilatačního celku, pokud se přesnějším výpočtem neprokáže jiná možnost, nesmí přesáhnout 60m. Dilatace se navrhuje nejčastěji v podobě zdvojení nosných sloupů, které jsou osazeny do společné základové patky, a použitím atypických prvků v opláštění i v konstrukci střechy. POSOUZENÍ PREFABRIKOVANÉHO SLOUPU HALOVÉ KONSTRUKCE: Tento prvek je typickou ukázkou prefabrikátu, pro který mnohdy nemusí být namáhání jimž je vystaven v definitivní konstrukci, nejnepříznivějším zatěžovacím stavem. Sloup je obvykle zhotovován v poloze naležato a tudíž první zatížení jemuž je vystaven, je účinek jeho vlastní váhy, která působí na prostý nosník s převislými konci. Místa podpor jsou určena polohou manipulačních závěsů. Vzhledem k časté potřebě opatření sloupu krátkými konzolami (podpory jeřábové dráhy), je sloup betonován tak, že jeho větší průřezový rozměr je při betonáži šířkou průřezu a nikoliv výškou. U sloupů značných výšek může tento zatěžovací stav vyvolat větší potřebu výztuže než zatížení, kterým sloup vzdoruje v definitivní konstrukci. Při provizorním uložení ve výrobně nebo na stavbě je třeba dohlédnout, aby se ležící sloup opíral o podkladní prvky vložené pod místa manipulačních závěsů. Dalším zatěžovacím stavem je zvedání sloupu při osazení do základové patky. Prakticky celý sloup je v tuto chvíli namáhán osovým tahem. Tudíž statickou veličinou, která se v průběhu jeho dalšího působení v žádném okamžiku ani průřezu nevyskytne. Sloup je při této manipulaci zavěšen za ocelový trn, který prochází otvorem vynechaným v horní části sloupu. Teprve po osazení do základové patky a po dokončení konstrukce je sloup vystaven těm účinkům, pro které byl, jako pro hlavní a v pravém slova smyslu užitné, navrhován.
9 KRÁTKÉ KONZOLY: BETONOVÉ KONSTRUCE 30 - Přednáška 4 Strana 9 Představují konstrukční detail, který nejčastěji umožňuje uložení nosníků jeřábových drah na nosných sloupech halové konstrukce. Jedná se prvek, který může být namáhán výraznými účinky podporové reakce vyvolané odpovídající polohou břemene dopravovaného konstrukcí jeřábu. Konzola je namáhána nejen odpovídajícím účinkem momentovým, ale i výraznými účinky smyku. Na Obr. jsou vyznačeny 2 varianty hlavního výztužného profilu a naopak není zakreslena jakákoliv výztuž základního sloupu Obr. 10: Příklad vyztužení krátké konzoly nesoucí nosník jeřábové dráhy KONSTRUKCE PODLAHY: Podlahové konstrukce průmyslových hal jsou obvykle jedinými monoliticky prováděnými konstrukcemi halových objektů. Jakkoliv je na tyto konstrukce pohlíženo jako na konstrukce velmi obyčejné, je pravý opak pravdou. Jedná se o konstrukce které jsou často vystaveny velmi intenzivnímu lokálnímu namáhání, navíc v přímém účinku na povrch konstrukce. Poloha lokálního břemene je buďto zcela obecná a v čase proměnná (pojíždění podlahové konstrukce vysokozdvižnými nebo jinými vozidly), a nebo téměř obecná, ale dlouhodobě stálá co do polohy, proměnná co do velikosti (např. stojiny regálů v halách určených pro skladování). Na tyto konstrukce jsou kladeny i značné požadavky estetické, které jsou definovány jednak jako vysoké nároky na geometrickou přesnost povrchu (přípustná je obvykle jen několikamilimetrová odchylka na třímetrové délce), jednak jako požadavky na omezení vzniku trhlin. Navíc se jedná o konstrukce rozsáhlé, které je obvykle třeba dilatovat, přičemž zejména u pojížděných povrchů je každá dilatační spára místem, ve kterém je hrana betonové konstrukce vystavena vysokým namáháním. Má tudíž při opakovaném vystavení účinkům pojezdu tendenci k porušování. Vzhledem ke všem uvedeným skutečnostem je tyto konstrukce poměrně obtížné vyztužovat klasickou výztuží z prutů, sítí nebo rohoží, neboť např. těmito výztužnými prvky nelze dostatečně spolehlivě vyztužit beton v oblasti blízké hraně u dilatační spáry. Z uvedených důvodů jsou průmyslové podlahy konstrukcemi, ve kterých se již po řadu let uplatňuje princip vyztužení struktury betonu vlákny. Nejčastěji dosud používanými vlákny jsou v této oblasti vlákna ocelová, začínají se však uplatňovat i vlákna skleněná nebo syntetická.
Sylabus k přednášce předmětu BK1 SCHODIŠTĚ Ing. Hana Hanzlová, CSc., Ing. Jitka Vašková, CSc.
Schodiště jsou souborem stavebních prvků (schodišťová ramena, podesty, mezipodesty, podestové nosníky, schodnice a schodišťové stěny), které umožňují komunikační spojení různých výškových úrovní. V budovách
VíceProfily s vlnitou stojinou WT profily rev. 4.0-11/2013 KONSTRUKČNÍ ZÁSADY
KONSTRUKČNÍ ZÁSADY Detaily jednotlivých prvků ocelové konstrukce, které byly navrženy s použitím WT profilů, se navrhují obdobně jako detaily klasických svařovaných I profilů. Při návrhu je nutné brát
VíceKONSTRUKČNÍ SYSTÉMY HALOVÝCH STAVEB
téma přednášek: KONSTRUKČNÍ SYSTÉMY HALOVÝCH STAVEB Obsah přednášek: Funkce a součásti halových a velkoobjemových objektů Konstrukční systém halového objektu vývoj ohýbaný, tlačený a tažený konstrukční
VíceKONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB
6. cvičení KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB Klasifikace konstrukčních prvků Uvádíme klasifikaci konstrukčních prvků podle idealizace jejich statického působení. Začneme nejprve obecným rozdělením, a to podle
VíceSKELETOVÉ KONSTRUKČNÍ SYSTÉMY
Pozemní stavitelství SKELETOVÉ KONSTRUKČNÍ SYSTÉMY Ing. Jana Pexová 01/2009 Doporučená a použitá literatura Normy ČSN: ČSN 73 4301 Obytné budovy ČSN EN 1991-1 (73 00 35) Zatížení stavebních konstrukcí
VícePrůmyslové haly. Halové objekty. překlenutí velkého rozponu snížení vlastní tíhy konstrukce. jednolodní haly vícelodní haly
Průmyslové haly Halové objekty překlenutí velkého rozponu snížení vlastní tíhy konstrukce průmyslové haly do 30 m rozpětí haly velkých rozpětí jednolodní haly vícelodní haly bez jeřábové dráhy jeřáby mostové
VíceBL 04 - Vodohospodářské betonové konstrukce MONOTOVANÉ KONSTRUKCE
BL 04 - Vodohospodářské betonové konstrukce MONOTOVANÉ KONSTRUKCE doc. Ing. Miloš Zich, Ph.D. Ústav betonových a zděných konstrukcí VUT FAST Brno 1 TYPY MONTOVANÝCH PRUTOVÝCH SOUSTAV 1. HALOVÉ OBJEKTY
VíceHALOVÉ OBJEKTY ÚČEL A FUNKCE
HALOVÉ OBJEKTY ÚČEL A FUNKCE OBJEKTY HALOVÉHO TYPU UMOŽŇUJÍ TVORBU VOLNÝCH VNITŘNÍCH PROSTOR S MALÝM POČTEM NEBO ZCELA BEZ VNITŘNÍCH PODPOR.UŽÍVAJÍ SE ZEJMÉNA TEHDY, NEVYŽADUJE-LI PROVOZNÍ USPOŘÁDÁNÍ VÍCE
VíceFAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ DO MNSP STAVEBNÍ INŽENÝRSTVÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2008 2009
FAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ DO MNSP STAVEBNÍ INŽENÝRSTVÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2008 2009 OBOR: POZEMNÍ STAVBY (S) A. MATEMATIKA TEST. Hladina významnosti testu α při testování nulové hypotézy
Více4 Halové objekty a zastřešení na velká rozpětí
4 Halové objekty a zastřešení na velká rozpětí 4.1 Statické systémy Tab. 4.1 Statické systémy podle namáhání Namáhání hlavního nosného systému Prostorové uspořádání Statický systém Schéma Charakteristické
VíceŽelezobetonové patky pro dřevěné sloupy venkovních vedení do 45 kv
Podniková norma energetiky pro rozvod elektrické energie ČEZ Distribuce, E.ON Distribuce, E.ON ČR, Železobetonové patky pro dřevěné sloupy venkovních vedení do 45 kv PNE 34 8211 3. vydání Odsouhlasení
VíceVYZTUŽOVÁNÍ STRUKTURY BETONU OCELOVÝMI VLÁKNY. ČVUT Fakulta stavební, katedra betonových konstrukcí a mostů, Thákurova 7, 166 29 Praha 6, ČR
VYZTUŽOVÁNÍ STRUKTURY BETONU OCELOVÝMI VLÁKNY Karel Trtík ČVUT Fakulta stavební, katedra betonových konstrukcí a mostů, Thákurova 7, 166 29 Praha 6, ČR Abstrakt Článek je zaměřen na problematiku vyztužování
VíceBetonové stropy s vložkami z recyklovaných materiálů
Betonové stropy s vložkami z recyklovaných materiálů Petr Hájek Snaha o úsporu konstrukčních materiálů pocházejících z primárních surovinových zdrojů patří mezi základní principy trvale udržitelného rozvoje.
VíceBETONOVÉ MOSTY II. Univerzita Pardubice Dopravní fakulta Jana Pernera. DFJP Katedra dopravního stavitelství
Univerzita Pardubice Dopravní fakulta Jana Pernera BETONOVÉ MOSTY II DFJP Katedra dopravního stavitelství doc. Ing. Jiří Pokorný, CSc. Ing. Vladimír Suchánek Univerzita Pardubice Dopravní fakulta Jana
VíceTECHNICKÝ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV STAVEBNÍ PRAHA s.p. Technical and Test Institute for Construction Prague
TECHNICKÝ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV STAVEBNÍ PRAHA, s.p. Technical and Test Institute for Construction Prague Akreditovaná zkušební laboratoř, Autorizovaná osoba, Notifikovaná osoba, Certifikační orgán, Inspekční
VícePrůmyslové haly. překlenutí velkého rozponu snížení vlastní tíhy konstrukce. průmyslové haly do 30 m rozpětí haly velkých rozpětí
Průmyslové haly Halové objekty překlenutí velkého rozponu snížení vlastní tíhy konstrukce průmyslové haly do 30 m rozpětí haly velkých rozpětí jednolodní haly vícelodní haly bez jeřábové dráhy jeřáby mostové
Více10 Navrhování na účinky požáru
10 Navrhování na účinky požáru 10.1 Úvod Zásady navrhování konstrukcí jsou uvedeny v normě ČSN EN 1990[1]; zatížení konstrukcí je uvedeno v souboru norem ČSN 1991. Na tyto základní normy navazují pak jednotlivé
VícePLÁŠŤOVÉ PŮSOBENÍ TENKOSTĚNNÝCH KAZET
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ Doktorský studijní program: STAVEBNÍ INŽENÝRSTVÍ Studijní obor: POZEMNÍ STAVBY Ing. Jan RYBÍN THE STRESSED SKIN ACTION OF THIN-WALLED LINEAR TRAYS
VíceBETONOVÉ MOSTY I VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ ING. LADISLAV KLUSÁČEK, CSC. MODUL M02 NOSNÉ KONSTRUKCE MOSTŮ FAKULTA STAVEBNÍ
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ ING. LADISLAV KLUSÁČEK, CSC. BETONOVÉ MOSTY I MODUL M02 NOSNÉ KONSTRUKCE MOSTŮ STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Betonové
VíceÚčinky smršťování a dotvarování a opatření pro omezení jejich nepříznivého působení
PŘEDNÁŠKY Účinky smršťování a dotvarování a opatření pro omezení jejich nepříznivého působení Pozemní stavby Pozemní stavby rámové konstrukce Vliv dotvarování a smršťování na sloupy a pilíře střední sloupy
VíceInovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu CZ.1.07/3.2.08/03.0035. Tvorba technické dokumentace
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu CZ.1.07/3.2.08/03.0035 Tvorba technické dokumentace Fáze projektové dokumentace z hlediska stavebního řízení Průběh stavebního řízení
Vícestudentská kopie 3. Vaznice - tenkostěnná 3.1 Vnitřní (mezilehlá) vaznice
3. Vaznice - tenkostěnná 3.1 Vnitřní (mezilehlá) vaznice Vaznice bude přenášet pouze zatížení působící kolmo k rovině střechy. Přenos zatížení působícího rovnoběžně se střešní rovinou bude popsán v poslední
VíceVYZTUŽOVÁNÍ PORUCHOVÝCH OBLASTÍ ŽELEZOBETONOVÉ KONSTRUKCE: ŽELEZOBETONOVÝ PREFABRIKOVANÝ SLOUP NÁVRH ULOŽENÍ STŘEŠNÍCH VAZNÍKŮ NA HLAVU SLOUPU
VYZTUŽOVÁNÍ PORUCHOVÝCH OBLASTÍ ŽELEZOBETONOVÉ KONSTRUKCE: ŽELEZOBETONOVÝ PREFABRIKOVANÝ SLOUP NÁVRH ULOŽENÍ STŘEŠNÍCH VAZNÍKŮ NA HLAVU SLOUPU Projekt: Dílčí část: Vypracoval: Vyztužování poruchových oblastí
VíceDesky Trámy Průvlaky Sloupy
Desky Trámy Průvlaky Sloupy Deska působící: v jednom směru ve dvou směrech Rozpětí l až 8 m h ~ l / 26, až 0,30 m M ~ w l 2 /8 Přednosti: -větší tuhost než u bezhřibové desky - nižší než bezhřibová deska
VíceCVIČENÍ 1 PRVKY KOVOVÝCH KONSTRUKCÍ
CVIČENÍ 1 PRVKY KOVOVÝCH KONSTRUKCÍ Spoje ocelových konstrukcí Ověřování spolehlivé únosnosti spojů náleží do skupiny mezních stavů únosnosti. Posouzení je tedy nutno provádět na rozhodující kombinace
VíceModulová osnova. systém os, určující polohu hlavních nosných prvků
Modulová osnova systém os, určující polohu hlavních nosných prvků čtvercová, obdélníková, (trojúhelníková, lichoběžníková, kosodélná) pravidelná osnova - opakovatelnost dílů, detailů, automatizace při
VícePRVKY BETONOVÝCH KONSTRUKCÍ
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ DOC. ING. LADISLAV ČÍRTEK, CSC PRVKY BETONOVÝCH KONSTRUKCÍ MODUL M05 NAVRHOVÁNÍ JEDNODUCHÝCH PRVKŮ STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU
VíceModulová osnova. systém os, určující polohu hlavních nosných prvků
Modulová osnova systém os, určující polohu hlavních nosných prvků čtvercová, obdélníková, (trojúhelníková, lichoběžníková, kosodélná) pravidelná osnova - opakovatelnost dílů, detailů, automatizace při
VíceProstorová tuhost. Nosná soustava. podsystém stabilizační. podsystém gravitační. stropy, sloupy s patkami, základy. (železobetonové), jádra
Prostorová tuhost Nosná soustava podsystém gravitační přenáší zatížení vyplývající z působení gravitačních sil stropy, sloupy s patkami, základy podsystém stabilizační ztužidla, zavětrování, rámové vazby,
VíceČVUT v Praze, fakulta stavební Katedra betonových a zděných konstrukcí Zadání předmětu RBZS obor L - zimní semestr 2015/16
ČVUT v Praze, fakulta stavební Katedra betonových a zděných konstrukcí Zadání předmětu RBZS obor L - zimní semestr 2015/16 Přehled úloh pro cvičení RBZS Úloha 1 Po obvodě podepřená deska Úloha 2 Lokálně
VíceTVAROVKY PRO ZTRACENÉ BEDNĚNÍ
Betonové tvarovky ztraceného bednění jsou podle platných předpisů betonové dutinové tvarovky určené ke stavbě stěn a příček za předpokladu, že budou dutiny vyplněny betonovou nebo maltovou výplní. Betonové
VíceDřevěné konstrukce (stropy, krovy, hrázděné a roubené konstrukce,), dřevokazné a degradační procesy Historické hrázděné konstrukce
Dřevěné konstrukce (stropy, krovy, hrázděné a roubené konstrukce,), dřevokazné a degradační procesy Historické hrázděné konstrukce Vady hrázděných konstrukcí. chybné uložení prvku na sokl zapříčiňující
VíceZákladní rozměry betonových nosných prvků
Základní rozměry betonových nosných prvků Desky Trámy Průvlaky Sloupy Ohybové momenty [knm] na nosníku Prostě uloženýnosník q[kn/m] 1/8 ql 2 Oboustranně vetknutý nosník 1/12 ql 2 1/12 ql 2 q[kn/m] 1/24
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ VÝZKUMNÁ ZPRÁVA STABILITA VYBRANÝCH KONFIGURACÍ KOLEJOVÉHO SVRŠKU
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ INFRAM a.s., Česká republika VÝZKUMNÁ ZPRÁVA STABILITA VYBRANÝCH KONFIGURACÍ KOLEJOVÉHO SVRŠKU Řešitel Objednatel Ing. Petr Frantík, Ph.D. Ústav stavební
VíceTECHNICKÁ ZPRÁVA BETONOVÉ KONSTRUKCE. K projektu pro provedení stavby. PROSTAB s.r.o., Šámalova 748/107, 615 00 Brno
Strana: 1 TECHNICKÁ ZPRÁVA BETONOVÉ KONSTRUKCE K projektu pro provedení stavby Stavba: Část: Zpracovatel části: Zodpovědný projektant : Vypracoval: Kontroloval: Stavební úpravy skladovací haly v areálu
VíceProgram předmětu YMVB. 1. Modelování konstrukcí ( ) 2. Lokální modelování ( )
Program předmětu YMVB 1. Modelování konstrukcí (17.2.2012) 1.1 Globální a lokální modelování stavebních konstrukcí Globální modely pro konstrukce jako celek, lokální modely pro návrh výztuže detailů a
VíceDOSTAVBA AREÁLU FIRMY KIEKERT
DOSTAVBA AREÁLU FIRMY KIEKERT Pavel Čížek, Zora Čížková, Martin Vašina 1 Úvod Dostavba areálu firmy KIEKERT CS s.r.o. v Přelouči nebyla jednoduchá. Halové objekty skladu a expedice s přímou návazností
VíceSTATICKÝ VÝPOČET D.1.2 STAVEBNĚ KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ REKONSTRUKCE 2. VÝROBNÍ HALY V AREÁLU SPOL. BRUKOV, SMIŘICE
STATICKÝ VÝPOČET D.1.2 STAVEBNĚ KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ REKONSTRUKCE 2. VÝROBNÍ HALY V AREÁLU SPOL. BRUKOV, SMIŘICE Datum: 01/2016 Stupeň dokumentace: Dokumentace pro stavební povolení Zpracovatel: Ing. Karel
VícePOZEMNÍ STAVITELSTVÍ I
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ Lubomír Zlámal POZEMNÍ STAVITELSTVÍ I MODUL 2 VODOROVNÉ KONSTRUKCE STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Pozemní stavitelství
VíceObsah. Opakování. Sylabus přednášek OCELOVÉ KONSTRUKCE. Kontaktní přípoje. Opakování Dělení hal Zatížení. Návrh prostorově tuhé konstrukce Prvky
Sylabus přednášek OCELOVÉ KONSTRUKCE Studijní program: STAVEBNÍ INŽENÝRSTVÍ pro bakalářské studium Kód předmětu: K134OK1 4 kredity (2 + 2), zápočet, zkouška Prof. Ing. František Wald, CSc., místnost B
VíceVÝROBA BETONU. Copyright 2015 - Ing. Jan Vetchý www.mct.cz
Tato stránka je určena především pro drobné stavebníky, kteří vyrábějí beton doma v ambulantních podmínkách. Na této stránce najdete stručné návody jak namíchat betonovou směs a jaké zásady dodržel při
VíceSTAVBA: Rekonstruk. Město Třinec STATIC RAZÍTKO, PODPIS: ČÁST: DPS STUPEŇ: DATUM: 25.1.2013 Č. ZAKÁZKY: ČÍSLO VÝKRESU: MĚŘÍTKO: Á ZPRÁVA TECHNICKÁ
STAVBA: STAVEBNÍK: ARCHITEKT: PROJEKTANT DÍLČÍ ČÁSTI: Rekonstruk kce sportovní haly areálu STaRSS v Třinci pozemky č.: : 1413/8, 1413/9, 1413/13, 1410/1, 1410/2 STARS Třinec, Tyršova 275, 739 61 Třinec,
VíceTPM 00 01/04 TECHNOLOGICKÝ POSTUP MONTÁŢE PROTIHLUKOVÉ STĚNY
TPM 00 01/04 3. vydání TECHNOLOGICKÝ POSTUP MONTÁŢE PROTIHLUKOVÉ STĚNY Datum vydání: duben 2016 Datum konce platnosti: neurčeno Tento technologický postup je závazný pro všechny pracovníky společnosti
Více590/2002 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 19. prosince 2002. o technických požadavcích pro vodní díla. Změna: 367/2005 Sb.
590/2002 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 19. prosince 2002 o technických požadavcích pro vodní díla Změna: 367/2005 Sb. Ministerstvo zemědělství stanoví podle 143 odst. 4 písm. b) zákona č. 50/1976 Sb., o územním
VíceBalabenka point objekt C konverze haly na obchodní a kancelářské plochy
NÁZEV STAVBY Balabenka point objekt C přestavba výrobní haly na obchodní a kancelářské prostory KLIENT UGAV s.r.o., Lihovarská 12, 190 00 Praha 9 - Libeň MÍSTO STAVBY Praha 9, Drahobejlova 15/2400, Lihovarská
VícePOZEMNÍ STAVITELSTVÍ I
POZEMNÍ STAVITELSTVÍ I Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora
Více7 Prostý beton. 7.1 Úvod. 7.2 Mezní stavy únosnosti. Prostý beton
7 Prostý beton 7.1 Úvod Konstrukce ze slabě vyztuženého betonu mají výztuž, která nesplňuje podmínky minimálního vyztužení, požadované pro železobetonové konstrukce. Způsob porušení konstrukcí odpovídá
VíceDilatace nosných konstrukcí
ČVUT v Praze Fakulta stavební PSA2 - POZEMNÍ STAVBY A2 (do roku 2015 název KP2) Dilatace nosných konstrukcí doc. Ing. Jiří Pazderka, Ph.D. Katedra konstrukcí pozemních staveb Zpracováno v návaznosti na
VíceProstorové konstrukce - rošty
Prostorové konstrukce - rošty a) princip působení roštu, b) uspořádání nosníků v pravoúhlé c) kosoúhlé, d) šestiúhelníkové, e) trojúhelníkové osnově, f) příhradový rošt 14.4.2010 Nosné konstrukce III 1
VíceMATERIÁLY PROJEKTU ACCESS STEEL
MATERIÁLY PROJEKTU ACCESS STEEL František Wald, Zdeněk Sokol 1. Projekt STEEL V projektu STEEL (Supranational tool for enhancement of the Eurocodes) byl připraven internetový informační systém pro podporu
VíceRámové konstrukce Tlačené a rámové konstrukce Vladimír Žďára, FSV ČVUT Praha 2016
Rámové konstrukce Obsah princip působení a vlastnosti rámové konstrukce statická a tvarová řešení optimalizace tvaru rámu zachycení vodorovných sil stabilita rámu prostorová tuhost Uspořádání a prvky rámové
VíceSchöck Isokorb typ QS
Schöck Isokorb typ Schöck Isokorb typ Obsah Strana Varianty připojení 182 Rozměry 183 Pohledy/čelní kotevní deska/přídavná stavební výztuž 18 Dimenzační tabulky/vzdálenost dilatačních spar/montážní tolerance
VícePožární odolnost. sádrokartonových systémů Lafarge Gips
Požární odolnost sádrokartonových systémů Lafarge Gips Obsah Obsah I. Obecné informace....................................................................... 3 II. Obecné podmínky platnosti...............................................................
VíceMateriály pro stavbu rámů
Materiály pro nosnou soustavu CNC obráběcího stroje Pro konstrukci rámu (nosné soustavy) obráběcího stroje lze využít různé materiály (obr.1). Při volbě druhu materiálu je vždy nutno posuzovat mimo jiné
VíceREZIDENCE AURUM Na Pláni 1430/7, Praha 5 - Smíchov
Akce : REZIDENCE AURUM Na Pláni 1430/7, Praha 5 - Smíchov Vypracovala : Ing. Martina Doubková V údolí 16 165 00 Praha 6 IČO 12614 793 tel. +420 220 923060, mobil.tel. +420 777 017 246 martina.doubkova@email.cz
VíceNízkoenergetický dům EPS, Praha východ
PŘÍKLAD 19 Název stavby: Generální projektant: Investor, uživatel: Nízkoenergetický dům EPS, Praha východ Ing. arch. Josef Smola Soukromá osoba, postaveno s podporou Sdružení EPS v ČR Realizace: červen
VíceŠatny a hospodářské zázemí, objekt SO03, SO01 (část) SPORTOVNÍ CENTRUM CHODOV OBSAH... 2 TECHNICKÁ ZPRÁVA K OBJEKTU SO03... 3 1. ÚVOD...
OBSAH OBSAH... 2 TECHNICKÁ ZPRÁVA K OBJEKTU SO03... 3 1. ÚVOD... 3 1.1. Identifikační údaje... 3 1.2. Předmět dokumentace... 3 2. PODKLADY... 4 3. POUŽITÉ PŘEDPISY, LITERATURA, SOFTWARE... 4 4. POPIS KONSTRUKCE...
VícePROFILY S VLNITOU STOJINOU POMŮCKA PRO PROJEKTANTY A ODBĚRATELE WT PROFILŮ
Průběžná 74 100 00 Praha 10 tel: 02/67 31 42 37-8, 02/67 90 02 11 fax: 02/67 31 42 39, 02/67 31 53 67 e-mail:kovprof@ini.cz PROFILY S VLNITOU STOJINOU POMŮCKA PRO PROJEKTANTY A ODBĚRATELE WT PROFILŮ verze
VíceBezpečnost práce ve stavebnictví
SPRÁVNÁ PRAXE PRO MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI 14 Bezpečnost práce ve stavebnictví Obsah 1 Úvod 2 2 Zásady pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci 2 3 Rizikové
VíceProvedení nevýrobních objektů v závislosti na konstrukčním řešení a požární odolnosti stavebních konstrukcí.
Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 658 34 Brno Tel.: +420542423111, www.uur.cz, e-mail: sekretariat@uur.cz LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Dostupnost: http://www.uur.cz/default.asp?id=2591 4.5.201 NEVÝROBNÍ
VíceÚvod do pozemního stavitelství
Úvod do pozemního stavitelství 6/12 ZS 2018 Ing. Michal Kraus, Ph.D. Budovy jsou členění na trakty - prostorové části budovy vymezené dvěma vzájemně následnými vertikálními rovinami, procházejícími geometrickými
VíceNávod k použití. Hlavní příčiny nehod, které nastávají při používání žebříků. Návod k použití. Před použitím pečlivě přečtěte návod k použití (obr.
Strana 1 (celkem 7) Návod k použití Před použitím pečlivě přečtěte návod k použití (obr. 1) Hlavní příčiny nehod, které nastávají při používání žebříků a) Ztráta stability - Nesprávné umístění (nesprávný
VíceBO004 KOVOVÉ KONSTRUKCE I
BO004 KOVOVÉ KONSTRUKCE I PODKLADY DO CVIČENÍ VYPRACOVAL: Ing. MARTIN HORÁČEK, Ph.D. AKADEMICKÝ ROK: 2018/2019 Obsah Dispoziční řešení... - 3 - Příhradová vaznice... - 4 - Příhradový vazník... - 6 - Spoje
VíceNK 1 Konstrukce 2. Volba konstrukčního systému
NK 1 Konstrukce 2 Přednášky: Doc. Ing. Karel Lorenz, CSc., Prof. Ing. Milan Holický, DrSc., Ing. Jana Marková, Ph.D. FA, Ústav nosných konstrukcí, Kloknerův ústav Cvičení: Ing. Naďa Holická, CSc., Fakulta
VícePrvky betonových konstrukcí BL01 1. přednáška
Prvky betonových konstrukcí BL01 1. přednáška Program přednášek, literatura. Podstata betonu, charakteristika prvků. Zásady a metody navrhování konstrukcí. Zatížení, jeho dělení a kombinace. Idealizace
VíceVyužití modální analýzy pro návrh, posouzení, opravy, kontrolu a monitorování mostů pozemních komunikací
Ministerstvo dopravy TP 215 Odbor silniční infrastruktury Využití modální analýzy pro návrh, posouzení, opravy, kontrolu a monitorování mostů pozemních komunikací Technické podmínky Schváleno MD-OSI č.j.
VíceNosné překlady HELUZ 23,8 132. Keramické překlady HELUZ ploché 135. Žaluziové a roletové překlady HELUZ 139
PŘEKLADY HELUZ PŘEKLADY HELUZ Nosné překlady HELUZ 23,8 132 Keramické překlady HELUZ ploché 135 Žaluziové a roletové překlady HELUZ 139 2015-03-01 / Strana 131 Nosné překlady HELUZ 23,8 Použití Nosné překlady
VíceS R N Í PRODLUŽOVÁNÍ ŽIVOTNOSTI KOMPONENT ENERGETICKÝCH ZAŘÍZENÍ
SMALL, spol. s r. o, Korunovační 905/9, Praha 7 Geodetické středisko energetiky S R N Í PRODLUŽOVÁNÍ ŽIVOTNOSTI KOMPONENT ENERGETICKÝCH ZAŘÍZENÍ Prodlužování životnosti komponent energetických zařízení
VícePOROTHERM překlad VARIO
Překlady 1/12 Po uži tí Keramobetonové y se používají ve spojení s tepelněizolačním dílem VARIO, s PO ROTHERM y 7 a případně se ztužujícím věncem jako nosné prvky nad okenní a dveřní otvory ve vnějších
VíceStatický výpočet postup ve cvičení. 5. Návrh a posouzení sloupu vzpěrné délky
5. Návrh a posouzení sloupu vzpěrné délky 5. Návrh a posouzení sloupu např. válcovaný průřez HEB: 5.1. Výpočet osové síly N Ed zatížení stálá a proměnná působící na sloup v přízemí (tj. stropy všech příslušných
VíceNUMERICKÉ MODELOVÁNÍ ZDIVA. 1. Současný stav problematiky
NUMERICKÉ MODELOVÁNÍ ZDIVA 1. Současný stav problematiky V současné době chybí přesné a obecně použitelné modely zdiva, které by výstižně vyjadřovaly jeho skutečné vlastnosti a přitom se daly snadno použít
VíceSchöck Isokorb typ KS
Schöck Isokorb typ 20 Schöck Isokorb typ 1 Obsah Strana Varianty připojení 16-165 Rozměry 166-167 Dimenzační tabulky 168 Vysvětlení k dimenzačním tabulkám 169 Příklad dimenzování/upozornění 170 Údaje pro
VíceOCELOVÉ SVODIDLO ZSSK/H2
Ministerstvo dopravy TP 185 OCELOVÉ SVODIDLO ZSSK/H2 PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ TECHNICKÉ PODMÍNKY Schváleno MD OI čj. 176/07-910-IPK/1 ze dne 23. 2. 2007 s účinností od 1. března 2007 Zpracoval Dopravoprojekt
Více06/2015. Fasádní rámové lešení SPRINT 75/109. Návod na sestavení a použití
06/2015 Fasádní rámové lešení SPRINT 75/109 Návod na sestavení a použití Obsah Obsah 1.0 Práce s návodem 2.0 Bezpečnostní pokyny 3.0 Celkový přehled 4.0 Komponenty 5.0 Úvod 6.0 Všeobecné údaje 6.1 Zatřídění
VíceObr. 1 Stavební hřebík. Hřebíky se zarážejí do dřeva ručně nebo přenosnými pneumatickými hřebíkovačkami.
cvičení Dřevěné konstrukce Hřebíkové spoje Základní pojmy. Návrh spojovacího prostředku Na hřebíkové spoje se nejčastěji používají ocelové stavební hřebíky s hladkým dříkem kruhového průřezu se zápustnou
VíceZákladní možnosti usazení ČOV BIO CLEANER BC 4 150 firmy ENVI-PUR s. r. o.
Základní možnosti usazení ČOV BIO CLEANER BC 4 150 firmy ENVI-PUR s. r. o. Zpracovali: Ing. Milan Svoboda Ing. Jaromír Matoušek Libor Vnouček Ing. Miroslav Smola OBSAH BC 4 15... 2 Umístění do terénu...
VícePodvozky (pojezdy) železničních vozidel. Volné materiály k předmětu MZV
Podvozky (pojezdy) železničních vozidel Volné materiály k předmětu MZV Ing. Marcel Mityska, CSc. 2012 1 Podvozky (pojezdy) železničních vozidel Základní rozdělení pojezdů je na: RÁMOVÉ a PODVOZKOVÉ. Chování
VíceDŘEVĚNÉ VAZNÍKOVÉ KONSTRUKCE
DŘEVĚNÉ VAZNÍKOVÉ KONSTRUKCE Technologie ve službách dřevěných vazníkových konstrukcí Číslo 1 ve vazníkovém průmyslu v celosvětovém měřítku DŘEVĚNÉ VAZNÍKOVÉ KONSTRUKCE Technologie ve službách dřevěných
VíceONE Fashion Outlet DŘEVĚNÉ KONSTRUKCE VD 05/2013 TECHNICKÁ ZPRÁVA. Revize datum Popis změny Vypracoval Kontroloval 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10
Revize datum Popis změny Vypracoval Kontroloval 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 Vypracoval Ing. O.Orság Kontroloval Ing. J.Pacula stavba DŘEVĚNÉ KONSTRUKCE číslo zakázky stupeň dokumentace datum vydání stavba
VíceRealizační technologický předpis pro vnější tepelně izolační kompozitní systém
Realizační technologický předpis pro vnější tepelně izolační kompozitní systém pro akci: Datum: Technologický předpis pro provádění ETICS V případě, že nejsou v tomto technologickém postupu stanoveny odlišné
VíceSada 2 Dřevěné a ocelové konstrukce
S třední škola stavební Jihlava Sada 2 Dřevěné a ocelové konstrukce 12. Ocelové nosníky Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Šablona:
VíceInterakce ocelové konstrukce s podložím
Rozvojové projekty MŠMT 1. Úvod Nejrozšířenějšími pozemními konstrukcemi užívanými za účelem průmyslové výroby jsou ocelové haly. Základní nosné prvky těchto hal jsou příčné vazby, ztužidla a základy.
VíceVýztužné oceli a jejich spolupůsobení s betonem
Výztužné oceli a jejich spolupůsobení s betonem Na vyztužování betonových konstrukcí používáme: a) výztuž betonářskou definovanou jako vyztuž nevyvozující předpětí v betonu. Vyrábí se v různých tvarech
Více3. Způsoby namáhání stavebních konstrukcí
3. Způsoby namáhání stavebních konstrukcí Každému přetvoření stavební konstrukce odpovídá určitý druh namáhání, který poznáme podle výslednice vnitřních sil ve vyšetřovaném průřezu. Lze ji obecně nahradit
VíceRESPONSE ANALYSIS OF BUILDING UNDER SEISMIC EFFECTS OF RAILWAY TRANSPORT
RESPONSE ANALYSIS OF BUILDING UNDER SEISMIC EFFECTS OF RAILWAY TRANSPORT D. Makovička *, D. Makovička ** Summary: Building structure in the vicinity of railway line is loaded by vibrations excited by passages
VíceÚnosnosti stanovené níže jsou uvedeny na samostatné stránce pro každý profil.
Směrnice Obsah Tato část se zabývá polyesterovými a vinylesterovými konstrukčními profily vyztuženými skleněnými vlákny. Profily splňují požadavky na kvalitu dle ČSN EN 13706. GDP KORAL s.r.o. může dodávat
VíceTechnické řešení se týká mobilních stožárů, zejména pro anténní systémy a dále i zvedacích zařízení určených ke speciálnímu použití.
Mobilní teleskopický stožár Oblast techniky Technické řešení se týká mobilních stožárů, zejména pro anténní systémy a dále i zvedacích zařízení určených ke speciálnímu použití. 5 10 Dosavadní stav techniky
VíceVI. Zatížení mimořádná
VI. Zatížení mimořádná 1 VŠEOBECNĚ ČSN EN 1991-1-7 uvádí strategie pro zabezpečení staveb proti identifikovaným i neidentifikovaným mimořádným zatížením. Jsou zde pravidla a hodnoty zatížení pro nárazy
VíceJednotný programový dokument pro cíl 3 regionu (NUTS2) hl. m. Praha (JPD3)
Jednotný programový dokument pro cíl 3 regionu (NUTS2) hl. m. Praha (JPD3) Projekt DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ V OBLASTI NAVRHOVÁNÍ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ PODLE EVROPSKÝCH NOREM Projekt je spolufinancován
VíceBETONOVÁ DLAŽBA PROVÁDĚNÍ DLÁŽDĚNÉHO KRYTU
1. Co budeme k provedení dlážděného krytu potřebovat: hrubý štěrk frakce 16-32 mm pro zhotovení ochranné vrstvy hrubý štěrk frakce 8-16 mm pro provedení podkladní vrstvy písek nebo drcené kamenivo frakce
VíceKonstrukční deska RigiStabil určená do nosných i nenosných konstrukcí nejen v dřevostavbách
Konstrukční deska RigiStabil určená do nosných i nenosných konstrukcí nejen v dřevostavbách konstrukční deska RigiStabil konstrukční sádrokartonová deska, která k tradičním výhodám klasického sádrokartonu
VíceVLIVY VIBRACÍ A ZPŮSOBU PROVEDENÍ PRŮMYSLOVÉ DRÁTKOBETONOVÉ PODLAHY NA JEJÍ PORUŠITELNOST
VLIVY VIBRACÍ A ZPŮSOBU PROVEDENÍ PRŮMYSLOVÉ DRÁTKOBETONOVÉ PODLAHY NA JEJÍ PORUŠITELNOST Doc. Ing. Daniel Makovička, DrSc. (1) Ing. Daniel Makovička (2) (1) České vysoké učení technické v Praze, Kloknerův
VíceVZOROVÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA
AKCE: VZOROVÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA Místo stavby : Objednatel : Stupeň dokumentace : DSP Část : D.1.2 Stavebně konstrukční část Vypracoval : Zodpovědný projektant : Datum : Zakázkové číslo : ZADÁVACÍ PODMÍNKY:
VíceDřevo a mnohopodlažní budovy
Dřevo a mnohopodlažní budovy V č. 11/09 tohoto časopisu informovali autoři o výsledcích práce v rámci grantového projektu Dřevěné vícepodlažní budovy. Šlo o úspěšný vývoj sloupového systému ze dřeva na
VíceBílé stránky. Využití výhod přívodu řezné kapaliny při upichování a zapichování
Bílé stránky Využití výhod přívodu řezné kapaliny při upichování a zapichování Obecně řečeno, upichování a zapichování nepatří mezi oblíbené obráběcí úlohy pracovníků strojních dílen. Kombinace tenkých
VíceTémata profilové části ústní maturitní zkoušky z odborných předmětů
Střední průmyslová škola stavební, Liberec 1, Sokolovské náměstí 14, příspěvková organizace Témata profilové části ústní maturitní zkoušky z odborných předmětů STAVEBNÍ KONSTRUKCE Školní rok: 2018 / 2019
VíceNáhrada zdrojové bilance Jablunkovska sanace stávajícího mostu přes řeku Olši DPS. Přílohy: Informace o dotčené parcele
1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE STAVBY... 2 2. ÚVOD... 3 3. TECHNICKÉ ŘEŠENÍ... 4 4. VLIV SANACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ... 5 5. BEZPEČNOSTNÍ PŘEDPISY A OPATŘENÍ... 7 6. ZÁVĚR... 9 Přílohy: Informace o dotčené parcele
VíceZákladní principy navrhování konstrukcí podle EN 1990
Základní principy navrhování konstrukcí podle EN 1990 Zatížení konstrukcí obecná Podle EN-1991-1-1 Přednášející: prof. Ing. Ivailo Terzijski, CSc. VUT Brno, Fakulta Stavební Zásady navrhování konstrukcí
VíceKonstrukce s převažujícím ohybovým namáháním
Konstrukce s převažujícím ohybovým namáháním Statické působení konstrukcí s převažujícím ohybovým namáháním Účinek zatížení a svislé reakce na oddělené části vyvolává ohybový moment M, který musí být v
VíceStavební úpravy bytu č. 19, Vrbová 1475, Brandýs nad Labem STATICKÝ POSUDEK. srpen 2015
2015 STAVBA STUPEŇ Stavební úpravy bytu č. 19, Vrbová 1475, Brandýs nad Labem DSP STATICKÝ POSUDEK srpen 2015 ZODP. OSOBA Ing. Jiří Surovec POČET STRAN 8 Ing. Jiří Surovec istruct Trabantská 673/18, 190
Více