Lexikologie - nauka o slovní zásobě - literatura

Transkript

1 Jméno: Lexikologie - nauka o slovní zásobě Přidal(a): Markéta Forma: - slova - víceslovná pojmenování spojení slov, která označují nějakou skutečnost společně - sousloví termíny (např.: chlorid sodný, smrk ztepilý) - frazémy ustálená obrazná pojmenování (např.: chytat lelky, bílá vrána) Význam: - věcný význam vyjadřuje jakou skutečnost výraz označuje, pes psovitá šelma, chytat lelky nedávat pozor - mluvnický význam slovo hraje roli ve větě, vystihuje jaké vztahy ve větě výraz vyjadřuje - slovo může mít oba typy významu, ale nemusí (slovo zase jen věcný význam, ale jen mluvnický význam) Frazémy - víceslovná ustálené pojmenování s obrazným významem - význam frazému nelze odvodit z věcného významu slov, z nich je složen, nelze je chápat doslovně - znaky: ustálenost (nemůžeme měnit slovosled), ucelený a obrazný význam, nezaměnitelnost složek - v některých frazémech se zachovali i například archaismy (kout pile, mít pré) - typy: - nevětné frazémy: mění svůj tvar a přizpůsobují se kontextu, často obsahují sloveso, ale není to pravidlem (např.: praštit se přes kapsu, vyplout na povrch), patří sem přirovnání jako (chytrý jako liška) 1 / 5

2 - větné frazémy: - mají podobu věty a zůstávají vždy beze změny - patří sem: - pořekadla Já nic, já muzikant. - přísloví krátké výroky > mravní poučení, Bez práce nejsou koláče., Kdo šetří má za tři. - pranostiky vztah počasí a ročního období, Lucie, noci upije - okřídlená slova výroky známé z historie, Veni Vidi Vici, být či nebýt Členění slovní zásoby - Spisovná čeština - Nespisovné útvary: vymezené zeměpisně nářečí X nadnářeční útvar - vymezené sociálně argot (např.: řeč pražské galerky) - slang (např.: studentský) - profesní mluva Spisovná čeština - Knižní jazykové prostředky: - dnes již zastaralé, působí velmi spisovně - Neutrální jazykové prostředky: - stylově neutrální, lze je užít do jakékoliv komunikační situace (např.: dům, hezký, dělat) - Hovorové jazykové prostředky: - jsou typické pro méně oficiální projevy - do spis. jazyka pronikají slova a tvary slov, které byly dříve nespisovné - např.: Já pomohu já pomůžu Nespisovná čeština Vymezené zeměpisně - Nářečí: - užívá se pouze na části území a od spisovné češtiny se liší v hláskosloví, tvarosloví, skladbě i slovní zásobě - Nadnářeční útvary: - pro větší území a mají jen hlavní znaky nářečí původních - Obecná čeština nejrozšířenější - např.: projevuje se v: hláskosloví a tvarosloví voči s dlouhejma řasama slovní zásobě mičuda míč, feťak narkoman směřuje k jednoslovným názvům litrová nádoba litrovka Vymezené sociálně - užíváme je téměř všichni přizpůsobujeme se vyjadřování lidí v našem kolektivu (spolužáci) - vyznačují se hlavně zvláštní slovní zásobou - některé výrazy během času přešli do obecné češtiny či do hovorové vrstvy spis. češtiny (např.: zubař) 2 / 5

3 - Profesní mluva: - soubor slov a frází, co používají lidé téže profese, aby se rychleji a jednodušeji dorozuměli - např.: vyznačuje se: zkracováním slov reportáž-repo víceslovná pojm. >jednoslovně resuscitační oddělení-reska - Slang: - soubor slov a frází užívaných lidmi se stejným koníčkem či zájmem - např.: klíště pro motorkáře: spolujezdec) - Argot: - je nespisovný útvar jímž se dorozumívá společenská spodina, dříve sloužil jako tajná mluva - např.: chlupatý policisti Aktivní a pasivní slovní zásoba - aktivní slova, která běžně užíváme - pasivní slova, kterým rozumíme Vrstvy slovní zásoby - slova neutrální X slova příznaková: hovorová, knižní, termíny, publicismy, poetismy Dobová slovní zásoba Archaismy zastaralá slova, vytlačena běžnějšími synonymy Historismy názvy jevů, které už v dnešní době neexistují Neologismy nová slova, často přejatá či slova s novými významy Expresivní (citově zabarvené slova) zabarvená kladně (dětská, domácí slova)x záporně (vulgární a hrubá slova) Vztahy mezi slovy - Neplnovýznamová chybí jim věcný význam, jejich význam se projeví až ve spojení s jinými slovy (např.: jet na hory na směřování) 3 / 5

4 - Plnovýznamová slova s věcným významem slova jednovýznamová mají jeden význam (např.: termíny, vlastní jména, foném, Brno) slova vícevýznamová mají více významů (např.: list - část rostliny, kus papíru) Slova nadřazená, podřazená a souřadná - vztahy mezi slovy a víceslovnými pojmenováními jsou založeny na jejich věcném významu - Slova nadřazená slova s obecnějším významem, která jsou oproti jiným slovům z téhož významového okruhu na vyšší významové úrovni (např.: pták) - Slova podřazená slova s konkrétnějším významem, která jsou oproti jiným slovům téhož významového okruhu na nižší významové úrovni (např.: sokol, vrána, čáp ve srovnání se slovem pták) - Slova souřadná slova na stejné významové úrovni jako jiná slova z téhož významového okruhu (např.: sokol a vrabec) Homonyma mají stejnou formu, ale odlišný význam, není mezi nimi spojitost - např.: puk na kalhotách, v hokeji - mohou být: úplná shodují se ve všech tvarech (raketa tenisová, kosmická) částečná shodují se jen v některých tvarech (nos rozkaz nosit, část těla) Synonyma slova a víceslovná spojení, která mají stejný či podobný význam, ale liší se formou - mohou být: úplná často příklad domácího a přejatého slova (např.: lingvistika jazykověda) částečná jejich významy nejsou úplně stejné (červený rudý, teplo horko) Antonyma slova protikladná, slova a víceslovní spojení s opačným významem - např.: ledový - horký, stejný jiný Paronyma - slova graficky nebo fónicky podobná, avšak významově zcela odlišná Přenášení pojmenování: Metafora je založena na podobnosti (třeba tvarové), např.: zub v ústech > u pily Metonymie je založena na věcném vztahu mezi pojmy, např.: mít Picassa > malíř dílo Synekdocha -je přenesení významu na základě záměny celku a jeho části, např.: žít pod jednou střechou-dům,střecha Hyperbola nadsázka, nadměrné a neobvyklé zveličení pravopisného jevu Eufemismus zjemňující, zmírňující výraz 4 / 5

5 Powered by TCPDF ( Ironie Obohacování slovní zásoby Způsoby obohacování slovní zásoby: 1.) Změnou významu slov zužování a rozšiřování, zánik a nový návrat, změna obsahu 2.) Tvořením nových slov odvozováním, skládáním, zkracováním zkratky a zkratková slova 3.) Spojováním slov v sousloví 4.) Přejímáním slov z jiných jazyků mezinárodní slova internacionalismy Slovníky a práce s nimi - jazykové slovníky - slovníky překladové - slovníky výkladové a naučné (encyklopedické) - speciální slovníky: pravopisné, cizích slov, etymologické (vykládající původ slov), frazeologické, slangové, hisorické, nářeční, věcné a synonymické, frekvenční, terminologické, autorské, obrazové Více studijních materiálů najdete na Studijni-svet.cz Vymazlené prezentace stáhnete na Prezmania.cz 5 / 5