Zpráva o činnosti Zelené linky pro export za období leden červen 2015

Transkript

1 Zpráva o činnosti Zelené linky pro export za období leden červen 2015 Zelená linka pro export (dále ZLPE) byla zřízena Ministerstvem průmyslu a obchodu v květnu roku 2006, přičemž vycházela z Exportní strategie na léta ZLPE je tedy součástí proexportní politiky státu již téměř deset let. Za celou dobu své existence (konkrétně od 9. května 2006 do 30. června 2015) zodpověděla dotazů domácích exportérů, v menší míře pak také jejich zahraničních obchodních partnerů (ať už potenciálních či stávajících). Je tedy velmi oblíbeným a často využívaným nástrojem v souboru služeb státu podnikatelům a svoji roli plní také v platné Exportní strategii pro období Rychlé poskytování přesných a ověřených informací patří k základním faktorům, které významně napomáhají úspěšnému působení českých firem v zahraničí, zejména pak při překonávání prvotních bariér spojených se zahraničním obchodem a exportem. ZLPE je jedním z významných informačních kanálů pro české, mnohdy začínající vývozce, primárně z řad malých a středních podniků. Slouží především jako informační centrála, na kterou se obrací řada subjektů se žádostí o poskytnutí relativně široké škály informací více či méně souvisejících s exportní problematikou. Zelenou linku pro export společně s portálem Businessinfo.cz je tedy možno považovat za jakýsi rozcestník služeb státu pro vývozce. Cílem ZLPE je především zjednodušit, zpříjemnit a časově i finančně zefektivnit kontakt se státními institucemi a organizacemi činnými v proexportní politice. Podnikatelé se mohou na Zelenou linku obrátit každý pracovní den mezi 9:00 a 17:00, a to buď prostřednictvím bezplatné telefonní linky , či na ových adresách export@mpo.cz a info@czechtrade.cz. 1. Celkový počet dotazů za období leden červen 2015 Během první poloviny roku 2015 (k ) Zelená linka pro export obdržela a zodpověděla celkem 708 dotazů, ať již v písemné či telefonické podobě. V relativním srovnání se stejným obdobím roku 201 se jedná o nepatrný 7% pokles. Jelikož výkyvy v množství dotazů pohybující se v rozmezí ± 10 % jsou v meziročním srovnání zcela běžné, lze konstatovat stálý zájem o služby ZLPE. Již tradičně převažovaly dotazy telefonické nad dotazy ovými a to přibližně v poměru 5:2. Oproti prvnímu pololetí roku 201 však můžeme pozorovat nepatrný nárůst cizojazyčných dotazů, které se na celkovém množství podílely téměř 11 % (v absolutním vyjádření se jedná o 76 dotazů, což je asi o 1 p. b. více než ve sledovaném období za rok 201). Tento nepatrný nárůst může být mj. způsoben i postupným navyšování počtu výstav a veletrhů s účastí agentury CzechTrade (ve sledovaném období 201: 79 účastí, stejné období 2015: 8 účastí) 1, na které jsou zahraniční dotazy často směřovány. Již tradičně zcela dominovaly dotazy v anglickém jazyce (přes 90 %), výjimečně se jednalo o dotazy v němčině či ruštině, zcela sporadicky pak ve francouzštině. 1 CzechTrade: Kalendář akcí. [online]. [cit ]. Dostupné z: 1

2 Jak již bylo řečeno výše, ZLPE slouží také jako jakýsi rozcestník a první kontaktní místo pro české vývozce při komunikaci s proexportními institucemi. Proto je jistě zajímavé uvést, že Zelená linka ve sledovaném období takto zprostředkovala kontakt ve 78 případech. Více informací o rozložení dotazů v jednotlivých měsících, ale také o poměru mezi telefonními a ovými dotazy je možno nalézt v tabulce č. 1. Tabulka č. 1 Počet dotazů v jednotlivých měsících I. Q a II. Q 2015 Rok 201 ZLPE CzechTrade Celkem Hovory y Hovory y Přepojení/ Přeposlání Hovory y Leden Únor Březen Duben Květen Červen Celkem Celkový počet dotazů 708 Celkový počet přepojení/přeposlání Obsahové členění dotazů Již tradičně zcela převládají dotazy týkající se agentury CzechTrade, jejich služeb a způsobu fungování. Z celkového počtu 708 evidovaných v prvním pololetí roku 2015 zaujímaly tyto dotazy přesně 1/3, konkrétně 236 v absolutní vyjádření. Jak již bylo řečeno, v porovnání s loňským rokem 201 došlo k navýšení počtu tazatelů ze zahraničí (na 11 %), u kterých v drtivé většině převládal zájem o informace ohledně účasti na veletrzích. Výstavy a veletrhy jsou tak stále na prvních příčkách zájmu českých podnikatelů, kteří se na ZLPE obracejí. V první polovině roku 2015 se této problematiky týkalo 67 dotazů. A v neposlední řadě nesmíme opomenout ani trvale významnou skupinu dotazů týkajících se podmínek podnikání na zahraničních trzích. V rámci této skupiny převládají otázky začínajících nebo již fungujících exportérů, kteří vyhledávají nové trhy pro své výrobky či služby. Zajímavý je nárůst dotazů zaměřených na netarifní bariéry obchodu. Ve sledovaném období se na netarifní bariéry dotázalo téměř 50 vývozců, což tvořilo asi 7% podíl na všech dotazech. Mohli jsme tak zaznamenat nárůst o 3 p. b. oproti první polovině roku 201. Mluvíme-li o změnách, na druhé straně stojí za zmínku pokles žádostí o službu poskytovanou agenturou CzechTrade prostřednictvím jejich zahraničních kanceláří, a sice Ověření obchodního partnera. Za prvních šest měsíců tohoto roku jsme monitorovali pouhých 6 dotazů na tuto službu, což nepředstavuje ani 1 % celku. Jen pro srovnání, v témže období roku 201 to bylo celkem 18 dotazů týkajících se výše zmiňované služby. V grafu č. 1 je pak možno sledovat 2

3 kompletní obsahovou skladbu dotazů včetně jejich poměrného zastoupení v celku. Pro úplnost je třeba doplnit, že kategorie Ostatní v sobě nese dotazy týkající se odlišností daňových systémů včetně výše daňových sazeb v jednotlivých státech, celního řízení a celních sazeb ve třetích zemích, legislativních předpisů týkajících se např. vysílání pracovníků, přeshraniční poskytování služeb či založení pobočky v zahraničí, ale také činnosti institucí realizujících finanční část proexportní politiky (ČEB, EGAP), služby agentury CzechInvest, dovozní podmínky při vstupu na český trh nebo například dodacích podmínek INCOTERMS. Navzdory výše zmíněným krátkodobým jevům lze konstatovat, že struktura dotazů se dlouhodobě nijak významně nemění a její složení zůstává spíše konstantní. Graf č. 1 Členění dotazů z hlediska jejich obsahu 11% 6% 12% 33% 6% 11% 5% 7% 9% Omezení vývozu z ČR Teritoriální informace Vyhledávání kontaktů Netarifní bariéry vstupu na zahraniční trh Výstavy & veletrhy CzechTrade Dotazy ze zahraničí (v cizím jazyce) Ruské sankce Ostatní ZLPE začala také s účinností od 1. srpna fungovat jako informační místo pro podnikatele ve věci uvalení sankcí proti Ruské federace v souvislosti se situací na východě Ukrajiny. I když největší vlna zájmu již přirozeně pominula, Zelená linka každý měsíc zaznamenává relativně nízký, ale víceméně konstantní počet dotazů na toto téma. V grafu č. 2 můžeme sledovat množstevní vývoj dotazů týkajících se sankčních opatření. Skutečnost, že počet tazatelů po prvních měsících od uvalení sankcí velmi významně poklesl, považujeme za pozitivní jev značící dobrou informovanost a nižší problematičnost pro naše exportéry (alespoň tedy po technické stránce obchodních operací). Graf č. 2 zachycuje vývoj množství dotazů týkajících se uvalení sankcí v čase a to od jejich zavedení do současnosti. 2 Více viz zpráva ZLPE: Monitoring sankčních opatření vůči Rusku. Praha: 201. [online]. [cit ]. Dostupné z: 3

4 Graf č. 2 Vývoj počtu dotazů týkajících se sankcí vůči RF, VIII VI Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Leden Únor Březen Duben Květen Červen V roce 2015 v této skupině sankčních dotazů jednoznačně dominují (asi 90% podíl) zcela konkrétní dotazy, kdy podnikatel chce zjistit na základě HS kódu svého produktu, zdali sankční opatření budou mít dopad i na jeho smluvní vztah. Výjimečně jsme zaznamenali i otázky týkající se seznamu FO a PO zakázaných pro obchod či otázky z oblasti zemědělství (tj. sankcí uvalených ze strany Ruské federace), popř. na výhled platnosti sankcí do budoucna. 3. Teritoriální členění dotazů V prvním pololetí roku 2015 Zelená linka zodpověděla celkem 157 dotazů, které byly spjaté s určitým teritoriem, přičemž se nemuselo jednat pouze o obecné informace o trhu. To značí, že více než 22 % ze všech realizovaných dotazů se týkalo konkrétního zahraničního trhu. Toto číslo se nijak významně neliší od výsledku ve stejném období v roce 201 (166 teritoriálně zaměřených informací, ovšem z celkového počtu 768 dotazů, tj. necelých 22 % celku). Graf č. 3 dále znázorňuje 10 zemí, na které dotazy českých exportérů směřovaly nejčastěji. Tyto země dohromady kumulovaly 8 dotazů, což tvoří více než ½ všech poskytnutých, teritoriálně zaměřených informací. Graf č. 3 Top 10 zemí dle frekvence dotazování Bělorusko Čína Francie Írán Německo Rusko Spojené arabské emiráty Spojené státy americké Ukrajina Velká Británie

5 Překvapením samozřejmě nejsou země jako Německo a Čína, které již tradičně vévodí tomuto žebříčku a vzhledem k významu Německa pro českou ekonomiku a postavení Číny v ekonomice světové, tento výsledek není překvapením. Za povšimnutí ovšem stojí umístění USA, které se v prvním pololetí loňského roku nedostaly ani mezi 10 nejčastěji dotazovaných států. Sílící zájem o trh Spojených států amerických lze primárně přisuzovat připravované dohodě o zóně volného obchodu mezi EU a USA (tzv. TTIP) a dále zájmu firem o možnosti dodávání zboží do amerických on-line distribucí, což se zdá být poslední dobou poměrně častou formou vstupu na tento trh. Z hlediska podpory diverzifikace českého exportu indikují statistiky úspěch i v této oblasti. Např. 7 z 10 nejvíce poptávaných zemí leží mimo EU a z pohledu absolutních hodnot směřuje 65% dotazů mimo trhy EU, což může signalizovat rostoucí chuť českých vývozců pronikat na vzdálenější trhy (psychologicky i geograficky). Při podrobnějším nahlédnutí na celkovou strukturu teritoriálních dotazů sice zaujímá EU stále dominantní postavení, nicméně evidujeme rostoucí význam asijského kontinentu a zvyšující se zájem o země SNS (bez Ruska), o nichž si informace vyžádalo 19 exportérů. Dalších 10 dotazů pak bylo zamířeno na Ruskou federaci samotnou (nebereme-li v potaz dotazy týkající se sankcí). Slabý pokles zájmu o seskupení ASEAN vyrovnává rostoucí zájem o země afrického a amerického kontinentu. Graf č. Teritoriální struktura dotazů dle kontinentů Austrálie Asie Rusko EU 28 Evropa mimo EU Afrika Amerika 5

6 Graf č. 5 Teritoriální členění dotazů dle skupin zemí definovaných Exportní strategií ČR % 36% Prioritní země Zájmové země Ostatní země 18% 6