Výuka na dopravním hřišti A. Mašek

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Výuka na dopravním hřišti 23.10. 2015. A. Mašek"

Eliška Pavlíková
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 E. Brodníčková

2 Výuka na dopravním hřišti A. Mašek Náš Pavlík č. 2 říjen 2015 Vydává ZŠ Pavlíkov, okres Rakovník s dětskou redakční radou pod vedením p. ředitele P. Šilera. Tel.: , , zspavlikov@iol.cz, www. zspavlikov.net

redakční radou pod vedením p. ředitele P. Šilera. Tel.

3 Na Vyhlídce v Kostelíku A. Herinková jsem s rodinou navštívila Vyhlídku Kostelík. Cesta k ní vede lesem. Je tam krásná příroda. Vyhlídka vypadá jako lávka, která je postavena na skále. Umožňuje velký výhled do údolí Berounky. Na Berounce jsou malé ostrůvky, na kterých jsou hezké volavky. Z vyhlídky je také krásný výhled na vesnice Hradiště, Zvíkovec, Čilá a Skryje. Viděli jsme tam i most u Zvíkovce. Výlet se nám moc líbil.

Umožňuje velký výhled do údolí Berounky. Na Berounce jsou malé ostrůvky, na kterých jsou hezké volavky.

4 Něco sladkého od L. Šindlerové Bebe řezy Suroviny : 2 balení Bebe sušenek (1x tmavé, 1x světlé), 2 zakysané smetany, 2 vanilkové cukry, 1 lžíce kakaa, trocha skořice. Pracovní postup : Nejdříve si připravíme krém. V míse smícháme zakysanou smetanu, vanilkový cukr, kakao a skořici. Řádně promícháme. Připravíme si alobal. Slepujeme na něm sušenky. Krémem namažeme světlou sušenku a přilepíme k ní tmavou. Střídáme světlou a tmavou až vypotřebujeme obě balení sušenek. Vznikne nám tzv. roura, kterou pomažeme ze všech stran. Nakonec zabalíme do alobalu a dáme na tácek odležet do lednice přes noc. Řezy se nepečou. Po vychlazení se řezy krájí šikmo nožem. Servírujeme na malém talířku. DOBROU CHUŤ. Pokračujeme v projektu Víme, že jsou mezi námi Minulý rok jsme se všemi žáky ve třídách pohovořili o stáří. Snažili jsme se objasnit, jak těžký život mají někteří staří občané, žijící zejména v domovech důchodců, sociálních ústavech a jiných zařízeních, zejména v léčebnách pro dlouhodobě nemocné. Žijí sice společně, ale odtrženi od své rodiny. Chtěli jsme všem nemocným a léčeným udělat radost a urychlit jejich uzdravení. Spojili jsme se v Masarykově nemocnici v Rakovníku s primářkou oddělení dlouhodobě nemocných a domluvili se s ní, že nemocným a dlouhodobě hospitalizovaným pošleme za naši školu povzbuzující dopisy. V dopisech se vyjadřovali téměř všichni žáci, posílali pacientům srdečné pozdravy, psali o sobě, o svých zálibách a zájmech, o své rodině a také o naší škole. V závěru všech dopisů se objevila i přání brzkého uzdravení a navrácení se do rodinného života ke svým příbuzným. Děti nakreslily k těmto dopisům i hezké obrázky. Těsně před odchodem na prázdniny přišly zpět do školy mnohé odpovědi od nemocných.

Krémem namažeme světlou sušenku a přilepíme k ní tmavou. Střídáme světlou a tmavou až vypotřebujeme obě balení sušenek. Vznikne nám tzv. roura, kterou pomažeme ze všech stran.

5 Paní primářka uvádí, že pacienti byli dopisy mile překvapeni a potěšeni, že si na ně někdo vzpomněl. Při čtení dopisů společně zavzpomínali na jejich mladá léta a na jejich rodinné příslušníky. Někteří pacienti na dopis odpověděli, někteří se s ním pouze potěšili, protože ne všichni zvládli na ně odepsat. Od některých nemocných obdržela naše škola též jako poděkování drobné vlastnoručně vyrobené dárečky jako přívěsky a záložky. Protože chceme v tomto projektu nadále pokračovat, určitě připravíme pro nemocné kratičký kulturní program, třeba na Vánoce nebo na Velikonoce. Starých lidí si vážíme, Stáří je neodmyslitelnou etapou každého života. Je třeba, aby si celá společnost tuto skutečnost uvědomila a nasměrovala své kritické myšlení k podpoře vlastního stanoviska, k prohlubování sympatií, k ochotě pomáhat slabším, starším a nemocným a ve svém chování zachovat zásady slušnosti a slušné komunikace. Zde jsou některé úryvky z dopisů od oslovených pacientů. zdravím tě Ondro, píšeš, že bydlíš ve Skřivani se svou sestřičkou, chováte drůbež a králíky. Pěstujete ovoce a zeleninu. To všechno jsme také měli, ale museli jsme to zrušit. Neměl se o to kdo starat a já už jsem nemohl,. Ahoj Martine, děkuji Ti za krásný dopis, který mě moc potěšil. Jsem ráda, že i děti, jako jsi ty, si vzpomenou na staré a nemocné lidi, kteří jsou dlouho v nemocnici a nemohou být se svými rodinami. předem mého psaní bych Ti chtěla poděkovat za Tvůj krásný dopis, který mě velice potěšil. Jsi moc hodné děvčátko, které na to, že má 10 let, má moc hezké vlastnosti, Tvá nová vzdálená babička Gizela....správně, že provázíš Tvé záliby a takto si krášlíš cestu životem do dalekých chvil. Věřím, že budeš nadále pokračovat v tomto životním kruhu, který jsi začala, chtěla bych Ti poděkovat za Tvůj krásný dopis. Velmi mě potěšil. Mám vnoučka Lukáše, chodí do druhé třídy a baví ho výtvarná výchova. Psaní ho moc nebaví. Také už se těším na hezké počasí, abych mohla, až budu doma, na vozíčku ven..přeji Ti krásný den a dobrou náladu. Bohužel rodinu nemám, jenom sestru Janu, která bydlí na Moravě. Moc se spolu nevidíme.

Od některých nemocných obdržela naše škola též jako poděkování drobné vlastnoručně vyrobené dárečky jako přívěsky a záložky.

6 Velké přání. Ze školy jsem šla na zastávku. Najednou se přede mnou objevilo veliké světlo. Vůbec přes něj nebylo vidět a když se rozplynulo, uviděla jsem krásný prsten. Nevěděla jsem, co s ním mám dělat a tak jsem ho navlékla na ruku a otočila s ním. Pak jsem řekla: Kdybych věděla, kde se tu objevil. Prsten začal mluvit a řekl mi, že ho poslali, aby splnil přání. Hned jsem začala otáčet prstenem a přála si, abych mohla navštívit budoucnost. Hned jsem se objevila asi uprostřed velkého města. Všude byly vysoké prosklené domy a tabule, na kterých byly různé reklamy. Také jsem viděla létající auta a silnice ve vzduchu. Docela se mi tam líbilo. Potom jsem opět otočila prstenem a přála si být v Zemi pohádek. Byla opravdu krásná. Viděla jsem zámek, který byl zarostlý růžemi. Spala v něm Šípková Růženka. Potom jsem uviděla vílu. Poprosila jsem kí, aby mě Zemí pohádek provedla. Ukázala mi ji celou. Nakonec jsme šli za Arabelou. Vzala si prsten a vrátila mě domů. Řešení hádanek :(vrba, blesk, auto, husa s housaty, bříza) Květina Před několika měsíci jsem pospíchala ze školy a najednou jsem zahlédla zvláštní květinu. Ta květina se totiž leskla. Byla jsem vylekaná, co to může být. Rozhlédla jsem se, zda mě nikdo nevidí a utrhla jsem jí. Najednou jsem uviděla krásný prsten, takový jako měla Arabela. Přála jsem si, abych vše věděla z vlastivědy splnilo se. Přála jsem si také, aby mamka rychle přijela v kočáře s vyparáděnými koňmi splnilo se. A splnilo se dalších několik přání, když jsem prstenem vždy otočila. Také jsme tryskáčem odletěli k moři, viděli jsme Eifelovu věž. Prostě vyplnilo se mi všechno. Uhodneš hádanky??? 1. Čtyři kola a pár očí, pátým kolem člověk točí. 2. Stojí víla celá bílá, jenom vlasy zelené. 3. Jednou nohou v rybníce, vlasy má jak vodnice. 4. Jede panímáma, vodu pod nohama. Bílý šátek, bílé šaty, zasebou řetízek zlatý. 5. Dupl jeden beznohý, shodil zlaté parohy.

Hned jsem začala otáčet prstenem a přála si, abych mohla navštívit budoucnost. Hned jsem se objevila asi uprostřed velkého města.

Podobné dokumenty

Pohádkové povídání. - pro děti i dospělé -

Pohádkové povídání. - pro děti i dospělé - Pohádkové povídání - pro děti i dospělé - Knížka Pohádkové povídání vznikla v roce 2009 v rámci výzkumné práce: Problematika znakového jazyka a možnost jeho využití v pohádkách pro sluchově postižené děti