ÚSTAV VEŘEJNÉ SPRÁVY A REGIONÁLNÍ POLITIKY

Transkript

1 ÚSTAV VEŘEJNÉ SPRÁVY A REGIONÁLNÍ POLITIKY FAKULTA VEŘEJNÝCH POLITIK SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ Česká republika, Opava, Olbrichova 625/25, PSČ: Kontakt: tel.: , fax.: GLOBALIZACE A JEJÍ DŮSLEDKY Opora pro studium Jiří Mašata Tento materiál je určen pro studenty prezenčního a kombinovaného bakalářského studia oboru Veřejná správa a regionální politika FVP SU v Opavě a posluchače dvouletého kurzu celoživotního vzdělávání Veřejná správa a regionální politika FVP SU v Opavě, předmětu Globalizace a její důsledky. Jakékoliv rozšiřování, kopírování nebo využití tohoto materiálu nebo jeho části mimo uvedené studium je s ohledem na autorská práva zakázáno.

2 Název studijního předmětu: GLOBALIZACE A JEJÍ DŮSLEDKY Identifikační údaje: Kombinované bakalářské studium, 3. ročník, letní semestr Autor textu sylabu: Mgr. Jiří Mašata jiri.masata@fvp.slu.cz telefon: Stálé konzultační hodiny a konzultační hodiny během soustředění budou určeny podle rozvrhu. Anotace předmětu Cílem předmětu je seznámit posluchače s novými jevy a procesy, které přináší dynamický rozvoj lidské civilizace v posledních desetiletích a umožnit jim orientovat se v politických, společenských, ekonomických a kulturních tendencích současného globalizujícího se světa. Východiskem kurzu je definice globalizace jako aktuálně probíhající fáze vývoje lidské společnosti a jejích specifických znaků, včetně seznámení s dosavadní vědeckou a společenskou reflexí globalizace. V dalších částech bude pozornost věnována projevům globalizace v ekonomice, jejím ekologickým dopadům, globální (globalizované) kultuře a rovněž vývoji a perspektivám národních států v globalizujícím se světě, včetně analýzy úlohy nadnárodních, globálních organizací (WTO, OSN). Závěrečná část kurzu se bude zabývat projevy globalizace v každodenním životě, perspektivami vývoje globalizačních trendů a možnými řešeními problémů, které přinášejí. Studium bude probíhat tzv. kombinovanou formou. Jeho hlavní část bude tvořit samostudium povinné literatury podle opor a seznamu literatury, usměrněné několika společnými soustředěními. Na soustředěních budou posluchači seznámeni s hlavními tematickými okruhy a bude zde rovněž prostor pro diskusi rozšiřující záběr studované problematiky. Posluchači se také mohou obracet na vyučujícího i individuálně v rámci konzultací. povinná literatura zahrnuje základní teoretické poznatky a faktografii potřebnou k závěrečnému kolokviu BAAR, Vladimír RUMPEL, Petr ŠINDLER, Petr: Politická geografie. Ostrava, Ostravská univerzita 1996 JEHLIČKA, Petr TOMEŠ, Jiří DANĚK, Petr (eds.): Stát, prostor, politika: vybrané otázky politické geografie. Praha, katedra sociální geografie regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty UK MEZŘICKÝ, Václav (ed.): Globalizace. Praha: Portál MEZŘICKÝ, Václav (ed.): Perspektivy globalizace. Praha: Portál THOMPSON, John B.: Média a modernita. Sociální teorie médií. Praha: Karolinum 2004 Doporučená literatura: doporučená literatura není předmětem kolokvia ani nezbytnou podmínkou pro úspěšné absolvování předmětu

3 BAUMANN, Zygmunt: Globalizace. Důsledky pro člověka. Praha: MF, 2000 BECK, Ulrich: Čo je globalizácia? Omyly globalizmu, odpovedě na globalizáciu. Bratislava, Vyd. Spolku slovenských spisovateľov, EHL, Martin: Globalizace pro a proti. Praha: Academia 2001 DYLUS, Aniela: Globalizacja. Refleksje etyczne. Wroclav: Ossolineum, 2005 FUKUYAMA, Francis: Konec dějin a poslední člověk. Praha: Rybka publishers, 2002 GIDDENS,Anthony: Unikající svět. Jak globalizace mění náš svět. Praha: SLON 2000 HUNTINGTON, Samuel P.: Střet civilizací. Boj kultur a proměna světového řádu. Praha: Rybka publishers, 2001 KABELE,J. - MLČOCH, L. (eds.): Institucionalizace (ne)odpovědnosti: globální svět, evropská integrace a české zájmy 1. Přelom druhého a třetího tisíciletí z pohledu společenských věd. Praha: Karolinum 2001 NOVÁČEK, Pavel: Křižovatky budoucnosti. Směřování k udržitelnému rozvoji a globálnímu řízení. Praha: G plus G, 1999 časopis Mezinárodní politika Struktura předmětu: 1. Globalizace vymezení a charakteristické znaky 2. Struktura a vývojové trendy globální ekonomiky 3. Globální ekologické problémy 4. Demografické problémy globalizovaného světa 5. Globalizace, kultura a média 6. Náboženství v globalizovaném světě 7. Osud národních států a úloha globálních organizací 8. Konflikty a terorismus v globalizovaném světě 9. Obyčejný život v globalizovaném světě 10. Perspektivy a východiska globalizace Časový harmonogram studia: První týden - úvodní soustředění: místo a přesný čas konání budou upřesněny dle rozvrhu. - seznámení s organizací výuky, úvodní komentář k obsahu předmětu a jeho struktuře, základní orientace v jednotlivých tématech. Seznámení se studijní literaturou a s požadavky k úspěšnému absolvování. Druhý týden - samostudium dle pokynů v opoře (moduly 1-5) Třetí týden - samostudium dle pokynů v opoře (moduly 1-5) Čtvrtý týden - samostudium dle pokynů v opoře (moduly 1-5)

4 Pátý týden - samostudium dle pokynů v opoře (moduly 1-5) Šestý týden - druhé soustředění zopakování prostudované látky, diskuse nad problémy. Seznámení s obsahem modulů druhé části učiva. Sedmý týden - samostudium dle pokynů v opoře (moduly 6-10) Osmý týden - samostudium dle pokynů v opoře (moduly 6 10) Devátý týden - samostudium dle pokynů v opoře (moduly 6-10) Desátý týden - samostudium dle pokynů v opoře (moduly 6-10) Jedenáctý týden - samostudium dle pokynů v opoře (moduly 6-10) Dvanáctý týden - kolokvium, udělení zápočtu

5 Přehled tematických modulů: MODUL1: Globalizace vymezení a charakteristické znaky Globalizace jako přirozený proces vývoje lidské společnosti, její předpoklady a mezníky. Globální jevy a globalizace. Základní rysy a aktéři globalizace. Tzv. časoprostorová komprese a její efekt na strukturu globální společnosti. Geografická organizace globální společnosti, nová prostorová dělba práce a nová hierarchie světových měst. MEZŘICKÝ, Václav (ed.): Globalizace. Praha: Portál s MEZŘICKÝ, Václav (ed.): Perspektivy globalizace. Praha: Portál 2011 s SÝKORA, L.: Globalizace a její společenské a geografické důsledky. In. Jehlička, P. Tomeš, J. Daněk, P. (eds.): Stát, prostor, politika: vybrané otázky politické geografie. Praha, katedra sociální geografie regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty UK s Co je to globalizace? Lze se jí bránit či proti ní bojovat? 2. Stručně definuj hlavní aktéry globalizace. Jaký je mezi nimi poměr? Který či které z nich jsou dominantní? 3. Komentujte novou prostorovou organizaci globalizovaného světa. Které země tvoří tzv. jádro? Patří mezi ně i Česká republika? MODUL 2: Struktura a vývojové trendy globální ekonomiky Globální ekonomika a její hlavní aktéři. Role nadnárodních společností v globální ekonomice a jejich poměr k suverénním státům. Vytvoření globálního trhu a základní principy jeho fungování. Tzv. financializace ekonomiky jako hlavní riziko vývoje globálního hospodářství a možnosti jeho eliminace. Nerovnoměrnost šíření globálních ekonomických trendů a postavení zemí tzv. periferie. MEZŘICKÝ, Václav (ed.): Globalizace. Praha: Portál s MEZŘICKÝ, Václav (ed.): Perspektivy globalizace. Praha: Portál s SÝKORA, L.: Globalizace a její společenské a geografické důsledky. In. Jehlička, P. Tomeš, J. Daněk, P. (eds.): Stát, prostor, politika: vybrané otázky politické geografie. Praha, katedra sociální geografie regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty UK (viz předchozí modul) 1. Co jsou to nadnárodní společnosti a jakou roli hrají v globální ekonomice? Kdo jsou její další aktéři? 2. Jaké jsou předpoklady fungování současné globální ekonomiky a jaká rizika představují? Proč se mluví o tzv. kasinové ekonomice?

6 3. Co je kritériem příslušnosti zemí k tzv. jádru, semiperiferii a periferii globální ekonomiky. Jaké možnosti rozvoje mají dnes země tzv. periferie? MODUL 3: Globální ekologické problémy Vývoj světového ekologického hnutí. Hlavní globální ekologické problémy týkající se atmosféry, hydrosféry, pedosféry a biosféry Země. Možnosti a mechanismus řešení globálních ekologických problémů a konkrétní iniciativy z posledních let (Kjótský protokol apod.). Trvale udržitelný rozvoj a problémy jeho globální aplikace. Povinná literatura: MEZŘICKÝ, Václav (ed.): Globalizace. Praha: Portál s , MEZŘICKÝ, Václav (ed.): Perspektivy globalizace. Praha: Portál 2011 s , Které globální ekologické problémy jsou v současnosti považovány za nejvážnější a proč? Komentuj principy a úspěšnost současných projektů jejich řešení. 2. Definuj tezi o trvale udržitelném rozvoji. Jaké problémy brání její realizaci? 3. Jaké důsledky globálních ekologických problémů v poslední době pociťujete? Podílíte se nějak na pokusech o jejich řešení? MODUL 4: Demografické problémy globalizovaného světa Růst lidské populace v posledním období a jeho nerovnoměrný vývoj v různých částech světa. Tzv.demografická revoluce a demografická transformace. Sociální a ekonomické dopady populační exploze v málo vyspělých zemích. Mezinárodní migrace jako globální problém. MEZŘICKÝ, Václav (ed.): Globalizace. Praha: Portál s MEZŘICKÝ, Václav (ed.): Perspektivy globalizace. Praha: Portál 2011 s , BAAR, Vladimír RUMPEL, Petr ŠINDLER, Petr: Politická geografie. Ostrava, Ostravská univerzita 1996, s Komentujte příčiny prudkého růstu světové populace v posledních historických obdobích? Jaký je současný trend globálního populačního vývoje? 2. Co je to tzv. demografická transformace? Ve kterých zemích již proběhla? 3. Komentujte předpoklady a současné hlavní směry mezinárodní migrace? Jaké je postavení České republiky v globálních migračních trasách?

7 MODUL 5: Globalizace, kultura a média Média jako jeden z hlavních aktérů globalizace. Vznik globálních komunikačních sítí, moderní komunikační technologie a jejich současný význam. Teorie kulturního imperialismu a globalizace kultury. Uniformizace, sociální polarizace a komercionalizace globální kultury. THOMPSON, John B.: Média a modernita. Sociální teorie médií. Praha: Karolinum 2004, s Jaké jsou základní znaky fungování současných globálních médií? Kdy vznikají první globální komunikační sítě? 2. Jak se v současné globální kultuře projevuje tzv. akulturace a jakou roli v ní hraje euro-americká kultura? Jak globální kulturní trendy ovlivňují ostatní projevy globalizace? 3. Jaké dopady globálních kulturních trendů na českou společnost v současnosti pociťujete. Považujete za pozitivní či negativní? MODUL 6: Náboženství a duchovno v globalizovaném světě Náboženství jako globální ideologie. Tzv. deprivatizace a depolitizace náboženství v současném globalizovaném světě. Změna sociálních rolí náboženství a problém fundamentalismu. MEZŘICKÝ, Václav (ed.): Globalizace. Praha: Portál 2003 s MEZŘICKÝ, Václav (ed.): Perspektivy globalizace. Praha: Portál s Jaké jsou příčiny tzv. deprivatizace a depolitizace náboženství v současné globalizované společnosti. Projevují se i v české společnosti? 2. Komentujte nárůst náboženského fundamentalismu jako rekce na současné globalizační tendence? Projevuje se fundamentalismus i v tzv. západním světě? 3. Znáte některá z tzv. alternativních náboženství, které existují v současné české společnosti? Jak jejich přítomnost vnímáte? MODUL 7: Osud národních států a úloha globálních organizací Změny postavení a úlohy tradičních národních států v globalizovaném světě. Státy jako jeden z aktérů globalizace a jejich vztah k nadnárodním společnostem a mezinárodním/globálním organizacím. Role a možnosti mezinárodních/globálních organizací při řešení globálních problémů. OSN jako globální instituce. Světové vládnutí.

8 MEZŘICKÝ, Václav (ed.): Globalizace. Praha: Portál 2003 s MEZŘICKÝ, Václav (ed.): Perspektivy globalizace. Praha: Portál s KORTUSOVÁ, Pavla: Globalizace a role OSN. Mezinárodní politika č. 11/2000, s Jak se v současnosti mění postavení a role národních států? Které jejich pravomoci jsou oslabovány ostatními aktéry globalizace a jak? 2. Jmenuj hlavní ekonomické, politické, kulturní a další mezinárodní/globální organizace. Je Česká republika jejich členem? 3. Pokus se komentovat úlohu OSN v současném světě. Jaké jsou její možnosti při řešení mezinárodních/globálních problémů? MODUL 8: Konflikty a terorismus v globalizovaném světě Současné definice válek, jejich typologie a příčiny. Specifické znaky tzv. postmoderních válek. Terorismus jako nová forma konfliktu a jeho vývoj. Globální terorismus a jeho základní formy a prostředky. Možnosti a perspektivy současného boje s terorismem. ŠEDIVÝ, Jiří.: Válka: rámec pro analýzu. In. Jehlička, P. Tomeš, J. Daněk, P. (eds.): Stát, prostor, politika: vybrané otázky politické geografie. Praha, katedra sociální geografie regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty UK s MATOUŠEK, Jiří: Moderní hrozby globálního terorismu a perspektivy boje proti němu. Mezinárodní politika č. 10/2001, s EICHLER, Jan: Globální terorismus. Mezinárodní politika č. 12/2001, s Co je to válka? Komentujte motivy válek a základní kritéria jejich typologie. Uveďte příklad nějakého v současnosti probíhajícího válečného konfliktu a lokalizujte ho na mapě světa. 2. Jaké jsou specifické znaky terorismu ve srovnání s válkou? 3. Pociťujete v současnosti teroristickou hrozbu? Pokuste se nalézt racionální důvody obav z teroristického útoku v České republice. MODUL 9: Obyčejný život v globalizovaném světě Globalizace a její pozitivní a negativní dopady na život běžné populace. Existenciální problémy, které život v globalizované společnosti otevírá a možné postoje k nim. MEZŘICKÝ, Václav (ed.): Globalizace. Praha: Portál 2003 s MEZŘICKÝ, Václav (ed.): Perspektivy globalizace. Praha: Portál s Pokuste se definovat příklady pozitivního a negativního působení globalizace v běžném životě. Porovnejte dopady globalizace na život obyvatel vyspělých zemí a států tzv. periferie.

9 2. Jak se stavíte k současnému globalizovanému světu vy? Zastáváte spíše entuziastický, neutrální či nesouhlasný postoj? Svou odpověď zdůvodněte. MODUL 10: Perspektivy a východiska globalizace Perspektivy vývoje globalizovaného světa odhady dalšího vývoje jednotlivých globalizačních trendů. Možnosti řešení globálních problémů a rizik ekologických, ekonomických, politických demografických, kulturních apod. MEZŘICKÝ, Václav (ed.): Globalizace. Praha: Portál 2003 s MEZŘICKÝ, Václav (ed.): Perspektivy globalizace. Praha: Portál s Pokuste se zhodnotit současné možnosti řešení problémů, které přináší či odkrývá globalizace. Které z těchto problémů jsou pociťovány jako nejpalčivější? 2. Jak může jednotlivec přispět k nápravě globálních problémů? Které takto zaměřené projekty či programy jsou v současnosti v naší společnosti k dispozici? Účastníte se některého z nich?

10 Podmínky k získání zápočtu: Povinnosti k zápočtu: - účast na soustředěních - úspěšné absolvování kolokvia Kolokvium: Kolokvium bude formou diskuze rekapitulovat teoretické znalosti, které posluchači v průběhu kurzu měli získat a prověří schopnost studentů aplikovat je při interpretaci a hodnocení aktuálního domácího a světového dění. Příklad otázek: 1. Stručně definuj hlavní aktéry globalizace. Jaký je mezi nimi poměr? Který či které z nich jsou dominantní? 2. Jak může jednotlivec přispět k nápravě globálních problémů? Které takto zaměřené projekty či programy jsou v současnosti v naší společnosti k dispozici? Účastníte se některého z nich?