Výukový materiál pro projekt Perspektiva Zapojení informačních a komunikačních technologií do života školy Profil Škola 21

Transkript

1 Výukový materiál pro projekt Perspektiva 2010 reg. č. CZ.1.07/1.3.05/ Zapojení informačních a komunikačních technologií do života školy Profil Škola 21 Ondřej Neumajer, 2010

2 O klíčovém významu informačních a komunikačních technologií (ICT) pro úspěch jedince v jednadvacátém století asi není třeba přesvědčovat. Deklarování významu ICT se stalo téměř klišé, které můžeme dennodenně slyšet z médií, od politiků atp. Lze tedy předpokládat, že o významu ICT ve vzdělávání nikdo nepochybuje. V obecném významu je to jistě pravda. Co si za větou o významnosti ICT můžeme představit, se ale již několik desetiletí průběžně vyvíjí a mění. Je to způsobeno především dvěma faktory: digitální technologie jsou dramaticky a hekticky se rozvíjející oblast, která je plná inovací. Co včera působilo jako ze scifi povídky je dnes v laboratorních podmínkách možné a zítra to používají široké masy. Druhý faktor je spojen se vzděláváním. Odborníci na technologie ve vzdělávání z celého světa se shodují, že současný způsob výuky je dlouhodobě neudržitelný. To, co se hodilo a stačilo jedinci k úspěchu v minulém století (zejm. určitá, předem definovaná suma vědomostí), je pro úspěch žáka informační éry nedostatečné. Samotné informace se (také díky jejich rychlému zastarávání) stále mění, tradiční postupy práce jsou nahrazovány novými. Svět se prostě významně díky technologiím změnil a podle toho se musí změnit i učení a vyučování ve školách. Učitelství je ale díky mnoha okolnostem poměrně konzervativní oblast a příliš se nemění. Dochází tak k nemalým rozdílům mezi využíváním technologií ve školní praxi a okolním světem, který je dnes bez každodenního užití technologií jen obtížně představitelný. Vědci již dávno zjistili, že přijímání a využívání nových technologií lidmi má jistá pravidla, která mají u většiny lidí společné rysy. Byly dokonce odpozorovány a sestaveny popisy vývojových fází v používání informačních a komunikačních technologií. Zvlášť pro učitele, pro školní vzdělávací program i pro celou školu. Americký vědec Everett M. Rogers v polovině minulého století popsal postup osvojování inovací ve společnosti, který se dnes běžně využívá při plánování výroby a marketingu. Rozděluje osvojitele podle toho, v které fázi inovace u nich k osvojení došlo do pěti kategorií: inovátoři (2.5%), časní osvojitelé (13.5 %), raná většina (34 %), pozdní většina (34 %) a zpozdilci (16 %). Obrázek 1 - Fáze inovací podle E. M. Rogerse. S přibývajícím počtem skupin uživatelů, kteří využívají technologickou novinku (modrá křivka), se její podíl na trhu postupně zvyšuje (žlutá křivka), až dosáhne úplného nasycení trhu. Zdroj:

3 Teorii difusionismu popsanou E. M. Rogersem je možné bezproblémově aplikovat na technickou stránku zavádění technologií do výuky. U výukových postupů tomu tak zcela není, ale jisté analogie pro učitele fungují i zde. Právě na obdobném principu je založen nový nástroj nazvaný Profil Škola 21, jehož cílem je upozornit učitele a zejména vedení škol na skutečnosti, jak se využívání ICT ve vzdělávání průběžně mění a pomoci škole tento trend zachytit a využít. Jedná se o autoevaluační nástroj, který pomůže škole nastoupit cestu proměny do podoby moderní organizace připravující žáky na život v 21. století. Každé škole umožní: zjistit, kde se na této cestě nachází, určit, kam chce na této cestě dojít, stanovit, jak se do stanoveného cíle dostane. Začleňování (integrace) ICT do života školy je řízený proces transformace, který má stejná pravidla jako zavádění jakékoli jiné inovace. Postup osvojení takové inovace lze zkoumat na různých úrovních. Probíhá u jednotlivých učitelů, u vzdělávacích programů i na úrovni celé školy. A právě tuto úroveň Profil Škola 21 mapuje. Vývoj od nejnižšího stadia (škola problematiku technologií neřeší) k nejvyššímu (škola technologie dokonale integruje) je popsán ve čtyřech fázích: 1. začínáme 2. máme první zkušenosti 3. nabýváme sebejistoty 4. jsme příkladem ostatním Tento difuzní model vznikl původně ve Velké Británii, kde jej jako nástroj pro školy připravila a zpřístupnila vládní agentura Becta ( Nutno dodat, že tento nástroj byl pouze jedním z celého komplexního balíčku opatření, které je školám ve velké Británii nabízeno vládní agenturou. Becta má za úkol zajišťovat efektivní a inovativní využití technologií v učení a vzdělávání. Později byl tento úspěšný model převzat, modifikován a rozvíjen dalšími státy. Jmenujme například irské The National Centre for Technology in Education (NCTE) a jejich nástroj ICT Planning Matrix ( Pro české školy nástroj Profil Škola 21 upravil a zpřístupnil Výzkumný ústav pedagogický v Praze a od listopadu 2010 je zdarma dostupný jako součást Metodického portálu na adrese Nástroj je ověřován na vzorku pilotních škol v projektu Cesta ke kvalitě, který realizuje Národní ústav odborného vzdělávání a Národní institut pro další vzdělávání. Každá z výše uvedených čtyř fází je blíže specifikována v pěti oblastech: řízení a plánování, ICT ve školním vzdělávacím programu, profesní rozvoj učitelů, integrace ICT do života školy, ICT infrastruktura.

4 Jednotlivé oblasti jsou blíže popsány v několika charakteristikách (tzv. indikátorech). Celkový počet indikátorů byl stanoven na 29: 1. řízení a plánování role ICT ve vizi školy ICT plán využití ICT ve výuce akceptace přijaté strategie specifické vzdělávací potřeby 2. ICT ve Školním vzdělávacím programu porozumění učitelů vzdělávací plán zkušenosti většiny učitelů zkušenosti většiny žáků specifické vzdělávací potřeby 3. profesní rozvoj uvědomění a zapojení plánování zaměření sebedůvěra neformální způsoby profesního rozvoje 4. integrace ICT do života školy dostupnost využití metodická podpora prezentace na internetu elearning spojení s vnějším světem projekty pohled žáka 5. ICT infrastruktura plán pořizování ICT LAN a internet technická podpora digitální učební materiály ICT vybavení licence Princip tohoto autoevaluačního nástroje je jednoduchý a již ověřený na jiných nástrojích. Škola sama určí, v jaké fázi se v jednotlivých indikátorech aktuálně nachází, případně, v jaké

5 fázi by se v daném časovém horizontu chtěla nacházet. V každém indikátoru tedy vybere jeden ze čtyř stavů (fází), který je nejbližší aktuální situaci ve škole v daném kritériu. Popisy jednotlivých fází jsou psány relativně univerzálně tak, aby se podle nich mohly orientovat učitelé ze všech typů a druhů škol různých velikostí a lokality. Například indikátor plánování v oblasti profesního rozvoje učitelů je popsán takto: Cesta vede od pedagogického sboru, kde každý učitel postupuje individuálně, ke sboru, kde všichni spolupracují a pomáhají si navzájem (nejen v oblasti ICT). Naplnění společné vize je hlavním cílem všech. Jednotlivé fáze jsou pak v indikátoru plánování uvedeny následovně: Začínáme: Zainteresovaní jedinci si určují potřeby pro svůj rozvoj v oblasti ICT sami. Rozvoj v oblasti ICT není vedením školy ovlivňován. Máme první zkušenosti: Potřeby profesního rozvoje v oblasti ICT určuje všem zaměstnancům vedení školy (nebo ICT koordinátor). Nabýváme sebejistoty Program profesního rozvoje v oblasti ICT je připravován v souladu s potřebami ŠVP soustavně všemi učiteli ve spolupráci s ICT koordinátorem. Jsme příkladem ostatním Učitelé průběžně provádí autoevaluaci a její výsledky promítají do společně připravovaného plánu profesního rozvoje. Navzájem si pomáhají. Ke každému indikátoru může učitel, který on-line nástroj Profil Škola 21 používá, uvést návrh opatření, tedy naplánovat kroky, které pomohou školu posunout v daném indikátoru do vyšší fáze (úrovně). Dostupné je i formulářové políčko pro další textový komentář, které je možné využít pro vedení poznámek k danému indikátoru nebo aktuálnímu stavu ve škole. Nástroj je primárně určen pro vedení škol a ICT koordinátory. V ideálním případě se doporučuje, aby se na hodnocení aktuálního stavu a vizi plánovaného stavu podílel celý pedagogický sbor. Každý pedagog totiž vnímá situaci odlišně a společná diskuze na dané téma bývá obohacující. Úloha tohoto nástroje v autoevaluačním procesu školy má několik podob:

6 Profil Škola 21 umožňuje přesný popis aktuálního stavu začlenění ICT do života školy, který je možné zobrazit různými vizuálními podobami a grafy. Profil Škola 21 umožňuje ředitelům, zástupcům a koordinátorům ICT škol rozšířit svůj pohled založený na vlastní zkušenosti s možností komplexního zapojení technologií do života školy. Zkušenosti ukazují, že již samotný proces rozhodování a určování aktuální situace školy v jednotlivých oblastech přináší řídícím pracovníkům důležitý impuls pro další směrování školy. Další možností využití nástroje Profil Škola 21 je popsání budoucí situace, kterou by vedení školy chtělo ve střednědobém horizontu nastolit. Jde především o to, aby každá škola měla k dispozici nástroj umožňující jí stanovit své vlastní postavení na cestě k cílovému stavu využití technologií. Aplikace Profil Škola 21 toho umožňuje daleko více. Například dovede ze zadaných textů vytvořit a v přehledné tabulce vygenerovat podklady pro ICT plán školy. Jinou funkcí aplikace je možnost školy zjistit, jak se hodnotí ostatní školy, které tento nástroj použily. Obrázek 2 - Ukázka srovnání hodnocení vlastní školy s aktuálním stavem hodnocení ostatních škol (v tomto případě základních), které Profil Škola21 použily. Je důležité si uvědomit, že princip nástroje je vlastní hodnocení. Rozhodně tedy není cílem vytvořit nástroj, který by umožnil objektivní porovnávání založené na tvrdých indikátorech, resp. metrikách. S přihlédnutím k tomuto faktu však lze ze zadaných dat vyvozovat závěry. Všechna vložená data jsou dostupná pouze dané škole, ostatní uživatelé mají přístup pouze ke statistickým datům (souhrnům). Na webové adrese je kromě samotné aplikace možné získat i podporu ve využívání tohoto nástroje. Ten by měl být v průběhu roku 2011 postupně vylepšován.