Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020 Příprava na programovací období

Transkript

1 Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020 Příprava na programovací období

2 Silné stránky Jihomoravského kraje silná infrastruktura pro výzkum, vývoj a inovace v kraji (vysoké školy, veřejné subjekty) výhodná geografická poloha kraje silné institucionální prostředí pro podporu spolupráce veřejného sektoru vysokých škol, výzkumných organizací a firem vysoký podíl vědeckých, technických, zdravotnických a pedagogických pracovníků z celkového počtu zaměstnaných osob kvalitní systém IDS Jihomoravského kraje druhá nejvýkonnější regionální ekonomika republiky oborová diverzifikovanost krajské ekonomiky tradice a historie průmyslu dobrá kvalita infrastruktury pro podporu malého a středního podnikání (podnikatelské inkubátory) v krajském městě jedinečné památky a příroda

3 Slabé stránky Jihomoravského kraje nedobudované či nezmodernizované dopravní sítě a uzly, nedořešené globální dopravní napojení, zaměření výzkumu často neodpovídá zaměření aplikované sféry (firem), spolupráce mezi subjekty provádějící výzkum a mezi firmami dosud není plně rozvinuta, nedostatky v zázemí pro studenty a pro pracovníky ve špičkových oborech, nedostatečně využitý, resp. nedotažený potenciál kraje pro některá odvětví (např. cestovní ruch či zázemí pro špičkovou pracovní sílu uvedené v předchozím bodě), infrastrukturní deficity, zvláště v periferních částech kraje (zanedbaná komunikace a vodohospodářská infrastruktura), značné regionální rozdíly, přítomnost relativní excelence i sociálních a ekonomických problémů uvnitř kraje, přítomnost brownfieldů a ekologických zátěží, potenciální nedostatek zdrojů pitné vody

4 Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020 Motto: Kraj, kde je radost žít Vize: Jihomoravský kraj bude ekonomicky prosperujícím regionem, otevřeným vůči mezinárodním výzvám a impulzům, poskytujícím svým obyvatelům prostor pro kvalitní život. 4 pilíře: Konkurenceschopnost Sociální soudržnost Infrastruktura Vyvážený rozvoj území kraje

5 Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020 Priority: 1) Konkurenceschopná regionální ekonomika v evropském/globálním měřítku 2) Kvalitní a odpovídající nabídka veřejných služeb 3) Rozvoj páteřní infrastruktury a dopravního napojení kraje 4) Dlouhodobá životaschopnost znevýhodněných částí kraje

6 Opatření Strategie rozvoje JMK a jejich provázanost na OP Priorita 1: Konkurenceschopná regionální ekonomika v evropském/globálním měřítku 1.1 Rozvoj znalostní ekonomiky OP Výzkum, vývoj a vzdělávání OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 1.2 Kvalitní prostředí pro podnikání OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost OP Zaměstnanost 1.3 Efektivní marketing kraje

7 Opatření Strategie rozvoje JMK a jejich provázanost na OP Priorita 2: Kvalitní a odpovídající nabídka veřejných služeb 2.1 Rozšíření služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením OP Zaměstnanost 2.2 Zkvalitnění a rozšíření nabídky celoživotního vzdělávání a kulturního vyžití OP Výzkum, vývoj a vzdělávání OP Zaměstnanost 2.3 Zkvalitnění školního vzdělávání dětí a mládeže vč. aktivit mimo výuku OP Výzkum, vývoj a vzdělávání 2.4 Zajištění dostupnosti služeb pro osoby ohrožené sociálním vyloučením OP Zaměstnanost

8 Opatření Strategie rozvoje JMK a jejich provázanost na OP Rozšíření zázemí pro studenty a cizince OP Výzkum, vývoj a vzdělávání OP Zaměstnanost 2.6 Zajištění kvalitní péče o zdraví a sportovního vyžití 2.7 Zefektivnění veřejné správy a zkvalitnění komunikace s veřejností OP Zaměstnanost

9 Opatření Strategie rozvoje JMK a jejich provázanost na OP Priorita 3: Rozvoj páteřní infrastruktury a dopravního napojení kraje 3.1 Výstavba a modernizace páteřní silniční sítě a sítě páteřních cyklostezek OP Doprava / Integrovaný regionální operační program 3.2 Výstavba a modernizace infrastruktury pro kolejovou dopravu OP Doprava / Integrovaný regionální operační program 3.3 Zlepšení napojení Brna na globální centra OP Doprava / Integrovaný regionální operační program 3.4 Zajištění udržitelného zásobování pitnou vodou OP Životní prostředí 3.5 Rozšíření a zkvalitnění systému protipovodňové ochrany OP Životní prostředí 3.6 Zajištění udržitelného zásobování a využívání energií OP Životní prostředí OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

10 Opatření Strategie rozvoje JMK a jejich provázanost na OP Priorita 4: Dlouhodobá životaschopnost znevýhodněných částí kraje 4.1 Zachování dostupnosti veřejných služeb Program rozvoje venkova 4.2 Posílení kvality a kompetence místní samosprávy a místních iniciativ Program rozvoje venkova 4.3 Rozvoj podnikatelských aktivit Program rozvoje venkova OP Rybářství 4.4 Modernizace infrastruktury Program rozvoje venkova 4.5 Zemědělství a péče o krajinu Program rozvoje venkova OP Rybářství

11 Strategie rozvoje JMK Ke stažení na v tématu Regionální rozvoj.

12 Dohoda Evropské rady o výdajích rozpočtu EU v období Dle jednání Evropské rady ČR získá pro kohezní politiku 20,5 mld. EUR (510 mld. Kč, cca 75 % částky období ) DPH je uznatelný výdaj v případě nevratnosti podle národních předpisů Výkonostní rezerva 7 % Bude pravidlo n+3 Spolufinancování bude 85% Bude ještě projednáváno Evropským parlamentem

13 Fáze Harmonogram Aktivita 1. Do konce března 2013 připraveny první návrhy programů spolufinancovaných z EFRR, ESF a FS, a předloženy MMR Do konce května 2013 MMR předložena informace o stavu přípravy programů spolufinancovaných z EZFRV a ENRF připraveny první návrhy programů spolufinancovaných z EZFRV a ENRF a předloženy vládě ČR informace vládě ČR o stavu přípravy programů spolufinancovaných z EFRR, ESF, FS, EZFRV a ENRF 2. Červen říjen 2013 programy kompletně dopracovány a postoupeny vládě k projednání 3. Listopad prosinec 2013 programy předloženy Komisi ke schválení

14 Programy pro Dohodu o partnerství EFRR+ESF+FS EZFRV ENRF Cíl Investice pro růst a zaměstnanost OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost OP Výzkum,vývoj a vzdělávání OP Doprava OP Životní prostředí OP Zaměstnanost Integrovaný regionální operační program OP Praha - pól růstu ČR OP Technická pomoc Cíl EÚS OP ČR - Polsko OP Svobodný stát Sasko - ČR OP Svobodný stát Bavorsko - ČR OP Rakousko - ČR OP Slovensko - ČR OP Nadnárodní spolupráce OP Meziregionální spolupráce Program rozvoje venkova OP Rybářství

15 Integrovaný regionální operační program (IROP) Prioritní osy 1. Podpora dostupné a udržitelné regionální dopravy a obslužnosti 2. Rozvoj cestovního ruchu a kulturního dědictví 3. Podpora energetické účinnosti v obcích a regionech 4. Sociální a zdravotnická infrastruktura v obcích a regionech 5. Podpora rozvoje vzdělávací infrastruktury v obcích a regionech 6. Podpora zaměstnanosti a rozvoje vybraných městských a venkovských komunit a oblastí 7. Posílení institucionální kapacity a zlepšování účinnosti v územní veřejné správě 8. Technická pomoc

16 Rozvoj venkova 6 priorit rozvoje venkova z pohledu Evropské unie ukazuje, že i zde je možné uplatnit územní dimenzi a vzájemné synergie programů ESIF: Podpora předávání znalostí a inovací v zemědělství, lesnictví a ve venkovských oblastech; významná vazba na intervence OPPIK a IROP. Zvýšení konkurenceschopnosti všech druhů zemědělské činnosti a zlepšení životaschopnosti zemědělských podniků. Podpora organizace potravinového řetězce a řízení rizik v zemědělství. Obnova, zachování a zlepšení ekosystémů závislých na zemědělství a lesnictví; významná vazba na územní dimenzi OPŽP. Podpora účinného využívání zdrojů a podpora přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku v odvětvích zemědělství, potravinářství a lesnictví významná vazba na intervence a jejich územní dimenzi OPPIK. Podpora sociálního začleňování, snižování chudoby a hospodářského rozvoje ve venkovských oblastech; významná vazba na územní dimenzi OPZ a IROP.

17

18

19

20

21 Integrovaný přístup Integrované územní investice (ITI) ITI budou realizovány v metropolitních oblastech v Praze, Brně, Ostravě, Plzni a Hradecko-pardubické a ústecko-chomutovské aglomeraci. Jejich podporou bude zajištěno naplnění povinné minimální alokace na udržitelný rozvoj měst (5% podílu z EFRR). Integrované plány rozvoje území (IPRÚ) Rozvoj sídelních aglomerací a regionálních center a jejich zázemí neboli ostatních rozvojových území (SRR ČR) a také státem podporovaných regionů (hospodářsky problémových regionů) bude řešen kromě standardních individuálních projektů také v rámci implementace IPRÚ. Komunitně vedený místní rozvoj (CLLD) CLLD bude realizován prostřednictvím Společné zemědělské politiky v územích periferních a stabilizovaných a v území s hustotou menší než 100 obyvatel na km/². ERDF umožní financování strategií MAS především v územích periferních (s přesahem do území stabilizovaných). ESF umožní financování strategií MAS především na území státem podporovaných regionů.

22 Rozvojová území Metropolitní oblasti oblasti s koncentrací nad 400 tis. obyvatel Jejich jádry jsou největší města v České republice (Praha, Brno, Ostrava, Plzeň). Mají klíčový význam pro ČR z hlediska ekonomického růstu a mezinárodní konkurenceschopnosti Jsou zde koncentrovány funkce nejvyššího řádu (administrativa, finanční sektor, věda a výzkum, vysoké školství,infrastruktura, manažerské struktury). Výrazným trendem ve vývoji jejich prostorové struktury je intenzivní suburbanizace, ovšem s řadou negativních důsledků, ovlivňujících jejich celkový vývoj. Bude zpracováván integrovaný plán ITI Regionální centra a jejich zázemí území s koncentrací obyvatel patří sem hospodářská střediska regionálního významu a jejich zázemí s vyšší koncentrací obyvatel, větším počtem podnikatelských subjektů. Jejich jádra představují v daném regionu dominantní centra zaměstnanosti. Integrované plány rozvoje území (IPRÚ)

23 Stabilizovaná území Území, která se nacházejí mimo aglomerace a regionální centra a jejich zázemí a zároveň netvoří periferní území, mikroregionální centra ekonomická a sídelní střediska s omezeným regionálním významem, která tvoří se svým zázemím relativně funkční oblasti, v dlouhodobém hledisku nevykazují významné negativní socioekonomické charakteristiky (např. nezaměstnanost, vylidňování, environmentální zátěže nebo nedostatečná vybavenost), zároveň nejsou hybatelem socioekonomického rozvoje v regionu, což předurčuje skutečnost, že část místního obyvatelstva musí vyjíždět za prací a do škol mimo tyto funkční oblasti. Integrované plány rozvoje území

24 Periferní území Území geograficky odlehlá Dlouhodobě se potýkající s kumulací problémů Jde např. o horské oblasti, příhraniční oblasti, vnitřní periferie nebo území se specifickými problémy. Jedná se o území, ve kterých se kumulují negativní charakteristiky, např. nedostatečná vybavenost území, často velmi špatná dopravní dostupnost či vysoká nezaměstnanost. Hlavním znakem pro tato území je většinová vyjížďka místních obyvatel za prací a do škol mimo tato území a nezřídka i pokračující vylidňování. Bude řešeno rozšířením metody LEADER

25 Vazba programů na typy území

26 Děkuji za pozornost