UPLATNĚNÍ DISTANČNÍ FORMY VZDĚLÁVÁNÍ V RÁMCI PROJEKTŮ CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA FIM UHK

Transkript

1 UPLATNĚNÍ DISTANČNÍ FORMY VZDĚLÁVÁNÍ V RÁMCI PROJEKTŮ CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA FIM UHK PETRA POULOVÁ, HANA ŠRÁMKOVÁ Univerzita Hradec Králové Abstrakt: V roce 1998 vznikl na FIM UHK Institut dalšího vzdělávání, jehož úkolem je organizace doplňkové činnosti fakulty. Za šest let své existence připravil Institut dalšího vzdělávání více než 160 kurzů, kterých se zúčastnilo téměř zájemců o další vzdělávání. Již od svého vzniku se Institut dalšího vzdělávání podílí na tvorbě distančních programů využívajících pro distribuci studijních materiálů i komunikaci účastníků kurzu informační a komunikační technologie (tzv. e- -learningové kurzy). Klíčová slova: celoživotní vzdělávání, e-learning, distanční vzdělávání Abstract: The Institute of Further Education was established at the Faculty of Informatics and Management of the University of Hradec Králové in Its purpose is to organize complementary activities of the faculty. Over the last six years of its existence, the institute has designed more than 160 courses with almost 5000 participants interested in further education. Since the very beginning, the Institute has been taking an active part in creating programmes (e-learning courses) that use information and communication technologies for the distribution of study materials and for communication among participants. Key words: life-long learning, e-learning, distance education 1. ÚVOD Na základě společenské poptávky, která stále hlasitěji volá po celoživotním vzdělávání dospělých, byla na Fakultě informatiky a managementu vytvořena instituce zabývající se touto činností. Od roku 1998 existuje při fakultě Institut dalšího vzdělávání (dále jen IDV). Jeho úkolem je organizační zabezpečení programů celoživotního vzdělávání, které fakulta uskutečňuje mimo rámec akreditovaných studijních programů. Činnosti IDV je možné rozdělit do dvou základních skupin: - organizace doplňkové činnosti, - aktivity v rámci projektů fakulty a univerzity. 2. PROGRAMY CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V rámci doplňkové činnosti se Institut zabývá hlavně organizací kurzů. Nabízené kurzy celoživotního vzdělávání je možné rozdělit do tří základních kategorií: - první skupinu tvoří kurzy zaměřené na přípravu na studium na vysoké škole. Do této skupiny patří přípravné kurzy k přijímacím zkouškám z matematiky, anglického a německého jazyka a licenční kurz průvodce v cestovním ruchu; - druhá skupina kurzů zahrnuje nabídku nadstandardních kurzů pro studenty univerzity. Do této skupiny patří vyrovnávací kurzy pro studenty 1. ročníku a různé zájmové kurzy (například výuka španělštiny apod.); - poslední velkou skupinu kurzů tvoří kurzy a školení pro různé organizace. V této oblasti byla realizována většina činnosti IDV. Nejvýrazněji je v této oblasti zastoupeno vzdělávání v oblasti počítačové gramotnosti (přípravné kurzy ECDL a ECDL testování) a jazyků, ale Institut realizuje i řadu kurzů z oblasti manažerských dovedností, ekonomie apod. 249

2 Počet kurzů kurzů Trend vývoje Obr. 1. Počty realizovaných kurzů v rámci celoživotního vzdělávání Institut dalšího vzdělávání se rovněž aktivně zabývá problematikou distančního vzdělávání. Od roku 1998 připravuje distanční kurzy zvláště v rámci dalšího vzdělávání pracovníků státní správy a pedagogických pracovníků. V minulých letech byly připraveny čtyři distanční e- learningové kurzy Internet ve vzdělávání, Moderní prezentace a vzdělávání, ECDL a školení P v rámci SIPVZ, které se uskutečnily již v řadě běhů. 50 Počet běhu distančních kurzů běhů distančních kurzů Trend vývoje Obr. 2. Počty běhů distančních e-kurzů realizovaných v rámci celoživotního vzdělávání Postupně roste nejen zájemců o programy celoživotního vzdělávání, ale i účastníků distančních e-learningových kurzů. 250

3 Počty účastníků celoživotního vzdělávání účastníků distančních kurzů účastníků klasických kurzů Obr. 3. Počty účastníků celoživotního vzdělávání 3. EFEKTIVITA DISTANČNÍCH E-KURZŮ Protože IDV provozuje klasické prezenční i distanční kurzy, bylo možné provést orientační porovnání efektivity distanční a prezenční výuky. Pro porovnání byly zvoleny kurzy přípravy na ECDL testování, protože v tomto případě bylo možné velmi jednoduchým způsobem hodnotit efektivitu výuky. Jako měřítko efektivity byla zvolena úspěšnost při standardizovaném ECDL testování navazujícím na přípravné kurzy. V případě distančního e-learningového kurzu ECDL byl vytvořen model školení, ve kterém zájemci o certifikát samostatně pracují se studijními materiály a případné problémy konzultují pomocí virtuálního studijního prostředí se svým školitelem na FIM UHK. V rámci virtuálního studijního prostředí není distribuována kopie studijních materiálů, které obdrží účastníci kurzu na jeho počátku v tištěném tvaru, ale tento kurz je využíván pro řízení studia, zpětnou vazbu a motivaci účastníků. Vlastnímu termínu testování z jednotlivých modulů ECDL předchází jedenkrát měsíčně tříhodinový tutoriál, na kterém mají studující možnost absolvovat cvičný test a ujasnit a systematizovat si studovanou problematiku. Na fakultě bylo v minulých letech zorganizováno 7 běhů distančních e-learningových kurzů přípravy na ECDL testování a 4 běhy klasických prezenčních kurzů. účastníků modulů plánovaný úspěšných úspěšnost testů testů v % kurz ,2 kurz ,2 kurz ,1 kurz ,2 kurz ,3 kurz ,2 kurz Celkem ,0 Tab. 1. Přehled účastníků kurzů ECDL distanční příprava 251

4 Délka klasických kurzů ECDL byla 120 vyučovacích hodin, resp. 80 hodin (příprava na 5 ze 7 testů). účastníků modulů plánovaný úspěšných úspěšnost testů testů v % kurz ,3 kurz ,7 kurz ,7 kurz ,1 Celkem ,2 Tab. 2. Přehled účastníků kurzů ECDL prezenční příprava Z výše uvedených skutečností vyplývá, že z hlediska efektivnosti výuky není mezi jednotlivými formami výuky významný rozdíl. Prezenční výuka vyhovuje lépe frekventantům s nižší motivací. Obráceně distanční forma je vhodná pro silně, osobně motivované účastníky celoživotního vzdělávání. Méně úspěšní lidé byli právě zájemci s nižšími vstupními znalosti, menšími možnostmi přístupu k technice a zejména s malou osobní motivací. Úspěsnost studujících při standardizovaném testování 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0,0 Distanční kurzy Klasické kurzy úspěšní neúspěšní Obr. 4. Efektivita studia 4. EKONOMICKÁ NÁVRATNOST Vstupní náklady při tvorbě distančního kurzu jsou značně vysoké. Situaci je možné opět ilustrovat na příkladu přípravných kurzů na ECDL testování. Prvnímu běhu distančního kurzu muselo předcházet vytvoření studijních materiálů a e-- kurzu ve virtuálním studijním prostředí. Náklady na tvorbu textových studijních materiálů zahrnovaly autorské honoráře ( Kč) a vlastní tisk příruček ( Kč/500 výtisků). Náklady na tvorbu e-kurzu byly Kč a dále bylo zapotřebí zakoupit dostatečný licencí virtuálního studijního prostředí pro studující e-kurzů (cca 100 Kč/studující). Náklady na provoz e- kurzu zahrnují pro každou skupinu 20ti studujících mzdové prostředky pro tutory ( Kč) a organizátory e-kurzu (5 000 Kč), odvody z mezd ( Kč), náklady na spotřební materiál (2 000 Kč), náklady na pronájem prostor na tutoriály ( Kč), režijní náklady a DPH ( Kč). V případě prezenčního kurzu není zapotřebí kalkulovat se vstupními náklady na tvorbu kurzu. Náklady na provoz tradičního kurzu v odpovídajícím rozsahu 120 hodin zahrnují pro každou skupinu 20-ti studujících mzdové prostředky pro vyučující ( Kč) a organizátory e-kurzu (3 000 Kč), odvody z mezd ( Kč), náklady na spotřební materiál (5 000 Kč), náklady na pronájem prostor na výuku ( Kč), režijní náklady a DPH ( Kč). 252

5 Celkové náklady na oba typy kurzů jsou zachyceny v tabulce 3. Počet účastníků Distanční kurz Klasický kurz Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Tab. 3. Celkové náklady na oba typy kurzů V případě uvedeného kurzu přípravy na ECDL testování je zřejmé, že při více než 115 zájemcích je pro organizátory méně nákladné realizovat distanční kurz. Srovnání cen tradičního a e-learnigového kurzu cena Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč e-kurz - Kč tradiční kurz účastníků Obr. 5. Srovnání nákladů 5. ZÁJEM O DISTANČNÍ FORMU V RÁMCI CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Z výše uvedených grafů vyplývá, že zájem o distanční kurzy neustále roste. Zvlášť v posledních letech se organizace a firmy orientují na tento způsob vzdělávání svých zaměstnanců, protože jejich pravidelné uvolňování na kontaktní školení není ve většině organizací možné. Průzkumy ukazují, že tento způsob vzdělávání si oblíbili i samotní frekventanti. Oceňují zejména možnost vzdělávat se vlastním tempem. Pro nás jako organizátory, i přes větší vstupní investice, je distanční výuka vhodné řešení pro vzdělávání oborů, kde vstupní znalosti jsou velice rozdílné a je velice složité sestavit kompaktní skupinu. Trend diametrálně rozdílných vstupních znalostí se v posledních letech stále více objevuje právě u vzdělávání v oblasti IT, ve které máme vytvořenou převážnou většinu distančních kurzů. 6. ZÁVĚR Naše zkušenosti v oblasti celoživotního vzdělávání jsou za uplynulé roky bohaté. Pokud bychom se ale měli jednoznačně postavit na stranu distanční nebo kontaktní výuky, určitě bychom nedokázali najít jednoznačné stanovisko. Každá forma vzdělávání má své výhody a nevýhody, jak už bylo popsáno v mnoha pojednáních. Do dalšího vzdělávání distanční forma rozhodně patří a pro mnoho frekventantů je i výhodnější a příjemnější. Nicméně existuje stále skupina osob, která nemá osobní motivaci, anebo nemá přístup k moderním technologiím. V těchto případech je pak výhodnější nasadit výuku kontaktní. 253

6 Literatura 1. Poulová, P., Šrámková, H.: E-learning v praxi zkušenosti z dalšího vzdělávání v oblasti informačních technologií. Internet a konkurenceschopnost podniku. str Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Milková E., Turčáni M.: Internet a vzdelávanie. Technológia vzdelávania, 2001, ročník 9,číslo 3, str RNDr. Petra Poulová Univerzita Hradec Králové Fakulta informatiky a managementu V. Nejedlého 573, Hradec Králové petra.poulova@uhk.cz Ing. Hana Šrámková Univerzita Hradec Králové Fakulta informatiky a managementu Institut dalšího vzdělávání V. Nejedlého 573, Hradec Králové hana.sramkova@uhk.cz 254