Funkce vody v rostlinném těle. Růstová (hydratační) Metabolická Termoregulační Zásobní Transportní (tranzitní) Volná a vázaná voda
|
|
- Oldřich Mašek
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 VODNÍ REŽIM ROSTLIN Funkce vody v rostlinném těle Vyjádření stavu vody v rostlině Vodní stav rostlinné buňky Příjem a vedení vody rostlinou Výdej vody rostlinou Hospodaření rostliny s vodou
2
3 Funkce vody v rostlinném těle Růstová (hydratační) Metabolická Termoregulační Zásobní Transportní (tranzitní) Volná a vázaná voda
4 Bilance vody z hlediska její funkce v rostlině Z 1000 g přijaté vody 990 g prochází rostlinou jako transportní (tranzitní) voda, která neustále dosycuje rostlinná pletiva a nahrazuje tu vodu, která je vydávána transpirací. Asi 8-9 g představuje hydratační voda a pouze 1-2 g jsou využity na tvorbu sušiny.
5 Vyjádření stavu vody v rostlině obsahem vody; energetickým stavem, volnou energií vody.
6 Stanovení obsahu vody (V) v rostlinách
7 Stanovení relativního obsahu vody (RWC)
8 Stanovení vodního sytostního deficitu (VSD)
9 Stanovení vodního potenciálu (ψ w ) a jeho složek Vodní potenciál (ψ w ) charakterizuje volnou energii vody v systému vzhledem k volné energii chemicky čisté vody. Je definován jako rozdíl chemického potenciálu vody v rostlinném pletivu a chemického potenciálu čisté destilované vody vztažený k molárnímu objemu vody. Vyjadřuje se v energetických jednotkách (J kg -1 ), nebo v tlakových jednotkách - v pascalech (Pa), resp. v megapascalech (MPa).
10 Vodní potenciál (ψ w )
11 Složky vodního potenciálu
12 Gradient vodního potenciálu jako hnací síla příjmu a vedení vody rostlinou a gradient tenze vodní páry jako hnací síla výdeje vody na příkladu 20 m vysokého stromu (upraveno podle Nobela 1999).
13 Vodní stav rostlinné buňky Plazmolýza, deplazmolýza a plazmoptýza Vodní potenciál rostlinné buňky a jeho složky
14 Plazmolýza Plazmolýza epidermální buňky cibule kuchyňské Allium cepa po přidání dusičnanu vápenatého. Cytoplazma (c) při ztrátě vody se zmenší s patrnými svazky cytoplazmy (sc) přichycenými k buněčné stěně (bs), které spojují sousední buňky. Šipky naznačují směr zmenšování cytoplazmy. (Upraveno na základě fota P. Sengbushe)
15 Plazmolýza počátek plazmolýzy v buňkách epidermis cibule kuchyňské křečová plazmolýza v buňkách epidermis cibule kuchyňské několik plazmolyzovaných buněk chloupku tyčinky tradeskancie
16 Plazmolýza a) turgescentní buňka (V vakuola), b) konvexní plazmolýza, c) hraniční plazmolýza
17 Vodní potenciál rostlinné buňky a jeho složky Vodní potenciál buněk (ψ w ) je součtem tlakového (turgorového) potenciálu (ψ p ), osmotického potenciálu (ψ π ), matričního potenciálu (ψ m ) a případně gravitačního potenciálu ψ g : ψ w = ψ p + ψ π + ψ m + ψ g.
18
19 Vbuňce mohou nastat 2 hraniční stavy: Při plném nasycení buňky vodou (plné turgescenci) se tlakový potenciál rovná záporné hodnotě potenciálu osmotického: ψ p = - ψ π. Pokud nebudeme kalkulovat s matričním a gravitačním potenciálem (mají většinou velmi nízkou hodnotu), potom vodní potenciál se rovná nule: ψ w = 0.
20 Vbuňce mohou nastat 2 hraniční stavy: V okamžiku hraniční plazmolýzy se tlakový potenciál rovná nule: ψ p = 0. Pokud nebudeme podobně jako v prvním případě kalkulovat s matričním a gravitačním potenciálem, pak v okamžiku hraniční plazmolýzy se vodní potenciál rovná potenciálu osmotickému: ψ w = ψ π.
21 Změny veličin vodního, osmotického a tlakového potenciálu, objemu buňky a protoplastu buňky v různém hydratačním stavu
22 Příjem, vedení a výdej vody rostlinou Příjem vody rostlinou Pohyb vody kořenem Vedení vody z kořene do nadzemní části rostliny Výdej vody rostlinou
23 Vodní potenciály v půdě a v jednotlivých částech rostliny
24 Vodní potenciály systému půda rostlina - atmosféra
25 Bod trvalého vadnutí (Permanent Wilting Point - PWP) Nemůže-li už rostlina snížit svůj vodní potenciál pod hodnotu vodního potenciálu půdy, trvale vadne, tj. nevrací se do původního stavu ani v noci, ani je-li chráněna před výparem. Vzemědělství a pedologii se považuje za konvenční normu PWP vodní potenciál půdy -1,5 MPa.
26 Příjem a pohyb vody kořenem Příjem vody kořeny. Schematicky znázorněn řez kořenem a tok vody apoplastem (a) a symplastem (s). Apoplastický příjem vody naráží na Caspariho proužky v endodermis kořene, které brání apoplastickému toku vody. V těchto místech veškerý tok vody prochází symplastem (upraveno dle Sinauer 2001).
27 Pohyb vody v pletivech rostlin
28 Pohyb vody v pletivech rostlin
29 Příjem a pohyb vody kořenem bývá rozdělován do etap: 1. Bobtnání buněčné stěny kořenového vlásku. 2. Osmotický příjem vody z buněčné stěny do protoplazmy a centrální vakuoly. 3. Pohyb vody z buněk pokožky do buněk korového parenchymu. 4. Příjem vody z buněk korového parenchymu dřevním parenchymem. 5. Pohyb vody z dřevního parenchymu do cév (trachejí), případně cévic (tracheid).
30 Endodermální skok Poměrně nízkým vodním potenciálem v endodermální buňce ve směru k vnějším partiím kořene (např. -0,33 MPa) může endodermální buňka nasávat vodu z přilehlých částí primární kůry. Na druhé straně vysoký vodní potenciál ve směru ke středu kořene (např. -0,01 MPa) umožňuje předávat vodu buňkám pericyklu a zabraňuje výdeji vody z centrálního válce.
31 Vedení vody z kořene do nadzemní části rostliny Voda do rostliny vstupuje přes kořeny a její pohyb v rostlině, zvláště xylémem, je zabezpečen 2 způsoby: 1. Transpiračním proudem 2. Kořenovým vztlakem
32 Schéma pohybu vody v rostlině. Příjem, vedení a výdej vody rostlinou transpirační proud. Příjem vody z půdy kořenovým vlášením na základě rozdílu vodního potenciálu mezi kořenem a okolní půdou, vedení vody rostlinou na základě rozdílu vodního potenciálu a výdej vody listem na základě rozdílu tlaku vodní páry v listu a v okolní atmosféře (orig. Kincl a Krpeš 1994).
33 Vodní tok v rostlině. Xylémovým hromadným tokem voda stoupá, částečně se floémovým tokem vrací s rozpuštěnými látkami směrem ke kořeni (upraveno dle Sinauer 2001).
34 Transpirační proud Na základě efektu transpirace se vytváří v rostlinném těle gradient vodního potenciálu mezi kořenem a listy, což umožňuje difúzní pohyb vody a v ní rozpuštěných látek. Pohyb probíhá bez spotřeby metabolické energie.
35 Kořenový vztlak Uplatňuje se při nevhodných podmínkách pro transpiraci (při vysoké relativní vzdušné vlhkosti, u stromů vpředjaří před vytvořením listové plochy). Důležité jsou dobrá dostupnost vody vpůdě a vhodné podmínky pro aktivní příjem živin. Je velice energeticky náročný. Projevem kořenového vztlaku je ronění mízy vpředjaří nebo vytlačování vody přes hydatody v listech (gutace).
36 Výdej vody rostlinou ve formě vodní páry - transpirací, někdy i ve formě kapalné - gutací.
37 Gutace Gutace je projevem kořenového vztlaku při specifických teplotních a vlhkostních podmínkách. Jedná se o výdej vody ve formě vodních kapek tvořících se na okrajích listů. Nastává u listů zvláštními, průduchům podobnými útvary hydatodami.
38 Transpirace Transpirace je výdej vody ve formě vodní páry vně listů do okolní atmosféry. Je hnací silou příjmu vody a jejího pohybu v rostlině (transpirační proud). Transpirace probíhá na základě vysokého gradientu vodního potenciálu mezi vodou v listech a vodou (vodní párou) v hraniční vrstvě vzduchu přiléhající k povrchu listu. transpirace stomatární a transpirace kutikulární
39 Řez listem. Cesta vodní páry průduchy ven z listu. Přítok vody do listu se děje xylémovými svazky cévními. Proti výměně vodní páry z listu do okolní atmosféry dochází k opačnému toku CO 2 do listu. Ve schématu jsou naznačené jednotlivé odpory pro výdej vody do okolního vzduchu jako jsou odpory průduchů (rs), kutikulární odpory a odpory hraniční vrstvy vzduchu (upraveno podle Taize a Zeigera 2002).
40 Rychlost transpirace a faktory, které ji ovlivňují = výdej vody za jednotku času na jednotku plochy listu. Je úměrná gradientu tenze vodní páry a nepřímo úměrná sumě difúzních odporů. Je ovlivňována morfologicko anatomickými vlastnosti listů, fyziologickým stavem rostlin, faktory vnějšího prostředí.
41 Otevírání a zavírání průduchů hydroaktivní reakce průduchů hydropasivní reakce průduchů fotoaktivní reakce průduchů vliv ABA a dalších fytohormonů Zjednodušený mechanismus zavírání a otevírání průduchů. Při zavřených průduchách se do svěracích buněk přijímá voda a ionty Cl-, K+, tím se zvyšuje turgor svěracích buněk a průduchy se otevírají. Při ztrátě vody a iontů se průduchy zavírají (upraveno dle Sinauer 2001).
42 Hospodaření rostliny s vodou Efektivita využití vody (anglický termín: Water Use Efficiency, zkratka WUE) Transpirační koeficient
43 Příklad spotřeby vody vybranými zemědělskými plodinami. Efektivita využití vody - suchá hmotnost (s.h.) vytvořené sušiny vztažená na jednotku vytranspirované vody (Water Use Efficiency WUE), spotřeba vody (g) na vytvoření jednotky sušiny (g). Průměrná evapotranspirace (ET) za sezónu.
44 Vodní bilance rostliny = vzájemný vztah mezi současným příjmem a výdejem vody rostlinou Závisí také na mohutnosti kořenového systému a velikosti listové plochy podmiňující transpiraci. Oddálení dehydratace Větším příjmem nebo snížením výdeje vody Faktory omezující ztrátu vody rostlinami: snížení vodivosti průduchů, rolování listů, snížení listové plochy, listy s trichomy připomínající dlouhá vlákna, listy lesklé, stříbrné, ostnité, úzké, nebo dužnaté.
45 Reakce rostliny na vodní stres vysoký poměr biomasy kořenů k nadzemní části, příznaky nedostatku vody se projevují na rostlinách snížením turgescence listů, příznakem dlouhodobého nedostatku vody je žloutnutí listů až do jejich následného opadu, urychlené stárnutí listů vedoucí až k jejich opadu je důležitý adaptivní mechanismus k suchu stromů a keřů z hlediska zachování jejich životnosti, silný nedostatek vody má za následek odumírání vzrostných vrcholů, plody jsou vlivem sucha často malé, drobné, deformované a mají špatnou kvalitu, odolnost rostlin k vodnímu stresu v různých fázích jejich vývoje není stejná.
46 Adaptace rostliny na sucho Rostliny mají řadu obranných schopností, jak se suchu buď vyhnout, tolerovat jej nebo oddálit jeho nepříznivé působení. Pro vyhnutí se působení sucha, je nejdůležitější schopnost rostlin ukončit svůj vegetační cyklus dříve, než perioda sucha nastane. Pro toleranci rostlin k dehydrataci jsou nejdůležitější udržení turgoru a tolerance protoplazmy k dehydrataci. Hlavním mechanismem udržení turgoru je osmotické přizpůsobení. Tolerance protoplazmy k dehydrataci souvisí se schopností buněčných membrán odolávat vysokému stupni odvodnění cytoplazmy. Pro oddálení působení sucha jsou nejdůležitější morfologické a anatomické adaptace kořenového systému (bohaté rozvětvení, xerofytní charakter) a nadzemní části rostliny (změny v počtu, velikosti a orientaci listů, tloušťce kutikuly, počtu a umístění průduchů).
47 Schéma osmotického přizpůsobení k vodnímu stresu. Osmotické př izpů sobení Turgor R ů st Fotosyntéza Sušina Rozpustné látky Nejcitlivější na vodní stres je dlouživý růst a pak fotosyntéza. Po zastavení růstu se hromadí ve stávajícím objemu buněk jako produkty fotosyntézy rozpustné látky, které snižují osmotický potenciál buněk a tím pomáhají udržovat turgor buněk. Dostatečná turgescence buněk je podmínkou pro dlouživý růst (Zámečník orig.).
48 Vodní provoz rostliny ve vztahu k fyziologickým funkcím Nejcitlivější z fyziologických funkcí na mírný deficit vody je dlouživý růst. Při dalším poklesu vodního deficitu se ztrácí turgor (začátek vadnutí), zavírají se průduchy a klesá rychlost fotosyntézy. Při silnějším vodním stresu (při vodním potenciálu -0,2 až -0,8 MPa) dochází k významným biochemickým změnám v rostlinách. Aktivita některých enzymů stoupá (např. hydrolázy), dalších klesá (např. nitrátreduktázy). Zvyšuje až čtyřicetkrát koncentrace kyseliny abscisové. Významnou změnou při dalším poklesu vodního potenciálu je až stonásobné zvýšení koncentrace aminokyseliny prolinu. Při hluboké dehydrataci dochází k poškození membrán buněk a rostliny následkem toho odumírají.
49 Schéma teoreticky možných typů denního chodu transpirace (podle Stockera 1956 a Slavíka et al. 1965). Křivka 1: průduchy trvale otevřeny, intenzita transpirace (IT) je úměrná výparnosti; 2: polední deprese IT přechodným uzavřením průduchů, průduchy jsou v noci uzavřeny; 3: kolem poledne jsou průduchy úplně uzavřeny; 4: průduch stále uzavřeny, kutikulární transpirace úměrná výparnosti; 5: polední deprese kutikulární transpirace, průduchy jsou stále uzavřeny; 6: trvalé snížení kutikulární transpirace, způsobené vodním deficitem vzniklým v dopoledních hodinách; 7: IT téměř nulová při trvalém silném vodním deficitu. Poznámka: Křivky jsou asymetrické, maxima transpirace bývají až popoledni. V: východ slunce, Z: západ slunce, P: poledne.
50 Zákon Zalenského Čím výše je list postaven na stonku, tím má v porovnání s níže postavenými listy nižší obsah volné vody. U svrchních listů je koncentrace buněčné šťávy a celkově osmotická koncentrace značně vyšší než u listů spodních. Při vadnutí svrchní listy odebírají vodu spodním listů; průduchy svrchních listů zůstávají déle otevřeny a fotosyntéza u nich ustává později vrchní listy se vyznačují intenzivnější fotosyntézou a transpirací.
VODNÍ REŽIM ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1
VODNÍ REŽIM ROSTLIN Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1 Význam vody pro rostlinu: Rozpouštědlo, transport látek. Účastní se fotosyntézy a dýchání. Termoregulační
VíceFyziologie rostlin - maturitní otázka z biologie (3)
Otázka: Fyziologie rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Isabelllka FOTOSYNTÉZA A DÝCHANÍ, VODNÍ REŽIM ROSTLINY, POHYBY ROSTLIN, VÝŽIVA ROSTLIN (BIOGENNÍ PRVKY, AUTOTROFIE, HETEROTROFIE) A)VODNÍ REŽIM VODA
VíceVlastnosti vody. Voda má jednoduché chemické složení (H 2 O) Kyslík s vodíkem je spojen kovalentní vazbou polárního charakter.
Vlastnosti vody Voda má jednoduché chemické složení (H 2 O) δ - δ - H O H δ + δ + Kyslík s vodíkem je spojen kovalentní vazbou polárního charakter vodíkové vazby vodíkové můstky δ - δ + δ - δ + δ - δ+
VíceObsah vody v rostlinách
Transpirace 1/39 Obsah vody v rostlinách Obsah vody v protoplazmě (její hydratace) je nezbytný pro normální průběh životních funkcí buňky. Snížení obsahu vody má za následek i omezení životních dějů (pozorovatelné
VíceVodní režim rostlin. Úvod Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy, lišejníky, kapradiny, vyšší rostliny) a homoiohydrické.
Vodní režim rostlin Úvod Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy, lišejníky, kapradiny, vyšší rostliny) a homoiohydrické. Obsah vody, RWC, vodní potenciál a jeho komponenty: charakteristika,
VíceVodní režim rostlin. Obsah vody, RWC, vodní potenciál a jeho komponenty: Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy,
Vodní režim rostlin Úvod Klima, mikroklima Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy, lišejníky, kapradiny, vyšší rostliny) a homoiohydrické. Obsah vody, RWC, vodní potenciál a jeho
VíceTransport živin do rostliny. Radiální a xylémový transport. Mimokořenová výživa rostlin.
Transport živin do rostliny Radiální a xylémový transport. Mimokořenová výživa rostlin. Zóny podél kořene, jejich vztah s anatomií a příjmem živin Transport iontů na střední vzdálenosti Radiální transport
VíceVodní provoz rostlin
Vodní provoz rostlin Univerzita 3. věku, 2013 Jana Albrechtová OSNOVA 1) Anatomie: stavba cévních svazků xylém a floém 1) Význam vody pro rostliny, Adaptace rostlin při přechodu na souš 3) Mechanizmy pohybu
VíceBiologie 31 Příjem a výdej, minerální výživa, způsob výživy, vodní režim
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 31 Příjem a výdej, minerální výživa, způsob výživy, vodní režim Ročník
VíceVodní provoz rostlin. Univerzita 3. věku, 2013. Jana Albrechtová
Vodní provoz rostlin Univerzita 3. věku, 2013 Jana Albrechtová OSNOVA 1) Anatomie: xylém a floém, transport 2) Význam vody pro rostliny, Adaptace rostlin při přechodu na souš 3) Obsah vody v rostlinách
VícePrůduchy regulace příjmu CO 2
Průduchy regulace příjmu CO 2 Průduchy: regulace transpiračního proudu / výměny plynů transpiration photosynthesis eartamerica.com Průduchy svěrací buňky - zavírání při ztrátě vody (poklesu turgoru) -
VíceŽivot rostlin (i ostatních organismů) je neoddělitelně spjat s vodou stálou a nenahraditelnou složkou rostlinného těla. první rostliny vznikly ve vodním prostředí, kde velmi dlouho probíhala jejich evoluce;
VíceRostlinná buňka jako osmotický systém
Rostlinná buňka jako osmotický systém Voda se do rostlinné buňky i z ní pohybuje pouze pasivně, difusí. Hnací silou difuse vody jsou rozdíly tzv. vodního potenciálu ( ). Vodní potenciál je chemický potenciál
VíceTransport v rostlinách. Kateřina Schwarzerová Olga Votrubová
Transport v rostlinách Kateřina Schwarzerová Olga Votrubová Transport v rostlinách Rostlinou jsou transportovány především následující látky: Voda: přijímána většinou kořeny Minerální látky: obvykle přijímány
VíceBiologie. Pracovní list č. 6 žákovská verze Téma: Transpirace u rostlin. Lektor: Mgr. Naděžda Kurowská. Student a konkurenceschopnost
www.projektsako.cz Biologie Pracovní list č. 6 žákovská verze Téma: Transpirace u rostlin Lektor: Mgr. Naděžda Kurowská Projekt: Reg. číslo: Student a konkurenceschopnost CZ.1.07/1.1.07/03.0075 Teorie:
VíceSTANOVENÍ VODNÍHO POTENCIÁLU REFRAKTOMETRICKY
Úloha č. 1 Stanovení vodního potenciálu refraktometricky - 1 - STANOVENÍ VODNÍHO POTENCIÁLU REFRAKTOMETRICKY VODNÍ POTENCIÁL A JEHO SLOŽKY Termodynamický stav vody v buňce můžeme porovnávat se stavem čisté
VíceVAKUOLY - voda v rostlinné buňce
VAKUOLY - voda v rostlinné buňce Úvod: O vakuole: Vakuola je membránová struktura, která je součástí většiny rostlinných buněk. Může zaujímat 30-90% objemu buňky. Vakuola plní v rostlinné buňce mnoho důležitých
VíceÚvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO. Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části
Úvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části příjem vody a živin + ukotvení fotosyntéza rozmnožovací potřeba struktur
VíceVodní provoz rostlin. Příjem + vedení + výdej vody Stav a funkce vody v rostlinách. Přednáška Fyziologie rostlin MB130P74
Rostlina a voda Adaptace rostlin nutné pro přechod na souš Důležité vlastnosti vody Vodní potenciál a jeho složky mechanismy pohybu vody v rostlinném těle příjem vody kořeny transport vody xylémem výdej
VícePletiva krycí, vodivá, zpevňovací a základní. 2/27
Pletiva krycí, vodivá, zpevňovací a 1. Pletiva krycí (pokožková) rostlinné tělo vyšších rostlin kryje pokožka (epidermis) je tvořená dlaždicovitými buňkami těsně k sobě přiléhajícími, bez chlorofylu vnější
VíceFOTOSYNTÉZA Správná odpověď:
FOTOSYNTÉZA Správná odpověď: 1. Mezi asimilační barviva patří 1. chlorofyly, a) 1, 2, 4 2. antokyany b) 1, 3, 4 3. karoteny c) pouze 1 4. xantofyly d) 1, 2, 3, 4 2. V temnostní fázi fotosyntézy dochází
VíceROSTLINNÁ FYZIOLOGIE OSMOTICKÉ JEVY
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
VíceRostlina a voda. Přednáška Fyziologie rostlin MB130P74. Katedra experimentální biologie rostlin, Z. Lhotáková
Rostlina a voda Rostlina a voda Adaptace rostlin nutné pro přechod na souš Důležité vlastnosti vody Vodní potenciál a jeho složky mechanismy pohybu vody v rostlinném těle příjem vody kořeny transport vody
VíceVodní režim rostlin. Transport vody v xylemu. Kohezní teorie. Transport půda-rostlina-atmosféra. Metody měření. Kavitace
Vodní režim rostlin Transport vody v xylemu Transport půda-rostlina-atmosféra Kohezní teorie Kavitace Metody měření Longitudinální transport v systému půda-rostlina-atmosféra Hnací síla gradient vodního
VíceVladimír Vinter
Epidermis Epidermis (pokožka stonků, listů a reprodukčních orgánů) je tvořena většinou jednou vrstvou buněk bez intercelulár. Buňky pokožky jsou nejčastěji izodiametrického tvaru, mohou být ale i nepravidelné
VíceAUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN
Otázka: Výživa rostlin, vodní režim rostlin, růst a pohyb rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Cougee AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN 1. autotrofní způsob
VíceMěření odporu transportních cest, stupně jejich integrace a embolizace
Měření odporu transportních cest, stupně jejich integrace a embolizace Vít Gloser Cvičení z fyziologie rostlin pro pokročilé Základní principy xylémového transportu vody (1) Tok vody v xylému je možný
VíceStomatální vodivost a transpirace
Vodní režim rostlin Stomatální vodivost a transpirace Vliv faktorů prostředí - obecně Změny během dne Interakce různých faktorů Aklimace Adaxiální a abaxiální epidermis Ontogeneze Matematické modelování
Víceontogeneze listu zpočátku všechny buňky mají meristematický charakter, růst všemi směry (bazální, marginální a apikální meristémy listu)
Anatomie listu ontogeneze listu epidermis mezofyl vaskularizace vliv ekologických podmínek na stavbu listů listy jehličnanů listy suchomilných rostlin listy vlhkomilných rostlin listy vodních rostlin opadávání
VíceFyziologie rostlin Letní semestr Vodní provoz rostlin
Fyziologie rostlin Letní semestr 2013 Vodní provoz rostlin Vodní provoz rostlin Stav a funkce vody v rostlinách Příjem + vedení + výdej vody Vlastnosti vody významné pro rostliny (1) Průhlednost: propustnost
VíceClivia miniata, Acorus calamus)
Apoplastické bariéry pro transport iontů a vody v kořeni Kateřina Macháčová Dráhy centripetálního transportu vody a minerálních látek kořenem (http://www.unibayreuth.de/department s/planta/research/steudle/steu3.htm)
VíceSTANOVENÍ OSMOTICKÉHO POTENCIÁLU METODOU HRANIČNÍ PLAZMOLÝZY
Úloha č. 2 Stanovení osmotického potenciálu metodou hraniční plazmolýzy - 1 - STANOVENÍ OSMOTICKÉHO POTENCIÁLU METODOU HRANIČNÍ PLAZMOLÝZY OSMOTICKÉ JEVY V ROSTLINNÉ BUŇCE Předpokladem uskutečňování normálních
VíceNázev: VNITŘNÍ STAVBA KOŘENE
Název: VNITŘNÍ STAVBA KOŘENE Autor: PaedDr. Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: ekologie Ročník: 2. a 3. (1. ročník vyššího
VíceMeteorologické faktory transpirace
Člověk ve svém pozemském a kosmickém prostředí Zlíč 17. - 19. květen 2016 Meteorologické faktory transpirace Ing. Jana Klimešová Ing. Tomáš Středa, Ph.D. Mendelova univerzita v Brně Vodní provoz polních
VíceFyziologické a anatomické přizpůsobení sazenic na stres suchem - metody studia stresu
Fyziologické a anatomické přizpůsobení sazenic na stres suchem - metody studia stresu Doc. Roman Gebauer; Ing. Roman Plichta, Ph.D.; Doc. Josef Urban Fakulta lesnická a dřevařská, Ústav lesnické botaniky,
VíceVodní režim rostlin. Transpirace. Energetická bilance listu. Fickovy zákony Hraniční vrstva Kutikula Průduchy
Vodní režim rostlin Transpirace Energetická bilance listu Fickovy zákony Hraniční vrstva Kutikula Průduchy Energetická bilance listu Zdroje energie: krátkovlnné sluneční záření dlouhovlnné záření emitované
Více7/12. Vlhkost vzduchu Výpar
7/12 Vlhkost vzduchu Výpar VLHKOST VZDUCHU Obsah vodní páry v ovzduší Obsah vodní páry závisí na teplotě vzduchu Vzduch obsahuje vždy proměnlivé množství vodních par Vodní pára vzniká ustavičným vypařováním
VícePodmínky a zdroje. Michal Hejcman
Podmínky a zdroje Michal Hejcman Úplná energetická bilance porostu Q N =I k +I d -I e -λ*e-h-p-f+r Q N je čistý příjem energie do porostu I k - iradiace(ozářenost) ve viditelném a UV spektru, v noci je
VíceRostlinná pletiva. Milan Dundr
Rostlinná pletiva Milan Dundr Pletiva soubory buněk vykonávají stejné funkce přibližně stejný tvar a velikost Rozdělení pletiv - podle tvaru buněk a tloustnutí bun. stěny PARENCHYM tenké buněčné stěny
VíceIng. Matěj Orság Vodní bilance rychle rostoucích dřevin
Ing. Matěj Orság Vodní bilance rychle rostoucích dřevin 16. května 2013, od 9.00 hod, zasedací místnost děkanátu AF (budova C) Akce je realizována vrámci klíčové aktivity 02 Interdisciplinární vzdělávání
VíceVodní provoz rostlin
Vodní provoz rostlin Poikilohydrie Homoiohydrie Primární a sekundární poikilohydrie stélkaté rostliny + ca 1000 druhů kapraďorostů a krytosemenných Vyrovnaný obsah vody v pletivech turgidita buněk (až
VíceVodní režim rostlin. Transport kapalné vody
Vodní režim rostlin Transport kapalné vody Transport vody přes membránu Příjem vody kořenem Radiální transport vody v kořenech Kořenový vztlak Příjem vody nadzemníčástí Základní charakteristiky transportu
Více2. Nedostatek dusíku v půdě se projevuje: a) bledě zelenou barvou listů b) rychlým růstem c) zkrácením vegetačního růstu
FYZIOLOGIE ROSTLIN pracovní list 1 1. Biogenní prvky jsou: a) nezbytné pro život rostliny b) makrobiogenní a mikrobiogenní c) jen C, O, H, N 2. Nedostatek dusíku v půdě se projevuje: a) bledě zelenou barvou
VíceProtimrazová ochrana rostlin
Protimrazová ochrana rostlin Denní variabilita teploty Každý den představuje sám o sobě jedinečnou vegetační sezónu Denní teplota Sluneční záření Vyzářená energiedlouhovlnná radiace Východ slunce Západ
Víceumožňují enzymatické systémy živé protoplazmy, nezbytný je kyslík,
DÝCHÁNÍ ROSTLIN systém postupných oxidoredukčních reakcí v živých buňkách, při kterých se z organických látek uvolňuje energie, která je zachycena jako krátkodobá energetická zásoba v ATP, umožňují enzymatické
VíceVznik dřeva přednáška
Vznik dřeva přednáška strana 2 2 Rostlinné tělo a růst strana 3 3 Růst - nejcharakterističtější projev živých organizmů - nevratné zvětšování hmoty či velikosti spojené s činností živé protoplazmy - u
VíceVakuola. Dutina uvnitř protoplastu, která u dospělých buněk zaujímá 30 až 90 % jejich
Vakuola Dutina uvnitř protoplastu, která u dospělých buněk zaujímá 30 až 90 % jejich objemu. Je ohraničená na svém povrchu membránou zvanou tonoplast. Tonoplast je součástí endomembránového systému buňky
VíceVyjádření fotosyntézy základními rovnicemi
FOTOSYNTÉZA Fotochemický proces, při němž fotosynteticky aktivní pigmenty v zelených částech rostlin přijímají energii světelného záření a přeměňují ji na energii chemickou. Ta je dále využita při biologických
Více5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku
5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku Zdroje dusíku dostupné v půdě: Amonné ionty + Dusičnany = největší zdroj dusíku v půdě Organický dusík (aminokyseliny, aminy, ureidy) zpracování
Více= soubor buněk, které jsou podobné nebo úplně stejné svým tvarem a svojí funkcí
Otázka: Rostlinná histologie Předmět: Biologie Přidal(a): TK Pletivo rostlin = histologie = soubor buněk, které jsou podobné nebo úplně stejné svým tvarem a svojí funkcí Rozdělení (podle stupně vývoje):
VíceStonek. Stonek příčný řez nahosemenná rostlina borovice (Pinus)
Stonek Stonek příčný řez nahosemenná rostlina borovice (Pinus) Legenda: 1 dřeň, 2 dřevo (xylém), 3 dřeňový paprsek, 4 pryskyřičný kanálek v xylému, 5 lýko (floém), 6 primární kůra, 7 pryskyřičný kanálek
VíceAutor: Katka www.nasprtej.cz Téma: pletiva Ročník: 1.
Histologie pletiva - soubory buněk v rostlinách Pletiva = trvalé soubory buněk, které konají stejnou funkci a mají přibliţně stejný tvar a stavbu rozdělení podle vzniku: - pravá kdyţ se 1 buňka dělí dceřiné
VíceÚvod do biologie rostlin Úvod PŘEHLED UČIVA
Slide 1a Slide 1b Systém Slide 1c Systém Anatomie Slide 1d Systém Anatomie rostlinná buňka stavba a funkce Slide 1e Systém Anatomie rostlinná buňka stavba a funkce buněčná stěna, buněčné membrány, membránové
VíceMoravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková. Tematická oblast. Biologie 22 Pletiva. Ročník 1. Datum tvorby 26.12.2012
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 22 Pletiva Ročník 1. Datum tvorby 26.12.2012 Anotace -pro učitele -stavba
VíceSešit pro laboratorní práci z biologie
Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Vegetativní orgány anatomie kořene autor: Mgr. Libor Kotas vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační
VíceRegulace růstu a vývoje
Regulace růstu a vývoje REGULACE RŮSTU A VÝVOJE ROSTLINNÉHO ORGANISMU a) Regulace na vnitrobuněčné úrovni závislost na rychlosti a kvalitě metabolických drah, resp. enzymů a genů = regulace aktivity enzymů
VíceDÝCHÁNÍ. uložená v nich fotosyntézou, je z nich uvolňována) Rostliny tedy mohou po určitou dobu žít bez fotosyntézy
Dýchání 2/38 DÝCHÁNÍ Asimiláty vzniklé v rostlinných buňkách fotosyntézou mají různé funkce: stavební, zásobní, enzymatické aj. Zásobní látky jsou v případě potřeby využívány (energie, uložená v nich fotosyntézou,
Více13. Fyziologie rostlin - vodní provoz
13. Fyziologie rostlin - vodní provoz VODA, VODNÍ PROVOZ Obsah vody: v % čerstvé, okamžité hmotnosti zdřevnatělé části max. 50 % (běl) bylinné stonky, listy 70-80 % vodní rostliny až 98 % plody, semena
VíceAnotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základy obecné botaniky. Materiál je plně funkční pouze s použitím
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základy obecné botaniky. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. kormus rinyofyty pletivo tkáň kořen stonek
VíceRostlinné orgány. Kořen (radix)
- jsou tvořeny soubory pletiv - vyznačují se určitou funkcí a stavbou Rostlinné orgány Rostlinné orgány vegetativní (vyživovací) kořen, stonek, list - funkce : zajištění výživy, růstu a výměny látek s
VíceMetody řízení závlahy ve sklenících a kontejnerovnách. Tomáš Litschmann
Metody řízení závlahy ve sklenících a kontejnerovnách Tomáš Litschmann Zásadní informace, nutné pro efektivní řízení závlahy Kolik vody rostliny spotřebují Kolik vody je v půdě (substrátu) Kolik vody dodává
VíceFOTOSYNTÉZA. Princip, jednotlivé fáze
FOTOSYNTÉZA Princip, jednotlivé fáze FOTOSYNTETICKÉ PIGMENTY - chlorofyl a modrozelený - chlorofyl b žlutozelený + karoteny, xantofyly žluté a oranžové zbarvení CHLOROFYL a, b CHLOROFYL a - nejdůležitější
VíceFYZIOLOGIE ROSTLIN Laboratorní práce č. 3
Téma: Vodní režim rostlin FYZIOLOGIE ROSTLIN Laboratorní práce č. 3 Pozn: Úkoly 1-3 vyhodnoťte po 24 hodinách až týdnu. Prodiskutujte výsledky nejprve teoreticky, poté srovnejte s výsledkem skutečným.
VíceLátky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.
KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE Látky jako uhlík, dusík, kyslík a voda v ekosystémech kolují. Energii se do ekosystémů dostává z vnějšku a opět z něj vystupuje. Základní podmínky pro život na Zemi. Světlo
VíceVEGETATIVNÍ ORGÁNY ROSTLIN
VEGETATIVNÍ ORGÁNY ROSTLIN 13 Soubory určitých pletiv vytvářejí u rostlin rostlinné orgány, a to buď vegetativního nebo generativního charakteru. Vegetativní orgány slouží rostlinám k zajištění růstu,
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
VíceRostlinná pletiva. Rostlinná pletiva se mohou dělit buď podle tloušťky buněčné stěny, nebo podle funkce.
Rostlinná pletiva 1. Všeobecná charakteristika Živočichové i rostliny jsou si v mnohém podobní. Živočichové i rostliny jsou složeny z buněk. Jednotlivé buňky se podle funkce a tvaru sdružují do tkání (u
VíceSíra. Deficience síry: řepka. - 0,2-0,5% SH, nedostatek při poklesu obsahu síranů pod 0,01% SH
Síra řepka - 0,2-0,5% SH, nedostatek při poklesu obsahu síranů pod 0,01% SH - toxicita není příliščastá (nad 4000 mg SO 4 2- l -1 ), poškození může vyvolat SO 2 (nad 1-1,5 mg m 3 1 ) fazol Deficience síry:
VíceNázev: Vodo, ztrácíš se?
Název: Vodo, ztrácíš se? Výukové materiály Téma: Vodní režim rostlin Úroveň: střední škola Tematický celek: Látky a jejich přeměny, makrosvět přírody Předmět (obor): biologie Doporučený věk žáků: 1. 4.
VíceRŮST = nevratné přibývání hmoty či velikosti rostliny spojené s fyziologickými pochody v buňkách
RŮST = nevratné přibývání hmoty či velikosti rostliny spojené s fyziologickými pochody v buňkách Fáze růstu na buněčné úrovni: zárodečná (embryonální) dělení buněk meristematických pletiv prodlužovací
VíceKATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE. 123TVVM transport vodní páry
KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE 123TVVM transport vodní páry TRANSPORT VODNÍ PÁRY PORÉZNÍM PROSTŘEDÍM: Ve vzduchu obsažená vodní pára samovolně difunduje do míst s nižším parciálním tlakem až
VíceVladimír Vinter
Embryo (zárodek) Vývoj embrya (embryogeneze) trvá různě dlouhou dobu (např. u pšenice 20-25 dnů). U některých rostlin jsou embrya zcela nediferencovaná, např. u orchidejí. Zygota je výrazně polární buňka
VíceKATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE. 123TVVM transport vodní páry
KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE 123TVVM transport vodní páry Transport vodní páry porézním prostředím: Tepelná vodivost vzduchu: = 0,0262 W m -1 K -1 Tepelná vodivost izolantů: = cca 0,04 W
VíceHořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku
Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán
VíceVodní režim rostlin. Regulace výměny plynů otevřeností. průduchů. Stomatální limitace rychlosti transpirace a rychlosti. Efektivita využití vody
Vodní režim rostlin Regulace výměny plynů otevřeností průduchů Stomatální limitace rychlosti transpirace a rychlosti fotosyntézy Efektivita využití vody Globální změna klimatu Antitranspiranty Regulace
VícePůda - 4 složky: minerálníčástice organickéčástice voda vzduch
Půda - 4 složky: minerálníčástice organickéčástice voda vzduch kameny a štěrk písek (částice o velikosti 2-0,05mm) prachovéčástice (0,05-0,002mm) jílovéčástice (méně než 0,002mm) F t = F m + F d F d =
VíceMendělejevova tabulka prvků
Mendělejevova tabulka prvků V sušině rostlin je obsaženo přibližně 45% uhlíku, 42% kyslíku, 6,5% vodíku, 1,5% dusíku a 5% minerálních prvků. Tzv. organogenní prvky (C, O, H, N) představují tedy 95% veškerých
VíceMorfologie a fyziologie rostlin, fotosyntéza - maturitní otázka z biologie
Morfologie a fyziologie rostlin, fotosyntéza - maturitní otázka z biologie Otázka: Morfologie a fyziologie rostlin, fotosyntéza Předmět: Biologie Přidal(a): Michaela - morfologie: věda zkoumající tvar
VíceROSTLINNÁ BUŇKA A JEJÍ ČÁSTI
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/OBBC LRR/OBB Obecná biologie Rostlinná pletiva I. Mgr. Lukáš Spíchal, Ph.D. Cíl přednášky Popis struktury a funkce rostlinných
VíceDOKONČENÍ PŘÍJEM ŽIVIN
DOKONČENÍ PŘÍJEM ŽIVIN Aktivní příjem = příjem vyžadující energii, dodává ji ATP (energie k regeneraci nosičů) Pasivní příjem = příjem na základě elektrochemického potenciálu (ve vnitřním prostoru převažuje
VíceKořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho
Sucho a degradace půd v České republice - 2014 Brno 7. 10. 2014 Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Vodní provoz polních plodin Ing. Jana Klimešová Ing. Tomáš Středa, Ph.D. Mendelova
VíceROSTLINNÁ PLETIVA KRYCÍ
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
Více4) Reakce rostlin k abiotickému stresu
2010 4) Reakce rostlin k abiotickému stresu a) Vodní deficit b) Zasolení a osmotické přizpůsobení a jeho role v toleranci k suchu a zasolení 1 Jenks M et al. (2005) Plant Abiotic Stress. Blackwell Publishing
Více1. ČÁST - TRANSPORTNÍ PROCESY
Učební text k přednášce Bi4060 na přírodovědecké fakultě MU v Brně. Určeno pouze ke studijním účelům. Autor textu Jan Gloser. 1. ČÁST - TRANSPORTNÍ PROCESY Předkové dnešních rostlin žijící v pravěkých
VíceÚvod do biologie rostlin Transport látek TRANSPORT. Krátké, střední, dlouhé vzdálenosti
Slide 1a TRANSPORT Krátké, střední, dlouhé vzdálenosti Slide 1b TRANSPORT Krátké, střední, dlouhé vzdálenosti Aktivní, pasivní Slide 1c TRANSPORT Krátké, střední, dlouhé vzdálenosti Aktivní, pasivní Kapalin,
VíceTRANSPORTNÍ PROCESY V ROSTLINÁCH
TRANSPORTNÍ PROCESY V ROSTLINÁCH 1 Příjem a transport vody Voda je základní složkou všech živých rostlin, nutnou pro udržení jejich struktury i funkcí. Naprostá většina transportních procesů v rostlinách
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/OBBC LRR/OBB Obecná biologie Rostlinná pletiva II. Mgr. Lukáš Spíchal, Ph.D. Cíl přednášky Popis struktury a funkce rostlinných
Více1. ČÁST - TRANSPORTNÍ PROCESY
Učební text k přednášce Bi4060 na přírodovědecké fakultě MU v Brně. Určeno pouze ke studijním účelům. Autor textu Jan Gloser. 1. ČÁST - TRANSPORTNÍ PROCESY Předkové dnešních rostlin žijící v pravěkých
VícePrezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Dynamický fluidní model membrány 2008/11
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Rozšiřuje přednášky: Stavba cytoplazmatické membrány Membránový
Více10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách
10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách Extrémní půdy: Kyselé Alkalické Zasolené Kontaminované těžkými kovy Kyselé půdy Procesy vedoucí k acidifikaci (abnormálnímu okyselení): Zvětrávání hornin
VíceFYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz
FYZIOLOGIE ROSTLIN Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz Studijní literatura: Hejnák,V., Zámečníková,B., Zámečník, J., Hnilička, F.: Fyziologie rostlin.
Vícekvantitativní změna přirůstá hmota, zvětšuje se hmotnost a rozměry rostliny rostou celý život a rychleji než živočichové
Otázka: Růst a vývin rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Verunka kvantitativní změna přirůstá hmota, zvětšuje se hmotnost a rozměry rostliny rostou celý život a rychleji než živočichové FÁZE RŮSTU lze
Více2. Otázky k zamyšlení
Úloha č. 3: Měření vodního a osmotického potenciálu psychrometricky 1. Co je to vodní potenciál (Ψ w ) systému půda(voda) rostlina atmosféra? Vodní potenciál Ψ w je definován jako aktivita vody v systému.
VíceROSTLINNÉ ORGÁNY - LIST
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
VíceCVIČENÍ 3: VODNÍ PROVOZ (POKRAČOVÁNÍ), MINERÁLNÍ VÝŽIVA. Pokus č. 1: Stanovení celkové a kutikulární transpirace listů analýzou transpirační křivky
CVIČENÍ 3: VODNÍ PROVOZ (POKRAČOVÁNÍ), MINERÁLNÍ VÝŽIVA Pokus č. 1: Stanovení celkové a kutikulární transpirace listů analýzou transpirační křivky Analýza transpiračních křivek, založená na vážení odříznutých
VíceStavba stonku. Stavba stonku
Stavba stonku Stonek je nadzemní část rostliny, která nese listy, pupeny a generativní orgány (květ, plod a semeno). Její další funkcí je ukládání zásob, zajištění transportu živin a případně má i funkci
VíceVodní režim rostlin. Transpirace. Energetická bilance listu Fickovy zákony Hraniční vrstva Kutikula Průduchy
Vodní režim rostlin Transpirace Energetická bilance listu Fickovy zákony Hraniční vrstva Kutikula Průduchy Energetická bilance listu Zdroje energie: krátkovlnné sluneční záření dlouhovlnné záření emitované
VíceBiologické základy péče o stromy II.
Biologické základy péče o stromy II. Ing. Jaroslav Kolařík, Ph.D. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 PLETIVA VODIVÁ - lýko
VíceNázev: Faktory ovlivňující rychlost transpirace
Název: Faktory ovlivňující rychlost transpirace Téma: Vodní režim rostlin Úroveň: střední škola Tematický celek: Látky a jejich přeměny, makrosvět přírody Výukové materiály Předmět (obor): biologie Doporučený
Více