GK ČR v Sankt Petersburgu (03/2015) Stručný profil Leningradské oblasti

Transkript

1 GK ČR v Sankt Petersburgu (03/2015) Stručný profil Leningradské oblasti

2 Úvod Leningradská oblast (dále LO ) je součástí Severozápadního federálního okruhu Ruské federace 1. Její rozloha činní 85,9 tis. km 2 a žije v ní cca 1,76 mil. obyvatel, z nichž 70,5% ve městech. Hlavním městem oblasti je Sankt- Petersburg (dále SPb ) 2, s kterým je hospodářství LO velmi těsně spjato. Oblast má velmi rozvinutý zpracovatelský průmysl. Mezi významné přírodní i surovinové zdroje patří různé písky pro stavební průmysl, dále fosfátové rudy, dřevo, rašelina a břidlice. LO je zajímavá svým umístěním (hraničí s EU /konkrétně s Finskem a Estonskem/, po území oblasti prochází významné mezinárodní dopravní koridory /návaznost na 9. evropský dopravní koridor/, tisíce kilometrů ropovodů a plynovodů, rozmístěny jsou zde 4 významné námořní přístavy 3 ), inovačním, průmyslovým a lidským potenciálem, stejně jako vysokou úrovní politické, sociální a ekonomické stability. V oblasti je podporován příliv investic prostřednictvím daňových pobídek. Další přednosti oblasti: Aglomerace s SPb, což dohromady představuje 7 mil. obyvatel (5% obyvatelstva a 5% maloobchodního obratu země); Vzdálenost od Moskvy 634 km, společně s Moskvou tak jde o aglomeraci 19 mil. osob (13% obyvatelstva a 23% maloobchodního obratu země); Dopravní infrastruktura 4, přístup k ruskému a evropskému trhu; Kvalifikované kádry (v oblasti se nachází 30 velkých i středně velkých vědeckých organizací, dvě vlastní vysoké školy a 30 fakult petrohradských vysokých škol, více jak 80 inovačních společností ve výrobní i naučně technické sféře); Poměrně dobře organizovaná infrastruktura pro rozmístění nových investic (systém jednoho okna, rozvinutý trh služeb pro byznys /B2B/, státní podpora investorů /daňové pobídky/, existence průmyslových zón a parků, dostupná energie prostřednictvím Leningradské JE, přičemž další JE výkonem 2GW je aktuálně ve výstavbě). Makroekonomický vývoj v roce 2014 Výsledky za rok 2014 naznačují, že v některých sociálně-ekonomických ukazatelích si oblast polepšila - zvýšil se obrat firem, pokračoval růst stavebních prací, stejně jako bytové 1 Součástí Severozápadního federálního okruhu jsou republiky Karélie a Komi, oblasti Archangelská, Kaliningradská, Leningradská, Murmanská, Novgorodská, Pskovská, Vologdská, dále Něněcký autonomní okruh a federální město Sankt Peterbrug. Okruh zaujímá cca 9,9% území RF (21x větší než ČR). 2 Historicky i politicky trvá snaha sjednotit řízení oblasti i města do jednoho administrativního centra. 3 Jedná se o mořské přístavy Primorsk, Ust-Luga, Vysock a Vyborg, které zajišťují přístup Ruska k Baltskému moři. Přes tyto přístavy je realizováno 17% objemu veškerého přepravovaného zboží (z/do Ruska) přes moře. 4 Doprava: železnice 3 tis. km (25% železnic v SZFO), automobilové silnice více jak 22,5 tis. km (15% v SZFO), 5 federálních tras (M10 Россия, М10 Скандинавия, М11 Нарва, М18 Кола a М20 Псков).

3 výstavby, obratu maloobchodu, jiné však zaznamenaly negativní vývoj. Významně vzrostla inflace, zhoršilo se finanční hospodaření podniků, výrazně zpomalila tempa růstu příjmů obyvatelstva. HRP 5 LO za rok 2014 nebyl doposud publikován, v roce 2013 představoval 653 mld. rublů. Objem průmyslové výroby LO vzrostl oproti 2013 nepatrně, a to jen o +0,1%. Došlo ke snížení těžby surovin (-15,9%) a poklesu výroby ve zpracovatelských odvětvích (-0,8%). Vzrostla naopak výroba a distribuce energií o +9,5. Ve zpracovatelských oborech růst zaznamenala chemická výroba (1,5x), výroba léků (+47%), nebo zpracování ropy (+24%). Nehledě na legislativní omezení dovozu potravin ze zemí EU, došlo paradoxně k poklesu průmyslového zpracování masa (-1,8x), produkce masných výrobků (-18%), plnotučné mlékárenské produkce (-15%), chleba, cukroví, tabákových výrobků (-12%). Celkem 2,5x poklesla výroba automobilů, kovových konstrukcí (-1,6x), suchých betonářských směsí (- 26%), výrobků z betonu pro stavebnictví (-13%), armatur pro energetiku (-10%). Ceny na průmyslové výrobky vzrostly za rok 2014 o +11,4%. Objem zemědělské výroby vzrostl za 12 měsíců o +1,3%, z toho živočišná výroba o +2,0%, rostlinná naopak poklesla o -0,1%. Ve stavebnictví, zejména v bytové výstavě si oblast připsala růst předaných do užívání nově postavených bytů o +17,9% (1,6 mil. m 2 plochy a 24,7 tis. m 2 bytů). V oblasti došlo ke snížení objemu přepravy zboží, konkrétně o -7%. Nejvíce na to mělo vliv snížení vnitřní vodní přepravy -29,3%. Nákladní kamionová přeprava naopak vzrostla o +26%. Inflace si připsala 11,5% růst. Další makroekonomické ukazatele oblasti za rok 2014 jsou uvedeny v příloze č. 1. Poměrně zajímavé je srovnání LO s ostatními regiony SZFO (i RF) na základě vybraných kritérií, ke kterým patří zejména podíl jednotlivých subjektů na tvorbě HDP RF, objemu investic do základního kapitálu a zahraničních investic, průměrného přijmu obyvatelstva (koupěschopnost), stavu veřejných financí (rozpočet a zadluženost) a zahraničního obchodu. Srovnání LO s dalšími subjekty federace a regiony SZFO (2012/2013) Ukazatele Mezi subjekty RF Mezi subjekty SZFO Tvorba HDP v rámci RF (2012) 19. místo 2. místo Tvorba HDP v rámci RF na 1 obyvatele (2012) 12. místo 4. místo Objem výroby zboží a služeb (2013) 21. místo 2. místo Objem výroby zboží a služeb na 1 obyvatele (2013) 17. místo 4. místo Objem investic do základního kapitálu (2013) 2. místo Objem investic do základního kapitálu na 1 obyvatele (2013) 13. místo 6. místo Objem zahraničních investic na 1 obyvatele (2013) 9. místo 4. místo Průměrný příjem na 1 obyvatele (2013) 62. místo 10. místo Výše příjmů konsolidovaného rozpočtu (2013) 23. místo 6. místo Dle nízké míry státní i municipální zadluženosti (2013) 11. místo 3. místo 5 HRP hrubý regionální produkt.

4 Vypracoval GK ČR v SPb na základě dostupných statistických dat 2012/2013. Hospodářství oblasti Průmyslová výroba se opírá o cca 360 středních a velkých podniků. Na tvorbě HRP se průmysl podílí z 90%. Na těžbu surovin připadá 2,6% výroby, na zpracovatelský průmysl 81,3%, na výrobu a distribuci elektrické energie, plynu a vody 16,1%. K nejvýznamnějším zpracovatelským oborům patří strojírenství, výroba automobilů, výroba lodí, chemický průmysl, papírenský a dřevozpracující průmysl, metalurgie a výroba stavebních materiálů. Struktura zpracovatelského průmyslu LO v roce 2013 Zdroj: Vláda LO V oblasti se nachází řada oborových clusterů, které se aktivně rozvíjejí: Cluster automobilového průmyslu který představuje (společně s SPb) se zhruba 500 tis. vyrobenými automobily ročně 25% ruské výroby. Zaměstnává 11 tis. osob. Mezi investory patří takové firmy jako CAT, FORD, NOKIAN TYRES, GESTAMP. Cluster medicínského, farmaceutického průmyslu a radiačních technologií, který společně s SPb zahrnuje 40 vědecko-naučných a organizací a 120 výrobních firem. Zaměstnává 46 tis. osob. Klíčovým projektem infrastruktury clusteru je Severozápadní nanotechnologické centrum. K významným subjektům clusteru patří ROSATOM nebo ROSNANO. Dopravně-logistický cluster s 2230 firmami. V roce 2013 objem přepraveného nákladu představoval 6,8 mil. tun. Mořské přístavy zajistily 17% veškeré námořní přepravy země. Dřevozpracující cluster stávající zásoby dřeva v oblasti představují více jak 800 mil. m 3. Cluster reprezentuje více jak 120 podniků dřevoobráběcího a papírenského průmyslu. Firmy zaměstnávají více jak 20 tis. osob. K významným investorům patří společnosti ИЛИМ, SWEEDWOOD, KNAUF. Cluster agrárního průmyslu oblast zaujímá 1. místo mezi regiony Ruska v produkci vajec a 1. místo v SZFO ve výrobě mléka. Cluster zahrnuje více jak 232 zemědělských podniků a 130 podniků potravinářského průmyslu.

5 Cluster stavebních materiálů zahrnuje více jak 90 výrobců stavebních materiálů. Zaměstnává 50 tis. osob. Ropný a chemický cluster daný obor představuje 2. nejvýznamnější exportní pozici. Zajišťuje 4,8% průmyslové výroby oblasti. Vedle rafinérie, ropných terminálů a překladišť, oblastí prochází 600 km ropovodů a 2,2 tis. km magistrálních plynovodů. K nejvýznamnějším firmám patří GAZPROM, ROSNĚFŤ a LUKOIL. Tyto clustery vznikají na bázi existujících podniků. Právě clusterová politika má být impulsem pro další rozvoj oblasti a zdrojem nárůstu HRP, který by měl v roce 2025 dosáhnout 2,3 bil. rublů (zhruba 4 násobek roku 2013). Zdroj: Vláda LO 10 nejvýznamnějších podniků oblasti dle tržeb v roce 2013: Název Specializace Tržby (mil. rublů) 1. Сибур Холдинг (СИБУР- Chemický a ropný průmysl / překládka Портэнерго, ООО) LPG a světlých ropných výrobků 2. Филип Моррис Ижора Tabákový průmysl / tabák ООО Ropný a plynárenský průmysl / "Киришинефтеоргсинтез" zpracování ropy 4. ЗАО "Форд Мотор Компани" Strojírenství / automobily Нокиан Шина Chemický a ropný průmysl / pneumatiky 6. Интернешнл Пейпер Dřevozpracující průmysl / papírenství Спецморнефтепорт Усть- Doprava a logistika / mořský přístav Луга Transněfti na přepravu ropy 8. Птицефабрика "Северная" Zemědělství / drůbežárna Концерн "Титан-2" Stavebnictví / výstavba objektů JE, TEC, ropného a chemického průmyslu 15959

6 10. ПГ Фосфорит Chemický a ropný průmysl / fosforečná hnojiva, krmné fosfáty Expert Severozápad ze dne Zahraniční obchod Leningradská oblast je po SPb druhým nejvýznamnějším operátorem zahraničního obchodu zbožím v SZFO. Přes LO bylo v roce 2014 realizováno 18,9% obratu SZFO, přičemž na oblast připadalo 30,2% exportu a 8,9% importu, v peněžním vyjádření tedy 19,7 (obrat), 15,5 (export) a 4,2 mld. USD (import). Oproti roku 2013 ze zahraniční obchod LO zvýšil o +7,7%, export o +15,7% a dovoz o -14,2%. Jen 1,3% zahraničního obchodu oblasti připadlo na země SNS. Oblast obchodovala se 156 zeměmi světa. Nejvíce své produkce LO vyvezla do Holandska (41,5% exportu), Singapuru (12%), Velké Británie (11%), Finska (6%) a USA (5,6%). Naopak nejvíce zboží ve finančním vyjádření se dovezlo z Německa (13,3%), Finska (9,7%), Číny (8,3%), Brazílie (7,6%) a Itálie (4,4%). K nejvýznamnějším dovozním položkám patřily potraviny a zemědělské suroviny, dále stroje, zařízení a dopravní prostředky, produkce chemického průmyslu. V exportu LO naopak s 84,2% dominovala ropa a ropná produkce, dále pneumatiky, výrobky z kovů, papír a výrobky ze dřeva. V roce 2014 došlo k výraznému propadu dovozů strojírenské produkce, a to o -34%. Komoditní struktura vývozu a dovozu z/do Leningradské oblasti 2014 v mil. USD Potravinářské výrobky, zemědělské suroviny (kromě textilního) Export z LO Import do LO % % 211,7 1,4 1468,3 34, Minerální výrobky 13057,4 84,2 77,1 1, Produkce chemického průmyslu, kaučuk 1168,7 7,5 618,8 14, Surové kůže a kožky, ušně, kožešiny a výrobky z nich 2,1 <0,1 2,4 <0, Dřevo a papírenské výrobky 569,6 3,7 177,2 4, Textil, textilní výrobky a obuv 16,2 0,1 119,9 2, Kovy a výrobky z nich 256,9 1,7 271,8 6, Stroje, zařízení a dopravní prostředky 138,4 0,9 1420,1 33, , Ostatní výrobky 91,8 0,6 76,2 1,8 Zdroj: Severo-západní celní ředitelství Federální celní služby RF Investice Leningradská oblast zaujímá 9. místo v RF a 2. místo v SZFO z hlediska získaného objemu investic. Aktuální investiční ratingy oblasti jsou dle FitchRatings BBB- s výhledem negativní a Standard&Poors BB+ s výhledem negativní.

7 Investice do základního kapitálu v mld. rublů ,3 190,9 269,3 304,8 330,1 235,5 104,2* Zdroj: Vláda LO, Výbor ekonomického rozvoje a investiční politiky Poznámka: * údaj Petrostat za 11 měsíců. Více jak polovina přímých investic vložených do oblasti v posledních letech šly na rozvoj dopravní infrastruktury. Příkladem je projekt plynovodu Severní potok, druhá větev ropovodu BTS, výstavba a rozšíření exportních přístavů Ust-luga (Усть-Луга), Primorsk (Приморск) a Vysock (Высоцк). V souladu se Strategií rozvoje ruské námořní přístavní infrastruktury do roku 2030 by se Baltský bazén měl stát hlavní mořskou branou Ruska pro export uhlovodíků (Ust-Luga) a minerálních hnojiv (Primorsk), stejně jako významným překladištěm kontejnerového přepravy (Ust-Luga a Vysock). Zahraniční investice / Přímé zahraniční investice v mil. USD / / / / / / 912 N Zdroj: Administrace LO, Výbor ekonomického rozvoje a investiční politiky Poznámka: N doposud nezveřejněný údaj. Zahraniční investice, které směřují do LO, jdou primárně do vysoce technologických zpracovatelských provozů. Uvést lze např. investice firem CATERPILLAR, FORD, NOKIAN TYRES, KRAFT FOODS. Ze stávajících projektů za zmínku stojí například výstavba koncernem SIEMENS závodu na výrobu plynových turbín s výkonem nad 60 MW. Norská firma JOTUN PAINTS pro změnu buduje lakovnu v Tosněnském rajónu, italská SERIOPLAST zahájila výstavbu závodu na výrobu plastických obalů. Dle hodnocení bývalého Ministerstva regionálního rozvoje RF byla LO absolutním lídrem, pokud jde o investiční přitažlivost ze všech severozápadních subjektů RF. Dle ratingové agentury EXPERT RA byla LO v minulém roce vyhlášena jako nejbezpečnější oblast z pohledu investičního rizika, a pokud jde o Partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) dosáhla LO v ratingu federálního centra PPP 7. místo ze všech subjektů federace. Oblast implementovala do legislativy všech 15 prvků regionálního investičního standardu ( Ten zahrnuje vytvoření jednoho kontaktního místa pro investory, zpracování Investiční strategie oblasti do roku 2025, vytvoření Investiční rady při gubernátorovi oblasti, přijetí oblastního zákona O režimu státní podpory organizací, provádějící investiční činnost na území LO, spuštění integrovaného systému, který umožňuje bezplatně v režimu on-line získat aktuální informaci o pozemcích, jejich možnostech využití, infrastruktuře, právní formě objektů apod. V LO byl vytvořen front-office, který funguje na principu jediného okna, jenž poskytuje investorům součinnost 6, v podobě výběru investičních lokalit (více jak 60 průmyslových zón /19 tis. m 2 greenfildů a více jak 150 tis. m 2 brownfieldů/ a zhruba 14 industriálních a průmyslových parků /4 státní/) 7, informační podpory v konzultacích s orgány státní moci, 6 Služba je neplacená. Proces představuje vypracování investorem standardního balíku dokumentů, následně dojde k jeho posouzení, přijetí řešení a podepsání kontraktu. Zahrnuje informace o míře státní podpory, informace o úrovni kádrů, a další svědectví, důležité pro realizaci investičního projektu. 7 Pro lepší orientaci vznikla interaktivní karta regionu s více jak 375 objekty. Na adrese: Agentura organizuje mj. prohlídku lokalit.

8 zajištění podpory v otázkách rozvoje infrastruktury 8. Front-office pracuje na bázi Agentury ekonomického rozvoje LO 9, která je podřízena Vládě oblasti. Investiční pobídky řeší především zákon č ze dne O režimu státní podpory organizacím, vykonávající investiční činnost na území Leningradské oblasti 10. Daňové pobídky mohou mít trvání od 4 do 8 let v závislosti od výše investic a oboru podnikání 11. V souladu s procedurou má oblast 35 kalendářních dní na posouzení, odsouhlasení a podpis smlouvy o režimu státní podpory příslušnému subjektu. Minimální objem investic představuje 300 mil. rublů (cca 5 mil. USD). V případě Lodejnopolského, Podporožského a Boksitogorského municipálních rajónů pro získání daňových úlev je dostatečná investice ve výši 50 mil. rublů (cca 820 tis. USD). Pobídky konkrétně znamenají snížení sazby daně ze zisku z 18% na 13,5% a daně z majetku z 2,2% na 0%. LO rovněž poskytuje snížené nájemné v případě užívání pozemku pro investice, který se nachází ve státním vlastnictví, a to na 6 let (postupné snížení nájmu od 30 do 90%). Bilaterální vztahy v ekonomické oblasti ČR udržuje s LO, která má velký ekonomický potenciál, dlouhodobě těsné vztahy. Důkazem je mj. přítomnost Generálního konzulátu ČR 12 v hlavním městě Leningradské oblasti Sankt Petersburgu. Koordinaci dvoustranných vztahů zajišťuje Společná pracovní skupina pro obchodně ekonomickou a vědeckotechnickou spolupráci mezi ČR a LO 13. Její poslední 10. zasedání se však konalo před 4 lety, a to v květnu Jak je patrné z přílohy č. 2, zahraniční obchod mezi ČR a Leningradskou oblastí klesl v roce 2014 o -12% a dosáhl 162,1 mil. USD. Český export do oblasti tak klesá již druhým rokem po sobě, import si naopak připsal +3,7%. Vzájemná bilance je poměrně vyrovnaná, s nepatrným deficitem pro ČR (-2,9 mil. USD). Pokud jde o komoditní strukturu, z ČR je do LO exportováno nejvíce energetické strojírenství, dále dopravní prostředky a jejich části, stejně jako strojírenské zařízení a stroje. Právě u posledních dvou skupin došlo v loňském roce k výraznějšímu propadu vývozu (-54% a -36,8%). Pokud jde o dovoz do ČR, zde dominují zejména výrobky z pryže, konkrétně pneumatiky (70,7 mil. USD), následované anorganickými chemikáliemi (8,3 mil. USD). 8 Zahrnuje analýzu možností inženýringového a dopravního zabezpečení lokality, cenu a pořádek pro přivedení k lokalitě potřebných komunikací, informace o tarifech apod. 9 ГКУ Агентство экономического развития Ленинградской области. 10 Закон от ОЗ «О режиме государственной поддержки организаций, осуществляющих инвестиционную деятельность на территории Ленинградской области». 11 Od 50 do 500 mil. rublů u vybraných rajónů 4 roky; jinak od 300 do 500 mil. rublů 4 roky; od 500 mil. do 3 mld. rublů 5 let; více jak 3 mld. rublů (kromě výroby automobilů, strojů a zařízení) 6 let, více jak 3 mld. rublů (v případě výroby automobilů, strojů a zařízení) 8 let. 12 Generální konzulát ČR (GK) působí v SPb od roku V jeho konzulárním obvodu se nacházejí všechny subjekty, jež jsou součástí Severozápadního federálního okruhu. V rámci GK působí představitel státní agentury na podporu obchodu CzechTrade. 13 Jedná se o regionální platformu Mezivládní komise, která poprvé zasedala v červnu Na české straně pracovní skupinu vede náměstek ministra dopravy ČR, na ruské straně vicegubernátor Leningradské oblasti.

9 Do LO směřovalo v roce 2014 jen z celkového českého exportu do RF. LO přitom nepochybně nabízí prostor pro výraznější přítomnost českých firem. Za pozornost stojí modernizace rafinérie v Kiriši, výstavba Baltského LNG na 8-10 mil. tun ročně (objem investic 7 mld. EUR), výstavba nových překladišť a terminálů, stejně jako dodávky technologicky sofistikovanějších obráběcích a tvářecích strojů pro strojírenské podniky (zejména loďařství), dále strojů pro papírenskou výrobu, budování autonomních energetických zdrojů pro výrobu elektrické energie a tepla do 50 MW, stejně jako dodávky technologií pro živočišnou a potravinářskou výrobu. V kontextu stávající nelehké ekonomické situace a přijatých legislativních opatření v posledních dvou letech, které výrazně omezují dovoz zahraničního zboží na ruský trh, je patrný rostoucí tlak na přímé investice, a tedy i lokalizaci výroby na místě.

10 Příloha č. 1 Základní makroekonomické ukazatele LO za rok % k 2013 RF % k 2013 Hrubý regionální produkt (mld. rublů) Obrat firem (mld. RUB v běžných cenách) 1641,7 112,3 - Index průmyslové výroby - 101,1 101,7 Objem výroby ve stavebnictví (mld. RUB) 98,1 109,7 95,5 Investice do základního kapitálu (mld. RUB) 1) 104,2 85,2 - Předáno do užívání nových obytných domů (tis. m 2 ) 1603,1 117,9 114,9 Objem zemědělské výroby (mld. RUB) 84,9 101,3 103,7 Objem výkonů dopravy (mld. RUB v běžných cenách) 99,2 113,1 - Objem služeb spojů (mld. RUB v běžných cenách) 4,3 97,0 - Obrat maloobchodu (mld. RUB) 268,8 100,3 102,5 Obrat veřejného stravování (mld. RUB) 11,6 97,9 - Počet obyvatel (mil. osob) 1, Průměrný počet pracujících v ekonomice (tis. osob) 2) ,2 101,3 Počet oficiálně nezaměstnaných (tis. osob) 3,8 92,4 96,2 Reálné důchody obyvatelstva 1) - 99,5 100,0 Průměrná nominální měsíční mzda (RUB) 1) ,1 109,5 Průměrná reálná měsíční mzda (RUB) - 100,4 101,9 Index spotřebitelských cen (%) 111,5-111,4 Zahraniční obchod zbožím (mil. USD) 19743,1 107,7 - z toho export 15511,0 115,7 - z toho import 4232,0 85,8 - saldo ,9 133,6 - Zdroj: Federální služba státní statistiky Sankt Petersburgu a Leningradské oblasti Poznámka: 1) data za 11 měsíců, 2) bez živnostníků.

11 Příloha č. 2 Zahraniční obchod zbožím RF, SZFO a Leningradské oblasti s ČR v mil. USD obrat zahraničního obchodu zbožím celkem, s ČR RF celkem RF s ČR SZFO celkem SZFO s ČR podíl SZFO na ZO ČR s RF LO celkem LO s ČR podíl LO na ZO ČR s RF RF celkem RF s ČR SZFO celkem SZFO s ČR podíl SZFO na CZ exportu LO celkem LO s ČR podíl LO na CZ exportu RF celkem RF s ČR SZFO celkem SZFO s ČR podíl SZFO na CZ dovozu LO celkem LO s ČR podíl LO na CZ dovozu 7, ,2 1,4% ,6 1,3% ,9 1,5% 14,0% 14715,4 154,4 1,8% ,3 1,2% ,4 17,5% 23180,5 150,7 0,7% 1,5% 14055,0 82,8 0,6% 1,7% z toho ruský dovoz, český export 4, , ,4 1,3% 39858,0 391,6 13,4% 4579,4 85,8 1,9% 2,9% ,6 1,5% 54655,2 610,9 1,1% 13,6% 7539,6 108,5 1,4% 2,4% 9170,0 72,0 0,8% 7,3% z toho ruský vývoz, import do ČR 3,2 0,2% RF s ČR SZFO s ČR LO s ČR +1, ,2 4885,0 10,8 0,2% 0,3% -2829,5 +61, ,2 1,4% 37196,5 789,3 2,1% 14,4% 10136,0 68,6 0,7% 1,2% saldo ČR -2581,8-397,7 +17, , ,3 1126,5 2,0% 20,7% 15640,9 42,2 0,3% 0,7% -945,1-515,6 +66, ,6 1,2% ,4 1,9% 20,2% 21103,8 202,1 2,0% , ,5 611,3 1,1% 12,4% 5131,6 136,8 2,7% 2,8% , ,5 1466,1 2,8% 27,4% 15972,2 65,3 0,4% 1,2% -428,8-854,8 +71, ,0 1,3% ,1 2,1% 19,2% 18326,2 183, ,7 1,7% 55586,6 625,2 1,1% 11,8% 4928,3 104,2 2,1% 2,0% ,3 1,1% 47940,2 1546,9 3,2% 25,9% 13397,9 79,5 0,6% 1,3% -665,6-921,7 +24,7 Zdroj: GK ČR v SPb na základě dat Severo-západního celního ředitelství Federální celní služby RF ,5 1,3% ,3 1,4% 14,4% 19743,1 162,1 0,8% ,0 1,7% 52874,0 670,6 1,2% 13,6% 4232,1 79,6 1,9% , ,1 782,7 1,5% 14,1% 15511,0 82,5 0,5% -263,5-112,1-2,9 Poznámka: Česká i ruská statistika ZO mezi ČR a RF se liší. Např. v roce 2014 vzájemný obrat dle českých údajů je o 1,7 mld. USD vyšší. Čísla uvedená v tabulce vycházejí z ruské statistiky.

12 Struktura českého dovozu a vývozu z/do Leningradské oblasti 2014 nad 1 mil. USD Dovoz z LO 21 Různé jedlé přípravky 1,3 1,6 0,01 28 Anorganické chemikálie; anorganické nebo organické sloučeniny drahých kovů, kovů vzácných zemin, radioaktivních prvků nebo izotopů Vývoz do LO mil. % * % ** mil. % * % ** 8,3 10,0 0,05 39 Plasty a výrobky z nich 2,0 2,5 0,05 40 Kaučuk a výrobky z něj 70,7 85,6 0,46 9,8 12,3 0,23 56 Vata, plsť a netkané textilie; speciální nitě; motouzy, šňůry, provazy a lana a výrobky z nich 59 Textilie impregnované, povrstvené, potažené nebo laminované; textilní výrobky vhodné pro průmyslové použití 4,0 5,0 0,10 7,1 8,9 0,17 69 Keramické výrobky 3,8 4,7 0,09 73 Výrobky ze železa nebo oceli 1,8 2,3 0,04 76 Hliník a výrobky z něho 2,5 3,1 0,06 84 Jaderné reaktory, kotle, stroje a mechanická zařízení; jejich části a součásti 85 Elektrické stroje, přístroje a zařízení a jejich části a součásti; přístroje pro záznam a reprodukci zvuku, přístroje pro záznam a reprodukci televizního obrazu a zvuku a části, součásti a příslušenství těchto přístrojů 87 Vozidla, jiná než kolejová, jejich části, součásti a příslušenství 90 Optické, fotografické, kinematografické, měřicí, kontrolní, přesné, lékařské nebo chirurgické nástroje a přístroje; jejich části, součásti a příslušenství Zdroj: GK ČR v SPb na základě dat Severo-západního celního ředitelství Federální celní služby RF Poznámky: * podíl na celkovém českém dovozu/vývozu z/do Leningradské oblasti; ** podíl na celkovém zahraničního dovozu/vývozu z/do Leningradské oblasti. 13,8 17,3 0,33 9,6 12,0 0,23 15,8 19,8 0,37 5,6 7,0 0,13