Program rozvoje Plzeňského kraje Odborná skupina EKONOMIKA

Transkript

1 Program rozvoje Plzeňského kraje Odborná skupina EKONOMIKA

2 Struktura Významnější zastoupení větších podniků 1 1,5 tis. zam. Úbytek malých a středních podniků (do 25 zam.) od r. 28 až v roce 211 U větších (nad 5 zam.) přírůstek Nejnižší přírůstek počtu subjektů mezi kraji Téměř polovina ekonomických subjektů nad 1 zam. v okrese PM v r. 211 Struktura ekonomických subjektů v okresech (malý: 1-49, střední 5-249, velký nad 25) Malý Střední Velký CELKEM Plzeňský kraj % 611 1% 119 1% % Domažlice 22 1% 69 11% 9 8% 298 1% Klatovy % 88 14% 13 11% % Plzeň-město % % 64 54% % Plzeň-jih 153 7% 5 8% 8 7% 211 7% Plzeň-sever % 53 9% 8 7% % Rokycany 128 6% 37 6% 7 6% 172 6% Tachov 28 9% 6 1% 1 8% 278 9%

3 v % v Kč Ekonomická výkonnost PK 3. místo mezi kraji Pokles: (běžné ceny!) Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele podle krajů ČR (v běžných cenách) Česká republika Hl. m. Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj 1 Vývoj hrubého domácího produktu v Plzeňském kraji (předchozí rok = 1) ,2 3,1 2,1 3,8 4,7 6,8 7 5,7 3,1 2,5 1, ,5-6 Plzeňský kraj Česká republika

4 HPH v mil. Kč, běžné ceny zaměstnanost (počet osob) Ekonomická výkonnost podle sektorů a odvětví Vývoj HPH a zaměstnanosti v Plzeňském kraji podle sektorů HPH - primér HPH - sekundér HPH - terciér zaměst. - primér zaměst. - sekundér zaměst. - terciér

5 Primér Vyšší podíl priméru na HPH i na zaměstnanosti oproti ČR (zemědělství a lesnictví) Vysoká lesnatost, těžba, zemědělstvívenkov (?) časné projevy ekonomické krize HPH již v r. 28. Opětovný růst zaměstnanosti rel. i absolutně. Mezi lety počet subjektů s převažující činností v zemědělství, lesnictví a rybářství vzrost o 1 76, tj. o 13,6 %.

6 Sekundér Vyšší zaměstnanost x horší pozice ekonomické výkonnosti sekundéru Nižší produktivita Zřetelnější projev krize pokles zaměstnanosti 29 (zpracovatelský průmysl, část. i stavebnictví). Pak mírný růst.

7 Terciér Výraznější pokles podílu zaměstnanosti až 21, pokračující pokles Významnější pokles počtu ekonomických subjektů v oblastech velkoobchodu, maloobchodu a služeb

8 v tis. Kč, na 1 obyv. Investice THFK prozatím nevykazuje výrazný pokles (chybí data 211) PK 4. místo (bez PHA). Průměr v PK 25 21: kraj se 2. nejvyšší hodnotou THFK/obyv. (po JM) I přes ekonomické ochlazení PZI rostou Minimální hodnota reinvestic v PK v PK pouze 16% PZI ostatní kraje: 35%-67% Koncentrace do PM: 64 % PZI ( pokles) DO: pouze 3 % THFK v krajích ČR 2-21 (v KČ, na 1 obyv.) Stav přímých zahraničních investic podle krajů ČR ČR ČR PH SČ JČ PL KV ÚL LI HK PA VY JM OL ZL MS Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

9 na 1 obyvatele v tis. Kč Export Vývoz jednotlivých krajů ČR v přepočtu na 1 obyvatele ČR Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj předpoklady - poloha, průmysl, zahraniční kapitál více než 9 % exportu PK do EU, z toho více než 6% do SRN Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj ekonomická krize pokles zahraniční poptávky v EU 1 Olomoucký kraj Zlínský kraj 5 Moravskoslezský kraj

10 Podniky se zahraniční účastí Téměř 5% průmyslových podniků v PK nejvíce v rámci ČR Zejména v příhraničních regionech (TC, DO) ČR, kraje Podíl (%) aktivních podniků pod průmysl tržní služby Index změny tržní průmysl služby ČR 22,3 28,9 18,3 25,2 129,6 137,7 PH 23,2 29,8 32, 39,3 128,4 122,8 SČ 24,2 32, 17, 23,4 132,2 137,6 JČ 33,4 38,8 13,2 18,4 116,2 139,4 PL 38,9 47, 14, 19,7 12,8 14,7 KV 3,4 41,3 16, 19,7 135,9 123,1 ÚL 28,4 36, 8,8 16,2 126,8 184,1 LI 21,4 26,5 7,3 11,9 123,8 163, HK 19,4 25,7 6,4 11, 132,5 171,9 PA 14, 22,5 6,9 13,6 16,7 197,1 VY 18,4 25,1 9,7 13,2 136,4 136,1 JM 2, 26,1 14,3 19,6 13,5 137,1 OL 16, 21,5 7,1 12,3 134,4 173,2 ZL 17, 19,4 1,2 12,9 114,1 126,5 MS 14, 22,5 5,4 13,4 16,7 248,1

11 Institucionální kapacity výzkumu a vývoje Růst počtu podnikatelských subjektů ve VaV v době ekonomické stagnace Souvislost s růstem objemu výdajů i počtu zaměstnaných ve VaV

12 Personální kapacity výzkumu a vývoje Růst počtu fyzických osob zaměstnaných ve VaV Většina zaměstnanců VaV v technických vědách Další růst kapacit v souvislosti s projekty VaVpI do roku 215 Dostatek personálních kapacit?

13 Výdaje na VaV Růst výdajů především v podnikatelském sektoru VaV Vývoj struktury výdajů v Plzeňském kraji

14 Výsledky VaV Nárůst počtu patentů a vzorů PK zlepšení postavení PK v ČR Odpovídá růstu výdajů a i personálních kapacit Nové VaVpI projekty do roku 215: 6 projektů v PK (4 ZČU, 1 LFUK, COMTES) Nároky na nové vědecké pracovníky, zajištění smluvního výzkumu

15 Spolupráce VŠ a podniků Minimální spolupráce (smluvního výzkumu) VŠ a podniků Většina soukromých prostředků na VaV je spotřebována v podnikatelském sektoru VaV

16 Zaměstnanost diferencovaný vývoj přírůstek 12,7 tis. zaměstnaných úbytek cca 6,4 tis. zaměstnaných především: zpracovatelský průmysl administrativní činnosti veřejná správa, sociální a zdravotnické služby Změny počtu zaměstnaných v PK Hlavní odvětví zaměstnanosti v PK 211 Zaměstnanost celkem (osoby) % Zemědělství, lesnictví a rybářství ,7% Zpracovatelský průmysl ,8% Stavebnictví ,% Obchod, doprava, ubytování a pohostinství ,8% Profesní, vědecké, technické a administrativní činnosti ,1% Veřejná správa a obrana, vzdělávání, zdravotní a sociální péče ,8%

17 Počet dosažitelných uchazečů na 1 volné pracovní místo Míra registrované nezaměstnanosti (%) Trh práce Nezaměstnanost v rámci ČR 2. nejnižší Volná pracovní místa úbytek v důsledku krize Vnitroregionální rozdíly Plzeň x Tachovsko Cizinci na trhu práce růst a pokles 7,8% v r. 21 Bavorsko otevřený trh práce podobné strukturální problémy jako PK Nezaměstnanost Vývoj počtu nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo v krajích ČR v letech Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínsky Moravskoslezský Celkem ČR Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínsky Moravskoslezský Celkem ČR

18 Kč/měs Mzdy PK celkem: Kč ( 4. nejvyšší průměrná mzda bez PHA) Specialisté: 32,9 tis. Kč (3.) Techničtí a odborní pracovníci: 27,1 tis. Kč (2.) Služby a prodej: 16,2 tis. Kč (2.) Medián mezd: 89,3% průměrné mzdy. Růst mezd ovlivněn: poklesem pracovní neschopnosti, snížení počtu zaměstnaných (většinou s nižšími příjmy) Průměrná mzda Česká republika Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihomoravský kraj Moravskoslezský kraj Plzeňský kraj Liberecký kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Královéhradecký kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Karlovarský kraj

19 Relativně dobrá sociální situace Příjmy domácností PK - třetí nejvyšší hodnota čistého disponibilního důchodu na obyvatele v r. 211 Poprvé pokles v r. 211 (meziročně -,5%) x inflace (v r. 211 : 1,9%) Nejvyšší růst cen: potraviny, bydlení+energie, zdraví Nízký podíl domácností v PK s příjmy pod Indexy životním spotřebitelských minimem cen (ročně) Míra inflace (%) Rok Úhrn Potraviny a nealk. nápoje Bydlení, voda, Zdraví Doprava Vzdělávání energie, paliva 2 3,9 1, 8,4 2,8 1,9 4,4 21 4,7 5,1 9,9 3,2,3 2,8 22 1,8-1,9 6,1 4,7-1,9 3,6 23,1-2,2 2, 4,,1 3, 24 2,8 3,4 3,5 3,1 2,2 2,6 25 1,9 -,3 4,1 7,6 1,4 2,3 26 2,5,8 6,3 4,7 1,6 3,5 27 2,8 4,7 3,4 3,6,4 2,4 28 6,3 8,1 1,3 31,4 2,3 2,7 29 1, -3,9 7,2-3,2-5,8 2,7 21 1,5 1,5 1,7 5,2 2,6 1, ,9 4,6 2,8 2,9 2,8 2, ,3 6,9 5, 9,3 2,8 2, ČDDD v krajích ČR 2-21 (v KČ, na 1 obyv.) Domácnosti pod životním minimem (v %) ČR PH SČ JČ PL KV ÚL LI HK PA VY JM OL ZL MS ČR PH SČ JČ PL KV ÚL LI HK PA VY JM OL ZL MS

20 tis. Kč na 1 obyvatele Kč na 1 obyvatele tis. Kč na 1 obyvatele Vývoj veřejných 25 Hodnota nekonsolidovaného dluhu územních rozpočtů podle krajů ČR (k ) rozpočtů Zadluženost veřejných rozpočtů nízká Veřejné investice ÚSC nadprůměrné, 1% pokles , (doprava pokles o 48%) Běžné výdaje PK nejvyšší, klíčový podíl školství, významný růst sociálních služeb Kapitálové výdaje územně samosprávných celků podle krajů ČR Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Kapitálové výdaje územně samosprávných celků podle krajů ČR odvětví doprava Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský