Excelence versus (?) expertíza: regionální aktivity univerzit v mezinárodním pohledu

Transkript

1 Excelence versus (?) expertíza: regionální aktivity univerzit v mezinárodním pohledu Jana Dlouhá Univerzita Karlova Centrum pro otázky ţivotního prostředí

2 Transformace VŠ obecné trendy (Kohoutek, 2009) Změny v letech : liberalizace, decentralizace, autonomie, výzkum Druhá fáze ( ) více studentů, méně financí nutnost řešit kvalitu pragmatismus & hnací síla znalostní společnosti Třetí období aţ do současnosti Boloňský proces přiblížení Z Evropě posuzování kvality výstupů

3 Role VŠ Ne jen produkce vzdělaných studentů a výsledků výzkumu (V & V) Třetí role univerzit: založena na interakci s jinými společenskými subjekty vytváření nejen lidského intelektuálního kapitálu, ale též sociálního kapitálu společnosti odklon od modelu čisté vědy aplikované v praxi Regional Sustainability Initiatives, Regionální centra expertízy (RCE), Sdílení zkušeností dobré praxe

4 Síť RCE Celosvětová síť RCE: v březnu 2011 ve světě již 85 RCE, z čehož 26 v Evropě Ve státech střední a východní Evropy 2 RCE, a to v Rusku (Fadeeva, 2011). Relativní uzavřenost univerzit vůči společenským procesům specifikem tohoto regionu. Souvisí s historickým vývojem včetně období transformace a snahou o dosažení příliš úzce definované excelence či odborné kvality.

5 Vertikální vazby Regionální centra expertizy v oblasti UR (RCE) (Fadeeva, 2010) Formální vzdělávání (Centra výzkumu) Univerzity Střední školy Univerzity Střední školy Příčné vazby Neformální vzdělávání Muzea Botanické zahrady Zoo Přírodní parky Místní samosprávy Základní školy Základní školy Horizontální vazby Komunity Media Podnikatelský sektor Nevládní organizace

6 Principy regionální spolupráce Regionální procesy směrem k udržitelnosti založeny na pěti principech (Mader, 2009): vůdcovství (leadership), spolupráci v sociálních sítích, participaci, procesech učení, výzkumu. Pokud jsou principy ve vzájemném spolupůsobení, synergický efekt na celkový dopad regionální spolupráce

7 Sociální učení Je definováno jako nedílná součást generativní společenské praxe v žitém světě (Cobb, Bowers, 1999). Znaky sociálního učení (Reed et al. 2010): probíhá na úrovni sociálních jednotek či komunit praxe transformační působení (na jedince i na společenské struktury) důležitá interakce (přímá, virtuální Web 2.0)

8 4 prvky procesu sociálního učení (Wals, 2007) Akce: předpokládá rozhodnutí (leadership); odpovědnost; kompetentní přístup Kooperace: participativní přístup; je ale také zdrojem napětí a rozporů Komunikace: podmínka sociálního učení, transfer zkušeností Reflexe: má za následek, že učení je transformováno do změny

9 Výzkumná reflexe Země střední a východní Evropy: obecně chybí výzkum reflexivní povahy hodnocení změn a inovací Např. výzkum v oblasti vzdělání (environmentální & VUR) na úrovni VŠ: ze 115 článků v International Journal of Sustainability in Higher Education za poslední 3 roky pouze 1 ½ článku podepsáno autory z regionu střední a východní Evropy.

10 Okruhy práce COŢP UK Podpora dialogu přes hranice VŠ: mezinárodní sítě spolupráce: VCSE : LENSUS: ISPoS: národní (síť spolupráce v ČR) Fórum VŠ učitelů, Dohoda pražských VŠ,... Projekt OPVK prostředí pro spolupráci Enviwiki, VCSE wiki

11 Odborné publikování - environmentální vzdělávání & VUR Envigogika : 51 recenzovaných článků Srovnání: pedagogika EV a VUR, recenzované časopisy & Filosofický časopis (Činčera, 2010): : 5 článků domácích autorů : 1 článek + 3dílný text (Hudební výchova)

12 Udrţitelný rozvoj (Wikimedia Commons: A representation of sustainability showing how both economic and societal values are constrained by environmental limits)

13 Děkuji za pozornost Jana Dlouhá COŢP UK Envigogika