"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Ontogeneze živočichů

Transkript

1 "Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Ontogeneze živočichů postembryonální vývoj 1/73

2 Ontogeneze živočichů = individuální vývoj živočichů, pokud vznikají pohlavní cestou. Původně nerozlišená hmota vajíčka se postupně diferencuje látkově, funkčně i tvarově. Existují dva typy vajíček: regulační mozaiková 2

3 Regulační vajíčka (obojživelníci, ptáci a savci) Jednotlivé buňky, vznikající při rýhování, jsou rovnocenné a nediferencované. Z každé z nich se může vyvíjet celý nový organismus do stadia osmi buněk (výjimečně šestnácti buněk) vyvíjejícího se zárodku. Proto dojde-li např. ve stadiu osmi buněk k poškození vajíčka, vytvoří se regulací celý, nepoškozený zárodek. 3

4 Regulační vajíčko 4

5 Mozaiková vajíčka (hlemýždi, škrkavky, někteří zástupci hmyzu) u nich není regulace možná, protože dochází k látkovému rozlišení už ve stadiu dvou buněk (hned po prvním dělení zygoty). Při poškození některé z buněk se z vajíčka vyvine jedinec, kterému chybí některý z orgánů nebo tkání. 5

6 Mozaikové vajíčko 6

7 VÝVOJ EMBRYONÁLNÍ Vniknutí spermie do vajíčka je impulsem k dělení vajíčka, kterému říkáme rýhování. Od normálního dělení buněk se liší tím, že dceřiné buňky (blastomery), nedorůstají po mitóze do původní velikosti, ale jsou dalšími děleními stále menší. Proto se velikost rýhovaného vajíčka nemění. 7

8 Blastula Proces rýhování vajíčka končí stadiem, které se nazývá blastula. Blastula je kulovitý až vejčitý zárodek tvořený jednou vrstvou buněk zvanou blastoderm, která ohraničuje dutinu blastocel. 8

9 Gastrula - následuje po stadiu blastuly Má miskovitý tvar a je ze dvou vrstev, které se nazývají zárodečné listy: Vnější ektoderm Vnitřní entoderm Na tomto stadiu vývoje zůstávají láčkovci. Vyššími červy počínaje se po stadiu gastruly vytváří třetí zárodečný list - mesoderm. Vkládá se mezi ektoderm a entoderm a vytváří duté váčky, jejichž dutina se nazývá druhotná tělní dutina. 9

10 Zárodečné obaly U některých skupin živočichů, např. u hmyzu a u vyšších obratlovců (plazi, ptáci a savci) se vyvíjejí ještě kolem zárodku jako ochranná vrstva zárodečné obaly. Vnější chorion, vnitřní amnion. Uzavírají prostor, v němž se vyvíjí zárodek. V amnionovém prostoru se zárodek vyvíjí, obklopen amnionovou tekutinou. Mezi amnion a chorion se vsouvá ještě močový vak čili alantois, obsahující moč zárodku. 10

11 Zárodečné listy Ze zárodečných listů se diferenciací tvoří tkáně a orgány. Z ektodermu vzniká např. pokožka, šupiny plazů, peří ptáků a srst savců, vyvíjí se z něho nervová soustava, částečně se podílí na stavbě trávicí trubice a je východiskem k vývoji všech vyšších smyslových orgánů. Entoderm je základem pro vznik sliznic trávicí trubice, ale i jater a pankreatu obratlovců. Mesoderm poskytuje původ výstelce tělní dutiny, vyvíjejí se z něho tkáně svalové i pojivové a orgány pohlavní a močové. 11

12 Postembryonální vývoj Embryonální vývoj přechází ve vývoj postembryonální. Tento vývoj je buď nepřímý, nebo přímý. 12

13 Nepřímý vývoj Typické je stadium larvy (často se liší od dospělého organismu): některé orgány jí chybí, má některé orgány, které u dospělce nejsou. Larva je typická pro bezobratlé, u obratlovců se vyskytuje jen u vývojově nižších skupin (např. pulec obojživelníků). Dospělý organismus (imago) vzniká z larvy proměnou (metamorfózou). Proměna může být zjevná (proměna pulce v žábu) nebo skrytá (proměna larvy hmyzu v kukle). Skrytá proměna u hmyzu: Nedokonalá = několikanásobné svlékání, jímž larva postupně přechází v imago. Dokonalá = přes stadium kukly, v níž se larva složitými procesy mění v imago. 13

14 Proměna: a - nedokonalá (u sarančete), b - dokonalá (u babočky). 14

15 Přímý vývoj Je charakteristický pro živočichy s dobře zajištěnou výživou. Zárodek se při svém vývoji v podstatných znacích podobá dospělci. Embryonální období přímého vývoje je ukončeno buď opuštěním vaječných obalů, nebo porodem. Proto se rozlišuje vejcorodost a živorodost. Přechodnou formou je vejcoživorodost. 15

16 Stárnutí organismu V látkovém a energetickém metabolismu se objevují poruchy. Projevují se pozvolné změny morfologické, fyziologické a biochemické (u vyšších živočichů i psychické). Typická je u vyšších živočichů ztráta pružnosti kůže, její zvýšená pigmentace, šedivění a vypadávání srsti, zmenšování svalové hmoty i výšky těla, postupné snižování pohlavní aktivity, Snižuje se také schopnost hojení ran a regenerace. Smyslové vnímání je otupené, což vede starý organismus k nezájmu a k netečnosti vůči okolí, častá je zvýšená spavost, dostavuje se ztráta paměti, snižuje se pohyblivost. Všechny tyto změny jsou nezvratné a vyúsťují v smrt. 16

17 Smrt organismu Smrt znamená zastavení životních procesů. Lze rozlišit smrt klinickou a biologickou. Smrt klinická = zástava srdeční činnosti a zastavení dechu. (Předchází smrti biologické a v této fázi je možné organismus ještě oživit - umělé dýchání, masáž srdce). Biologická smrt je definitivním koncem organismu a ontogeneze. Je charakterizována zástavou činnosti nervového systému a dostavuje se do minut po klinické smrti. 17 Po ní následují nevratné posmrtné změny.