Využití indikátorů při hodnocení spravedlivosti vzdělávacích systémů

Transkript

1 Využití indikátorů při hodnocení spravedlivosti vzdělávacích systémů Cyklus přednášek: Podněty pro pedagogický výzkum PdF MUNI v Brně, David Greger PedF UK v Praze Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání

2 Obsah prezentace 1. Indikátory a jejich využití 2. Spravedlivost vymezení pojmu 3. Systém indikátorů spravedlivosti 4. Příklady indikátorů spravedlivosti 5. Výhody a nevýhody systému indikátorů spravedlivosti 6. Podněty pro pedagogický výzkum, diskuse

3 (1) Indikátory účel Hlavním cílem používání indikátorů je popsat základní charakteristiky vzdělávacího systému pomocí jeho dílčích částí popsat v jakém vztahu jsou jednotlivé části a jak se mění v čase. Taková informace může být použita pro hodnocení pokroku ke stanoveným cílům či standardu, v porovnání s dřívějšími zjištěními (hodnotami). Nebo pro srovnání s daty jiné instituce či země. Shavelson et al. 1991

4 (1) Indikátory definice Indikátor lze obecně definovat jako pozorovatelný fakt (hmotný objekt, vlastnost, faktor), který je nahlížen jako pozorovatelný projev (manifestace) existence jiného faktu, jenž přímo pozorovatelný není (Bunge 2003, dle Janoušková, Maršák Pedagogika 1/2008) Indikátory jsou statistické údaje, které odhalují stav, zdraví, kvalitu nebo výkonnost vzdělávacích systémů a popisují jeho hlavní prvky (části)- Shavelson et al. 1997

5 (1) Indikátory definice Definiční podmínkou indikátoru je, že musí umožňovat interpretaci změn v rámci daného indikátoru jasně jako změnu k dobrému či ke špatnému (Cave et al. 1997). Indikátory mají ze své podstaty povahu hodnotící (evaluační), spíše než jen čistě informativní. Je to proto, že indikátory mají měřit pokrok na cestě k vytčeným cílům.

6 (1) Systém indikátorů (M. Beller 2005) Indikátory ve vzdělávání mají smysl pouze tehdy, jsou-li součástí systému indikátorů. Změna v rámci jednoho indikátoru nemůže být zpravidla správně interpretována aniž by byla vztažena k dalším proměnným (indikátorům).

7 (1) Systém indikátorů (M. Beller 2005) Modely pro tvorbu indikátorů jsou užitečné z toho důvodu, že vedou k celostnějšímu a systémovému výběru jednotlivých indikátorů, které popisují důležité dimenze vzdělávacího systému a zároveň odhalují vztahy mezi jeho jednotlivými částmi. Budování systému indikátorů představuje trvající a opakovaný proces. Měl by být upravován a vylepšován v čase a průběhu jeho užívání.

8 (2) Spravedlivost vymezení pojmu rovnost - srovnatelnost - ekvivalence - objektivní srovnání kvality a/nebo kvantity bez morálních soudů - objektivní posouzení nerovností koncept spíše sociologický vzdělanostní nerovnosti equality vs. equity spravedlnost/ spravedlivost - morálně-etické posouzení nerovností; - hodnotové posouzení - normativní dimenze - koncept vlastní politické filozofii teorie spravedlnosti (J. Rawls, A. Sen, M. Walzer, aj.)

9 (2) Tři různá pojetí rovnosti příležitostí ve vzdělávání (equal educational opportunities) 1) Rovnost v přístupu (equality of access/opportunity) Všichni mají mít stejnou šanci dosáhnout určitého (stupně) vzdělání. Záleží pouze na schopnostech žáků, nikoliv na faktorech askriptivní povahy (SES, gender, aj.)

10 (2) Tři různá pojetí rovnosti příležitostí ve vzdělávání (equal educational opportunities) 2) Rovnost podmínek (equality of treatment/means) Všichni žáci mají mít srovnatelné podmínky vzdělávání. srovnatelné materiální zázemí (normativ na žáka, učebnice, počítače, velikost tříd, kvalitu učitelů atp.), ale také např. sociální složení třídy (žáci různých schopností, SES, atp.)

11 (2) Tři různá pojetí rovnosti příležitostí ve vzdělávání (equal educational opportunities) 3) Rovnost výsledků (equality of achievements/results) Dosažení funkčního minima pro všechny (základní znalosti, dovednosti a kompetence). Nedosažení funkčního minima je chyba systému, nikoliv chyba žáka oprávněnost pozitivní diskriminace.

12 (3) Indikátory spravedlivosti - vývoj OECD INES (Indicators of Education Systems) projekt od 1988, Education at a Glance vychází každý rok počínaje r především indikátory ve vztahu k ekonomickému rozvoji a trhu práce, malý důraz na spravedlivost Indikátory spravedlnosti INES Ad hoc group on equity (W. Hutmacher theoretical framework) EGREES group ( EU, EU, nyní vnímání spravedlivosti žáky ZŠ v 5 zemích EU) 29 indikátorů spravedlivosti vzděl. systémů.

13 (3) Základní model pro tvorbu indikátorů spravedlivosti (W. Hutmacher 2001) NEROVNOSTI VZDĚLÁVACÍ SYSTÉM NEROVNOSTI kulturní sociální ekonomické Podmínky vyučování a učení Rozdíly v dosaženém vzdělání sociální kulturní ekonomické Kontext Procesy vzdělávání Výsledky vzdělávání (výstupy) (Internal results) Efekty vzdělávání (External results) VSTUPY PROCESY VÝSTUPY I VÝSTUPY II

14 (4) Základní model a typy indikátorů Rozdíly mezi jednotlivci Rozdíly mezi skupinami Jednotlivci nebo skupiny, kteří nedosahují funkčního minima Kontext % lidí žijících pod hranicí chudoby Proces vnímání spravedlivosti žáky různých skupin (učitelé jsou spravedliví apod.) Výsledky směrodatná odchylka výsledků žáků v testu čtenářské gramotnosti rozdíly ve výsledcích dívek a chlapců, dětí z různých kvintilů SES apod. % žáků nedosahujících stanoveného minima (např. 2 úrovně kompetencí v PISA) Efekty

15 (5) Problémy spojené se systémem indikátorů spravedlivosti (EGREES) Ad hoc indikátory nejedná se o cílený sběr dat pro monitorování spravedlivosti vzdělávacích systémů, ale o vytěžení dat sbíraných pro jiný účel. Obtížnost prezentování výsledků mnoha indikátorů spravedlivosti souhrnným indexem (číslem, barvou apod.) nebezpečí zjednodušení, má to význam? Mezinárodní indikátory neodpovídají hlavním problémům národních vzdělávacích soustav, pro změnu však nabízí možnost srovnání s dalšími zeměmi (benchmark pro národní indikátory může být vývoj v čase, tedy stav předchozích šetření)

16 (6) Podněty pro pedagogický výzkum NEROVNOSTI VZDĚLÁVACÍ SYSTÉM NEROVNOSTI kulturní sociální ekonomické Podmínky vyučování a učení Rozdíly v dosaženém vzdělání sociální kulturní ekonomické Kontext Procesy vzdělávání Výsledky vzdělávání (výstupy) (Internal results) Efekty vzdělávání (External results) VSTUPY PROCESY VÝSTUPY I VÝSTUPY II

17 (6) Podněty pro pedagogický výzkum Spíše než o mezinárodních indikátorech uvažujme o národních indikátorech pro hodnocení spravedlivosti (kvality) vzdělávacího systému. Současná data pro dostupné indikátory (statistiky ÚIV) apod. se soustředí především na vstupy do systému. Pedagogický výzkum může přispět v otázce procesů ve vzdělávání, a v menší míře (spíše konceptuálně, návrh metodiky) k výsledkům vzdělávání (jinak koncepčně spíše role CERMATu)

18 (6) Podněty pro pedagogický výzkum Indikátory procesu (jeho kvality, spravedlivosti?) vzdělávání. Nemáme dostatek ani popisných informací o tom co se ve školách děje, jaká data je možno využít. Důraz na kvalitu dat! Proces je zpravidla hodnocen na základě výpovědí žáků a jiných aktérů procesu vzdělávání, chybí data o tom, co se ve školách děje - potenciál videostudií pro indikátory procesu vzdělávání.

19 (6) Podněty pro pedagogický výzkum Hodnocení výsledků vzdělávání koncepční příspěvek pedagogického výzkumu pro formulování standardů, nástrojů pro hodnocení kompetencí v souladu s kurikulární reformou. Jedná se o velké výzvy pro ped. výzkum, jak tématicky, tak především důrazem na kvalitu výzkumu (validita, reliabilita).

20 Děkuji za pozornost!!!