John Locke Anglický filosof, lékal politik Politická filosofie Teorie poznání Dr. Daniel Toth,

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "John Locke. 1704 Anglický filosof, lékal politik Politická filosofie Teorie poznání 1632-1704. Dr. Daniel Toth, www.danieltoth."

Rudolf Beránek
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Anglický filosof, lékal kař a politik Politická filosofie Teorie poznání 1

2 Narodil se v puritánsk nské rodině (puritanismus) Navštěvoval voval kláš ášterní školu v Westminsteru 1652 Univerzitní studia v Oxfordu 1667 se stal lékal kařem Osobní tajemník k lorda Ashleye,, který formoval jeho politické a ekonomické názory (formování liberalismu) 1668 se stal členem vědeckv decké Královsk lovské společnost v Londýně 1672 a 1679 se stal lordem kancléřem, významná politická funkce Ashley byl odpůrce restaurace, byl pronásledov sledován n a L. také. Emigrace v Holansku 2

názory (formování liberalismu) 1668 se stal členem vědeckv decké Královsk lovské společnost v Londýně 1672 a 1679 se stal

3 1689 se Locke vrátil Vilém m Oranžský mu nabídl významné místo ve státn tní správě Stal se politický filosofem anglické revoluce Do své smrti byl uznávaným veřejným ejným činitelem a politikem 3

4 Politická filosofie Hegel se vyjadřuje o L. pohrdlivě a velmi stručně. Hegel se věnuje v spíš íše Hobbesově politické filosofii Druhé pojednání o vládě Polemika s R. Filmerem (role Bible) Polemika s T. Hobbesem, Locke však tvrdil, že Leviatana nečetl etl (?) 4

5 Přirozený stav (dokonalá svoboda jednotlivce, všeobecnv eobecná rovnost, rovnost umožň žňuje vzájemnost a lásku, l kde je rovnost není závist a tedy násiln silí,, majetková diference způsobuje rivalitu). Člověk k není vázán žádné vnější moci. Přirozené právo není psáno, avšak ak platí,, protože e je racionáln lní (vlastnit majetek). Člověk k nemá přirozené právo kohokoliv zahubit. MůžM ůže e však v zničit it toho, kdo způsobil válku. v PřirozenP irozené právo nikdo nevymáhá,, je věcí každého jednotlivce se jím j řídit. Společensk enská smlouva Nejlepší uspořádání politických vztahů 5

Přirozené právo není psáno, avšak ak platí,, protože e je racionáln lní (vlastnit majetek). Člověk k nemá přirozené právo kohokoliv zahubit.

6 Pojetí státu tu Stát t je založen na přirozených p právech Stát t je nositelem dobra, které uplatňuje uje Stát t je smluvní instituce Společensk enská smlouva je založena na svobodném rozhodnutí,, nikoliv na vnější nutnosti (Hobbes( Hobbes) Obecné principy (moráln lní) Přirozená stabilita občan anů (cíl). Hugo Grotius (Hugo de Groot,, ) 1645) Kritika Hobbese ( ). 1679). Homo homini lupus, Conservatio sui 6

vnější nutnosti (Hobbes( Hobbes) Obecné principy (moráln lní) Přirozená stabilita občan anů (cíl).

7 Dopis o toleranci (Epistola( de Tolerantia) čtyři i dopisy 1. dopis dopis dopis zůstal nedokončen en Otázka nábon boženské snáš ášenlivosti a nábon boženské svobody První dopis vznikl v době Lockova exilu v Holansku, L. jej psal ještě latinsky. Anglicky vyšel v témže e roce. Následně Holandsky i francouzsky. Text se stal deklarací lidských práv Text adresoval svému kolegovi prof. Limbrochovi. 7

době Lockova exilu v Holansku, L. jej psal ještě latinsky. Anglicky vyšel v témže e roce.

8 Obsah Dopisu o toleranci L. rozlišuje mezi sférou politickou (veřejnou) ejnou) a sférou náboženskou (privátn tní) V privátn tní sféře e platí tzv. nezadatelná práva, do nich stát (politika) nezasahuje Radikáln lní oddělen lení (odluka) státu tu a církvec Stát t mám zaručovat přirozenp irozená (vrozená) ) práva Stát t zaručuje uje život jedince v bezpečí Magistratus prosazuje veřejn ejné blaho Církev mám být instituce umožň žňující svobodný nábon boženský život Náboženská praxe mám být založena na svobodě,, volbě a dobrovolnosti Každý člověk k je schopen sám s m se starat o svou duši 8

(vrozená) ) práva Stát t zaručuje uje život jedince v bezpečí Magistratus prosazuje veřejn ejné blaho Církev mám být instituce umožň žňující

9 Teorie poznání 1690 Esej o lidském m rozumu Kritika novoplatonizmu (platonizmus z Cambridge); kritika teorie vrozených idejí,, vrozené ideje umožň žňují interpersonáln lní platnost; vrozené ideje tvoří základ všeho nepochybného ho poznání Kritika kartezianizmu (Descartes hovořil o idejích jako vlastních obsazích mysli); pro Descartesa je smyslový názor většinou v myslný, je klamem. O smyslových poznatcích ch pochybujeme. Pro Locka je smyslový názor n zřejmým východiskem vešker kerého poznání.. Jsme zakořen eněni ni ve smyslovém m poznaní. Základem poznání jsou dojmy a počitky 9

idejích jako vlastních obsazích mysli); pro Descartesa je smyslový názor většinou v myslný, je klamem. O smyslových poznatcích ch pochybujeme.

10 Typologie idejí Ideje jsou jednoduché a složen ené Složen ené ideje (ideje substancí a ideje modů) Ideje primárn rní a sekundárn rní Ideje a afekty Matematické a metafyzické ideje vznikají abstrahováním Ideje a víra v (důvěra) Faith (víra v ) Belief (víra, důvěra, d předpoklad) p Dojem-idea idea-jasnost-poznatek-paměť 10

Matematické a metafyzické ideje vznikají abstrahováním Ideje a víra v (důvěra)

11 jednoduché (tvar, chuť,, barva) složené (předm edměty) Idea primární (existence předmp edmětu) sekundární (pohyb) 11

12 Stupně poznání Intuitivní poznání (je vždy v subjektivní a založen ené na dojmu) Poznání důkazné (je osobní,, ale založen ené na důkazech a osobní zkušenosti) Poznání reáln lné existence (objektivní poznání, obecně platné) Shoda idejí s věcmi (je pravdivé poznání,, je jasné,, mám vědeckou hodnotu) 12

zkušenosti) Poznání reáln lné existence (objektivní poznání, obecně platné)

13 Pojetí pravdy Pravda označuje shodu idejí s věcmi (přírodov rodovědecké pojetí pravdy) Moráln lní a metafyzická pravda (moráln lní ideje se shodují s našimi představami p o dobru) Obecné pravdy lze pochopit jen ve slovně vyjádřených výrocích ch Víra nezakládá pravdivé poznání,, neboť není opřena o smyslové poznání Rozum prokazuje 13

představami p o dobru) Obecné pravdy lze pochopit jen ve slovně vyjádřených

14 Internetové odkazy 14

Podobné dokumenty

-15. normostran, ité literatury a citovaných pramenů. @centrum.czcz Dva termíny

-15. normostran, ité literatury a citovaných pramenů. @centrum.czcz Dva termíny Povinnosti ke zkoušce Seminárn rní práce -15 normostran, poznámkový aparát, seznam použit ité literatury a citovaných pramenů Konzultace - alespoň dvakrát t za semestr, včetně kontroly pracovního textu