Odbor ekonomických analýz Říjen 2013 PANORAMA ZPRACOVATELSKÉHO PRŮMYSLU ČR 2012

Transkript

1 Odbor ekonomických analýz Říjen 2013 PANORAMA ZPRACOVATELSKÉHO PRŮMYSLU ČR 2012

2 Za MPO zpracovaly: Sekce průmyslu, Sekce energetiky, Sekce správní. Externí spolupráce: Ministerstvo zemědělství (MZe), Ústav zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI). Recenzenti: odbor ekonomických analýz Autoři jednotlivých komentářů: Kapitola Zpracovatelský průmysl Ing. Milan Dráždil, MPO Kapitola CZ-NACE 10, 11 Ing. JUDr. Josef Mezera, CSc., ÚZEI; Ing. Václav Lukeš, MZe Kapitola CZ-NACE 13 Ing. Ladislav Balatka, MPO Kapitola CZ-NACE 14 Ing. Ladislav Balatka, MPO Kapitola CZ-NACE 15 Ing. Ladislav Balatka, MPO Kapitola CZ-NACE 16 Ing. Petr Filgas, MPO Kapitola CZ-NACE 17 Ing. Petr Filgas, MPO Kapitola CZ-NACE 18 Ing. Petr Filgas, MPO Kapitola CZ-NACE 19 Ing. Marta Filipová, MPO Kapitola CZ-NACE 20 Ing. Milan Dráždil, MPO Kapitola CZ-NACE 21 Ing. Milan Dráždil, MPO Kapitola CZ-NACE 22 Ing. Milan Dráždil, MPO Kapitola CZ-NACE 23 Ing. Petr Polán, Ing. Pavel Malinský, Ing. Ladislav Balatka, MPO Kapitola CZ-NACE 24 Ing. Martin Karfus, CSc., Ing. Pavel Lang, MPO Kapitola CZ-NACE 25 Ing. Ladislav Ondřej, MPO Kapitola CZ-NACE 26 Ing. Martina Trkanová, MPO Kapitola CZ-NACE 27 Ing. Martina Trkanová, MPO Kapitola CZ-NACE 28 Ing. Ladislav Ondřej, MPO Kapitola CZ-NACE 29 Ing. Martin Voříšek, MPO Kapitola CZ-NACE 30 Ing. Tatiana Surková, MPO Kapitola CZ-NACE 31 Ing. Petr Filgas, MPO Kapitola CZ-NACE 32 Ing. Petr Filgas, MPO Kapitola CZ-NACE 33 Ing. Ladislav Ondřej, MPO Metodické vysvětlivky, tabulková a grafická část publikace: Ing. Lucie Gratiasová, MPO Grafická úprava a zlom: Ing. Antonín Havlín, CSc., MPO

3 OBSAH Obsah Seznam použitých zkratek 9 Metodické vysvětlivky 11 I. Zpracovatelský průmysl (sekce C) 13 I.1 Charakteristika zpracovatelského průmyslu 13 I.2 Struktura zpracovatelského průmyslu podle klasifikace CZ-NACE 14 I.3 Hlavní ekonomické ukazatele 15 I.3.1 Cenový vývoj 15 I.3.2 Základní produkční charakteristiky 16 I.3.3 Produktivita práce a osobní náklady 20 I.3.4 Výkonová spotřeba 22 I.4 Ukazatele výzkumu a vývoje 23 I.5 Zahraniční obchod 24 I.5.1 Vývoj zahraničního obchodu 24 I.6 Shrnutí a perspektivy zpracovatelského průmyslu CZ-NACE 10 - Výroba potravinářských výrobků; CZ-NACE 11 - Výroba nápojů Charakteristika oddílu Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Výkonová spotřeba Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Shrnutí a perspektivy oddílu CZ-NACE 13 - Výroba textilií Charakteristika oddílu Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Výkonová spotřeba Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Shrnutí a perspektivy oddílu CZ-NACE 14 - Výroba oděvů Charakteristika oddílu Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 55 3

4 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Výkonová spotřeba Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Shrnutí a perspektivy oddílu CZ-NACE 15 - Výroba usní a souvisejících výrobků Charakteristika oddílu Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Výkonová spotřeba Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Shrnutí a perspektivy oddílu CZ-NACE 16 - Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku Charakteristika oddílu Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Výkonová spotřeba Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Shrnutí a perspektivy oddílu CZ-NACE 17 - Výroba papíru a výrobků z papíru Charakteristika oddílu Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Výkonová spotřeba Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Shrnutí a perspektivy oddílu CZ-NACE 18 - Tisk a rozmnožování nahraných nosičů Charakteristika oddílu Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Výkonová spotřeba Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu 91 4

5 7.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Shrnutí a perspektivy oddílu CZ-NACE 19 - Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů Charakteristika ododdílu Pozice odddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Výkonová spotřeba Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Shrnutí a perspektivy oddílu CZ-NACE 20 - Výroba chemických látek a chemických přípravků Charakteristika oddílu Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Výkonová spotřeba Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Shrnutí a perspektivy oddílu CZ-NACE 21 - Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků Charakteristika oddílu Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Výkonová spotřeba Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Shrnutí a perspektivy oddílu CZ-NACE 22 - Výroba pryžových a plastových výrobků Charakteristika oddílu Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Výkonová spotřeba Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Shrnutí a perspektivy oddílu CZ-NACE 23 - Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 131 Obsah 5

6 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 12.1 Charakteristika oddílu Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Výkonová spotřeba Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Shrnutí a perspektivy oddílu CZ-NACE 24 - Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství Charakteristika oddílu Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Výkonová spotřeba Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Shrnutí a perspektivy oddílu CZ-NACE 25 - Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení Charakteristika oddílu Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Výkonová spotřeba Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Shrnutí a perspektivy oddílu CZ-NACE 26 - Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení Charakteristika oddílu Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Výkonová spotřeba Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Shrnutí a perspektivy oddílu CZ-NACE 27 -Výroba elektrických zařízení Charakteristika oddílu Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele 177 6

7 Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Výkonová spotřeba Zahranični obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Shrnutí a perspektivy oddílu CZ-NACE 28 - Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených Charakteristika oddílu Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Výkonová spotřeba Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Shrnutí a perspektivy oddílu CZ-NACE 29 - Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů Charakteristika oddílu Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Výkonová spotřeba Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Shrnutí a perspektivy oddílu CZ-NACE 30 - Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Charakteristika oddílu Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Výkonová spotřeba Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Shrnutí a perspektivy oddílu CZ-NACE 31 - Výroba nábytku Charakteristika oddílu Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Výkonová spotřeba 226 Obsah 7

8 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 20.4 Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Shrnutí a perspektivy oddílu CZ - NACE 32 - Ostatní zpracovatelský průmysl Charakteristika oddílu Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Výkonová spotřeba Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Shrnutí a perspektivy oddílu CZ-NACE 33 - Opravy a instalace strojů a zařízení Charakteristika oddílu Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Výkonová spotřeba Shrnutí a perspektivy oddílu 241 8

9 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK b. c. běžné ceny BAT (Best Available Techniques) - dosažení nejlepších dostupných technik při provozu velkých průmyslových a zemědělských zařízení; jeden z nejvýznamnějších nástrojů v ochraně životního prostředí BREF (Best Available Techniques Reference Documents) - dokumenty, které souhrnně uvádí informace o evropských nejlepších dostupných technikách. Jsou zpracovávány pro jednotlivá průmyslová odvětví a obsahují údaje o průmyslových procesech, používaných technikách, emisních limitech používaných v členských zemích EU, prioritních materiálových tocích a monitoringu. CEFIC Evropská rada chemického průmyslu CLP Klasifikace, označování a balení látek a směsí - účelem CLP je zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí a volný pohyb chemických látek, směsí a některých specifických předmětů. CPIV Evropská organizace sklářských průmyslů CZ-CPA Klasifikace produkce (výrobková klasifikace) CZ-NACE Klasifikace ekonomických činností ČMZRB Českomoravská záruční a rozvojová banka ČSÚ Český statistický úřad EAFRD Evropský zemědělský fond EIA proces posuzování vlivů záměrů a koncepcí na životní prostředí - je založen na systematickém zkoumání a posuzování jejich možného působení na životní prostředí. Cílem procesu je zmírnění nepříznivých vlivů realizace na životní prostředí. EK Evropská komise ES Evropské společenství EU Evropská unie HCCP Analýza rizik a kritické kontrolní body HDP Hrubý domácí produkt HI-TECH technicky vysoce náročné výrobky HPH hrubá přidaná hodnota HS Harmonizovaný systém - je široce používaná mezinárodní klasifikace zboží CHOP Chráněné označení původu CHZO Chráněné zeměpisné označení IPPC Integrovaná prevence a omezování znečištění j.n. jinde neuvedené KLASA Národní značka kvality KLASA slouží spotřebitelům a odběratelům k lepší orientaci při identifikaci typických regionálních produktů, prezentaci jejich kvality v porovnání s konkurenčními potravinami. Značka je propůjčována (od roku 2003) ministrem zemědělství na tři roky a její vlastnictví může být po této lhůtě prodlouženo, ale také může být při zhoršení kvality či porušení podmínek pro její získání odebráno. Požadovanou kvalitu a složení výrobků mj. posuzuje a po jejím udělení kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce. MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu MSP malé a střední podnikání MZe Ministerstvo zemědělství OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OKEČ Odvětvová klasifikace ekonomických činností ON osobní náklady OPPP Operační program podpory podnikání OPPI Operační program podnikání a inovace 9

10 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU PaL Papír a lepenka p. b. procentní bod PEFC Program pro vzájemné uznávání certifikačních systémů - celosvětově nejrozšířenějším systémem certifikace lesů, který v současnosti zastřešuje 35 členských států a 24 národních systémů na pěti kontinentech. PRV Plán rozvoje venkova ČR pro období REACH registrace, evaluace a autorizace chemických látek - je zkratka pro chemickou politiku Evropské unie. REACH vstoupil v platnost 1. června 2007 a týká se látek vyráběných v EU nebo do ní dovážených v množství větším než 1 tuna ročně SAP Sdružení automobilového průmyslu SEA proces strategie posuzování vlivů na životní prostředí SEVESO Směrnice o řízení nebezpečí závažných havárií (při nichž jsou přítomny nebezpečné látky) SNS Společenství nezávislých států SZIF Státní zemědělský intervenční fond UPH účetní přidaná hodnota VV a S vlastní výrobky a služby WTO Světová obchodní organizace ZP zpracovatelský průmysl 10

11 METODICKÉ VYSVĚTLIVKY Produkční charakteristiky zpracovatelského průmyslu za období 2006 až 2012, uváděné v této publikaci, zahrnují výsledky ekonomické činnosti podnikatelských subjektů, zařazených Českým statistickým úřadem (ČSÚ) dle klasifikace ekonomických činností CZ-NACE do sekce C - Zpracovatelský průmysl, oddíl 10 až 33. Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE nahrazuje již pátý rok Odvětvovou klasifikaci ekonomických činností (OKEČ), která vycházela z mezinárodního standardu NACE Rev Tento mezinárodní standard byl zásadním způsobem zrevidován a s účinností od 1. ledna 2008 byl pod označením NACE Rev. 2. vydán standard nový. V návaznosti na tuto změnu byla vytvořena klasifikace CZ-NACE. Struktura a kódování Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE první úroveň, sekce, je označena alfabetickým kódem, druhá úroveň, oddíly, je označena dvojmístným číselným kódem, třetí úroveň, skupiny, je označena trojmístným číselným kódem, čtvrtá úroveň, třídy, je označena čtyřmístným číselným kódem. Podobně jako u klasifikace činností došlo ke změně i u klasifikace výrobků, kdy Standardní klasifikace produkce (SKP) byla nahrazena klasifikací CZ-CPA. Pro tvorbu publikace Panorama zpracovatelského průmyslu je použito kódování Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE ve struktuře na 3 místa. Základním datovým zdrojem pro zpracování publikace je roční strukturální šetření ekonomických subjektů vybraných produkčních oddílů (výkaz P5-01) doplněné o informace z administrativních zdrojů. Šetření P4-01 (malých ekonomických subjektů vybraných produkčních oddílů), které bylo zdrojem dat za fyzické osoby nezapsané do obchodního rejstříku, bylo od roku 2010 zrušeno. Data za fyzické osoby jsou modelována na základě administrativních dat a jsou nyní součástí zmiňovaného roční statistického výkazu P5-01. Základní soubor pro šetření P5-01 tvoří právnické a fyzické osoby zapsané v obchodním rejstříku a vybrané fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku. Výběrový soubor pak tvoří jednotky, které vyplňují statistický výkaz. Zda bude jednotka zařazena do výběrového souboru, záleží na její převažující činnosti a velikosti měřené počtem zaměstnanců, výši tržeb a velikostí celkových aktiv. K výpočtu údajů za rok 2012 je využito aktuálnější čtvrtletní statistické šetření z výkazu P3-04 (subjekty zapsané i nezapsané v obchodním rejstříku) a z výkazu P6-04 (vybrané subjekty, zapsané v obchodním rejstříku). Výsledná data jsou pak kombinací čtvrtletních a ročních výkazů (P3-04 a P5-01) a jsou v publikaci uváděna jako vlastní odhad Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Tato data budou nahrazena vždy v dalším vydání Panoramy údaji z ročního šetření ČSÚ (P5-01) po jeho zpracování. Pro výpočet produkčních a poměrových ukazatelů zpracovatelského průmyslu byla použita metodika harmonizovaná v maximální míře s definicemi, obsahovým vymezením pojmů a výpočty používanými ČSÚ. Zdrojem informací o zahraničním obchodu jsou data získávaná celními orgány. Sběr a prvotní kontrolu dat zajišťuje Generální ředitelství cel, jejich další zpracování a kontrolu provádí od Český statistický úřad. Vstupem do EU se podstatně změnil způsob vykazování údajů pro statistiku zahraničního obchodu, metodika jejího provádění i zpracování výsledků. Statistika zahraničního obchodu nyní vzniká spojováním dat ze dvou systémů (Intrastat a Extrastat). Údaje o přijetí nebo odeslání zboží, které je předmětem obchodu s členskými státy Společenství, předávají zpravodajské jednotky na výkazu pro Intrastat. Obchod realizovaný s třetími zeměmi podléhá nadále klasickému celnímu řízení. Údaje o dováženém a vyváženém zboží jsou uváděny v celním prohlášení (Jednotný správní doklad) a jsou zdrojem údajů za Extrastat. Do Intrastatu se nezahrnují obchodní operace realizované osobami, které nejsou zaregistrované k DPH. Povinnost vykazovat nemají ani zpravodajské jednotky, které nedosáhnou hodnotu prahů pro vykazování (do r pro dovoz 4 mil. Kč a pro vývoz 2 mil. Kč, od r shodně pro dovoz i vývoz 8 mil. Kč), avšak jimi vykazovaný obchod se do statistiky zahrnuje pomocí matematicko-statistických dopočtů. Veškeré údaje, za období 2006 až 2012, uváděné v publikaci vycházejí z dat přebíraných od Českého statistického úřadu. 11

12 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Popis použitých ukazatelů: Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (v b.c.) představují tržby za prodej vlastní hmotné a nehmotné produkce externím odběratelům. Celkový počet zaměstnaných osob zahrnuje zaměstnance, kteří jsou kvantifikovaní průměrným evidenčním počtem zaměstnanců (přepočteným na plný pracovní úvazek). Osobní náklady (v b.c.) zahrnují veškeré požitky zaměstnanců i osob pracujících na základě dohody o provedení práce nebo dohody o činnosti, včetně nákladů na zákonné i ostatní sociální pojištění. Účetní přidaná hodnota (v b.c) je rozdílem mezi výkony vč. obchodní marže a výkonovou spotřebou. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty (v b.c.) je definována jako poměr účetní přidané hodnoty a celkového počtu zaměstnaných osob (přepočteného). Výkonová spotřeba (v b.c.) je součtem nákladů vynaložených na spotřebované nákupy (materiálu, energie a ostatních neskladovatelných dodávek) a na nákup služeb. Hrubý operační přebytek (v b.c.) vyjadřuje, kolik zůstane společnosti z přidané hodnoty, po zaplacení osobních nákladů, na pokrytí dalších nákladů a tvorbu zisku. Index cen průmyslových výrobců (uváděn dle klasifikace produkce CZ-CPA) je meziroční změna ročního průměru v časové řadě čtyř let. Vývoz vyjadřuje hodnotu zboží, zařazeného v CZ-CPA odeslaného do zahraničí, které přestoupilo státní hranici za účelem jeho trvalého nebo dočasného ponechání v zahraničí. Celkový vývoz se skládá z odeslání do států EU a vývozu do třetích zemí. Cenou zboží se rozumí cena fakturovaná zahraničnímu odběrateli vč. přímých obchodních nákladů, které vznikají v souvislosti s dopravou odesílaného/vyváženého zboží po území ČR. Dovoz vyjadřuje hodnotu zboží, zařazeného v CZ-CPA 10-32, přijatého ze zahraničí, které přestoupilo státní hranici za účelem jeho trvalého nebo dočasného ponechání v tuzemsku. Celkový dovoz se skládá z přijetí ze států EU a dovozu ze třetích zemí. Cenou zboží se rozumí cena fakturovaná zahraničním dodavatelem vč. přímých obchodních nákladů spojených s dopravou přijímaného/dováženého zboží mimo území ČR. Saldo (CZ-CPA) je dáno rozdílem mezi vývozem a dovozem. 12

13 Zpracovatelský průmysl I. ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL (SEKCE C) I.1 Charakteristika zpracovatelského průmyslu Zpracovatelský průmysl (ZP) ČR patří v naší ekonomice k nejdůležitějším zdrojům při tvorbě hrubého domácího produktu. V roce 2012 dosáhl jeho podíl na celkové hrubé přidané hodnotě (v běžných cenách, sezonně očištěno) 24,6 %, což je o 0,8 p.b. více než v roce Od roku 2009 podíl ZP na HPH narostl o dva procentní body. Podíl ZP na celkových tržbách průmyslu ČR v roce 2012 dosáhl 91,2 % a meziročně vzrostl o 0,7 p.b., zatímco podíl těžby a dobývání se ve stejné době snížil o 0,3 p.b. (2,4 %) a podíl výroby a rozvodu elektřiny, plynu a klimatizace vzduchu meziročně klesl o 0,4 p.b. na 6,4 %. Jasným lídrem v celkových tržbách ZP za prodej vlastních výrobků a služeb je výroba motorových vozidel (CZ-NACE 29), kde loni podíl dosáhl 23,2 %, což je o 0,4 p.b. více než v roce Žádný z dalších oddílů nepřekročil hranici deseti procent, nejblíže k ní měl oddíl CZ-NACE 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení s podílem 8,2 % (o 0,1 p.b. méně než v roce 2011) a oddíl CZ-NACE 28 Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených (podíl 7,8 %, stejně jako v 2011). Na opačné straně žebříčku tržeb v ZP loni figurovaly tradiční oddíly: CZ-NACE 15 Výroba usní a souvisejících výrobků (podíl 0,17 %, v roce 2011 to bylo 0,16 %) a CZ-NACE 14 Výroba oděvů (podíl 0,38 %, v roce 2011 to bylo 0,4 %). V roce 2012 tržby za prodej vlastních výrobků a služeb stouply, oproti předchozímu roku, podstatně pomaleji, než v předchozích dvou letech (+ 2,8 %) a v červených číslech skončilo sedm ze 23 oddílů (v roce 2011 byly jen čtyři). Nejvyšší meziroční nárůst tržeb vykázaly tři velké oddíly: CZ-NACE 20 Výroba chemických látek a chemických přípravků (+ 16,6 %), CZ-NACE 27 Výroba elektrických zařízení (+ 7,8 %) a CZ-NACE 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů, přívěsů a návěsů (+4,9 %), z méně významných meziročních nárůstů to byl CZ-NACE 15 (+10,2 %, ovšem z velmi nízkého základu). Z oddílů, které zaznamenaly meziroční propad lze v prvé řadě uvést CZ-NACE 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů, slévárenství (-8,8 %) a CZ-NACE 18 Tisk a rozmnožování nahraných nosičů (-5,9 %). Nejvyšší podíl na účetní přidané hodnotě byl v roce 2012, stejně jako u tržeb, v oddílu CZ-NACE 29 (17,6 %, o 0,3 p.b. nižší než v roce 2011), v oddílu CZ-NACE 25 (11,5 %, v roce 2011 to bylo 11,1 %) a v oddílu CZ -NACE 28 (10 %, v roce 2011 to bylo 9,7 %). Počet zaměstnaných osob se v roce 2012, oproti předchozímu roku, mírně snížil (-0,2 %) a dosáhl počtu osob. Přitom v sedmi oddílech tento ukazatel meziročně vzrostl (v roce 2011 to bylo ve 12 oddílech), přičemž největší přírůstky vykázaly oddíly CZ-NACE 29 (+2 318), CZ-NACE 28 (+1 938) a CZ-NACE 27 (+1 557), zatímco úbytky oddíly CZ-NACE 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (-3 300) a CZ-NACE 22 Výroba pryžových a plastových výrobků (-2 402). S ohledem na zhoršení hospodářské situace, a potvrzují to i předběžné výsledky za leden až červen 2013, lze letos očekávat další pokles tohoto ukazatele. Doznívání předchozí konjunktury se příznivě projevilo na vývoji zahraničního obchodu v rámci ZP. Jeho obrat (dovoz + vývoz) v porovnání s předchozím rokem vzrostl o 4,5 % na mld. Kč. Protože vývoz rostl trojnásobným tempem (+6,6 %), než dovoz (+2,1 %) kladné saldo ZP meziročně vzrostlo o 37,5 % tj. o 126,5 mld. Kč na 464,3 mld. Kč. Příliv přímých zahraničních investic (PZI) do ČR zaznamenal v roce 2012 podstatný nárůst ve srovnání s rokem Celkové PZI (zahraniční investice do ZP v nich ovšem představovaly jen menší část) totiž v tuzemsku vzrostly o 166,7 mld. Kč na 207,7 mld. Kč. Tento vývoj potvrdil, že důvěra investorů, přes politické otřesy, nadále trvá a Česká republika se drží mezi dvaceti investorsky nejatraktivnějšími zeměmi světa. Nejvyšší podíl na PZI v tuzemsku měly reinvestované zisky, které dosáhly hodnoty 118,3 mld. Kč. Také PZI do základního kapitálu výrazně stouply a dosáhly hodnoty 63,5 mld. Kč, z toho do samotného zpracovatelského průmyslu činily 12,4 mld. Kč. Z oddílového pohledu šlo nejvíce reinvestic do těch zpracovatelských odvětví, kde společnosti lokalizovaly 50,4 mld. Kč, z toho největší část 42 % (21,2 mld. Kč) do výroby motorových vozidel. Nejvýznamnějším investorem bylo v loňském roce Nizozemsko (89,4 mld. Kč), dále Německo (32 mld. Kč), Rakousko (27 mld. Kč), Belgie, (15,9 mld. Kč) a USA (9,8 mld. Kč). Objem PZI plynoucích z ČR do zahraniční v roce 2012 dosáhl částky 26,2 mld. Kč a z teritoriálního hlediska nejvyšší podíl směřoval do Nizozemska (12,1 mld. Kč), do Rumunska (6,5 mld. Kč), na Slovensko (5 mld. Kč) a na Kypr (3,2 mld. Kč) 13

14 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU I.2 Struktura zpracovatelského průmyslu podle NACE-CZ Tabulka I.1 ukazuje, že zpracovatelský průmysl se v souladu s revidovanou klasifikací ekonomických činností dělí na 24 oddílů, jejichž podíly jsou uvedeny v grafu I.1. Tabulka I.1 Zpracovatelský průmysl podle NACE-CZ Sekce C Zpracovatelský průmysl Oddíl Název 10 Výroba potravinářských výrobků 11 Výroba nápojů 12 Výroba tabákových výrobků 13 Výroba textilií 14 Výroba oděvů 15 Výroba usní a souvisejících výrobků 16 Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových a slaměných výrobků, kromě nábytku 17 Výroba papíru a výrobků z papíru 18 Tisk a rozmnožování nahraných nosičů 19 Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů 20 Výroba chemických látek a chemických přípravků 21 Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků 22 Výroba pryžových a plastových výrobků 23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů, slévárenství 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení 27 Výroba elektrických zařízení 28 Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů 30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení 31 Výroba nábytku 32 Ostatní zpracovatelský průmysl 33 Opravy a instalace strojů a zařízení % oddíly zpracovatelského průmyslu Pozn.: údaje v běžných cenách Graf I.1 Podíly jednotlivých oddílů ZP na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2012 Z grafu I.1 je zřejmé, že jasnou převahu nad ostatními oddíly si nadále udržuje oddíl CZ-NACE 29 Výroba motorových vozidel s podílem na tržbách 23,2 % (v roce 2011 to bylo 22,8 %), jehož podíl na tržbách je téměř třikrát vyšší než podíl druhého oddílu v pořadí CZ-NACE 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení s 8,2 % (v roce 2011 to bylo 8,3 %). Na dalších místech 14

15 Zpracovatelský průmysl se umístily oddíly: CZ-NACE 28 Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených (podíl 7,8 %), CZ-NACE 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů (podíl 7 %) a CZ-NACE 27 (podíl 6,7 %). Na konci žebříčku jsou naopak méně významné oddíly ZP tj. CZ-NACE 15 Výroba usní a souvisejících výrobků (podíl 0,17 %) a CZ-NACE 14 Výroba oděvů (0,38 %). I.3 Hlavní ekonomické ukazatele I.3.1 Cenový vývoj Tabulka I.2 Index cen průmyslových výrobců v letech Průměr od počátku roku Název Kód CZ-CPA Výrobky zpracovatelského prům. C 103,2 94,4 101,5 105,8 102,3 Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = 100 Tržby za VV a S Účetní přidaná hodnota Zaměstnanci Výroba potravin Výroba nápojů Výroba textilií Výroba oděvů Výroba usní Zpracování dřeva Výroba papíru Tisk a rozmn. nahraných nosičů Výroba chemických látek Výroba farmaceutických výrobků Výroba pryžových a plast. výr. Výroba minerálních výrobků Výroba kovů, hutní zpracování Výroba kovových konstrukcí Výroba počítačů Výroba elektrických zařízení Výroba strojů Výroba motorových vozidel Výroba ost. dopravních prostř. Výroba nábytku Ostatní zpracovatelský průmysl Opravy a instalace strojů % % % Pozn.: údaje v běžných cenách Graf I.2 Porovnání základních produkčních charakteristik jednotlivých oddílů v rámci ZP v roce 2012 Pomalejší růst dovozních cen se projevil i na vývoji cen průmyslových výrobců v roce 2012, což dokumentuje tabulka I.2. Tyto ceny snižovaly svoji růstovou dynamiku fakticky nepřetržitě po celý rok 2012 (meziročně z 4,1 % v lednu na 1,2 % v prosinci) a v průměru meziročně na 2,3 % (5,8 % v roce 2011). Tento vývoj byl způsoben poklesem intenzity působení nákladových tlaků na ceny výrobců (oslabil totiž příspěvek cen dovážených energetických surovin a polotovarů), když se na něm největší měrou podílely ceny výrobků CZ-CPA 19 Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů, které v porovnání s předchozím rokem snížily dynamiku růstu o více než polovinu, v průměru na 10,3 %. Snížení dynamiky růstu bylo zaznamenáno rovněž u cen potravinářských výrobků, nápojů a tabáku v průměru na 3,5 % ze 7,7 %, a u chemických 15

16 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU látek a výrobků na 7 % z 8,6 %. Zvýšené tempo cenového růstu se projevilo u výrobků CZ-CPA 21 Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků na 2,7 % z 1,9 %. I.3.2 Základní produkční charakteristiky Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2006 až 2012 je patrný z tabulek I.3 až I.6 a z grafu I.3 Z tabulky I.3 lze zjistit, že po celé sledované období počet podniků v rámci zpracovatelského průmyslu (ZP) rostl a za léta 2006 až 2012 se zvýšil celkem o jednotek (nárůst o 28,4 %). Samotný meziroční růst 2012/2011 činil 8,7 % tj. zvýšení o subjektů na Nejvíce nových podniků bylo v roce 2012 zaregistrováno v oddílech: CZ-NACE 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (+2 421), CZ-NACE 16 Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových a slaměných výrobků, kromě nábytku (+2 273) a v CZ-NACE 31 Výroba nábytku (+1 452). Pokles počtu podnikatelských subjektů byl zaznamenán jen ve dvou oddílech, a to u CZ-NACE 18 Tisk a rozmnožování nahraných nosičů (-110) a u CZ-NACE 21 Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků (-33). Tabulka I.3 Počet podniků v rámci zpracovatelského průmyslu v letech ZP celkem Tabulka I.4 charakterizuje vývoj tržeb za prodej výrobků a služeb a je z ní patrné, že tempo růstu se v roce 2012 v porovnání s předchozím rokem výrazně zpomalilo (+2,8 %), což lze do značné míry přičíst zhoršování ekonomické situace, zvláště ve druhém pololetí Meziroční pokles tržeb vykázalo celkem sedm oddílů z dvaceti tří, z toho největší v oddíle CZ-NACE 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů, slévárenství (-8,8 %) a dále v oddílech CZ-NACE 13 Výroba textilií (-2 %) a CZ NACE 18 Tisk a rozmnožování nahraných nosičů (-9 %), zatímco v dalších oddílech byl tento pokles minimální. Naopak v černých číslech skončilo 16 oddílů, mezi nimi všechny s vysokým podílem na celkových tržbách, s výjimkou oddílu CZ-NACE 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (-1,7%). Největší meziroční růst tržeb vykázaly oddíly: CZ-NACE 20 (+16,6 %), CZ-NACE 15 Výroba usní a souvisejících výrobků (+10,2 %) a CZ-NACE 27 Výroba elektrických zařízení (+7,8 %). V celostátním žebříčku tržeb CZECH TOP 100 si v roce 2012 vedoucí pozici drží nadále ŠKODA AUTO, a.s. ( 252,6 mld. Kč), následována firmami ČEZ, a.s. (215,1 mld. Kč), RWE Česká republika, a.s. (181,1 mld. Kč), AGROFERT 16

17 Zpracovatelský průmysl HOLDING, a.s. (132,5 mld. Kč) a UNIPETROL, a.s (107,3 mld. Kč). K tomu ovšem nutno dodat, že tento žebříček není kompletní, neboť nezahrnuje všechny společnosti, které by sem svojí výší tržeb patřily, některé totiž nedodaly pro jeho sestavení potřebné údaje. Tabulka I.4 Tržby za prodej výrobků a služeb v b.c. v letech (tis. Kč) ZP celkem mezir index 109,5 98,6 83,7 111,3 108,2 102,8 Vývoj ukazatele účetní přidaná hodnota nabízí tabulka I.5, ze které lze zjistit, že ÚPH rostla v rámci ZP mnohem pomalejším tempem než tržby za prodej vlastních výrobků a služeb. V tomto případě byl vývoj v jednotlivých oddílech výrazně diferencovaný, přičemž u dvanácti oddílu se objem ÚPH snížil a u jedenácti oddílů naopak zvýšil. Největší podíl na tvorbě ÚPH má dlouhodobě oddíl CZ-NACE 29 Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů 17,6 % (v roce 2011 to bylo 17,9%), podílu více než deset procent ještě dosáhly oddíly CZ-NACE 25 (11,5 %) a CZ-NACE 28 (10 %). Naopak nejnižší podíl na ÚPH připadl dvěma nejmenším oddílům: CZ-NACE 15 (0,23 %) a CZ-NACE 14 (0,64 %). Nejvyšší meziroční nárůst tohoto ukazatele v roce 2012 dosáhly oddíly CZ-NACE 26 (+20,8 %), CZ-NACE 27 (+6,6 %), CZ-NACE 25 (+5,2 %) a CZ-NACE 28 (+4,4 %). Naopak citelný meziroční pokles vykázaly oddíly CZ-NACE 10 Výroba potravinářských výrobků (-8,7 %), CZ-NACE 14 Výroba oděvů (-5,7 %) a CZ-NACE 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů, slévárenství (-4,8 %). Jak je vidět z tabulky I.6 největším zaměstnavatelem v rámci ZP byl v roce 2012 oddíl CZ-NACE 29 (147,5 tis. lidí), který se na celkovém počtu pracovníků ZP podílel 13,9 %, těsně následován oddílem CZ- NACE 25 (podíl 12,8 %). Hranici sto tisíc lidí ještě překročil oddíl CZ-NACE 28 (podíl 10,8 %). U tohoto ukazatele meziročně poklesl počet zaměstnaných osob v 15 oddílech, z toho nejvíce ve dvou poměrně významných oddílech CZ-NACE 22 Výroba pryžových a plastových výrobků ( lidí) a CZ-NACE 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení ( lidí). Naopak nejvyšší přírůstky pracovních sil v roce 2012 ohlásily oddíly CZ-NACE 29 (+2 318), CZ-NACE 28 (+1 938) a CZ-NACE 27 (+1 557). Podle žebříčku CZECH TOP 100 za rok 2012 nejvíce lidí zaměstnávaly: ČEZ a.s. ( osob), dále zemědělsko-chemický holding AGROFERT HOLDING, a.s. ( osob) a automobilka ŠKODA AUTO, a.s. ( osob). 17

18 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka I.5 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech (tis. Kč) ZP celkem mezir. index 107,7 95,3 86,0 109,4 105,5 101,1 Tabulka I.6 Počet zaměstnaných osob v letech (osob) ZP celkem mezir. index 102,4 99,7 87,3 97,6 102,3 99,8 18

19 Zpracovatelský průmysl % Tržby za VV a S ZP Počet zaměstnaných osob ZP Účetní přidaná hodnota ZP Pozn.: údaje v běžných cenách Graf I.3 Vývoj základních produkčních charakteristik v b.c. v letech Tabulka I.7 Osobní náklady v b.c. v letech (tis. Kč) ZP celkem mezir. index 110,1 107,5 89,3 101,6 105,3 103,2 Jak je patrné z tabulky osobních nákladů I.7, tento ukazatel rostl v roce 2012 pomalejším tempem než v roce předcházejícím (2012/2011 = 103,2) a stále ještě nedosáhl objemu z roku 2008, kdy se české ekonomice velmi dobře dařilo. V roce 2012 se osobní náklady zvýšily v 15 oddílech, tyto nárůsty se však většinou pohybovaly v řádu procent. K poklesu naopak došlo v osmi oddílech, většinou v těch případech, kde výroba a tržby stagnovaly nebo se meziročně snížily. 19

20 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU I.3.3 Produktivita práce a osobní náklady Tabulka I.8 ukazuje, jak se v posledních sedmi letech vyvíjela produktivita práce z účetní přidané hodnoty. V roce 2012 tento ukazatel v rámci ZP vzrostl jen nepatrně, o 1.2 % na Kč/zam., když v 11 oddílech jeho hodnota poklesla a naopak ve dvanácti oddílech vzrostla. Hodnotu jednoho milionu Kč tento ukazatel překročil, stejně jako v roce 2011, ve čtyřech oddílech, přičemž pozici jedničky si udržel oddíl CZ-NACE 11 Výroba nápojů (1439,1 tis. Kč/zam.), před oddílem CZ-NACE 19 Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů (1 231,2 tis. Kč(/zam), CZ-NACE 21 (1 149,5 tis.kč/zam.) a CZ-NACE 20 (1 144,1 tis.kč). Naopak nejnižší hodnotu v tomto případě vykazují oddíly, které se již léta nerozvíjejí, patří spíše k útlumovým a jsou náročné na pracovní sílu: CZ-NACE 14 (293,8 tis. Kč/zam), CZ-NACE 15 (316,4 tis.kč/zam.) a CZ-NACE 31 (455,3 tis. Kč/zam.). Tabulka I.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech (Kč/zaměst.) ZP celkem mezir. index 105,2 95,6 98,6 112,1 103,1 101,2 Nedávno zavedený ukazatel hrubého operačního přebytku (HOP) vyjadřuje, kolik zůstane společnosti z přidané hodnoty po zaplacení osobních nákladů, na pokrytí dalších nákladů a tvorbu zisku. V krizových letech 2008 až 2009 jeho hodnota poklesla, avšak v roce 2010 narostla dvojciferným tempem, ale v roce 2011 tempo růstu citelně ochablo a v roce 2012 meziročně kleslo o 1,5 %. Ve dvanácti oddílech HOP vzrostl, zatímco ve zbývajících jedenácti klesl. Největší meziroční pokles byl zaznamenán v oddílech CZ-NACE 10 (-24 %), a v malých oddílech CZ-NACE 14 (-31,4 %), CZ-NACE 15 (-19,8 %) a CZ NACE 13 (-10 %). Naopak meziroční nárůst vykázal oddíl CZ-NACE 26 (+228 %), ovšem z nízkého základu a CZ-NACE 25 (+7,4 %). Jinak ovšem na výši tohoto ukazatele měl značný vliv pokles v oddílu CZ-NACE 29 (5,4 %). 20

21 Zpracovatelský průmysl Tabulka I.9 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech (tis. Kč) ZP celkem mezir. index 105,3 82,9 81,8 120,7 105,6 98,5 120 % Hrubý operační přebytek Produktivita práce z účetní PH ZP Pozn.: údaje v běžných cenách Graf I.4 Vývoj PP UPH a vývoj hrubého operačního přebytku u ZP v letech

22 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 1500 tis. Kč/zam ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf I.5 Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty do úrovně oddílové struktury ZP v letech 2011/2012 I.3.4 Výkonová spotřeba Tabulka I.10 Výkonová spotřeba v b.c. letech (tis. Kč) ZP celkem mezir. index 110,4 99,5 81,8 113,4 109,2 102,3 Tabulka I.10 potvrzuje, že po krizovém roce 2009, kdy tento ukazatel meziročně poklesl o více než 18 %, se v dalších třech letech výkonová spotřeba začala znovu zvyšovat, i když tempo růstu sláblo s tím, jak se postupně zhoršovala hospodářská situace. Ve třinácti oddílech tento ukazatel stoupl, z toho nejvíce v oddílu CZ-NACE 20 (+19,3 %), kde to souviselo s vysokou dynamikou tržeb, a v největším oddílu CZ-NACE 29 (+5,9 %). Pokles byl zaznamenán u deseti oddílů, z toho nejvíce u oddílu CZ-NACE 24 (-9,8 %). 22

23 Zpracovatelský průmysl I.4 Ukazatele výzkumu a vývoje Výdaje na výzkum a vývoj v oddílech zpracovatelského průmysl v roce 2011 nabízí tabulka I.11. Tabulka I.11 Výdaje na výzkum a vývoj Výdaje na VaV v oddílech zpracovatelského průmyslu podle zdroje financování za rok 2011 (v mil. Kč) Z toho podle zdrojů financování Kód CZ-NACE a název oddílu (upravený) Výdaje na VV podnikatel. veřejné zahraniční 10 Výroba potravinářských výrobků Výroba nápojů Výroba textilií Výroba oděvů Výroba usní a souvisejících výrobků Zpracování dřeva Výroba papíru a výrobků z papíru Tisk a rozmnožování nahraných nosičů Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů Výroba chemických látek a chemických přípravků Výroba základních farmac. výrobků a přípravků Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových minerálních výr Výroba zákl. kovů, hutní zpracování kovů Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výr Výr. počítačů, elektronických a optických přístrojů Výroba elektrických zařízení Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Výroba nábytku Ostatní zpracovatelský průmysl Opravy a instalace strojů a zařízení C Zpracovatelský průmysl celkem Pramen: ČSÚ V porovnání s předchozím rokem stoupl v roce 2011 celkový objem výdajů na VaV o 18,7 %, z toho u podnikatelských zdrojů o více než 19 %, i u veřejných zdrojů stagnoval na předchozí úrovni a u zahraničních zdrojů vzrostl o téměř 40 %. Zdaleka největším příjemcem prostředků na výzkum a vývoj byl jako již tradičně oddíl CZ-NACE 29, kam směřovalo více než 43 % z celkového objemu. Hranici jedné miliardy překročilo ještě dalších sedm oddílů, přičemž se vesměs jednalo o klíčové průmyslové oddíly. Za pozornost stojí, že u sedmi oddílů naopak výdaje nepřekročily hranici 100 milionů korun, z čehož lze usuzovat, že v těchto výrobách je oblasti výzkumu a vývoje věnována nedostatečná pozornost. Platí to především o polygrafickém a rafinérském průmyslu, ale také o výrobě nápojů a o dalších oddílech, které jsou silně závislé na nákupu know-how a technologií ze zahraničí. Jinak ČR i nadále patří k zemím, kde ukazatel celkové investice do vědy jako procento HDP je pod průměrem průmyslově vyspělých států a v roce 2012 činil 1,6 %. Premianty jsou v tomto směru Finsko (podíl 3,9 %), Japonsko (3,5 %), Švédsko (3,4 %) a Dánsko (3,1 %). Z nových členských států EU-12 je na tom lépe než ČR jen Slovinsko (2,1 %), jinak v Maďarsku to bylo 1,2 %, v Polsku 0,7 %, na Slovensku, v Lotyšsku a na Maltě shodně po 0,6 %. V EU se podle zprávy Eurostat daří nejlépe inovovat výrobu a služby v SRN, kde téměř čtyři pětiny společností (79 %) dále pracují na vývoji svého byznysu. V Lucembursku je to 68 %, v Belgii 61 %, ve Švédsku, Irsku a Portugalsku po 60 %. V Česku je to 51,7 % podniků, což se blíží evropskému průměru 53 %. Nepříliš lichotivé je pořadí v hodnocení podle technologického indexu, který od roku 2001 každoročně sestavuje Světové ekonomické fórum a v jeho rámci se hodnotí desítky kritérií ( ICT technologie, legislativa, školství, státní podpora aj.) a čím vyšší je index, tím vyšší je technologická vyspělost země. Jedničkou je v tomto ukazateli Švédsko (index 5,94), před Singapurem (5,86) a Finskem (5,81). Česko se ze 75 hodnocených zemí umístilo až na 42. místě (index 4,33) a z nových členských států nás předstihly 23

24 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Estonsko, Malta, Litva, Kypr, Slovinsko a Lotyšsko, za ČR skončilo Maďarsko (index 4,30), Polsko (4,16) a Slovensko (3,94). Řada zainteresovaných odborníků kritizuje český inovační systém kvůli jeho stagnaci na stejné úrovni. Přitom dynamické inovace by mohly stagnující českou ekonomiku pomoci nastartovat, což si některé firmy již uvědomily. V inovačním potenciálu je Česká republika na 22. místě ve světě, ve výzkumných institucích na 26. místě a v podnikových výdajích na výzkum a vývoj dokonce až 28.místě Podle státní Technologické agentury, která inovativní firmy finančně podporuje, začali podnikatelé, zejména ti menší, sázet v posledních letech na výzkum vlastních nápadů, s nimž se na trhu prosadí snadněji. Nejvíce inovujících firem nalezneme mezi velkými podniky a aktivnější jsou firmy pod zahraniční kontrolou než firmy čistě české. Takové firmy vykazují více než trojnásobné tržby z inovovaných produktů a tento rozdíl neustále roste. Pokud chceme zvýšit inovativnost firem, jedním z omezujících faktorů je spolupráce podniků a výzkumných organizací. Z provedených šetření vyplývá, že nejpozitivněji je hodnocena spolupráce s vysokými školami, kdežto s Akademií věd ČR firmy kooperují nejméně. Dalším důležitým faktorem v této oblasti jsou výdaje, které firmy na výzkum a vývoj alokují. V ČR směřují zhruba tři pětiny celkových výdajů na výzkum a vývoj do podnikatelské sféry, což nás řadí k průměru EU. Pokud bychom se však chtěli přiblížit výsledkům nejinovativnějších států, kam se řadí skandinávské státy, SRN, Švýcarsko, USA a Japonsko, museli bychom se přiblížit hranici 80 %. Tahouny výzkumu a inovací v Česku jsou německé firmy a nadále přibývá těch, které sem přesouvají své výzkumné a inovační aktivity. Polovina podniků s německým podílem disponuje vlastními patenty. Podle průzkumu Eurostat je ale aktivita českých firem v oblasti patentů výrazně nižší než například v sousedním Německu. Zatímco u Evropského patentového úřadu bylo v roce 2012 ze SRN na milion obyvatel podáno 265,5 žádostí o patent, v Česku to bylo desetkrát méně pouze 25,5 přihlášek na jeden milion obyvatel. Na závěr lze uvést, že celosvětové investice do výzkumu a vývoje se v roce 2012 odhadovaly na 1,4 bilionu USD, přičemž Čína spolu s Indií dosáhly pětinový podíl na globálních investicích do inovací. Rozvíjející se trhy se přitom stále více soustřeďují na vývoj základních výrobků pro lokální trhy a poté je exportují na západ což je proces tzv. obrácené inovace. I.5. Zahraniční obchod I.5.1 Vývoj zahraničního obchodu Vývoj zahraničního obchodu v posledních čtyřech letech po změně metodiky zachybuje tabulka I.12. Tabulka I.12 Zahraniční obchod s výrobky ZP (CZ-CPA 10 až 32) v b.c. v letech Vývoz celkem (mil.kč) CZ-CPA ZP , , , ,2 mezir. index 118,8 113,9 106,6 Dovoz celkem (mil.kč) CZ-CPA ZP , , , ,4 mezir. index 120,5 110,5 102,1 Saldo (mil. Kč) CZ-CPA ZP , , , ,8 Pramen: ČSÚ; údaje k Z tabulky lze zjisti, že obrat zahraničního obchodu ZP ČR podle CZ-CPA (vývoz + dovoz) vzrostl v roce 2012 v porovnání s rokem předcházejícím o 4,5 % na 5270,3 mld. Kč, z toho vývoz vzrostl o 6,6 % a dovoz o 2,1 %, tedy jen s třetinovou dynamikou. Rok 2012 přitom skončil s nejvyšším přebytkem 464,3 mld. 24

25 Zpracovatelský průmysl Kč, tedy o 37,5 % vyšším než v roce V tabulce největších exportérů za rok 2012 je podle CZECH TOP 100 jasnou jedničkou ŠKODA AUTO, a.s. (240,7 mld. Kč), za níž následuje RWE Česká republika, a.s. (135.3 mld. Kč) a hranici sto miliard ještě překročil FOXCONN C, s.r.o. (104,6 mld. Kč). Z dalších klíčových exportérů lze uvést např. AGROFERT HOLDING, a.s. (67,3 mld. Kč) ALPIQ ENERGY SE (65,8 mld. Kč) a UNIPETROL, a.s. (31,1 mld. Kč). Padesáti největším tuzemským vývozcům loni vzrostl export o 16 % na 1,043 bil. Kč, což je vůbec poprvé v historii, kdy překročily tuto hranici. Výsledky zahraničního obchodu v roce 2012 ovlivňovala řada faktorů, z nichž k těm nejvýznamnějším patří tyto: zpomalování tempa růstu evropské a světové ekonomiky a vrcholící evropská dluhová krize, což se nutně projevilo na zhoršujícím se vývoji zahraničního obchodu, především ve druhém pololetí 2012; přetrvávající slabá poptávka tuzemských domácností, v důsledku negativních spotřebitelských očekávání, což zpomalilo růst dovozu; snížení průmyslové produkce o 1,2 % vzhledem k nízké zahraniční i domácí poptávce; vývoj směnných kurzů, neboť česká koruna v průběhu uplynulého roku posílila vůči Euru o 2,3 % na kurz 25,1 CZK za EURO a ještě výrazněji vůči amerického dolaru na 19,6 CZK za USD; rostoucí ceny vývozu i dovozu; v průměru exportní ceny v roce 2012 stouply o 2,9 %, zatímco dovozní ceny o 4,1 %. Růst cen byl přitom ovlivněn vývojem u minerálních paliv, jejichž dovozní ceny vzrostly o 15,7 %. Naopak na straně exportu nejvíce zdražily nápoje a tabák (+5,1 %). Směnné relace dosáhly v průměru za celý rok negativní hodnoty 98,8 %. Přesto lze konstatovat, že zahraniční obchod s výrobky ZP i v obtížné hospodářské situaci v eurozóně dosáhl vcelku velmi příznivých výsledků, což konečně potvrzuje vysoký přebytek obchodní bilance. I.6. Shrnutí a perspektivy zpracovatelského průmyslu Pozici českého zpracovatelského průmyslu z hlediska mezinárodní konkurenceschopnosti v letech 2012 až 2013 můžeme stručně charakterizovat následovně: Již čtvrtý propad po sobě zaznamenalo Česko v letošním světovém žebříčku konkurenceschopnosti, který každoročně sestavuje švýcarský institut IMD (Institute for Management Development) a to z loňského 33. místa na místo 35. Přitom mezi novými členskými státy EU se ČR umístila až na třetím místě, za Litvou (31. místo) a Polskem (33. místo). Vedoucí místa v tomto respektovaném hodnocení patří USA před Švýcarskem, Hongkongem, Švédskem a Singapurem. Z nečlenských států EU skončily před námi Čína (21. místo), Thajsko (27. místo), Mexiko (32. místo) a Kazachstán (34. místo). V hodnocení jednotlivých faktorů se Česko umístilo nejlépe v základní infrastruktuře (15. místo) a v zahraničním obchodu (25. místo), Naopak až na padesátém místě je ČR zařazeno v hodnocení podle vývoje domácí ekonomiky, která se nachází v nejdelší recesi vůbec. Z výzkumných šetření vyplývá, že nadále přetrvávají tradiční slabší stránky české ekonomiky, které byly zmiňovány již v předchozích letech tj. vysoké příspěvky na sociální zabezpečení, korupce a byrokracie, nedostatek transparentnosti a stability v hospodářské politice apod. Pozitivně je naopak hodnocena otevřenost ekonomiky, sociální stabilita a vysoká finanční stabilita. Prakticky stejně se Česko umístilo v hodnocení podnikatelsky nejpřívětivějších zemí, které připravila agentura Bloomberg. Zde je hodnocena jako jednička HongKong (index 79,6) před USA (index 77,0) a Japonskem (index 75,6 ). V Evropě jsou podnikatelsky nejpřívětivější Nizozemsko (4. místo - index 75,6 %), kam často stěhují svůj byznys čeští podnikatelé, a Německo (5. místo index 74,6). Česko se v tomto případě umístilo na 33. místě, tedy o jednu příčku lépe než v roce Hodnocení agentury přitom vycházelo ze šesti kategorií a zkoumala se například ekonomická integrace země, tedy její členství v klíčových světových ekonomických organizacích (např. WTO) náklady na založení a start-up byznysu, včetně produktivity práce nebo výše mezd a nákladů na propouštění, bariéry mezinárodního obchodu či bohatství a kupní síla obyvatelstva té které země. Posledním zkoumaným faktorem pak byla míra korupce a výše zdanění. Poněkud lépe dopadlo Česko v hodnocení indexu kvality života, který zkoumala Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v 36 zemích světa podle jedenácti kritérií. V první pětce jsou Austrálie, Švédsko, Kanada, Norsko a Švýcarsko, Česko skončilo na 22. místě. Podle OECD je Česko 25

26 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU nadprůměrné ve školství a v oblasti bezpečnosti, průměrné v životním prostředí, ale v ostatních kritériích zaostává. Kupříkladu v Česku činí roční průměr běžné domácnosti zhruba 17 tisíc USD, zatímco průměr OECD je o šest tisíc dolarů vyšší. Nejvyšší náklady na pracovní sílu v rámci EU-27 byly loni ve Švédsku, kde museli zaměstnavatelé za jednu hodinu práce zaplatit v průměru 41,9 EUR, naopak zdaleka nejnižší v Bulharsku, kde jedna hodina stála v roce 2012 jen 3,7 EUR, Česká republika je v EU v tomto ukazateli na 19. místě (10,7 EUR) a za ní následuje Slovensko (8,6 EUR). V SRN, které je největší evropskou ekonomikou stála jedna hodina 31 EUR, průměr EU činil 23,5 EUR. Na závěr tohoto hodnocení stojí za zmínku uvést vývoj ukazatele HDP na obyvatele v paritě kupní síly, v procentech, EU=100. Zde lze konstatovat, že vývoj HDP na obyvatele se v tuzemsku podle údajů ČSÚ v posledních třech letech zhoršoval více než průměr evropských zemí. Hodnota indexu činila v uplynulém roce 79 % průměru celé EU, V rámci postkomunistických zemí sice máme i nadále vyšší životní úroveň než například Maďarsko, Polsko či Slovensko, ale dvě posledně jmenované země nás dohánějí (Slovensko = 75, Polsko = 66). Jasnou jedničkou je v tomto případě Lucembursko (272), před Norskem (195), Švýcarskem (160) a Rakouskem (131), zatímco SRN figuruje až na devátém místě (121). Důvodem nepříznivého vývoje je pokračující recese, která zmenšila blahobyt v Česku a HDP na hlavu tu stále zůstává pod hodnotami z předkrizového roku Z aktuálních údajů ČSÚ z počátku srpna 2013 vyplývá, že na rozdíl od loňského roku není letos vývoj zpracovatelského průmyslu ČR příznivý (jde o údaje za organizace s 20 a více zaměstnanci). Tržby ZP za prodej vlastních výrobků a služeb se v období leden červen 2013 propadly oproti stejném období minulého roku o 3,5 p.b. a také tržby z přímého vývozu byly nižší o 0,7 p.b., to vše při poklesu počtu pracovníků o 1,3 p.b. Je tudíž logické, že se oproti roku 2011 zhoršil i ukazatel produktivity tržby na zaměstnance, a to o 2,3 p.b. Vzhledem k tomu, že ani vyhlídky na zbývající měsíce roku 2013 nejsou příliš optimistické, lze očekávat, že český zpracovatelský průmysl letos skončí v červených číslech a pokles proti loňsku se bude pohybovat kolem dvou až tří procent. Analytici očekávají, že mírné oživení by mohlo nastat až v roce 2014, bude to však hodně záviset na tom, jak se bude vyvíjet ekonomika u našich nejbližších obchodních partnerů, především Německa, Polska a Slovenska. 26

27 1. CZ-NACE 10 - VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ CZ-NACE 11 - VÝROBA NÁPOJŮ Výroba potravinářských výrobků, výroba nápojů 1.1 Charakteristika oddílu Výroba potravinářských výrobků a Výroba nápojů jsou jednak tradičními oddíly zpracovatelského průmyslu, ale také relativně samostatnými články potravinového řetězce. Ve větší či menší míře tyto výroby využívají zemědělskou produkci, která je obchodována na agrárním trhu a dále zpracovávána. Prostřednictvím odbytového trhu je zpracovaná produkce potravinářské výrobky a nápoje, distribuována a nabízena spotřebitelům na domácím trhu a část je exportována na zahraniční teritoria. Oddíly výroby potravinářských výrobků a výroby nápojů pro svou produkci využívá též produkty dalších průmyslových odvětví a oborů, jako je potravinářské strojírenství, výroba obalů, pohonných hmot a energie aj. Potraviny a nápoje musí splňovat zákonné požadavky, především z hlediska zdravotní nezávadnosti a informovanosti spotřebitele a potravinová politika ČR dbá i na jejich kvalitu. Z hlediska ekonomické dimenze se výroba potravin, nápojů a tabákových výrobků v ČR v roce 2012 podílela na HPH v základních b.c. (podle statistiky národních účtů) 2,29 %, což je meziroční pokles neboť v roce 2011 tento podíl činil 2,38 %. Na zaměstnanosti se tento oddíl v ČR podílel v roce 2012 úhrnem 2,76 %, což je meziročně téměř stejně (v roce 2011 tento podíl činil 2,77 %). Propagace prodeje kvalitních potravinářských výrobků na celostátní úrovni probíhala i v roce 2012 prostřednictvím národní značky KLASA, která již pevně vstoupila do povědomí spotřebitelské veřejnosti. Výrobci mnoha potravin se v rámci jednotlivých kategorií výrobků často účastní řady soutěží a získávají ocenění v tuzemsku i v zahraničí. Úspěšným se v posledních letech stal systém podpory zahájený MZe v roce 2010 spolu s AK ČR a PK ČR, pod názvem Regionální potravina, který se v jednotlivých krajích zaměřil především na propagaci malých a středních podnikatelů a jejich jedinečné produkce. Výroba potravinářských výrobků a výroba nápojů je podle systému CZ-NACE značně členitá, neboť zpracovává mnohé agrární komodity, a to jak rostlinného, tak živočišného původu a uspokojuje různé skupiny spotřebitelů. Podle systému CZ-NACE jde o následující výrobní skupiny: 10 - Výroba potravinářských výrobků 10.1 Zpracování a konzervování masa a masných výrobků; 10.2 Zpracování a konzervování ryb, korýšů a měkkýšů, 10.3 Zpracování a konzervování ovoce a zeleniny; 10.4 Výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků; 10.5 Výroba mléčných výrobků; 10.6 Výroba mlýnských a škrobárenských výrobků; 10.7 Výroba pekařských, cukrářských a jiných moučných výrobků; 10.8 Výroba ostatních potravinářských výrobků; 10.9 Výroba průmyslových krmiv Výroba nápojů Podíly výše uvedených skupin výrob na tržbách za prodej VV a S za CZ-NACE 10 v roce 2012 uvádí graf 1.1. Z tohoto grafu je patrno, že z hlediska produkční výkonnosti bylo v uvedeném roce pět klíčových skupin výrob s podílem nad 10 %. Jsou to (řazeno sestupně): CZ-NACE 10.1 Výroba, zpracování a konzervování masa a výroba masných výrobků, 10.8 Výroba ostatních potravinářských výrobků, 10.5 Výroba mléčných výrobků, 10.9 Výroba průmyslových krmiv a 10.7 Výroba pekařských, cukrářských, a jiných moučných výrobků. Podíly dalších výrob byly na celkových tržbách oddílu již nižší, představovaly 27

28 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU dohromady zhruba 15,6 % z této struktury, což znamená meziroční zvýšení výkonnosti těchto dalších výrob o 4,3 p. b ,7 % ,5 % ,9 % ,3 % ,1 % ,0 % ,5 % ,6 % ,5 % 10.1 Zpracování a konzervování masa a výroba masných výrobků 10.2 Zpracování a konzervování ryb, korýšů a měkkýšů 10.3 Zpracování a konzervování ovoce a zeleniny 10.4 Výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků 10.5 Výroba mléčných výrobků 10.6 Výroba mlýnských a škrobárenských výrobků 10.7 Výroba pekařských, cukrářských a jiných moučných výrobků 10.8 Výroba ostatních potravinářských výrobků 10.9 Výroba průmyslových krmiv Pozn: údaje v běžných cenách Graf 1.1 Podíly skupin CZ-NACE 10 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Výroba potravinářských výrobků patří v rámci zpracovatelského průmyslu stále ke klíčovým oddílům, avšak s klesající tendencí. U tržeb za prodej VV a S činil podíl zmíněné výroby v b. c.v roce 2012 na tržbách ZP 6,6 % a podíl u Výroby nápojů 1,7 %. U ukazatele účetní přidaná hodnota činil podíl CZ-NACE 10 na ZP v roce 2012 jen 5,9 % a u CZ-NACE 11 pak 2,5 %. Podíl CZ-NACE 10 na ZP u zaměstnanosti činil 8,5 % a podíl CZ-NACE 11 dosáhl 1,3 %. Obě sledované výroby s podílem 9,8 % zůstávají tedy v rámci zpracovatelského průmyslu významným zaměstnavatelem. Na podporu rozvoje výroby potravinářských výrobků a nápojů byly určeny některé programy. K rozhodujícím patřily (za rok 2012 jsou uvedeny předběžné údaje): podpory v rámci programu PRV a ze zdrojů EAFRD Opatření 1.1.3; jde o opatření přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům. Podpora v roce 2012 dosáhla 588 mil. Kč, z toho EU se podílela 441 mil. Kč a ČR z národního rozpočtu 147 mil. Kč. V roce 2011 tato podpora činila 575 mil. Kč, z toho EU se podílela 431 mil. Kč a ČR 144 mil. Kč; národní podpory v rámci Dotačního programu 13 Podpora zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti potravinářského průmyslu. Celkový objem dotací v roce 2012 činil 132 mil. Kč, zatímco v roce 2011 bylo poskytnuto jen 121 mil. Kč; ostatní výdaje MZe Podpory úvěrů na investice v rámci dobíhajících programů Zpracovatel, Hygiena; jde o subvence úroků z úvěrů na investice vyplácené PGRLF potravinářským podnikům, kdy příjemcem podpory je zpracovatel zemědělských produktů, jehož spotřeba domácích zemědělských výrobků přesahuje 70 % celkových nákladů na suroviny. Podpora v roce 2012 již skočila, v roce 2011 pak činila jen 3 mil. Kč; programy pro malé a střední podniky poskytované prostřednictvím ČMZRB; jde o podpory cenového zvýhodnění záruk, zvýhodněné úvěry a příspěvky na úhradu úroků z bankovních úvěrů. Podpora v roce 2012 dosáhla objemu pouze 30 mil. Kč, stejně jako v roce 2011; 28

29 Výroba potravinářských výrobků, výroba nápojů výdaje SZIF (Marketingový fond); jde o propagaci značky KLASA. Podpora v roce 2012 činila 200 mil. Kč, zatímco v roce 2011 pak 196 mil. Kč; Objem poskytnutých podpor v roce 2012 ve výši 950 mil. Kč je v porovnání s rokem 2011 v objemu 925 mil. Kč vyšší o 25 mil. Kč. Meziroční zvýšení podpor je čerpáno zejména v rámci PRV a v rámci Dotačního programu 13, což je v kontextu s přijatými záměry a opatřeními k podpoře přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům. Tato opatření by měla vést ke zvýšení konkurenceschopnosti potravinářského průmyslu i odvětví zemědělství. Z Centrální evidence projektů vyplývá, že v oblasti vědy a výzkumu v podoboru Potravinářství (kód GM), který je součástí oboru Zemědělství (G) byly v roce 2012 přijaty 3 projekty se státní podporou ve výši 7 213,2 tis. Kč. To představuje z oboru G podíl na státní podpoře 15 % a z celkové částky za všechny obory jen 0,8 %. Údaje o výdajích na V a V (za rok 2011) ukazují, že za CZ-NACE 10 dosáhly výdaje 324 mil. Kč, z toho podnikové 172 mil. Kč. Významné byly i zahraniční výdaje v objemu 142 mil. Kč. Zbývajících 10 mil. Kč bylo z výdajů veřejných. Obdobné údaje za CZ-NACE 11 (2011) představovaly pouze 5 mil. Kč, a to z podnikových zdrojů. 1.3 Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj V roce 2012 již nenastal tak znatelný vzestup cen u skupiny potravinářských výrobků jako v roce předchozím. Ve sledovaném roce index cen průmyslových výrobců dosáhl výše 103,4 (v roce 2011 to bylo 109,6). U skupiny nápojů dosáhl zmíněný index v roce 2012 úrovně 104,0 (v roce 2011 jen 100,4). V roce 2012 ceny meziročně vzrostly nejvíce u ostatních potravin, což je v kontextu zejména s růstem ceny cukru a výrobků, které tuto komoditu obsahují. Naopak pokles cen v roce 2012 byl zaznamenán pouze u mléčných výrobků, u nichž ceny vzrostly v minulých dvou letech (2010 a 2011) a také u mlýnských a škrobárenských výrobků, u nichž se vysoký růst projevil právě v roce Index cen průmyslových výrobců a nápojů podle skupin výrobků v letech uvádí tabulka 1.1 (údaje za CZ-CPA 10.2 se neuvádějí). Tabulka 1.1 Index cen průmyslových výrobců v letech Průměr od počátku roku Název Kód CZ-CPA Konzerv. maso a masné výr ,9 98,6 95,7 101,2 105,7 Zprac., konz. ryby, m. plody ,6 100,2 99,7 103,8 x Uprav. a konz. ovoce a zel ,5 100,1 99,8 105,2 103,4 Rost. a živoč. oleje a tuky ,8 84,5 99,6 119,3 103,1 Mléčné výrobky ,4 89,1 106,2 106,3 98,1 Mlýnské a škrob. výrobky ,9 79,5 93,6 130,2 95,1 Pekařské výrobky a těst ,6 94,7 93,9 117,8 103,8 Ostatní potraviny ,2 100,7 96,5 106,6 107,4 Průmyslová krmiva ,8 82,8 98,1 115,0 107,2 Potravinářské výrobky ,6 93,0 97,8 109,6 103,4 Nápoje ,6 101,1 98,5 100,4 104,0 Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = Základní produkční charakteristiky Počet podniků v rámci CZ-NACE 10 a 11 v letech uvádí tabulka 1.2. Z ní je zřejmá tendence k postupnému růstu počtu podniků za Výrobu potravinářských výrobků, což je v kontextu s jejich zvyšováním 29

30 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU u většiny potravinářských oborů, zejména u Výroby ostatních potravinářských výrobků a Zpracování a konzervování masa a výroby masných výrobků. Obdobná tendence nastala i u Výroby nápojů, avšak s určitými výkyvy v jednotllivých letech, zejména s ohledem na sezónnost. Naopak ve sledovaném roce 2012 nastal významnější meziroční pokles počtu firem u Výroby pekařských, cukrářských a jiných moučných výrobků, a to s ohledem na méně příznivý ekonomický vývoj u tohoto oboru ve zmíněném roce a také rostoucí konkurenci zejména pokud jde o subjekty, které výrobu těchto výrobků či pouze jejich dopékání, mají jako doplňkovou činnost. Tabulka 1.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 10 a 11 v letech Jak ukazuje tabulka 1.3, ukazatel tržeb za prodej V V a S v b. c. zaznamenal za CZ-NACE 10, po oživení v roce 2011, ve sledovaném roce 2012 již jen mírný meziroční růst o 1,1 % (odhad). Ten byl docílen i v kontextu se zvýšením cen průmyslových výrobců potravin v posledně zmíněném roce. Meziroční růst v roce 2012 zaznamenaly především skupiny Výroby průmyslových krmiv, Výroby ostatních potravinářských výrobků i Zpracování masa a masných výrobků. Další skupiny vykázaly meziroční pokles výkonnosti. Nízký odhad snížení tohoto ukazatele se uvádí u Výroby pekařských, cukrářských a jiných moučných výrobků, a to s ohledem na redukci počtu podniků, resp. tržní situaci a ekonomické možnosti spotřebitelů. U CZ-NACE 11 je odhadováno v roce 2012 oživení, které je v kontextu jak s růstem počtu podniků, tak cen průmyslových výrobců nápojů v uvedeném roce. Tabulka 1.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 105,8 100,6 93,0 97,0 105,1 106, mezir. index 113,3 98,5 96,0 93,3 98,0 104,8 Z tabulky 1.4, v níž je zachycen vývoj indikátoru účetní přidané hodnoty v b. c. vyplývá, že u CZ-NACE 10 v roce 2012 nastal výrazný pokles, který je výslednicí nepříznivého vývoje výkonů vč. obchodní marže na straně jedné a současně pokračujícího růstu výkonové spotřeby, vlivem zvyšujících se nákladů na straně druhé. Na tomto vývoji se podílejí všechny skupiny s výjimkou Výroby průmyslových krmiv. U CZ-NACE 11 se nepříznivý trend u účetní přidané hodnoty již zastavil a rok 2012 vykazuje mírné oživení v této výrobě.

31 Výroba potravinářských výrobků, výroba nápojů Tabulka 1.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 109,8 98,9 110,0 93,3 100,4 90, mezir. index 104,7 100,4 99,3 93,4 95,5 102,8 U vývoje zaměstnanosti (tabulka 1.5) se ukazuje u obou výrob - CZ-NACE 10 i CZ-NACE 11 trend ve snižování počtu zaměstnaných osob v letech Ten nastal u všech potravinářských oborů s výjimkou Výroby ostatních výrobků, kde některé výroby se ještě rozvíjejí jako např. výroba hotových jídel. Tabulka 1.5 Počet zaměstnaných osob v letech (osob) mezir. index 98,6 96,8 97,2 95,9 97,4 99, mezir. index 100,4 99,8 93,7 96,9 92,7 97,5 Z grafu 1.2 je zřejmé, že počet zaměstnaných osob v posuzovaném období u hodnocených oddílů klesal, s výjimkou růstu ve ZP v roce 2011, a to především vlivem těch oddílů, které se rychle vzpamatovaly z recese. U tržeb za prodej VV a S byl ve ZP kritickým rokem 2009 a od roku 2010 prochází zmíněná sekce v tomto ukazateli konjunkturou. U CZ-NACE 10 je vývoj v porovnání se ZP v hodnoceném ukazateli méně vzestupný a u CZ-NACE 11 nastalo oživení opět až v roce U účetní přidané hodnoty se v roce 2009 výrazně rozevřely nůžky mezi ZP a CZ-NACE 10, kde se ukázal růst oddílu, na rozdíl od CZ-NACE 11, u kterého se projevil výrazný propad. Podle odhadu za rok 2012 se vývoj za CZ- NACE 10 při poklesu tohoto ukazatele přiblížil k úrovni sektoru ZP, kde se vývoj naopak zlepšil a přibližuje se k tendenci oddílu CZ-NACE 11. Vývoj osobních nákladů v letech u CZ-NACE 10 a CZ- NACE 11 uvedený v tabulce 1.6 je v podstatě v kontextu s vývojem zaměstnanosti od roku 2009, kdy dochází k úsporám těchto nákladů. Zvýšení nákladů je však odhadováno za CZ-NACE 10 v roce 2012, u CZ-NACE 11 je odhadována stagnace, i když počet zaměstnanců v posledně zmíněném roce klesl. 31

32 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 105 % Počet zaměstnaných osob % 115 Tržby za VV a S CZ-NACE 10 ZP CZ-NACE 11 Účetní přidaná hodnota 120 % CZ-NACE 10 ZP CZ-NACE Pozn: údaje v běžných cenách CZ-NACE 10 ZP CZ-NACE 11 Graf 1.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech Tabulka 1.6 Osobní náklady v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 107,2 106,6 98,6 98,0 98,1 102, mezir. index 108,0 104,5 99,8 98,1 95,5 100, Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Tabulka 1.7 uvádí produktivitu práce z ÚPH v b. c. v letech Vývoj tohoto ukazatele se odvíjel od trendu ÚPH, který v roce 2012 za CZ-NACE 10 zaznamenal výrazný pokles, mírnější již v roce v ostatních letech při snižování zaměstnanosti ÚPH rostla. U oddílu CZ-NACE 11 kromě roku 2010, kdy výrazně produktivita poklesla v kontextu se snížením ÚPH, se meziročně zvyšovala a v roce 2012 dosáhla poměrně vysoké úrovně tis. Kč/zam. Hrubý operační přebytek, který resultuje z vývoje ÚPH zkrácené o zaplacené osobní náklady a vytváří podmínky pro rozvoj hodnocených výrob, je uveden v tabulce 1.8. U CZ-NACE 10 byl vývoj tohoto indikátoru doprovázen výkyvy s tím, že v roce 2012 je odhadován výrazný propad u této hodnoty. U CZ-NACE 32

33 Výroba potravinářských výrobků, výroba nápojů 11 nastal nepříznivý vývoj u hodnoceného indikátoru již od roku 2008, ale pro rok 2012 je již odhadován jeho růst i když jeho úroveň se teprve přiblíží roku Tabulka 1.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech (Kč/zam.) mezir. index 111,3 102,2 113,1 97,3 103,1 90, mezir. index 104,3 100,5 106,0 96,5 103,0 105,5 Tabulka 1.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 113,6 88,4 128,7 87,3 103,8 73, mezir. index 103,2 98,3 99,0 91,0 95,5 104,5 135 % 127 Produktivita práce z ÚPH Hrubý operační přebytek CZ-NACE 10 ZP CZ-NACE 11 CZ-NACE 10 ZP CZ-NACE 11 Pozn: údaje v běžných cenách Graf 1.3 Vybrané ukazatele konkurenceschopnosti Graf 1.3 ilustruje vývoj vybraných ukazatelů konkurenceschopnosti, a to produktivity práce z ÚPH a hrubého operačního přebytku v hodnocených letech v porovnání CZ-NACE 10, CZ-NACE 11 se ZP. Pro 33

34 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU toto srovnání jsou charakteristické široce rozevřené nůžky v letech 2009, resp. v roce 2011 u obou indikátorů, a to mezi strmým vzestupným trendem u CZ-NACE 10 a klesající tendencí u CZ-NACE 11. Graf 1.4, který je u produktivity práce z ÚPH doveden až do oborové struktury ilustruje jejich nerovnoměrnou úroveň a změny mezi roky 2011 a Tyto změny jsou u některých oborů pozitivní a jiných, jak je z grafu patrno, zejména Výroby rostlinných a živočišných tuků a olejů negativní, což je u zmíněného oboru v kontextu s výrazným poklesem ÚPH v roce tis. Kč/zam ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 1.4 Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty až do skupinové struktury v letech 2011/ Výkonová spotřeba Tabulka 1.9 uvádí vývoj výkonové spotřeby v b. c. v hodnocených letech u CZ-NACE 10 ve skupinové struktuře a CZ NACE 11 celkem. U obou hodnocených výrob byly zaznamenány meziroční výkyvy. Po dosažených úsporách, zejména v letech 2009 a 2010, nastal v roce 2011 růst, který v roce 2012 dále pokračoval u většiny potravinářských skupin, a to především v souvislosti se zvyšováním cen vstupů. Tabulka 1.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech (tis. Kč) mezir. index 107,8 101,8 88,5 98,4 106,5 107, mezir. index 118,9 98,6 93,2 93,4 100,6 105,4 34

35 Výroba potravinářských výrobků, výroba nápojů 1.4 Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Obrat zahraničního obchodu (vývoz + dovoz) s potravinářskými výrobky a nápoji CZ-CPA 10 a 11, uvedený v tabulce 1.10, dosáhl v roce 2012 při hodnocení od roku 2009 nejnižšího záporného salda. Vývoj salda obchodní bilance u CZ- CPA 10 dosáhl v roce 2012 záporné hodnoty -27,9 mld. Kč, zatímco v roce 2011 tato hodnota činila -33, 7 mld. Kč. Tabulka 1.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 10 a 11 v b.c. v letech Vývoz celkem (mil. Kč) CZ-CPA , , , , ,8 979, , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,2 mezir. index 111,7 113,8 124, , , , ,1 mezir. index 92,0 98,6 117,3 Dovoz celkem (mil. Kč) CZ-CPA , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,9 mezir. index 102,4 112,4 111, , , , ,0 mezir. index 102,1 111,4 105,2 Saldo (mil. Kč) CZ-CPA , , , , , , , , , , , , , , ,8 293, , , , , , , , , , , , , , , , , ,0-912,8-177,9-292, , , , , , ,2 350, ,1 Pramen: ČSÚ; údaje k

36 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Snížení záporného salda zahraničního obchodu bylo docíleno rychlejším tempem vývozu s výrobky CZ- CPA 10 (meziroční růst v roce 2012 činil 24,6 %) v porovnání s dovozem ( jehož meziroční růst činil 11,1 %). Výrazný je nárůst vývozu u ostatních potravinářských výrobků, přičemž v této skupině jde především o vývoz cukru, zejména bílého, čokolády i pekařského zboží. Dále jde o zvýšení vývozu u skupiny rostlinných a živočišných tuků a olejů, především o řepkový olej. Tempo vývozu u potravinářských výrobků bylo v roce 2012 meziročně vyšší než u ZP celkem o 18 p. b. Výrazný růst dovozu nastává v posledních letech zejména u výrobků skupiny maso a masné výrobky a u výrobků skupiny ostatní potravinářské výrobky jde zejména o cukrvinky. Meziroční tempo dovozu v roce 2012 za potravinářské výrobky celkem je v porovnání s výrobky ZP vyšší o 9 p. b. Kladné saldo zahraničního obchodu vykazují po celé hodnocené období ve skupině CZ-CPA 10 mléčné výrobky i když v roce 2012 se toto saldo meziročně mírně snížilo. V roce 2012 bylo objemově nevelké kladné saldo v Kč zaznamenáno i u skupiny rostlinných a živočišných tuků a olejů, v kontextu se zvýšením exportu. U skupiny výrobků CZ-CPA 11, tj. nápojů kladné obchodní saldo v hodnocených letech vykázalo největší pokles v roce 2011 a v roce 2012 se opět výrazně zvýšilo. Tento vývoj je spojen s dynamickým vývojem exportu v roce 2012 (meziroční zvýšení o 17,3 %, při růstu importu o 5,2 %). Typickými vývozními komoditami této skupiny zůstávají pivo a slad. Konkurenceschopné na zahraničních trzích jsou zejména výrobky vysoké kvality, s dobrou pověstí a jejichž surovinová skladba se opírá o domácí suroviny Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální strukturu zahraničního obchodu potravinářskými výrobky (CZ-CPA 10) ukazuje graf 1.5. Hlavním vývozním teritoriem v roce 2012, stejně jako v předchozích letech, bylo pro tyto výrobky Slovensko s 31% podílem. Na dalším pořadí v hodnoceném roce se umístilo Německo s podílem 15 %. Třetí v pořadí se zařadila další sousední země, a to Polsko, jehož podíl činil 11 %. U ostatních zemí je podíl na vývozu potravin nižší než 10 %. Vývozní teritoria v roce 2012 Rakousko Maďarsko 5 % 5 % Polsko 11 % Německo 15 % Itálie 4 % Francie 4 % V. Británie 4 % Ostatní 21 % Slovensko 31 % Dovozní teritoria v roce 2012 Nizozemí 5 % Rakousko 6 % Slovensko 8 % Polsko 18 % Itálie 5 % Maďarsko 4 % Belgie 4 % Ostatní 23 % Pramen: ČSÚ údaje k Německo 27 % Graf 1.5 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce CZ-CPA 10 36

37 Výroba potravinářských výrobků, výroba nápojů U dovozních teritorií připadl u potravinářských výrobků v roce 2012 největší podíl na Německo s 27 %. Následuje Polsko s podílem 18 % a třetí v pořadí je Slovensko s podílem 8 %. Podíl ostatních zemí v grafu 1.5 jmenovitě neuvedených dosahuje 23 %. Teritoriální strukturu zahraničního obchodu nápoji (CZ-CPA 11) v roce 2012 ilustruje graf 1.6. Pořadí zemí s nejvyšším podílem na vývozu bylo: Slovensko (26 %, s poklesem ze 33 % v roce 2011), Polsko (16 %) a Německo (13 %). U dovozu měla v roce 2012 nejvyšší podíl Itálie a Slovensko (oba státy s podílem 13 %) a tyto země následovaly Německo a Francie (obě teritoria s podílem 11 %). Vývozní teritoria v roce 2012 Německo 13 % Maďarsko 5 % Rusko 6 % V. Británie 4 % Rakousko 3 % Švédsko 3 % Polsko 16 % Ostatní 24 % Slovensko 26 % Dovozní teritoria v roce 2012 Německo 11 % Francie 11 % Rakousko Polsko 6 % 8 % Maďarsko 5 % Španělsko 5 % Ostatní 28 % Slovensko 13 % Itálie 13 % Pramen: ČSÚ údaje k Graf 1.6 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce CZ-CPA Shrnutí a perspektivy oddílu V kontextu s rozšířením podnikatelské základny jak u Výroby potravinářských výrobků, tak i u Výroby nápojů, se v roce 2012 podle odhadu meziročně zvýšil u obou těchto oddílů též objem tržeb za prodej VV a S, a to zvláště u Výroby nápojů. Tato změna nastala ve vazbě na meziroční zvýšení indexu cen průmyslových výrobců. U Výroby nápojů se zvýšila v roce 2012 i ÚPH, zatímco u Výroby potravinářských výrobků tento ukazatel zaznamenal značný pokles, což odráží zejména vývoj výkonové spotřeby při růstu cen vstupů. Tendence ve snižování počtu zaměstnaných osob ve sledovaných letech od roku 2006 i v hodnoceném roce 2012 se podle odhadu prosazovala jak u Výroby potravinářských výrobků, tak i u Výroby nápojů. Úbytek počtu zaměstnanců činil za celé období od roku 2006 za oba oddíly osob. Snížení zaměstnanosti v roce 2012 je odhadováno i ve zpracovatelském průmyslu. Ve vztahu ke konkurenceschopnosti lze však zaznamenat nepříznivý vývoj u ukazatele produktivity práce z ÚPH u Výroby potravinářských výrobků v roce 2012, a to i při poklesu počtu zaměstnaných osob. Rozhodujícím faktorem, který působil na vývoj produktivity práce, byl propad u ÚPH. Obdobná situace je 37

38 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU i u Výroby potravinářských výrobků v roce 2012 u hrubého operačního přebytku, který zaznamenal také značný pokles. Uvedený meziroční úbytek hrubého operačního přebytku byl ovlivněn jak snížením ÚPH, tak současně růstem osobních nákladů. Tento vývoj signalizuje omezené ekonomické podmínky pro další rozvoj u většiny potravinářských skupin, což se stává určitou bariérou dalšího zlepšování konkurenceschopnosti u zmíněného oddílu. Nutno dodat, že zpomalení technologické obměny by vedlo k další stagnaci v produktivitě práce a vzdalovalo by potravinářskou výrobu v ČR od úrovně dosahované v EU. V oblasti ZO se naopak podařilo snížit poměrně vysoké záporné obchodní saldo ve výši téměř -34 mld. Kč u potravinářských výrobků v roce V roce 2012 toto saldo kleslo zhruba na 28 mld. Kč. Snížení tohoto salda je v kontextu s vysokou dynamikou růstu exportu u této skupiny výrobků v roce Významně k tomu přispěla skupina ostatních potravinářských výrobků do níž spadá i výroba cukru a dále to byla skupina rostlinných a živočišných tuků a olejů, komoditou řepkový olej. Pozitivní obchodní saldo trvale vykazuje skupina mléčných výrobků. Import se v roce 2012 též meziročně zvýšil, a to zejména u masa a masných výrobků a některých ostatních potravin, jako jsou např. cukrovinky. Obchodní saldo ZO u nápojů je trvale kladné a v roce 2012 se v porovnání s rokem 2011 výrazně zvýšilo. Tato změna je v kontextu s dynamicky rostoucím exportem, a to rychlejším tempem v porovnání s importem. Export u nápojů se především opírá o značková piva. Rok 2012 byl také věnován potravinové legislativě. Výsledkem je návrh zákona, kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, který byl schválen vládou a předložen Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Tato novela zmíněného zákona je spojena s harmonizací s evropskými předpisy. Celkově jde o posílení ochrany zdraví a zvýšení informovanosti spotřebitele. Novela přenáší i zpřesnění kompetencí dozorových orgánů v resortu zemědělství zajištění jednotného a kontinuálního dozoru v celém potravinovém řetězci. Zefektivnění pravidel a ekonomické výkonnosti by mělo vést k vyšší konkurenceschopnosti tohoto řetězce. To je však žádoucí podpořit strategickými programy k udržení ekonomického růstu a projekty jako je národní značka KLASA či Regionální potravina. První z projektů pomáhá s prezentací kvalitním potravinám a další malým a středním podnikům s jejich jedinečnými produkty. Pokračovat by měl i přímý prodej a propojování zemědělství s potravinářstvím. Jde i o evropskou ochranu specialit (CHOP, CHZO či ZTS). Dále také o efektivní využití režimů jakosti zemědělských produktů a potravin. Kvalita a šíře sortimentu čerstvých potravin, určených pro domácí trh v atraktivních a účelných obalech, ale i trvanlivých produktů je základním předpokladem perspektivy a dalšího rozvoje potravinářství v ČR. 38

39 Výroba textilií 2. CZ-NACE 13 - VÝROBA TEXTILIÍ 2.1 Charakteristika oddílu Výroba textilií se podle druhu zpracovávané suroviny dělí na výrobu bavlnářskou, hedvábnickou, lnářskou a vlnařskou. Výroba většiny textilních podniků má více technologických stupňů. Zahrnuje obory předení, tkaní, konečnou úpravu a výrobu ostatních textilií. Textilní i oděvní průmysl patří k citlivým oddílům zpracovatelského průmyslu, které na globálním trhu čelí velké konkurenci, zejména ze strany třetích zemí. Textilní průmysl ČR je proexportně zaměřený, z celkových tržeb tvoří 71 % tržby z přímého vývozu (u organizací s 20 a více zaměstnanci). V rámci klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) je výroba textilií zařazena do oddílu 13 s následujícími skupinami: 13.1 Úprava a spřádání textilních vláken a příze; 13.2 Tkaní textilií; 13.3 Konečná úprava textilií; 13.9 Výroba ostatních textilií. Specifickým rysem jednotlivých výrobních skupin textilního průmyslu je jejich závislost na kooperacích vzhledem k předchozím technologickým stupňům. Část výrobních procesů je zajišťována dovozem či prostřednictvím zušlechťovacího styku ,6 % ,6 % ,9 % ,9 % 13.1 Úprava a spřádání textilních vláken a příze 13.2 Tkaní textilií 13.3 Konečná úprava textilií 13.9 Výroba ostatních textilií Pozn: údaje v běžných cenách Graf 2.1 Podíly skupin CZ-NACE 13 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2012 Podíl výše uvedených skupin na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb oddílu CZ- NACE 13 v roce 2012 ukazuje graf 2.1. Největší zastoupení na tržbách má skupina 13.9 Výroba ostatních textilií, která zahrnuje výrobu pletených a háčkovaných materiálů (13.91), výrobu konfekčních textilních výrobků, kromě oděvů (13.92), výrobu koberců a kobercových předložek (13.93), výrobu lan, provazů a síťovaných výrobků (13.94), výrobu netkaných textilií a výrobků z nich, kromě oděvů (13.95), výrobu ostatních technických a průmyslových textilií (13.96) a výrobu ostatních textilií jinde neuvedenou (13.99). Skupiny 13.94, a se řadí do kategorie technických textilií, které patří mezi perspektivní obory textilní výroby a jejich podíl na celkových tržbách CZ-NACE 13 se neustále zvyšuje. V roce 2011 činil podíl CZ-NACE 13.9 na tržbách výroby textilií 58,3 %, v roce 2012 to bylo 60,6 %. Dále následuje skupina CZ-NACE 13.2 Tkaní textilií. Naproti tomu CZ-NACE 13.1 Úprava a spřádání textilních vláken a přízí 39

40 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU patří k útlumovým vzhledem k uzavírání přádelen a větší orientaci na dovoz levnějších přízí ze třetích zemí, zejména asijských. V roce 2012 činil podíl této skupiny 6,6 % oproti 6,7 % v roce Textilní průmysl ČR nedisponuje vlastní surovinovou základnou a tudíž je značně závislý na dovozu surovin, ale i materiálů. V minulých letech u nás zanikly téměř všechny přádelny a mimo jiné k tomu přispěl růst cen elektrické energie, protože přádelny jsou energeticky velmi náročné. Zejména bavlnářské příze se staly textilní komoditou a země produkující bavlnu se snaží vyvážet zhodnocenou surovinu. Některé společnosti nakupují i režné tkaniny, které dále upravují. Pěstování přadného lnu, které mělo v ČR staletou tradici, bylo v roce 2010 definitivně ukončeno, když zemědělci poprvé žádný přadný len nezaseli. Pro ekonomickou nerentabilitu byla ukončena v ČR i výroba většiny textilních chemických vláken, s výjimkou polyesterové střiže a polypropylenových vláken. 2.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu V roce 2012 se textilní průmysl podílel na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu 1,2 %, na účetní přidané hodnotě 1,6 % a na počtu pracovníků 2,2 %, což je ve srovnání s předcházejícím rokem o 0,1 p.b. méně. Podíly těchto ukazatelů na zpracovatelském průmyslu v časové řadě od roku 2006 prakticky stále klesají. Hlavní příčinou je vysoká konkurence na světových trzích s textilními a oděvními výrobky, zejména ze strany asijských zemí s levnou pracovní sílou a vlastní surovinovou základnou. To způsobuje nejen potíže v přístupu na trh, ale zvyšuje tlak na ceny výrobků a má za následek přesun výroby nebo její části do zemí s ještě nižšími výrobními náklady. Tento trend se ale v posledních letech začíná zmírňovat a zejména Čína pozvolna ztrácí svou dominantní pozici na světovém trhu s textilními a oděvními výrobky. Ztrácí výhodu nižších cen kvůli rostoucím mzdám, inflaci a zvyšujícím se nákladům na export a dopravu. 2.3 Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Vývoj cenových indexů průmyslových výrobců v jednotlivých skupinách výrobků CZ-CPA 13 v letech 2008 až 2012 zachycuje tabulka 2.1. Roční cenový index textilních výrobců se pohybuje v intervalu od 84,9 % do 125,9 %. Tabulka 2.1 Index cen průmyslových výrobců v letech Průměr od počátku roku Název Kód CZ-CPA Textilní vlákna a příze ,5 96,5 109,8 125,9 84,9 Tkaniny ,5 100,2 99,7 107,1 102,7 Konečná úprava textilií 13.3 x x x x x Ostatní textilie ,2 101,0 99,0 103,8 103,8 Textilie 13 99,2 100,1 100,6 107,9 100,7 Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = 100 V roce 2012 nebyl nárůst cen, u všech skupin výrobků CZ-CPA 13, tak výrazný jako v roce 2011 a u skupiny CZ-CPA 13.1 Textilní vlákna a příze byl zaznamenán dokonce značný pokles o 15.0 %, což je důsledek zvýšené nabídky bavlny a tím také snížení její ceny. Cena vlny, základní suroviny pro výrobu tkanin na pánské obleky, zůstala v roce 2012 zhruba na stejné úrovni jako v předchozím roce, protože se chovatelé ovcí stále ještě nevyrovnali s dopady výkyvů počasí v roce 2011, zejména u největších producentů vlny v Austrálii a na Novém Zélandě. Dle analytiků cena vlny zůstane vysoká i po několik příštích let než dokážou farmáři zvýšit počet chovaných ovcí. Řada farmářů přestala však chovat ovce na vlnu i kvůli jejím nízkým výkupním cenám.

41 Výroba textilií Výrobci textilií se snaží eliminovat vysoké ceny bavlny a vlny vyšším využitím levnějších syntetických vláken. Jejich ceny však v posledních letech také rostou z důvodu růstu cen ropy. Také v roce 2012 byli nuceni částečně promítnout zvyšující se ceny vstupů do cen svých výrobků. Cenový index u textilií CZ-CPA 13 v roce 2012 zůstal zhruba na stejné úrovni jako v roce 2011 a vzrostl pouze o 0,7 % Základní produkční charakteristiky Vývoj základních produkčních charakteristik oddílu CZ-NACE 13 za období 2006 až 2012 dokumentují tabulky 2.2 až 2.6 a na ně navazující graf 2.2. Přehled o počtu podniků jednotlivých skupin výroby textilií uvádí tabulka 2.2. Trend zvyšujícího se počtu podnikatelských subjektů v CZ-NACE 13 v posledních čtyřech letech se týká především mikropodniků (0-9 zaměstnanců) a podniků do 20 zaměstnanců a je ovlivněn i metodikou dopočtu ČSÚ. Největší počet výrobních subjektů je evidován ve skupině CZ-NACE 13.9 Výroba ostatních textilií, kam spadá i perspektivní a konkurenceschopná výroba technických textilií, včetně netkaných. Pod zahraniční kontrolou se ve výrobě textilií v roce 2012 nacházelo 2,4 % podniků, které se však na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb oddílu CZ-NACE 13 podílely 46,8 %. Tabulka 2.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 13 v letech Tabulka 2.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 101,6 88,2 83,0 102,2 111,8 98,0 Z tabulky 2.3 vyplývá, že v roce 2012 tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v porovnání s rokem 2011 poklesly o 2,0 %. Rozhodující podíl na tom, že tento propad nebyl ještě vyšší má skupina CZ-NACE 13.9 Výroba ostatních textilií, jejíž tržby se meziročně zvýšily o 2,9 %. V rámci této skupiny pak CZ-NACE Výroba konfekčních textilních výrobků (kromě oděvů) kde se tržby (u výrobních podniků s 50 a více zaměstnaci) zvýšily meziročně o 31,5 % a CZ-NACE Výroba koberců a kobercových předložek, kde se tržby zvýšily meziročně o 22,8 %. Hlavním důvodem bylo oživení zahraniční a domácí poptávky (zejména v Německu). Rozhodujícími produkdy jsou však stále technické textilie, které nejsou určeny jen pro automobilový průmysl. Produkty vyrobené textilními technologiemi stále více nahrazují výrobky až dosud vyráběné jinými technologiemi a to beton, kov, medicinské náhrady (cévy, vazy, mozková plena, základ umělé ledviny apod.), textilní podklad je i pod každou dálnicí, významně se uplatňují i v zemědělství. Výroba technických textilií patří mezi inovační sektory, které jsou napojeny na high-tech výrobky. Na mezinárodních veletrzích bylo již definováno 12 kategorií technických textilií podle účelu jejich použití. U technických textilií zatím není takový tlak na ceny, protože zboží nejde na pult, ale je určeno k dalšímu průmyslovému využití, není také tak vysoký podíl ruční práce a tudíž nejsou pod extrémním tlakem asijské konkurence. V této oblasti však rychle nastupují státy Středního východu v čele se Saudskou Arábií. Tyto státy se snaží dále zhodnocovat ropu a postupně přešly na výrobu polymerů a v současné době i technických textilií, proti čemuž výrobci v Evropě cenově obtížně bojují. Najatí a dobře zaplacení evropští manažeři jim předávají výrobní 41

42 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU know-how a zkušenosti z podnikání. Naproti tomu v Evropě klesá počet oděvních výrobců a textilní firmy vyrábějící oděvní textilie tak ztrácejí odběratele. Nové zakázky (u organizací s 50 a více zaměstnanci) ve výrobě textilií se v roce 2012, ve srovnání s rokem 2011, zvýšily o 4,0 %, hlavní podíl na tomto nárůstu měl zvýšený počet zakázek ze zahraničí o 16,1 %, naopak počet tuzemských zakázek meziročně poklesl o 19,7 %. Tabulka 2.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 103,4 82,1 93,8 97,9 107,1 96,7 Vývoj účetní přidané hodnoty zachycuje tabulka 2.4. Celkový objem účetní přidané hodnoty v roce 2012 klesl proti minulému roku o 3,3 %, což souvisí s poklesem tržeb o 2,0 %. Na tomto ukazateli se více než 60 % podílela skupina CZ-NACE 13.9 Výroba ostatních textilií, která v roce 2012 vykázala meziroční pokles o 2,1 %. Z toho CZ-NACE Výroba netkaných textilií a výrobků z nich (kromě oděvů), kde, u organizací s více jak 50 zaměstnanci došlo k poklesu tržeb o 3,7 %. Tabulka 2.5 Počet zaměstnaných osob v letech (osob) mezir. index 94,7 90,0 77,2 92,4 100,8 98,8 Negativně se na tvorbě účetní přidané hodnoty podílel růst cen vstupů tj. surovin, polotovarů a energií (viz kapitola 2.3.1). Naopak pozitivní vliv na tento ukazatel má modernizace a restrukturalizace výroby a odliv práce ve mzdě, která se na přidané hodnotě podílí minimálně. Tento nepříznivý vývoj má za následek i pokles účetní přidané hodnoty na pracovníka. Hodnota tohoto ukazatele však stále patří v rámci zpracovatelského průmyslu mezi nejnižší, což je dáno charakterem produkce, především vysokým podílem ruční práce na výrobku. Zaměstnanost ve výrobě textilií, po jednoročním výkyvu v roce 2011, kdy došlo k mírnému navýšení pracovníků, opět pokračuje v trendu snižování, protože v roce 2012 došlo k poklesu o 1,2 %. Jak ukazuje výše uvedená tabulka došlo v období k poklesu zaměstnanosti o 39,4 %. Počet zaměstnaných osob se snížil prakticky ve všech skupinách CZ-NACE 13 mimo CZ-NACE 13.9 Výroba ostatních textilií, která vykázala nárůst o 377 osob. Dle statistiky organizací s více jak 50 zaměstnanci byl v roce 2012 největší nárůst zaměstnanců u CZ-NACE Výroba ostatních textilních a průmyslových textilií, kde došlo k navýšení o 205 zaměstnanců, tedy o 4,4 %. Snižování zaměstnanosti souvisí s požadavkem na zvyšování konkurenceschopnosti výroby spojené s růstem produktivity práce při redukci nákladů, přesunem výrob, ale i uzavíráním závodů z důvodu nedostatku zakázek. Produktivita práce měřená měsíčními tržbami na zaměstnance, u organizací s 20 a více zaměstnanci, se v textilním průmyslu stále zvyšuje. V roce 2012 oproti roku 2011 vzrostla o cca 2,0 %. 42

43 Výroba textilií 105 % 95 Počet zaměstnaných osob % Tržby za VV a S CZ-NACE 13 ZP CZ-NACE 13 ZP 110 % Účetní přidaná hodnota CZ-NACE 13 ZP Pozn: údaje v běžných cenách Účetní přidaná hodnota Graf 2.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech Tabulka 2.6 Osobní náklady v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 101,3 96,4 81,9 97,5 104,1 101,9 Z tabulky 2.6 vyplývá, že osobní náklady v textilním průmyslu v roce 2012 meziročně vzrostly o 1,9 %. Vývoj byl ovlivněn především růstem mezd, které v organizacích s 20 a více pracovníky ae v roce 2012 meziročně navýšily o 3,9 % na Kč. Přestože osobní náklady na pracovníka rostou, výroba textilií, hned po výrobě oděvů a výrobě usní a souvisejících výrobků, vykazuje dlouhodobě nejnižší mzdy z celého zpracovatelského průmyslu. Průměrná mzda v textilním průmyslu v roce 2012, stejně jako v předcházejícím roce, představovala 77,1 % průměrné mzdy zpracovatelského průmyslu ČR Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Vývoj vybraných ukazatelů konkurenceschopnosti produktivity práce z účetní přidané hodnoty a hrubého operačního přebytku v letech 2006 až 2012 charakterizují tabulky 2.7 a 2.8 a grafy 2.3 a 2.4. Vývoj produktivity práce z účetní přidané hodnoty v běžných cenách v letech 2006 až 2012 je příznivý a vykazuje relativní růst, s výjimkou roku 2008, kdy byla negativně ovlivněna hospodářskou a finanční krizí. Za sledované období vzrostla produktivita práce z účetní přidané hodnoty v textilním průmyslu o 33,5 %. V roce 2012 došlo meziročně k jejímu mírnému poklesu o 2,1 %. Nejvyšší hodnota produktivity práce byla v roce 2012, stejně jako v předcházejících letech, ve skupinách CZ-NACE 13.2 Tkaní textilií a 13.9 Výroba ostatních textilií, kam spadá nejvíce sofistikovaná výroba technických textilií. Ve skupině technických textilií (CZ-NACE 13.94, a 13 96) to bylo cca 676 tis. Kč. Z toho ve výrobě netkaných 43

44 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU textilií CZ-NACE činila v roce 2012 účetní přidaná hodnota na zaměstnance více než 972 tis. Kč a převýšila tak průměrnou produktivitu zpracovatelského průmyslu o téměř 32,9 %. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v roce 2012 za celý oddíl CZ-NACE 13 byla na úrovni 69,3 % průměrné produktivity zpracovatelského průmyslu (v roce 2011 to bylo 73,0 %). Produktivitu práce negativně ovlivňují zvyšující se ceny vstupů tj. přírodních i chemických vláken a polymerů, ale i energií a dalších médiií (voda aj.), které z důvodu ostré konkurence na trzích textilních a oděvních výrobků nemohou textilní výrobci plně promítnout do cen hotových výrobků. Tabulka 2.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech (Kč/zam.) mezir. index 109,2 91,3 121,4 105,9 106,3 97,9 Tabulka 2.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 106,8 60,5 122,6 98,6 112,0 89,0 Z tabulky 2.8 lze zjistit, že celkový objem hrubého operačního přebytku ve sledovaném období 2006 až 2012 kolísá. Nejvyšší hodnoty bylo dosaženo v roce 2007, který lze pro textilní průmysl považovat za úspěšný. V roce 2008 došlo k jeho poklesu v důsledku nastupující krize, která se projevila značným úbytkem zakázek, zejména zahraničních, což mělo za následek nízké využití výrobních kapacit a pokles tržeb. Po růstu tohoto ukazatele v roce 2009 dochází v roce 2010 i přes růst tržeb k jeho meziročnímu poklesu o 1,4 %, zejména v důsledku zvýšení cen již zmiňovaných nakupovaných vstupů. V roce 2012 výrobci textilií promítli vysoké náklady na suroviny a materiály do cen hotových výrobků, došlo i k poklesu ceny bavlny. Došlo také k výraznému poklesu nových zakázek z tuzemska, a to o 20,0 %. Tyto skutečnosti přispěly k poklesu hrubého operačního přebytku. 140 % 130 Produktivita práce z ÚPH 120 % 108 Hrubý operační přebytek CZ-NACE 13 ZP CZ-NACE 13 ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 2.3 Vybrané ukazatele konkurenceschopnosti

45 Výroba textilií Vývoj hrubého operačního přebytku vedle toho ovlivňuje modernizace strojního zařízení a zavádění nových technologií, ale i zaměstnanost. V roce 2012 se ve výrobě textilií CZ-NACE 13 podílel hrubý operační přebytek na účetní přidané hodnotě 37,0 % a zbytek, 63,0 %, tvořily osobní náklady. Pro textilní, ale zejména oděvní průmysl, je typický vysoký podíl ruční práce na výrobku. Z těchto důvodů tyto oddíly velice obtížně konkurují zemím s výrazně nižší úrovní mezd (Indie, Pakistán, Čína, Bangládeš aj.) při srovnatelné produktivitě. Textilní průmysl se v roce 2012 podílel 1,3 % na celkovém objemu hrubého operačního přebytku zpracovatelského průmyslu. 800 tis. Kč/zam ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 2.4 Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty až do skupinové struktury v letech 2011/ Výkonová spotřeba Tabulka 2.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech (tis. Kč) mezir. index 101,7 88,3 78,5 107,4 115,0 95,3 Vývoj výkonové spotřeby v období 2006 až 2012 dokumentuje tabulka 2.9. V roce 2012 se výkonová spotřeba snížila o 4,7 %. Toto snížení bylo ovlivněno již výše uvedeným snížením nákladů vynaložených na spotřebované nákupy (materiály, energie), vlivem nižších tuzemských zakázek a také snížením tržeb. Zároveň však také zavádění nových technologií méně náročných na spotřebu materiálu, energií a jiných médií působí na snižování výkonové spotřeby. Největší podíl ve skladbě nákladů na výkonovou spotřebu tvoří materiálové náklady (cca 3/4), dále náklady na služby a na energie. Nejnáročnější ve skladbě nákladů na materiál je CZ-NACE 13.3 Konečná úprava textilií, nejnáročnější na služby je CZ-NACE a Výroba konfekčních textilních výrobků, kromě oděvů a nejnáročnější náklady na energie má CZ-NACE 13.1 Úprava a spřádání textilních vláken. 45

46 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 2.4 Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Vývoj zahraničního obchodu s textilními výrobky CZ-CPA 13 v letech 2009 až 2012, zachycený v tabulce 2.10, zahrnuje údaje o celkovém zahraničním obchodu, včetně kooperací, reexportů a obchodního zboží. Celkový vývoz textilních výrobků ve sledovaném období byl příznivý a vykazuje růst. V roce 2012 stoupl oproti roku 2011 o 1,8 % na 49,4 mld. Kč, ve srovnání s rokem 2009 dokonce o 24,8 %. Přitom lze příznivě hodnotit, že roste vývoz textilních výrobků s vyšší přidanou hodnotou, zejména technických textilií a náročnějších výrobků určených i pro konfekční zpracování. Jedná se o sortimenty, kde byly v ČR realizovány významnější zahraniční i domácí investice, oblast vlnařské výroby, ale i bavlnářské (africké brokáty) nebo výrobkové skupiny určené pro technické využití (netkané textilie, tkaniny z vysokopevnostních přízí pro výrobu pneumatik, dopravníkové pásy apod.). Nejvyšší hodnota vývozu byla v roce 2012, stejně jako v předcházejících letech, realizována ve skupině výrobků CZ-CPA 13.9 Ostatní textilie, včetně subdodavatelských vztahů. Jedná se o výrobky jak pro přímou tak i výrobní spotřebu. Z toho technické textilie (CZ- CPA 13.94, 95 a 96) tvořily 54,4 %. Oproti roku 2009 se ve skupině výrobků CZ-CPA 13.9 zvýšil vývoz v roce 2012 o více než 20,8 %. V roce 2012 byly do ČR dovezeny textilní výrobky za cca 40,8 mld. Kč, což ve srovnání s rokem 2011 znamená pokles o 0,5 %. Mezi hlavní dovozní položky patřila produkce CZ-CPA 13.9 Ostatní textilie, včetně subdodavatelských vztahů. Ve struktuře dovozu převládají dodávky ze zemí EU. Přitom se jedná vesměs o textilní výrobky s vyšší přidanou hodnotou nebo výrobky, kde byla výroba utlumena jako např. koberce a textilní podlahové krytiny. V dovozu ze třetích zemí převládají spíše standardní výrobky s nižší přidanou hodnotou. Tabulka 2.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 13 v b.c. v letech Vývoz celkem (mil. Kč) CZ-CPA , , , , , , , , x x x x , , , , , , , ,7 mezir. index 107,8 113,7 101,8 Dovoz celkem (mil.kč) CZ-CPA , , , , , , , , x x x x , , , , , , , ,3 mezir. index 111,0 110,8 100,5 Saldo (mil. Kč) CZ-CPA , , , , , , , , x x x x , ,9-349, , , , , ,4 Pramen: ČSÚ; údaje k Pozitivně lze hodnotit, že saldo celkového zahraničního obchodu s textilními výrobky je aktivní a proti roku 2011 představuje zvýšení o 8,2 %. Záporné saldo zahraničního obchodu trvale vykazuje produkce CZ- CPA 13.9, kam se dováží výrobky, jejichž výroba byla utlumena (podlahové textilie), nebo speciální 46

47 Výroba textilií výrobky technického charakteru s využitím v high-tech oborech, kde se v ČR nabízí perspektiva dalšího rozvoje výroby. V textilním průmyslu, stejně jako v oděvním, tvoří část exportu vývoz k aktivnímu zušlechtění. Tento podíl ale neustále klesá z důvodu odlivu práce ve mzdě do zemí s nižšími náklady a omezování zakázek. Tento trend bude pokračovat i v budoucnu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální strukturu zahraničního obchodu s textilními výrobky v roce 2012 uvádí graf 2.5. V posledních letech je struktura našeho vývozu a dovozu v podstatě stabilní, pouze se nepatrně mění podíly hlavních obchodníchch partnerů. Největší podíl v zahraničním obchodu s textilem zaujímají země EU-27. V roce 2012, stejně jako v roce 2011, se vývoz do EU podílel na celkovém vývozu těchto výrobků cca 70 %. Naším největším obchodním partnerem s textilními výrobky je Německo, s nímž obrat v roce 2012 činil 25,8 mld. Kč (meziroční pokles o 2,3 %) a kam jsme dodali výrobky za cca 13,0 mld. Kč tj. celkem 26,4 % z celkového objemu vývozu textilních výrobků. Oproti předchozímu roku došlo ke snížení tohoto podílu o dva procentní body. Druhým naším největším partnerem byla i v roce 2012 Itálie, kam bylo vyvezeno textilní zboží za 6,0 mld. Kč. Podíl Itálie na celkových dovozech i vývozech v roce 2012 zůstal stejný jako v roce Na dalším místě, stejně jako v předcházejícím roce, figuruje Polsko, kam bylo v roce 2012 umístěno 8,7 % textilních výrobků za více než 4 mld. Kč a Slovensko se 6% podílem (což představuje pokles o 1,0 %). Vývozní teritoria v roce 2012 Slovensko Polsko 6 % 9 % Itálie 12 % Francie 4 % Rakousko 4 % Nizozemí 3 % V. Británie 3 % Německo 27 % Ostatní 32 % Dovozní teritoria v roce 2012 Turecko Rakousko 4 % 4 % Belgie 5 % Čína 9 % Itálie 10 % V. Británie 3 % Francie 3 % Ostatní 30 % Pramen: ČSÚ údaje k Německo 32 % Graf 2.5 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce CZ-CPA 13 Také v dovozu zboží do ČR zaujímá první místo Německo, odkud se v roce 2012 dovezlo textilní zboží za více než 12,7 mld. Kč tj. 31,3 % z celkového objemu dovozu. Podíl dovozu z Německa proti roku 2011 mírně klesl. Druhým naším největším dovozním teritoriem byla, stejně jako v roce 2011, Itálie, která dodala do ČR zboží za 4,0 mld. Kč. Třetí místo zaujímá Čína s dodávkami textilních výrobků za 3,6 mld. Kč, její podíl na celkových dovozech meziročně zůstal na 9 %. 47

48 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 2.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Textilní průmysl EU, stejně jako v ČR, patří mezi tradiční výrobní oddíly zpracovatelského průmyslu. Je zároveň oddílem citlivým, který na globálním trhu čelí silné konkurenci ze strany třetích zemí, zejména asijských, ale i nepříznivé hospodářské situaci, protože textilní i oděvní firmy se řadí mezi subjekty, které zpravidla bývají recesí nejvíce ohroženy. Textilní a oděvní výrobky jsou přítomny ve všech oblastech života. Ve srovnání s rokem 2011 se zaměstnanost ve výrobě textilu v EU snížila o 2,4 %, naopak obrat vykázal růst o 5 %. Nové zakázky ve výrobě textilií v EU se v roce 2012 meziročně zvýšily o 3,0 %. Celkový vývoz textilních výrobků EU-27 v roce 2012 činil 21,8 mld., oproti roku 2011 vzrostl o 2,9 %. Dovoz textilních výrobků EU-27 v roce 2012 meziročně poklesl o 7,7 % na 24,4 mld.. Zahraniční obchod EU-27 tak vykázal záporné saldo ve výši 2,7 mld. oproti 5,3 mil. v roce Mezi pěti největšími odběrateli textilních výrobků EU-27 v roce 2012 figurovaly USA, Turecko, Čína, Švýcarsko a Tunisko. Ve srovnání s rokem 2010 si o jedno místo polepšila Čína, Švýcarsko a Rusko. Pořadí největších dovozců do EU-27, Čína, Turecko, Bangladeš, Pakistán a Indie. Čína se jako obchodní partner EU-27 dostala na 7 místo, přičemž v roce 2005 byla na cca 20 místě. Z výše uvedeného vyplývá, že textilnímu průmyslu EU jako celku i textilnímu průmyslu ČR se v roce 2012 relativně dařilo. Ve srovnání s ČR je oživení textilní výroby v EU pomalejší. Úroveň tržeb ovšem stále nedosahuje hodnoty před krizí v roce 2008 a Předpovědi vývoje textilní a oděvní výroby pro další období jsou méně příznivé a jsou spojeny zejména s vnějšími riziky. Podle průzkumu HK ČR malí a střední podnikatelé zhoršují prognózu svého budoucího vývoje. Jedná se především o vývoj globální a evropské ekonomiky, řešení předluženosti států eurozóny zvyšuje riziko znovu vypuknutí finanční krize a jejího přelití do reálné ekonomiky, včetně průmyslu. S novou vlnou recese přijde i oslabení poptávky. Účinnou obranou proti recesi je intensivní tvorba rezerv, snižování zadluženosti v období růstu, výdajové restrikce, tlak na zvyšování produktivity práce a kvality všech činností a aktivní hledání nových cest ke zvýšení konkurenceschopnosti. Dlouhodobá vize do roku 2020 transformace současného evropského textilního a oděvního průmyslu ve stabilního a konkurenceschopného hráče je obsažena v materiálu EU Evropská technologická platforma pro budoucnost textilního a oděvního průmyslu ETP. Uvádí tři hlavní vývojové trendy této výroby v Evropě: přechod od komodit k výrobě specialit za pomoci high-tech procesů, využití nových vláken a textilií s vysokou funkčností přizpůsobenou účelu použití, s využitím vysoce flexibilních technologií; využití a rozšiřování textilií jako nových (konstrukčních) materiálů v různých průmyslových sektorech a uživatelských oblastech; konec éry masové produkce textilních výrobků a přesun k průmyslové produkci orientované na zákazníka, jeho potřeby, flexibilní reakce na poptávku s využitím inteligentní logistiky, distribuce a servisu. Textilní a oděvní průmysl ČR se k této platformě přihlásil a v roce 2008 založil Českou technologickou platformu pro textil ČTPT. Její program vycházi z Evropské technologické platformy. Soustřeďuje se na dva nosné inovační cíle: inovace na straně vstupů do textilního a oděvního průmyslu: inovace v oblasti textilních materiálů (vláken, přízí, textilních struktur aj.), inovace v oblasti textilních technologií, procesů, multidisciplinární přístup k výzkumu a vývoji textilních materiálů; inovace na straně výrobkových výstupů: na základě výstupů z cíle 1 a spolupráce s dalšími obory vývoj nových textilních výrobků; rozvoj uplatnění výrobků v medicíně, dopravě a dalších netradičních oblastech a hledání nových oblastí uplatnění textilu. Pro rychlejší zavádění inovací a zlepšení ekonomické efektivnosti výzkumu a vývoje v textilním a oděvním průmyslu je nutné se soustředit na spolupráci s navazujícími uživatelskými obory, jako je stavebnictví, vybavení pro armádu, ochranné prostředky (osobní i profesní), zdravotnictví a sportovní i outdoorové vybavení. Ve všech jmenovaných oblastech jsou požadavky na zajištění nových funkčních vlastností textilií, případně zajištění jejich kombinací. Problém však je v dostatečném zajištění finančních prostředků na výzkum a vývoj. V roce 2011 bylo v této oblasti investováno pouze 224 mil. Kč, což předstvuje pouze cca 0,8 % z celkových výdajů na výzkum a vědu ve zpracovatelském průmyslu. Potěšující je to, že z uvedené částky bylo 87,5 % finančních prostředků z podnikatelské sféry a pouze 1,8 % ze zahraničí. 48

49 Výroba textilií Mezi členy ČTPT je i CLUTEX klastr technických textilií, které, jak již bylo zmíněno, patří mezi perspektivní obory textilního průmyslu, nejen v ČR, ale i v EU. Tento klastr byl založen v roce 2006 s cílem změnit orientaci výroby členských firem směrem k produktům s vyšší přidanou hodnotou, efektivnějšímu využití výsledků vědy a výzkumu a posílit jejich prestiž zapojením do výroby speciálních druhů technických textilií. Jeho činnost je úspěšná, o čemž svědčí i to, že byl za Českou republiku nominován na ocenění European Business Awards (EBA) 2012/13 v kategorii UKTI Award for Innovation. 49

50

51 Výroba oděvů 3. CZ-NACE 14 - VÝROBA ODĚVŮ 3.1 Charakteristika oddílu Oděvní výroba je náročná na pracovní síly a převažuje zde stále vysoký podíl ruční práce na výrobku. Pro výrobu oděvů je typická tvorba módních kolekcí podle ročních období a dle požadavků zákazníků. Převažuje výroba v malých sériích a stále více se uplatňuje zakázková konfekční výroba (konfekce na míru mass customization ), včetně souvisejících služeb, jako jsou módní poradenství nebo úpravy oděvů. Oděvní, stejně jako textilní průmysl ČR, je proexportně zaměřený, z celkových tržeb oddílu tvoří téměř 71 % tržby z přímého vývozu (společností s více jak 50 zaměstnanci). V rámci klasifikace ekonomických činností CZ-NACE je oděvní výroba zařazena v oddílu 14 s následujícími skupinami: 14.1 Výroba oděvů, kromě kožešinových výrobků; 14.2 Výroba kožešinových výrobků; 14.3 Výroba pletených a háčkovaných oděvů ,9 % ,8 % ,3 % 14.1 Výroba oděvů, kromě kožešinových výrobků; 14.2 Výroba kožešinových výrobků; 14.3 Výroba pletených a háčkovaných oděvů Pozn: údaje v běžných cenách Graf 3.1 Podíly skupin CZ-NACE 14 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2012 Z hlediska tržeb je nejvýznamnější skupina CZ-NACE 14.1, která zahrnuje výrobu svrchních oděvů včetně pracovních oděvů, kožených oděvů, osobního prádla, ostatních oděvů a oděvních doplňků a připadá na ni více než 90 % z celkového objemu. Po ní následuje skupina CZ-NACE 14.3, kam patří punčochové výrobky a ostatní pletené a háčkované oděvy jako jsou svetry, pulovry, trička, vesty, roláky apod. Oproti roku 2011 se podíl skupiny 14.3 snížil o 0,5 % ve prospěch skupin a Podíl těchto tří skupin na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb oděvní výroby CZ- NACE 14 v roce 2012 ukazuje graf Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu V roce 2012 se oděvní průmysl podílel na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu 0,4 %, stejně jako v roce Na účetní přidané hodnotě 0,6 % a na počtu pracovníků 1,6 %, což je u obou ukazatelů, ve srovnání s předcházejícím rokem, o 0,1% méně. Zastoupení oděvního průmyslu ve zpracovatelském průmyslu, stejně jako textilního, v časové řadě od roku 2006 neustále klesá. Ještě v roce 2006 se oděvní výroba podílela na tržbách zpracovatelského průmyslu 0,7 %, na přidané hodnotě 1,3 % a na počtu pracovníků 2,5 %. Hlavním důvodem je vysoká konkurence na globálním trhu, zejména ze strany třetích zemí 51

52 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU s nízkými mzdovými náklady. Po skončení platnosti dokumentu Dohoda o textilu a ošacení WTO tato konkurence dále zesílila. To způsobuje potíže nejen v přístupu na trh, ale zvyšuje tlak na ceny výrobků, který má za následek odliv práce ve mzdě a přesun výroby do zemí s nižšími náklady či rušení neefektivních výrob. Pozitivně lze ocenit, že i nadále se oděvní průmysl podílí na udržení zaměstnanosti žen, zejména v regionech s dlouholetou tradicí oděvní výroby. 3.3 Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Vývoj cenových indexů průmyslových výrobců v jednotlivých skupinách výrobků dle klasifikace CZ- CPA 14 v letech 2008 až 2012 uvádí tabulka 3.1. Roční cenový index oděvních výrobců se pohybuje v intervalu od 99,2 % do 101,0 %, což je pod úrovní inflace. V roce 2012 došlo k meziročnímu růstu cenového indexu v CZ-CPA 14 o 0,4 %, z toho ve skupině CZ-CPA 14.1 Oděvy, kromě kožešinových výrobků o 0,5 % a ve skupině CZ-CPA 14.3 Pletené a háčkované oděvy k poklesu o 0,6 %. Důvodem je zachování vysokých cen vstupů, které stouply až o několik desítek procent. Růst cen polymerů, chemických i přírodních vláken (bavlny, vlny) započal v roce 2010 a výrobci přízí a metráže byli nuceni rostoucí ceny vstupů částečně promítnout i do cen konečných výrobků (viz CZ-NACE 13 Výroba textilií). Cenový vývoj svědčí o trvale rostoucí konkurenci na trzích s textilními a oděvními výrobky. Cenové indexy výrobců CZ-CPA 14.2 nejsou samostatně sledovány. Tabulka 3.1 Index cen průmyslových výrobců v letech Průměr od počátku roku Název Kód CZ-CPA Oděvy, kromě kožešinových výrobků ,1 100,2 99,7 100,5 101,0 Kožešinové výrobky 14.2 x x x x x Pletené a háčkované oděvy ,2 99,3 100,2 100,9 100,3 Oděvy ,0 100,1 99,8 100,5 100,9 Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = Základní produkční charakteristiky Vývoj základních produkčních charakteristik oddílu CZ-NACE 14 za období 2006 až 2012 dokumentují tabulky 3.2 až 3.6 a graf 3.2. Tabulka 3.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 14 v letech Přehled o počtu podniků jednotlivých skupin výroby oděvů ukazuje tabulka 3.2. V posledních třech letech tento ukazatel stoupá. V roce 2012 vzrostl meziročně počet podnikatelských subjektů ve skupině CZ-NACE 14 o více než 15 %, z toho v největší skupině CZ-NACE 14.1 Výroba oděvů, kromě kožešinových výrobků o společností. Ve skupinách CZ-NACE 14.2 a 14.3 došlo také k nárůstu, ale o výrazně nižší počty. Tyto zvýšené počty se týkají především mikropodniků (0-9 zaměstnanců) a podniků do 20 zaměstnanců, vzhledem k tomu, že počet organizací s 20 a více zaměstnanci v roce 2012 vzrostl pouze

53 Výroba oděvů o 7 subjektů, přičemž u organizací s 50 a více zaměstnanci došlo dokonce k poklesu o 2 společnosti. Řada oděvních společností pracuje v tzv. severském podnikatelském modelu tj. že si ponechávají vývoj, design a marketing a vlastní výrobu, která je nejnáročnější na pracovní sílu přesouvají do zemí s nižšími náklady práce, zejména asijských. Údaje o počtu podniků jsou ovlivněny i metodikou dopočtu ČSÚ. Tabulka 3.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 97,6 92,2 79,8 92,2 100,6 98,4 Vývoj tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb v letech 2006 až 2012 ukazuje tabulka 3.3. Z ní vyplývá, že celkový objem tržeb v oděvním průmyslu, po výkyvu v roce 2011, nadále klesá. V roce 2012 došlo k jeho meziročnímu poklesu o 1,6 %. Nejvyšší podíl na snížení tržeb v roce 2012 měly zřejmě oděvní podniky velikostní skupiny 0-19 zaměstnanců, vzhledem k tomu, že u organizací s 20 a více zaměstnanci v roce 2012 ve srovnání s rokem 2011 stouply tržby o 1,8 % a u organizací s 50 a více zaměstnanci došlo k poklesu o 0,1 %. Jedním z faktorů tohoto snížení byl pokles tržeb skupiny CZ-NACE v roce Výroba pletených a háčkovaných punčochových výrobků, u společností s více jak 50 zaměstnanci, o 26,0 %. S tím také koresponduje skutečnost, že v roce 2012 došlo, u společností s 50 a více zaměstnanci k poklesu nových zakázek celkem o 3,4 % proti roku Tržby oděvního průmyslu v roce 2012 tak dosáhly 67,1 % úrovně tržeb předkrizového roku. Krize se projevila v textilním a oděvním průmyslu již ve druhé polovině roku 2008, kdy se nové zakázky snížily o více než 14 % a tento trend pokračoval i v dalších letech. Na vývoj mělo značný dopad ukončení sériové výroby ve zkrachovalém OP Prostějov v srpnu 2010, kde bylo ponecháno jen šití obleků na míru tzv. měřenek mass customization. OP Prostějov v minulosti patřil k největším výrobcům oděvů, jak podle výše tržeb, tak podle počtu zaměstnanců, nejen v ČR, ale i v celé Evropě. V roce 2005 jeho tržby dosahovaly kolem 2,5 mld. Kč. Výrobu obleků na míru se v roce 2012 podařilo prodat, jejím majitelem se stala společnost AMF Reece CR, bývalá Minerva Prostějov, která vyrábí průmyslové šicí stroje a chce tradici oděvního průmyslu v Prostějově zachovat. Uzavřenou pobočku OP Prostějov v Jeseníku koupila švédská společnost Cavaliere AB, světoznámý výrobce pánské a dámské konfekce. Jesenický závod šil pro Cavaliere AB špičkové obleky řadu let. Na druhou stranu ekonomické ukazatele tržeb a nových zakázek, jak ze zahraničí tak i z tuzemska z počátku roku 2013, naznačují, že, u společností s více jak 50 zaměstnaci, dochází k oživení v oděvní výrobě. Tabulka 3.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 82,9 93,5 82,8 90,2 99,7 89,5 Vývoj účetní přidané hodnoty v běžných cenách je zachycen v tabulce 3.4. Celkový objem účetní přidané hodnoty ve výrobě oděvů CZ-NACE 14 od roku 2007 do roku 2012 vykazuje soustavný pokles. Ten souvisí se snižováním výroby, tržeb a počtu zaměstnanců. V roce 2012 účetní přidaná hodnota, ve srovnání s rokem 2011, poklesla o 10,5 %. Negativně se na tvorbě přidané hodnoty podílel růst cen vstupů tj. přízí a plošných metrových textilií, ale i energií, které oděvní výrobci, v důsledku vysoké konkurence na světových trzích, nemohly plně promítnout do finálních cen oděvních výrobků. Naopak pozitivní vliv na vývoj účetní přidané hodnoty má modernizace a restrukturalizace výroby, zaměřená na vlastní modelovou tvorbu a na výrobky s vysokou přidanou hodnotou, ale i odliv práce ve mzdě, která se na tvorbě účetní přidané hodnoty podílí minimálně. V zájmu zachování konkurenceschopnosti je však třeba tyto procesy urychlit. Za 53

54 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU příznivý trend lze považovat růst účetní přidané hodnoty na pracovníka. V rámci zpracovatelského průmyslu je však nejnižší, což je částečně ovlivněno i charakterem oděvní výroby s vysokým podílem ruční práce. Tabulka 3.5 Počet zaměstnaných osob v letech (osob) mezir. index 92,0 87,5 81,4 91,6 95,6 96,6 Z tabulky 3.5 vyplývá, že zaměstnanost ve výrobě oděvů trvale klesá a v roce 2012 byla na úrovni 55,4 % roku Největší pokles zaměstnanosti nastal v letech 2008 a 2009, kdy byl oděvní i textilní průmysl nejvíce postižen hospodářskou a finanční krizí a vzhledem k ukončení výroby v největší oděvní společnosti OP Prostějov. Hlavním důvodem snižování počtu zaměstnanců je nutnost zvyšovat produktivitu práce restrukturalizací a modernizací výroby či přesunem její části do zemí s levnějšími náklady tj. přechodem na již zmiňovaný severský podnikatelský model, ale i zavírání závodů kvůli nedostatku zakázek. Trend poklesu počtu zaměstnanců se ale zmírňuje. V roce 2012, ve srovnání s rokem 2011, činil 3,4 %. Největší pokles zaměstnanosti ve výši 8,6 % vykázaly organizace s 50 a více zaměstnanci. Produktivita práce měřená měsíčními tržbami na zaměstnance v roce 2012 se, v organizacích s 20 a více zaměstnanci meziročně zvýšila o 6,8 %. Počet zaměstnaných osob 110 % % Tržby za VV a S CZ-NACE 14 ZP CZ-NACE 14 ZP 110 % Pozn: údaje v běžných cenách CZ-NACE 14 Graf 3.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech Z tabulky 3.6 je zřejmé, že objem osobních nákladů ve výrobě oděvů ve sledovaném období 2006 až 2012 neustále klesá. Souvisí to s trvalým snižováním zaměstnanosti a s vývojem mezd. V roce 2012 objem osobních nákladů meziročně klesl o 0,3 %, což ovšem nesouvisí pouze se snížením zaměstnanosti o 3,4 %, ale také se zachováním průměrných mezd. Průměrná mzda u organizací s 20 a více zaměstnanci se v roce 2012, oproti stejnému období předchozího roku, zvýšila pouze o 0,9 % a u organizací s 50 a více zaměstnanci o 1,2 %. I když osobní náklady na zaměstnance rostou, (v roce 2012 se, proti roku 2006, zvýšily ZP

55 Výroba oděvů o 17,4 %), oděvní průmysl vykazuje nejnižší mzdy v rámci celého zpracovatelského průmyslu. Průměrná měsíční mzda v CZ-NACE 14 Výroba oděvů v roce 2012 činila u organizací s 20 a více zaměstnanci Kč, u organizací s 50 a více zaměstnanci Kč a byla o více než 12 tis. Kč nižší, než průměrná mzda zpracovatelského průmyslu, která dosáhla Kč. Zatímco ve zpracovatelském průmyslu se průměrná mzda zvýšila o 3,5 %, tak v oděvním průmyslu (u společností s více než 20 zaměstnanci) to bylo pouze o 0,9 % proti roku Tabulka 3.6 Osobní náklady v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 99,0 90,3 78,2 95,8 97,4 99, Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Vývoj vybraných ukazatelů konkurenceschopnosti produktivity práce z účetní přidané hodnoty a hrubého operačního přebytku v letech 2006 až 2012 je uveden v tabulkách 3.7 a 3.8 a grafech 3.3 a 3.4. Tabulka 3.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech (Kč/zam.) mezir. index 90,1 106,9 101,7 98,5 104,4 92,7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty, jak je uvedeno v tabulce, vykazuje v průběhu sledovaného období let 2006 až 2012 kolísavý vývoj. Přičemž v roce 2012 byla jedna z nejnižších (kromě roku 2007) za celé sledované období a proti roku 2011 (kdy byla nejvyšší) poklesla o více než 7,0 %. Tato skutečnost byla poznamenána nižšími tržbami a také nižším počtem zakázek. V oděvní výrobě nadále přetrvává vysoký podíl standardních výrobků, u kterých existuje vysoká konkurence ze třetích zemí, zejména asijských a práce ve mzdě, která se na přidané hodnotě podílí minimálně. Dochází však k postupnému odlivu práce ve mzdě dále na východ do zemí s nižšími mzdovými náklady. Tabulka 3.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 59,4 101,4 92,8 79,9 105,0 68,6 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v běžných cenách dosažená v roce 2012 v CZ-NACE 14 činila pouze 40,1 % průměrné produktivity zpracovatelského průmyslu, kde byla více než 731 tis. Kč na zaměstnance. Finanční ukazatel hrubého operačního přebytku vytvořeného ve sledovaném období kolísal. Nejvyšší hodnoty dosáhl v roce 2006 a od roku 2008 byl negativně ovlivněn ekonomickou recesí a s tím spojeným poklesem tuzemských i zahraničních zakázek a tím i tržeb. Hrubý operační přebytek v roce 2012 vykázal 55

56 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU výrazný pokles o 31,4 % a to zásluhou všech tří skupin oddílu. V roce 2012 hrubý operační přebytek dosáhl pouze 32,1% úrovně roku Vývoj tohoto ukazatele ovlivňuje zejména zaměstnanost, úroveň mezd, ale i ceny vstupů tj. plošných metrových textilií, ale i přízí, které rostou jednak v důsledku růstu cen přírodních i chemických vláken, ale i využíváním textilií s vyššími užitnými vlastnostmi. Dále má na vývoj vliv též modernizace strojního zařízení a zavádění nových technologií. 120 % 115 Produktivita práce z ÚPH 120 % 105 Hrubý operační přebytek CZ-NACE 14 ZP CZ-NACE 14 ZP Pozn: údaje v běžných cenách 800 Graf 3.3 Vybrané ukazatele konkurenceschopnosti tis. Kč/zam ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 3.4 Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty až do skupinové struktury v letech 2011/2012 V roce 2012 se ve výrobě oděvů podílel hrubý operační přebytek na účetní přidané hodnotě 25,1 % a zbytek 74,9 % tvořily osobní náklady. Z tohoto poměru vyplývá vysoký podíl ruční práce, který je pro oděvní výrobu charakteristický. Oděvní průmysl se v roce 2012 podílel 0,37 % na celkovém objemu hrubého operačního přebytku zpracovatelského průmyslu Výkonová spotřeba Vývoj výkonové spotřeby v letech 2006 až 2012 v CZ-NACE 14 zachycuje tabulka 3.9. V roce 2012 vzrostla o 3,1 %, což bylo ovlivněno zejména růstem nákladů na spotřebované nákupy (materiály tj. metráž, příze aj. a energie) v důsledku růstu cen textilních vláken (bavlna, vlna, polymery), ale i nákupu materiálu se specifickými vlastnostmi na výrobu oděvů vysokých užitných vlastností tj. výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Největší podíl ve skladbě nákladů na výkonovou spotřebu tvoří náklady na spotřebu materiálu (50 %), dále náklady na služby a na energie. Spotřeba materiálu na výrobu oděvů je z převážné části kryta dovozem. 56

57 Výroba oděvů Tabulka 3.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech (tis. Kč) mezir. index 109,9 89,1 76,5 95,5 100,2 103,1 3.4 Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Vývoj zahraničního obchodu s oděvními výrobky CZ-CPA 14 v letech 2009 až 2012 ukazuje tabulka 3.10 (včetně kooperací, reexportů a obchodního zboží). Celkový vývoz oděvních výrobků v roce 2012 dosáhl 26,9 mld Kč a ve srovnání s rokem 2011 vzrostl o 7,0 %. Na tomto navýšení se podílely všechny tři skupiny výrobků CZ-CPA 14. Největší zastoupení na vývozu oděvních výrobků měla skupina CZ-CPA 14.1 Oděvy, kromě kožešinových výrobků, z toho, CZ- CPA Ostatní svrchní oděvy (svrchníky, pláště, kabáty, bundy, obleky, kostýmy, šaty, sukně, kalhoty apod.) a CZ-CPA Osobní prádlo (včetně košil, halenek, pyžam, županů, koupacích plášťů apod.) a CZ-CPA Ostatní oděvy a oděvní doplňky vykázaly meziroční nárůst vývozu, naopak ve třídách CZ-CPA Kožené oděvy a CZ-CPA Pracovní oděvy došlo k poklesu jejich vývozu (index 94,7 a 99,7). Pro oděvní průmysl má i nadále význam práce ve mzdě na vývozu tzv. aktivní zušlechťovací styk i když se její podíl neustále snižuje. S přechodem na již zmiňovaný severský model podnikání se uplatňuje i práce ve mzdě na dovozu tzv. pasivní zušlechťování. Význam práce ve mzdě na dovozu nemá zatím podstatnější vliv na hodnotu celkového dovozu oděvních výrobků. Přesun výroby či zadávání výroby do zemí s nižšími náklady na pracovní sílu (zejména Číny) využívají české oděvní firmy, např. Pietro Filipi, Blažek Praha, ale i outdoorové firmy jako Bushman Company, Alpine Pro, Direct Alpine, Humi Outdoor, Hannah Czech a další. Podle posledních studií čínský cyklus nyní končí a značný růst z posledních desetiletí se bude snižovat. Některá průmyslová odvětví, včetně oděvního a textilního průmyslu, už překonala vrchol a Čína ztrácí tržní podíl. Rostoucí náklady přitom snižují konkurenční výhodu Číny z hlediska nízkých nákladů. Politika jednoho dítěte, rychle stárnoucí populace, zmenšující se pracovní síla a rostoucí mzdy vedou ke zvyšování nákladů na pracovní sílu. Další faktory, jako inflace, zhodnocování čínského juanu, vysoké náklady na export a dopravu také hrají významnou roli. Podle posledních zpráv čínské oděvní a textilní podniky realizují na rychle rostoucím domácím trhu vyšší výnosy než v exportu již jen tím, že nejsou pod tak velkým tlakem zahraničních odběratelů. Zahraniční společnosti, včetně českých, které outsourcovaly části své výroby do Číny začínají postupně přehodnocovat tuto strategii a zvažují přesun do okolních států. Mezi nové/staronové destinace patří Vietnam, Indie, Pakistán, Bangládeš, Tchaj-wan, Indonésie, ale i Turecko, ale i návrat do Evropy. O tomto vývoji svědčí i skutečnost, že po překonání globální krize v roce 2008, se zakázky v Číně plně nevrátily na předkrizovou úroveň. I přes výše uvedený trend ústupu z Číny, tato země zůstavá i nadále hlavním hráčem na světovém oděvním trhu. Neznamená to také renesanci oděvního průmyslu v průmyslově vyspělých zemích, ale jeho možnou stabilizaci. V roce 2012 celková hodnota dovezeného oděvního zboží činila cca 36,8 mld. Kč a oproti roku 2011 poklesla o 3,0 %. Největší dovozní skupinou výrobků je CZ-CPA 14.1 Oděvy, kromě kožešinových výrobků, která se na celkovém dovozu oděvních výrobků podílela z 87 %. Z toho první místo zaujaly výrobky CZ- CPA Ostatní svrchní oděvy, kterých se v roce 2012 dovezlo do ČR za více jak 15,3 mld. Kč, za nimi následuje dovoz osobního prádla CZ-CPA v celkové hodnotě necelých 10,0 mld. Kč a třetí místo patřilo dovozu CZ-CPA Ostatní oděvy a oděvní doplňky ve výši cca 5,5 mld. Kč. Ve struktuře převládají dovozy ze třetích zemí, zejména Číny. Asijští výrobci se na trhu EU, tedy i ČR, prosazují především nízkými dovozními cenami, naproti tomu v importech z vyspělejších zemí EU jsou realizovány převážně značkové a módní výrobky ve vyšších cenových relacích. 57

58 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Saldo zahraničního obchodu s oděvními výrobky je dlouhodobě záporné. V roce 2012 zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 14 vykázal záporné saldo ve výši 9,9 mld. Kč. Ve srovnání s rokem 2011 došlo k poklesu o 22,5 % a dostalo se tak na úroveň roku Tabulka 3.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 14 v b.c. v letech Vývoz celkem (mil.kč) CZ-CPA , , , , ,4 119,1 149,9 150, , , , , , , , ,2 mezir. index 96,7 102,9 107,0 Dovoz celkem (mil.kč) CZ-CPA , , , , ,4 123,8 108,7 143, , , , , , , , ,2 mezir. index 99,5 108,7 97,0 Saldo (mil. Kč) CZ-CPA , , , , ,0-4,7 41,2 6, , , , , , , , ,0 Pramen: ČSÚ; údaje k Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu s oděvními výrobky je zachycena v grafu 3.5. V posledních letech je stabilní a mění se pouze podíly hlavních obchodních partnerů. Naším jasně největším obchodním partnerem v obchodu s oděvními výrobky zůstává nadále Německo, se kterým v roce 2011 náš obrat s produkcí CZ-CPA 14 dosáhl 9,5 mld Kč a kam jsme vyvezli zboží za 6,7 mld. Kč tj. 25 % z celkového objemu vývozu oděvních výrobků. Podíl vývozu do Německa na celkovém exportu oděvů se meziročně snížil o 2 % a u dovozu z Německa do ČR na celkovém dovozu oděvních výrobků zůstal stejný tj. 7%. Druhým naším největším obchodním partnerem, bylo stejně jako v předchozích letech, Slovensko, kam jsme vyvezli 14 % oděvního zboží, což je meziroční pokles o 1 %. Na třetím místě figuruje Polsko a Itálie shodným 10% podílem, kam byly dodány výrobky za 2,8 mld Kč, resp. 2,6 mld. Kč. Páté místo si udržuje Francie, kam bylo v roce 2012 realizováno 6 % celkových vývozů oděvů. K dalším významějším vývozním partnerům pak dále patří Rakousko, Velká Británie a Švédsko. Vývoz našich oděvních výrobků CZ-CPA je realizován především do zemí EU, kam v roce 2012 bylo vyvezeno 90,5 % a oproti roku 2011 tento podíl klesl o 0,3 % a to i přesto, že vývoz do zemí EU27 meziročně vzrostl o 6,7 %. Tak jako již tradičně, v oblasti konfekční výroby v roce 2012, byly nejvýznamnější vývozy do EU v následujících výrobkových kódech CZ-CPA: Ostatní svrchní oděvy, včetně subdodavatelských prací, kde se jedná o náročnou pánskou nebo chlapeckou, dámskou nebo dívčí konfekci (svrchníky, pláště, kabáty, bundy, obleky, kostýmy, šaty, sukně, kalhoty aj.); Osobní prádlo, včetně subdodavatelských prací,(včetně halenek, košil, nočních košil, pyžam, županů, koupacích plášťů aj.); Ostatní oděvy a oděvní doplňky, včetně subdodavatelských prací, (kojenecké oděvy, tepláky, plavky, lyžařské oděvy, rukavice, šály, šátky, kapesníky, vázanky, kravaty, pokrývky hlavy, pásky a opasky aj.). 58

59 Výroba oděvů Podíl svrchních oděvů CZ-CPA činil v roce 2012 více než 46 % z celkových vývozů oděvních výrobků do EU. U dovozů do ČR převládají dodávky ze třetích zemí, zejména asijských, jejich podíl v roce 2012 činil necelých 75 % z celkového dovozu, zatímco zbytek připadl na importy z EU. Dovoz oděvních výrobků ze třetích zemí se v roce 2012 meziročně snížil o 4,5 %. Největším dovozcem oděvů do ČR také v roce 2012 zůstala Čína, která na náš trh dodala zboží za více než 13,2 mld. Kč, což je pokles o 11,1 % proti roku 2011, přesto však jeho podíl je na úrovni 35,9 % z celkových dovozů. Naše obchodní saldo s výrobky CZ-CPA 14 je stále záporné a v roce 2012 jeho hodnota dosáhla více než -9,9 mld. Kč (náš vývoz do Číny v roce 2012 činil cca 13,5 mil. Kč, což je meziroční nárůst o 232,2 % proti roku 2011). Druhým největším dovozním teritoriem, stejně jako v roce 2011, bylo Turecko jehož podíl byl zhruba na stejné úrovni 10,3 % jako v roce 2011, zatímco Německo a Itálie si zachovaly stejné podíly jako v roce Mezi dovozci se stále více prosazují i další asijské země, jako např. Bangládeš, jehož podíl na dovozech se meziročně zvýšil o 2,0 % a dosáhl výše 9,5 %. Na druhou stranu bylo z Indie v roce 2012 dovezeno o 19,0 % zboží méně než v roce Vývozní teritoria v roce 2012 Polsko 10 % Itálie 10 % Francie 6 % Rakousko 4 % V. Británie 2 % Švédsko 2 % Slovensko 14 % Ostatní 25 % Německo 25 % Dovozní teritoria v roce 2012 Německo Bangladéš 7 % 9 % Turecko 10 % Itálie 6 % Indie 3 % Slovensko 2 % Vietnam 2 % Ostatní 25 % Čína 36 % Pramen: ČSÚ údaje k Graf 3.5 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce CZ-CPA Shrnutí a perspektivy oddílu Oděvní a textilní průmysl EU, tedy i ČR, je důležitou součástí evropského zpracovatelského průmyslu a ovlivňuje hospodářskou i sociální situaci v mnoha regionech EU-27. Četné studie EU prokazují, že evropský oděvní průmysl je odvětvím s největším stupněm kreativity a bude i v budoucnu ovlivňovat životní styl EU. Oblečení a móda patří mezi největší kategorie spotřebního zboží, i z těchto důvodů si všechny členské země EU, včetně ČR, zachovávají oděvní i textilní výrobu. Oblečení má také svůj strategický význam a do jeho vývoje jsou investovány značné finanční prostředky, zvláště na trhu s pracovním a vojenským ošacením. V rámci české výroby investují více zahraniční firmy, jejichž podíl na celkových investicích do vědy a výzkumu v oděvním průmyslu byl v roce ,7 %, přesto však to bylo pouze 4,7 % z celkových investic zahraničních společností do zpracovatelského průmyslu. Podle údajů Euratexu v roce 2012 existovalo v oděvním průmyslu EU více než 100 tisíc firem, které 59

60 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU zaměstnávaly přes jeden mil. osob a dosáhly celkového obratu více než 85,4 mld.. Oproti roku 2011 se zaměstnanost ve výrobě oděvů v EU snížila o 2,7 % a také obrat klesl o 4,9 %. Objem nových zakázek v oděvním průmyslu EU v roce 2012 vzrostl o 10 %. Celkový vývoz oděvních výrobků EU-27 v roce 2012 činil 120,3 mld. a ve srovnání s předcházejícím rokem vzrostl o 10,1 %. Naopak dovoz oděvů EU-27 poklesl o 4,8 % na hodnotu 65,2 mld.. Obchodní bilance EU-27 s oděvními výrobky je vysoce záporná, v roce 2012 saldo zahraničního obchodu činilo -44,9 mld., což představuje meziroční pokles o 10,2 %. Z hlediska teritoriální struktury zahraničního obchodu EU-27 se v roce 2012 zařadilo mezi pět hlavních odběratelů: Švýcarsko, USA, Rusko, Turecko a Čína. Většina odběratelů oděvního průmyslu EU27 zaznamenala nárůst obratu, s výjimkou Švýcarska a Turecka, jejichž obrat stagnoval. Nejzásadnější nárůst zaznamenala Čína, kde se objem dovozů z EU-27 zvýšil meziročně o 33,0 %. Čína se tak dostala na pozici 7. největšího zákazníka EU v roce 2012, když v roce 2005 ještě byla na 20. místě. To také naznačuje, že se může stát perspektivním trhem pro české výrobce. Jak již bylo zmíněno, oděvní průmysl ČR je proexportně orientovaný a z exportu realizuje vyšší tržby než na domácím trhu. V roce 2012 u organizací s 20 a více zaměstnanci se tržby z přímého vývozu podílely více než 69 % (nárůst o 4,0 % proti roku 2011) na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb CZ- NACE 14. S velkým odstupem za nejdůležitějším trhem, kterým je Německo s 25% podílem z celkového exportu oděvních výrobků, následuje Itálie se 14 % a Polsko s 10 %. Proto další vývoj oděvního průmyslu ČR bude záviset především na vývoji v německém oděvním obchodě, ale i v dalších zemích EU, jejichž ekonomiky v současné době zpomalují. Důležité rovněž bude, zda se našim oděvním podnikům podaří výrobky vyvážet i na mimoevropské trhy. Na konci roku 2012 provedla HK ČR průzkum mezi malými a středními podnikateli, který byl zaměřen na jejich podnikatelskou náladu. Z tohoto průzkumu vyplynulo, že čeští podnikatelé procházejí složitým obdobím a že nehýří optimismem. Další vývoj hodnotilo pozitivně pouze 20,5 % z dotázaných podnikatelů, což představuje 6,0% pokles proti předchozímu průzkumu. Na druhou stranu první statistické přehledy výkonů podniků s více než 50 zaměstnanci z počátku roku 2013 naznačují zlepšení situace, včetně navýšení počtu zakázek i ze zahraničí. Budoucnost českého oděvního průmyslu bude hodně záviset na dalším vývoji jeho konkurenceschopnosti. Pro její zvýšení je nutné se především zaměřit na: Produkci výrobků s vyšší přidanou hodnotou prostřednictvím zavádění výsledků výzkumu, vývoje a technologických i netechnologických inovací do výroby v malých sériích, s úpravami podle představ a požadavků zákazníků. U oděvních výrobků je to především dokonalé zpracování, módní aktuálnost, četnost předkládaných kolekcí, vznik nových nabídkových skupin (např. konfekce na míru tzv. měřenky, konfekce pro mladé s rychlou obměnou sortimentu, pro plnoštíhlé, ale i zohlednění takových jevů ve společnosti jako je např. prodlužující se délka života apod.). Speciální oděvy pro náročná povolání a extrémní podmínky (uniformy, ochranné oděvy do různých náročných provozů, ale i outdoorové oblečení pro sport a volný čas, vzhledem k tomu, že přibývá lidí, kteří tráví aktivně svůj volný čas). Zlepšení marketingových aktivit a dalších aktivit přímého kontaktu s trhem (obchodní činnost). Důležitá je rychlá reakce, neboť ta rozhoduje o marži z přidané hodnoty. Z hlediska marketingu je nutné na straně poptávky umět posoudit realizovatelnost požadavků trhu a na straně nabídky umět pracovat s informacemi o přidané hodnotě výrobků v podobě nových funkčních materiálů a nových aplikací. Zavádění nových informačních a komunikačních technologií jako např. skenování lidského těla, 3D CAD technologie, RFID (radiofrekvenční) technologie, e-prodej, elektronické systémy řízení dodávek apod., které jsou mimo jiné i předpokladem pohotové reakce na potřeby zákazníka. Na budování obchodních značek a vlastních obchodních sítí, které umí využít potenciálu výrobků s vlastním příběhem, tedy nezbytné legendě doprovázející inovovaný výrobek. Na vzdělávání a výcvik pracovníků v oděvní i textilní výrobě. Přestože počet zaměstnanců ve výrobě oděvů klesá, poptávka po kvalifikovaných a flexibilních pracovnících roste. 60

61 Výroba usní a souvisejících výrobků 4. CZ-NACE 15 - VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ 4.1 Charakteristika oddílu Oddíl kožedělného průmyslu tvoří dle klasifikace CZ-NACE dvě výrobní skupiny: 15.1 Činění a úprava usní (vyčiněných kůží); zpracování a barvení kožešin; výroba brašnářských, sedlářských a podobných výrobků; Činění a úprava usní (vyčiněných kůží); zpracování a barvení kožešin; Výroba brašnářských, sedlářských a podobných výrobků; Výroba obuvi; Výroba obuvi; Výroba obuvi s usňovým svrškem; Výroba obuvi z ostatních materiálů. Kožedělný průmysl si stále zachovává proexportní orientaci, což je důsledkem zaměření se na specializované druhy výrobků a spolupráce se zahraničními firmami. Význam prvovýroby je přímo závislý na výrobě obuvi. Podíl jednotlivých skupin oddílu na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb (VV a S) ukazuje graf ,2 % ,8 % 15.1 Činění a úprava usní (výroba brašnářských a sedlářských výrobků) 15.2 Výroba obuvi Pozn: údaje v běžných cenách Graf 4.1 Podíly skupin CZ-NACE 15 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2012 Ekonomické ukazatele druhovýroby ovlivňují i spolupracující oddíly (CZ-NACE 13 Výroba textilií). Také v roce 2012 se u oddílu kožedělného průmyslu, tak jako v minulosti, projevil výrazný tlak konkurence a zvyšující se dovozy hlavně obuvi. To mělo za následek další pokles výroby obuvi, který pak následně vedl k dalšímu útlumu výroby v koželužnách a ve výrobě polotovarů pro obuvnický průmysl. Při hlubším pohledu zjistíme, že, u výrobců s 50 a více zaměstnanci, činil v roce 2012 podíl třídy Výroba brašnářských, sedlářských a podobných výrobků cca 64,3 % na celkových tržbách za VV a S skupiny CZ-NACE 15. Ve stejné skupině výrobců obuvi došlo k poklesu tržeb za rok 2012 na úroveň cca 78,3 % proti roku Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Kožedělný průmysl zaznamenal v roce 2012 zlepšení své vykonnosti, ale přesto si zachovává mezi oddíly 61

62 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU zpracovatelského průmyslu pozici s nejnižším podílem tržeb za VV a S, účetní přidané hodnoty, počtu zaměstnanců a dalších ekonomických ukazatelů (v roce 2012 činil podíl na tržbách za prodej VV a S v b. c. 0,17 %, účetní přidané hodnotě 0,23 % a počtu zaměstnanců 0,54 %). Podle kvalifikovanného odhadu MPO došlo v roce 2012 meziročně k nárůstu tržeb za prodej VV a S o 10,2 %, poklesu účetní přidané hodnoty o 5,6 % a k poklesu počtu zaměstnanců o 2,9 % proti roku V roce 2012 se podařilo snížit osobní náklady na úroveň 98,9 % roku 2011 a produktivita práce z účetní přidané hodnoty poklesla o 2,9 % proti roku V kožedělném průmyslu bylo v roce 2012 zaměstnáno celkem osob, což představuje 65,9 % stavu z roku Průměrná měsíční mzda v oddílu činila v roce 2012 (u organizací s 50 a více zaměstnanci) Kč (t.j. o 5,8 % více než v roce 2011), stále však jde o výrobní oddíl s jednou z nejnižších úrovní mzdy, která dosahuje 59,6 % průměrné měsíční mzdy ve zpracovatelském průmyslu. 4.3 Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Cenový vývoj v roce 2012 se, tak jako v předchozích letech, v obou skupinách výrobků kožedělného průmyslu pohyboval pod úrovní inflace. To je výsledkem skutečnosti, že na trhu dlouhodobě převládá nabídka nad poptávkou. Hlavní tlak na ceny prakticky všech druhů obuvi je zapříčiněn vysokými dovozy z Číny a dalších asijských zemí. Podle statistiky ČSÚ a kvalifikovaného dopočtu MPO byla v roce 2012 deklarována průměrná dovozní cena jednoho páru obuvi z Číny na úrovni cca 112,00 Kč za jeden pár obuvi. Přestože došlo ke zvýšení deklarované dovozní ceny proti předchozím rokům, stále je tato cena výrazně nižší, než je deklarovaná výrobní cena českých výrobců. V CZ-CPA 15.1 jsou zařazeny výrobky (usně), které nejsou určeny k přímému prodeji, ale pro výrobní spotřebu (viz tabulka 4.1). Tabulka 4.1 Index cen průmyslových výrobců v letech Průměr od počátku roku Název Kód CZ-CPA Činěné a upravené usně ,7 100,6 101,6 102,5 101,8 Obuv ,4 100,9 100,7 102,4 101,8 Useň a související výrobky ,1 100,7 101,2 102,4 101,8 Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = Základní produkční charakteristiky Podle kvalifikovaného odhadu MPO došlo v roce 2012 ve sledovaném oddíle k celkovému meziročnímu zvýšení tržeb za VV a S o 10,2 % proti roku I přes vzestupný trend, jak vyplývá z níže uvedené tabulky 4.3, nedosáhly tyto tržby úrovně z roku Největší měrou se na této skutečnosti podílel výrazný nárůst tržeb ve skupině CZ-NACE 15.1 Činění a úprava usní (vyčiněných kůží); zpracování a barvení kožešin; výroba brašnářských, sedlářských a podobných výrobků, kde také v roce 2012 vzrostly tržby o 21,0 %. Zásadní podíl na této skutečnosti má rovněž nárůst tržeb ve třídě CZ- NACE Výroba brašnářských, sedlářských a podobných výrobků, kde tržby (u výrobních společností s více jak 50ti zaměstnanci) vzrostly v roce 2012 o 7,7 % proti roku Na trendu zvyšujících se tržeb má vliv také třída činění usní a zpracování kožešin (CZ-NACE 15.11), kde došlo v roce 2012 k nárůstu tržeb za prodej VV a S o 105,0 % proti roku Hlavní podíl na tomto zvýšení má zahraniční investice v jednom z výrobních podniků, díky které se také ve třídě CZ-NACE meziročně zvýšil počet pracovníků o 15,0 %. Přetrvávající odbytová krize, zapříčiněná nižší koupěschopností obyvatel a přetrvávající vysoká konkurence levné obuvi z Číny a ostatních asijských zemí měla za následek, že nadále pokračuje pokles v prodeji obuvi. V roce 2012 se pokles tržeb v komoditě obuvi odhaduje o 10,3 % proti roku 2011 a proti roku 2006, tedy za posledních 62

63 Výroba usní a souvisejících výrobků 6 let, je to dokonce o 45,2 %. Je nutno konstatovat, že negativní výsledky v prodeji obuvi se nedaří zvrátit ani provedenou užší specializací ve výrobě, zvýšením kvality a zlepšením marketingové strategie v oblasti módních doplňků spolu s využitím módních materiálů a trendů a ani snižováním nákladů. Tento nepříznivý vývoj v prodeji obuvi měl negativní vliv na vývoj účetní přidané hodnoty oddílu i na počet zaměstnanců. Jak ukazuje níže uvedená tabulka 4.2, nemá tento kolísavý vývoj v komoditě výroby brašnářských a sedlářských výrobků zásadní vliv na počet podniků v oddílu kožedelného průmyslu. Základní produkční charakteristiky za období let jsou uvedeny v tabulkách 4.2, 4.3, 4.4, 4.5 a grafu 4.2. Tabulka 4.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 15 v letech Tabulka 4.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 96,9 93,0 94,5 98,7 103,5 110,2 Tabulka 4.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 97,3 86,8 95,1 97,0 105,8 94,4 Tabulka 4.5 Počet zaměstnaných osob v letech (osob) CZ-NACE mezir. index 87,9 91,5 82,8 102,7 99,4 97,1 Grafy a tabulky uvedené za oddíl kožedělného průmyslu dokládají, že i přes různá racionalizační opatření probíhá vývoj v tomto oddíle ve vlnách. Mezi zásadní opatření, která mohou tento vývoj ovlivnit, je snižování počtu zaměstnanců ve výrobě obuvi a zaměření se na užší specializaci ve výrobě galanterie a módních doplňků, módní obuvi a dětské obuvi, stejně tak jako na sportovní a pracovní obuv. I přes veškerou snahu výrobců o propagaci českého výrobku, návrat některých tradičních českých značek na trh a propagaci zdravého obouvání se stálke nedaří zvrátit negativní trend v prodeji obuvi. Hlavním faktorem tohoto negativního trendu je snižující se koupěschopnost obyvatelstva. 63

64 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 110 % Počet zaměstnaných osob % 120 Tržby za VV a S CZ-NACE 15 ZP CZ-NACE 15 ZP 115 % Účetní přidaná hodnota CZ-NACE 15 ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 4.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech Tabulka 4.6 Osobní náklady v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 90,9 91,8 85,7 101,9 102,5 98,9 Osobní náklady v roce 2012 meziročně poklesly o 1,1 %, na čemž má výrazný podíl meziroční pokles počtu pracovníků hlavně ve třídě výroby obuvi (10,3 %). Na druhou stranu byl tento vývoj ovlivněn také růstem mzdových nákladů. Průměrná měsíční mzda v oddílu kožedělného průmyslu (u výrobců s 50ti a více zaměstnanci) se za sledované období zvýšila o 5,8 %, přesto však stále patří k jedné z nejnižších ve zpracovatelském průmyslu. Osobní náklady v kožedělném průmyslu tvoří 0,3 % z celkových osobních nákladů ve zpracovatelském průmyslu. Vývoj osobních nákladů v časové řadě znázorňuje tabulka Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Tabulka 4.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech (Kč/zam.) mezir. index 110,8 94,8 114,9 94,5 106,5 97,1 64

65 Výroba usní a souvisejících výrobků Tabulka 4.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 129,7 69,3 138,4 83,1 117,6 80,3 I přes výrazný nárůst tržeb za prodej VV a S ve skupině CZ-NACE 15.1 a celkovému poklesu osobních nákladů, došlo v roce 2012, proti roku 2011, ke snížení produktivity práce z přidané hodnoty v kožedělném průmyslu o 2,9 %. Přesto je však produktivita práce, vyjádřena v tis. Kč na zaměstnance, za posledních 5 let vyšší o 18,0 % (viz tabulka 4.7). V průběhu roku 2012 se zlepšila efektivnost podnikání (vyjádřena podílem osobních nákladů na účetní přidané hodnotě), která dosáhla hodnoty 1,26 (v roce 2011 byla hodnota efektivnosti podnikání 1,32). Ukazuje se, že kožedělný průmysl je velmi specifický obor, který je snadno ovlivnitelný (hlavně ve třídě výroby obuvi) i přes veškerou snahu výrobců zvyšovat efektivitu výroby. Stále opakovaným a zásadním je problém vysoké konkurence dovozů hlavně ze zemí Asie. Je nezbytné zachovat orientaci na výrobu kožedělných výrobků pro specifické účely a pokračovat v trendu propagace a výroby dětské obuvi, stejně tak jako obuvi pro volný čas a speciální zdravotnické a pracovní obuvi a některých druhů galanterního zboží. 125 % 120 Produktivita práce z ÚPH 130 % 118 Hrubý operační přebytek CZ-NACE 15 ZP Pozn: údaje v běžných cenách CZ-NACE 15 ZP Graf 4.3 Vybrané ukazatele konkurenceschopnosti tis. Kč/zam ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 4.4 Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty až do skupinové struktury v letech 2011/

66 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Ke zvýšení produktivity práce bude také zejména nutné zvýšení investičních prostředků na nákup nových výrobních zařízení a nových technologií. Toho lze také dosáhnout užší spoluprací se zahraničními partnery, jejichž podíl na počtu výrobních společností v kožedělném průmyslu je dlouhodobě velmi malý Výkonová spotřeba Výkonová spotřeba (náklady na materiál, energie atd.) zaujímá hlavní podíl ve struktuře celkových nákladů. Výrazný propad tržeb za prodej VV a S ve skupině CZ-NACE 15.2 Výroba obuvi měl v roce 2012 zásadní dopad na snížení výkonové spotřeby celkem v kožedělném průmyslu proti roku 2011 (viz tabulka 4.9). Tabulka 4.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech (tis. Kč) mezir. index 96,9 95,6 94,9 100,7 100,1 98,9 4.4 Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Výsledky zahraničního obchodu (viz tabulka 4.10) v roce 2012 ukazují, že se nadále daří udržovat příznivou situaci na trhu s komoditami kožedělné výroby z roku V celkovém vývozu výrobků CZ-CPA 15 došlo v roce 2012 k nárůstu o 20,5 %, v celkovém dovozu k poklesu o 0,5 % a v celkové obchodní bilanci došlo k poklesu na 47,1 % (v poměru k výsledkům zahraničního obchodu z roku 2011). Tabulka 4.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 15 v b.c. v letech Vývoz celkem (mil.kč) CZ-CPA , , , , , , , , , , , ,6 mezir. index 116,6 134,3 120,5 Dovoz celkem (mil.kč) CZ-CPA , , , , , , , , , , , ,6 mezir. index 106,4 113,5 99,5 Saldo (mil. Kč) CZ-CPA , , , , , , , , , , , ,0 Pramen: ČSÚ; údaje k Jedním z hlavních důvodů, proč došlo ke zvýšení vývozu je skutečnost, že se českým výrobcům reálně daří většinu své produkce úspěšně exportovat zejména do zemí EU. Je to dáno také tím, že se i nadále rozvíjí 66

67 Výroba usní a souvisejících výrobků výrobní kooperace se západoevropskými partnery a výrobci přecházejí na konstrukčně složitější výrobky s vyšší užitnou hodnotou a moderním designem. I když se v roce 2012 podařilo snížit zápornou bilanci zahraničního obchodu proti roku 2011, je nutno si uvědomit, že ve všech komoditách kožedělného průmyslu je hodnota dovozu výrazně vyšší než hodnota vývozu. Výsledky dovozu v roce 2012, stejně jako v předchozích letech, i přes mírné snížení dovozů obuvi z Číny (v hodnotovém vyjádření o 6,0 %), významně ovlivňuje dovoz z Asie. V průběhu roku 2012 bylo z Číny do ČR dovezeno asi 47,5 miliónů párů obuvi, přičemž průměrná dovozní cena jednoho páru byla na úrovni cca 112,00 Kč. Lze předpokládat, že je to důsledek zvýšené kontroly kvality dováženého zboží, opatření proti dovozu padělků a v neposlední řadě to, že se zvýšila koupěschopnost obyvatelstva v Číně, tudíž v daleko větší míře, než tomu bylo dříve, nacházejí výrobky upladnění na vnitřním trhu. Proti roku 2011 to představuje poměrně značný pokles. Při hodnocení tohoto ukazatele je nutno brát v úvahu také tu skutečnost, že na výši dovozu obuvi se výrazně podílí další reexporty do zemí EU, protože podle dlouhodobě sledovaných statistických údajů činí spotřeba obuvi v ČR cca 3,5-4,5 párů obuvi na jednoho obyvatele a rok. Z toho vyplývá, že jen dovozy z Číny statistiku tuzemské spotřeby převyšují více než trojnásobně Teritoriální struktura zahraničního obchodu V rámci zahraničního obchodu CZ-CPA 15 již dlouhodobě platí, že mezi nejvýznamnější partnery v oblasti vývozu patří Německo, Velká Británie, Slovensko, Rakousko, Polsko a Itálie, v oblasti dovozu pak Čína, Itálie, Německo, Vietnam. Zvýšil se také podíl dovozu z Polska, kde došlo k jeho nárůstu o 44,0 % proti roku 2011 (viz graf 4.5). Vývozní teritoria v roce 2012 Slovensko 11 % V. Británie 15 % Rakousko 10 % Itálie 5 % Polsko 4 % Francie 4 % Nizozemí 4 % Německo 24 % Ostatní 23 % Dovozní teritoria v roce 2012 Německo Vietnam 7 % 7 % Itálie 12 % Rakousko Polsko 3 % 3 % Indie 3 % Indonésie 2 % Ostatní 25 % Čína 37 % Pramen: ČSÚ údaje k Graf 4.5 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce CZ-CPA 13 V celkovém vývozu kožedělného zboží v roce 2012 byl největší objem zboží v hodnotovém vyjádření realizován do Německa ve výši 5,0 mld. Kč (nárůst o 13,9 % proti roku 2011), na Slovensko pak ve výši 2,3 mld. Kč (pokles o 2,6 %), do Rakouska ve výši 2,0 mld. Kč (nárůst o 27,7 %), do Polska ve výši 0,91 mld. Kč (pokles o 29,0 %) a do Itálie ve výši 0,97 mld. Kč (nárůst o 24,2 %). K největšímu nárůstu 67

68 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU vývozu došlo u vývozu do Velké Británie, kam bylo v roce 2012 vyvezeno zboží v hodnotě 3,2 mld. Kč. Vyjádřeno v procentech představuje proti roku 2011 tento nárůst vývozu 272,9 %. Na celkovém dovozu do ČR měla v roce 2012, tak jako v minulých letech, největší podíl Čína s více jak 8,99 mld. Kč (pokles o 6,0 % proti roku 2011), dovoz z Itálie se uskutečnil v hodnotě 2,8 mld. Kč (nárůst o 13,0 %), z Německa bylo dovezeno zboží v hodnotě 1,69 mld. Kč (nárůst o 15,0 %), a z Vietnamu v hodnotě 1,8 mld. Kč (nárůst o 14,7 %). K největšímu nárůstu pak došlo u dovozu z Polska, odkud bylo dovezeno zboží v hodnotě 0,85 mld. Kč, což proti roku 2011 představuje zvýšení o 44,2 %. K jednomu z největších problémů zahraničního obchodu podle OECD stále patří, vedle dovozů za dumpingové ceny, padělání značkové obuvi. 4.5 Shrnutí a perspektivy oddílu V rámci EU neexistuje specifická směrnice, která by se týkala oddílu usní a surových kůží, proto jsou zde aplikovány některé směrnice, které se vztahují na průmysl. Jednou z nich je směrnice Rady 96/61/ES o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC), dále pak směrnice č. 76/769/EHS týkající se omezení uvádění výrobků na trh a používání některých nebezpečných látek a přípravků, zejména pak směrnice č. 2002/61/ES. Kůže a kožky jsou surovinami živočišného původu, které jsou používány mimo potravní řetězec a jako takové spadají pod nařízení č. 1774/2002/ES, kterým se stanoví hygienická pravidla týkající se vedlejších živočišných produktů, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu. Nově pak má zásadní důležitost nařízení REACH o chemických látkách. V obuvnickém průmyslu je jednou ze zásadních směrnic, zejména ve vztahu k vnitřnímu trhu, Směrnice 94/11/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. března 1994 o sbližování právních a správních předpisů Členských států týkajících se označování materiálů používaných v hlavních částech obuvi prodávané spotřebiteli, která byla implementována do zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 269/2000 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o způsobu označování obuvi. V důsledku vysokých dovozů laciné obuvi a ostatních kožedělných výrobků z asijských zemí v současné době stále přetrvává hlavní problém, kterým je poměrně nízký zájem o české výrobky respektive jejich prosazení do obchodních sítí. Tím zákonitě klesá jejich výroba, která následně způspobuje útlum výroby v koželužnách a dalších dodavatelských oddílech, tzn. snižuje se také výroba dalších polotovarů a komponent např. pro obuvnický průmysl. I přes tyto složité podmínky dnes úspěšně funguje řada menších firem a firem rodinného typu, které se soustředí na specializované výrobky a na dokonalý servis pro zákazníka. Z uvedených přehledů však zároveň vyplývá, že český obuvnický průmysl se může i dnes považovat za dobrého a efektivního exportéra, zvláště při využívání vhodné zahraniční kooperace. Pro budoucnost českého obuvnického průmyslu má velký význam budování distribuční sítě v tuzemsku i v zahraničí. Řada výrobců vybudovala svou vlastní maloobchodní síť, resp. se snažila získat i smluvní prodejny. Pro pokračování těchto snah může vzorem a konkurencí být polský řetězec CCC Czech, který má v současnosti v České republice 63 obchodů a do tří let jich plánuje celkem 100. Výrobci obuvi výrazně restrukturalizovali výrobu a vyrábějí oděvní doplňky a obuv s vyšší přidanou hodnotou zejména v segmentech pracovní obuvi, ochranné a bezpečnostní obuvi, ale i obuvi ortopedické, zdravotní, profylaktické a kvalitní dětské obuvi. V současné době se vyrábí také kvalitní usňová dámská a pánská vycházková obuv. Přes problematickou sociální a ekonovickou situaci v ČR je potěšitelná skutečnost, že mnoho zákazníků se vrací ke kvalitní české obuvi a vyžadují ji u svých prodejců. Nejmarkantněji je tento vývoj vidět v segmentech dětské a zdravotní obuvi. Český obuvnický průmysl tvoří cca 35 firem, které zaměstnávají více jak 20 zaměstnanců. Z toho je pak cca 10 firem se zahraniční účastí. Obuv se však vyrábí i v řadě tzv. mikrofirem s daleko menším počtem zaměstnanců. Jedním ze zásadních problémů je poměrně nízká schopnost investovat do oblasti vědy a výzkumu. V roce 2011 byly v kožedělném průmyslu tyto celkové investice ve výši 18 mil. Kč (o cca 3 mil. Kč více než v roce 2010), což představuje méně jak 0,07% podíl na celkových investicích ve zpracovatelském průmyslu. Většina těchto investic (cca 88,9 %) byla z podnikatelských zdrojů. Podle statistiky zahraniční investoři v oblasti vědy a vývoje v oddílu CZ-NACE 15 nepřinesli žádné investice. Stále přetrvávajícím problémem v kožedělném průmyslu zůstává nedostatek mladých kvalifikovaných pracovníků a z toho vyplývající zvyšující se průměrný věk zaměstnanců. Mezi důležité faktory zachování konkurenceschopnosti oddílu stále patří: 68

69 Výroba usní a souvisejících výrobků vytváření příznivých podmínek pro vstup zahraničního kapitálu, předložení kvalitních podnikatelských záměrů k získání prostředků ze strukturálních fondů EU a možnosti jejich spolufinancování, zlepšení osvěty a spolupráce s Ministerstvem školství, která povede ke zvýšenému zájmu o studium v oborech kožedělného průmyslu, rozšíření spolupráce s domácí a zahraniční vědecko technickou základnou (výzkumné ústavy, vysoké školy); zavádění nových poznatků do praxe a jejich využívání při inovaci výrobků, rozvoj marketingových služeb. 69

70

71 Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku 5. CZ-NACE 16 - ZPRACOVÁNÍ DŘEVA, VÝROBA DŘEVĚNÝCH, KORKOVÝCH, PROUTĚNÝCH A SLAMĚNÝCH VÝROBKŮ, KROMĚ NÁBYTKU 5.1 Charakteristika oddílu Oddíl, který se zabývá zpracováním dřeva, výrobou dřevěných a korkových výrobků, proutěného zboží a slaměných výrobků, kromě výroby nábytku, tedy dřevozpracující průmysl, má v České republice jednu z nejdelších tradicí. Lesy, které jsou dodavatelem trvale obnovitelné suroviny z přírodních zdrojů a ooddíl dřevozpracujícího průmyslu se vzájemně doplňují a podmiňují. V lesích České republiky se ročně vytěží 11 až 16 mil. m 3 dřeva, z toho přes 85 % jehličnatého. Více než 90 % vytěženého surového dřeva se dále průmyslově zpracovává. Kulatina je jako surovina určena pro dřevozpracující průmysl a vláknina se využívá při výrobě celulózy a papíru. Dřevo a výrobky ze dřeva se uplatňují prakticky ve všech oblastech života, v mnoha průmyslových sekcích a jejích oddílech, ve stavebnictví a v domácnostech. Méně kvalitní dřevo se uplatňuje také jako ekologické palivo. Dřevo jako takové je materiálem s novou budoucností ,3 % ,7 % 16.1 Výroba pilařská a impregnace dřeva 16.2 Výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků Pozn: údaje v běžných cenách Graf 5.1 Podíly skupin CZ-NACE 15 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2012 Začlenění jednotlivých skupin oddílu dřevozpracujícího průmyslu České republiky je v souladu s klasifikací CZ-NACE a zahrnuje následující skupiny: 16.1 Výroba pilařská a impregnace dřeva; 16.2 Výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě výroby nábytku. Graf 5.1 znázorňuje podíly skupin na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb celého oddílu CZ- NACE 16, z kterého je patrné, že výrazně vyšší podíl má výrobková skupina 16.2 (73,7 %), než výrobková skupina 16.1 (26,3 %). 5.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Dřevozpracující průmysl patří svou velikostí, která činí v podílu na prodeji VV a S 2,3 %, v porovnání s ostatními oddíly českého zpracovatelského průmyslu mezi méně významné. Nemůže se měřit s takovými oddíly, jako je například strojírenský nebo automobilový průmysl. 71

72 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Oddíl má nezanedbatelnou výhodu v tom, že zpracovává především domácí obnovitelnou surovinu, není tedy závislý na dovozu a je rozmístěn po celém území naší republiky. V důsledku stále častěji se opakujících přírodních katastrof, v podobě sněhových přívalů nebo povodní, měl tento oddíl méně příznivé podmínky rozvoje, pokud se jedná o dostupnost surové hmoty i přes to, že zpracovává i přírodními živly poškozenou hmotu. Následkem těchto přírodních pohrom padlo v lesích více než 20 mil. m 3 hmoty ke zpracování. Často se jedná o hmotu poškozenou kalamitami (polámanou, ve štěpinách apod.), což méně vadí výrobcům aglomerovaných materiálů a v celulózopapírenském průmyslu, více však pilařskému zpracování. V oblasti využití takto poškozeného dřeva je nutno zmínit i uplatnění biomasy pro energetické účely. 5.3 Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Tabulka 5.1 Index cen průmyslových výrobců v letech Průměr od počátku roku Název Kód CZ-CPA Dřevo, rozřezané a hoblované ,6 99,5 107,1 112,0 99,0 Dřevěné, kork., prout. a slam. výr ,0 95,7 100,5 104,2 100,7 Dřevěné výrobky celkem 16 96,2 97,0 102,8 107,1 100,3 Pramen: ČSÚ Výrobky CZ-CPA 16 vykazují v ukazateli vývoj cen za období 2008 až 2012 nejdříve pokles, následně mírný nárůst (viz tabulka 5.1). V porovnání let 2012/2011 činil meziroční index 100,3 %, z toho ve skupině 16.1 Dřevo, rozřezané a hoblované 99,0 %, ve skupině 16.2 Dřevěné výrobky, proutěné a slaměné 100,7 %. Stagnace cen v roce 2012 byla způsobena především přechodným nadbytkem dřeva a dřevařských výrobků nejen v Evropě, ale i ve světě Základní produkční charakteristiky Vývoj počtu podniků v rámci oddílu charakterizuje tabulka 5.2. Z ní vyplývá, že od roku 2007 do roku 2012, s výjimkou roku 2011, počet aktivních společností postupně stopupal. Ukazatel tržby za prodej VV a S (tabulka 5.3) v oddíle má v období let 2006 až 2012 kolísavou tendenci. Ke konci roku 2008 se projevil dopad celosvětové krize, který pokračoval i v následujícím roce poklesem o 13,6 %. V roce 2010 propad již nepokračoval, v roce 2011 se tržby zvýšily o 1,3 %, v roce 2012 však znovu poklesly, a to o 3,5 %. Účetní přidaná hodnota od roku 2008, s výjimkou roku 2010, klesá v porovnání let 2012/2011 až o 4,5 %. Kopíruje tak vývoj ukazatele tržby za VV a S. (tabulka 5.4). Tabulka 5.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 16 v letech Vývoj zaměstnanosti v oddíle CZ-NACE 16 kopíruje ukazatel vývoje počtu podniků. V důsledku tlaku ekonomické krize dochází u výrobních společností k restrukturalizaci výroby a její modernizaci. Snížení počtu zaměstnaných osob také souvisí s nasazením výkonnějších zařízení v těchto oborech a potřebou 72

73 Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku nižšího počtu pracovníků obsluhy. Základní produkční charakteristiky jsou uvedeny v tabulkách 5.2, 5.3, 5.4, 5.5 a v grafu 5.2. Tabulka 5.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 112,4 94,6 86,4 101,3 103,0 96,5 Tabulka 5.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 105,7 94,0 85,2 102,4 99,2 95,5 Tabulka 5.5 Počet zaměstnaných osob v letech (osob) mezir. index 99,6 98,0 89,0 92,7 97,4 96,7 105 % 100 Počet zaměstnaných osob % Tržby za VV a S CZ-NACE 16 ZP CZ-NACE 16 ZP 110 % 105 Účetní přidaná hodnota CZ-NACE 16 ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 5.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech

74 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Ukazatel osobních nákladů ve sledovaném období let 2006 až 2012 vykazoval v letech 2007 a 2008 nárůst, avšak v letech 2009 až 2011 výrazně poklesl, což bylo způsobeno především dopadem krize, nižším počtem pracovníků a z toho plynoucích nižších nákladů. Nárůst osobních nákladů byl zaznamenán v roce 2012, a to o 7,6 % jako důsledek mírného oživení trhu (tabulka 5.6). Tabulka 5.6 Osobní náklady v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 106,8 106,4 92,0 94,3 95,0 107, Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Vývoj produktivity práce z účetní přidané hodnoty dokladuje tabulka 5.7. V hodnoceném období vykazuje oddíl CZ-NACE 16 pokles v roce 2008 a 2009 o cca 4 %. V roce 2010 byl oproti roku 2009 naopak zaznamenán prudký nárůst (o 10,5 %), a to díky oživení trhu. V příznívých číslech se oddíl CZ-NACE 16 držel i v roce 2011 (nárůst o 1,8 % oproti roku 2010). Rok 2012 vykazuje oproti předchozímu roku mírný pokles produktivity práce (o 1,2 %), což je způsobeno poklesem produktivity práce ve skupině pilařských výrobků. Tabulka 5.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech (Kč/zam.) mezir. index 106,1 95,9 95,8 110,5 101,8 98,8 Tabulka 5.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 104,8 84,7 78,9 111,3 103,1 85,3 120 % 115 Produktivita práce z ÚPH 115 % 105 Hrubý operační přebytek CZ-NACE 16 ZP CZ-NACE 16 ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 5.3 Vybrané ukazatele konkurenceschopnosti

75 Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku Ukazatel hrubý operační přebytek v období kopíruje vývoj ukazatele produktivita práce z účetní přidané hodnoty, což dokládá tabulka 5.8 a graf 5.3 a tis. Kč/zam ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 5.4 Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty až do skupinové struktury v letech 2011/ Výkonová spotřeba Vývoj výkonové spotřeby, což je jeden z hlavních nákladových ukazatelů (náklady na energii, materiál apod.), probíhal ve sledovaném období v souladu s oběma předchozími ukazateli. Tuto skutečnost dokladuje tabulka 5.9. Tabulka 5.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech (tis. Kč) mezir. index 114,7 94,9 85,8 102,2 104,5 96,3 5.4 Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Zahraniční obchod s komoditami dřevozpracujícího průmyslu (viz tabulka 5.10) vykazoval v letech 2009 až 2012 kladné obchodní saldo, které v roce 2012 dosáhlo hodnoty 15,246 mil. Kč. Tento trend potvrzuje negativní stránku vývozu surového dřeva bez přidané hodnoty. 75

76 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 5.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 16 v b.c. v letech Vývoz celkem (mil.kč) CZ-CPA , , , , , , , , , , , ,5 mezir. index 108,1 104,6 101,4 Dovoz celkem (mil.kč) CZ-CPA , , , , , , , , , , , ,7 mezir. index 100,1 101,0 101,8 Saldo (mil. Kč) CZ-CPA , , , , , , , , , , , ,8 Pramen: ČSÚ; údaje k Teritoriální struktura zahraničního obchodu Vývozní teritoria v roce 2012 Slovensko 9 % Rakousko 14 % Itálie 7 % Švýcarsko Polsko 3 % 5 % Nizozemí 2 % Japonsko 2 % Ostatní 18 % Německo 40 % Dovozní teritoria v roce 2012 Slovensko 10 % Polsko 12 % Čína 5 % Rusko 4 % Ukrajina 3 % Belgie 2 % Rakousko 16 % Ostatní 22 % Pramen: ČSÚ; údaje k Německo 26 % 76 Graf 5.5 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce CZ-CPA 16 Výrobci v CZ-CPA 16 vyváží nejvíce produktů do členských zemí EU, především do sousední SRN (40 %), Rakouska (14 %), Slovenaska (9 %) a Itálie (7 %). Do SRN se dodává hlavně řezivo, výrobky stavebního truhlářství a palety. V Rakousku je zájem zejména o kulatinu, řezivo, dýhy, aglomerované výrobky

77 Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku a překližky. Celkově do zemí EU vyváží ČR cca 80 % z celkové produkce CZ-CPA 16. Jedničkou v dovozu dřevařských výrobků je SRN (26 %), následují Rakousko (16 %) a Polsko (12 %). Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu se z dlouhodobého pohledu mění jen minimálně (graf 5.5). 5.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Český dřevozpracující průmysl je schopen produkovat vysoce konkurenceschopné výrobky v obou dvou skupinách oddílu. Velkou konkurenční výhodou jsou domácí zdroje obnovitelné ekologické suroviny, které jsou předpokladem k dalšímu rozvoji a zvyšování objemu a kvality výroby, a to i v kategoriích sofistikovaných výrobků. Zvyšuje se podíl dřevařských výrobků s označením jakosti a pokračuje provádění certifikace spotřebitelského řetězce dřevařských výrobků dle systému PEFC a FCI. ČR i nadále zaostává ve využívání dřeva za vyspělými zeměmi EU, a to ve stavebnictví. Především se jedná o růst spotřeby dřeva a výrobků z něho v příslušných oddílech zpracovatelského průmyslu, zvýšení výstavby nízkoenergetických dřevěných rodinných domů a dalších aplikací dřevěných prvků jako jsou složité střešní konstrukce, atypické okenní rámy, podlahy a obklady vnějších stěn s cílem dosažení vyšší konkurenceschopnosti vůči stavbám z klasických stavebních materiálů. Bude nutné zvýšit také podíl využití odpadů z výroby formou např. pelet. Tomuto cíli by mělo také pomoci rozšiřování činnosti tzv. dřevařských klastrů, které byly zakládány s perspektivou účasti zahraničních subjektů. Modernizaci výroby v oddíle by pak měla pomoci nová prorůstová opatření na podporu malého a středního podnikání ale také podpory v rámci Operačního programu podnikání a inovací financovaného se spoluúčastí prostředků ze strukturálních fondů EU. Klíčovou otázkou dalšího rozvoje dřevařského průmyslu je zvyšování konkurenceschopnosti našich výrobců a to cestou zavádění nejnovějších technik a technologií a v uplatňování moderních metod řízení. Čeští výrobci v dřevozpracujícím průmyslu patří kvalitou svých produktů i jejich cenou k žádaným dodavatelům nejen na tuzemském trhu, ale rovněž na trzích ostatních zemí v EU i jinde ve světě. Příznivé předpoklady zde existují i v oblasti posílení spolupráce ve vědě a výzkumu se zahraničními partnerskými organizacemi. 77

78

79 Výroba papíru a výrobků z papíru 6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6.1 Charakteristika oddílu Výroba buničiny, papíru a výrobků z papíru patří k důležitým oddílům zpracovatelského průmyslu ČR s dobrou environmentální výkonností. Je založena na obnovitelných surovinách (dřevní hmota) a druhotných surovinách (sběrový papír), především tuzemského původu. Její výrobky nacházejí uplatnění ve všech ostatních oddílech zpracovatelského průmyslu, především však v polygrafickém průmyslu a ve výrobě obalů včetně recyklovatelných, ale rovněž například při výrobě lehkých reklamních regálů. Výroba vlákniny a papíru probíhá v uzavřeném cyklu a je investičně velmi náročná. Vysoká spotřeba energie je z velké části kryta z obnovitelných zdrojů a odpadního tepla z výroby. Podle klasifikace ekonomických činností se oddíl CZ-NACE 17 člení na dvě skupiny: 17.1 Výroba buničiny, papíru a lepenky; 17.2 Výroba výrobků z papíru a lepenky. Podíly skupin oddílu 17 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb (VV a S) v roce 2012 ukazuje, že významnější zastoupení v rámci oddílu má skupina 17.2 Výroba výrobků, z papíru a lepenky, jejíž podíl činí 62,3 % (2011 to bylo 61,2 %). Také z dlouhodobého pohledu se podíly jednotlivých skupin v oddíle mění meziročně jen minimálně ,7 % ,3 % 17.1 Výroba buničiny, papíru a lepenky 17.2 Výroba výrobků z papíru a lepenky Pozn: údaje v běžných cenách Graf 6.1 Podíly skupin CZ-NACE 17 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Podíl na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu v roce 2012 činil 1,66 % a celulózopapírenský průmysl se jím řadí mezi méně významné zpracovatelské oddíly. Zpracovává především domácí obnovitelnou surovinu a jeho rozhodující výrobní kapacity jsou lokalizovány v severomoravském, severočeském a jihočeském kraji. Jeho podíl na ÚPH zpracovatelského průmyslu dosáhl v uplynulém roce 1,7 %, stejně jako v počtu pracovníků. Souhrnně lze konstatovat, že v roce 2012 se v průmyslu papíru a celulózy zvýšila produkce u papírů a vlnitých lepenek, zatímco u papírenských vláknin a výrobků z nich meziročně poklesla. Sekce papíru a lepenky zaznamenala solidní nárůst o 7 %. Meziročně se snížila jen výroba hygieckých a tissue papírů (-22 %) na tun, zatímco naopak vzrostla výroba grafických papírů (+9 %) na tun a výroba ostatních papírů a lepenek (+7 %) na tun. Celkově se výroba této sekce zvýšila o 7 % na tun. Výroba 79

80 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU vláknin v roce 2012 mírně poklesla, zhruba o jedno procento na tun, z toho výroba chemické buničiny rovněž o jedno procento na tun. U výrobků z papírů a lepenek byl vykázan pokles o 3 % na tun, produkce vlnité lepenky přitom stagnovala na loňské úrovni 423 tis. tun. V důsledku stále častěji se opakujících přírodních katastrof, v podobě sněhových kalamit, polomů a nebo povodní, měl tento oddíl méně příznivé výrobní podmínky, hlavně pokud se jedná o dostupnost surové hmoty a zpracovává i přírodními živly poškozenou hmotu. 6.3 Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Cenový vývoj v oddíle dle klasifikace CZ-CPA dokladuje tabulka 6.1. Ve sledovaném období došlo v roce 2009 k meziročnímu poklesu cen výrobců o 5,4 %. Do období růstu se ceny výrobců vrátily v roce 2010, a to nárůstem o 2 %, zatímco v roce 2011 činil meziroční nárůst 4,6 %. V roce 2012 ceny výrobců znovu poklesly a to o 1,5 %. Tabulka 6.1 Index cen průmyslových výrobců v letech Průměr od počátku roku Název Kód CZ-CPA Buničina, papír a lepenka ,8 93,2 113,0 105,8 95,5 Výrobky z papíru a lepenky ,7 95,1 98,4 104,2 99,3 Papír a výrobky z papíru 17 99,5 94,6 102,0 104,6 98,5 Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = Základní produkční charakteristiky Vývoj základních produkčních charakteristik v oddíle celulózopapírenského průmyslu za období let ukazují tabulky 6.2, 6.3, 6.4, 6.5 a graf 6.2. Tabulka 6.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 17 v letech Tabulka 6.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 111,9 91,5 87,3 110,5 103,0 102,1 Vývoj počtu podniků v rámci oddílu naznačuje tabulka 6.2, ze které vyplývá, že od roku 2006 do roku 2012 se počet aktivních společností v oddíle plynule zvýšoval a v roce 2012 byl meziroční nárůst o 18,3 % na současných subjektů, přičemž šlo většinou o malé a mikropodniky, neboť jen 191 subjektů mělo 20 a více zaměstnanců. 80

81 Výroba papíru a výrobků z papíru Tabulka 6.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 114,6 90,5 88,2 106,9 92,0 103,8 Tabulka 6.5 Počet zaměstnaných osob v letech (osob) mezir. index 103,7 96,0 89,5 97,6 97,1 101,1 Ukazatel tržby za prodej VV a S v období posledních sedmi let vykázal v roce 2008 meziroční pokles o 8,5 %, který pokračoval i v roce 2009 (-12,7 %), což bylo způsobeno celoevropskou hospodářskou recesí. V následujících letech, především díky zvýšené poptávce po jeho výrobcích, se tento ukazatel znovu postupně zvyšoval. V rámci CZECH TOP 100 jako jediný papírenský podnik figuroval v roce 2012 na 61. místě Mondi Štětí, a.s. s tržbami 8,8 mld. Kč. Ukazatel účetní přidané hodnoty vykázal v letech 2008/2009 rovněž výrazný meziroční pokles, a to o 11,8 %, v roce 2010 však stoupl o 6,9 %. Po opětovném propadu v roce 2011 o 8 % znovu ÚPH vzrostla v roce 2012 o 3,8 %. 105 % 100 Počet zaměstnaných osob 115 % 109 Tržby za VV a S CZ-NACE 17 ZP CZ-NACE 17 ZP 117 % Účetní přidaná hodnota CZ-NACE 17 ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 2.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech Vývoj počtu zaměstnanců v oddíle je ve sledovaném období charakteristický tím, že od roku 2008 jejich počet neustále klesá. V roce 2011 dosáhl svého minima osob, v roce 2012 však znovu 81

82 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU mírně vzrostl (+1,1 %). Ke snížení počtu pracovníků oproti výchozímu roku 2006 došlo především ve skupině 17.1, a to o 42 %. Tento stav souvisí mimo jiné i s nasazením výkonnějších výrobních zařízení v rámci oddílu a tudíž i s potřebou nižšího počtu pracovníků obsluhy. Ve skupině 17.2 ve stejném období počet zaměstnanců klesl pouze o 4,6 %. Ukazatel osobní náklady měl do roku 2008 rostoucí tendenci, v roce 2009 vykázal pokles 8,1 % v důsledku úsporných opatření vynucených hospodářskou krizí. V dalších letech jeho hodnota stagnovala, což souvisí zejména s klesajícím počtem pracovníků. Tabulka 6.6 Osobní náklady v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 110,9 103,7 91,9 100,3 99,8 101, Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Vývoj podílových ukazatelů v období 2006 až 2012 je zřejmý z tabulek 6.7, 6.8 a grafu 6.3 a 6.4. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty má ve sledovaném období kolísavý trend. V roce 2007 vykázala nárůst o 10,5 %, v následujícím roce pak pokles o 5,7 %, v roce 2010 opět vzrostla o 9,6 %, s následným propadem v roce 2011 o 5,3 %. Rok 2012 je však opět ve znamení mírného růstu (o 1,6 %). Značné výkyvy v tomto ekonomickém ukazateli jsou jednoznačně důsledkem hospodářské recese, hlavně v letech Oddíl celulózopapírenského průmyslu se však kromě toho, díky přírodním katastrofám v letech , potýkal s nepravidelným přísunem dřevní hmoty (vlákniny), což mělo vliv na plynulost výroby a na produktivitu práce. Pro další růst tohoto ukazatele je důležité dodržování a zvyšování špičkové kvality výrobků. Při zadávání zakázek jsou proto preferovány společnosti, které jsou držiteli ISO norem řízení a kvality. Vývoj hrubého operačního přebytku v letech dokladuje tabulka 6.8, která v podstatě kopíruje výsledky ukazatele produktivity práce z účetní přidané hodnoty. Zatímco v roce 2010 tento ukazatel vykázal výrazný nárůst o více než 15 %, v roce 2011 naopak poklesl o 16,5 %. V roce 2012 však znovu vzrostl o 6,5 %. Kolísání tohoto ukazatele bylo způsobeno druhotným dopadem následků hospodářské recese. Oživení trhů nastalo v roce Tabulka 6.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech (Kč/zam.) mezir. index 110,5 94,3 98,6 109,6 94,7 102,7 Tabulka 6.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 118,0 79,2 84,1 115,1 83,5 106,5 82

83 Výroba papíru a výrobků z papíru 120 % 115 Produktivita práce z ÚPH 125 % 113 Hrubý operační přebytek CZ-NACE 17 ZP Pozn: údaje v běžných cenách CZ-NACE 17 ZP Graf 6.3 Vybrané ukazatele konkurenceschopnosti tis. Kč/zam ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 6.4 Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty až do skupinové struktury v letech 2011/ Výkonová spotřeba Tabulka 6.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech (tis. Kč) mezir. index 111,4 90,7 86,8 113,3 107,2 101,2 Výkonová spotřeba v oddíle CZ-NACE 17 vykázala v rámci sledovaného období výrazný pokles v letech 2008 a 2009 (o 13,2 %), poté se však díky oživení začala zvyšovat o 13,3 % v roce 2010 a tento trend s nižší dynamikou pokračoval i v letech 2011 a 2012 (tabulka 6.9). 83

84 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 6.4 Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Tabulka 6.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 17 v b.c. v letech Vývoz celkem (mil.kč) CZ-CPA , , , , , , , , , , , ,6 mezir. index 108,0 105,2 102,9 Dovoz celkem (mil.kč) CZ-CPA , , , , , , , , , , , ,0 mezir. index 110,4 104,5 99,3 Saldo (mil. Kč) CZ-CPA , , , , , , , , , , , ,4 Pramen: ČSÚ; údaje k Vývoj zahraničního obchodu s výrobky CZ-CPA 17 v letech dokumentuje tabulka V zahraničním obchodě s výrobky CZ-CPA 17 převyšuje dovoz nad vývozem, tudíž záporná obchodní bilance, zejména vlivem vysokého objemu dovozu speciálních druhů papírů s vyšší přidanou hodnotou pro polygrafický průmysl. V důsledku toho celulózopapírenský průmysl vykázal záporné obchodní saldo ve všech sledovaných letech, v roce 2012 to bylo ve výši 4,15 mld. Kč. Přitom zatímco ve skupině CZ-CPA 17.1 se záporné saldo pohybuje kolem 7,4 až 7,9 mld. Kč, ve skupině CZ-CPA 17.2 je vždy kladné v roce 2012 to bylo 3,2 mld Kč Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální strukturu zahraničního obchodu ukazuje graf 6.5. Teritoriální rozdělení obchodní výměny s výrobky CZ-CPA 17 je již řadu let téměř neměnné a v roce 2012 zaznamenalo jen nepatrné změny oproti předcházejícímu roku. Největším naším odběratelem papíru je tradičně Německo (pětinový podíl na našem vývozu), Polsko (12 %), Slovensko (11 %) a Itálie (6 %). Na straně dovozců je největším dodavatelem do ČR rovněž Německo (31 %), Polsko (12 %) a Rakousko shodně se Slovenskem (8 %). Tyto čtyři naše sousední země se na dovozu do ČR v roce 2012 dohromady podílely 59 % ( v roce 2011 to bylo 58 %). 84

85 Výroba papíru a výrobků z papíru Vývozní teritoria v roce 2012 Slovensko 11 % Polsko 12 % Rakousko Itálie 5 % 6 % Maďarsko 4 % V. Británie 4 % Nizozemí 4 % Německo 20 % Ostatní 34 % Dovozní teritoria v roce 2012 Slovensko 8 % Rakousko 8 % Polsko 12 % Itálie 5 % USA 4 % Švédsko 4 % Francie 4 % Ostatní 24 % Německo 31 % Pramen: ČSÚ - údaje k Graf 2.5 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce CZ-CPA Shrnutí a perspektivy oddílu Český papírenský průmysl je dlouhodobě nedílnou součástí celoevropského papírenského průmyslu, který má jako zastřešující organizaci CEPI (Konfederace evrospkých papírenských průmyslu ) a sdružuje 18 evropských zemí, 16 z EU a dále Norskoa a Švýcarsko. V roce 2012 bylo v Evropě vyrobeno 99,1 mil. tun papíru a lepenky (PaL) tj. o 2 % méně než v roce předcházejícím. Je to o 10 % méně že v předkrizovém roce Nicméně odborníci soudí, že tento propad výroby nebyl zdaleka tak citelný, jako u některých dalších zpracovatelských oddílů. Přitom vývoj v jednotlivých zemích byl diferencovaný. Zatímco v Rakousku, Polsku a částečně i ve Švédsku produkce PaL meziročně vzrostla, ve Francii, Finsku a Itálii naopak poklesla o 5 6 %. Německo, které je v Evropě produkční jedničkou a tvoří z evropského objemu zhruba jednu čtvrtinu, zaznamenalo meziroční pokles pouze o 0,4 %. Náš celulózopapírenský průmysl přitom patří v Evropě k těm méně význaným, neboť jedo podíl na výrobě buničiny byl v roce 2012 necelých 0,8 %, v případě vlákniny to bylo téměř 1,8 %. Naše zapojení do evropského papírenského průmyslu významně ovlivňuje současné výrobní možnosti a především krytí reálných potřeb z tuzemských zdrojů, ale také exportní možnosti, neboť převážná část našich produktů putuje do zemí EU-28. V zájmu zvýšení konkurencescopnosti českého papírenského průmyslu bude naším hlavním cílem zajistit takové podmínky, které by předešly odrazování zahraničních investorů od výstavby nových moderních papírenských kapacit na našem území. Jedná se kupříkladu o zajištění dostupnosti základní suroviny dřevní hmoty pro papírenský průmysl, kde hrozí její možný přesun do výroby energie z obnovitelných zdrojů a zajistění efektivního zpracování do podoby žádaných průmyslových výrobků včetně výrobků pro zdravotnictví a hygienu. Závažným problémem jsou v posledních letech prudké klimatické výkyvy, které znemožňují souvislou těžbu základní suroviny pro oddíl dřeva. Zároveň nutno zabránit snižování konkurenceschopnosti českých firem na evropském trhu vytvářením nerovných podmínek oproti potenciálním konkurentům a zbytečným zpřísňováním ekologických limitů EU, bez odpovídajícího prospěchu pro životní prostředí. 85

86 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Environmentální cíle v papírenském průmyslu je třeba posuzovat s ohledem na jejich ekonomické a sociální dopady. Tento přístup zohledňuje princip trvale udržitelného rozvoje, založeného na dynamické vyváženosti tří pilířů ekonomického, sociálního a ekologického. Uvedený přístup hájí český papírenský průmysl společně se všemi členskými zeměmi CEPI. Předběžné výsledky oddílu CZ-NACE 17 za první pololetí 2013 ukazují, že tržby (organizace s 20 a více zaměstnanci) se pohybují zhruba na úrovni přechozího roku (meziroční nárůst o 0,2 %) a počet pracovníků se zvýšil o necelé jedno procento. Vzhledem k tomu, že v současné době probíhá insolvenční řízení se společností JIP Papírny Větřní, jejíž problémy nastaly zhruba před pěti lety, lze očekávat, že v lepším případě bude výroba PaL v Česku stagnovat na úrovni Spíše je možno však předpokládat její pokles, což souvisí také s tím, že ani v evropském papírenském průmyslu se v roce 2013 situace zatím nezlepšila. 86

87 7. CZ-NACE 18 - TISK A ROZMNOŽOVÁNÍ NAHRANÝCH NOSIČŮ Tisk a rozmnožování nahraných nosičů 7.1 Charakteristika oddílu Tisk a rozmnožování nahraných nosičů (dále polygrafický průmysl) zpracovává informace do podoby hmotného výrobku jako novin, knih, časopisů, merkantilu a nahraných nosičů zvuku a obrazu a charakterem výroby se liší od ostatních oddílů zpracovatelského průmyslu. Jeho výrobky se uplatňují ve všech oddílech zpracovatelského průmyslu a zasahují do oblasti vzdělávání a kultury. Tisk a rozmnožování nahraných nosičů se v souladu s klasifikací ekonomických činností CZ-NACE 18 člení na dvě skupiny: 18.1 Tisk a činnosti související s tiskem; 18.2 Rozmnožování nahraných nosičů. Podíly jednotlivých skupin CZ-NACE 18 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2012 znázorňuje graf ,4 % ,6 % 18.1 Tisk a činnosti související s tiskem 18.2 Rozmnožování nahraných nosičů Pozn: údaje v běžných cenách Graf 7.1 Podíly skupin CZ-NACE 18 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2012 V roce 2012, v porovnání s předchozími roky, se podíly jednotlivých skupin na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb výrazně neměnily. Podíl skupiny 18.1 činil 91,6 % (v roce 2011 to bylo 91 %), skupina 18.2 se na tržbách oddílu podílela 8,4 % (v roce 2011 činil podíl 9 %). 7.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Polygrafický průmysl je charakteristický značnou investiční náročností a potřebou vysoce kvalifikované pracovní síly. Investice zahraničního kapitálu do odvětví a využívání investičních pobídek, umožňují dynamický rozvoj digitalizace výrobní techniky a technologických postupů. V důsledku těchto změn se mění zařazení jednotlivých skupin, dochází k fúzím vydavatelských společností s tiskařskými kapacitami a k rozvoji nových alternativních médií, především MP 3, MP 4, 3D tisku a HD a 3D TV obrazu, ale také tzv. cross médií, on-line publikování atd. 87

88 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 7.3 Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Vývoj cen produkce CZ-CPA 18 ve sledovaném období vykazuje mírně kolísavou tendenci. Výjimkou byl rok 2010, kdy byl oproti roku 2009 zaznamenán značný pokles cen, a to o 7,9 % v důsledku opožděných dopadů ekonomické recese. Obrat nastal v roce 2011 a 2012, kdy cenový index klesl meziročně jen nepatrně. Stejně jako v předchozích letech se ceny pohybovaly pod úrovní celostátního průměru inflace. Na cenový vývoj výrobků CZ-CPA 18 mají, vedle zmiňovaného dopadu krize, vliv další faktory, především je to přebytečná nabídka výrobních kapacit a tudíž velká konkurence mezi tiskárnami. Vývoj cen v CZ-CPA 18 dokladuje tabulka 7.1. Skupina 18.2 není statisticky sledována. Tabulka 7.1 Index cen průmyslových výrobců v letech Průměr od počátku roku Název Kód CZ-CPA Tisk a služby související s tiskem ,0 100,3 92,1 99,6 99,8 Rozmnožování nahraných nosičů 18.2 x x x x x Tiskařské a nahrávací služby 18 98,0 100,3 92,1 99,6 99,8 Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = Základní produkční charakteristiky Vývoj počtu podniků v rámci CZ-NACE 18 v letech ukazuje, že od roku 2008, kdy byl počet společností maximální, nastal od následujícího roku postupný pokles tohoto ukazatele. V roce 2012 se snížil počet podniků oproti předchozímu roku o 110 subjektů na 8 647, přičemž převážnou část tvoří malé společnosti a mikropodniky. Tabulka 7.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 18 v letech Tabulka 7.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 110,0 104,5 88,5 97,9 95,9 94,1 Tabulka 7.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 103,6 106,3 90,6 97,3 94,3 95,2 88

89 Tisk a rozmnožování nahraných nosičů Tržby za prodej VV a S ve stejném období vykazovaly od roku 2009 trvalý pokles, a to nejen v důsledku hospodářské recese, ale i z důvodu změny zájmu o portfolio výrobků. Celosvětový i domácí pokles výroby se projevil především u skupiny Rozmnožování nahraných nosičů obrazu a zvuku. U účetní přidané hodnoty nastal rovněž od roku 2009 trvalý pokles a svým vývojem v podstatě kopíruje ukazatel tržeb za prodej VV a S. Tabulka 7.5 Počet zaměstnaných osob v letech (osob) mezir. index 102,8 102,3 88,4 95,4 97,8 98,0 Obdobný trend, jako u tržeb za VV a S a UPH, můžeme v letech vysledovat také u počtu zaměstnaných osob. I zde byl zaznamenám v roce 2009 výrazný pokles počtu zaměstnaných osob (o 11,6 %). Počet zaměstnanců je ovlivněn zaváděním nových tiskárenských kapacit do provozu, průběžnou modernizací výroby CD a DVD nosičů, ale také poptávkou po populárních titulech a s tím související počty prodaných kusů. 110 % 105 Počet zaměstnaných osob 115 % 110 Tržby za VV a S CZ-NACE 18 ZP CZ-NACE 18 ZP 115 % 110 Účetní přidaná hodnota CZ-NACE 18 ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 7.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech Tabulka 7.6 Osobní náklady v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 109,8 108,2 90,6 98,0 99,5 100,0 89

90 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Osobní náklady se až do roku 2008, kdy nárůst činil 8,2 % oproti předchozímu roku, zvyšovaly. V letech však začaly mírně klesat, což souviselo s poklesem počtu pracovníků, úsporami vynucenými celosvětovou hospodářskou krizí, ale i tvrdým konkurenčním bojem Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Tabulka 7.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech (Kč/zam.) mezir. index 100,8 103,9 102,5 101,9 96,5 97,2 Ukazatel produktivita práce z účetní přidané hodnoty vykazoval ve sledovaném období až do roku 2010 růst, v roce 2011 následně pokles o 3,5 % a v roce 2012 tento pokles pokračoval (tabulka 7.7 a graf 7.3 a 7.4). Ukazatel hrubý operační přebytek vykazoval ve sledovaném období let , vyjma roku 2008, výrazný pokles, který v letech 2011 a 2012 činil meziročně 10,0 % (tabulka 7.8). Tabulka 7.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 97,6 104,2 90,6 96,4 88,3 88,9 120 % 115 Produktivita práce z ÚPH 115 % 105 Hrubý operační přebytek CZ-NACE 18 ZP Pozn: údaje v běžných cenách CZ-NACE 18 ZP Graf 7.3 Vybrané ukazatele konkurenceschopnosti

91 Tisk a rozmnožování nahraných nosičů 900 tis. Kč/zam ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 7.4 Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty až do skupinové struktury v letech 2011/ Výkonová spotřeba Tabulka 7.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech (tis. Kč) mezir. index 111,9 103,2 89,2 97,5 96,7 93,5 Výkonová spotřeba do roku 2008 rostla, v krizovém roce 2009 se snížila o téměř 11,0 % a v dalších letech tento pokles pokračoval. 7.4 Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 18 v letech ukazuje tabulka 7.10, přičemž skupina 18.2 není statisticky sledována. Produkce CZ-CPA 18 dosáhla ve všech letech sledovaného období kladné obchodní saldo, které však kolísalo a v roce 2012 činilo pouze 54,4 mil. Kč. 91

92 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 7.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 18 v b.c. v letech Vývoz celkem (mil.kč) CZ-CPA ,1 337,2 530,2 607, x x x x ,1 337,2 530,2 607,2 mezir. index 96,3 157,2 114,5 Dovoz celkem (mil.kč) CZ-CPA ,6 260,5 525,6 552, x x x x ,6 259,4 525,6 552,8 mezir. index 128,0 202,6 105,2 Saldo (mil. Kč) CZ-CPA ,5 76,7 4,6 54, x x x x ,5 77,8 4,6 54,4 Pramen: ČSÚ; údaje k Teritoriální struktura zahraničního obchodu Vývozní teritoria v roce 2012 Maďarsko 3 % Polsko 3 % Slovensko Nizozemí 5 % 13 % Švýcarsko 2 % Švédsko 2 % Rakousko 1 % Ostatní 5 % Německo 66 % Dovozní teritoria v roce 2012 Belgie 12 % Švýcarsko Čína 5 % 8 % USA 4 % 4 % Polsko 2 % Ostatní 5 % Rakousko Německo 20 % Japonsko 40 % Pramen: ČSÚ údaje k Graf 7.5 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce CZ-CPA 18 Teritoriální struktura zahraničního obchodu s výrobky polygrafického průmyslu v roce 2012 je uvedena v grafu 1.5.

93 Tisk a rozmnožování nahraných nosičů Jasně největším obchodním partnerem ČR je tradičně SRN, která se v roce 2012 podílela na našem vývozu 66 %. Dalšími významnými obchodními partnery jsou Nizozemsko (13 %) a Slovensko (5 %). V dovozu jsou největšími obchodními partnery Japonsko (40 %), SRN ( 20 %), dále Belgie (12 %), Čína (8 %) a Švýcarsko (5 %). Z uvedeného grafu vyplývá, že zahraniční obchod se uskutečńuje především se zeměmi EU a s tradičními zámořskými partnery (Japonsko, USA). 7.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Pozice polygrafického průmyslu v rámci průmyslu zpracovatelského není z ekonomického hlediska nikterak významná, a to platí jak pro Českou republiku, tak pro další země v EU. Dlouhodobě je vývoj v polygrafickém průmyslu charakterizován úzkou spoluprací českých subjektů s partnery v EU, především Německem, což se týká zejména velkých společností. Několik velkých firem, s účastí zahraničních partnerů, vyrábí na průmyslové bázi značnou část tištěných produktů, jako jsou noviny, knihy, časopisy, merkantil a jsou úzce propojeny se zahraničními odběrateli. Středně velké společnosti jsou formou kooperace schopny vyrobit všechny běžné polygrafické produkty. Celosvětový dlouhodobý pokles výroby zaznamenalo rozmnožování nahraných nosičů. Zatímco výroba klasických LP desek se v roce 2012, v porovnání s předchozím rokem, zvýšila, prodej CD a DVD nosičů včetně Blue ray dále klesal. Ani nadějná novinka, formát 3D určený pro domácí kino, nezaznamenala očekávaný růst a je na ústupu, především v důsledku nedostatku titulů a vysoké pořizovací ceny. Vysoké ztráty v tomto zpracovatelském oddílu způsobuje přetrvávající pirátské kopírování zvukových a obrazových záznamů z internetu, stahování hudby na přehrávače MP 3 a šíření hudby dalšími nosiči. Samostatnou kapitolou je vydávání knih, kde sice roste počet titulů, ale jejich náklady klesají. Tento obor také vážně ohrožuje nástup rychle se šířících e-knih. Roste počet prodaných čteček, které jsou populární především pro snadný přenos a rostoucí počet digitalizovaných titulů, které lze stahovat přes internet. Nejdůležitější skupinu v rámci polygrafického průmyslu tvoří novinové tiskárny. Všichni významní vydavatelé novinových titulů, deníků i periodik si v průběhu posledních let vybudovali vlastní tiskárenské kapacity vybavené moderními digitálními technologiemi. Technické vybavení našich velkých tiskáren je na úrovni srovnatelné s jejich konkurenty v nejvyspělejších zemích. Relevantním trhem se pro špičkové české tiskárny stala celá Evropa, přičemž dominantním partnerem pro naše firmy je jednoznačně SRN. 93

94

95 Výroba koksu a rafinovaných ropných výrobků 8. CZ-NACE 19 - VÝROBA KOKSU A RAFINOVANÝCH ROPNÝCH PRODUKTŮ 8.1 Charakteristika oddílu Charakteristickým rysem oddílu CZ-NACE 19 (výroba koksu a rafinovaných ropných produktů) je zpracování ropy a uhlí a jejich přeměna na produkty určené ke konečné spotřebě. Oddíl CZ-NACE 19 zahrnuje jak výrobu charakteristických produktů na vlastní účet (např, koksu, butanu, propanu, benzinu, petroleje ke svícení, topného oleje), tak i činnosti zpracovatelské (např. rafinace na zakázku). Tento oddíl zahrnuje výrobu plynů jako jsou etan, propan a butan jako produktů rafinace ropy. Převládající výrobní skupinou tohoto oddílu je rafinerské zpracování ropy, která v roce 2012 zaujímala ve vztahu k dosaženým tržbám 97,0% podíl v rámci celého oddílu. Zbylé 3 % tržeb pak připadla na výrobu koksárenských produktů % % 19.1 Výroba koksárenských produktů 19.2 Výroba rafinovaných ropných produktů Pozn: údaje v běžných cenách Graf 8.1 Podíly skupin CZ-NACE 19 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2012 V rámci klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) je výroba koksu a rafinerských produktů z ropy zařazená do oddílu 19 dále členěna do následujících skupin (v závorce je uvedena výše zastoupení skupiny v oddíle z hlediska dosažených tržeb): 19.1 Výroba koksárenských produktů (3,0%); 19.2 Výroba rafinovaných ropných produktů (97,0%). Z hlediska dosažených tržeb pokračuje i nadále trend posilování skupiny 19.2 na úkor skupiny V roce 2010 činil podíl skupiny 19.2 na tržbách oddílu 92,5 %, v roce 2011 došlo k posílení skupiny 19.2 na tržbách oddílu o 3,3 % a skupina 19.2 tak generovala 95,8 % tržeb oddílu. Oproti roku 2011 pak posílila skupina 19.2 Výroba rafinovaných ropných produktů o další 1,2 % a zaujala tak 97% podíl na tržbách oddílu CZ-NACE Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Oddíl CZ-NACE 19 je v porovnání s ostatními oddíly zpracovatelského průmyslu poměrně malý, do oddílu je zařazeno pouze 37 podniků (stav v roce 2012), zatímco v celém zpracovatelském sektoru je vedeno podniků. Počet podniků v oddíle Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů od krizového roku 2009 každoročně roste, stejně jako počet podniků v rámci celého zpracovatelského průmyslu. 95

96 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Rovněž z hlediska generování pracovních míst je v rámci celého zpracovatelského průmyslu oddíl CZ- NACE 19 poměrně nevýznamný. Ve sledovaném oddíle bylo v roce 2012 zaměstnáno 0,2 % zaměstanců (tj lidí) z celého zpracovatelského sektoru ( lidí), což znamená, že je zde zaměstnáno nejméně lidí v rámci celého zpracovatelském sektoru. S počtem zaměstnaných osob souvisí i nejnižší celková výše osobních nákladů v rámci oddílu vzhledem k ostatním oddílům zpracovatelského sektoru. Celkové dosažené tržby odddílu CZ-NACE 19 jsou oproti oddílu s největšími tržbami (výroba motorových vozidlel) sice výrazně nižší a v roce 2012 činily tržby v tomto oddílu pouze 4 % z celkových dosažených tržeb ve zpracovatelském sektoru, přesto je oddíl z hlediska dosahovaných tržeb poměrně významým sektorem zpracovatelského průmyslu. Podle předběžných odhadů dosáhly tržby oddílu CZ-NACE 19 v roce 2012 výše 136,97 mld. Kč, což z hlediska celkových tržeb ZP řadí oddíl na 10. místo (z 23 oddílů). Oproti roku 2011 došlo navíc k mírnému zlepšení postavení sledovaného oddílu v rámci zpracovatelského sektoru, kdy se na tržbách oddíl CZ-NACE 19 podílel pouze 3,7 % (tj. zlepšení o 0,3 %). Tato skutečnost je dána pokračujícím trendem růstu tržeb oddílu CZ-NACE 19 od roku ty rostou rychleji než činí růst tržeb v celém zpracovatelském sektoru. Dosahovaná výše účetní přidané hodnoty řadí oddíl CZ-NACE 19 v rámci zpracovatelského průmyslu na předposlední místo v rámci zpracovatelského sektoru. Dosahovaná UPH je velmi nízká i s přihlédnutím k velikosti oddílu dané dosaženými tržbami. Význam sledovaného oddílu však tkví nikoli v jeho velikosti, ale především ve skutečnosti, že produkty tohoto oddílu jsou využívány prakticky ve všech ostatních oddílech zpracovatelského průmyslu. 8.3 Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Cenový vývoj zachycuje tabulka 8.1, která vychází z údajů klasifikace produkce CZ-CPA (klasifikace podle činnosti). Cenový vývoj oddílu CZ-CPA 19 je výraznou měrou ovlivňován cenou vstupní suroviny, která pochází téměř výhradně z dovozu (domácí produkce se podílí cca okolo 2 %). Na dovozní cenu ropy tak mají vliv nejen tržní mechanismy nabídky a poptávky jako v případě jiných surovin, ale mezi další faktory patří spekulační nákupy pro dodání s časovým odkladem a zejména geopolitické vlivy projevující se v oblastech těžby, vnášející do obchodování prvek nestability. Vzhledem ke kotaci cen ropy na mezinárodních burzách pak i kurz amerického dolaru vůči ostatním měnám včetně CZK. Ceny od roku 2009, ve kterém vlivem krize došlo k výraznému cenovému poklesu produktů CZ-CPA 19 oproti roku 2008, zaznamenávají každoroční růst. Po razantním nárůstu cen produkce v roce 2010 však dochází v dalších letech k postupnému zpomalování růstu. Pohyby ceny koksu a rafinerských produktů z ropy však ve velké míře ovlivňují celý zpracovatelský průmysl. Tabulka 8.1 Index cen průmyslových výrobců v letech Průměr od počátku roku Název Kód CZ-CPA Koks a rafin. ropné produkty ,1 70,9 130,7 122,9 110,3 Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = Základní produkční charakteristiky Oddíl CZ-NACE 19 je specifickým oddílem zpracovatelského průmyslu, v rámci kterého je evidován jen velmi omezený počet podniků. Nízký počet podniků zařazený do oddílu vyplývá ze specifik rafinérského průmyslu (vysoké bariéry vstupu). V roce 2012 bylo evidováno 37 podniků, což znamená, že od roku 2009, kdy bylo evidováno pouze 18 subjektů (nejméně od roku 2006), dochází ke každoročnímu nárůstu subjektů v tomto oddíle (nárůst 2012/2011 o 23,3% a více jak dvojnásobný nárůst oproti roku 2008). Rok 2012 zaznamenal nejvyšší počet podniků zařazených do sektoru od roku

97 Výroba koksu a rafinovaných ropných výrobků Tabulka 8.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 19 v letech Specifičnost oddílu CZ-NACE 19 spočívá i ve výši generovaných tržeb vzhledem k počtu podniků, jež těchto tržeb dosahují. Zatímco z hlediska počtu subjektů se jedná o malý oddíl, z hlediska dosahovaných tržeb se řadí k těm významným. Od roku 2009, kdy se v oddíle projevila krize (z důvodu ekonomického poklesu, došlo i k poklesu poptávky po ropě a ropných produktech a tento vývoj se odrazil i ve výrazném poklesu cen minerálních paliv a maziv), dochází v následujících letech k opětovnému postupnému růstu tržeb sledovaného oddílu a již v roce 2011 bylo dosaženo výše tržeb z předkrizového roku V roce 2012 již tržby dosáhly 136,97 mld. Kč, což představuje navýšení o 12,4 % oproti roku předchozímu, resp. navýšení o 26 % oproti roku Za zmínku však stojí skutečnost, že těchto tržeb je dosaženo za přispění výrazně vyššího počtu subjektů než v letech předchozích. Tabulka 8.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 92,1 125,6 65,0 138,1 112,1 112,4 Účetní přidaná hodnota, jako jeden z významných produkčních ukazatelů, vykazuje výrazné meziroční kolísavé trendy. Zatímco v předkrizovém roce 2008 dosahovala ÚPH 5,3 mld. Kč, v letech následujících se k této hodnotě oddíl CZ-NACE 19 ani zdaleka nepřibližuje. Od roku 2008 bylo dosaženo nejvyšší ÚPH v roce 2010 (3,9 mld Kč), poté ale tento ukazatel opět razantně poklesl a v roce 2012 dosáhl hodnoty 2,8 mld. Kč, což představuje 5,9 % navýšení oproti roku 2011, avšak pouze 52 % hodnoty z roku 2008 a 71,2 % hodnoty z roku Tato situace odráží fakt, že na růstu tržeb oddílu se stále výrazněji podílí růst ceny ropy. Tabulka 8.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 92,7 128,2 41,2 177,3 67,2 105,9 Výroba paliv je z hlediska zaměstnanosti málo významné odvětví. Vzhledem k vysokému stupni automatizace výrobních provozů je zaměstnanost jen málo závislá na objemu produkce a tak případný nárůst nebo naopak pokles poptávky v příštích letech nebude mít na počet pracovníků v oddíle velký vliv. Naopak vzhledem k nízké produktivitě práce (vztažené k úrovni produktivity práce ve vyspělých zemích EU) je pravděpodobné, že i přes růst produkce bude poptávka po pracovnících spíše klesat - to se týká zejména zaměstnanců v koksárenství a rafinérském zpracování ropy. Tabulka 8.5 Počet zaměstnaných osob v letech (osob) mezir. index 94,4 100,5 96,2 92,5 91,4 96,6 Vývoj základních produkčních charakteristik (počet zaměstnanců, dosažené tržby za prodej vlastních výrobků a služeb a účetní přidané hotnoty) v letech ukazuje graf

98 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 106 % Počet zaměstnaných osob Tržby za VV a S 142 % CZ-NACE 19 ZP CZ-NACE 19 ZP Účetní přidaná hodnota 135 % CZ-NACE 19 ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 8.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech Vývoj osobních nákladů vykazovaných v oddíle CZ-NACE 19 odpovídá vývoji počtu zaměstnaných osob, tj. od roku 2009 dochází k jejich snižování. V roce 2012 osobní náklady poklesly o 3,5 % proti roku 2011 a o 13,1 % oproti roku Jejich výše je uvedena v tabulce 8.6. Pokud bychom chtěli zohlednit výši osobních nákladů k počtu zaměstnanců pracujících v oddíle (2 254 zaměstnanců v roce 2012), má výroba koksárenských a rafinerských produktů z ropy nejvyšší osobní náklady na pracovníka z celého zpracovatelského průmyslu ( ,4 Kč v roce 2012, přičemž průměr ve zpracovatelském průmyslu činil v tomtéž období ,1 Kč). Tabulka 8.6 Osobní náklady v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 98,5 106,9 100,9 98,4 90,0 96, Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Vývoj ukazatele produktivity práce z účetní přidané hodnoty (vyjádřeno v Kč na zaměstnance) ukazuje 8.7. Lze konstatovat, že hodnoty tohoto ukazatele jsou v oddíle CZ-NACE 19 (i vzhledem k nízkému počtu zaměstnanců) vysoké (v rámci zpracovatelského průmyslu to byl v roce 2012 druhý nejvyšší po oddíle 11 výroba nápojů), avšak meziroční hodnoty ukazatele vykazují poměrně výrazné kolísání. Ukazatel produktivity práce z účetní přidané hodnoty mezi lety 2006 až 2012 dosáhl dvou vrcholů, v roce 2008 činila produktivita práce z účetní přidané hodnoty 1,86 mil. Kč/zaměstnance, v roce 2010 pak činila 1,53 mil. Kč/zaměstnance. V krizovém roce 2009 poklesl ukazatel nejvýrazněji (o 57,2 % oproti roku předchozímu a dosáhl hodnoty 0,8 mil. Kč), jako negativní se však jeví skutečnost, že ani v letech 2011 a 2012 nebylo stále dosaženo úrovně před rokem 2008, a to i při pokračujícím trendu snižování počtu osob zaměstaných v oddílu. Mírný obrat k lepšímu naznačují odhady pro rok 2012, kdy došlo k mírnému zvýšení hodnoty ukazatele, a to o 9,6 %. 98

99 Tabulka 8.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech (Kč/zam.) Výroba koksu a rafinovaných ropných výrobků mezir. index 98,2 127,5 42,8 191,6 73,5 109,6 Podobý vývoj a trend vykazuje i ukazatel hrubého operačního přebytku ve sledovaných letech, kdy rok 2008 zaznamenal výrazný nárůst hodnoty ukazatele a dosažení hodnoty 3,8 mld. Kč a krizový rok 2009 naopak výrazný propad (o 83,6 % oproti roku 2008). V roce 2010, kdy došlo k růstu ekonomiky, vzrostl i hrubý operační přebytek (o 280,1 %) a hodnota se přiblížila úrovni z roku K přiblížení se k hodnotám z roku 2008 však nedošlo (hodnota se pohybovala na 62,2 % hodnoty z roku 2008). V následujících letech však opět výše dosaženého hrubého operačního přebytku výrazně poklesla (v roce 2011 o 48 %) a následně v roce 2012 mírně rostla (růst o 16% oproti roku předchozímu). Dosažených hodnot hrubého operačního přebytku z předchozích let (kromě krizového roku 2008) se však v posledních dvou letech nepodařilo dosáhnout ani vzdáleně. Hodnota ukazatele hrubého operačního přebytku u oddílu CZ-NACE 19 je na rozdíl od ukazatele produktivity práce z ÚPH vztažené na zaměstance v porovnání s ostatními oddíly zpracovatelského průmyslu velmi nízká (sledovaný oddíl se v roce 2012 v tomto ukazateli pohyboval na 21. místě zpracovatelského průmyslu z 23 oddílů ZP a dosáhl pouze 0,42 % hrubého operačního přebytku z celého ZP). Tabulka 8.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 89,8 139,7 16,4 380,1 52,0 116,7 % Produktivita práce z ÚPH 150 % Hrubý operační přebytek CZ-NACE 19 ZP CZ-NACE 19 ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 8.3 Vybrané ukazatele konkurenceschopnosti

100 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 1800 tis. Kč/zam ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 8.4 Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty až do skupinové struktury v letech 2011/ Výkonová spotřeba Vývoj výkonové spotřeby oddílu CZ-NACE 19 v letech 2006 až 2012 (odhad) zobrazuje tabulka 8.9. Vývoj výkonové spotřeby, která je ve sledovaném oddíle ovlivňována zejména nákupem vstupní suroviny (ropy), kopíruje vývoj tržeb oddílu. Celkově lze konstatovat, že po většinu sledovaného období výkonová spořeba rostla (stejně jako tržby). Výjimkou však byly roky 2007 a 2009, kdy došlo k poklesu výkonové spotřeby (stejně jako k poklesu dosažených tržeb). Tento pokles byl nejrazantnější v krizovém roce 2009, kdy výkonová spotřeba poklesla o 33 % oproti roku Od roku 2010 opět výkonová spotřeba roste, ale velikost přírůstku se meziročně snižuje. V roce 2012 se výkonová spotřeba zvýšila o 11,2 % oproti roku předchozímu, přičemž tržby v tomto období se zvýšili oproti roku 2011 o 12,4 %. Tabulka 8.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech (tis. Kč) mezir. index 93,0 125,1 67,0 134,4 115,3 111,2 8.4 Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Kapitola o vývoji zahraničího obchodu hodnotí produkci rozdělenou dle klasifikace CZ-CPA a hodnotí dovoz, vývoz a celkové saldo obchodní bilance. Zásadní vliv na zahraniční obchod s produkty CZ-CPA 19 má hlavně obchod s výrobky skupiny CZ- CPA 19.2 (rafinerské produkty z ropy, vč. subdodavatelských prací). Obchodování se skupinou produktů CZ-CPA 19.1 (koksárenské produkty, vč. subdodavatelských prací) tvoří výrazně nižší podíl, a to zejména v dovozu této produkce. V roce 2012 činil dovoz produkce skupiy 19.1 pouze 9,0 % z celkového dovozu oddílu CZ-CPA 19, ve stejném období činil vývoz produkce této skupiny 13,67 %. Za poslední čtyři sledované roky vykazuje Česká republika záporné saldo zahraničního obchodu s produkty oddílu CZ-CPA 19. Na této skutečnosti se negativně podílí hlavně obchod s rafinovanými ropnými produkty, který vykazuje záporné obchodní saldo po celé sledované období, neboť obchod s koksárenskou produkcí po celé sledované období vykazuje pozitivní saldo zahraničního obchodu. Nejpříznivějšího 100

101 Výroba koksu a rafinovaných ropných výrobků výsledku zahraničního obchodu bylo dosaženo v roce 2010 (saldo zahraničního obchodu činilo -11,03 mld. Kč). Tohoto výsledku však bylo dosaženo nikoli kvůli vysokému vývozu produkce oddílu, ale díky nižšímu dovozu rafinérských produktů. Rok 2012 vykázal zlepšení oproti roku 2011, když záporné obchodní saldo pokleslo o 15,4 % na hodnotu -16,4 mld. Kč. Tabulka 8.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 19 v b.c. v letech Vývoz celkem (mil.kč) CZ-CPA , , , , , , , , , , , ,3 mezir. index 194,5 115,1 112,2 Dovoz celkem (mil.kč) CZ-CPA , , , , , , , , , , , ,4 mezir. index 109,8 131,4 102,3 Saldo (mil. Kč) CZ-CPA , , ,0 337, , , , , , , , ,1 Pramen: ČSÚ; údaje k Lze tvrdit, že na obchod s rafinérskou produkcí, která je v rámci sledovaného oddílu dominantní, má vliv situace na evropském trhu, kde se obchodní ceny rafinérských produktů a ropy odvíjí od kotovaných cen rafinérských produktů a ceny ropy na burze v Londýně a Rotterdamu. Jelikož největší obchod s ropou a rafinérskými produkty probíhá v amerických dolarech, má na zahraniční obchod vliv i vývoj kurzu české koruny vůči americkému dolaru Teritoriální struktura zahraničního obchodu Vzhledem k výrazně nižšímu podílu koksárenské produkce na zahraničním obchodu s výrobky CZ-CPA 19 se bude následující komentář týkat převáženě zahraničního obchodu s rafinérskými produkty. Jak ukazuje graf 8.5, je hlavním zahraničním obchodním partnerem pro obchodování České republiky s rafinérskou produkcí Slovensko, kam v roce 2012 směřovalo 25 % vývozu a odkud bylo dovezeno 34 % sledované produkce. Nepatrně vyšší vývoz rafinérských a koksárenských produktů směřuje do Rakouska (27 %), dovoz z této destinace je však výrazně nižší (11 %). Stejný objem vývozu produkce CZ-CPA 19 jako na Slovensko (tj. 25 %) směřoval v roce 2012 i do Německa, dovoz z této země v témže období byl vyšší než vývoz a činil 26 %. Mezi další významná vývozní teritoria patří Polsko, kam v roce 2012 směřovalo 9 % vývozu výrobků CZ-CPA 19. Polsko patří rovněž mezi významná dovozní teritoria, dovoz z tohoto státu představuje 15 % celkového objemu dovozu produkce do ČR. Jak již bylo zmíněno, celkový vývoz produkce CZ-CPA 19 v roce 2012 se oproti roku 2011 zvýšil (nárůst o 12,2 %). Kromě Německa, kde došlo k mírnému poklesu vývozu, rostly vývozy do všech ostatních významných destinací, nevyšší nárůst objemu vývozu pak byl do Rakouska (nárůst o cca 44,5 %). Oproti loňskému roku došlo i k mírnému nárůstu dovozu sledované produkce (nárůst o 2,27 %), největší nárůst dovozu byl z Ukrajiny (o 13,86 %), Německa (o 12,56 %) a Maďarska (o 11,71 %). Výrazně se zvýšily i dovozy z Běloruska. 101

102 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Vývozní teritoria v roce 2012 Slovensko 25 % Nizozemí 2 % Francie Maďarsko 1 % Polsko 2 % Rumunsko 9 % 1 % Ostatní 8 % Německo 25 % Rakousko 27 % Dovozní teritoria v roce 2012 Bělorusko 2 % Nizozemí Rakousko 3 % 11 % Maďarsko 2 % Ukrajina 2 % Ostatní 5 % Polsko 15 % Slovensko 34 % Německo 26 % Pramen: ČSÚ údaje k Graf 8.5 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce CZ-CPA Shrnutí a perspektivy oddílu Z důvodu zásadního významu skupiny CZ-NACE 19.2 Výroba rafinovaných ropných produktů, je pro posuzování celého oddílu CZ-NACE 19 tato závěrečná kapitola ve stručnosti zaměřena pouze na perspektivy této skupiny. Ropný, rafinerský a petrochemický průmysl má v každém státě, tedy i v České republice, značný strategický význam. V České republice je navíc tento průmysl těsně propojen s navazujícím průmyslem chemickým, který je významným průmyslovým odvětvím v ČR. Pro rafinérský a petrochemický průmysl je typické, že se jedná o oddíl s vysokými bariérami vstupu, což je reprezentováno vysokými investičními náklady, dostupností efektivních rafinérských technologií a v neposlední řadě i logistickými náklady na zajištění dodávek klíčové suroviny (ropy) i distribuci produktů zákazníkům. Podobně vysoké jsou náklady na výstup z oddílu (uzavírání rafinérií). Tyto skutečnosti ovlivňují rafinérský průmysl nejen v ČR, ale i v celé EU. Rafinérský průmysl v oblasti pohonných hmot je ovlivňován evropskou legislativou a jeho rozvoj probíhá plně v souladu s pravidly a podmínkami EU. Základním předpisem EU pro pohonné hmoty, které jsou jedním z významných segmentů rafinérského zpracování ropy, je Směrnice EP a Rady č. 98/70/ES ze dne 13. října 1998 o jakosti benzinu a motorové nafty a o změně směrnice Rady 93/12/EHS, ve znění Směrnice EP a Rady č. 2009/30/ES. Tento předpis, který mimo jiné stanovuje technické specifikace paliv určených pro motorová vozidla, prošel od svého zavedení již několika novelami. Transpozice částí směrnice, spadajících do gesce Ministerstva průmyslu a obchodu, byla do tuzemské legislativy realizována prováděcím předpisem k zákonu č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), v platném znění, tj. vyhláškou č. 133/2010 Sb., o požadavcích na pohonné hmoty, o způsobu sledování a monitorování složení a jakosti pohonných 102

103 Výroba koksu a rafinovaných ropných výrobků hmot a o jejich evidenci (vyhláška o jakosti a evidenci pohonných hmot), v platném znění. Oblast pohonných hmot je ovlivňována i další evropskou legislativou zaměřenou na podporu využívání energie z obnovitelných zdrojů (Směrnice 2009/28/ES EP a Rady ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES). Směrnice 2009/30/ ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2009 pak vyžaduje do konce roku 2020 minimálně 6% snížení emisí skleníkových plynů ze spalování paliv používaných v silniční dopravě proti stavu roku Výše uvedené směrnice byly transponovány do národní legislativy zejména zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, jež stanovuje mj. povinnost náhrady části fosilních složek pohonných hmot odpovídajícími biopalivy (v současné době 4,1 % v/v pro automobilové benziny a 6,0 % v/v pro motorovou naftu). Mísení biopaliva do fosilních pohonných hmot je v České republice prováděno od 1. září 2007, resp. od června 2006 (v rámci pilotního projektu ČEPRO, a.s.). Specifika rafinérského průmyslu v ČR spočívají v téměř 100% závislosti na dovozu vstupní suroviny ropy, a na skutečnosti, že zatímco dopravní cesty ropy, potrubní síť produktovodů a skladů, velkoobchodní prodej a jedna z významných sítí čerpacích stanic pohonných hmot jsou ve vlastnictví státu, rafinerie, a na ně navazující petrochemický průmysl a převážná část sítí čerpacích stanic, je v privátním vlastnictví. Dalším typickým znakem rafinérií v České republice je skutečnost, že pracují v tzv. přepracovatelském režimu. Ten je charakteristický tím, že akcionáři rafinerií (Unipetrol/PKN Orlen, ENI,Shell) až do výše svých akcionářských podílů využívají provozní kapacitu rafinerií pro zpracování ropy, kterou nakupují na vlastní účet nezávisle na ostatních. Současně pak na vlastní účet zobchodovávají z této ropy vyrobenou produkci. Společně, dle objemů zpracované ropy, hradí provozní náklady rafinerie, která není ziskovým, ale pouze nákladovým střediskem, čili prioritně není provozována za účelem vytváření zisku. Společně se také podílejí na případných investičních nákladech. Celý sektor rafinérského průmyslu, a to nejen v České republice, ale po celé Evropě, prochází od roku 2009 silnou ekonomickou krizí, kterou se doposud nepodařilo překonat. Od roku 2008 ukončilo v evropském regionu činnost už 15 rafinerií, což je zhruba desetina celkových kapacit, dvanáct procent zpracovatelů ropy změnilo majitele (často však tyto rafinérie přecházejí do rukou vlastníků bez zkušeností v této oblasti) a další tři procenta jsou na prodej. Hlavní příčinu představuje dlouhodobý přebytek rafinérských kapacit. Navíc tato zařízení byla převážně technologicky koncipována na produkci benzinu na úkor nafty a dalších produktů, které jsou výchozími produkty pro petrochemii. Situace na trhu se však od doby výstavby těchto zařízení výrazně změnila. Poptávka po benzinu neustále klesá (v současně době jsou jeho prodeje v ČR zhruba na dvou třetinách prodejů z období před cca 10 lety, přičemž v posledních třech letech poklesl prodej automobilových benzinů o 10 % a lze očekávat další pokračování tohoto trendu). Na vině jsou jednak úspornější spalovací motory v automobilech, pak i orientace spotřebitelů při obnově vozového parku na dieselové agregáty, jejichž původní provozní nevýhody byly v průběhu let odstraněny, zatímco daňové zvýhodnění nafty zůstalo. Vliv na velikost produkce pohonných hmot z ropy má i povinnné přimíchávání biosložek a rozvoj alternativních paliv. V neposlední řadě jsou pociťovány i důsledky ekonomické krize, které vedou k omezování spotřeby pohonných hmot. Oproti situaci ve výrobě automobilových benzinů je produkce motorové nafty v evropském regionu nedostatečná a proto je nutné ji ve velkých objemech dovážet, zejména z USA a Ruské federace. Nutno však podotknout, že pouhá změna orientace výroby na tento produkt, jakkoli je technologicky možná, i když investičně nákladná, by samostatně sektor nezachránila. Dalším nepříznivým faktorem majícím negativní vliv na ekonomické výsledky rafinérií byla záporná nebo malá rafinérská marže daná vysokou cenou ropy a tlakem na prodejní ceny finálních produktů. Rafinerie v České republice, jež byly historicky konsolidovány do větších produkčních celků (Česká rafinérská, a.s. a Paramo, a.s.), jsou tak v současné době pod silným konkurenčním tlakem středoevropských rafinérií, které mají vyšší kapacitu i efektivnost (např. rafinerie PKN Orlen v Plocku, TOTAL v Leuna, MOL v Bratislavě a OMV ve Schwetatu). Nízká konkurenceschopnost rafinerie Paramo, daná technologickou platformou, na které byla vybudována, vyústila v rozhodnutí jejího akcionáře PKN Orlen v roce 2012 zastavit zpracování ropy a orientovat Paramo na výrobu omezeného sortimentu produktů ze vstupních surovin přicházejících z ostatních rafinerií. Portfolio by mělo zahrnovat zejména výrobu speciálních olejů a dále asfaltů a asfaltových výrobků. Negativně situaci výroby a trh s pohonnými hmotami ovlivňují aktivity některých podnikatelských subjektů, které svou činností za hranou zákona deformují daňovými úniky tržní prostředí v ČR a tím i výnosy z řádné podnikatelské činnosti tohoto odvětví. Ve snaze omezit tyto daňové úniky byla navržena novela zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách, jež by měla vést ke zpřehlednění obchodování s pohonnými hmotami a potažmo k omezení daňových úniků. Tato novela již byla schválena Poslaneckou sněmovnou a Senátem Parlamentu ČR a podepsána prezidentem dne Za stejným účelem (omezení daňových úniků v oblasti pohonných hmot) jsou ze strany státu připravována i další opatření. 103

104 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU V minulých letech učiněná částečná modernizace tuzemských rafinérií byla zaměřená (v souladu s požadvky EU) na realizaci programu čistá paliva a umožnila tak od ledna 2009 dodávat na trh pouze tzv. bezsirné benziny a naftu. Na výrazné investiční aktivity však tuzemské rafinérie stále čekají. A ačkoli tuzemské rafinérie vyrábějí standardní sortiment rafinérských výrobků v kvalitě dle platných evropských norem, nelze do budoucna bez dalších investic (vzhledem ke konfiguraci jejich výrobních jednotek) předpokládat v tomto směru jejich plnou konkurenceschopnost. Riziko okolní konkurence ještě umocňuje přetrvávající krize, která vede k omezování rafinérských kapacit, jichž je v EU nadbytek. Určitou výhodou ČR je zcela ojedinělá distribuční síť produktovodů (s přímým napojením na rafinérie) a výdejních terminálů, jež provozuje státem vlastněná společnost ČEPRO, a.s. Dlouhodobou perspektivou tuzemského trhu je bez větších rizik prodej pohonných hmot na čerpacích stanicích, jejichž stávající síť je v ČR, ve srovnání s podobnými státy Evropy, velmi hustá (k bylo čerpacích stanic, z toho veřejných bylo 3 728). Přesto došlo během uplynulého roku k jejich dalšímu mírnému nárůstu (index 2001/2012 činí 101,5% u celkového počtu čerpacích stanic a 100,3 % u veřejných čerpacích stanic). Závěrem lze konstatovat, že český rafinérský průmysl se do blízké budoucnosti neobejde bez výrazných investic privátního sektoru do modernizace výroby. Modernizace by si měla v následujících třech až pěti letech vyžádat minimálně dvanáct až šestnáct miliard korun a to nejen do tuzemských raifinérií, ale i do navazujících provozů. 104

105 Výroba chemických látek a chemických přípravků 9. CZ-NACE 20 VÝROBA CHEMICKÝCH LÁTEK A CHEMICKÝCH PŘÍPRAVKŮ 9.1 Charakteristika oddílu Výroba chemických látek a chemických přípravků CZ-NACE 20 patří mezi nejvýznamnější oddíly zpracovatelského průmyslu a s jejími produkty se setkáváme prakticky ve všech oblastech naší ekonomiky. Od roku 2009 tento oddíl zahrnuje šest výrobkových skupin, farmacie je vedena samostatně. Jak je patrné z grafu 9.1 rozhodující váhu má skupina CZ-NACE 20.1 Výroba základních chemických látek, hnojiv a dusíkatých sloučenin, plastů a syntetického kaučuku, jejíž podíl meziročně vzrostl o 1,7 % na 81,9 %, zatímco podíly dalších pěti výrobkových skupin se většinou snížily. K tomu ovšem nutno dodat, že graf nevyjadřuje skutečný stav v tomto oddílu, neboť tu nejsou v plném rozsahu podchyceny tržby největšího výrobce v ČR společnosti Procter and Gamble, což konečně potvrzuje tabulka tržeb 9.3 (hlavně mezi léty ) ,3 % ,4 % ,6 % ,2 % ,7 % ,9 % 20.1 Výroba základních chemických látek, hnojiv a dusíkatých sloučenin, plastů a syntetického kaučuku 20.2 Výroba pesticidů a jiných agrochemických přípravků 20.3 Výroba nátěrových barev, laků a jiných nátěrových materiálů, tiskařských barev a tmelů 20.4 Výroba mýdel a detergentů, čisticích a lešticích prostředků, parfémů a toaletních přípravků 20.5 Výroba ostatních chemických výrobků 20.6 Výroba chemických vláken Pozn: údaje v běžných cenách Graf 9.1 Podíly skupin CZ-NACE 20 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2012 Chemický průmysl se v rámci EU-27 podle Cefic (Rada evropského chemického průmyslu) dělí na tři velké výrobkové skupiny: základní chemikálie (CZ-NACE 20), chemické speciality a kvalifikovvaná chemie (CZ-NACE 20.2, CZ-NACE 20.3, CZ-NACE 20.5 a CZ-NACE 20.6) a spotřební chemie (CZ-NACE 20.4). Rozdělení tržeb podle této struktury je odlišné od situace v českém chemickém průmyslu, neboť podle posledních dostupných údajů Cefic (European Facts and Figures 2012) za rok 2011 činil v EU podíl CZ-NACE 20.1 na celkových tržbách 62,4 %, podíl chemických specialit a kvalifikované chemie 25,3 % a podíl spotřební chemie 12,3 %. Z toho lze usuzovat, že v chemickém průmyslu EU-27 se, na rozdíl od stavu v ČR, produkuje vyšší podíl výrobků s vyšší přidanou hodnotou. 9.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Rok 2012 byl pro oddíl CZ-NACE 20 z pohledu tržeb velmi úspěšný, tempo jejich růstu se zrychlilo na 105

106 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU dvojnásobek a bylo by ještě vyšší, pokud by byl do tržeb započten reálný objem skupiny CZ NACE 20.4 (viz poznámka v kapitole 9.1). Počet zaměstatnaných osob klesl ve stejném období téměř o jeden procentní bod. Naopak negativně lze hodnotit meziroční pokles účetní přidané hodnoty o 2,7 p.b. a to i při výrazném nárůstu tržeb. V oddílu CZ-NACE 20 mají i nadále dominantní pozici velké společnosti s 250 a více pracovníky, které se na celkových tržbách oddílu podílejí více než 70 %. V žebříčku CZECH TOP 100 za rok 2012, publikovaném v červnu 2013, figuruje celkem pět firem z oddílu CZ-NACE 20: UNIPETROL a.s. na pátém místě (zde však jsou tržby uvedeny včetně rafinérské části a z celkového objemu tvoří chemické produkty jen 35 %, což by společnost řadilo v žebříčku na 12. místo ), na 59. místě DEZA, a.s. (9,5 mld. Kč), na 88. místě Lovochemie, a.s. (5,7 mld. Kč), na 95. místě SPOLANA, a.s. (5,6 mld. Kč) a stovku uzavírá výrobce technických plynů LINDE GAS, a.s. (5,5 mld. Kč). V žebříčku CZECH TOP 100 chybí společnosti SYNTHOS, a.s. ( tržby 16,2 mld. Kč), BUTADIEN, a.s. (tržby 6,5 mld. Kč) a PREOL, a.s. (6 mld. Kč), které nedodaly pro jeho sestavení potřebné údaje. Největší chemické společnosti jsou tradičně soustředěny v třech regionech Ústeckém, Středočeském a Moravskoslezském. Naopak ve čtyřech krajích podíl na celkových tržbách oddílu nepřekračuje 2 %. Objem investic v rámci oddílu CZ-NACE 20 se v porovnání s předchozím rokem 2011 zvýšil o 20 % na 6,7 mld. Kč, což souvisí s příznivým hospodářským vývojem v tomto oddílu. Z významnějších investic dokončených v roce 2012 lze uvést spuštění závodu na přepracování raketového paliva v Bochemia, a.s. a zprozovnění nové granulační linky v Polymer Institute Brno na výrobu širokého spektra koncentrátů aditiv. Naopak uzavřena byla výroba čistících prostředků u firmy Jesey v Kadani, výrobna močoviny v UNIPETROL RPA, s.r.o. v Litvínově a výrobna fenolické speciální pryskyřice u firmy Momentive Specialty Chemicals v Pardubicích. 9.3 Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Tabulka 9.1 Index cen průmyslových výrobců v letech Průměr od počátku roku Název Kód CZ-CPA Základní chem. látky, hnojiva. plasty ,5 90,2 119,9 110,2 108,7 Pesticidy a jiné agrochemické přípravky 20.2 x x x x x Nátěrové, tiskařské barvy, laky a tmely ,8 103,4 100,3 106,2 107,0 Mýdlo a detergenty, čistící příp., parfémy ,6 97,9 94,3 100,8 103,7 Ostatní chemické výrobky ,3 93,3 99,7 105,2 99,9 Chemická vlákna 20.6 x x x x x Chemické látky a chem. přípravky ,5 92,3 113,5 108,6 107,0 Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = 100 Tabulka 9.1 potvrzuje, že díky trvajícímu zájmu o chemické produkty ceny průmyslových výrobců v roce 2012 rostly, s výjimkou výrobkové skupiny CZ NACE 20.5, ve všech skupinách, z toho nejvíce v CZ-NACE Stejně jako v předchozím roce, i tentokrát byly hlavním důvodem vysoké ceny ropy, ropných produktů a navazujících derivátů a polymerů Základní produkční charakteristiky Vývoj základních produkčních charakteristik oddílu CZ-NACE 20 od roku 2006 dokumentují tabulky 9.2 až 9.5 a graf 9.2. Jelikož od roku 2009, díky změně mezinárodní klasifikace NACE Rev.2, se do tohoto oddílu již nezapočítává farmaceutická výroba (viz samostatná kapitola CZ-NACE 21), tyto údaje nelze porovnávat s daty publikovanými v dřívějších ročnících Panoramy. Z tabulky 9.2 je zřejmé, že počet podnikatelských subjektů v rámci oddílu CZ-NACE 20 přiblížil hranici 106

107 Tabulka 9.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 20 v letech Výroba chemických látek a chemických přípravků dvou tisíc a proti roku 2011 meziročně vzrostl o více než 11 %. Nejvyšší nárůst byl zaznamenán ve výrobkových skupinách CZ-NACE 20.1 (+8,7 %) a CZ-NACE 20.5 (+13,5 %) i když šlo většinou o malé a mikropodniky. Z dlouhodobého vývoje lze zjistit, že za posledních sedm let se počet podnikatelských subjektů v oddílu CZ-NACE 20 zvýšil o 487 jednotek Tabulka 9.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 98,2 102,8 78,3 117,1 108,8 116,6 Tabulka 9.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 100,8 87,2 78,6 136,8 103,4 97,3 Tabulka 9.5 Počet zaměstnaných osob v letech (osob) mezir. index 101,3 100,8 91,2 99,2 99,1 99,1 107

108 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 9.3 charakterizuje vývoj tržeb v letech a je z ní patrné, že největší krizi zažil tento zpracovatelský oddíl, ve shodě s celkovými vývojem české i evropské ekonomiky, v roce 2009, kdy objem tržeb meziročně klesl o více než 22 %. Od roku 2010 prožívá český chemický průmysl období konjunktury, s meziročními nárůsty tržeb dosahujícími většinou dvouciferných hodnot. Tento trend v roce 2013 s velkou pravděpodobností končí, což konečně potvrzují červená čísla, ve kterých se tento oddíl pohybuje od začátku letošního roku. Z jednotlivých výrobkových skupin loni dosáhla nejlepších výsledků CZ-NACE 20.1 (nárůst tržeb o 22,5 %) a CZ-NACE 20.6 (+33 %). Naopak poměrně výrazně (o 19 %) klesly tržby ve skupině chemických specialit CZ-NACE K dynamickému růstu tržeb do značné míry přispěla největší chemická společnost, UNIPETROL RPA, s.r.o. (tržby za 45,8 mld. Kč), přestože petrochemický holding skončil se záporným hospodářským výsledekem a dále většina velkých podniků, které již byly zmíněny v kapitole % Počet zaměstnaných osob % 125 Tržby za VV a S CZ-NACE 20 ZP Účetní přidaná hodnota 115 % CZ-NACE 20 ZP CZ-NACE 20 ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 9.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech Naopak nepříznivě nutno hodnotit vývoj dalšího důležitého ukazatele účetní přidané hodnoty (viz tabulka 9.4), která přes výrazný nárůst tržeb meziročně v hodnotovém vyjádření poklesla o 2,7 p.b. Její nárůst byl zaznamenán jen ve třech méně významných výrobkových skupinách: CZ-NACE 20.2 (+16 %), CZ-NACE 20.3 (+6 %) a CZ-NACE 20.6 (+33 %), zatímco ve výrobkových skupinách s nejvyšší váhou v tržbách její objem klesl: v CZ-NACE 20.1 (-4 %), v CZ-NACE 20.4 (-0,3 %) a v CZ-NACE 20.5 (-9,2 %). Tabulka 9.6 Osobní náklady v b. c. v letech (tis. Kč) mezir. index 107,8 106,6 92,3 104,4 101,0 103,0 108

109 Výroba chemických látek a chemických přípravků Počet zaměstnaných osob v oddílu CZ-NACE 20 v roce 2012 vzrostl, podobně jako v případě účetní přidané hodnoty, jen ve skupinách s nízkým podílem na celkových tržbách: CZ NACE 20.2 (+ 8,3 %), CZ NACE 20.5 (+0,7 %) a CZ NACE 20.6 (+7,2 %), zatímco v dalších třech skupinách byl zaznamenán pokles od jednoho do pěti procent. Tabulka 9.6 dokumentuje, že v posledních třech letech objem osobních nákladů v tomto oddílu mírně roste a k výraznějšímu zvýšení loni došlo jen ve skupině CZ-NACE 20.5 (+4,2 %), zatímco v dalších skupinách se meziroční nárůst pohyboval kolem 1 3 % Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Tabulka 9.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech (Kč/zam.) mezir. index 99,5 86,5 86,2 137,9 104,3 98,1 Z tabulky 9.7 je patrné, že v porovnání s rokem 2011 se hodnota ukazatele zhoršila o necelé 2 p.b., přičemž výsledky jednotlivých výrobkových skupin byly rozdílné. Ve čtyřech skupinách byl totiž zaznamenán meziroční nárůst o 5-12 % (nejvyšší ve skupinách CZ- NACE 20.6 (+12,1 %) a CZ-NACE 20.3 (+8 %), zatímco ve zbývajících dvou došlo k poměrně citelnému poklesu: v CZ-NACE 20.1 o 3,5% a ve skupině CZ-NACE 20.5 o více než 8 %. Přes tento propad však oddíl CZ-NACE 20 nadále patří ke čtyřem zpracovatelským odvětvím s hodnotou ukazatele převyšující jeden milion korun na zaměstnance. Tabulka 9.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 97,2 76,0 67,6 172,3 104,9 93,6 Nedávno zavedený finanční ukazatel hrubý operační přebytek po mimořádném nárůstu v roce 2010 a mírném zvýšení v roce 2011 v roce 2012 vykázal citelný pokles (-6,4 %). Také zde byly výsledky jednotlivých skupin rozdílné, přičemž na meziročním poklesu se nejvíce podílely klíčové skupiny CZ-NACE 20.1 (meziroční pokles o 6,8 %) a CZ-NACE 20.5 (-26,4 %), zatímco ve třech skupinách s nižší vahou byl naopak meziroční nárůst výrazný: v CZ-NACE 20.2 o 27,8 %, v CZ- NACE 20.6 o 20 % a v CZ-NACE 20.3 o 9 %. 109

110 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 120 % 110 Produktivita práce z ÚPH 115 % 100 Hrubý operační přebytek CZ-NACE 20 ZP CZ-NACE 20 ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 9.3 Vybrané ukazatele konkurenceschopnosti tis. Kč/zam ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 9.4 Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty až do skupinové struktury v letech 2011/ Výkonová spotřeba Tabulka 9.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech (tis. Kč) mezir. index 98,4 105,4 77,7 115,0 111,8 119,3 Pramen: předbě žné údaje ČSÚ; rok vlastní odhad MPO Dynamický růst tržeb se logicky projevil na vývoji ukazatele výkonové spotřeby (viz tab. 9.9), která v porovnání s rokem 2011 vzrostla o více než 19 %. Lví podíl na tom měla zejména hlavní výrobková skupiny CZ-NACE 20.1 (+25,9 %) a částečně také skupina CZ-NACE 20.6 (+11,2 % ), zatímco významný propad vykázala skupina chemických specialit a kvalifikované chemie CZ-NACE 20.5 (-22,6 %), které se v roce 2012, na rozdíl od předchozích let, nedařilo. 110

111 Výroba chemických látek a chemických přípravků 9.4 Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Vývoj zahraničního obchodu v posledních čtyřech letech (po změně metodiky od roku 2009) zachycuje tabulka Tabulka 9.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 20 v b.c. v letech Vývoz celkem (mil. Kč) CZ-CPA , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,7 mezir. index 126,0 118,9 108,4 Dovoz celkem (mil.kč) CZ-CPA , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,4 mezir. index 127,9 120,0 105,2 Saldo (mil. Kč) CZ-CPA , , , , , , , , , , , , , ,3 842, , , , , , , , , , , , , ,7 Pramen: ČSÚ; údaje k Z tabulky 9.10 lze zjistit, že se v roce 2012 podařilo mírně snížit vysoké záporné saldo zahraničního obchodu o 1,3 mld. Kč, hlavně díky meziročnímu poklesu salda ve skupině výrobků CZ-CPA 20.1 (-2,4 mld. Kč). V dalších dvou skupinách výrobků záporné saldo narostlo: v CZ-CPA 20.2 o (+504 mil. Kč) a v CZ-CPA 20.4 (+223 mil. Kč), zatímco ve zbývajících třech naopak pokleslo: CZ-CPA 20.3 (-255 mil. Kč), v CZ-CPA 20.5 (-617 mil. Kč) a v CZ-CPA 20.6 (-428 mil. Kč). Rozšíření obchodní výměny se pozitivně projevilo na obratu této produkce (vývoz + dovoz), který meziročně vzrostl o 6,5 % na 362,7 mld. Kč. Export produkce CZ-CPA 20 meziročně stoupl ve všech skupinách výrobků, s výjimkou CZ- CPA 20.6 (-0,2 %), celkem to bylo o 8,4 %. Hlavní zásluhu na tomto nárůstu měly výrobky CZ-CPA 20.1 (+8,4 %), na které připadlo z celkového vývozu přes 57 % a dále skupina CZ- CPA 20.5, kde meziroční nárůst vývozu činil 17,7 %. Import chemikálii rostl pomalějším tempem (+5,2 %) než export (+8,4 %), což se projevilo v poklesu záporného salda. Meziroční nárůst vykázaly čryři skupiny výrobků: CZ-CPA 20.1 (+3,6 %), CZ-CPA 20.2 (+14,6 %), CZ-CPA 20.4 (+8,7 %) a CZ-CPA 20.5 (+12,8 %), zatímco zbývající dvě skupiny vykázaly naopak pokles: CZ-CPA 20.3 (-1,4 %) a CZ-CPA 20.6 (-5,5 %). 111

112 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Teritoriální struktura zahraničního obchodu Vývozní teritoria v roce 2012 Maďarsko 6 % Slovensko 9 % Polsko 12 % Francie Itálie 3 % 5 % Rakousko 3 % USA 3 % Ostatní 31 % Německo 28 % Dovozní teritoria v roce 2012 Itálie 5 % Nizozemí 6 % Francie 6 % Polsko 7 % Rusko 5 % Slovensko 5 % Belgie 5 % Ostatní 32 % Pramen: ČSÚ údaje k Německo 29 % Graf 9.5 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce CZ-CPA20 Teritoriální strukturu zahraničního obchodu s chemikáliemi naznačuje graf 9.5 a pokud ji chceme srovnávat s předcházejícími léty, zjistíme že podíl rozhodujících zemí se změnil jen nepatrně. Pozice jasného lídra jak v dovozu, tak ve vývozu chemikálií dloudodobě patří Spolkové republice Německo, s níž obrat zahrančiního obchodu v roce 2012 dosáhl 104,1 mld. Kč (vývoz 41,9 mld., dovoz 62,2 mld., záporné saldo 20,3 mld. Kč) a proti roku 2011 stoupl o více než 9 %. Druhou příčku si udrželo Polsko s obratem 34,5 mld. Kč (vývoz 18,8 mld, dovoz 15,7 mld., kladné saldo 3,1 mld. Kč), před Slovenskem (obrat 24,8Nmld. Kč, vývoz 14 mld., dovoz 10,8 mld., kladné saldo 3,2 mld. Kč). Našimi dalšími významnými obchodními partnery jsou v exportu Maďarsko (8,7 mld. Kč), Itálie (7,4 mld. Kč) a Francie (5,2 mld. Kč), zatímco v importu Nizozemsko (11,5 mld. Kč) Itálie (11,1 mld. Kč) a Ruská federace (11 mld. Kč). S většinou těchto států máme zápornou obchodní bilanci, nejvyšší, kromě SRN, s Nizozemskem a Francií, kladnou bilanci vedle Polska a Slovenska jen s Maďarskem. 9.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Chemický průmysl ČR patří v rámci EU-27, respektive z globálního hlediska k méně významným. Jak vyplývá z posledních dostupných dat Cefic za rok 2011 (European Facts and Figures 2012) tržby EU-27 dosáhly 539 mld. EUR (bez farmacie) a v porovnání s rokem 2010 vzrostly o 9,8 %. Z toho připadlo na Česko zhruba 1,3 %, zatímco na Polsko 2,5 %. Tržby světového chemického průmyslu podle Cefic činily v roce 2011 celkem mld. EUR, což představuje proti roku 2010 nárůst o 16,6 % a na EU-27 z tohoto objemu připadlo 19,6 %, zatímco v roce 2010 to bylo necelých 21 %. Evropský chemický průmysl, myšleno včetně nečlenských zemí, se na světových tržbách chemie v roce 2011 podílel 23,4 % (642 mld. EUR). 112

113 Výroba chemických látek a chemických přípravků Protože je však světová konkurence stále silnější, Evropa ztratila svoji vedoucí pozici ve prospěch Číny (tržby 735 mld. EUR). Přes tuto ztrátu patří EU-27 spolu s Asií (včetně Číny a Japonska) a sdružením NAFTA i nadále k rozhodujícím regionům v obchodu s chemickými produkty. V rámci globálního chemického průmyslu byla v roce 2011 EU-27 světovou jedničkou ve vývozu (podíl na celkovém objemu dosáhl 43 %), i v dovozu (37 %) a na celkovém obratu (vývoz + dovoz) se podílela 40 %. EU-27 přitom v roce 2011 generovala kladné saldo v celkové výši 41,6 mld. EUR, což představovalo třetí největší přebytek od roku Vývoj zahraničního obchodu v EU za období 1998 až 2011 však ukazuje, že indikátor konkurenceschopnosti obchodu (TDI), který porovnává obchodní bilanci (vývoz minus dovoz) k celkovému obrat (dovoz+vývoz) se od roku 2003 postupně zhoršuje, což oslabuje konkurenceschopnost evropského chemického průmyslu a znamená to, že dovoz chemikálií roste rychlejším tempem než vývoz. Čína je přitom jedinou zemí světa, s níž má EU-27 obchodní deficit ve všech výrobkových subsektorech, kromě polymerů. Obchodní pozice EU-27 v některých důležitých subsektorech vykazuje známky postupného zhoršování, což platí zejména o surovinách a energeticky náročných chemikáliích, kde je globální konkurenceschopnost EU ohrožena. Jmenovitě jde o základní organiku (petrochemikálie) a anorganiku (např. hnojiva). Výsledky chemického průmyslu ČR CZ-NACE 20 za rok 2012 lze hodnotit příznivě, přičemž výrazný nárůst tržeb (index 2012/2011 = 116,6) byl způsoben vysokou poptávkou jak v tuzemsku, tak v zahraničí, a to především díky vysokým cenám vstupů, které se přiznivě promítly i do finální produkce chemikálií. Tento trend se však bohužel neprojevil odpovídajícím růstem účetní přidané hodnoty, což následně vedlo ke zhoršení ukazatelů produktivity práce a konkurenceschopnosti. Přes uvedené problémy však vykázala většina společností meziroční nárůst tržeb a některým se podařilo (např. Spolchemii, a.s.) překonat vážné finanční problémy z posledních let. Letošní vyhlídky unijního chemického průmyslu, který se od července 2013 rozšířil o Chorvatsko na EU-28, nejsou příliš příznivé. Podle zprávy Cefic Chemicals Trends Report z července 2013 totiž klesla chemická výroba v EU za období leden až duben 2013 oproti stejnému období roku 2012 o 2,5 %, přičemž v samotném dubnu byl tento pokles ještě vyšší (o 3,9 %). Hlavním důvodem je propad výroby petrochemikálií, polymerů a chemických specialit, zatímco výroba spotřební chemie vzrostla jen minimálně. Podle Cefic je důvera v chemický průmysl EU pod dlouhodobým průměrem a ani v příštích měsících nelze očekávat zlepšení. Lze očekávat, že tento nepříznivý vývoj se promítne i do celkových letošních výsledků českého chemického průmyslu, který je úzce navázán na chemický průmyslu v EU ( podíl na vývozu a dovozu kolem 80 %). Tuto prognózu částečně potvrzují předběžné výsledky oddílu CZ-NACE 20 za leden až květen 2013 (organizace s 20 a více zaměstnanci) v porovnání se stejným obdobím předchozího roku. Objem tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb totiž ve sledovaném období se snížil o 0,7 p.b., zatímco počet pracovníků klesl o jedno procento. Nižší poptávka se projevuje i na výsledcích zahraničního obchodu, kde za leden až březen obrat oddílu vzrostl meziročně jen o 0,6 % a záporné saldo za CZ-CPA 20 stouplo o 950 mil. Kč. Z uvedených důvodů lze proto očekávat, že oddíl CZ-NACE 20 nejspíše skončí v roce 2013 v červených číslech, přičemž jak bude tento propad velký ukáže vývoj ve zbývajících měsících roku. Snad jedinou dobrou zprávou je vývoj v oblasti zahraničního obchodu, kde byl zaznamenán mírný nárůst přebytku obchodní bilance proti stejnému období 2012 a dokonce kladné saldo s Čínou. Pozitivně lze hodnotit, že nepříznivý vývoj se zatím významněji neprojevil na investiční aktivitě uvnitř oddílu. Dokazují to některé vyhlášené investiční záměry pro období , kupříkladu miliardová investice do membránové elektrolýzy ve Spolchemii, a s., rozšíření výroby kyseliny sírové a titanové běloby ve společnosti Precheza, a.s., výstavba výrobny termosetických práškových nátěrových hmot v a.s. Jotun Powder Coatings, rozšíření výroby a zkapalnění technických plynů v s.r.o. Air Products, připravovaná výstavba nové jednotky na polytehylen v UNIPETROL RPA, s.r.o., rozšíření výroby hnojiv v Loochemie, a.s. a další akce. 113

114

115 10. CZ-NACE 21 VÝROBA ZÁKLADNÍCH FARMACEUTICKÝCH VÝROBKŮ A FARMACEUTICKÝCH PŘÍPRAVKŮ Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků 10.1 Charakteristika oddílu Farmaceutický průmysl byl dlouhá léta zařazen jako jedna ze sedmi výrobkových skupin v rámci chemického průmyslu (OKEČ 24.4), od roku 2009 je však podle revidované mezinárodní klasifikace NACE Rev. 2 veden jako samostatný oddíl CZ-NACE 21 Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků. Dělí se na dvě skupiny, z nichž rozhodující váhu má CZ-NACE 21.2, jejíž podíl na celkových tržbách oddílu se dlouhodobě pohybuje mezi % (graf 10.1) ,6 % ,4 % 21.1 Výroba základních farmaceutických výrobků 21.2 Výroba farmaceutických přípravků Pozn: údaje v běžných cenách Graf 10.1 Podíly skupin CZ-NACE 21 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2012 Farmaceutický průmysl patří k high-tech zpracovatelským oddílům nejnáročnějším na vědu a výzkum a do vývoje nových léčiv se každoročně vkládají velké prostředky (většinou 15 až 20 % z ročních tržeb, ale i více). Produkční portfoĺio je velmi široké a tvoří jej jednak originální léky, které jsou patentově chráněné, jednak generické léky, kterým patentová ochrana skončila. U nás se rozhodující výrobci soustřeďují, hlavně z důvodů vysokých nákladů, převážně na generika, kde patříme díky některým firmám (Zentiva, Teva aj.) k absolutní světové špičce. Náš farmaceutický průmysl je převážně v cizích rukou a v současné době tu působí přes dvacet firem se zahraniční účastí, které se na celkových tržbách oddílu podílejí zhruba ze čtyř pětin Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Farmaceutický průmysl v ČR patří k malým výrobním oddílům, což lze doložit jeho podílem na hlavních průmyslových ukazatelích zpracovatelského průmyslu v roce Podíl na tržbách totiž činil 0,9 %, stejně tak jako na počtu zaměstnaných osob, a podíl na účetní přidané hodnotě dosáhl 1,4 %. Oddíl CZ-NACE 21 patří v ukazateli produktivity práce z UPH dlouhodobě k nejvýše hodnoceným v rámci celého zpracovatelského průmyslu. V roce 2012 dosáhla jeho hodnota Kč na pracovníka a byla třetí nejvyšší v rámci ZP. V CZECH TOP 100 za rok 2012 byla zařazena jediná společnost Sanofi.Aventis (Zentiva), a to na 76. místo s tržbami 7,2 mld. Kč, ovšem vedle toho sem patří TEVA Czech Ind., s.r.o., jejíž tržby v roce 2012 byly o ještě 200 milionů Kč vyšší. Investice v tomto oddílu každoročně přesahují 2 mld. Kč. V roce 2012 činily 2,164 mld.kč a byly o 12 % 115

116 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU nižší než v roce předcházejícím. Největší investici v posledních letech realizuje společnost TEVA, která rozšiřuje výrobu léčivých látek, tablet v Komárově u Opavy, nákladem více než 2,1 mld. korun. Nový komplex navazuje na výrobní halu, kterou Teva zprovoznila v roce 2010 čímž zvýšila svou produkci na dvojnásobek. Společnost Favea v říjnu 2012 podepsala s Ruskou federaci smlouvu na výstavbu dvou farmaceutických komplexů v Semeji a Pavlodaru nákladem 36,5 mil. EUR, což výrazně přispěje k modernizaci ruského farmaceutického průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Tabulka 10.1 Index cen průmyslových výrobců v letech Průměr od počátku roku Název Kód CZ-CPA Základní farmaceutické výrobky 21.1 x x x x x Farmaceutické přípravky ,4 104,4 96,8 101,9 102,7 Základní farmac. výr. a přípravky ,4 104,4 96,8 101,9 102,7 Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = 100 Cenový vývoj v oddílu CZ-NACE 21 v roce 2012 lze hodnotit jako vcelku příznivý. Trh léků na předpis v hodnotě a počtu balení v posledních letech stagnuje, až mírně klesá. Tento stav je vyvoláván trvalým tlakem na ceny a úhrady léků a velmi limitovaným vstupem nových medikamentů na trh Základní produkční charakteristiky Tabulka 10.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 21 v letech Tabulka 10.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 105,1 98,9 99,9 107,9 104,1 95,6 Tabulka 10.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 98,8 98,2 99,6 108,2 101,2 98,0 116

117 Tabulka 10.5 Počet zaměstnaných osob v letech (osob) Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků mezir. index 102,3 98,3 98,9 96,0 101,9 99,4 Vývoj hlavních produkčních charakteristik oddílu CZ-NACE 21, zachycený v tabulkách a v grafu 10.2 naznačuje následující: Počet podnikatelských subjektů (tabulka 10.2 ) začal od roku 2010 postupně klesat a v roce 2012 se snížil na 54, přičemž na deset největších hráčů s tržbami od 700 mil. do 7,4 nld. korun připadlo téměř 80 % z celkového objemu tržeb. Meziročně klesl tento ukazatel poměrně výrazně o 38 %, z toho ve skupině CZ- NACE 21.1 o 40 % a ve skupině CZ-NACE 21.2 o 38 %. Přitom většinou jde o malé společnosti a mikrofirmy. Počet subjektů s 20 a více zaměstananci dosáhl na konci uplynulého roku 49 jednotek. Rozhodujícími společnostmi jsou dva subjekty: Sanofi-Aventis, s.r.o. (Zentiva), která díky výrobním závodům v Česku, Rumunsku a Turecku produkuje ročně na 500 mil. balení léků, nabízí přes 500 produktů v 800 lékových formách a zaměstnává na lidí. Její tržby loni dosáhly 204 mil. EUR (proti 2011 pokles o 19,1 mil. EUR) a zisk se přiblížil 70 mil. EUR. Dalším klíčovým hráčem je TEVA Czech Industries, dceřiná firma izraelského majitele s globálním zastoupením ve více než 60 zemích světa, která patří k největším světovým producentům generik. Tržby přesahující miliardu korun v roce 2012 vykázalo ještě dalších šest společností Lonza Biotec. s.r.o., Hartmann Rico, a.s., Moelnlycke Health Care, Lohman and Kraus, s.r.o., Walmark, a.s. a Pro MED, a.s. 106 % 102 Počet zaměstnaných osob 120 % 114 Tržby za VV a S CZ-NACE 21 ZP CZ-NACE 21 ZP 110 % 105 Účetní přidaná hodnota CZ-NACE 21 ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 10.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech Z tabulky 10.3 je zřejmé, že po postupném růstu tržeb, který nenarušila ani recese v letech , bylo dosavadní maximum dosaženo v roce V roce 2012 následoval propad, tržby oddílu CZ-NACE 21 meziročně poklesly o 4,6 % a tento trend by měl podle odhadu většiny výrobců pokračovat i letos. Podobně příznivě se od roku 2010 vvyvíjel též ukazatel účetní přidané hodnoty (tabulka 10.4) a jeho meziroční pokles o dvě procenta přinesl až loňský rok. Poměrně stabilně se v posledních třech letech vyvíjel ukazatel 117

118 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU počtu zaměstnaných osob (tabulka 10.5), který se v roce 2012 snížil oproti předchozímu roku u 0,6 p.b. a zatímco ve skupině CZ-NACE 21.1 vzrostl o necelých 5 %, v CZ-NACE 21.2 klesl o 1,5 procent. Vývoj ukazatele osobní náklady dokumentuje tabulka Je z ní patrné, že jeho dynamika v posledních letech kolísá, což do značné míry souvisí s tím, kolik v oddílu momentálně pracuje lidí. Výraznější nárůst byl zaznamenán v roce 2011, kdy tržby v oddílu dosáhly maximální hodnoty, v roce 2012 se pak tempo růstu zpomalilo na 0,7 p.b. a tato tendence by měla pokračovat i v roce letošním. Tabulka 10.6 Osobní náklady v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 108,1 98,8 104,2 97,5 103,5 100, Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Vývoj ukazatelů produktivita práce z účetní přidané hodnoty, hrubého operačního přebytku a konkurenceschopnosti je uveden v tabulkách 10.7 a 10.8 a v grafech 10.3 a Z tabulky 10.7 je vidět, že zatímco do roku 2010 se ukazatel produktivita práce z ÚPH vyvíjel příznivě a v roce 2010 se jeho meziroční nárůst přiblížil třinácti procentům, v dalších dvou letech došlo k poklesu, což platí hlavně pro skupinu CZ-NACE 21.1, kde během dvou let jeho hodnota klesla o více než 22 %. Přes to se výše tohoto ukazatele za celé období sledování trvale pohybuje nad hranicí jednoho milionu korun na zaměstnance, což ji v roce 2013 zařadilo na třetí nejvyšší příčku, hned za CZ-NACE 12 Výroba tabákových výrobků a CZ-NACE 19 Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů. Ukazatel hrubý operační zisk v posledních letech rovněž dost kolísal a vysokého meziroičního růstu dosáhl jen v roce 2010 (+17,6 %), kdy se našemu farmaceutickému průmyslu mimořádně dařilo. V dalších dvou letech však jeho hodnota klesla a tento propad byl výraznější především v roce 2012 (-4 %). Tabulka 10.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech (Kč/zam.) mezir. index 96,6 99,9 100,6 112,7 99,3 98,6 Tabulka10.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 92,5 97,7 95,8 117,6 99,5 96,0 118

119 Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků 120 % 115 Produktivita práce z ÚPH 110 % 102 Hrubý operační přebytek CZ-NACE 21 ZP CZ-NACE 21 ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 10.3 Vybrané ukazatele konkurenceschopnosti tis. Kč/zam ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 10.4 Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty až do skupinové struktury v letech 2011/ Výkonová spotřeba Vývoj výkonové spotřeby je vyjádřen v tabulce 10.9 a lze konstatovat, že v jednotlivých letech v zásadě kopíroval dynamiku růstu u souvisejících ukazatelů. Propad o 4 % v roce 2012 souvisí s loňským vývojem tržeb, které poklesly podobným tempem (tabulka 9.3). Tabulka 10.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech (tis. Kč) mezir. index 109,0 99,3 101,7 105,8 106,7 96,0 119

120 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 10.4 Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Tabulka Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 21 v b.c. v letech Vývoz celkem (mil.kč) CZ-CPA , , , , , , , , , , , ,3 mezir. index 120,2 100,9 100,4 Dovoz celkem (mil.kč) CZ-CPA , , , , , , , , , , , ,5 mezir. index 100,5 104,0 100,6 Saldo (mil. Kč) CZ-CPA ,8-246,7-738,1-891, , , , , , , , ,2 Pramen: ČSÚ; údaje k Jak je patrné z tabulky produkce CZ-CPA 2l vykazuje tradičně vysoké záporné saldo zahraničního obchodu, které v rámci celého zpracovatelského průmyslu patří k vůbec nejvyšším. V roce 2012 dosáhlo 43,6 mld. Kč, oproti roku 2011 však stouplo jen nepatrně, a to o 327,4 mil. Kč (nárůst o necelých 0,8 %). Obrat zahraničního obchodu (dovoz + vývoz) v roce 2012 dosáhl 110,2 mld. Kč a proti předchozímu roku se zvýšil o půl procenta. Samotný dovoz meziročně stoupl o 0,6 % na 76,9 mld. Kč, a to jen díky nárůstu dovozu v CZ-CPA 21.1 (+10,6 %), zatímco v případě CZ-CPA 21.2 jeho objem nepatrně klesl (-0,3 %). Vývoz v roce 2012 rostl ještě pomaleji (+0,4 %) a činil 33,3 mld. Kč Teritoriální struktura zahraničního obchodu Graf 10.5 prezentuje významná vývozní a dovozní teritoria pro rok 2012 a potvrzuje, že našimi rozhodujícími obchodními partnery nadále zůstávají ve vývozu SRN, Slovensko, USA a v dovozu rovněž SRN, Francie a Nizozemsko. Za zmínku stojí, že jak u dovozu, tak u vývozu připadá vysoký podíl na ostatní země, což potvrzuje, že výrobky CZ-CPA 21 jsou v zahraničním obchodu silně diversifikované. Podobně jako v chemii a v gumárenském a plastikářském průmyslu, je u produkce CZ-CPA 21 naším jasně největším obchodním partnerem SRN, s níž náš obrat v roce 2012 dosáhl objemu 23,5 mld. Kč (dovoz 17,4 mld., vývoz 6,1 mld., záporné saldo 11,3 mld, Kč). Poté následuje Slovensko (obrat 8,6 mld, dovoz 3,5 mld., vývoz 5,1 mld. kladné saldo 1,6 mld. Kč) a na třetí příčce figuruje USA (obrat 7,2 mld., dovoz 3,8 mld., vývoz 3,4 mld., záporné saldo 400 mil. Kč). Nejvíce léčiv do ČR v roce 2012 bylo dovezeno, kromě SRN, také z Francie (6,2 mld. Kč), z Nizozemska (5,6 mld. Kč), z Švýcarska (4,5 mld. Kč) a z Irska (3,9 mld. Kč). Naopak nejvíce léčiv jsme v uplynulém roce vyvezli, kromě SRN, na Slovensko, do USA a dále do Ruské federace (za 3,1 mld. Kč), Rakouska (2,1 mld. Kč), Belgie (1,7 mld. Kč) a do Polska (1,1 mld. Kč). 120

121 Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků Vývozní teritoria v roce 2012 Rakousko Rusko 6 % 9 % USA 10 % Slovensko 15 % Německo 18 % Belgie 5 % Polsko 3 % V. Británie 3 % Ostatní 29 % Dovozní teritoria v roce 2012 Švýcarsko 6 % Nizozemí 7 % Francie 8 % Německo 23 % Irsko 5 % USA 5 % Itálie 5 % Slovensko 4 % Ostatní 37 % Pramen: ČSÚ; údaje k Graf 10.5 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce CZ-CPA Shrnutí a perspektivy oddílu Světový farmaceutický trh odhadem představuje v současné době přes 300 mld. USD a experti tvrdí, že během několika let vzroste o jednu čtvrtinu. Deset největších světových farmaceutických firem kontroluje více než jednu třetinu trhu, většina z nich má roční tržby přes 10 mld. USD. Jde o globální sektor, který v rámci EU patří k největším (v objemu tržeb je v rámci ZP na pátém místě) a zaměstnává cca 650 tisíc lidí, většinou vysoce kvalifikovaných odborníků, z nichž zhruba dvacet procent pracuje ve výzkumu a vývoji. Některé velké farmaceutické firmy (GlaxoSmithKline, Merck, Johson and Johnson, Sanofi Aventis) v současné době volí jiné obchodní modely pro bohaté západní státy a jiné pro rozvojové země. Důvodem je, aby určité očkovací látky, jež mohou být klíčové pro záchranu mnoha lidských životů, byly lépe dostupné i v nejchudších státech světa. Firmy prezentují tyto nové obchodní modely jako součást svých společensky zodpovědných aktivit. Dostupnost zdravotní péče v nejchudších částech světa je součástí společensky odpovědného podnikání všech farmaceutických gigantů. V ČR se v současné době potvrzuje, že léky již nejsou tak lukrativním byznysem, jako tomu bylo ještě nedávno. Dokládá to nejlépe loňský pokles tržeb o 4,4 % a snížení dalších průmyslových a finančních indikátorů. Letošní předběžné výsledky naznačují pokračující stagnaci tohoto oddílu, neboť tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v organizacích s 20 a více zaměstnanci za leden až květen vzrostly proti stejnému období 2012 pouze o 0,4 % a počet pracovníků o 0,8 %, zatímco ukazatel produktivity - měsíční tržby na zaměstnance - se snížil o 0,4 p.b. Většina farnaceutických firem, např. GlaxoSmithKline ČR, Sanofi-Aventis, Teva a další očekávají, že pokles tržeb bude nadále pokračovat, vzhledem ke snižování regulovaných cen léků, na které přispívají zdravotní pojišťovny. V této souvislosti představitelé České asociace farmaceutických firem upozorńují na přílišnou regulovanost na trhu s léčivy, například na to, že cenu léčiv pro pacienty určuje stát, stanoví maximální cenu, za níž může být lék prodáván a stanovuje zároveň úhradu pojišťovnami, a tím do značné míry určuje doplatky za léky aj. Poněkud jiná je situace u volně prodejných léků, jejichž ceny stát nijak nereguluje. Ani v této oblasti ale firmy nečekají růst, který by pokles celkových tržeb mohl zastavitl. Firmy tvrdí, že budou i nadále stahovat neprofitabilní léky z trhu a motivace pro vstup nových léků bude velmi nízká. 121

122 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Nicméně investiční aktivita v tomto oddílu zatím trvá, což potvrzuje již zmíněná obří investice společnosti Teva, záměr společnosti Nutradent (přední tuzemský výrobce potravinových doplňků a sportovní výživy) investovat 150 mil. Kč do rozšíření výrobního závodu na okraji Olomouce, průběžná investiční činnost Sanofi -Aventis v ČR apod. Náklady na výzkum a vývoj se v této oblasti pohybují v průměru kolem 1,1 mld. Kč a jsou mírně vyšší než v samotném chemickém průmyslu (CZ-NACE 20), přičemž plných 88 % připadá na podnikatelskou sféru. ČR v posledních letech dosáhla v této oblasti několika mezinárodních úspěchů, kupříkladu výsledky Výzkumného ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, kde prof. A. Holý a jeho kolektiv objevili léky pro pacienty trpící AIDS a virovou hepatitidou, nebo vítězný projekt v soutěži inovací roku 2013 firmy Ella-CS degradibilní jícnový stent s degradibilním potahem, který se s úspěchem využívá k léčbě v 50 zemích světa. 122

123 11. CZ-NACE 22 VÝROBA PRYŽOVÝCH A PLASTOVÝCH VÝROBKŮ Výroba pryžových a plastových výrobků 11.1 Charakteristika oddílu Výroba pryžových a plastových výrobků CZ-NACE 22 patří k rozhodujícím zpracovatelským oddílům a řadu let vykazuje vysokou dynamiku v růstu tržeb, účetní přidané hodnoty i počtu zaměstnanců. Na základě mezinárodní klasifikace ekonomických činností NACE Rev.2 zahrnuje tento oddíl dvě velké skupiny: 22,1 Výroba pryžových výrobků; 22.2 Výroba plastových výrobků ,9 % ,1 % 22.1 Výroba pryžových výrobků 22.2 Výroba plastových výrobků Pozn: údaje v běžných cenách Graf 11.1 Podíly skupin CZ-NACE 22 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2012 Relaci v tržbách mezi oběma výrobkovými skupinami nabízí graf 11.1, přičemž jeho podíly se od roku 2009 postupně mění ve prospěch skupiny CZ-NACE Jestliže v roce 2009 to bylo 37,3:62,7, v roce 2011 již 42,7: 57,3 a v roce 2012 je to 44,9: 55,1. Rozhodující vliv na tento vývoj má třída CZ-NACE Výroba pryžových plášťů a duší, protektorování pneumatik, která patří k nejvíce konkurenceschopným v rámci Evropy, ale i ve světě. Skupina CZ-NACE 22.2 se zase vyznačuje velmi širokou sortimentní nabídkou produktů, které nalézají uplatnění prakticky ve všech oblastech naší ekonomiky Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Oddíl CZ-NACE 22 patří v rámci zpracovatelského průmyslu k nejvýznamnějším. Jeho podíl na tržbách ZP v roce 2012 činil 6,4 % tj. sedmé místo (v roce 2011 šesté místo, podíl 6,3 %), v objemu vytvořené účetní přidané hodnity figuroval se 7 % na šesté příčce ( v roce 2011 čtvrté místo, podíl 8,1 %) a v počtu zaměstnanců to bylo šesté místo se 7 % (2011 páté místo, 7,1 %). Počet podnikatelských subjektů od roku 2006 do roku 2012 vzrostl o na jednotek, i když šlo většinou o mikropodniky a malé firmy. Koncem května 2013 bylo u ČSÚ zaregistrováno 627 organizací s 20 a více zaměstnanci ( koncem roku 2011 to bylo 630 subjektů). Suverénní jedničkou v rámci oddílu CZ-NACE 22 je Barum Continental, s.r.o., největší evropská výrobna osobních plášťů, jejíž tržby v roce 2012 dosáhly částky 37,1 mld. Kč, což by jí v žebříčku Czech TOP 100 zařadilo na čtrnácté místo. V žebříčku CZECH TOP 100 nenajdete ani další dvě významné společnosti Continental, s.r.o. Otrokovice (tržby 12,6 mld. Kč) a Continental HT, s.r.o., Otrokovice (tržby 11,7 mld. Kč), a tak jediným zástupcem je zde MITAS, a.s. Praha na 52. místě s tržbami přesahujícími 10 mld.kč. Tržby 123

124 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU přes jednu miliardu v tomto oddílu v roce 2012 překročila třicítka gumárenských a plastikářských společností a z dalších klíčových hráčů lze jmenovat Fatra, a.s., Grupo Antolin, s.r.o., Gumotex, a.s., Semperflex Optimit a další. V oddílu je přitom vysoký počet firem se zahraniční účastí (kolem 250), které se na celkových tržbách podílejí zhruba ze čtyř pětin. Zlínský kraj je regionem s jasně největší koncentrací podniků tohoto zpracovatelského oddílu, neboť tu nacházíme tři největší tuzemské firmy a má tu své sídlo Plastikářský klastr, který sdružuje většinou místní společnosti. Od roku 2011 působí při Svazu chemického průmyslu ČR Česká technologická platforma PLASTY. Investiční aktivita oddílu se v roce 2012 poměrně výrazně zvýšila, když hmotné investice v oddílu CZ- NACE 22 dosáhly objemu 10,3 mld. Kč a v porovnání s rokem 2011 vzrostly o téměř 20 %. Nesporně největší akcí bylo v dubnu 2012 dokončení amerického závodu na výrobu zemědělských a průmyslových pneumatik v Charles City (stát Iowa, USA), který produkuje sortiment určený výhradně pro americký trh. Čínská společnost YAPP Automotive Parts začala v Mladé Boleslavi vyrábět plastové nádrže na pohonné hmoty pro automobily závodu Škoda Auto, zatímco firma Rehau rozšířila výrobu dílů pro sutomobilový průmysl v Jevíčku u Moravské Třebové. Korejská Hanwha rozšířila svůj výrobní závod na plastové autodíly v Chlebovicích u Frýdku-Místku, německá firma Behr vybudovala v Ostravě novou vstřikovnu plastových dílů, společnost Grammer v Tachově zahájila výrobu kompletních sedadel do nákladních automobilů DAF a Daimler, společnost WITTE Automotive v Nejdku uvedla do plného provozu progresivní technologii MuCell, díky níž budou její plasty ekologičtější a lehčí. Náklady na výzkum a vývoj se v tomto oddílu pohybují ročně kolem 700 mil. Kč, neboť řadu technologií a inovací dodali zahraniční majitelé. V roce 2011 zde bylo vynaloženo celkem 695 mil. Kč, z toho 72 % bylo financováno z podnikatelské sféry, 8,6 % z veřejné sféry a zbytek ze zahraničí Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Tabulka 11.1 Index cen průmyslových výrobců v letech Průměr od počátku roku Název Kód CZ-CPA Pryžové výrobky ,2 97,9 98,1 108,9 107,3 Plastové výrobky ,8 96,0 99,0 102,0 101,3 Pryžové a plastové výrobky 22 97,7 96,6 98,7 104,0 103,2 Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = 100 Jak je patrné z tabulky 11.1 v roce 2012 byl růst indexu cen průmyslových výrobců daleko výraznější ve skupině CZ-NACE 22.1, což je dáno trvale vysokou cenou přírodního kaučuku na mezinárodním trhu. Oproti předchozímu roku však tempo růstu cen mírně zpomalilo Základní produkční charakteristiky Tabulka 11.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 22 v letech

125 Výroba pryžových a plastových výrobků Z tabulky 11.2 je patrné, že ve sledovaném období sedmi let významně vzrostl v rámci CZ-NACE 22 počet podnikatelských subjektů, a to o celkem 1473 jednotek, z toho ve skupině CZ NACE 22.1 o téměř dvě třetiny a ve skupině CZ-NACE 22.2 o více než 36 %. Jelikož v kategorii podniků s 20 a více zaměstnanci bylo koncem roku 2012 registrováno 630 subjektů znamená to, že převážná část spadá do kategorie mikrofirem, rodinných podniků apod. Tabulka 11.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 110,5 93,4 82,2 112,9 110,8 100,2 Tabulka 11.3 dokumentuje, že po výrazném poklesu v letech 2008 a 2009, kdy tržby byly poznamenány hlubokou recesí a finanční krizí, se další dva roky vyvíjely velmi příznivě a meziroční růsty tržeb byly dvouciferné. Rok 2012 však přinesl v souvislosti s vážnými problémy u největších odběratelů (automobilový a elektronický průmysl) útlum tržeb. Ty stagnovaly na úrovni předchozího roku a stále ještě nedosáhly dosavadního maxima z roku 2007 (223,7 mld. Kč). Hlavní zásluhu na tom měl vývoj ve skupině CZ-NACE 22.2 (vliv automobilového průmyslu), kde tržby meziročně klesly o 5,3 %, zatímco skupině CZ-NACE 22.1 se i přes problémy odběratelů vedlo mnohem lépe a tržby zde dosáhly nového maxima tj. 96,6 mld. Kč. Tabulka 11.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 112,4 91,6 93,7 109,6 112,9 99,5 Podobným trendem se vyvíjela účetní přidaná hodnota (tabulka 11.4), jejíž objem meziročně klesl o půl procenta. Také zde byl vývoj skupin značně odlišný, neboť ve skupině CZ-NACE 22.1 objem ÚPH stoupl na nové maximum, o téměř 17 %, zatímco ve skupině CZ-NACE 22.2 byl naopak zaznamenán citelný pokles o více než 11 %. Tabulka 11.5 Počet zaměstnaných osob v letech (osob) mezir. index 105,9 100,6 85,4 98,4 105,0 96,9 Oddíl CZ-NACE 22 patří k největším zaměstnavatelům v rámci českého zpracovatelského průmyslu. V roce 2012 figuroval v žebříčku oddílů ZP na šestém místě. Dosud nejvyšší počet zaměstnanců oddíl vykázal v roce 2008, tedy v době vrcholící konjunktury. Od té doby stav pracovníků kolísá v rozmezí kolem 2 až 3 tisíc lidí a v roce 2012 vykázal poměrně významný pokles o více než 3 % na 74,5 tisíc pracovníků. Dosavadní výsledky letošního roku naznačují, že tento sestupný trend bude i nadále pokračovat. Vývoj v tržbách a účetní přidané hodnotě kopíruje vývoj v tabulce osobních nákladů (tabulka 11.6). Z té je vidět, že po prudkém propadu tohoto ukazatele v roce 2009 přišel vzestup v letech 2010 a 2011 a následně znovu pokles o 1,2 % v roce 2012, což je v přímém vztahu k vývoji počtu zaměstnaných osob. 125

126 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 110 % 105 Počet zaměstnaných osob % Tržby za VV a S CZ-NACE 22 ZP CZ-NACE 22 ZP 115 % 109 Účetní přidaná hodnota CZ-NACE 22 ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 11.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech Tabulka 11.6 Osobní náklady v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 113,2 106,7 86,3 103,4 106,7 98, Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Jak je zřejmé z tabulek 11.7 produktivita práce z účetní přidané hodnoty se od roku 2009 vyvíjí vcelku příznivě, i když tempo růstu se po úspěšných letech 2010 a 2011 značně zpomalilo a nadále zůstává mírně nad průměrem zpracovatelského průmyslu (731,8 Kč/zam.). Úroveň produktivity v tomto případě určuje skupina CZ-NACE 22.1, která vykazuje nejvyyšší hodnoty v rámci zpracovatelského průmyslu (1456 tis. Kč /zam) a meziročně vzrostla o téměř 19 %. Hluboko pod průměrem je výše produktivity ve skupině CZ- NACE 22.2, kde naopak došlo k meziročnímu poklesu o 8,7 %. Tabulka 11.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech (Kč/zam.) mezir. index 106,1 91,0 109,7 111,4 101,4 102,7 126

127 Tabulka 11.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech (tis. Kč) Výroba pryžových a plastových výrobků Obdobně se od roku 2009 vyvíjel ukazatel hrubého operačního přebytku, který po vysokých nárůstech v letech 2010 a 2011 vzrostl v roce 2012 jen nepatrně, a také v tomto případě výhradně zásluhou skupiny CZ-NACE mezir. index 111,7 77,0 103,6 116,5 106,3 100,2 125 % 120 Produktivita práce z ÚPH 118 % 110 Hrubý operační přebytek CZ-NACE 22 ZP CZ-NACE 22 ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 11.3 Vybrané ukazatele konkurenceschopnosti tis. Kč/zam ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 11.4 Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty až do skupinové struktury v letech 2011/ Výkonová spotřeba Podobně, jako u ukazatelů v kapitolách 11.2 a 11.3, se měnila také výkonová spotřeba a po dvou letech dvojciferného růstu loni nepatrně poklesla (index 2012/2011 = 99,6). 127

128 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 11.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech (tis. Kč) mezir. index 109,4 93,6 77,1 116,0 112,9 99, Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Vývoj obchodní výměny výrobky CZ-CPA 22 v časové řadě od roku 2009 ukazuje tabulka Vyplývá z ní, že za poslední čtyři roky export vzrostl o 45 % a v samotném roce 2012 se zvýšil o 6,7 %. Vyšší dynamiku přitom vykázal vývoz ve skupině CZ-CPA 22.2 (+7,8 %) než ve skupině CZ-CPA 22.1 (+5,6 %), když jejich celkové objemy se v minulém roce prakticky vyrovnaly. V případě dovozu byla dynamika růstu nižší (+1,4 %) a za čtyři roky se zvýšil o více než jednu třetinu. V tomto případě dovoz ve skupině CZ-CPA 22.1 meziročně poklesl o 2 %, zatímco dovoz ve skupině CZ-CPA 22.2 vzrostl o 3 %. Díky tomu kladné saldo tohoto oddílu, jediné v rámci velké chemie, vzrostlo meziročně téměř dvojnásobně, a to na 14,9 mld. Kč. Obrat (dovoz + vývoz) se oproti roku 2011 zvýšil o 4,1 % na 271,5 mld. Kč. Tabulka Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 22 v b.c. v letech Vývoz celkem (mil.kč) CZ-CPA , , , , , , , , , , , ,3 mezir. index 119,9 113,3 106,7 Dovoz celkem (mil.kč) CZ-CPA , , , , , , , , , , , ,7 mezir. index 117,5 112,8 101,4 Saldo (mil. Kč) CZ-CPA , , , , , , , , , , , ,6 Pramen: ČSÚ; údaje k Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničníhio obchodu v rámci CZ-CPA 22 je zachycena v grafu 11.5 a povrzuje se, že naším jasně největším obchodním partnerem je Spolková reoublika Německo. S touto průmyslovou velmocí dosáhl náš obrat v roce 2012 objemu 94,9 mld. Kč (dovoz 48,6 mld., vývoz 46,3 mld., záporné saldo 2,3 mld.), tedy 35 % z celkového objemu. Na dalších dvou místech figurují se shodným obratem Polsko a Slovensko, oba 19,7 mld. Kč, přičemž v případě Polska (dovoz 10,5 mld., vývoz 9,2 mld.) máme záporné saldo 1,3 mld. Kč, zatímco se Slovenskem (dovoz 6,2 mld., vývoz 13,5 mld.) naopak vysoce kladné saldo 128

129 Výroba pryžových a plastových výrobků 7,3 mld. Kč. S Itálií dosáhl obrat loni 12,7 mld. (dovoz 7,3 mld., vývoz 5,4 mld., záporné saldo 1,9 mld.), zatímco s Francií činil obrat 13,6 mld. (dovoz 5,9 mld., vývoz 7,7 mld.) a saldo bylo naopak kladné částkou 1,8 mld. Kč. V dovozu jsou našimi dalšími významnými obchodními partnery Čína (4,9 mld. Kč), Maďarsko (4,2 mld. Kč) a Belgie (4,1 mld. Kč), ve vývozu to v roce 2012 byly: Velká Británie (6 mld. Kč), Rakousko (5,5 mld. Kč) a Ruská federace (4,9 mld. Kč). V roce 2012 se země EU-27 podílely na celkovém obratu zahraničního obchodu s výrobky CZ-CPA 22 plnými 82 %, zatímco na zbytek světa připadlo jen 18 %. V rámci EU-12 bylo naše saldo v tomto oddílu kladné (vývoz 31,9 mld. Kč, dovoz 23,1 mld. Kč, saldo 8,8 mld. Kč). Vývozní teritoria v roce % Slovensko 9 % 5 % Polsko V. Británie 4 % Francie Rakousko 4 % Itálie 4 % Rusko 3 % Ostatní 32 % Německo 33 % Dovozní teritoria v roce 2012 Francie Slovensko 5 % 5 % Itálie 6 % Polsko 8 % Čína 4 % Maďarsko 3 % Belgie 3 % Ostatní 28 % Německo 38 % Pramen: ČSÚ údaje k Graf 11.5 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce CZ-CPA Shrnutí a perspektivy oddílu Z předchozí analýzy je patrné, že oddíl CZ-NACE 22 Výroba pryžových a plastových výrobků si v rámci našeho zpracovatelského průmyslu postupně vybudoval pozici jednoho z klíčových hráčů a již několik let vykazoval vyšší tržby než příbuzný oddíl chemického průmyslu. Postavení tohoto oddílu v české ekonomice je o to významnější, že jeho podíl na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu je vyšší, než je tomu v Evropské unii. Globální produkce plastů se v roce 2011 odhadovala na 280 mil. tun. Z toho asi 84 % bylo zpracováno na plastové výrobky a zbytek představovala výroba povrchových úprav, lepidel, laků a barev. Pro srovnání v roce 1950 bylo ve světě vyrobeno pouze 1,5 mil. tun plastů, takže současná produkce odpovídá průměrnému ročnímu růstu za celé období o 9 %. V samotné Evropě se v roce 2011 vyrobilo 58 mil. tun plastů a jejich spotřeba dosáhla 47 mil. tun, což je asi jedna pětina celosvětového objemu. Současná spotřeba plastů na obyvatele se v západní Evropě odhaduje na cca kilogramů a do roku 2015 by měla stoupnout na 136 kg. V zemích EU-12 tento ukazatel 129

130 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU nedosahuje 100 kg a v Asii (bez Japonska) je to pouze kolem 30 kg. Z toho je patrné, že v aplikaci plastů nadále existují značné rezervy a lze usuzovat, že se tato výroba bude i nadále rychle rozvíjet, především ve třetím světě. Jak již bylo zdůrazněno, gumárenský a plastikářský průmysl patří v ČR zhruba deset let k tahounům zpracovatelského průmyslu. Během té doby k nám masivně vstoupil zahraniční kapitál, desítkám firem byly poskytnuty investiční pobídky, vznikly stovky zpracovatelských jednotek a oddíl CZ-NACE 22 stabilně zaměstnává kolem tisíc lidí. Jestliže tržby tohoto odddílu, s výjimkou krizových let , většinou rostly dvouciferným tempem, v roce 2012 se tento trend zastavil a také předběžné výsledky za leden květen 2013 naznačují, že letošní rok bude nejspíše horší než předchozí. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb u organizací s 20 a více zaměstnanci za leden až květen totiž proti stejnému období loňského roku poklesly o 3,2 %, počet zaměstnanců se snížil o 2,7 % a mírně se zhoršil i ukazatel produktivity měsíční tržby na zaměstnance v b.c. Horších výsledků dosahuje i zahraniční obchod. Obrat za první čtvrtletí 2013 v rámci CZ-CPA 22 klesl proti stejnému období roku 2012 o jedno procento a jak dovoz, tak vývoz se mírně snížily. Vzhledem k dosavadním hospodářským výsledkům největších odběratelů tj. výrobců automobilů a počítačů lze očekávat, že oddíl CZ-CPA 22 skončí v roce 2013 nejspíše v červených číslech. Ohlašované nebo již realizované investiční záměry však naznačují, že v nejbližších letech by se toto zpracovatelské odvětví mohlo znovu začít dynamicky rozvíjet, bude to však hodně záležet na tom, jak se bude vyvíjet jeho největší odběratel, automobilový průmysl. Zvýšenou aktivitu v oddílu lze doložit na několika konkrétních příkladech: společnost Saar Gummi Czech v Červeném Kostelci hodlá postavit závod na vývoj a výrobu nových typů gumárenských směsí. Mitas, a.s. v Otrokovicích vybudovala nákladem 900 mil. Kč novou výrobní halu na zemědělské pneumatiky, kam do konce tohoto roku přestěhuje výrobu ze starého provozu. Současně tato firma podepsala koncem listopadu 2012 memorandum o záměru postavit v Tatarstánu továrnu na výrobu radiálních zemědělských pneumatik s kapacitou 60 tisíc kusů ročně (předpokládaná investice za mil. USD) a hodlá rozšířit výrobu zemědělských a průmyslových pneumatik v americkém státě Iowa. Smělé plány má také břeclavský Gumotex, a.s., který chce do roku 2016 zvýšit tržby o 60 % na 3,4 mld. Kč a ještě letos rozšířit divizi Auto v odštěpném závodě Tanex Plasty v Jaroměři o efektivní linku na výrobu polyuretanových výplní sedadel. Dále pak Koh-i-noor Ponas z Poličky na Svitavsku plánuje zřídit provoz na vstřikování plastů v bulharském Burgasu, zatímco výrobce plastových hraček Playmobil CZ počítá s rozšířením výrobního areálu v Chebu. Další investicí je také výstavba závodu firmy Hargo v žatecké zóně Triangle na recyklaci pneumatik nákladem 200 mil. Kč. 130

131 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 12. CZ-NACE 23 - VÝROBA OSTATNÍCH NEKOVOVÝCH MINERÁLNÍCH VÝROBKŮ 12.1 Charakteristika oddílu Oddíl CZ-NACE 23 zahrnuje průmysl skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot a podle nové klasifikace je tvořeno následujícími skupinami: 23.1 Výroba skla a skleněných výrobků; 23.2 Výroba žáruvzdorných výrobků; 23.3 Výroba stavebních výrobků z jílovitých materiálů; 23.4 Výroba ostatních porcelánových a keramických výrobků; 23.5 Výroba cementu, vápna a sádry; 23.6 Výroba betonových, cementových a sádrových výrobků; 23.7 Řezání, tvarovaní a konečná úprava kamenů; 23.9 Výroba brusiv a ostatních nekovových minerálních výrobků j.n. K nejvýznamnějším skupinám, které vykazují za oddíl 23 dlouhodobě nejvyšší podíl na tržbách a nejvyšší zaměstnanost, patří skupiny: Výroba skla a skleněných výrobků a Výroba betonářského zboží. V důsledku přetrvávající hospodářské krize ve stavebnictví došlo i v roce 2012 u čtyřech rozhodujících skupin k poklesu podílu tržeb o 0,4 1,3 %. Tak tomu bylo například u skupin: CZ-NACE 23.6 Výroba betonových, cementových a sádrových výrobků (o 1,2 %), CZ-NACE 23.2 Výroba žáruvzdorných výrobků (o 0,8 %) a CZ-NACE 23.5 Výroba cementu, vápna a sádry (o 1,3 %). U zbývajících čtyř skupin se naopak, v důsledku nižší výchozí základny v roce 2011 a díky i exportu, podíl tržeb v roce 2012 navýšil o 0,1 2,8%, a to jmenovitě u skupin: CZ-NACE 23.1 Výroba skla a skleněných výrobků (o 2,8 %), CZ-NACE 23.3 Výroba stavebních výrobků (o 0,3 %), CZ-NACE 23.4 Výroba ostatních porcel. a keramic. výrobků (0,1 %) a CZ-NACE 23.7 Řezání a úprava kamenů (o 0,7 %) ,5 % ,8 % ,0 % ,6 % ,2 % ,1 % ,6 % ,2 % 23.1 Výroba skla a skleněných výrobků 23.2 Výroba žáruvzdorných výrobků 23.3 Výroba stavebních výrobků z jílovitých materiálů 23.4 Výroba ostatních porcelánových a keramických výrobků 23.5 Výroba cementu, vápna a sádry 23.6 Výroba betonových, cementových a sádrových výrobků 23.7 Řezání, tvarování a konečná úprava kamenů 23.9 Výroba brusiv a ostatních nekovových minerálních Pozn: údaje v běžných cenách Graf 12.1 Podíly skupin CZ-NACE 23 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce

132 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU U všech výrobkových skupin oddílu však dosažený podíl tržeb výrazně zaostává za obdobím stavebního a ekonomického boomu v letech 2007 a Výrobky oddílu CZ-NACE 23 jsou určeny pro domácí i zahraniční trhy. Hlavním vývozním artiklem zůstávají sklo, keramické a porcelánové zboží a vybraný sortiment výrobků betonové prefabrikace. Obory stavebnin strategického významu z hlediska fungování národního hospodářství, které disponují v ČR dobrou surovinovou základnou a moderními výrobními jednotkami: 23.3 Výroba stavebních výrobků z jílovitých materiálů; 23.4 Výroba ostatních porcelánových a keramických výrobků; 23.5 Výroba cementu, vápna a sádry; 23.6 Výroba betonových, sádrových, vápenných a cementových výrobků Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Tržby oddílu CZ-NACE 23 se podílely v roce 2012 na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu 3,5 %, což je stejná úroveň jako v roce 2011, ale oproti roku 2009 je to pokles zhruba o 0,8 % a o 1,2 % proti roku Počet zaměstnanců oddílu se podílel na celkovém počtu zaměstnanců zpracovatelského průmyslu 4,8 %, což je nepatrný nárůst (o 0,1 %) proti roku 2011, ale je to o 1,1 % méně proti roku Při hodnocení vývoje průmyslu výroby stavebních hmot za rok 2012 je potřeba mít na zřeteli jeho bezprostřední vazbu na sektor stavebnictví. Stavební výroba klesla v roce 2012 oproti roku 2011 o 6,5 %. Stavební úřady vydaly o 8,8 % stavebních povolení méně. Celková hodnota nově uzavřených stavebních zakázek v ČR meziročně poklesla o 18,4 % a bytová výstavba je rovněž v útlumu. Počty zahájených staveb bytů klesají již pátým rokem. Pokles ve stavebnictví je způsoben slabou poptávkou v důsledku opatrného přístupu soukromých investorů v kombinaci s omezenými možnostmi státního rozpočtu. Zatímco v roce 2008 tvořilo stavebnictví 12 % HDP, v současné době už je to jen kolem 7 %. Je to začarovaný kruh: stát nevypisoval a zatím nevypisuje soutěže na žádné velké zakázky a privátní investoři šetřili, šetří a méně stavějí. Díky tomu mají stavební firmy minimální výnosy a to se přímo odráží v příjmech do státní pokladny. Stále se snižují možnosti investovat do veřejně prospěšných staveb, stát už nemá prostředky ani na spolufinancování projektů z fondů Evropské unie. V důsledku toho také došlo v roce 2012 k ohrožení hlavních výrobních kapacit produkce technického a plochého skla, technické a sanitární keramiky, cementu, cihel, betonových prefabrikátů, tvárnic apod. Někteří výrobci byli nuceni i v roce 2012 pokračovat v restrukturalizaci výroby, v odstávkách ve výrobě zejména v zimních měsících, a ve snižování počtu zaměstnanců. Jednou z ohrožených skupin je i výroba plochého skla, která je ovlivňována řadou navazujících průmyslových oddílů, pro které dodává své výrobky, zejména pro stavebnictví a automobilový průmysl. Jako příklad můžeme uvést, že výroba vozidel měla výrazný vliv na zvýšení tržeb ve třídě CZ-NACE Tvarování a zpracování plochého skla, kde se tržby, po výrazném navýšení v roce 2011 u organizací s 50 a více zaměstnanci (o 25,0 % proti roku 2010), v roce 2012 opět zvýšily o 17,8 %. Umrtvení investic do infrastruktury a s tím spojené nižší výkony stavebnictví zejména v inženýrském a pozemním stavitelství nejvíce poznamenaly vedle výroby cementu a transportbetonu pak zejména výrobu cihlářského zboží Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Podle indexů cen výrobců, uvedených v tabulce 12.1, je zřejmé, že v roce 2012 se vývoj cen u všech rozhodujících výrobků (s vyjímkou u nekovových minerálních výrobků) pohyboval pod úrovní inflace (3,5 %). 132

133 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Dlouhodobě má na vývoj cen produkce vliv jak trend zdražování energií a lidské práce, tak především prohlubující hospodářská a finanční krize, kdy řada výrobců při nadvýrobě tlačí ceny svých výrobků dolů kvůli dosažení alespoň nějaké prodejnosti. Tabulka 12.1 Index cen průmyslových výrobců v letech Průměr od počátku roku Název Kód CZ-CPA Sklo a skleněné výrobky ,1 93,6 97,9 101,5 99,4 Žáruvzdorné výrobky ,3 102,9 97,7 101,2 102,1 Stavební výrobky z jílovitých mat ,0 87,6 89,6 100,0 103,1 Ostatní porcelánové a keramické výr ,5 104,1 98,1 100,7 x Cement, vápno a sádra ,9 102,4 94,4 94,5 98,0 Betonové, cementové a sádrové výr ,8 100,8 99,0 99,4 99,4 Řezaný, tvarovaný a upravený kámen ,0 96,7 100,6 98,5 97,0 Ostatní nekovové minerální výrobky ,7 96,9 98,7 102,4 107,8 Ostatní nekovové minerální výrobky ,4 98,0 97,3 99,6 100,2 Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = Základní produkční charakteristiky V rámci zpracovatelského průmyslu se oddíl CZ-NACE 23 podílel v roce 2012 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb (VV a S) 3,5 % (dosažená úroveň roku 2011), účetní přidané hodnotě 5,4 % (nárůst o 0,3 %) a na počtu zaměstnanců 4,8 % (pokles cca o 0,1 %). Na druhou stranu však produktivita práce a osobní náklady oddílu CZ-NACE 23 byly v roce 2012 na úrovni průměrné produktivity práce a osobních nákladů zpracovatelského průmyslu. Z pohledu statistických ukazatelů, jak je vykazují organizace s 20 a více zaměstnanci, došlo v oddílu CZ-NACE 23 v roce 2012 (proti roku 2011) k poklesu tržeb za vlastní výrobky a služby (VV a S) o 2,5 %, přičemž počet zaměstnanců zůstal zhruba na stejné úrovni. Průměrná mzda se v roce 2012 zvýšila o 1,9 % proti roku 2011 a byla tak o 6,3 % vyšší než průměrná mzda zpracovatelského průmyslu. Přestože dále uvedené statistické tabulky a grafy vývoje ekonomických ukazatelů v období naznačovaly, že v roce 2011 došlo už k částečnému zlepšení proti roku 2010, pak opět horší výsledky roku 2012 signalizují, že pokračující vliv finanční a ekonomické recese, především ve stavebnictví) je nutné brát vážně. Ve stavebním průmyslu, i přes veškerou snahu o restrukuralizaci, se stále nedaří dosáhnout úrovně let 2007 a 2008, kdy byly vykázány zatím nejlepší výsledky. V roce 2012 dosáhlo stavebnictví více jak 25% poklesu v tržbách, ale pokles byl zaznamenán rovněž v účetní přidané hodnotě a v počtu zaměstnanců. Na druhou stranu se nadále projevuje příznivý vývoj ve skupině CZ-NACE 23.1 Výroba skla a skleněných výrobků, kde provedená restrukuralizace, změna vlastnických vztahů a snížení počtu zaměstnaců, která proběhla v krizových letech , vede ke zlepšení ekonomických výsledků prakticky ve všech ukazatelích. Proti roku 2011 došlo v této skupině ke zvýšení tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb (VV a S) o 13,1 % a zvýšení počtu zaměstnanců o 7,4 %. V roce 2012 se také podařilo zvrátit negativní trend ve skupině CZ-NACE 23.4 Výroba ostatních porcelánových a keramických výrobků kde, proti roku 2011, došlo v roce 2012 ke zvýšení tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb (VV a S) o 12,3 % (nejlepší výsledek za poslední čtyři roky), účetní přidané hodnoty o 13,4 % a snížení počtu pracovníků o 1,9 %. Spotřeba stavebních hmot není však závislá jen na finančních objemech stavebních prací, ale především na věcné náplni prací, fyzických objemech staveb a použité technologii. Nejmarkantněji je tato závislost zřejmá u spotřeby cementu, která je takovým nepsaným barometrem o vývoji stavebnictví a investiční výstavby. Z nejnovějších údajů Svazu výrobců cementu ČR vyplývá, že pokles ve výrobě cementu se v roce 2012 nezastavil a že zatím významně zaostává za nejúspěšnějšími roky 2007 a Podle poznatků společnosti Českomoravský cement se potvrdilo, že v uplynulých dvou letech došlo k výraznému zastavení či odložení téměř všech projektů financovaných soukromými prostředky. Pokles výroby cementu byl způsoben nižší poptávkou po betonu a betonových produktech. Mezi největší výrobce cementu v Česku patří společnost Českomoravský cement z německé skupiny Heidelberg Cement, francouzský koncern Lafarge produkující cement v Čížkovicích u Lovosic, výrobu 133

134 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU cementu ve východočeských Prachovicích má švýcarský Holcim, v Hranicích na Moravě vyrábí firma z německé skupiny Dyckerhoff. Tabulka 12.2 Výroba cementu v ČR v letech 2005 až 2012 Rok Výroba v mil. tun , , , , , , , ,433 Pramen: Svaz výrobců cementu ČR Velký vliv na stavebnictví jako celek bude mít dostupnost financování, zvláště potom ochota finančních ústavů financovat projekty developerských společností. Infrastrukturní stavby budou přímo závislé na čerpání prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie. Tabulka 12.3 Počet podniků v rámci CZ-NACE 23 v letech V tabulce 12.3 Počet podniků v rámci CZ-NACE 23 jsou uvedeny všechny (nejen výrobní) společnosti a subjekty, které jako hlavní předmět podnikání uvádějí CZ-NACE 23. Pro získání lepšího přehledu o počtu výrobců stavebnin uvádíme v tabulce 12.4 počty rozhodujících podniků výroby stavebních hmot s 50 a více zaměstnanci v jednotlivých třídách oddílu CZ-NACE 23. Tabulka 12.4 Počet podniků výroby stavebních hmot podle oborů* NACE Podniky ostatní těžba a dobývání výroba žáruvzdorných výrobků výroba keramických obkladaček a dlaždic výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic výroba cementu výroba vápna a sádry výroba betonových výrobků pro stavební účely výroba betonu připraveného k lití výroba malt výroba vláknitých cementů řezání, tvarování a konečná úprava kamenů výroba ostatních nekovových minerálních výrobků j.n Celkem Pramen: ČSÚ; * za organizace s 50 a více zaměstnanci, 134

135 Tabulka 12.5 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech (tis. Kč) Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Nižší poptávka po výrobcích a krize donutila i některé velké výrobce radikálně omezovat výrobu a uzavírat úplně nebo jen načas (přes zimu) některé výrobní závody. Počet podniků v loňském roce poklesl celkem o 6 (především u těžby a dobývání, výroby zdících materiálů a u výroby betonových výrobků). Pro srovnání v roce 2009 bylo o 50 podniků více (evidováno celkem 182 podniků) mezir. index 106,1 98,1 79,3 96,8 102,9 102,0 Tabulka 12.6 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 111,2 90,7 79,8 94,9 101,7 103,0 Tabulka 12.7 Počet zaměstnaných osob v letech (osob) mezir. index 98,2 95,5 81,5 93,5 101,2 100,7 Jak ukazuje tabulka 12.7 Počet zaměstnaných osob, situace ve sklářském průmyslu (skupina CZ-NACE 23.1) se stabilizuje a v rámci rozšiřování výroby došlo i v roce 2012 k poměrně značnému nárůstu počtu zaměstnanců o 7,4 %. Naproti tomu u rozhodujích velkých podniků výroby stavebních hmot pokračoval trend dalšího snižování počtu zaměstnanců i v roce U devíti výrobních skupin byly zaznamenány nepatrné poklesy počtu zaměstnanců. Nárůsty byly zaznamenány jen u výroby malt (o 17,8%, resp. 272 zaměstnanců). Celkově ale počet zaměstnanců za průmyslovou výrobu stavebních hmot poklesl v loňském roce o 3,7 %, resp.o 852 osob (z na zaměstnanců). 135

136 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 12.8 Průměrné evidenční počty zaměstnanců výroby stavebních hmot podle oborů NACE Podniky Index 12/ ostatní těžba a dobývání , výroba žáruvzdorných výrobků , výroba keramických obkladaček a dlaždic x x x 2332 výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic , výroba cementu , výroba vápna a sádry , výroba betonových výrobků pro stavební účely , výroba betonu připraveného k lití , výroba malt , výroba vláknitých cementů , řezání, tvarování a konečná úprava kamenů , výroba ostatních nekovových minerálních výrobků j.n ,9 Celkem ,3 Pramen: ČSÚ (za organizace s 50 a více zaměstnanci); x pro malý počet respondentů v r nehodnocena 110 % Počet zaměstnaných osob % 115 Tržby za VV a S CZ-NACE 23 ZP Účetní přidaná hodnota 115 % CZ-NACE 23 ZP CZ-NACE 23 ZP Pozn: údaje v běžných cenách Objem tržeb v průmyslu výroby stavebních hmot za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2012 ve výši 60,9 mld. Kč byl proti předchozímu roku nižší o mil. Kč. Největší relativní i absolutní pokles v loňském roce zaznamenaly skupiny Výroba betonových výrobků (15,1 %, resp. o mil. Kč), Výroba cementu (12,6 %, resp. o 948 mil. Kč) a Výroba zdících materiálů (17 %, resp. o 501 mil. Kč). Objemy tržeb se zvýšily nepatrně jen u jedné skupiny, kterou je Výroba malt (o 5,7 %, resp. o 347 mil. Kč), a to zejména v důsledku probíhajícího zateplování stavebních objektů. Zatím proto nelze s určitostí tvrdit, že stavebnictví a průmysl stavebních hmot už dosáhly na dno a že mají krizi za sebou. Nárůst byl v roce 2012 zaznamenán u rozhodující třídy oddílu. Na uvedeném nárůstu ve výrobě malt se projevilo ve větším počtu prováděné zateplování budov v rámci programu Zelená úsporám. U ostatních tříd oddílu byly zaznamenány poklesy. V důsledku pokračujícího snižování počtu zaměstnanců dosáhla průměrná mzda v roce 2012 v průmyslu výroby stavebních hmot výše Kč a byla oproti roku 2011 o 1,7 % vyšší. Nižší než průměrná mzda zaměstnanců byla dosažena u 3 skupin oddílu. Naopak v průmyslu výroby skla CZ-NACE 23.1 došlo, díky 136 Graf 12.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech

137 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků zlepšující se situaci, ke zvýšení mezd v průměru o 1,8 % na úroveň Kč, což je o 1,1 % více než je průměrná mzda zpracovatelského průmyslu v roce 2012 (u výrobních organizací s více jak 50 zaměstnanci). Tabulka 12.9 Objem tržeb a podíl jednotlivých tříd na celkové produkci za leden - prosinec 2012 Podíl na Tržby v b.c. (v mil.kč) celkové NACE Obor produkci % 0800 ostatní těžba a dobývání 18, , výroba žáruvzdorných výrobků 7, , výroba keramických obkladaček a dlaždic x x x x 2332 výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic 4, , výroba cementu 10, , výroba vápna a sádry 4, , výroba betonových výrobků pro stavební účely 15, , výroba betonu připraveného k lití 12, , výroba malt 10, , výroba vláknocementových výrobků 2, , řezání, tvarování a konečná úprava kamenů 3, , výroba ostatních nekovových minerálních výrobků j.n. 12, ,4 Celkem ,0 Pramen: ČSÚ; za organizace s 50 a více zaměstnanci, x pro nedostatečný počet respondentů údaje neuváděny Tabulka Osobní náklady v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 104,5 104,3 84,5 96,0 103,0 101, Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Tabulka Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech (Kč/zam.) mezir. index 113,2 95,0 98,0 101,5 100,5 102,2 Produktivitu práce z účetní přidané hodnoty na zaměstnance výrazně ovlivňují tržby za prodej VV a S, snižování počtu pracovníků, výkonová spotřeba (zejména náklady na energii), změna vnitropodnikových zásob a nákup služeb. Ke snížení produktivity práce z přidané hodnoty proti roku 2011 došlo jen u skupin 137

138 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU CZ-NACE 23.2 (o 6,3 %), u CZ-NACE 23.3 (o 2,9 %), u CZ-NACE 23.5 (o 8,9 %) a u CZ-NACE 23.6 (o 3,5 %). Tabulka Hrubý operační přebytek v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 116,5 80,9 75,5 93,8 100,3 104,4 120 % 115 Produktivita práce z ÚPH 120 % 108 Hrubý operační přebytek CZ-NACE 23 ZP CZ-NACE 23 ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 12.3 Vybrané ukazatele konkurenceschopnosti tis. Kč/zam ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 12.4 Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty až do skupinové struktury v letech 2011/

139 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Výkonová spotřeba Tabulka Výkonová spotřeba v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 105,2 101,7 77,0 99,6 103,8 102,2 Vývoj výkonové spotřeby v období 2006 až 2012 dokumentuje tabulka V roce 2012 se výkonová spotřeba zvýšila o 2,2 %. Tento růst byl ovlivněn růstem nákladů vynaložených na spotřebované materiály - hlavně energie, ale i růstem tržeb. Naopak zavádění nových technologií, méně náročných na spotřebu materiálu, energií a jiných médií, působí na snižování výkonové spotřeby. Největší podíl ve skladbě nákladů na výkonovou spotřebu tvoří náklady na energie, materiálové náklady a náklady na služby. Nejnáročnější ve skladbě nákladů, hlavně na energii, jsou skupiny CZ-NACE 23.1 Výroba skla a skleněných výrobků a CZ-NACE Výroba betonových, cementových a sádrových výrobků. Svůj podíl na zvyšování výkonové spotřeby má také snižování objemu jednotlivých zakázek a značná druhová obměna Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Produkce CZ-CPA 23 je prakticky ve všech svých skupinách proexportně orientovaná. Jak ukazuje tabulka došlo v roce 2012, proti roku 2011, k navýšení vývozu výrobků CZ-CPA 23 o celkem 4,0 % a dovozu o celkem 6,5 %. Zároveň došlo ke snížení celkového kladného salda zahraničního obchodu o 0,8 %. Na zahraničním obchodu zpracovatelského průmyslu v roce 2012 byl podíl CZ-CPA 23 2,07 % (i přes zvýšený objem vývozu se jedná o pokles o cca 0,05 % proti roku 2011) na celkovém vývozu a na celkovém dovozu 1,65 % (cca 0,07 % více než v roce 2011). Na celkově kladném saldu zahraničního obchodu zpracovatelského průmyslu se produkty CZ-CPA 23 podílely 4,22 % ( pokles o 1,85 % proti roku 2011 ). Z pohledu výrobkové struktury, konkrétně sklářských, domácenských keramických a sanitárních výrobků, je nutno konstatovat, že se daří udržovat vzestupný trend exportu na kterém má hlavní podíl zvyšující se produkce a nové investice řady významných výrobců sklářských a keramických výrobků. Návrat ke stabilitě výroby přináší také zvyšující se počet zakázek, ale zároveň se zde projevuje vysoká konkurence zvláště z Číny. Celkový vývoz uvedených skupin výrobků (CZ-CPA 23.1 a 23.4) v roce 2012 byl cca 38,5 mld. Kč. Meziročně tak vzrostl o 1,8 %. Celkový dovoz výrobků sklářského a keramického průmyslu v roce 2012 meziročně poklesl o 0,4 %. Také v roce 2012 se, díky zvýšení celkového obratu zahraničního obchodu s komoditami zařazenými pod kód 23, výsledky celkového obratu zahraničního obchodu s výrobky CZ-CPA 23.1 a CZ-CPA 23.4, podílely na celkovém saldu zahraničního obchodu 99,8 % (zvýšení o 13,0 % proti roku 2011). Menší poptávku po stavebninách na domácím trhu se výrobci stavebnin snažily kompenzovat také v loňském roce jejich exportem (především do Německa, Polska, Rakouska a Slovenska). Vývoz stavebnin do zahraničí byl nižší v roce 2012 oproti roku 2011 o 5,7 %, resp. o mil. Kč. Největší pokles vývozu zaznamenaly třídy výrobků: výroba cementů, výroba vápna a sádry a výroba betonových výrobků. Naproti tomu největší nárůst vývozu zaznamenala výroba malt. 139

140 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 23 v b.c. v letech Vývoz celkem (mil. Kč) CZ-CPA , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,2 502, , , , , , , , , , ,6 mezir. index 105,6 104,9 104,0 Dovoz celkem (mil.kč) CZ-CPA , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,6 774, , , , , , , , , , ,7 mezir. index 112,2 111,2 106,5 4 Saldo (mil. Kč) CZ-CPA , , , , ,0 742,3 427,5 314, ,0 153,2 199,9 42, , , , , ,8-722,2-355,2-596, , , , , ,4-272,6-647, , ,4-129,4-696,2-515, , , , ,9 Pramen: ČSÚ; údaje k Tab Tržby z přímého vývozů stavebnin v b.c. (mil. Kč) NACE Podniky Index 12/ ostatní těžba a dobývání , výroba žáruvzdorných výrobků , výroba keramických obkladaček a dlaždic x x x 2332 výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic , výroba cementů , výroba vápna a sádry , výroba betonových výrobků pro stavební účely , výroba betonu připraveného k lití , výroba malt , výroba vláknitých cementů , řezání, tvarování a konečná úprava kamenů , výroba ostatních nekovových minerálních výrobků j.n ,9 Celkem ,3 Pramen: ČSÚ ; za organizace s 50 a více zaměstnanci, x pro malý počet respondentů v r nehodnoceno 140

141 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Tradičně patří mezi naše nejvýznamnější obchodní partnery v rámci CZ-CPA 23 země EU-27 a mezi nimi pak Německo. Celkový obrat se SRN v roce 2012 dosáhl 23,8 mld. Kč, což bylo o 0,5 mld. více než v roce Zároveň bylo dosaženo aktivního obchodního salda ve výši 5,4 mld., což bylo o 22,7 % více než v roce Druhým největším obchodním partnerem je Slovensko, se kterým činil v roce 2012 celkový obrat 12,0 mld. Kč (nárůst proti roku 2011 o 21,2 %), po značně dlouhé době však převýšil dovoz nad vývozem (záporné obchodní saldo ve výši 0,8 mld. Kč). Mezi významné obchodní partnery se dále řadí Polsko, se kterým dosáhl v roce 2012 celkový obrat 9,6 mld. Kč (meziroční pokles o 0,2 mld. Kč). Také zde bylo dosaženo záporného obchodního salda ve výši 0,2 mld. Kč. Stejně jako v roce 2011 mezi obchodní partnery resp. odběratele mimo trh EU-27 patří Spojené Arabské Emiráty a mezi největší dodavatele Čína, ze které byly dovezeny do ČR výrobky CZ-CPA 23 v celkové hodnotě 2,6 mld. Kč, tedy o 0,1 mld. Kč méně než v roce Vývozní teritoria v roce 2012 Rakousko Polsko 5 % 8 % Slovensko 9 % Arabské Emiráty Itálie 4 % 4 % Rusko 4 % Francie 4 % Německo 25 % Ostatní 36 % Dovozní teritoria v roce 2012 Polsko 12 % Slovensko 16 % Čína 7 % Belgie 6 % Itálie 6 % Rakousko 5 % Francie 3 % Ostatní 22 % Německo 23 % Pramen: ČSÚ údaje k Graf 12.5 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce CZ-CPA Shrnutí a perspektivy oddílu Oddíl CZ-NACE 23 neprodukuje nebezpečné odpady, které by bylo nutno dále zpracovávat ve speciálních výrobních zařízeních. Většina odpadů je určena k dalšímu zpracování, a to jak ve sklářském a keramickém průmyslu (střepy), tak i v průmyslu stavebních hmot (cihly, kamenina, beton apod.). Ve snaze o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek bylo v roce 2006 vydáno nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006, nazývaného nařízením REACH. Realizací uvedeného nařízení by mělo být do roku 2020 dosaženo stavu, že v Evropské unii budou vyráběny a používány pouze chemické látky se známými vlastnostmi, a to způsobem, jehož bezpečnost bude prověřena. Toto nařízení sice představuje dosti vysoké vícenáklady na ochranu životního prostředí, ale zásadně konkurenceschopnost oddílu neovlivní. 141

142 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Finanční prostředky vynaložené v roce 2011 na výzkum a vývoj v oddílu představovaly částku 403 mil. Kč (o 12 mil. Kč více než v roce 2010), tedy 1,47 % celkové částky vynaložené na výzkum a vývoj v celém zpracovatelském průmyslu. Z podnikatelských zdrojů bylo investováno celkem 335 mil. Kč, tj. 83,1 %. Podniky se zahraniční účastí se na celkové výši investic do výzkumu a vědy podílely 9,18 % (což představuje navýšení o 8,5 % proti roku 2010). Z veřejných prostředků bylo investováno celkem 31 mil. Kč což předstvuje 7,7 % celkových nákladů na vědu a výzkum. Dosažené hospodářské výsledky u výrobců stavebnin nejsou dobré. Výrobci stavebních materiálů v ČR musí reagovat nejen na zpomalení ekonomického růstu, ale zároveň reagovat i na další rizika. Mezi ně patří zvyšující se cena lidské práce, vysoká energetická náročnost, často absence silné značky a slabá vyjednávací pozice vůči odběratelům, když propad stavebnictví zatím stále pokračuje. Zásoba dosud neprovedených stavebních prací na přelomu loňského a letošního roku meziročně klesla o 12 %. K tomu je třeba připočíst značný úbytek rozpracovaných staveb z předchozích období, a tak se s dalším poklesem stavební produkce bude zvětšovat počet stavbařů bez práce. Stavební firmy se budou muset kvůli utlumení nové výstavby také více zaměřovat na provádění rekonstrukcí, oprav, modernizací a údržby. Tyto komplikovanější, pracnější činnosti se dnes na výkonu stavebnictví podílí přibližně 15 %, v příštích letech by to však mělo být až 35 %, tak jak je tomu ve vyspělých zemích EU. Úpadek stavebnictví má velmi nepříznivé důsledky pro ekonomiku státu. Oživení investic by prokazatelně mělo bezprostřední vliv na příjmovou stránku státního rozpočtu. Také ve sklářském a keramickém průmyslu přetrvávaly v roce 2012 některé problémy z předchozího období. Projevuje se to hlavně ve výrobě plochého skla, kde je vysoká závislost na situaci odběratelských společností, hlavně stavebního a automobilového průmyslu. Na druhou stranu můžeme říci, že se situace zlepšuje. Tomu nasvědčuje skutečnost, že, zvláště ve skupinách domácenského a užitkového skla, došlo v roce 2012 k rozšíření další výroby v některých provozech a byl plánován vznik nových výrobních společností. Nicméně stále platí, že tyto skupiny zpracovatelského průmyslu jsou hospodářským vývojem a zvyšující se zahraniční konkurencí velmi ohroženy a nejen tím, že jsou proexportně orientovány. Pro svoji vysokou energetickou náročnost jsou do budoucna ohroženy zejména stále se zvyšujícími cenami energií. Pro zvýšení konkurenceschopnosti musí proto výrobní společnosti hledat cesty, jak se orientovat na produkci s vysokou přidanou hodnotou, zaměřit se na kvalitní výrobky, jak posílit inovace ve výrobě a jak zlepšovat manažerské a obchodní strategie. Sklářský průmysl je poměrně vyspělým oddílem zpracovatelského průmyslu, jehož úsilí v oblasti technologií by se mělo zaměřit na následující: Vývoj procesů tavení, zušlechťování a tvarování skla s vyšší výtěžností a nižšími náklady na energii a dalšími výrobními náklady, kampaně za prodloužení životnosti pece; Rozvoj energeticky účinnějších výrobních procesů a technologií k dosažení významných energetických úspor; Snížení emisí a odpadů ve sklářském průmyslu prostřednictvím racionálnějšího, čistšího zpracování. Větší využívání přírodních zdrojů a snížení množství tuhého odpadu. Větší recyklace v rámci oddílu; Širší využívání skla na stávajících trzích a podpora výzkumu za účelem vytvoření zcela nových a inovativních způsobů využití skla prostřednictvím zkoumání zaměřeného na nové složení skla, pomocí lepšího pochopení vlastností a interakcí skla, úpravy a zlepšování základních procesů výroby skla. Směřování českého sklářského průmyslu bude značně záviset na ochotě vlastníků sklářských firem investovat do výroby, nových technologií, vzdělání zaměstnanců a výzkumu a jak se ukazuje také na možnostech propojení prvotního výzkumu s výrobní praxí. Ukazuje se také, že úspěšný bude prodej profesionálních výrobků, jejich kvalita a zaměření se na tvorbu vlastních značkových kolekcí a na speciální zakázky. V neposlední řadě pak bude záviset na propagaci výroby skla a keramiky mezi mladými lidmi a tím jejich ochotě zvolit si tyto obory jako své budoucí povolání. 142

143 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství 13. CZ-NACE 24 - VÝROBA ZÁKLADNÍCH KOVŮ, HUTNÍ ZPRACOVÁNÍ KOVŮ; SLÉVÁRENSTVÍ 13.1 Charakteristika oddílu Hutnictví patří mezi základní průmyslové oddíly, neboť výroba kovů je prvním důležitým předcházejícím krokem v řetězci přidané hodnoty mnoha odvětví vyrábějících investiční a spotřební zboží (strojírenství, automobilový průmysl, stavba lodí, letecký a kosmický průmysl, stavebnictví). Současně se jedná o oddíl s mimořádnou fondovou náročností, vyžadující alokaci velkého objemu finančních prostředků. Obor vyžaduje rozsáhlé investice do technologií, vybavení a environmentálního zajištění hutnických procesů, které mají velmi dlouhou dobu užití (obecně nejméně let), proto investiční rozhodnutí potřebují podpůrný a předvídatelný regulační rámec. Hutní výroba v České republice je závislá na dovozech vstupních surovin. Hutnictví a zpracování kovů patří rovněž k největším spotřebitelům energie v rámci zpracovatelského průmyslu. Hlavními spotřebiteli oceli jsou kovodělný průmysl a výroba konstrukcí, dále strojírenský průmysl, vč. výroby dopravních prostředků a stavebnictví, které je však dlouhodobě v útlumu. Podíly jednotlivých skupin na tržbách oddílu jsou dlouhodobě vyrovnané a jsou uvedeny na grafu ,6 % ,4 % 24,5 13,0 % ,4 % ,5 % 24.1 Výroba surového železa, oceli a feroslitin, plochých výrobků 24.2 Výroba ocelových trub, trubek, dutých profilů 24.3 Výroba ostatních výrobků získaných jednostupňovým zpracováním oceli 24.4 Výroba a hutní zpracování drahých a neželezných kovů 24.5 Slévárenství Pozn: údaje v běžných cenách Graf Podíly skupin CZ-NACE 24 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2012 Z hlediska CZ-NACE 24 je hutní výroba tvořena těmito skupinami: 24.1 Výroba železa, oceli, feroslitin a plochých výrobků, tváření výrobků za tepla; 24.2 Výroba litinových a ocelových trub a trubek; 24.3 Jiné hutní zpracování železa a oceli; 24.4 Výroba a hutní zpracování neželezných kovů; 24.5 Odlévání kovů - slévárenství. Společnosti ve skupinách hutnictví železa CZ-NACE 24.1 a 24.2 jsou zaměřeny převážně na základní hutní produkci. Výroba v ČR zůstává dlouhodobě koncentrována do zejména dvou dominantních společností - ArcelorMittal Ostrava a.s., Třinecké železárny, a.s. Částečně k nim patří i EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s., který se ale v poslední době potýká se značnými odbytovými problémy. Ve skupině hutnictví neželezných kovů CZ-NACE 24.4 je základním nosným programem výroba polotovarů a hotových výrobků z mědi, hliníku, olova, zinku, niklu, drahých kovů a jejich slitin. Převážná část hutních výrobků jsou polotovary a výrobky určené pro výrobní spotřebu. Finální produkci tvoří zejména Al 143

144 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU fólie, lakované a profilované Al plechy, Cu plechy, svařovací špičky, pájky, olověné a zinkové tyče a trubky apod. Hutnictví neželezných kovů je z pohledu technologických i výrobkových parametrů diverzifikovanější. Výrobní program obstarává v ČR z 90 % jen několik kovohutnických společností, pro které je základní surovinou dovezený primární kov, různé druhy předslitin a v neposlední řadě odpady neželezných kovů. Vzhledem k materiálové a sortimentní různorodosti zaměření odvětví neželezných kovů je obtížné přijímat závěry a formulovat komentáře. Slévárenská skupina CZ-NACE 24.5 zahrnuje výrobu odlitků z šedé litiny (LLG), ocelolitiny, tvárné litiny (LKG), temperované litiny a slitin z neželezných kovů. Jen malá část jejich výrobků má finální charakter. Výroba je materiálově i energeticky náročná, s nepříznivým vlivem na životní prostředí, a náročná na investiční prostředky. Je diverzifikovaná do velkého počtu subjektů. Vzhledem ke skutečnosti, že resortní statistické zjišťování v oboru slévárenství bylo zrušeno, nemáme dnes aktuální ucelené informace o dané výrobní skupině Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Produkce ocelářských výrobků z pohledu minulých let meziročně rostla až do konce 3. čtvrtletí 2008, kdy se v ČR projevily důsledky světové finanční a odbytové krize. V průběhu roku 2009 se produkce ocelářských výrobků meziročně snížila v rozmezí 27 až 35 % a recese ocelářské výroby dosáhla svého dna. V roce 2010 se objem výroby meziročně zvýšil v jednotlivých sortimentech o 13 až 24 %. Růstový trend pokračoval i v průběhu roku 2011, ale s mnohem vyšší meziroční dynamikou v 1. pololetí 2011, zatímco ve 2. pololetí dochází ke snížení objemů produkce, a to v důsledku ochlazení poptávky po oceli, vyvolané finančními problémy v některých zemích Eurozóny, a tím snížením dynamiky ekonomického růstu ve většině zemí EU. Vývoj produkce ocelářských výrobků v roce 2012 ovlivnily zrealizované objemy tuzemského a zahraničního odbytu. Výraznější snížení poptávky po oceli, a tím i odbytu ve 2. pololetí 2012 dále prohloubilo negativně nepříznivé výsledky docílené za 1. pololetí 2012 a tím i celého roku Výsledný meziroční pokles objemu finální hutní produkce o 5,3 % byl ovlivněn na jedné straně nárůstem objemu vývozu o 1,9 %, který však jen částečně eliminoval snížený objem dodávek na tuzemský trh od tuzemských výrobců o 6,2 %. Nepříznivé výsledky roku 2012 negativně ovlivnily i porovnání s rokem 2007, tj. před počátkem odbytové krize, kdy objem tuzemské finální produkce roku 2012 je stále o 24,6 % nižší, v důsledku nižšího tuzemského odbytu o 30,6 % a zahraničního odbytu o 8,8 %. Pozitivnější výsledky byly dosaženy v celkové zjevné spotřebě, kde je objem zjevné spotřeby ocelářských výrobků roku 2012 jen o 11,8 % nižší než v roce 2007, a to v důsledku vyšší dynamiky růstu objemu dovozu na tuzemský trh. Dominantní postavení mezi odběrateli ocelářských výrobků si stále udržuje oddíl kovodělné výroby (CZ- NACE 25) a jeho podíl postupně roste. Dalším odběratelským oddílem v pořadí je automobilový a dopravní průmysl (CZ-NACE 29-30), jehož podíl v průběhu sledovaného období taktéž vzrůstá, a dále strojírenství (CZ-NACE 28), kde jeho podíl na celkovém objemu zjevné spotřeby mírně roste; částečně také stavebnictví (CZ-NACE 41-43). Celkově tyto odběratelské oddíly zaujímají v roce 2012 cca 84 % celkové zjevné spotřeby a jejich celkový podíl postupně roste Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Celosvětová ekonomická krize v letech znamenala citelný pokles poptávky po oceli a její cena klesla pod dlouhodobě udržitelnou úroveň. To vedlo k výraznému omezení produkce a některé provozy musely být uzavřeny. Ani v roce 2010 a 2011, nedosahovaly úrovně výrobních marží zdaleka předkrizových úrovní. S druhou polovinou roku 2011 přišlo rychlé ochlazení poptávky po oceli (zvláště ze strany stavebního průmyslu), které bylo doprovázeno snížením ceny oceli s opětovným tlakem na výrobní marže ocelářů. To, že došlo k nejvyššímu snížení poptávky i ceny oceli v Evropě, mělo své příčiny v probíhající dluhové 144

145 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství krizi a v obavách o její další zhoršení. V prvé polovině roku 2012 došlo k určité stabilizaci a meziročnímu růstu, který byl od druhé poloviny opět vystřídán poklesem. S tím souviselo opětovné zastavování výroby, redukce kapacit apod. V roce 2011 vzrostly ceny ve skupinách ocelářské výroby CZ-NACE 24.1 až 24.3 o více než 13%. Růst cen byl v tomto období vyvolán nejen postupným růstem poptávky, ale i růstem cen energií a materiálů. V porovnání s tím v roce 2012 meziročně klesly světové ceny železné rudy v průměru o 24,4 %, ceny energetického uhlí se snížily o 21 %, ceny koksovatelného uhlí vzrostly o 3,6 %, ceny zemního plynu se zvýšily o dalších 13 % a ceny šrotu se po výrazném růstu v roce 2011 (27,4 %) snížily o 9 %. Ceny elektrické energie se mírně snížily (-2,5 %). V roce 2012 se ceny průmyslových výrobců v ČR celkem zvýšily meziročně o 2,1 %. Ve stejném období poklesly ceny v rámci oddílu CZ-NACE 24 meziročně o 2,2 %. Ceny ve skupinách ocelářské výroby CZ- NACE 24.1 až 24.3 meziročně klesly v průměru o stejné procento (produkce rozhodující skupiny CZ-NACE 24.1 Surové železo, ocel, feroslitiny se snížila meziročně o 2,7 %). Mírný pokles cen v tomto období tak korigoval předchozí růst v roce Tlak na růst cen nebyl vyvolán ani růstem cen vstupních surovin. Ceny ocelářských výrobků tak klesaly od počátku roku, tendence k růstu se rýsuje až na počátek roku Pohyb indexu cen tohoto oddílu je zřejmý z následující tabulky Tabulka 13.1 Index cen průmyslových výrobců v letech Průměr od počátku roku Název Kód CZ-CPA Surové železo, ocel a feroslitiny ,8 76,7 107,1 118,3 97,3 Ocelové trouby, trubky, duté profily ,9 92,2 99,1 109,5 98,0 Ostatní výrobky získané zprac.oceli ,6 89,8 99,1 106,3 97,8 Drahé a jiné neželezné kovy ,7 83,7 113,7 113,8 97,0 Odlévání kovů a práce s tím souvis ,6 99,9 97,1 104,3 102,5 Základní kovy ,7 83,2 104,2 113,7 97,8 Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = Základní produkční charakteristiky Tuzemský trh je v porovnání se sousedními trhy EU poměrně malý, takže každá změna na trzích EU se následně projeví na našem tuzemském trhu. Obecně platí ze zkušeností posledních let, že oživení trhu (zvýšení poptávky) vyvolá zvýšené dodávky, které končí nárůstem zásob a následným tlakem na snižování cen ocelářských výrobků. Vzhledem k tomu, že náš zpracovatelský průmysl je značně proexportně orientován vedla odbytová krize ve světě i k výraznému snížení poptávky po ocelářských výrobcích od 2. pololetí V průběhu 1. pololetí 2009 sice došlo k určitému oživení poptávky, ale zrealizované objemy dodávek byly podstatně nižší než v období před krizi, ale další snížení poptávky nastalo koncem roku Nárůst poptávky a tím i růst objemu tuzemského trhu ocelářských výrobků nastal až v průběhu 1. pololetí 2010, ale ve 2. pololetí opět dochází k poklesu objemu poptávky a tuzemského trhu. Výraznější růst poptávky po oceli nastal v průběhu 1. pololetí 2011, kdy se objem tuzemského trhu meziročně zvýšil o 14 %. V důsledku dalšího zintenzivnění dluhové krize v řadě zemí Evropy se postupně snižovala v průběhu 2. pololetí 2011 poptávka po ocelářských výrobcích. Přesto celkový objem poptávky tuzemského trhu byl za rok 2011 meziročně o 3,1 % vyšší. Tabulka 13.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 24 v letech

146 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 13.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 104,9 100,5 60,2 126,3 114,8 91,2 Tabulka 13.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 117,0 80,4 45,2 121,1 127,8 95,2 V průběhu 1. čtvrtletí 2012 dochází k opětovnému růstu objemu poptávky v rámci tuzemského trhu, ovšem záhy dochází k dalšímu snižování poptávky v důsledku dalšího prohlubování dluhové krize zemí Eurozóny. Celkově se objem tuzemského trhu v průběhu 1. pololetí 2012 meziročně snížil o 8,2 %. Koncem 3. čtvrtletí sice dochází k růstu objemu tuzemského trhu, ale následuje další pokles až do konce roku Objem tuzemského trhu za 2. pololetí 2012 byl sice meziročně o 0,3 % vyšší, ale v porovnání s objemem 1. pololetí 2012 byl o 7,4 % nižší. Celkově se objem tuzemského trhu ocelářských výrobků v průběhu roku 2012 meziročně snížil o 4,3 %. Výraznější meziroční snížení výroby surové oceli bylo ovlivněno zastavením výroby surové oceli v Evraz Vítkovice Steel ve 2. pololetí 2012, což ovlivnilo i snížení výroby surového železa v ArcelorMittal Ostrava. Na snížení výroby válcovaného materiálu mělo vliv výrazné snížení produkce plochých výrobků (meziroční pokles o 24 %). Prostudováním níže uvedených tabulek lze získat solidní přehled o počtu podniků, tržbách, účetní přidané hodnotě, počtech pracovníků a osobních nákladech za období od roku 2006 až 2012, v členění dle jednotlivých skupin oddílu. Tabulka 13.5 Počet zaměstnaných osob v letech (osob) mezir. index 100,8 97,3 83,4 95,7 104,3 97,8 Porovnáním meziročních indexů zjišťujeme významný pokles u tržeb z vlastních výrobků; výrazný je i propad účetní přidané hodnoty. Počátkem roku 2012 sice vzrostla jak zjevná, tak reálná spotřeba vlivem doplňování zásob ocelářských výrobků v jednotlivých odběratelských oddílech ZP, ale realizovanými vládními úspornými investičními opatřeními, došlo k postupnému snižování celkového objemu jak zjevné, tak reálné spotřeby. Celkově se zjevná spotřeba meziročně snížila o 4,5 % a reálná spotřeba o 4,4 %. V dalším období se předpokládá, že dynamika růstu zjevné spotřeby bude vyšší než reálné, ale úroveň dynamiky růstu bude nižší, než v období 2010 a

147 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství 105 % 100 Počet zaměstnaných osob 120 % 108 Tržby za VV a S CZ-NACE 24 ZP CZ-NACE 24 ZP 140 % 120 Účetní přidaná hodnota CZ-NACE 24 ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 2.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech Tabulka 13.6 Osobní náklady v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 103,5 104,2 83,5 97,5 110,1 101, Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Sledujeme-li časovou řadu tempa růstu produktivity práce od roku 2006, nacházíme maximum v roce Pokles výroby a tržeb nastal v roce následném. Křivky ukazatelů v dalším období stagnují. Ještě v 1. pololetí roku 2008 výše naznačený trend pokračoval a tempo růstu produktivity i průměrných výdělků dále klesalo, stále si však zachovávalo růstový trend. Zlom nastává od 2. pololetí roku 2008 a zejména v průběhu roku 2009, kdy ze známých důvodů (pokles výroby a tržeb) klesá tempo růstu produktivity pod úroveň tempa růstu mezd. Oživení výroby a růst tržeb při výrazných úsporách v oblasti zaměstnanosti opět v od 1. pololetí 2010 vrací tempo růstu produktivity práce do potřebných relací. V roce 2011 lze v meziročním srovnání stále ještě hovořit o růstu dynamiky výroby a zakázek. Nicméně 3. čtvrtletí a 4. čtvrtletí roku přispělo k hodnocení celého období spíše negativně (graf 13.3). Klesla rentabilita a míra zisku, prodloužila se obrátka zásob, což signalizuje i problémy se zakázkovou náplní. Úroveň předkrizové výroby a zejména tržeb dosažena prozatím nebyla a nelze to předpokládat ani v nastávajícím období. Pokles tržeb a zakázek, který akceleroval zejména v prvé polovině roku 2009 a znovu se objevuje v závěru roku 2012, měl a má svůj dopad v oblasti produktivity práce a vyžádal si v minulých letech postupně i odpovídající redukci v oblasti zaměstnanosti. V roce 2010 klesl průměrný evidenční počet pracovníků (bez agenturních pracovníků) meziročně o 6,5 %, v roce 2011 došlo ke snížení o 5 % a v roce 2012 o dalších 147

148 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 7,3 %. Snížení zaměstnanosti bylo fakticky vyšší, neboť v uplynulých letech (zejména v roce 2011) došlo k výraznému snížení zaměstnávání agenturních pracovníků. Obdobně jako v roce 2011 se i v loňském roce 2012 meziroční snížení počtu pracovníků částečně promítlo do růstu průměrných výdělků. Výsledkem byl meziroční růst průměrných výdělků o 2,8 %. Stejně jako v případě růstu průměrné mzdy v ČR celkem (+2,7 %) však tento růst znamenal vzhledem k výši inflace (+3,3 %) pokles reálných výdělků. Tabulka 12.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech (tis. Kč/zam.) mezir. index 116,1 82,6 54,2 126,5 122,5 97,4 Tabulka 13.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 127,1 65,9 8,2 354,1 175,9 84,7 140 % 120 Produktivita práce z ÚPH 160 % 120 Hrubý operační přebytek CZ-NACE 24 ZP CZ-NACE 24 ZP Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok vlastní odhad MPO Pozn: údaje v běžných cenách Graf 13.3 Vybrané ukazatele konkurenceschopnosti

149 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství tis. Kč/zam ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 13.4 Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty až do skupinové struktury v letech 2011/ Výkonová spotřeba Tabulka 13.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech (tis. Kč) mezir. index 103,6 107,1 60,3 134,1 111,6 90, Zahraniční obchod Údaje o vývozech a dovozech pochází z celních statistik ČSÚ, a to jak v hmotnostním, tak hodnotovém vyjádření. Pod pojmem vývoz a dovoz jsou uvažovány veškeré dodávky mezi ČR a zahraničím (tj. jak ze zeměmi EU, tak s třetími zeměmi). Hodnotové vyjádření udává tzv. celní hodnotu. Tímto se rozumí cena obchodní parity (fakturovaná cena vývozcem, resp. dodavatelem), která vychází z ceny sjednané v kupní smlouvě a odpovídá dohodnutým předacím a platebním podmínkám. V této položce nejsou zásadně zahrnuty jakákoliv cla či daně. Proto celní hodnotu vztaženou na hmotnostní jednotku (Kč/t) nelze označit jako skutečnou cenu. Tato hodnota je vždy menší než skutečná cena, neboť v ní nejsou obsaženy cla, DPH, marže a případně jiné dodatečné náklady Vývoj zahraničního obchodu Objemy zrealizované produkce ocelářských výrobků jsou velice úzce spjaté s objemem tuzemské a zahraniční poptávky. Produkce dané společnosti je totiž výsledkem odbytových možností, konkurenceschopnosti výrobků na straně výstupů a dostatečným provozním kapitálem a zdroji surovin na straně vstupů. Je tedy důležité znát přehled o vývoji objemů vývozu a dovozu ocelářských výrobků (tabulka 13.10). 149

150 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 24 v b.c. v letech Vývoz celkem (mil. Kč) CZ-CPA , , , , , , , , , , , , , , , , ,0 955,2 972,0 881, , , , ,6 mezir. index 127,2 122,7 105,5 Dovoz celkem (mil. Kč) CZ-CPA , , , , , , , , , , , , , , , , ,3 616,9 684,2 764, , , , ,5 mezir. index 136,5 116,3 100,2 Saldo (mil. Kč) CZ-CPA , , , , , , , , , , , , , , , , ,7 338,3 287,8 117, , , , ,9 Pramen: ČSÚ; údaje k Objem vývozu se v roce 2012 meziročně zvýšil o 1,9 % a na nárůstu vývozu se podílely všechny sortimentní skupiny ocelářských výrobků, s výjimkou plochých výrobků za tepla válcovaných, ingotů a polotovarů. Nejvýrazněji se na tomto celkovém zvýšení objemu vývozu podílel vývoz dlouhých výrobků, taženého drátu a ocelových trubek. V porovnání s rokem 2007, tj. před počátkem odbytové krize, je však celkový objem vývozu stále o 8,8 % nižší, na čemž se podílí nižší objemy vývozu především plochých výrobků za tepla válcovaných (ZTV), polotovarů a ocelových trubek, zatímco objemy vývozu ostatních ocelářských výrobků již překročily úroveň vývozu roku Objem dovozu se v roce 2012 meziročně zvýšil o 3 %. Nejvýrazněji se na tomto celkovém zvýšení objemu dovozu podílel dovoz plochých výrobků ZTV, dlouhých výrobků a polotovarů. Na druhé straně ke snížení objemu dovozu došlo především u ocelových trubek, plochých výrobků za studena válcovaných a tažených tyčí za studena. V porovnání s rokem 2007, tj. před počátkem odbytové krize, je celkový objem dovozu již o 5 % vyšší, na čemž se podílí především nárůst dovozu dlouhých výrobků a plochých výrobků ZSV a ZTV. Stále nižší objem vývozu byl v roce 2012 v porovnání s rokem 2007 dosažen u tyčové oceli tvářené za studena, profilů tvářených za studena a ingotů a polotovarů. V roce 2012 se objem pasivního salda zahraničního obchodu ocelářských výrobků meziročně prohloubil v hmotnostním vyjádření, ale v hodnotovém vyjádření se objem pasivního salda ZO mírně snížil, což souvisí s vyšší meziroční dynamikou poklesu dovozních cen než cen vývozních. Z hlediska hmotnostního vyjádření se na prohloubení pasivního salda podílel jednak dynamičtější meziroční růst celkového objemu dovozu oproti vývozu, a také sortimentní skladba dovozu a vývozu. Jde především o ploché výrobky ZTV (prohlubování úrovně pasivního salda) a přechod z aktivní do pasivní úrovně salda ingotů a polotovarů. Pozitivně naopak působilo jednak zvýšení aktivního salda u dlouhých výrobků, ocelových trubek a tažených výrobků za studena, ale také snížení úrovně pasivního salda plochých výrobků za studena válcovaných a profilů tvářených za studena. Aktivní formu salda zahraničního obchodu si tak stále uchovávají dlouhé výrobky, ocelové trubky a tažené výrobky za studena. 150

151 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství Z grafu 13.5 je patrné, jaká byla vývozní a dovozní teritoria našeho zahraničního obchodu. Vývozní teritoria v roce 2012 Slovensko 14 % USA 6 % Itálie 5 % Rakousko 4 % Maďarsko 3 % Francie 3 % Polsko 17 % Ostatní 21 % Německo 27 % Dovozní teritoria v roce 2012 Slovensko 12 % Polsko 17 % Rakousko Itálie 5 % 5 % Francie 4 % Rusko 3 % Belgie 2 % Ostatní 27 % Německo 25 % Pramen: ČSÚ údaje k Graf 13.5 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce CZ-CPA 24 Z hlediska meziročního vývoje salda zahraničního obchodu (teritoriální pohled) s ocelářskými výrobky v hmotném vyjádření má na zvýšení pasivního salda ZO negativní vliv vzájemná obchodní bilance s novými zeměmi EU. Pozitivně na výsledné saldo ZO působil vzájemný obchod s ostatními zeměmi světa a Evropy, a také se zeměmi SNS. Z hlediska hodnotového vyjádření má na meziroční nárůst pasivního salda ZO rozhodující vliv růst pasivní bilance obchodu jak s novými, tak starými zeměmi EU. Naopak pozitivně zde působí především obchodní bilance s ostatními zeměmi světa. Při porovnání s rokem 2007 je možno konstatovat, že na prohloubení celkového salda ZO měl vliv především vzájemný obchod se zeměmi EU. Závěrem k zahraničnímu obchodu je možno konstatovat, že v průběhu roku 2012 došlo k meziročnímu zvýšení objemu vývozu o 1,9 %, ale snížení hodnoty vývozu o 1,3 %, a to v důsledku snížení vývozních cen o 3,2 %. Zvýšení celkového objemu vývozu bylo dosaženo u všech sortimentních skupin, s výjimkou vývozu plochých výrobků ZTV, ingotů a polotovarů. Z hlediska jakostí bylo výraznější zvýšení vývozu u výrobků z nelegovaných oceli, čímž se zvýšil jejich podíl na celkovém objemu vývozu. Nárůst vývozu byl realizován především do nových zemí EU. Na snížení vývozu v hodnotovém vyjádření se podílel především vývoz plochých výrobků ZTV, ingotů a polotovarů. Proti roku 2007 je celkový objem vývozu stále o 8,8 % nižší, hodnota vývozu je nižší o 10,2 % a průměrné vývozní ceny jsou nižší o 1,5 %. Snížení vývozu bylo dáno především v důsledku sníženého objemu vývozu plochých výrobků ZTV, ingotů, polotovarů a ocelových trubek. Objem vývozu ostatních sortimentních skupin se proti roku 2007 zvýšil. Z hlediska meziročního srovnání mělo na snížení celkové hodnoty vývozu vliv především snížení průměrných vývozních cen, zatímco při porovnání s rokem 2007 působil na snížení celkové hodnoty vývozu především snížený objem celkového vývozu. Objem dovozu se meziročně zvýšil o 3,0 %, ale hodnota dovozu se meziročně snížila o 1,3 % v důsledku meziročního snížení dovozních cen o 4,1 %. Vzhledem k nižší dynamice snižování vývozních cen než dovozních, se snížil poměr průměrných dovozních a vývozních cen na úroveň 1,7 % (v roce 2011 byly dovozní ceny o 2,7 % vyšší než vývozní). Zvýšil se především objem dovozu plochých válcovaných výrobků ZTV a dlouhých válcovaných výrobků. Z hlediska jakostí dovážených ocelových výrobků měly výraznější vliv 151

152 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU na nárůst objemu dovozu výrobky z nelegovaných oceli a nárůst dovozu byl realizován především z nových zemí EU. Proti roku 2007 je celkový objem dovozu již o 5,0 % vyšší, ale hodnota dovozu je nižší o 4,0 %, a to v důsledku snížení dovozních cen o 8,6 %. Zvýšení celkového objemu dovozu je dáno především zvýšením objemu dovozu plochých výrobků ZSV a dlouhých válcovaných výrobků, zatímco na snížení celkové hodnoty dovozu měla vliv snížená hodnota dovozu plochých výrobků ZTV, ocelových trubek, tažených ocelových tyčí, ingotů a polotovarů. Z hlediska meziročního srovnání mělo na snížení celkové hodnoty dovozu vliv především snížení průměrných dovozních cen, zatímco při porovnání s rokem 2007 působil na snížení celkové hodnoty vývozu jak snížený objem celkového dovozu, tak snížení průměrných dovozních cen Shrnutí a perspektivy oddílu Pro evropské i naše výrobce je pro zachování ocelářské výroby důležitá cesta od tunového pohledu k hodnotovému pohledu. Dobrou spoluprací s odběrateli roste tlak na výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Výsledky se projevují nejen širším uplatněním ocelářských výrobků, ale také ve zvyšování ekonomických ukazatelů a v ziskovosti. Novým elementem v tomto směru, se kterým musí ocelářský průmysl počítat je změna cen i dostupnosti vstupních materiálů, zejména pak železné rudy a uhlí. Cestou ke zlepšení situace v této oblasti je vytváření dodavatelských řetězců a to nejen ve vstupech, ale i v následném zpracování ocelářských výrobků. Na základě dříve uvedených aspektů, které mohou ovlivňovat vývoj ekonomiky řady zemí Evropy v roce 2013 je očekáván jen mírný nárůst objemů výrob základních sortimentních skupin hutní produkce ČR cca do 1 %. V roce 2014 lze očekávat návrat k růstovému trendu objemu produkce (v rozmezí 3 až 4 %) a obdobně i v roce Evropský i český ocelářský průmysl nemá jinou šanci než vyrábět výrobky s vysokou přidanou hodnotou, technologií vstřícnou k životnímu prostředí, které budou dosahovatjak vyšších užitných parametrů, tak nižší zátěže životního prostředí. Splnění tohoto cíle bez aplikací výzkumu a vývoje téměř není možné. Celosvětově narůstají požadavky na aplikovaný výzkum, nutným faktorem je v tomto směru potřebná spolupráce s vysokými školami a technickými univerzitami. Výsledky se projevují jak ve zvýšení konkurence- -schopnosti, tak ve vztahu k jiným konkurenčním materiálům. V současné napjaté finanční situaci v řadě zemí Evropy a prognózovanému ochlazení ekonomik zemí EU bude nutno hledat nová odbytiště tuzemské produkce v jiných regionech, které nebudou očekávanou odbytovou krizi ovlivněny, aby byl zachován alespoň mírný meziroční růst tuzemské produkce i v dalších letech. Cestou pro dosažení a udržení konkurenční schopnosti ocelářství v ČR jsou: výzkum, vývoj, inovace; optimalizace portfolia kapacit (z pohledu trhu, zakázek a koncentrace výrob na nejprogresivnější technologie); směr vertikální integrace (k surovinám, energiím) má dnes vyšší prioritu než cesta horizontální spolupráce a kapitálového propojení. Další úspěšný vývoj ocelářství vyžaduje věnovat zvláštní pozornost problematice ekologie. V některých aspektech by mohlo jít o samou existenci ocelářského průmyslu v ČR. Pro rovnocenné podmínky je nezbytné: nepřipustit do legislativy zvyšování daní a poplatků, zavádění nových poplatků pro oblast ekologie, energetiky; v tomto smyslu prosazovat taková řešení, která nebudou poškozovat a existenčně ohrožovat průmyslové podniky; nepřipustit přijetí legislativy, která nepostihuje všechny zdroje znečišťování (ovzduší, odpady, vody) a je diskriminující k průmyslovým oddílům. 152

153 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení 14. CZ-NACE 25 - VÝROBA KOVOVÝCH KONSTRUKCÍ A KOVODĚLNÝCH VÝROBKŮ, KROMĚ STROJŮ A ZAŘÍZENÍ 14.1 Charakteristika oddílu Oddíl CZ-NACE 25 zahrnuje výrobu čistě kovových výrobků, které mají zpravidla statickou funkci a nově také výrobu zbraní a střeliva. Výrobní činnost oddílu, kterou bychom mohli označit, jako kovovýroba, je sledována v následujících osmi skupinách: 25.1 Výroba konstrukčních kovových výrobků; 25.2 Výroba radiátorů a kotlů k ústřednímu topení, kovových nádrží a zásobníků; 25.3 Výroba parních kotlů, kromě kotlů pro ústřední topení; 25.4 Výroba zbraní a střeliva; 25.5 Kování, lisování, ražení, válcování a protlačování kovů; prášková metalurgie; 25.6 Povrchová úprava a zušlechťování kovů; obrábění; 25.7 Výroba nožířských výrobků, nástrojů a železářských výrobků; 25.9 Výroba ostatních kovodělných výrobků. Šíře výrobků a technologií, které zahrnujeme do tohoto oddílu je ohromná - od špendlíků až k jaderným reaktorům. V podstatě téměř vše, s čím běžně přicházíme do styku a je kovové, pochází z tohoto oddílu. Přes různorodost výrobků oddílu CZ-NACE 25 je ale pro všechny výrobní skupiny v oddílu sjednocující charakteristikou skutečnost, že původním materiálovým vstupem jsou tradiční kovové polotovary vyrobené v oddílu CZ-NACE 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství. Vzhledem k šíři činností spadajících do tohoto oddílu je výrobek buď již finální anebo dále vstupuje do zpracování v oddílech dalších, především do strojírenské a elektrotechnické výroby, stavebnictví a automobilového průmyslu. Při bližší analýze produkce jednotlivých výrobních podniků, zařazených do kovovýroby, je u mnohých podniků patrná snaha o další zvyšování přidané hodnoty svých výrobků tím, že se zabývají i navazující kompletací svých kovodělných výrobků do strojírenských zařízení a tyto podniky tak získávají v daleko větší míře charakter strojírenské výroby. Skupina 25.1 Výroba konstrukčních kovových výrobků - zahrnuje výrobu konstrukčních výrobků a jejich dílů (např. nosných konstrukcí nebo rámů) z kovu. Skupina 25.2 Výroba radiátorů a kotlů k ústřednímu topení, kovových nádrží a zásobníků - vzhledem k potřebám modernizace výrobních technologií v průmyslu v ČR a k úspěchům ve vývozu investičních celků měla, do nástupu globální hospodářské krize, výroba v této skupině stále zvyšující trend. Na tento trend má vliv i odbyt výrobků jako jsou radiátory a kotle ústředního topení, což souvisí s potřebou modernizace způsobu vytápění. Skupina 25.3 Výroba parních kotlů, kromě kotlů pro ústřední topení - parní kotle a pomocná zařízení, kondenzátory, jaderné reaktory se uplatňují především při výstavbě, rekonstrukcích a modernizacích energetických celků. Většinou se jedná o subdodávky. V této skupině je velká konkurence, výroba je energeticky, časově i finančně velmi nákladná. Výkyv v některém roce v časové řadě proto nelze vnímat jako neúspěch dané výrobní skupiny. Skupina 25.4 Výroba zbraní a střeliva tato skupina, původně zařazená do všeobecného strojírenství, má bohatou tradici. V minulosti patřila Česká republika, resp. Československo mezi světové zbrojařské velmoci. Skupina 25.5 Kování, lisování, ražení, válcování a protlačování kovů; prášková metalurgie zahrnuje základní technologické procesy pro výrobu především strojírenských součástí dílů. S úspěšným rozvojem 153

154 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU strojírenského a automobilového průmyslu roste poptávka po těchto procesech. Úroveň těchto procesů ovlivňuje konkurenceschopnost výsledných výrobků v navazujících výrobních oddílech. Skupina 25.6 Povrchová úprava a zušlechťování kovů; obrábění - skupina s podstatným vlivem na konečnou kvalitu a úroveň strojírenského výrobku. S oblibou užití kovů i v běžném životě, s rozvojem průmyslu a všudypřítomnou konkurencí vzrůstají nároky na mechanické a povrchové (vzhledové) vlastnosti výrobků z kovů. Skupina 25.7 Výroba nožířských výrobků, nástrojů a železářských výrobků - je skupinou, která v konkurenčním boji musí kromě důrazu na kvalitu výrobku u některých z těchto výrobků (jako jsou např. nožířské výrobky, kování) sledovat i módní trendy. Skupina 25.9 Výroba ostatních kovodělných výrobků produkce této skupiny zahrnuje širokou škálu výrobků jako např. ocelové sudy a nádoby do 300 l, drobné kovové obaly, spojovací materiál (řetězy, pružiny, lanka, elektrody), drátěné výrobky apod. Skupina dosud vykazovala příznivé výsledky. Podíly jednotlivých výrobních skupin oddílu na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2012 jsou patrné z grafu O přední postavení v rámci oddílu se již tradičně dělí výrobní skupiny CZ-NACE 25.9, 25.6 a ,9 % ,5 % ,2 % ,8 % ,0 % ,2 % ,6 % ,9 % 25.1 Výroba konstrukčních kovových výrobků 25.2 Výroba radiátorů a kotlů k ústřednímu topení, kovových nádrží a zásobníků 25.3 Výroba parních kotlů 25.4 Výroba zbraní a střeliva 25.5 Kování, lisování, ražení, válcování a protlačování kovů; prášková metalurgie 25.6 Povrchová úprava a zušlechťování kovů; obrábění 25.7 Výroba nožířských výrobků, nástrojů a železářských výrobků 25.9 Výroba ostatních kovodělných výrobků Pozn: údaje v běžných cenách Graf 14.1 Podíly skupin CZ-NACE 25 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků má trvale významné místo ve sféře celého zpracovatelského průmyslu. Především pro strojírenský a automobilový průmysl je tento oddíl jedním z nejdůležitějších dodavatelů komponentů pro kompletaci konečných výrobků a zařízení. Oddíl CZ-NACE 25 se v rámci zpracovatelského průmyslu v roce 2012 řadí na druhé místo podílem 8,2 % na tržbách za vlastní výrobky a služby. Na průměrném počtu zaměstnanců zpracovatelského průmyslu se CZ-NACE 25 podílel téměř 12,8 %. Velmi významnou roli hraje také svým 11,5% podílem na celkové účetní přidané hodnotě celého zpracovatelského průmyslu. V prestižním žebříčku CZECH TOP 100 (dle tržeb) za rok 2012 se umístily společnosti tohoto oddílu: MORAVIA STEEL a.s. na 9. příčce - tvoří skupinu s firmou TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s., které jsou na 14., ArcelorMittal Ostrava a.s. na 15. místě (je třeba dodat, že ekonomické činnosti jmenovaných společností spadají do dvou oddílů CZ-NACE 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství a CZ- NACE 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení) a ŠKODA PRAHA Invest, s.r.o. (dodavatel energetických celků a jejich technologických částí) zaujímá 29. místo. 154

155 14.3 Hlavní ekonomické ukazatele Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení Cenový vývoj Tabulka 14.1 Index cen průmyslových výrobců v letech Průměr od počátku roku Název Kód CZ-CPA Konstrukční kovové výrobky ,0 91,9 93,8 104,5 103,0 Kovové nádrže, zásobníky ,6 98,2 99,6 98,3 98,3 a podobné nádoby Parní kotle, kromě kotlů k ústř. topení 25.3 x x x x x Zbraně a střelivo a jejich díly 25.4 x x x x x Kování, lisování, ražení, válcování ,2 101,7 96,9 101,1 101,5 a protlačování kovů; prášková metalur. Povrchová úprava a zušlechťování 25.6 x x x x x kovů; obrábění Nožířské výrobky, nástroje ,9 101,2 99,0 102,2 100,3 a železářské výrobky Ostatní kovodělné výrobky ,4 92,3 100,9 102,9 101,7 Konstrukční kovové výrobky ,0 96,9 98,1 102,7 101,8 Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = 100 Jak je patrné z tabulky 14.1, nejsou uvedeny cenové indexy výrobků skupiny CZ-CPA 25.3, 25.4 a 25.6, neboť tyto Český statistický úřad nevykazuje. Indexy zbývajících skupin výrobků byly v posledních třech letech bez výrazných výkyvů. Rostoucí tendenci zaznamenává v roce 2008 výroba kovových nádrží, aby však v letech následujících došlo k postupnému mírnému poklesu. V roce 2009, 2010 již cenový vývoj vykazuje dopad recese světové ekonomiky, který se projevuje se zpožděním obzvláště u produkce, jejíž výrobky jsou dodávkami pro investiční celky (konstrukční kovové výrobky, ostatní kovodělné výrobky a kovové nádrže, zásobníky a podobné nádoby). Rok 2011 představuje pro výrobky CZ-CPA 25 opětovné oživení o téměř tři procentní body, v roce 2012 došlo opět k mírnému poklesu. Vývoj indexu cen oddílu v tabulce přehledně promítá vliv cen vstupujícího materiálu, kdy u skupin výrobků CZ-CPA 25.1, 25.2 (s relativně vysokými hmotnostmi zpracovávaného materiálu - většinou ocelí) se projevuje nestabilita, na rozdíl od skupin s vyšším podílem různých technologií (CZ-CPA 25.5, 25.7) Základní produkční charakteristiky Počet podniků (tabulka 14.2) v rámci kovovýroby vykazuje v průběhu sledovaného období let 2006 až 2012, na nepatrné výkyvy, postupný nárůst, který nebyl narušen ani kritickým obdobím Tabulka 14.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 25 v letech

156 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Výhodou podniků tohoto oddílu je vysoká míra univerzálnosti, která umožňuje firmám bez drastických opatření pružně reagovat na okamžité potřeby trhu. Nejvyšší nárůst počtu podniků proti roku 2006 se v roce 2012 projevuje právě u firem zařazených do skupiny 25.5, a to o více než 100 %, dále u skupiny 25.1, kde je nárůst vyšší o 51,2 % a také u skupiny 25.6, ve které vzrostl počet podniků o 45,6 %. Tyto společnosti jsou schopny nedostatek zakázek vlastní výroby rychle kompenzovat poskytováním kooperací a služeb (navíc, firmy skupiny 25.1, vzhledem ke statistickým sledováním ČSÚ, mohou - právě z důvodu své univerzálnosti - v průběhu období měnit klasifikaci svých hlavních ekonomických činností, kupř. CZ- NACE 25 CZ-NACE 28 a naopak). Tabulka 14.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 111,9 104,3 77,3 108,2 111,8 101,8 Tabulka 14.3 udává tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, tabulka 14.4 účetní přidanou hodnotu, tabulka 14.5 počet zaměstnaných osob, vše v časové řadě let 2006 až Grafické znázornění vývoje těchto výše jmenovaných produkčních charakteristik ve vztahu ke zpracovatelskému průmyslu je přehledně uspořádáno v grafu Z grafu je patrný průběh sledovaných ekonomických ukazatelů oddílu v porovnání s vývojem těchto ukazatelů za celý zpracovatelský průmysl (ZP). Křivky průběhů základních produkčních charakteristik oddílu vykazují proti ukazatelům zpracovatelského průmyslu shodně mírný posun doprava. Jedním z hlavních důvodů je skutečnost, že ještě v části roku 2009 byly v podnicích oddílu CZ-NACE 25 realizovány dlouhodobě nakontrahované zakázky, převážně investičního charakteru, a proto poklesy hodnot těchto charakteristik vlivem ekonomické recese proběhly se zpožděním. Tabulka 14.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 106,2 105,7 78,3 110,4 108,6 105,2 156

157 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení Tabulka 14.5 Počet zaměstnaných osob v letech (osob) mezir. index 105,2 103,8 85,7 100,4 104,1 101,2 Tabulka 14.6 Osobní náklady v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 112,7 112,1 85,5 105,1 108,0 103,7 115 % 110 Počet zaměstnaných osob % Tržby za VV a S CZ-NACE 25 ZP CZ-NACE 25 ZP 115 % 109 Účetní přidaná hodnota CZ-NACE 25 ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 14.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech

158 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Vývoj produktivity práce z účetní přidané hodnoty v letech 2006 až 2012 je uveden v tabulce Produktivita práce z účetní přidané hodnoty je ovlivňována řadou faktorů. Je obtížné vzájemně porovnávat jednotlivé skupiny, kdy např. produkce skupiny 25.1 Výroba konstrukčních kovových výrobků, resp Výroba radiátorů a kotlů k ústřednímu topení, kovových nádrží a zásobníků je většinou součástí dodávek investičních celků. V této skupině jsou zahrnuty navíc i nehmotné dodávky, realizující současně výstupy výzkumu a vývoje, projekční práce, montáže a další formy poskytované technické pomoci. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty u ostatních skupin, na jejíž výši má vliv m.j. též strojní vybavení, vykazuje zpravidla růst, daný ustálenou poptávkou po výrobcích, či efektivním využíváním strojního zařízení a lidských zdrojů. Tabulka 14.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech (Kč/zam.) mezir. index 100,9 101,8 91,4 110,0 104,4 104,0 Tabulka 14.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 99,5 98,0 68,7 119,3 109,6 107,4 % Produktivita práce z ÚPH 115 % 105 Hrubý operační přebytek CZ-NACE 25 ZP CZ-NACE 25 ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 14.3 Vybrané ukazatele konkurenceschopnosti

159 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení 1000 tis. Kč/zam ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 14.4 Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty až do skupinové struktury v letech 2011/ Výkonová spotřeba Tabulka 14.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech (tis. Kč) mezir. index 114,9 102,9 75,8 110,4 112,5 97, Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Do nástupu krize se příznivě projevila rostoucí výkonnost a konkurenceschopnost jednotlivých výrobkových skupin produkce CZ-CPA 25. Ta je závislá na dostatku zakázkové náplně a firmám produkujícím výrobky CZ-CPA 25 se do roku 2008 postupně dařilo získávat zakázky na výstavbu nebo modernizaci (např. tepelných elektráren) jak v zahraničí, tak doma a tím profitovat z kladných referencí. Po dramatickém snížení dovozu výrobků CZ-CPA 25 do České republiky v roce 2009, oproti roku 2008 (o cca 20 %), dochází k obnovení a jeho opětovnému meziročnímu růstu, kdy dovoz CZ-CPA 25 v roce 2010 vzrostl oproti roku 2009 o více než 17 %. Následující léta přináší zmírnění předchozí skokové změny, je však zachován mírný meziroční nárůst. Obdobně, jako u dovozu produkce CZ-CPA 25, též u vývozu výrobků došlo v období k meziročnímu zvýšení o více, než 14 %, dokonce mezi roky 2010 a 2011 je prokázán meziroční nárůst vývozu o 18,2 %. V roce 2011 byl urychlen již předem signalizovaný útlum německé jaderné energetiky. Paradoxně dochází ze strany českých firem k očekávání nárůstu příležitostí pro dodávky výrobků právě z produkce CZ- CPA 25 směrem do Ruska a dalších postsovětských států. Je ralizována ještě řada dalších kontraktů českých 159

160 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU dodavatelů investičních celků, např. ŠKODA PRAHA a.s. v období realizuje kontrakty JE J. Bohunice V2 (projekt, montáž a dodávka turbogenerátorů pro zvýšení výkonu a životnosti provozovaných bloků) ve Slovenské republice, projekty a dodávky technologických zařízení, včetně montáží a uvedení do provozu dvou 750 MW plynových elektráren v Egyptě (New Talkha a El Kureimat II), apod. Saldo zahraničního obchodu bylo ve všech létech kladné, v roce 2012 přesáhlo 60 mld. Kč. Tabulka Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 25 v b.c. v letech Vývoz celkem (mil. Kč) CZ-CPA , , , , , , , , , , , , , , , , x x x x 25.6 x x x x , , , , , , , , , , , ,9 mezir. index 114,4 118,2 105,9 Dovoz celkem (mil. Kč) CZ-CPA , , , , , , , , ,5 677,9 843,3 424, , , , , x x x x 25.6 x x x x , , , , , , , , , , , ,5 mezir. index 117,4 114,5 100,5 Saldo (mil. Kč) CZ-CPA , , , , , , , , , ,8 860, , , ,4 990, , x x x x 25.6 x x x x , , , , , , , , , , , ,4 Pramen: ČSÚ; údaje k Teritoriální struktura zahraničního obchodu Jak ve vývozu, tak v dovozu výrobků je dlouhodobě největším obchodním partnerem České republiky nejbližší soused Německo. Podíly na celkovém dovozu i vývozu se v průběhu let u tohoto partnera v podstatě nemění a ustálily se řádově na čtyřech desítkách procent. Tento stav je dán řadou příznivých faktorů, počínaje vzájemnou příznivou geografickou polohou obou zemí a konče ekonomickými vazbami (působení stejných nadnárodních společností na území obou sousedících států). 160

161 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení Vývozní teritoria v roce 2012 Francie Polsko 4 % Rakousko 5 % 5 % Slovensko 7 % Belgie 3 % Nizozemí 3 % V. Británie 3 % Německo 39 % Ostatní 31 % Dovozní teritoria v roce 2012 Čína 7 % Polsko 6 % Slovensko Itálie Rakousko 6 % 6 % 5 % Francie 3 % Jižní Korea 2 % Německo 41 % Ostatní 25 % Pramen: ČSÚ údaje k Graf 14.5 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce CZ-CPA Shrnutí a perspektivy oddílu Kovodělná výroba v České republice má dlouhodobou tradici stejně jako strojírenská výroba. Potřeba užití kovů ve výrobě komponentů pro kompletaci konečných výrobků a při výrobě výrobků stoupá. Důvodem jsou užitné vlastnosti kovů. S rozvojem strojírenského průmyslu a s podporou především automobilového průmyslu v České republice dále vzrůstá poptávka po kovových komponentech do těchto oddílů. Dalším velkým odběratelem produkce oddílu kovovýroby je stavebnictví. Kovové konstrukce a prefabrikáty získávají ve stavebnictví stále větší oblibu. Oddíl CZ-NACE 25 nepatří mezi výrazné znečišťovatele životního prostředí (i když do oddílu patří technologie povrchových úprav a zušlechťování kovů, kde jsou využívány pro životní prostředí nebezpečné chemikálie), podniky mají odpady a jejich zpracování zvládnuty v souladu s platnou legislativou. S růstem životní úrovně, různorodosti nabídky a kvality finálních výrobků v České republice, se zvýšil též odbyt kovové produkce pro běžné spotřebitele. V globálním konkurenčním prostředí se daří především v posledních letech znovu získávat zakázky většího, či menšího rozsahu i v rámci investičních celků, mnoho společností si trhy udrželo a dále úspěšně expandují. Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků v České republice má z uvedených důvodů velmi dobré vyhlídky na další rozvoj v náročném konkurenčním prostředí. 161

162

163 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení 15. CZ-NACE 26 - VÝROBA POČÍTAČŮ, ELEKTRONICKÝCH A OPTICKÝCH PŘÍSTROJŮ A ZAŘÍZENÍ 15.1 Charakteristika oddílu Česká republika patří k těm zemím Evropské unie, ve kterých pozice elektrotechnického průmyslu podle základních ukazatelů průmyslové výroby překračuje průměr Unie. V našem hospodářství zaujímá oddíl elektrotechnického průmyslu významnou pozici, neboť je jedním z nejvýznamnějších a rozhodujících výrob v rámci zpracovatelského průmyslu. Soustřeďuje se zde velké množství oborů a celková obchodní, kapitálová i výrobní provázanost dělá z elektrotechnických koncernů velmi silné společnosti. Rozvoj našeho elektrotechnického průmyslu byl podmíněn vstupem přímých zahraničních investic nadnárodních společností, které zajistily transfer high-tech, včetně výrobní základny, do země s výhodnou teritoriální pozici, dostatečně vybudovanou infrastrukturu a dostupnými lidskými zdroji s odpovídající kvalifikací. Elektrotechnický průmysl je také významným dodavatelem pro ostatní průmyslové výroby, zejména se jedná o automobilový průmysl, strojírenství, administrativu. Závislost současné společnosti na počítačích je stále větší. Produkce elektrotechnického průmyslu se skládá ze širokého spektra výrobků. Na jedné straně zahrnuje pracovně náročné výroby a na druhé straně i vysoce produktivní automatizované výroby. Výrobky elektrotechnického průmyslu patří kvalitativní úrovní struktury své produkce do kategorie vysoké technologie (výroba počítačových, elektronických a optických výrobků) a středně náročné technologie. Výrobní sortiment oddílu CZ-NACE 26 zahrnuje výrobu počítačů, periferních zařízení, komunikačních zařízení a podobných elektronických výrobků, stejně jako výroby komponentů pro tyto výrobky. Pro výrobní procesy této divize je charakteristický návrh a použití integrovaných obvodů a použití vysoce specializovaných miniaturizovaných součástek. Oddíl rovněž obsahuje výrobu spotřebitelské elektroniky; měřících, testovacích, navigačních a kontrolních zařízení; ozařovacích, elektromedicínských a elektroterapeutických zařízení; optických přístrojů a zařízení a výrobu magnetických a optických médií. Oddíl CZ-NACE 26 zahrnuje dle klasifikace ekonomických činností 8 základních skupin: 26.1 Výroba elektronických součástek a desek; 26.2 Výroba počítačů a periferních zařízení; 26.3 Výroba komunikačních zařízení; 26.4 Výroba spotřební elektroniky; 26.5 Výroba měřicích, zkušebních a navigačních přístrojů; výroba časoměrných přístrojů; 26.6 Výroba ozařovacích, elektroléčebných a elektroterapeutických přístrojů; 26.7 Výroba optických a fotografických přístrojů a zařízení; 26.8 Výroba magnetických a optických médií. Největší podíl na tržbách v roce 2012 měla v rámci CZ-NACE 26 skupina Výroba počítačů a periferních zařízení s 53,2 %, na druhém místě byla skupina Výroba spotřební elektroniky s 24,9 %, která oproti roku předchozímu téměř o polovinu stoupla, a třetí místo zaujímá skupina Výroba měřicích, zkušebních a navigačních přístrojů; výroba časoměrných přístrojů s 8,5 %. Největšími výrobci dle tržeb v jednotlivých skupinách jsou: 26.1 SCHOTT Solar CZ, s.r.o. je dceřinou společností německé firmy SCHOTT Solar AG (přední světový výrobce v oblasti solárních panelů). Pro českou pobočku ve Valašském Meziříčí, která v minulém roce ukončila výrobu fotovoltaických modulů v ČR, jsou hlavními trhy zejména evropské země Foxconn CZ je registrovaná obchodní značka společnosti Hon Hai Precision Industry Co., Ltd. Hon Hai Industry Co., Ltd. poskytuje kompletní řešení v oblasti IT a produkci spotřební elektroniky až po výrobu součástek pro komunikační a elektronická zařízení. Výrobní závody se nachází v Pardubicích a v Kutné Hoře. 163

164 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 26.3 Wistron INfocomm, s.r.o. je významnou společností z pohledu tržeb. Původně se jednalo o divizi Aceru. Tchajwanská společnost Wistron vyrábí notebooky pro HP/Compaq a také LCD televizory Panasonic AVC Networks Czech, s. r. o., která je jedním z klíčových výrobních závodů japonské firmy Matsushita, se soustřeďuje na naplňování požadavků evropského trhu s televizory Fei Czech, s.r.o, sídlící v Brně je celosvětově druhé největší vývojové a technologické centrum společnosti FEI Company. FEI vévodí výrobě rastrovacích elektronových mikroskopů a je vedoucím dodavatelem elektronově a iontově optických zařízení pro širokou škálu výzkumníků, vývojářů i výrobců pracujících v nanometrech UJP PRAHA a.s. vznikla v roce 1996 pod původním názvem ŠKODA - ÚJP, Praha, a.s. v rámci procesu tzv. velké privatizace jako nástupce zaniklého Ústavu jaderných paliv, jenž byl odštěpným závodem státního podniku DIAMO. Realizuje v této skupině projekty, mimo jiné budování centra zdravotnické techniky pro radiační onkologii Meopta optika, s.r.o. je světovým výrobcem optiky specializujícím se na návrh, vývoj, konstrukci, výrobu a montáž optických, optomechanických a optoelektronických systémů. 26,4 24,9 % ,5 % ,3 % ,3 % ,1 % ,9 % ,1 % ,2 % 26.1 Výroba elektronických součástek a desek 26.2 Výroba počítačů a periferních zařízení 26.3 Výroba komunikačních zařízení 26.4 Výroba spotřební elektroniky 26.5 Výroba měřicích, zkušebních a navigačních přístrojů; výroba časoměrných přístrojů 26.6 Výroba ozařovacích, elektroléčebných a elektroterapeutických přístrojů 26.7 Výroba optických a fotografických přístrojů a zařízení 26.8 Výroba magnetických a optických médií Pozn: údaje v běžných cenách Graf 15.1 Podíly skupin CZ-NACE 26 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Pro oddíl CZ-NACE 26 je charakteristický doplňující a kompletační charakter výrobků a zařízení. A právě pro svůj kompletační charakter je celé elektrotechnické odvětví nezbytnou součástí zpracovatelského průmyslu. Dopad finančních krizí na tento oddíl je, díky vysoké otevřenosti české ekonomiky, mimořádné citlivosti sektoru na krizové jevy v hospodářství a výrazné orientaci na exportní trhy západní Evropy (hlavně Německa), poměrně výrazný. Potvrzuje se, že oddíl je mimořádně citlivý na krytí zakázek, kvalifikovanou pracovní sílu, kvalitní infrastrukturu, technickou podporu, servis, design, výzkum a vývoj. Elektrotechnický průmysl mohl doposud těžit z široké základny kvalifikovaných pracovníků a kapacity a kvality odborného školství, stejně jako komparativně nízkých nákladů a systému investičních pobídek. Je ale do značné míry závislý na kvalitě technického vzdělávání v zemi. V elektroprůmyslu České republiky se navíc projevuje dvojkolejnost daná lepšími výsledky zahraničních firem nejen v produktivitě, ale i v tempu tržeb na zahraničních trzích i na domácím trhu. Přínosy firem pod zahraniční kontrolou v ČR spočívají především v oblasti zaměstnanosti. Právě obchodní vazba na mateřské země umožňuje v době krize - s prudkým počátečním 164

165 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení propadem zahraniční poptávky - zmírnit ve výsledku její dopady. Navíc některé firmy pod zahraniční kontrolou vyrábějí v ČR na zařízeních špičkové světové úrovně. Především v roce 2011 se výroba počítačů, elektroniky a optických přístrojů musela vyrovnávat s prudkým propadem tržeb, nejhorším výsledkem v rámci zpracovatelského průmyslu (-13,5 %). Tržby zpracovatelského průmyslu celkově rostly o 7,8 %. V roce 2012 propad v tržbách dále pokračoval, projevilo se to zejména v CZ-NACE 26.1 Elektronické součástky a desky a ve skupině CZ-NACE 26.3 Komunikační zařízení. V letech si tento oddíl udržel v rámci zpracovatelského průmyslu s podílem 6,9 % páté místo (v roce 2010 to bylo druhé místo). Nižší počet zaměstnaných byl doprovázen i nižším objemem vyplacených mezd o 6,1 % (bez ostatních osobních nákladů). Opět se snížila výkonová spotřeba, o 4,4 %. Ale o téměř 22 % vzrostla účetní přidaná hodnota, po poklesu z roku 2011 (2,5 %) Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj S ohledem na zhoršování ekonomické situace jsme opět zaznamenali celkový pokles cen; v rámci této produkce to souvisí s vývojem kurzu koruny k USD a. Cena stoupla oproti předchozímu roku jen u CZ- CPA 26.3 (o 1 %) a u CZ-CPA 26.5 (o 1,6 %). Tabulka 15.1 Index cen průmyslových výrobců v letech Průměr od počátku roku Název Kód CZ-CPA Elektronické součástky a desky ,0 94,2 99,3 98,8 94,5 Počítače a periferní zařízení 26.2 x x x x x Komunikační zařízení ,4 98,2 99,3 98,2 101,0 Spotřební elektronika ,3 95,3 98,2 101,0 100,1 Měřicí, zkušební a navigační a časoměr. př ,4 103,4 98,2 99,0 101,6 Ozařovací, elektroléčebné a elektroterap. př x x x x x Optické a fotografické přístroje a zařízení ,3 100,5 102,5 94,2 x Magnetická a optická média 26.8 x x x x x Počítače, elektronické a optické př. a zař ,6 100,2 98,2 97,7 99,5 Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = Základní produkční charakteristiky Tabulka 15.2 ukazuje přehled počtu podniků v posledních sedmi letech. Nejvíc podniků z celkového počtu, cca 28 %, připadá na skupinu CZ-NACE 26.3, která zahrnuje výrobu telefonních a datových telekomunikačních zařízení pro přenos signálů kabelem nebo vzdušnou cestou, např. rozhlasové a televizní vysílací přístroje a bezdrátová komunikační zařízení. Významný je i podíl skupiny CZ-NACE 26.1 (23 %), do které patří výroba polovodičových komponentů a ostatních součástek a dílů pro elektronické přístroje a například i výroba interních a externích počítačových modemů. V roce 2012 působilo v oddílu CZ-NACE 26 celkem podniků (na základě šetření ČSÚ), jejichž tržby dosáhly 235,7 miliard Kč, zaměstnávaly osob a byla vytvořena účetní přidaná hodnota ve výši téměř 22,6 miliard Kč. Indikátorem budoucího vývoje je objem celkových nových zakázek, které v tomto oddíle (u organizací s 50 a více zaměstnanci) meziročně poklesly o 4,6 %, zakázky ze zahraničí oslabily o 6,6 %, domácí zakázky posílily o 2 %. Z celkového objemu zakázek ale tvoří právě ty zahraniční bezmála 76 %. Z tabulky 15.3 je zřejmé, že v roce 2011 došlo k propadu tržeb o 8,3 %, což je asi 21 mld. Kč, v roce

166 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU propad dále pokračoval o další 4 mld., tj. o 1,7 %. Po roce 2010, ve kterém došlo k celkovému meziročnímu nárůstu o více jak 50 mld. Kč a ekonomika překonala první krizové roky 2008 až 2009 a pomalu se dostávala do lepších čísel, je důvodem propadu klesající spotřeba domácností v ČR. Nepředpokládá se změna tohoto trendu ani v roce Spotřebitelská důvěra je stále nízká, lidé váhají nad každým významnějším nákupem. Tato situace má pak nepříznivý dopad na prodeje technického spotřebního zboží. Tabulka 15.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 26 v letech Pokud srovnáme tržby za rok 2012 s rokem 2006, vidíme, že tržby vzrostly pouze o necelá 2 %. Největší nárůst tržeb oproti roku 2006 je u skupiny 26.6 Výroby ozařovacích, elektroléčebných a elektroterapetických přístrojů o 128 %, o 12 % oproti roku Dále ve skupině 26.7 o téměř 50 %, ale oproti roku 2011 v roce 2012 tržby mírně poklesly. V této skupině je zařazená produkce zařízení na solární výrobu elektřiny, která se v celosvětovém měřítku dostala do těžkých problémů v důsledku dovozů levných panelů z Číny. Od června toku 2013 je import do Evropské Unie sice zatížen clem, od srpna 2013 může vzrůst ještě výrazněji, pokud Čína nevyřeší problém s dumpingovými cenami. Jen loni zkrachovalo více jak 20 evropských výrobců solárních panelů a také SCHOTT Solar v České republice. Číňané již ovládají více jak 80 % evropského trhu. V objemovém měřítku se výše zmiňované skupiny nemůžou rovnat CZ-NACE 26.2 (Výroba počítačů a periferních zařízení), která má největší tržby i v roce 2012 (po výrazném propadu v roce 2011), meziročně utržila o 4 mld. Kč více, tj. vzrůst o 3,4 %. Z přenosných počítačů ztrácely na českém trhu netbooky a klasické notebooky, na druhé straně si zákazníky postupně získávaly ultratenké notebooky či výrobky typu desktop replacement. Za tímto vývojem stojí fakt, že stolní a nepřenosná zařízení jsou stále více nahrazována přenosnými. IT sektor je momentálně vysoce rozvinutý a velmi nasycený trh. Tržby dále poklesly oproti roku 2006 ve skupinách 26.3 (Komunikační zařízení), 26.8 (Výroba magnetických a optických médií) a 26.5 (Výroba měřicích, zkušebních a navigačních přístrojů), ale skupina 26.5 oproti roku 2011 utržila o téměř 22 % více. V této kategorii je druhým největším v tržbách brněnský výrobce elektronických mikroskopů (pátý největší na světě) Tescan, který v roce 2012 překonal miliardový obrat. Recept na současnou recesi vidí hlavně v širokém celosvětovém portfoliu zákazníků (exportuje více jak 90 % produkce), sází na mladé nadějné odborníky spoluprací s VUT v Brně i ČVUT v Praze. Loni také firma Tescan vyhrála žebříček nejdynamičtěji rostoucích tuzemských firem - Štiky českého byznysu. Tabulka 15.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 111,2 104,5 86,7 111,6 91,7 98,3 166

167 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení Skupina výroby spotřební elektroniky (26.4) zaznamenala pokles oproti předcházejícímu roku. Segment televizorů, který je z hlediska tržeb nejdůležitější, pociťuje nejsilněji důsledky nasycení trhu; ani například Mistrovství světa ve fotbale se neprojevilo zvýšením prodejů televizorů. Prostor k růstu představují například nové modely chytrých televizorů. Nicméně aktuálně spotřebitelská poptávka v oblasti spotřební elektroniky je podle GfK orientována spíše na audio. Svědčí tomu třeba i dobré výsledky prodejů doplňkových reproduktorů typu soundbar pro ploché televizory. Zajímavé je, že stoupá i podíl 10 největších společností na tržbách. V roce 2008 to bylo 73,2 %, v roce 2011 dokonce 79 %. Tento podíl je dokonce vyšší v některých skupinách jako CZ-NACE 26.2, 26.4 nebo Oddíl je vysoce koncentrovaný, nejvíce jej ovlivňují velké podniky a podniky pod zahraniční kontrolou. Ty jsou součástí globálních řetězců a i mnoho firem pod českou kontrolou je na tyto řetězce navázáno. V hlavním žebříčku nejvýznamnějších firem TOP 100 českých firem ročníku 2012 z hlediska tržeb získal Foxconn CZ (skupina CZ-NACE 26.2) šesté místo s tržbami v přibližné hodnotě 105 miliard Kč. Dále se může pochlubit svým 3. místem v kategorii exportérů, protože téměř veškerá jeho výroba jde na vývoz. Tabulka 15.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 75,3 112,4 66,2 119,5 97,5 120,8 Vývoj přidané hodnoty a souvisejících ukazatelů výkonnosti a efektivnosti podniků je jedním ze základních ekonomických projevů působení zahraničních investorů v české ekonomice. Účetní přidaná hodnota tedy vyjadřuje, kolik podnik přidal k nakoupeným vstupům tj. materiálům, zboží a službám. Tohoto zvýšení je dosahováno efektivním využitím pracovních a kapitálových zdrojů podnikání ve výrobních a obchodních procesech. Účetní přidaná hodnota se zvýšila u poloviny skupin, zejména skupin 26.4 Výroba spotřební elektroniky a 26.2 Výroba počítačů a periferních zařízení, což zapříčinilo celkový růst pro celý oddíl CZ-NACE 26. V těchto skupinách převažují firmy se zahraniční účastí, které svoje zisky nemusí investovat v ČR, ale dochází k jejich částečné repatriaci matkám v zahraničí. Při srovnání s ostatními oddíly zpracovatelského průmyslu je účetní přidaná hodnota pod průměrem. Porovnáním roku 2012 s rokem 2006 zjistíme, že celkový počet zaměstnanců v CZ-NACE 26 klesl o 23 %, což je cca zaměstnanců. Důsledkem ekonomické krize došlo v letech k většímu propouštění a tlumení či zefektivňování výroby. Tabulka 15.5 Počet zaměstnaných osob v letech (osob) mezir. index 105,9 108,7 82,0 87,7 102,4 91,0 167

168 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Toto pokračovalo, po mírném zlepšení v roce 2011, i v roce a Oproti roku 2008 klesl výrazně počet zaměstnanců v roce 2012 u oboru CZ-NACE 26.1 (a to o 27 %), který zaměstnává asi 23 % zaměstnanců celého oddílu. Opětovné celkové snížení počtu zaměstnanců v roce 2012 s meziročním poklesem o 9 p.b. bylo ovlivněno jednak probíhající dluhovou krizí eurozóny, také vlivem snižování domácích investic a dumpingových cen výrobků z asijských zemí, zejména z Číny. Navíc konkurenční země východní Evropy nabízejí pro investory stále atraktivnější podmínky než ČR, zejména co se týká nákladů na pracovní sílu. Účetní přidaná hodnota patří mezi faktory významně ovlivňující produktivitu práce. Součástí účetní přidané hodnoty jsou i osobní náklady, jejichž velikost také závisí na průměrném platu v oboru. Osobní náklady v roce 2012 meziročně poklesly o 0,5 %, počet pracovníků se snížil, ale mírně vzrostly mzdové náklady. Průměrná měsíční mzda v oddíle CZ-NACE 26 (u organizací s 20 a více pracovníky) vzrostla ve sledovaném období o 2,8 % na Kč, je nad průměrem celého zpracovatelského průmyslu, kde mzdy rostly o 3,5 %. Vývoj osobních nákladů v časové řadě znázorňuje tabulka č % 115 Počet zaměstnaných osob 120 % 115 Tržby za VV a S CZ-NACE 26 ZP CZ-NACE 26 ZP 115 % 105 Účetní přidaná hodnota CZ-NACE 26 ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 15.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech Tabulka 15.6 Osobní náklady v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 113,9 114,2 84,7 90,1 105,5 93,9 168

169 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Produktivita práce z ÚPH pro celé CZ-NACE 26 vzrostla oproti roku 2011 o více jak 32 % (pouze o 2,2 % ve srovnání s rokem 2006). Ve skupině 26.4 Výroba spotřební elektroniky a 26.2 Výroba počítačů a periferních zařízení je výrazně vyšší, než v předchozích letech. Zvýšení produktivity práce z účetní přidané hodnoty ovlivnilo snížení výkonové spotřeby. I přesto například ve výrobě CZ-NACE 26.4 a 26.2 produktivita práce z ÚPH značně stoupla, což je, mimo jiné, zapříčiněno zvýšením tržeb (u 26.2), pokleslou výkonovou spotřebou (u 26.4) a snížením počtu zaměstnanců. Tabulka 15.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech (Kč/zam.) mezir. index 71,1 103,4 80,8 136,2 95,3 132,7 V celkovém hodnocení zpracovatelského průmyslu je oddíl CZ-NACE 26 v produktivitě práce z ÚPH podprůměrný. Zpracovatelský průmysl celkově má produktivitu práce z ÚPH Kč na zaměstnance. Tabulka 15.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 37,0 106,8 5, ,1 75,0 228,0 Hrubý operační přebytek vyjadřuje, kolik zůstane podniku na pokrytí dalších nákladů včetně zisku. Jeho zařazení do analýzy má význam pro podnikatele zejména v krizových obdobích. Hrubý operační přebytek se po poklesu v roce 2011 skokově zvýšil, a to o 128 % celkově, což značí, že firmy, které jsou v zahraničním vlastnictví (jejich tržby v roce 2012 dělají cca 90 % celkových), zřejmě tolik nevyvážejí zisk do zahraničí, ale investují ho dál v ČR. V roce 2012 je celková kladná hodnota tohoto ukazatele ovlivněna hlavně skupinami 26.2 a 26.5, kde se operační přebytek zněkolikanásobil. Porovnání vývoje PP z ÚPH a podílu hrubého operačního přebytku oddílu CZ-NACE 26 s celým zpracovatelským průmyslem je uvedeno v grafu Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty pro roky 2011 a 2012 je uvedena v grafu Nejnižší úroveň produktivity práce z ÚPH v roce 2011 zaznamenala skupina CZ-NACE 26.4 Výroba spotřební elektroniky. 169

170 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 130 % 115 Produktivita práce z ÚPH 130 % 100 Hrubý operační přebytek CZ-NACE 26 ZP CZ-NACE 26 ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 15.3 Vybrané ukazatele konkurenceschopnosti tis. Kč/zam ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 15.4 Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty až do skupinové struktury v letech 2011/ Výkonová spotřeba Tabulka 15.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech (tis. Kč) mezir. index 115,1 104,1 87,6 111,5 92,2 95,6 Dalším ukazatelem nepříznivého trendu je výkonová spotřeba a nákup služeb. Pokles tržeb a ostatních ekonomických ukazatelů se promítl do výkonové spotřeby. V tabulce 15.9 je zaznamenáno snížení u poloviny výrobkových skupin, z toho nejvíce ve skupinách: CZ-NACE 26.1 Výroba elektronických součástek a desek (o cca 30 %), Výroba komunikačních zařízení CZ-NACE 26.3 (cca 28 %) a CZ-NACE 26.4 Výroba spotřební elektroniky (cca 10 %), které ale neovlivňují celkový průměr oddílu tolik jako např. skupina 170

171 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení CZ-NACE 26.2 Výroba počítačů a periferních zařízení, jež vykázala minimální vzrůst výkonové spotřeby. Vyšší růst tohoto ukazatele (78 %) vykázala skupina výroby měřicích, zkušebních a navigačních přístrojů (o 21 %). Domácnosti v ČR stále omezují spotřebu stejně tak jako v zemích s dluhovou krizí. Konkurenceschopnost na světových trzích je dána téměř ve všech skupinách tím, že je ovládají globální řetězce. Silnou stránkou je zaručený odbyt a slabou stránkou to, že o lokalizaci výroby rozhodují globální řetězce Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Tabulka Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 26 v b.c. v letech Vývoz celkem (mil. Kč) CZ-CPA , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,5 679,8 641,9 587, , , , ,3 mezir. index 125,1 112,1 101,3 Dovoz celkem (mil. Kč) CZ-CPA , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,4 990,6 810, , , , ,4 mezir. index 134,2 98,6 95,5 Saldo (mil. Kč) CZ-CPA , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,3-477,6-348,7-223, , , , ,9 Pramen: ČSÚ; údaje k Tabulka ukazuje výsledky zahraničního obchodu s výrobky CZ-CPA 26 za rok 2009 až Kladné saldo obchodní bilance v roce 2012 měla pouze skupina výrobků CZ-CPA 26.2 tj. počítače a periferní zařízení (50,2 mld. Kč) a výrobky spotřební elektroniky CZ-CPA 26.4 (44.9 mld. Kč). Mezi největší 171

172 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU vývozní země s produkty 26.2 patří Německo, které má v této výrobě dominantní postavení, dále Velká Británie a Nizozemí. U spotřební elektroniky je to Německo a Francie. Celkový obrat CZ-CPA 26 za rok 2012 představoval částku 932 mld. Kč, s kladným saldem 39,6 mld. Kč. V porovnání s rokem 2011 se obchodní bilance zlepšila, a to především díky vývozu počítačů. Jak vyplývá z tabulky 15.10, největší vývoz i dovoz zboží má skupina výrobků CZ-CPA Teritoriální struktura zahraničního obchodu Exportní a importní orientaci CZ-CPA 26 znázorňuje graf č. 15.5, z něhož je patrné, že naším největším obchodním partnerem v oblasti dovozuje Čína. V roce 2012 dosáhl obrat s touto zemí 193,5 mld. Kč (v roce 2011 dokonce 227,7 mld. Kč), ale saldo je stále záporné -183,9 mld. Kč (dovoz 188,8 mld Kč, vývoz 4,9 mld. Kč). Nejvýznamnějším vývozním obchodním partnerem je Německo, náš nejdůležitější obchodní partner v EU, s obratem 215 mld. Kč (z toho dovoz 55,7 mld. Kč, vývoz 159,3 mld. Kč a kladné saldo 103,5 mld. Kč), na třetím místě je Nizozemí s obratem 79,3 mld. Kč (dovoz 38,7 mld a vývoz 40,6 mld a kladným saldem 1,9 mld. Kč). Na dalších místech ve výši obratu a s kladným saldem stojí Velká Británie (45,4 mld. Kč), Francie (30,7 mld. Kč) a Slovensko (25,5 mld. Kč). Větší záporná salda máme také s jinými zeměmi Asie, například s Japonskem, Malajsií, Thajskem, Jižní Koreou nebo Tchaj-wanem. Vývozní teritoria v roce 2012 V. Británie 8 % Nizozemí 8 % Slovensko Francie 5 % 7 % Polsko 4 % Rusko 3 % Itálie 3 % Německo 33 % Ostatní 29 % Dovozní teritoria v roce 2012 Malajsie Jižní Korea 3 % Tchaj-wan 3 % Japonsko 3 % 3 % Thajsko Nizozemí 3 % 8 % Ostatní 19 % Německo 13 % Pramen: ČSÚ údaje k Čína 42 % Graf 15.5 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce CZ-CPA 26 Celkový dovoz dle klasifikace CZ-CPA 26 byl 446,2 mld. Kč, mírně poklesl, z toho z Asie kolem 268,5 mld. Kč, ale pravděpodobně velká část dovozu z Německa a Nizozemí v rámci Evropské unie je také původem z Asie. V procentech je podíl Asie na dovozu více jak 60%. Podíl Číny na celkovém dovozu CZ- CPA 26 do ČR poklesl z 47,8 % v roce 2011 na 42,3 % v roce Dováží se přímo do výrobních podniků v ČR, prostřednictvím obchodních organizací a prostřednictvím tzv. zahraničních identifikačních čísel, což znamená, že dovoz zprostředkovává podnik, který není českým rezidentem. Z největší části jde o podniky, které patří do globálních řetězců a z tohoto důvodu je těžké 172

173 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení odhadnout, jaká část jejich dovozu je určena jako komponenty do výroby ostatních divizí CZ-NACE. To také platí o dovozu obchodními organizacemi. Vývoz CZ-CPA 26 byl v roce 2012 celkem 485,8 mld. Kč, z toho převážná většina do států EU (přes 80 %). Riziko plynoucí z velmi vysoké koncentrace elektrotechnického průmyslu na trhy EU se ani v roce 2012 nezmenšilo. Obecně v rámci elektrotechnického průmyslu dováží ČR komponenty z Asie a pak prodává výrobky či komponenty do EU Shrnutí a perspektivy oddílu Elektrotechnický průmysl je spolu se strojírenským průmyslem výrobou, která byla nejvíce zasažena celosvětovou hospodářskou recesí, což se prijevilo značným propadem výroby, tržeb, zaměstnanosti atd. V posledním období došlo k poklesu cen elektrotechnických výrobků a spotřební elektroniky i ke snižování objemu zakázek. Celý loňský rok byl ve znamení přetrvávající recese, nicméně řada firem se dokázala s nepříznivou ekonomickou situací vyrovnat. Jde zejména o společnosti, které včas čelily nepříznivé ekonomické situaci restrukturalizací, úspornými opatřeními a posílením své proexportní strategie. Obnovení růstu naší ekonomiky musí stát na jiném základě, než na extenzivních faktorech. Na výrobě s vyšší přidanou hodnotou nebo na posílení efektivity vzniku nových výrobků či služeb. Toto se do značné míry kryje s termínem inovace. Právě vlivem vlekoucí se dluhové krize, došlo a dochází k další restrukturalizaci ve prospěch oborů, které mají delší inovační obrátku a vyšší přidanou hodnotu. Česká republika by proto měla nadále podporovat rozvoj tohoto oddílu, více motivovat zahraniční i domácí firmy k investicím do výroby s vyšší přidanou hodnotou a zároveň do výzkumu a vývoje s ní spojeného. Jedním z prvořadých úkolů je proto vytváření podmínek pro uplatnění inovací a výsledků VaV v českém průmyslu. Za rok 2011 byly výdaje na výzkum a vývoj do tohoto oddílu ve srovnání s jeho důležitostí nízké, dokonce nižší, než rok předchozí - 1,149 mld. Kč, z toho podle zdrojů financování tvořily podnikatelské výdaje 876 milionů Kč, veřejné 194 miliónů Kč a zahraniční 79 miliónů Kč (ty jediné vzrostly). Mezi hlavní investory v oblasti výzkumu a vývoje patří AMI Semiconductors, Behr, Bosch, Continental Teves, Flextronics, Honeywell, Ricardo, Rockwell Automation. Budoucí vývoj v některých skupinách oddílu CZ-NACE 26 bude záviset na vývoji ekonomiky celé EU. Své dopady má i přechod k mobilitě (od klasických stolních počítačů k notebookům a dále k tabletům a smartphonům). Již v současnosti sledujeme značný dopad rostoucí obliby tabletů na trh notebooků. Tablety a jiná mobilní zařízení jsou významným zdrojem generování nestrukturovaných dat multimediálního obsahu, který uživatelé ve velké míře ukládají na sociálních sítích. Tato zařízení tedy mají vliv na trh úložných zařízení, serverů a na samotné sociální sítě, které tyto služby poskytují. Výrazně zasažen mobilitou byl i trh fotoaparátů tablety a smartphony jsou vybaveny digitální kamerou, většinou se snímačem s vysokým rozlišením. Podle Gartneru bude mít zásadní vliv na svět IT spojení sociálních, mobilních, cloudových a informačních sil. Společnosti rozdělí na ty, které budou spatřovat hodnotu ve zkoumání stále stejných (starých) dat o zákaznících a v udržování jejich co nejvyšší kvality, a na firmy objevující nové obchodní příležitosti díky využití nových dat. Firmy, které dokážou nové informace zpracovat a odhalit v nich nové příležitosti, se stanou tržními lídry. Lidé si začnou vybírat vlastní sítě a výpočetní prostředí, ve kterých budou chtít konzumovat digitální obsah, a bude na organizacích, aby tomu uzpůsobily svůj obsah, aplikace i služby. Organizace budou podle Gartneru poskytovat webové služby svým zákazníkům a zaměstnancům pro osobní využití a umožní jejich vlastní konfiguraci. To jim silně ztíží přehled nad všemi zdroji, které takové služby dokážou zajistit. Odůvodnitelnou cestou pro pružné poskytování rozličných systémů při nízkých nákladech mohou být cloudové platformy. Vliv spotřebitelů bude mít zásadní dopad na privátní sektor. Z obchodního modelu B2C se tak stane C2B. Zaměstnanci začnou používat od čtyř do šesti zařízení a budou sdílet data v cloudu. IT již nebude rozhodovat o použitém hardwaru a platformách a žádné z nich tedy nebudou převažovat. Bezdrátové sítě budou významným faktorem rozvoje internetu věcí. Široká škála sítí (Wi-Fi, DSL, mobilní, bluetooth atd.) bude vstupovat do hry podle požadavku konkrétní aplikace. Na spotřebitelském trhu se tak může objevit chytrý nábytek, interaktivní displeje, vzdáleně ovládané elektrické zásuvky či odpadkové 173

174 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU koše hlásící nutnost vysypání. Řada z nich bude dostupná přes mobilní aplikace a cloudové služby. Ve světě internetu věcí, kde jsou všechna zařízení připojena do sítě a sdílejí mezi sebou informace, může vzniknout úplně odlišný způsob nakupování, respektive marketingové komunikace, než známe dnes. Český trh PC v roce 2012 Český trh osobních počítačů v roce 2012 meziročně mírně poklesl. Zatímco počet notebooků dodaných na trh byl nižší, než v předchozím roce, trhu stolních počítačů se dařilo lépe a zaznamenal růst. Za tímto růstem stojí výrazně kladné výsledky v prvním čtvrtletí a mírný růst na konci roku. Jedním z důvodů je odložená realizace některých obchodů z předchozího období způsobená nedostatkem pevných disků v důsledku povodní v Thajsku. Mezi faktory, které determinovaly trh osobních počítačů v roce 2012 lze zařadit také vývoj směnného kursu. Ke zpomalení trhu, ke kterému došlo tou dobou, přispěla navíc příprava prodejního kanálu na nový operační systém. Ustálila se průměrná cena notebooků, před koncem roku 2011 stlačená hojně zastoupenými mini-notebooky až pod průměrnou cenu klasických stolních počítačů. Předním pěti dodavatelům stolních počítačů náležel téměř dvoutřetinový kumulovaný tržní podíl. Dlouhodobě je ale zřejmý rostoucí trend koncentrace trhu v rukách klíčových dodavatelů. V segmentu notebooků ovládá pět klíčových dodavatelů dokonce 86 % českého trhu. Prvenství na českém trhu již posedmé zopakovala společnost HP. Lenovo vykázalo dvouciferný růst a posunulo se ze čtvrtého na druhé místo. Společnost Asus zůstává dlouhodobě na třetím místě a svůj tržní podíl vrátila na úroveň roku 2010 po slabším roce 2011, kdy ji poznamenal výpadek způsobený sezónními vlivy. Český trh osobních počítačů v roce 2012, v kusovém vyjádření Dodavatel tis. ks tržní podíl mezir. růst Hewlett-Packard ,6 % -11,5 % Lenovo ,8 % 47,4 % ASUS ,7 % 23,6 % Acer Group ,0 % -26,0 % Dell ,1 % -5,3 % Ostatní ,8 % -8,6 % Celkem ,0 % -2,6 % Pramen: IDC EMEA PC Tracker I přes mírný pokles většiny analyzovaných ukazatelů představuje elektrotechnický průmysl jeden z hlavních pilířů českého hospodářství a poskytuje množství příležitostí pro jeho další rozvoj a upevnění pozice v průmyslové výrobě v Česku. 174

175 Výroba elektrických zařízení 16. CZ-NACE 27 - VÝROBA ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍ 16.1 Charakteristika oddílu Do oddílu výroby elektrických zařízení zahrnujeme velice široké spektrum nabídky výrobků, které mají využití jak ve zpracovatelském průmyslu (výroba a rozvod elektrické energie, doprava apod.), tak i ve spotřebitelské sféře. Tato výroba zahrnuje produkty, které generují, dodávají a využívají elektrickou energii, ale také výrobu elektrického osvětlení, signalizačního zařízení a elektrických spotřebičů pro domácnost. Výroba elektrických zařízení patří svým podílem na celkových tržbách průmyslu (5,6 %) k důležitým oddílům s kompletačním charakterem výrobků. Výrobní oddíl CZ-NACE 27 tvoří tyto skupiny: 27.1 Výroba elektrických motorů, generátorů, transformátorů a elektrických rozvodných a kontrolních zařízení (např. výroba regulátorů přenosového a rozvodného napětí, výroba dynam a alternátorů); 27.2 Výroba baterií a akumulátorů (např. výroba galvanických článků a elektrických akumulátorů - nenabíjecích a nabíjecích baterií); 27.3 Výroba optických a elektrických kabelů, elektrických vodičů a elektroinstalačních zařízení (např. výroba kabelů z optických vláken pro přenos dat a přímý přenos obrazu, výroba izolovaných elektrokabelů, výroba napájecích vozidlových kolejnic, elektrických vodičů, proudových chráničů); 27.4 Výroba elektrických osvětlovacích zařízení (např. žárovek a zářivek, jejich dílů a komponentů - kromě skleněných polotovarů pro žárovky, výroba svítidel a jejich dílů a komponentů - kromě vodivého elektrického instalačního materiálu); 27.5 Výroba spotřebičů převážně pro domácnost (např. ventilátory, vysavače, elektrické stroje na ošetřování podlah, kuchyňské spotřebiče, pračky apod.); 27.9 Výroba ostatních elektrických zařízení (např. akumulátorových nabíječek, výroba elektrických zařízení pro otevírání a zavírání dveří, výroba elektrických zvonků, bzučáků, sirén, výroba ultrazvukových čisticích přístrojů (kromě přístrojů pro zubní a jiné laboratoře)) ,8 % ,9 % 11,4 % ,6 % ,4 % ,9 % 27.1 Výroba elektrických motorů, generátorů, transformátorů, rozvodných a kontrolních zařízení 27.2 Výroba baterií a akumulátorů 27.3 Výroba optických a elektrických kabelů, vodičů a elektroinstalačních zařízení 27.4 Výroba elektrických osvětlovacích zařízení 27.5 Výroba spotřebičů převážně pro domácnost 27.9 Výroba ostatních elektrických zařízení Pozn: údaje v běžných cenách Graf 16.1 Podíly skupin CZ-NACE 27 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2012 Z grafu 16.1 je zřejmé, že největší zastoupení v tomto oddíle tvoří výroba elektrických motorů, generátorů, transformátorů a elektrických rozvodných a kontrolních zařízení (55,9 %, v roce 2011 to bylo 48,2 %). 175

176 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Na druhém místě s 13,8% zastoupením je výroba optických a elektrických kabelů, elektrických vodičů a elektroinstalačních zařízení, která je velmi důležitá pro stavebnictví. V roce 2011 měla podíl o něco vyšší (16,7 %). Na třetím místě výroba elektrických osvětlovacích zařízení s 11,4 %, která předčila skupinu výroby ostatních elektrických zařízení s 9,4 %. Ze 7,1 % na 5,6 % se snížil podíl skupiny výroby spotřebičů převážně pro domácnost a na posledním místě se opětovně umístila skupina výroby baterií a akumulátorů, jejíž podíl klesl z 5,5 % na 3,9 % Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Pro tento oddíl je charakteristický zejména doplňující a kompletační charakter výrobků a zařízení. A právě pro svůj kompletační charakter je celý oddíl nezbytnou součástí zpracovatelského průmyslu. Podíl oddílu CZ-NACE 27 na tržbách celého zpracovatelského průmyslu byl v roce ,7 % (v roce ,8 %), což znamená 8. místo na žebříčku podílu jednotlivých oddílů ZP. Produktivitu práce měl tento oddíl o trochu vyšší než zpracovatelský průmysl průměrně, a to o cca 1,5 %. Na počtu zaměstnanců se tento oddíl podílel približně 8,1 %, což je o 0,1 % více než v roce V roce 2012 se průmyslová produkce snížila o 1,2 %. Za nepříznivým vývojem byly prohlubující se problémy vyvolané slabou zahraniční poptávkou a propadem domácí poptávky. Průmysl ještě v prvním pololetí fungoval jako motor ekonomiky, v druhé polovině však obory dosahující růst výroby již nedokázaly kompenzovat výkonnost u ostatních odvětví, která byla ovlivněna klesající poptávkou. Například problémy evropského automobilového průmyslu se projevily u rozhodujícího domácího automobilového průmyslu nižší výrobou, což nepříznivě ovlivnilo produkci dodavatelských oddílů a skupin, mezi které patří i elektrická zařízení. V rámci zpracovatelského průmyslu se produkce zvýšila pouze v pěti oddílech, ve výrobě elektrických zařízení byl nárůst o 5,8 %. CZ-NACE 27 má proexportní charakter, který potvrzuje jeden z nejvyšších podílů tržeb z přímého vývozu na celkových tržbách CZ-CPA 27, a to 75,9 %. Podniky pod zahraniční kontrolou se na celkových tržbách CZ-CPA 27 podílely 86,3 %. Podle velikosti tržeb představujeme významné společnosti v jednotlivých skupinách oddílu CZ-NACE 27: 27.1 Siemens s.r.o. a jeho odštěpné závody Elektromotory patří mezi přední světové dodavatele nízkonapěťových asynchronních elektromotorů. Hlavními zákazníky jsou výrobci čerpadel, kompresorů a klimatizačních zařízení. V ČR působí odštěpné závody v Mohelnici a Frenštátu, mateřskou společností je německý Siemens AG. ABB s.r.o má hlavní sídlo v Praze, jinak je v sedmi dalších lokalitách (Brno, Ostrava, Jablonec n.nisou, Trutnov, Plzeň, Most, Teplice). Hlavní oblastí podnikání je 5 divizí: výrobky pro energetiku, systémy pro energetiku, automatizace výroby a pohony, výrobky nízkého napětí, procesní automatizace. Centrála je v Curychu ve Švýcarsku Johnson Controls Autobaterie, s.r.o. v České Lípě vyrábí elektrochemické zdroje (převážně olověné startovací akumulátory) včetně jejich příslušenství. Mateřská společnost Johnson Controls Inc. sídlí v USA NKT Cables s.r.o. výrábí rozvaděče, baterie, kabely, vodiče a televizní antény v Kladně. Ovládajícími společnostmi jsou NKT Holding A/S, NKT Cables Group A/S a NKT Cables Group GmbH. Prakab a.s je z Prahy, výrobní sortiment je v převážné míře orientován na výrobu holých vodičů, instalačních ovládacích vodičů, energetických kabelů, železničních zabezpečovacích kabelů, sdělovacích kabelů a bezhalogenových energetických a zabezpečovacích kabelů. Výrobky společnosti jsou důležitými komponenty pro výrobu silnoproudé elektrotechniky, pro odvětví spojů a energetiky. Vlastníkem je německý SKB Industrieholding Automotive Lighting, s.r.o., výroba světelných zařízení pro dopravní prostředky sídlí v Jihlavě. Stoprocentním vlastníkem je Automotive Lighting Reutlingen GmbH Německo. Hella Autotechnik Nova, s.r.o. sídlí v Mohelnici a hlavním předmětem činnosti je výroba, instalace 176

177 Výroba elektrických zařízení a opravy elektrických strojů a přístrojů, orientace na vývoj světelné techniky pro osobní a nákladní automobily. Vlastníkem je Hella Corporate Center Central and Eastern Europe, s.r.o Miele technika s.r.o. je součástí nadnárodní skupiny Miele, německého výrobce elektrických přístrojů pro domácnost i pro profesionální využití (výroba praček a sušiček pro domácnost i pro profesionální využití a výroba myček nádobí pro domácnost). Sídlo je v Uničově. Mora Moravia s.r.o. sídlí v Hlubočkách-Mariánském Údolí, člen Gorenje Group, je významným výrobcem bílé techniky AVX Czech Republic s.r.o, v Lanškrouně vyrábí tantalové a niobové kondenzátory. Je součástí nadnárodní společnosti AVX, která je předním světovým výrobcem pasivních elektronických součástek se sídlem v USA. VISHAY ELECTRONIC spol. s r.o. je dceřinnou firmou holdingu Vishay, jehož mateřská firma Vishay Intertechnology, Inc. má sídlo v USA. Je jedním z největších světových výrobců elektrotechnických součástek. Sídlí v Přešticích, ale závody má v Dolním Rychnově a v Blatné Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Tabulka 16.1 zobrazuje přehled indexů cen průmyslových výrobců v letech V roce 2012 došlo ke snížení cen u průmyslových výrobců, vývoj cen se tedy pohyboval pod úrovní inflace, která byla 1,9 %. Tento pokles cen zapříčinila především skupina výrobků CZ-CPA 27.3 Výrobky optických a elektrických kabelů, elektrických vodičů a elektroinstalačních zařízení, která zlevnila v tomto roce o 3 %. V roce 2010 ale byl u těchto produktů zaznamenaný velký nárůst cen (o 16,2 %). Skupina výrobků CZ-CPA 27.2 Výrobky baterií a akumulátorů opětovně zaznamenala pokles cen, tentokrát o 1,9 %. Moderní technologie totiž dovolují snižovat náklady na výrobu baterií do elektroniky, a přirozeně tím klesá i jejich prodejní cena. Ceny baterií tlačí dolů také vysoká konkurence v této oblasti. Ve skupině produktů CZ-CPA 27.4 Výrobky elektrických osvětlovacích zařízení, se v posledních letech také plně projevuje silná konkurence na trhu (dovozy z Číny), která vede výrobce k provádění častějších inovací a snižování cen starších výrobků. Ceny výrobků CZ-CPA 27.5 Spotřebiče převážně pro domácnost za posledních pět let vzrůstají konstantně o půl procenta. Důvodem je cenová válka mezi prodejci i kolísavý kurz koruny. Tabulka 15.1 Index cen průmyslových výrobců v letech Průměr od počátku roku Název Kód CZ-CPA Elektrické motory, generátory apod ,3 101,6 99,9 101,5 100,7 Baterie a akumulátory ,9 84,9 96,6 94,9 98,1 Elektrické vedení a elektroinstal. zař ,6 88,5 116,2 104,0 96,8 Elektrická osvětlovací zařízení ,4 98,9 97,1 98,6 99,4 Spotřebiče převážně pro domácnost ,4 100,5 100,5 100,5 100,6 Ostatní elektrická zařízení ,0 104,1 98,3 100,4 100,0 Elektrická zařízení 27 98,3 96,9 103,4 101,5 99,3 Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = Základní produkční charakteristiky V letech docházelo k postupnému snižování počtu podniků, které se zastavilo v roce 2009 a 2010, v následujícím roce ale opět počet podniků poklesl. V oddíle bylo v roce 2012 přibližně 98,4 % malých podniků, (t.j podniky do 49 zaměstnanců), 1,2 % středních (50 až 249 zaměstnanců) a 0,4 % velkých 177

178 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU podniků (nad 250 zaměstnanců). Pro rok 2011 a 2012 se však změnil systém vykazování, data u tohoto ukazatele tedy nejsou zcela určující. Tabulka 16.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 27 v letech Z tabulky 16.3 je zřejmé, že tržby za prodej vlastních výrobků do roku 2007 rostly. Od roku 2008 až 2009 došlo k velkému poklesu tržeb celého oddílu. Pokles tržeb byl zapříčiněn především snížením domácí poptávky a celkovou hospodářskou recesí. Důležitým indikátorem budoucího vývoje jednotlivých skupin tohoto oddílu je objem celkových nových zakázek, které u organizací s 50 a více zaměstnanci meziročně vzrostly o 13,3 %, z toho zakázky ze zahraničí posílily o 19,3 %, ale domácí zakázky poklesly o 1,6 %. Objemově však tvoří zahraniční zakázky 75,5 % celkových. To se projevilo v růstu tržeb i v roce 2012 u jednotlivých skupin CZ-NACE 27, které souhrnně zaznamenaly o 7,8 % vyšší tržby. Nejlépe si vedla CZ-NACE 27.4 Výroba elektrických osvětlovacích zařízení, kde se meziročně zvedly tržby o 27,4 %, tzn. o cca 5,6 mld. Kč (zakázky ze zahraničí stouply o 29,1 %), ale objemově se nejvíce zvýšily tržby skupině 27.1 Výroba elektrických motorů, generátorů, transformátorů a elektrických rozvodných a kontrolních zařízení, a to o 10,9 mld. Kč. Vývoj v oddíle byl naopak zpomalován nižší domácí koupěschopnou poptávkou obyvatelstva, kdy např. v oboru vyrábějící spotřebiče určené pro domácnost se zakázky ve 4. čtvrtletí 2012 snížily (o 3,4 %). I přes neustálý tlak na konkurenceschopnost, cenovou dostupnost výrobků, zvyšování cen vstupů a další negativní vlivy se společnostem v tomto oddílu dařilo dosáhnout pozitivních výsledků hospodaření. K tomu je nejen zapotřebí optimální řízení zásob, aktivní přístup k eliminaci kurzových rizik, ale i schopnost flexibilně reagovat na požadavky trhu. Tabulka 16.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 110,0 97,5 82,9 112,3 122,1 107,8 Podíl 10 největších společností na celkových tržbách oddílu CZ-NACE 27 se v letech 2008 až 2012 příliš nemění a je kolem 30 %. V hlavním žebříčku Českých 100 nejlepších firem ročníku 2012, který prezentuje veřejnosti hospodářské výsledky zúčastněných společností, se nejlépe umístila společnost ABB s.r.o., která skončila dokonce na 44. místě. Do stovky nejlepších se také dostala společnost NKT Cables (60. místo) a Automotive Lightning s.r.o. se 77. místem. Přidaná hodnota je mimořádně důležitý ukazatel, neboť jde o hodnotu vytvořenou vlastní činností konkrétní firmy. Za sledované období 2006 až 2012 vzrostla účetní přidaná hodnota o více jak 37 %, tj. o 17,3mld. Kč, a to i přes krizový rok Prohlubující se recese se v tomto oddíle tolik neprojevila. Nárůst, i přes nejistý hospodářský vývoj, způsobilo zejména efektivnější využívání pracovních a kapitálových zdrojů podnikání ve výrobních a obchodních procesech. Účetní přidaná hodnota klesla nejvíce ve skupině 27.2 Výroba 178

179 Výroba elektrických zařízení baterií a akumulátorů (o 12 %) a 27.9 Výroba ostatních elektrických zařízení (asi o 9 %), což souvisí i se snížením tržeb. Tabulka 16.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 106,8 99,2 91,3 113,0 117,8 106,6 V roce 2012 došlo k mírnému nárůstu počtu zaměstaných osob o téměř 2 % v rámci celého oddílu CZ- NACE 27 (tabulka 16.5). Ke snížení počtu zaměstnanců došlo jen ve skupině CZ-NACE 27.3 (o 6,2 %, o 785 zaměstnanců méně) a ve skupině CZ-NACE 27.9 (4,6 %, o 631 osob méně). Velké zvýšení zaznamenala zejména skupina CZ-NACE 27.4, a to o 16 % (nárůst o zaměstnanců), a také skupina CZ-NACE 27.1 (nárůst o 3,9 %, tedy o osob), což je ovlivněno přeřazením dvou významnějších společností z jiných oddílů podle převažující činnosti. Tabulka 16.5 Počet zaměstnaných osob v letech (osob) mezir. index 105,2 100,1 85,2 104,6 108,5 101,8 Vývoj základních produkčních charakteristik oddílu CZ-NACE 27 s celým zpracovatelským průmyslem je uveden v grafu Účetní přidaná hodnota patří mezi faktory, které významně ovlivňují produktivitu práce. Součástí účetní přidané hodnoty jsou i osobní náklady, jejichž velikost závisí také na průměrném platu v oboru. Osobní náklady v roce 2012 meziročně vzrostly o 6,3 %, což souvisí s meziročním nárůstem počtu pracovníků (o cca 2 %) a růstem mzdových nákladů. V roce 2012 byla průměrná mzda v oddíle CZ-NACE 27 u organizací s 20 a více pracovníky Kč, o rok dříve to bylo Kč (nárůst téměř o 5 %). Průměrná mzda je již o trochu vyšší, než průměrná mzda ve zpracovatelském průmyslu, která činí Kč. 179

180 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 110 % 105 Počet zaměstnaných osob % Tržby za VV a S CZ-NACE 27 ZP CZ-NACE 27 ZP 145 % 133 Účetní přidaná hodnota CZ-NACE 27 ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 16.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech Tabulka 16.6 Osobní náklady v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 110,3 110,9 88,6 109,4 114,9 106, Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Produktivita práce z účetní přidané hodnoty pro celé CZ-NACE 27 stoupla oproti roku 2011 o 4,7 %, rok 2006 překonala o 32,2 %. Od roku 2009 má vývoj produktivity vzestupnou tendenci. Její zvyšování výrazně ovlivňuje zvyšování výkonů včetně tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb rychlejším tempem než externí náklady na jejich dosažení (výkonová spotřeba včetně nákladů na prodané zboží) a mzdové náklady. Produktivita práce z ÚPH poklesla jen ve skupinách CZ-NACE: 27.2 (o 8 %), 27.5 a 27.9 (zhruba o 4 %). V celkovém hodnocení zpracovatelského průmyslu je oddíl CZ NACE 27 v produktivitě práce z ÚPH lehce nadprůměrný. Celkový hrubý operační přebytek v roce 2012 podle odhadů MPO meziročně vzrostl o 6,9 %, což je zhruba 1,8 mld. korun. Pokles byl zaznamenán u skupin CZ-NACE: 27.2 (o 20,8 %), 27.5 (o 10,2 %) a 27.9 Výroba ostatních elektrických zařízení (o 16,5 %), což, jak již bylo řečeno výše, souvisí se snížením účetní přidané hodnoty či vzrůstem osobních nákladů. V průběhu roku 2012 se v souhrnném hodnocení lehce zlepšila efektivnost podnikání (vyjádřená podílem osobních nákladů na účetní přidané hodnotě), která dosáhla hodnoty 0,562 (v roce 2011 hodnota efektivnosti podnikání 0,554). 180

181 Výroba elektrických zařízení Tabulka 16.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech (Kč/zam.) mezir. index 101,5 99,1 107,1 108,0 108,5 104,7 Tabulka 16.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 102,7 85,0 95,6 118,2 121,6 106,9 Porovnání vývoje produktivity práce a podílu osobních nákladů na účetní přidané hodnotě oddílu CZ- NACE 27 s celým zpracovatelským průmyslem je uvedeno v grafu % 127 Produktivita práce z ÚPH 145 % 130 Hrubý operační přebytek CZ-NACE 27 ZP CZ-NACE 27 ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 16.3 Vybrané ukazatele konkurenceschopnosti Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty pro roky 2011 a 2012 je uvedena v grafu Nejvyšší úroveň produktivity práce z ÚPH opět zaznamenala skupina CZ-NACE 27.2 Výroba baterií a akumulátorů. 181

182 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 1300 tis. Kč/zam ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 16.4 Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty až do skupinové struktury v letech 2011/ Výkonová spotřeba Tabulka 16.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech (tis. Kč) mezir. index 111,7 94,1 80,1 116,0 123,0 107,2 Výkonová spotřeba (náklady na materiál, energie, služby atd.), která zaujímá hlavní podíl ve struktuře celkových nákladů, vykazuje v oddíle CZ-NACE 27 od roku 2010 opět rostoucí trend. Rok 2008 a 2009 vzhledem k celosvětovému hospodářskému útlumu znamenal snížení výkonové spotřeby. Zvýšení tržeb odpovídá i vývoj výkonové spotřeby, která téměř u poloviny skupin oddílu CZ-NACE 27 vzrostla (celkem o 7,2 %), nejvýrazněji u skupiny 27.4 (o 28,7 %), dále pak u skupiny 27.1 (o 6,7 %). Mírně poklesla výkonová spotřeba u skupiny 27.2 Výroba baterií a akumulátorů Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Celkový obrat zahraničního obchodu CZ-CPA 27 v roce 2012 byl 465,8 mld. Kč, což je o 36,8 mld. více než rok předcházejíci. Saldo zahraničního obchodu tohoto oddílu přispívá 17,2 % do celkového kladného salda zpracovatelského průmyslu. Skupiny výrobků CZ-CPA 27.1 a 27.4 příspívají dohromady do kladného salda oddílu 64,6 %. Jak vyplývá z tabulky 16.10, největší vývoz a dovoz zboží má skupina výrobků CZ-CPA Mezi největší vývozní země ve skupině 27.1 patří Německo, které má v tomto oboru dominantní postavení, dále je to Francie a Rakousko. U skupiny výrobků 27.5 Spotřebiče převážně pro domácnost již není v roce 182

183 Výroba elektrických zařízení 2012 zaznamenáno záporné saldo zahraničního obchodu. V této skupině se mnoho výrobků dováží z Asie a v Evropě se nevyrábí. Tabulka Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 27 v b.c. v letech Vývoz celkem (mil. Kč) CZ-CPA , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,9 mezir. index 123,4 114,3 110,8 Dovoz celkem (mil. Kč) CZ-CPA , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,7 mezir. index 129,1 110,1 105,5 Saldo (mil. Kč) CZ-CPA , , , , , , , , , , , , , , , , , ,2-317, , , , , , , , , ,2 Pramen: ČSÚ; údaje k Teritoriální struktura zahraničního obchodu V teritoriálním rozdělení vývozu a dovozu nedochází k velkým změnám (graf 16.5). Dominantní postavení ve vývozu má i nadále Německo, což je způsobeno především vlastnickými vztahy firem pod zahraniční kontrolou, kde převládají velké nadnárodní firmy z Německa (např. Siemens, Miele a Bosch). U skupiny výrobků Cz-CPA 27.4 je to dáno něměckými automobilkami, které v roce 2012 vyrobily více jak 30 % všech motorových vozidel v EU. Mateřské firmy potom často zajišťují dodávky polotovarů a materiálů pro výrobce v ČR. Zpětně odebírají hotové výrobky, a to i pro distribuci do ostatních zemí. Mezi největší dovozní teritorium rovněž patří Německo následované Čínou, Rakouskem, Maďarskem a Itálií. V roce 2012 dosáhl obrat s Německem 168,6 mld. Kč, kladné saldo s touto zemí je 43,7 mld. Kč (dovoz 62,5 mld. a 106,2 mld. vývoz). Podíl ostatních zemí, do kterých Česká republika exportuje, je přibližně stejný jako v roce Velké pozitivní saldo obchodní bilance, u velkých trhů, máme kromě Německa rovněž s Nizozemím, Velkou Británií, Francií, a Slovenskem. Naopak více dovážíme, než vyvážíme zejména z Číny s obratem 34,5 mld. Kč (z toho dovoz 29,6 mld. Kč, vývoz 4,9 mld. Kč a záporné saldo 24,7 mld. Kč). Záporné saldo s Čínou v roce 2012 oproti roku 2011 dokonce o 4 mld. Kč vzrostlo. Dovoz podle CZ-CPA 27 byl 193 mld. Kč, z toho z EU asi 132,4 mld. Kč, z Asie kolem 43,5 mld. Kč, což je přes 22,5 %. V procentech je podíl EU na dovozu asi 69 %. Vývoz CZ-CPA 27 byl v roce 2012 celkem 272,8 mld. Kč, z toho převážná většina do států EU (přes 80 %). Z toho je zřejmé, že naše ekonomika je velmi závislá na hospodářském cyklu Evropské unie. 183

184 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Vývozní teritoria v roce 2012 V. Británie 5 % Slovensko 5 % Francie 6 % Rakousko 4 % USA 4 % Polsko 4 % Maďarsko 3 % Německo 39 % Ostatní 30 % Dovozní teritoria v roce 2012 Maďarsko 5 % Rakousko 5 % Čína 15 % Polsko Itálie 4 % 4 % Francie 3 % Japonsko 3 % Ostatní 29 % Německo 32 % Pramen: ČSÚ údaje k Graf 16.5 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce 2012 CZ-CPA Shrnutí a perspektivy oddílu Oddíl CZ-NACE 27 Výroba elektrických zařízení má v české ekonomice velmi silný růstový potenciál, zejména díky know-how v oblasti dodávek technologií pro energetiku. Vývoj tohoto oddílu je také podpořen stále rostoucí důležitostí v rámci zpracovatelského průmyslu. Dnes již téměř nenajdeme stroj nebo zařízení, ve kterém by nebylo použito nějaké elektrické zařízení. Trh v České republice je plně srovnatelný s trhy zahraničními, kde silná konkurence nutí výrobce stále inovovat svoje výrobky, hledat výrobní úspory a nové trendy v oboru. V průběhu let se zdokonalily a zefektivnily výrobní technologie, což je provázeno soustavným snižováním cen pro spotřebitele. Trend k přechodu na nové sofistikovanější výrobky je podpořen i budováním nových nebo rozšiřováním stávajících vývojových kapacit. Mezi konkurenční výhody České republiky patří strategická poloha ve střední Evropě, snadný přístup na trh Evropské unie, členství v EU a NATO, rozvinutá dopravní a telekomunikační infrastruktura, vyvinutá technologická základna, vysoká úroveň vzdělání a kvalifikace pracovní síly, silný inovační potenciál pracovníků, velký potenciál pro výzkumné a vývojové projekty, pozitivní přístup české vlády, investiční podpora pokrývající až 60 % uznatelných nákladů, a to pomocí transparentního systému investičních pobídek, a podpora ze strany CzechInvestu. Právě v rámci své organizace CzechInvest podpořilo Ministerstvo průmyslu a obchodu 228 projektů v rozmezí let týkajících se sektoru elektroniky a elektrotechniky, s investicemi vyššími než 79 mld. Kč, díky kterým našlo zaměstnání osob. Podíl tohoto sektoru na investicích je 10,7 % s 22 % pracovních míst. Objem investic byl celkově dle země původu společnosti v pořadí Japonsko, Německo, Česká republika, USA. Nejvíce projektů bylo z České republiky, dále z Číny, Japonska a Německa. Například v lednu 2012 oznámila společnost Eaton Corporation otevření svého pátého Globálního inovačního centra, které je jediným svého druhu v Evropě. Inovační centrum se bude věnovat výzkumu a vývoji v rámci energeticky efektivních pohonných systémů, elektrifikace dopravy, či 184

185 Výroba elektrických zařízení aplikací ve vozidlech a letadlech. Centrum bude úzce spolupracovat se svými partnery na ČVUT v Praze a chystá zde zaměstnat během prvního roku na 50 inženýrů. V horizontu čtyř až pěti let má však tento počet vzrůst až na 300 vysokoškolsky kvalifikovaných pracovníků. Budoucí úroveň oddílu je již v předstihu zakládána při vývoji nových progresivních výrobků a budováním nových ekonomicky výhodných technologií. Stále více je vyvíjen tlak na zvyšování výkonnosti výrobků při současném snižování jejich dopadů na životní prostředí. Příklady současného proudu inovace jsou interaktivita s elektronickou komunikační technologií, zvyšování výkonu při současném snižování spotřeby energie. Rozvoj oboru je závislý na několika faktorech a jedním z nich je i velikost investic do nových výrobních kapacit a nových technologií výroby. Výdaje na výzkum a vývoj v roce 2011 byly o 15 % větší, než rok předchozí, a to mil. Kč (5,9 % sumy celého zpracovatelského průmyslu), z toho z podnikatelských zdrojů mil. Kč, z veřejných zdrojů 112 mil. Kč a ze zahraničí 204 mil. Kč. Na další pozitivní vývoj tohoto oddílu ukazuje i růst zahraničních zakázek, který je v roce 2012 více než dvojnásobný (o 19,3 %). O příznivém vývoji svědčí i nové investice, např. trutnovský závod Siemens na výrobu nízkonapěťové techniky začal stavět novou výrobní halu, mohelnický závod, největší svého druhu v Evropě, otevřel novou halu na výrobu speciálních elektromotorů. Společnost ABB v roce 2012 získala historicky nejvyšší zakázku v hodnotě 35 mil. USD na komplexní dodávku elektrozařízení a automatizace pro tepelnou elektrárnu Yunes Embre v Turecku. Její brněnská pobočka získala zakázku pro sociální síť Facebook a její nové datové centrum, které vyroste ve Švédsku. Výše dodávky se pohybuje v řádech statisíců EUR. Společnost Mora Moravia (člen Gorenje Group) rozšířila svou výrobní kapacitu přesunutím výroby z Finska ( sporáků). Celková zaměstnanost v oddíle by v budoucích letech měla vzrůstat. Navíc náklady na pracovní sílu jsou stále ještě nižší, než v sousedním Německu nebo Rakousku. Určujícím pro další rozvoj a rozšiřování tohoto odvětví je právě dostatek kvalifikovaných technických pracovníků. Nedostatek konstruktérů, mechaniků a techniků, který se nyní projevuje v některých oblastech ČR, a úbytek výzkumných kapacit v dřívějších letech se v současné době obtížně nahrazuje také proto, že mezi mladými lidmi je malý zájem o studium technických oborů. V dalších letech bude oddíl elektrických zařízení stále více ovlivňovat vývoj naší ekonomiky. Neustále se zkracující inovační výrobní cykly nutí výrobce trvale reorganizovat společnosti a realizovat řadu projektů na zvýšení efektivity firemních procesů a snižování nákladů. Podniky, pokud chtějí odolávat konkurenci, se musí více zaměřovat na vývoj a výrobu zboží s vyšší přidanou hodnotou a výroba jednodušších výrobků bude převáděna do zemí s nižšími mzdovými náklady. 185

186

187 Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených 17. CZ-NACE 28 - VÝROBA STROJŮ A ZAŘÍZENÍ JINDE NEUVEDENÝCH 17.1 Charakteristika oddílu Významným oddílem českého zpracovatelského průmyslu je výroba strojů a zařízení CZ-NACE 28. Tento oddíl zahrnuje velmi širokou paletu zařízení, která mechanicky nebo tepelně působí na materiály nebo na materiálech provádějí výrobní procesy (např. manipulaci, postřikování, vážení nebo balení), včetně výroby jejich mechanických komponentů, které produkují a využívají sílu. Patří sem také speciálně vyrobené díly na tyto stroje a zařízení. Do tohoto oddílu dále patří pevná, pohyblivá nebo ručně ovládaná zařízení bez ohledu na to, zda jsou určená pro průmysl, řemesla, stavebnictví, zemědělství nebo pro použití v domácnostech. Oddíl zahrnuje rovněž výrobu speciálních zařízení pro cestující nebo nákladní dopravu. Vývoj, výroba a prodej těchto zařízení je indikátorem stavu a dalšího vývoje českého hospodářství. Oddíl výroby strojů a zařízení se, dle klasifikace ekonomických činností CZ-NACE, dělí dále na následujících pět skupin: 28.1 Výroba strojů a zařízení pro všeobecné účely; 28.2 Výroba ostatních strojů a zařízení pro všeobecné účely; 28.3 Výroba zemědělských a lesnických strojů; 28.4 Výroba kovoobráběcích a ostatních obráběcích strojů; 28.9 Výroba ostatních strojů pro speciální účely ,9 % ,8 % ,2 % ,3 % ,8 % 28.1 Výroba strojů a zařízení pro všeobecné účely 28.2 Výroba ostatních strojů a zařízení pro všeobecné účely 28.3 Výroba zemědělských a lesnických strojů 28.4 Výroba kovoobráběcích a ostatních obráběcích strojů 28.9 Výroba ostatních strojů pro speciální účely Pozn: údaje v běžných cenách Graf 17.1 Podíly skupin CZ-NACE 28 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2012 Již tradičně největší podíl na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb oddílu zaujímají tři velmi široké skupiny, uplatňující výrobní činnosti s relativně vysokou přidanou hodnotu. Jedná se o CZ-NACE 28.2 Výroba ostatních strojů a zařízení pro všeobecné účely (jako jsou pece a hořáky pro topeniště, zdvihací a manipulační zařízení, průmyslová chladicí a klimatizační zařízení, atd.) s podílem 35,2 %. Jasné prvenství v této skupině, ale též prvenství v celém oddílu výroby strojů a zařízení v tržbách zaujímá třída Výroba průmyslových chladících a klimatizačních zařízení. V této třídě je 60 organizací s 50 a více zaměstnanci, mezi kterými figurují velké nadnárodní společnosti, které v České republice nalezly příznivé prostředí pro investice a kvalifikovanou pracovní sílu. Neopomenutelným přínosem pro tuto třídu je členství ČR v Mezinárodním ústavu chladírenském, jehož nespornou výhodou je bezprostřední příliv nejnovějších 187

188 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU vědeckých poznatků v oboru a možnost pro české podniky participovat na významných projektech organizací, jako je kupř. CERN. Další dvě skupiny, jejichž podíl na tržbách se každoročně liší zpravidla v řádech desetin procenta, a to CZ-NACE 28.9 Výroba ostatních strojů pro speciální účely (zařízení pro metalurgii, těžní a stavební stroje, stroje pro potravinářský, sklářský, textilní průmysl, atd.) s podílem 25,3 % a CZ-NACE 28.1 Výroba strojů a zařízení pro všeobecné účely (kupř. motory, turbíny, hydraulická a pneumatická zařízení, kompresory, potrubní armarury, ložiska, atd. apod.) s podílem 24,8 %. Ostatní skupiny oddílu vykazují přibližně stejný podíl jako v minulých obdobích (graf 17.1) Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Výroba strojů a zařízení zaujímá v rámci zpracovatelského průmyslu významnou pozici. Tento oddíl se v roce 2012 podílel 7,8 % na tržbách za vlastní výrobky a služby celého zpracovatelského průmyslu (ZP), čímž - v těsném závěsu za CZ-NACE 25 (8,2 %) - obsadil pomyslné třetí místo v rámci ZP. Podíl 10,8 % na počtu zaměstnanců řadí tento oddíl rovněž na třetí pozici. Oproti předchozímu roku 2011 došlo k navýšení průměrného počtu zaměstnanců v oddíle o 2,1 %. V roce 2000 se všeobecné strojírenství podílelo 10,1 % na účetní přidané hodnotě celého ZP. Tento podíl, kulminující kolem 10 %, si oddíl dlouhodobě udržuje v roce 2012 byl podíl na účetní přidané hodnotě 10,0 %. V prestižním žebříčku CZECH TOP 100 (dle tržeb) za rok 2011 se umístily společnosti, jejichž výrobní činnosti lze alespoň zčásti zahrnout do tohoto oddílu: TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s. na 14. místě (s tržbami Kč), ŠKODA PRAHA Invest s.r.o. na 29. ( Kč), Vítkovice Holding a.s. na 34. místě ( Kč), DENSO MANUFACTURING CZECH s.r.o. na 65. místě ( Kč) a společnost Daikin Industries Czech Republic s.r.o.obsadila 66. pozici ( Kč). Příznivý vliv na výsledky, které oddíl CZ-NACE 28 vykazuje, má mimo jiné systém podpory podnikání, jenž probíhá v rámci MPO a je rozpracován do různě zaměřených programů (např. v průběhu roku 2012 bylo MPO vydáno rozhodnutí o příslibu investičních pobídek třem společnostem, které v růběhu tří let proinvestují 703,3 mil. Kč na území České republiky). V zájmu udržení kroku se zahraničními konkurenty a zvyšování konkurenceschopnosti jsou strojírenské podniky nuceny řešit řadu projektů v rámci aplikovaného výzkumu a vývoje a využívat možností v rámci vyhlašovaných veřejných soutěží na získání účelové podpory (kupř. program ALFA Technologické agentury ČR). Do strojírenství pronikají nové technologie, jako jsou nanotechnologie, mechatronika, probíhá intenzivní výzkum a uplatňování nových materiálů. V neposlední řadě stojí elektronika a aplikace nových softwarových produktů. V oblasti podpory výzkumu, vývoje a inovací byla v roce 2012 cca 102 projektům podoborů JQ (strojní zařízení a nástroje) a JR (ostatní strojírenství) poskytnuta státní podpora v celkové výši tis. Kč. 188

189 Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených 17.3 Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Tabulka 17.1 Index cen průmyslových výrobců v letech Průměr od počátku roku Název Kód CZ-CPA Stroje a zařízení všestranně použitelné ,4 100,8 97,6 100,7 103,2 Ostatní všestranně použitelné stroje ,2 102,4 98,4 100,4 100,0 Zemědělské a lesnické stroje ,1 102,4 99,9 101,1 100,3 Kovoobráběcí a ostatní obráběcí stroje ,0 100,4 100,0 99,6 100,0 Ostatní stroje pro speciální účely ,8 101,6 98,3 99,5 99,7 Stroje a zařízení j. n ,5 101,7 98,5 100,2 100,8 Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = Základní produkční charakteristiky Tabulka 17.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 28 v letech Tabulka 17.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 120,0 97,8 77,9 106,4 107,9 103,0 Tabulka 17.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 112,3 100,7 85,3 103,3 105,1 104,4 189

190 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 17.5 Počet zaměstnaných osob v letech (osob) mezir. index 104,7 100,6 83,9 95,4 104,4 101,7 Pokles počtu zaměstnaných osob jako důsledek recese je od roku 2009 patrný jak u oddílu CZ-NACE 28, tak u celého zpracovatelského průmyslu. V tabulce 17.3 lze sledovat vývoj tržeb za vlastní výrobky a služby v letech 2006 až Vzestupný trend se dařilo udržet do roku Skupině 28.1, která v převážné míře svou produkcí zajišťuje subdodávky do vyšších investičních celků, jež jsou dlouhodobě kontrahovány, se dařilo pokračovat v růstovém trendu ještě do roku U ostatních skupin oddílu se začíná hlavně v průběhu druhého pololetí projevovat vliv hospodářské krize. Dramatický pokles tržeb se projevil u všech skupin hlavně v roce Ke zlomu ve vývoji tržeb, ale též ostatních sledovaných produkčních charakteristik, dochází v průběhu roku Největší propad tržeb v období let zaznamenaly především dvě skupiny oddílu: CZNACE 28.3 Výroba zemědělských a lesnických strojů (-26,5 %), která byla, po významné ztrátě zahraničních odbytišť a přílivu vyspělé zahraniční konkurence, velmi citlivá na jakékoliv nepříznivé vlivy provázející hospodářskou krizi (některé podniky skupiny eliminují ztráty vzniklé nedostatkem zakázek pro vlastní produkci rozšířením sortimentu a poskytováním kooperací. Kupř. Agrostroj Pelhřimov rozšířil svou tradiční výrobu o další komponenty zemědělských strojů, jež dodává jiným výrobcům zemědělských strojů, vyrábí přídavná zařízení pro evropské výrobce nákladních automobilů). A dále skupina CZ-NACE 28.4 Výroba kovoobráběcích a ostatních obráběcích strojů (-36 %). Tato skupina má v ČR dlouholetou tradici. Po letech útlumu začíná vykazovat skupina obráběcích a tvářecích strojů postupné oživení, neboť z hlediska celkového vývozu byl v letech 2010, 2011 zaznamenán velmi příznivý meziroční nárůst o 20,1%, na který navazuje meziroční nárůst (2011/2012) o dalších 10,5 %. Pokračování tohoto trendu lze očekávat i v letech následujících. Vývoz obráběcích a tvářecích strojů z ČR v roce 2012 dosáhl hodnoty mil. Kč. Tento výsledek jasně potvrdil růst u této skupiny výrobků. U obráběcích strojů vývoz dosáhl hodnoty mil. Kč a oproti roku 2011 vzrostl o 10,7 %; u tvářecích strojů dosáhl v roce 2012 vývoz 920 mil. Kč a růst činil 6,6 %. Struktura českého strojírenství se v posledních pěti letech příliš nemění, do relativně pozitivního vývoje zasáhla léta , ale růstový trend strojírenství v současnosti navázal na předchozí období a pokračuje. 1 1 Pramen: Svaz strojírenské technologie zájmové sdružení, působící v České republice od roku Sdružuje téměř 50 významných výrobních a dodavatelských organizací, které se zabývají převážně výrobou a dodávkami obráběcích a tvářecích strojů, dřevoobráběcích strojů, nástrojů a měřidel, hydraulických prvků a agregátů. 190

191 Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených 110 % 105 Počet zaměstnaných osob 126 % 120 Tržby za VV a S CZ-NACE 28 ZP CZ-NACE 28 ZP 115 % 110 Účetní přidaná hodnota CZ-NACE 28 ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 17.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech Tabulka 17.6 Osobní náklady v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 113,4 108,9 84,5 99,0 108,1 106, Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Tabulka 17.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech (Kč/zam.) mezir. index 107,3 100,2 101,6 108,3 100,7 102,7 Průběh produktivity práce z účetní přidané hodnoty v období let 2006 až 2012 (i přes určité zbrzdění v období recese) vykazoval vzestupnou tendenci. Růst produktivity pozitivně ovlivnily nákupy a modernizace výrobních zařízení společně s realizací výsledků průmyslového výzkumu a vývoje, a to jsou právě 191

192 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU faktory, které jsou ze strany státu podporovány formou investičních pobídek a podporou průmyslového výzkumu a vývoje (ze strany MPO - program TIP, ze strany Technologické agentury ČR - program ALFA). Přesný průběh v období zaznamenává tabulka Z tabulky je patrná relativní vyrovnanost jednotlivých skupin v dosažené produktivitě. Tabulka 17.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 110,7 88,3 86,7 111,2 100,2 101,5 % Produktivita práce z ÚPH 120 % 110 Hrubý operační přebytek CZ-NACE 28 ZP CZ-NACE 28 ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 17.3 Vybrané ukazatele konkurenceschopnosti tis. Kč/zam ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 17.4 Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty až do skupinové struktury v letech 2011/

193 Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených Výkonová spotřeba Tabulka 17.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech (tis. Kč) mezir. index 121,5 96,5 71,2 111,2 111,0 100, Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Tabulka Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 28 v b.c. v letech Vývoz celkem (mil. Kč) CZ-CPA , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,1 mezir. index 115,4 119,2 104,3 Dovoz celkem (mil.kč) CZ-CPA , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,9 mezir. index 115,2 122,1 102,5 Saldo (mil. Kč) CZ-CPA , , , , , , , , ,0-227, ,9-871, , , , , , , , , , , , ,2 Pramen: ČSÚ; údaje k Zahraniční obchod vykazoval do roku 2002 záporné saldo. Vlivem přílivu zahraničních investorů, využitím nových know how, efektivních technologií, atd., dochází ke zlepšení konkurenceschopnosti výrobků CZ-CPA 28 a po vstupu ČR do EU též podmínek exportu do členských zemí Unie. Celní opatření, která brání dovozu zboží s dumpingovými cenami do EU, zlepšují podmínky pro vývoz českého zboží. Dochází ke zvýšení kladného salda zahraničního obchodu i přes postupné zpevňování kurzu koruny, které přináší 193

194 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU zhoršení exportních podmínek. Pokračuje pozitivní vývoj exportní výkonnosti, která je podmíněna investicemi do výzkumu a vývoje, zvyšováním kvalifikace pracovníků a přizpůsobení se podniků stále tvrdšímu konkurenčnímu prostředí. Kladné saldo přes výrazně se projevující vliv celosvětové hospodářské krize a pokles exportní aktivity si v roce 2010 v rámci zahraničního obchodu udržely všechny výrobky, až na CZ-CPA 28.3 (zemědělské a lesnické stroje), kde se výrazně projevila expanze zahraničních výrobců jako jsou JOHN DEERE, KRONE, PÖTTINGER apod. na český trh Teritoriální struktura zahraničního obchodu Z hlediska dovozu i vývozu strojírenských výrobků je již tradičně dominantním partnerem Německo. V posledních pěti letech se podíl vývozu do tohoto teritoria pohyboval okolo 30 %, na dovozu pak kolem 40 %. Též v podílech u ostatních teritorií nedochází k závažným změnám proti již několik let ustálenému rozdělení, kde po 6 % je realizován vývoz do Francie a Ruské federace, dalšími tradičními zeměmi jsou Slovensko, Polsko, V. Británie a Itálie, kam směřují cca 3 až 4 % celkového vývozu. Přibližně 34 % vývozu směřuje do ostatních teritorií. Čeští výrobci mají zájem vyvážet do zemí východní Asie a probíhají jednání o vývozech do zemí Jižní Ameriky. Vývozní teritoria v roce 2012 Slovensko 5 % Francie 6 % Rusko 6 % Polsko 4 % Itálie 4 % V. Británie 4 % USA 3 % Německo 34 % Ostatní 34 % Dovozní teritoria v roce 2012 Japonsko 6 % Čína 6 % Itálie 7 % Polsko 4 % USA 4 % Rakousko 3 % Francie 3 % Ostatní 26 % Německo 41 % Pramen: ČSÚ údaje k Graf 17.5 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce CZ-CPA 28 V prvním pololetí roku 2013 proběhlo v Bombaji první zasedání česko-indické pracovní skupiny pro Sofistikované těžké strojírenství, jednání bylo výsledkem předchozí dlouhodobé přípravy a zúčastnili se jej zástupci významných čekých strojírenských podniků. Jejich partnery byli představitelé velkých indických strojírenských společností. 194

195 Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených 17.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Jednou z důležitých součástí českého všeobecného strojírenství (jež v současnosti prožívá rozvoj díky zvyšující se celosvětové poptávce po energii) je energetické strojírenství. Energetické strojírenství zahrnuje výrobu a dodávky zařízení mnoha oborů napříč všeobecným strojírenstvím, výrobou turbín počínaje, přes armatury, kompresory, čerpadla, až po zdvihací a manipulační zařízení konče. V posledním období se české energetické strojírenství, jako rozhodující činitel obnovy a rozvoje české energetiky, opět dostává do popředí, přičemž si i nadále udržuje své tradiční zákazníky v Rusku, postsovětských republikách, Číně, Indii, Pákistánu, Egyptě, Turecku, Vietnamu, na Kubě a v dalších státech. Čeští výrobci očekávají podíl na dodávkách pro dostavbu JE Temelín (některé společnosti v souvislosti s výstavbou nového zdroje v Temelíně plánují navýšení výrobní kapacity, investice do výzkumu a vývoje i navýšení počtu zaměstnanců), modernizaci, popř. výstavbu dalšího bloku JE Dukovany. A to zcela oprávněně, neboť zpravidla se mohou prokázat nejen potřebnými referencemi a vysokou kvalifikací svých pracovníků, ale též nezbytnými certifikacemi, které již vlastní, popřípadě je urychleně nabývají. Zapojení českých výrobců energetických zařízení do dodavatelských konsorcií často napomáhá jejich příslušnost k nadnárodním společnostem, jež svým propojením a vlivy otevírají cestu k zahraničním zakázkám. Zároveň řada ryze českých společností jsou úspěšnými exportéry energetických zařízení, právě díky své mnohaleté tradici a bohatým referencím. 195

196

197 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů 18. CZ-NACE 29 - VÝROBA MOTOROVÝCH VOZIDEL (KROMĚ MOTOCYKLŮ), PŘÍVĚSŮ A NÁVĚSŮ Český automobilový průmysl se významně podílí na celkových hospodářských výsledcích České republiky. Stále se zvyšuje jeho zastoupení z hlediska tvorby hrubého domácího produktu a zaměstnanosti. V roce 2012 se automobilový průmysl podílel na 23,2 % tržeb zpracovatelského průmyslu (ZP), z hlediska zaměstnanosti činil jeho podíl na ZP 13,9 % a opětovně tak potvrdil své prvenství v rámci oddílů ZP. Zároveň má významný podíl na domácím exportu. Některé podniky vyváží až 100 % své produkce, ať to jsou výrobci motorových vozidel, nástaveb nebo autodílů. Bylo exportováno přes 1,3 mil. ks motorových vozidel. Z hlediska výroby byl rok 2012 opětovně v České republice rekordní - bylo vyrobeno více jak 1,17 milionu motorových vozidel (kategorie M1, M2, M3, N1, N2, N3; druhá nejvyšší roční produkce těchto motorových vozidel v dosavadní historii České republiky), a to zejména díky úspěšnosti automobilek ŠKODA Auto a.s. a Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o. (HMMC) na evropských trzích. V kategorii autobusů se jedná o třetí nejvyšší produkci, ale u nákladních vozidel musíme bohužel konstatovat, se jedná o třetí nejnižší produkci v historii ČR. Česká republika si v roce 2012 udržela páté místo co do počtu vyrobených osobních automobilů v EU (za Německem, Francií, Velkou Británií a Španělskem). Vozový park se u nás opětovně rozrostl a počet registrovaných osobních automobilů se výrazně přiblížil další hranici (4,7 mil. ks). Počet autobusů je více méně konstantní necelých 20 tis. ks. U nákladních vozidel se zvýšil počet na 685 tis. ks. Máme dlouholetou tradici v oblasti výroby automobilů a jejich dílů. V roce 2012 proběhla např. tato výročí: 150 let od založení firmy Brano, 115 let od zahájení výroby prvního továrně vyráběného automobilu na území Česka (NW Präsident), 105 let od zahájení provozu první autobusové linky v českých zemích (z Frýdlantu nad Ostravicí do Horní Čeladné), 105 let od zahájení výroby v automobilce Reichenberger Automobilfabrik (RAF později koupena firmou Laurin a Klement, pak LIAZ), 90 let od zahájení výroby automobilů WIKOV, 85 let od vzniku jména společnosti TATRA a.s., 80 let od zahájení výroby pístních kroužků v Komárovských železárnách a.s. (od roku 1949 přejmenovány na BUZULUK Komárov), 65 let od zahájení výroby vozidel Tatra Tatraplan (v letech celkem ks), 60 let od podepsání zřizovací listiny podniku AUTOBRZDY JABLONEC, 45 let od zahájení výroby nákladních vozidel T 813 (vyráběny celkem ks). Ale jsou zde i mladší oslavenci 20 let od založení firem Fehrer Bohemia s.r.o., Johnson Controls Automobilové součástky, k. s., Witte Nejdek spol. s r.o, 15 let od vzniku ČKD Mobilní Jeřáby a.s. a BRISK Tábor a.s (nástupce státního podniku JISKRA), 10 let od zahájení výroby Schwarzmüller s.r.o. a 5 let od zahájení výroby v automobilce Hyundai Motor a u jejích dodavatelů (např. Hanwha L&C Czech, s.r.o., Hysco Czech s.r.o, Sejong, Hyundai Dymos Czech, s.r.o., MOBIS Automotive Czech s.r.o. PLAKOR CZECH s.r.o, SUNGWOO HITECH s.r.o.). Z hlediska výrobních kapacit v roce 2012 Škoda Auto vyrobila již 14 milionů automobilů od roku 1905 (byl vyroben již třímiliontý vůz ŠKODA Fabia) a motorů EA 111 1,2 TSI (od zahájení výroby v roce 2009), Iveco Czech Republic, a.s (dříve Sodomka, Karosa a Irisbus) dodala svým zákazníkům autobusů, Toyota Peugeot Citroën Automobile Czech, s.r.o. (TPCA) vyrobila 2 mil. osobních automobilů od zahájení výroby, v CONTINENTALu Automotive Czech Republic, s.r.o., vyrobili stomiliontý brzdový posilovač, v MOTORPALu vyrobili dvoumilionté jednoválcové čerpadlo PC1M. (Na Slovensku KIA Slovakia vyrobila miliontý automobil od zahájení výroby a VW Bratislava třímiliontý automobil). V tomto roce proběhly i premiéry např. ŠKODA Rapid, převodovka DQ 200, hybridní autobus ŠKODA H12 a nová generace Hyundai i30. V Mladé Boleslavi se začal vyrábět Seat Toledo. V rallyové sezóně 2012 získal tovární tým ŠKODA Motorsport s vozy ŠKODA Fabia Super 2000 již potřetí v řadě titul v hodnocení výrobců v mezinárodním seriálu IRC (Intercontinental Rally Challenge). Automobilka Tatra se opětovně účastnila populární soutěže DAKAR Argetina-Chile-Peru 2012 a v kategorie kamionů obsadily posádky jejích vozů a 18. místo. Podle charakteru výrobního programu zahrnuje tento oddíl následující výrobkovou skladbu: osobní, lehké užitkové a nákladní automobily, přívěsy a návěsy, autobusy a trolejbusy, pásová sněhová vozidla, golfové vozíky, obojživelná, požární vozidla, výrobu jejich částí. Dle platné klasifikace ekonomických činností se CZ-NACE 29 člení do následujících výrobních skupin: 197

198 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 29.1 Výroba motorových vozidel a jejich motorů; 29.2 Výroba karoserií motorových vozidel; výroba přívěsů a návěsů; 29.3 Výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla a jejich motory. Na koncové výrobce vozidel jsou navázáni výrobci autodílů z dalších oddílů zpracovatelského průmyslu, např. elektrotechnického, hutního, chemického, plastikářského, sklářského, textilního a všeobecného strojírenství, ale i jiné sekce našeho hospodářství např. služby. V roce 2012 Barum Continental vyrobil 16,75 milionů pneumatik pro osobní a cca 700 tisíc pneumatik pro nákladní vozidla. Automotive Lighting s.r.o. vyrobila 45 miliónů světlometů od zahájení výroby v Jihlavě (v roce 2012 byly z České republiky exportovány světlomety za více jak 27 mld. Kč). S provozem a prodejem vozidel pak souvisí servis a údržba vozidel (v ČR je cca 7,5 mil. vozidel všech kategorií v roce 2012 dosáhl trh s náhradními díly obratu cca 54 mld. Kč), pojištění vozidel (v roce 2011 pojišťovny vybraly na pojištění odpovědnosti z provozu vozidla neboli povinného ručení přibližně 20,5 mld. Kč, z toho 10 mld. Kč vyplatily na pojistném plnění, financovaní (firemní zákazníci získali prostřednictvím leasingu a podnikatelských úvěrů cca 45 mld. na nákup osobních a nákladních vozidel; členské společnosti ČLFA uzavřely nejvíce smluv na financování vozidel, když zákazníkům poskytly prostředky na pořízení 43,2 % všech prvně registrovaných nových osobních automobilů v České republice financovaly nákup přes nových osobních vozů) a reklama (automobilky v roce 2012 investovaly v České republice do reklamy cca 3,9 miliardy Kč - meziročně o 6 % méně. Nejvíce inzerovali výrobci osobních aut - největším inzerentem mezi automobilovými výrobci bylo zastoupení automobilky Hyundai - více jak 500 milionů Kč; na druhém místě se umístila Škoda Auto (429 milionů Kč), na třetím místě následuje Kia (297 milionů Kč). Také vyrobci paliv a maziv jsou navázáni na automobilový průmysl (např. s výrobou MEŘO FAME a bioethanolu je spojeno přibližně pracovních míst, z čehož spadá pod zemědělskou výrobu). V roce 2012 bylo na trh v ČR dodáno tis tun automobilových benzinů a do něj bylo namícháno 87 tis. tun bioethanolu nebo ETBE a tis. tun motorové nafty a do ní bylo namícháno 247 tis. tun FAME/MEŘO. Průměrný obsah biopaliv v benzinu byl cca 4,17 % a v motorové naftě 6,05 %. Pokračovala i dodávka směsné nafty B30, které se za uvedené období dodalo na trh 100,9 tis. tun. Hrubá spotřeba FAME byla 242,3 tis. tun, bioethanolu cca 89,6 tis. tun a E85 cca 15,5 tis. tun. Na našem územi je v provozu cca 6,7 tisíce čerpacích stanic. Pro automobilový průmysl je velmi důležitá doprava. Např. tuzemské automobilky (Škoda, TPCA a Hyundai) jsou významnými zákazníky ČD Cargo, a.s. TPCA vyváží % své produkce po železnici. Většina autodílů je přepravována po silnici a menší část po železnici. Česká republika je tranzitní zemí, což se samozřejmě projevuje i v přepravách automobilů. Přes území České republiky jsou exportovány např. automobily ze Slovenska (VW Bratislava, PSA Trnava a KIA Slovakia) zejména do zemí EU 15 a naopak automobily VW jsou vyváženy do východní Evropy a zámoří. Přeprava vozidel a jejich dílů představuje i do budoucna sektor s velkým potenciálem, především v oblasti dodávek komponentů do výroby a též exportech do zámoří, zejména Číny a Indie. V širším kontextu můžeme připojit související infrastrukturu, její výstavbu a údržbu. V současnosti zažívá největší boom výstavba infrastruktury pro vozidla na alternativní pohon (elektřina, CNG, LPG, LNG a výhledově vodík). Do budoucna se předpokládají v této oblasti významné investice v návaznosti na Směrnici Evropského parlamentu a Rady o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva. Po skončení životnosti automobilu se stává odpadem, který je zdrojem materiálů pro další využití (železo, plasty, sklo, barevné kovy, vzácné prvky a další). V České republice je ročně ekologicky zlikvidováno přes 130 tisíc motorových vozidel s ukončenou životností a zpracováno 60 tis. tun vyřazených pneumatik. Autovraky se budou muset nejpozději do 1. ledna 2015 zpracovávat tak, aby bylo využito nejméně 95 % jejich průměrné hmotnosti a opětovně použito a recyklováno nejméně 85 % jejich průměrné hmotnosti (v roce 2008 bylo v EU sešrotováno cca 6,34 miliónu motorových vozidel). To představuje pro firmy velký potenciál. Bohužel v současné době je problém, jak využít materiál z těchto vozidel, neboť u nás nejsou dostatečné zpracovatelské kapacity. Do CZ-NACE 29 nespadá: výroba elektromotorů (kromě spouštěcích motorů) CZ NACE 27.11; výroba osvětlovacích zařízení pro automobily 27.40; výroba pístů, pístních kroužků a karburátorů 28.11; výroba terénních vyklápěcích náklaďáků 28.92; výroba tanků a ostatních bojových vozidel 30.40; přestavby, opravy a údržba motorových vozidel 45.20; 198

199 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů výroba zemědělskych přívěsů a návěsů 28.30; výroba dopravních prostředků tažených zviřaty 30.99; výroba baterií do vozidel 27.20; výroba pneumatik 22.11; výroba skla 23.11; výroba plastových komponentů Charakteristika oddílu Podíl výrobců dílů a příslušenství se meziročně snížil o 0,2 % a i nadále tito výrobci participují na větší části tržeb tohoto oddílu. Pokles jejich podílu je dán nižším meziročním růstem tržeb než u výrobců motorových vozidel např. Škoda Auto a.s. (+10 mld. Kč na 263 mld. Kč) a HMMC (+22 mld. Kč na 91 mld. Kč). Snížení podílu výrobců autodílů je také dáno meziročním poklesem výroby osobních automobilů v Německu z 5,871 na 5,388 mil. ks (-8,20 %; -483 tis. ks). Do budoucna je předpoklad, že výrobci autodílů budou mít větší podíl na tržbách, zaměstnanosti i exportu. Nepředpokládáme výrazný nárůst výroby motorových vozidel u nás, který by změnil tento poměr. Kromě toho, z důvodu současného zpomalení světové ekonomiky, se rozhodla společnost Ashok Leyland Limited, mateřská společnost firmy Avia Ashok Leyland Motors, s.r.o., ukončit výrobní aktivity ve výrobním závodě v Praze Letňanech k 31. červenci V roce 2012 tato automobilka vykázala tržby ve výši 665 milionů Kč a zaměstnávala cca 200 lidí ,9 % ,3 % ,8 % 29.1 Výroba motorových vozidel a jejich motorů 29.2 Výroba karoserií motorových vozidel; výroba přívěsů a návěsů 29.3 Výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla a jejich motory Pozn: údaje v běžných cenách Graf 18.1 Podíly skupin CZ-NACE 29 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu V rámci žebříčku CZ TOP 100, i když zde nejsou přihlášeny mnohé firmy z automobilového průmyslu, má tento oddíl hojné zastoupení. Na 1. místě se opětovně umístila automobilka Škoda Auto a.s., 17. Toyota Peugeot Citroen Automobile Czech, s.r.o., 30. BOSCH DIESEL s.r.o., 48. Iveco Czech Republic, a. s., 54. TRW Automotive Czech s.r.o., 56. Robert Bosch, spol. s r.o., 65. DENSO MANUFACTURING CZECH s.r.o., 70. Magna Exteriors & Interiors (Bohemia) s.r.o., 77. Automotive Lighting s.r.o., 82. HELLA AUTOTECHNIK NOVA, s.r.o., 89. WITTE Nejdek, spol. s r.o., 96. KIEKERT-CS, s.r.o. V žebříčku nefigurují např. dodavatelé HMMC, Continental Automotive Czech Republic s.r.o. a další. Pro srovnání: na Slovensku v roce 2012 firmy z automobilového průmyslu měly v TOP 200 největších firem výrazné zastoupení např. VW Bratislava obsadil 1. místo, 3. KIA MOTORS Slovakia r.r.o a 8. místo PSA Slovakia s.r.o. 199

200 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 18.3 Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Dle uvedené tabulky 18.1 došlo opět k meziročnímu poklesu cen nových vozidel. Koncem roku 2011 si mohl kupec vybrat z 26 modelů s pořizovací cenou do 200 tisíc Kč. Jejich počet se v roce 2012 prakticky nezměnil. Statistiky maloobchodních tržeb ukazují, že navzdory nepatrně rostoucím prodejům aut, tržby z prodeje nových vozů klesají. Znamená to, oproti předchozímu roku, prodeje levnějších aut či vozů s většími slevami. Marže obchodníků z prodeje nových vozů jsou již nyní na velice nízké úrovni. Další plošný výrazný pokles cen nových vozů není pravděpodobný. Boj o zákazníky zdeformoval ceny trhu tak, že dnes některé značky prodávají vozy jen lehce nad nákupní cenou a všechny peníze pak vydělávají z nabídky doplňkové výbavy a z následného servisu. V návaznosti na změnu sazby DPH očekáváme v roce 2013 mírný nárůst cen. Pro srovnání např. ve Španělsku klesly ceny nových vozidel v roce 2012 o 11,6 %, Tabulka 18.1 Index cen průmyslových výrobců v letech Průměr od počátku roku Název Kód CZ-CPA Motorová vozidla (kromě motocyklů) ,3 91,2 95,9 97,0 98,6 Karoserie mot. vozidel; přívěsy a návěsy ,4 100,2 97,0 102,0 102,0 Díly a příslušenství pro mot. vozidla (kromě motocyklů) ,5 103,4 94,9 98,1 101,1 Motorová vozidla (kr. motocyklů), přívěsy a návěsy 29 94,1 100,5 95,2 98,0 100,5 Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = Základní produkční charakteristiky Počty podniků (tabulka 18.2) jsou velmi ovlivněny metodou dopočtů Českého statistického úřadu, tudíž výsledky neodpovídají zcela realitě. V posledních letech podniky spíše rozšiřovaly výrobu a zanikaly než by vznikaly nové. U výrobců nástaveb vzrostl počet podniků ze 190 na 362 v letech 2009 až 2012, přičemž počet zaměstnanců klesl o cca 140 na 3,4 tis. zaměstnanců. U výrobců autodílů došlo za stejné období k nárůstu podniků o 62 jednotek a k nárůstu počtu zaměstnanců o více jak 13 tisíc pracovníků, což svědčí o rostoucí dodavatelské základně zejména pro evropské automobilky a zvyšujícím se podílu středních a velkých podniků na výrobě. Při srovnání roků 2011 a 2012 je zde ještě větší nepoměr. V CZ-NACE 29.2 nárůst o 88 podniků a 99 pracovníků. U výrobců autodílů CZ-NACE 29.3 došlo v roce 2011 k poklesu na 874 firem (meziročně -110 firem) a v roce 2012 k nárůstu na 967 (+93 firem), přičemž se počet zaměstnanců neustále zvyšuje. V roce 2012 došlo opětovně k meziročnímu nárůstu tržeb v tomto oddíle. Nárůst tržeb u CZ-NACE 29.1 je dán zejména růstem tržeb automobilek HMMC a Škoda. U CZ-NACE 29.2 dle statistik Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP) došlo u přípojných vozidel kategorie O3 a O4 již druhým rokem k růstu výroby téměř o 40 % na ks vozidel daných kategorií. U výrobců autodílů je to dáno zvýšenou výrobou luxusnějších a tedy i dražších typů vozidel, ale i rozšiřováním výrobních kapacit. Došlo k nárůstu vývozu na Slovensko a do Jižní Koreje. 200

201 Tabulka 18.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 29 v letech Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů Tabulka 18.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 111,9 90,8 93,9 121,7 112,6 104,9 V roce 2012 nevykázala nárůst účetní přidané hodnoty žádná skupina tohoto oddílu, k čemuž došlo především růstem cen vstupů. Tabulka 18.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 110,6 85,4 90,6 129,0 106,2 99,5 Od roku 2009 roste počet pracovnínků v tomto oddíle. Hlavně v posledních dvou letech byl zaznamenán výrazný nárůst, což je dáno zejména zvyšováním počtu zaměstnanců u výrobců autodílů. Částečně je tato skutečnost ovlivněna příchodem nových investorů, kteří tvorbou nových míst převýšili zrušená pracovní místa. Také některé firmy rozšířily svoji výrobu v návaznosti na nové zakázky. V souvislosti se snižováním výroby motorových vozidel v EU a přesunem výroby do dalších zemí došlo u nás k redukci počtu zaměstnanců řádově o tisíce. Naopak stěhováním výroby ze západní Evropy k nám vznikly rovněž tisíce nových pracovních míst. Pro srovnání na Slovensku v automobilovém průmyslu v roce 2012 bylo zaměstnáno více jak 74 tisíc lidí (meziroční nárůst o 3,5 %). Tabulka 18.5 Počet zaměstnaných osob v letech (osob) mezir. index 105,6 102,2 85,8 102,4 105,3 101,6 Při srovnání ukazatelů (graf 18.2) u automobilového a u zpracovatelského průmyslu je jednoznačně v lepší kondici prvně jmenovaný. Ve všech ukazatelích vykázal vyšší meziroční nárůsty. 201

202 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 110 % 105 Počet zaměstnaných osob 140 % 130 Tržby za VV a S CZ-NACE 29 ZP CZ-NACE 29 ZP 120 % 112 Účetní přidaná hodnota CZ-NACE 29 ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 18.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech V návaznosti na růst počtu pracovníků v tomto oddíle rostou i mzdové náklady. Tuzemské automobilky zvýšily v roce 2012 mzdy svým zaměstnancům např. v automobilce Škoda Auto o 5 %, TPCA o 490 Kč a Hyundai v průměru o 3,3 %. Informace o zvyšování platů u výrobců autodílů jsou mediálně velmi vzácné. Např. Bosch zvýšil svým zaměstnancům platy o 550 Kč. V návaznosti na klesající prodeje nových motorových vozidel v EU je předpoklad spíše stagnace platů než jejich navyšování. Dle zprávy Sdružení automobilového průmyslu dosáhla průměrná mzda u jeho členů v roce 2012 hodnoty Kč, což je meziročně o Kč více (+3,90 %). Průměrná mzda u členů AutoSAP je stále o více než 21 % vyšší než průměrná mzda za celou Českou republiku ( Kč). V dělnických profesích je pak průměrná mzda na úrovni celostátního průměru. Pro srovnání: V rámci krajů Slovenska jsou větší platové rozdíly než u nás. Nejnižší průměrné platy v automobilovém průmyslu jsou v Prešovském kraji, dosahují 69 % úrovně v Bratislavském kraji. V Trnavském kraji dosahují 85 % (všeobecně lze konstatovat, že platy na severu Slovenska jsou o 27 % nižší než v Bratislavě); v USA průměrná hodinová mzda v roce 2012 klesla meziročně o 64 centů na 21,29 USD, což je méně než v roce 2003; odbory v automobilce Renault přijaly dohodu o platech nových pracovníků, která určuje jejich výši (o 30 % méně než jsou stávající mzdy). Na oplátku, francouzský výrobce přislíbil investovat do svých továren ve městech Valladolid, Palencia a Sevilla a vytvořit pracovních míst. Tabulka 18.6 Osobní náklady v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 114,3 107,0 88,3 110,8 107,4 104,5 202

203 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Produktivita práce (tabulka 18.7) u všech podskupin v roce 2012 meziročně klesla řádově o 2 %. U výrobců autodílů již druhým rokem za sebou. Je to dáno především nevyužitými výrobními kapacitami. Tabulka 18.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech (Kč/zam.) mezir. index 104,7 83,6 105,5 126,0 100,9 97,9 Také u hrubého operačního přebytku (tabulka 18.8) došlo u všech podskupin v roce 2012 k meziročnímu poklesu. U CZ-NACE 29.2 a 29.3 dokonce druhým rokem za sebou. To znamená že se snižuje přidaná hodnota a zároveň se zvyšují mzdové náklady. Tabulka 18.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech (tis. Kč) mezir. index 107,5 66,9 93,7 152,6 105,0 94,6 % Produktivita práce z ÚPH 115 % 105 Hrubý operační přebytek CZ-NACE 29 ZP CZ-NACE 29 ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 18.3 Vybrané ukazatele konkurenceschopnosti Úroveň produktivity je u automobilového průmyslu více jak dvojnásobná ve srovnání se zpracovatelským průmyslem. Je to dáno vysokou automatizací a robotizací výroby. Obráběcí centra jsou stále dokonalejší zvládají více operací naráz a zvyšují produktivitu a snižují náklady. Robotizace a automatizace vyžaduje stále větší nároky na znalosti a naopak snižuje počet lidí ve výrobě. V souvislosti s nevyužitými výrobními kapacitami došlo ke snížení úrovně produktivity práce. 203

204 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 1900 tis. Kč/zam ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 18.4 Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty až do skupinové struktury v letech 2011/ Výkonová spotřeba V návaznosti na růst tržeb vzrostla i výkonová spotřeba. Oproti tržbám měla vyšší procentní nárůst, což se projevilo u všech podskupin v poklesu úrovně produktivity. Tabulka 18.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech (tis. Kč) mezir. index 112,0 92,4 93,9 120,7 114,0 105, Zahraniční obchod V roce 2012 došlo opětovně k růstu zahraničního obchodu v automobilovém průmyslu. Vývoz se meziročně zvýšil o necelých 37 mld. Kč, dovoz o 13 mld. Kč a kladné saldo cca o 23 mld. na 284 mld. Kč. Opět se potvrdil význam této produkce pro export České republiky Vývoj zahraničního obchodu Např. firmy sdružené v AutoSAPu vyvezly v roce 2012 výrobky za 680,13 miliardy Kč (meziročně +8,6 %), což představuje podíl 22,18 % na celkovém exportu Česka. Jako největší exportéry můžeme jmenovat společnost Škoda Auto (217,17 miliardy Kč), HMMC (89,25 miliardy Kč), Continetal Automotive Czech Republic s.r.o. (45,52 miliardy Kč), TPCA (33,8 miliardy Kč), Robert Bosch odbytová s.r.o. (27,31 miliardy Kč). Pro srovnání VW Slovakia dosáhl export cca 165 mld. Kč, u KIA 97 mld. Kč a PSA 46 mld. Kč (podíl vývozu na jejich tržbách dosáhl 95-99,7 %). Vozy s okřídleným šípem patří mezi nejprodávanější v Polsku, na Slovensku, Maďarsku, Finsku, Estonsku, na Islandu a v Chorvatsku. Také se daří HMMC vyvážet do zemí EU a Ruska. Hyundai i30 vyráběný 204

205 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů v Nošovicích je nejprodávanějším modelem Hyundai v Evropě. Nárůstu vývozu napomohlo i zvýšení výroby v automobilce Kia Motors Slovakia na automobilů (meziročně +15 %; z HMMC odebírá převodovky a od dalších českých firem různé autodíly) a VW Bratislava (v roku 2012 vyrobil vozidel; meziročně + 99,5 %). U výrobků CZ-CPA 29.1 došlo u dovozu k poklesu díky snížení importu ojetých vozidel o cca 8 tisíc ks a zvýšení podílu tuzemských automobilek na prodejích nových OA u nás. Také byl zaznamenán nižší meziroční prodej nových nákladních vozidel, které jsou převážně ze zahraničí. V návaznosti na pokles výroby některých automobilek došlo ke snížení importu autodílů. Tabulka Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 29 v b.c. v letech Vývoz celkem (mil. Kč) CZ-CPA , , , , , , , , , , , , , , , ,9 mezir. index 119,5 112,6 106,9 Dovoz celkem (mil.kč) CZ-CPA , , , , , , , , , , , , , , , ,6 mezir. index 118,5 114,4 105,1 Saldo (mil. Kč) CZ-CPA , , , , , , , , , , , , , , , ,3 Pramen: ČSÚ; údaje k Teritoriální struktura zahraničního obchodu Z hlediska vývozu došlo k navýšení o 1 % u Ruska (zvýšení vývozu osobních automobilů ŠKODA a druhé největší odbytiště pro nošovické vozy) a Slovenska (vývoz autodílů do VW Bratislava a KIA Slovakia, růst prodejů automobilů Škoda a Hyundai). Vývoz naopak poklesl směrem do Německa a Francie o 1 %, což souvisí u prvně jmenovaného s poklesem výroby motorových vozidel a u druhého zejména se snížením prodejů nových vozidel (např. automobily ze Škodovky a TPCA a autobusy IVECO). Pod 4 % se dostala Itálie ze stejného důvodu jako Francie a naopak nad 4 % se dostala Belgie, a to díky vývozu autodílů. Z hlediska dovozu klesl o 1 % podíl Německa (snížení dovozů nových a ojetých vozidel a autodílů), Francie a Polska (snížení výroby v TPCA odebírá např. motory) a Itálie. Naopak se o 2 % zvýšil import ze Slovenska (jak nové osobní automobily, tak zejména autodíly) a Jižní Koreje. 205

206 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Vývozní teritoria v roce 2012 Slovensko 7 % Francie 7 % V. Británie Rusko 6 % 6 % Španělsko 4 % Polsko 4 % Belgie 4 % Německo 31 % Ostatní 31 % Dovozní teritoria v roce 2012 Jižní Korea 9 % Slovensko 10 % Polsko 8 % Francie 5 % Maďarsko 4 % Španělsko Itálie 4 % 3 % Německo 35 % Ostatní 22 % Pramen: ČSÚ údaje k Graf 18.5 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce CZ-CPA Shrnutí a perspektivy oddílu Česká republika V roce 2012 přesáhla výroba silničních vozidel hranici 1,18 milionů kusů. I přes pokles výroby oproti roku 2011 (o 1,6 % - první pokles od roku 2003) se jedná o druhou nejvyšší roční produkci motorových vozidel v dosavadní historii. Osobních automobilů bylo v roce 2012 vyrobeno celkem ks, což představuje meziroční pokles produkce o 1,7 %. Škoda vyrobila vozidel (meziročně -17 tis. ks; snížení prodejů zejména v EU-15), HMMC vyrobila vozidel (meziročně +52 tisíc ks; zvýšení prodejů v EU a Rusku) a více než převodovek a TPCA automobilů (meziročně -56 tis. ks; snížení prodejů zejména ve Francii, Itálii a Španělsku). U nákladních vozidel došlo k nárůstu výroby o 15,1 % a to zejména zvýšením produkce ve společnosti AVIA Ashok Leyland Motors na ks (meziročně +67,2 %). U druhého největšího domácího výrobce, firmy TATRA Kopřivnice, došlo k poklesu produkce na 496 ks (meziročně -29,34 %). Celkem bylo v ČR za rok 2012 vyrobeno ks nákladních automobilů. Oproti roku 2011 došlo k poklesu výroby autobusů o 9,4 %. IVECO vyrobilo ks (meziročně -199 ks), SOR Libchavy s.r.o. 418 ks (meziročně -125 ks) a KH MOTOR CENTRUM s.r.o. 38 ks (meziročně -5 ks). V návaznosti na minimální zájem o autobusy na CNG, TEDOM ukončil výrobu těchto vozidel. Škoda Electric a.s. vyrobila 80 trolejbusů (z toho exportovala 35 trolejbusů - 19 ks typu BredaMenarinibus pro italský Řím, 6 ks typu Trollino 12 pro italské Cagliari a 10 ks stejného typu pro polský Lublin. Na výrobě těchto trolejbusů se Škoda Electric podílela jako subdodavatel). U CZ-NACE 29.2 došlo u přípojných vozidel kategorie O3 a O4 již druhým rokem k růstu výroby téměř o 40 % (mezi lety 2011/2010 byl nárůst o 39,9 % a mezi lety 2012/2011 o 39,4 %). Celkem bylo dvěma rozhodujícími výrobci (PANAV a.s. a SCHWARZMÜLLER s.r.o.) v roce 2012 vyrobeno ks vozidel daných kategorií. U firmy PANAV došlo oproti roku 2011 k nárůstu o 59,7 % a u společnosti SCHWARZMÜLLER o 27 %. Přípojných vozidel kategorie O1 a O2 (firma AGADOS) bylo vyrobeno ks, což je o 728 přívěsů méně než v roce 2011 (pokles produkce o 3,9 %). Kromě v tabulce uvedených návěsů a návěsů kategorií O3 a O4, bylo ještě vyrobeno přes 19 tisíc přívěsů kategorii O1 a O2. 206

207 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů Tabulka Výroba vozidel v ČR v letech Kategorie vozidel/rok Osobní automobily a lehká užitková vozidla Nákladní automobily Autobusy Návěsy, přívěsy O3,O / / / / /790 Pramen: Sdružení automobilového průmyslu Nové investice v České republice V roce 2012 více jak 10 firem získalo investiční pobídku na rozšíření výroby u nás, tzn., že investice do rozvoje firmy přesáhne minimálně 50 mil. Kč (např. Česká zbrojovka a.s., IDEAL AUTOMOTIVE Bor, s.r.o., Robert Bosch, spol. s r.o., Hitachi Automotive Systems Czech, s.r.o., Monroe Czechia, s.r.o., Mubea Stabilizer Bar Systems s.r.o., RONAL CR s.r.o., FUJIKOKI CZECH s.r.o., Klein & Blažek spol. s r.o., electric cars s.r.o.). Také další oznámily rozšiřování výroby u nás v návaznosti na nové zakázky. Mezi největší investici můžeme považovat otevření nové výrobní budovy firmy Robert Bosch spol. s r.o. v Českých Budějovicích. Investice ve výši 230 milionů Kč do rozšíření výrobního závodu o zhruba m2 vytvořila 300 nových pracovních míst (za posledních 10 let investoval Bosch v ČR skoro 1 mld. ). ŠKODA AUTO získala ocenění Investor dvacetiletí v Česku za rozsáhlé investice ve výši téměř 250 miliard Kč od roku 1991 do roku Svět Jako zajímavosti roku 2012 můžeme označit například tyto události: Ford oslavil vyrobení 350 milionů motorových vozidel během své 109tileté historie, Toyota oslavila vyrobení 200 miliontého automobilu od zahájení produkce před 76 lety (nejprodávanějším modelem je Toyota Corolla s více než 39 miliony prodanými kusy). Fiat vyrobil v Polsku 10 milionů aut a zároveň miliontý exemplář FIAT 500. Továrna Audi Hungary potvrdila svoji pozici největšího výrobce motorů (na jednom místě), když její brány opustilo přes 1,9 mil. motorů. Čína vyexportovala poprvé v historii více jak milion osobních automobilů. Čínský automobil byl poprvé nejprodávanějším na některém trhu (automobil Geely CK byl v červenci nejprodávanějším autem na Ukrajině). Takový úspěch neslavila čínská auta nikdy ani na domácím trhu. Soud v Kalifornii předběžně schválil dohodu o vyrovnání japonské automobilky Toyota Motor se spotřebiteli ve výši 1,1 miliardy USD (21 miliardy Kč) v případě žaloby spotřebitelů na automobilku kvůli snížení hodnoty automobilů (dosud největší navržená náhrada). Při hurikánu Sandy bylo zaplaveno víc než 230 tisíc aut nových či ojetých. Jihokorejská automobilka Hyundai Motor a její sesterská společnost Kia Motors u více než milionu vozů ve Spojených státech a Kanadě chybně uvedly spotřebu. Majitelům těchto aut vyplatily cca 108 miliónů USD. Byla slavnostně zahájena stavba první čínské továrny na výrobu britských luxusních automobilů Jaguar a Land Rover. Evropská komise odmítla žádost Francie, aby prověřila dovoz aut z Jižní Koreje (důvodem byl prudký růst dodávek aut od července 2011, kdy vstoupila v platnost dohoda o volném obchodu mezi EU a Koreou - což mohlo vést k opětovnému zavedení cel). V Teheránu se konala první tuningová výstava automobilů v historii země. Čínská firma Lingyun koupila výrobce automobilových zámků Kiekert. Byl vyroben poslední Wanklův motor od Mazdy. Byla ukončena výroba luxusních vozidel značky Maybach. Pokračovaly dohody mezi automobilkami o vzájemné spolupráci. Stávky ovlivnily výrobu v Jižní Koreji, Itálii, Francii a USA. Protijaponské protesty v Číně postihly japonské automobilky a jejich dealerskou síť (v roce 2008 dosáhl podíl japonských značek na čínském trhu svého vrcholu, a to 30,6 %; díky protestům kleslo zastoupení v roce 2012 na cca 20 %). Automobilka Suzuki ukončila prodeje v USA. Francouzská automobilka PSA Peugeot Citroën a její americký partner General Motors podepsaly konečné dohody o třech projektech vývoje vozů a o společném podniku v oblasti nákupu. Japonská automobilka Toyota Motor svolala do servisů po celém světě 7,4 milionu vozů (problémy s elektrickým ovládáním oken. Oznámené stažení vozů Toyoty ke kontrole bylo největší jednorázovou kontrolou vozů od roku 1996, kdy americká Ford Motor svolala do servisů 7,9 milionu vozů). Včetně Toyoty a dalších automobilek bylo k prohlídkám svoláno přes 14 mil. vozidel. Týkalo se to např. automobilů Lexus, Honda, General Motors, Lada, BMW, Ford, ŠKODA, Honda, Volkswagen, Mini Cooper, Nissan, Subaru, Dacia, Toyota, Porsche AG, BMW, Lamborghini, General Motors, Toyota a Hyundai. V Itálii bylo prodáno více jízdních kol než automobilů (opakuje se rok 2011, který změnil 48 letou převahu registrací nových osobních automobilů nad bicykly. Rozdíl se zvýšil ve prospěch kol na cca 250 tisíc ks). Čínská automobilka Great Wall Motor zahájila výrobu v Bulharsku první čínská auta vyráběná v Evropě. 207

208 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Marocký král Mohammed VI slavnostně zahájil provoz v továrně aliance Renault-Nissan v Tangeru (výrobní kapacita je cca 300 tisíc automobilů). Hyundai začala vyrábět v Brazílii. Díky dani z výkonu a kontrolám finančních úřadů se prodeje luxusních automobilů v Itálii výrazně snížily a naopak vzrostl jejich export. Např. Ferrari a Maserati spadly meziročně v některých měsících o více než 50 až o 70 %. Na dani z výkonu majitel Aventadoru zaplatí cca 166 tisíc Kč, u BMW M5 je to cca 115 tisíc, u Porsche 911 cca 55 tisíc Kč anebo Audi R8 V10 cca 100 tisíc Kč. Výroba motorových vozidel Od roku 2010 roste počet vyrobených motorových vozidel. V roce 2012 dosáhl nového rekordu, a to 84,1 miliónu kusů (meziroční nárůst o více jak 5 %). V Japonsku a Jižní Koreji vzrostla výroba o 11 % a dosáhla na 17 % podíl na celosvětové produkci. Čína, Indie a další asijské země zvýšily výrobu o 6 % a jejich podíl je již více jak třetinový (35 %). V zemích NAFTA vzrostla meziroční produkce o 17 %, a podíl se zvýšil na 19 %. V jižní a centrální Americe výroba mírně klesla o 2 % a skončil tak rostoucí trend od roku 2003 (celosvětový podíl cca 5 %). Výroba v EU27 se snížila v roce 2012 meziročně o 8 % a její podíl na celosvětové produkci klesl na 19 %. Další evropské země včetně Ruska a Turecka zvýšily výrobu o 4 % (podíl na celosvětové produkci 4 %). V přepočtu na tisíc obyvatel se v roce 2012 na Slovensku vyrobilo 171 automobilů (meziročně vzrostla produkce automobilů o 45 %). V Česku produkce osobních aut na tisíc obyvatel dosáhla hodnoty 111 vozidel (meziročně se snížila výroba o cca 2 %). Při srovnání roku 2012 a 2011 u 15 největších výrobců můžeme konstatovat, že Čína si upevnila svoji první pozici (pouze u výroby lehkých užitkových vozidel není na prvním místě Čína, ale USA). Největší nárůst, jak procentní tak co do počtu ks, vykázaly USA. Meziroční pokles výroby zaznamenaly Německo, Španělsko, Francie (propad prodejů v EU), Jižní Korea (pokles exportu do EU a nižší domácí poptávka), Brazílie (po deseti letech díky ukončení dočasných daňových úlev). V roce 2012 bylo vyrobeno osobních automobilů (meziročně ks, +5,3 %). Podíl Číny na celosvětové produkci OA se zvýšil na 24,2 %, což představuje ks (meziroční zvýšení o 1 mil. ks, +7,2 %). Na druhém místě se umístilo Japonsko ( ks, meziročně +19,5 % a podílem 13,6 %), následováno Německem ( ks, meziročně -8,2 % a podílem 8,5 %). Tabulka Srovnání výroby motorových vozidel v letech 2007 a 2011 až Změna Změna Pořadí Stát / /2007 Celkem Čína USA Japonsko Německo Jižní Korea Indie Brazílie Mexiko Thajsko Kanada Rusko Španělsko Francie Velká Británie Česká republika Pramen: OICA Bylo vyrobeno lehkých užitkových vozidel (meziročně ks, +8,7 %. Podíl USA na celosvětové produkci stoupl na 35,1 %, což představuje ks (meziročně +514 tis. ks, +9,4 %). Druhá je Čína s ks (meziročně 29 tis. ks, +1,6 % a podílem 11 %) následovaná Kanadou s ks (meziročně +279 tis. ks,+24,6 % a podílem 8,3 %). Nákladních automobilů bylo vyrobeno ks (meziročně ks, -6,6%; statistika nezahrnuje Německo, Francii a Švédsko data nebyla zveřejněna). Největším celosvětovým výrobcem zůstává Čína s podílem 45, 5 %, když vyrobila (meziročně -219,5 tis. ks, -11,4 %), následovaná Japonskem

209 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů ( ks, meziročně +13,8 % a podíl 15,6 %) a Indií ( ks, meziročně -17,0 % a podílem 7,2 %). V kategorii autobusů bylo vyrobeno (meziročně ks; -2,2 %; statistika nezahrnuje Německo, Francie a Švédsko - data nebyla zveřejněna). Největší podíl na produkci zde má Čína (49,42 %; ks), následována Indií (15,6 %; ks) a Brazílií (10,7 %; ks). Čína i Indie zvýšily výrobu, na rozdíl od Brazílie, kde klesla produkce o čtvrtinu (od roku 2012 Brazílie zpřísnila normy u autobusů na Euro-V, dopravci proto v roce 2011 hodně nakupovali, což se projevilo v poklesu prodejů v roce 2012). Při srovnání roků 2012 a 2007 (největší výroba v EU a USA) dosáhla největšího nárůstu výroby motorových vozidel Čína (více jak zdvojnásobila svoji produkci a zvýšila svůj podíl na celosvětové výrobě z 12 na 23 %. Pouze státy s nižší motorizací navýšily produkci, nejvíce z nich Indie. Také Thajsko pokračovalo ve více jak desetiletém růstu produkce přerušeném v roce 2011 záplavami. Největší propad výroby nastal v Japonsku, což je dáno poklesem exportu i v návaznosti na zvyšování výrobních kapacit japonských automobilek v zahraničí a v roce 2012 výrazným propadem prodejů v Číně. Evropští výrobci jsou poznamenáni pětiletým poklesem prodejů nových vozidel v EU. Např. ve Francii, Španělsku a Itálii, kde klesla výroba celkem o 2,5 mil. ks vozidel a vytíženost automobilek klesla v některých továrnách na 50 %. Z toho důvodu došlo k uzavření několika továren a jsou avizovány další ukončení výroby a propouštění pracovníků jak v automobilkách, tak u jejich dodavatelů. Výroba vozidel dle značek v roce 2012 Toyota se po čtyřech letech stala největším producentem automobilů na světě. Vyrobila rekordních 9,75 mil. aut (včetně jí vlastněné značky DAIHATSU a HINO to bylo přes 10,1 mil. vozidel). Druhý General Motors 9,29 mil. vozů a třetí Volkswagen Group 9,07 mil. automobilů. Všech 20 největších automobilek vyrobilo přes 1 mil. ks motorových vozidel (v roce 2007 vyrobilo stejný počet aut jen 17 automobilek). Nejlepší výsledky v historii výroby oznámily např. Audi, BMW (BMW, MINI a Rolls-Royce), Hyundai Group, Ferrari, Mercedes-Benz, Škoda a Volkswagen. Audi prodala automobilů (z toho v Číně ks). BMW zvýšila prodej o 10,6 % na rekordních 1,8 milionu vozů (z toho v Číně ks). BMW je stále největším výrobcem luxusních aut na světě. Ferrari měla nejlepší rok ve své 66leté historii (prodeje jejích aut se meziročně opětovně zvýšil a to o 4,5 % na ks). Hyundai a Kia prodaly dohromady 7,12 milionu vozidel (meziročně +8,0 %). Mercedes-Benz prodal nových aut, což je o 4,7 % více než o rok dříve. Rolls-Royce prodal nejvíce ve své 108leté historii celkem automobilů. ŠKODA dodala zákazníkům vozů (meziročně +6,8 %). Volkswagen divize Užitkových vozů dodala vozidel po celém světě, což představuje meziroční nárůst o 4,1 %. Prodeje nových motorových vozidel Dle statistik OICA bylo v roce 2012 prodáno 81,74 mil. ks motorových vozidel (meziročně o 3,81 mil. ks více; +4,9 %). Největším trhem zůstává Čína s 23,6 % podílem, což představuje 19,3 mil. prodaných vozidel (byl zaregistrován stejný počet osobních automobilů, kolik jich jezdilo na čínských silnicích v roce 1999); 70 % nově prodaných osobních automobilů je vyrobeno automobilkami, které jsou joint venture mezi zahraničním výrobcem a čínským partnerem. Druhé byly USA (předstihly EU-15 po 6 letech, EU-27 poprvé) s podílem18,1 %. Při meziročním srovnání roku 2012 a 2011 klesly prodeje v rámci patnácti největších trhů v Německu, Francii, Itálii a Jižní Koreji. Největší nárůst byl zaznamenán v USA, Japonsku a Thajsku. Američtí zákazníci opětovně získali důvěru v hospodářský vývoj, což se projevilo nárůstem prodejů nových automobilů. V případě Japonska byl rok 2011 poznamenán tsunami a prodeje nových vozidel byly nejnižší za posledních šest let. Mezi země s vysokým růstem HDP a rozvojem silniční dopravy patří Thajsko. U srovnání let 2007 a 2012 je nejmarkantnější rozdíl u Číny. Nárůst prodejů nových vozidel na dvojnásobek. V roce 2012 bylo prodáno tolik vozidel, kolik jich jezdilo v roce Také další rozvojové země Indie, Brazílie, Thajsko a Indonésie vykázaly výrazný nárůst i díky tomu, že mají velmi nízkou vybavenost osobními automobily. V roce 2010 v Indii připadalo na obyvatel 14 automobilů, v Indonésii 34, v Thajsku 67 a v Brazílii 182 (v České republice 427). Pro srovnání v roce 1999 státy BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína) představovaly pouze 8 % celosvětových prodejů vozidel a v roce 2012 to již bylo 36 %. Prodej nových aut v Evropské unii se v roce 2012 snížil o 8,2 % na vozů. Tak málo aut se naposledy prodalo v roce Propad o 8,2 % je nejvýraznější od roku 1993, kdy se počet registrací nových aut snížil o 16,9 %. 209

210 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka Celosvětové registrace nových motorových vozidel Rozdíl Rozdíl / /2007 Čína USA Japonsko Brazílie Indie Německo Rusko Velká Británie Francie Kanada Itálie Jižní Korea Thajsko Austrálie Indonésie Celkem Pramen: OICA Nejprodávanější modely osobních automobilů V roce 2012 byla nejprodávanějším vozidlem Toyota Corolla, kterou si odvezlo z autosalonů zákazníků. Druhým nejoblíbenějším autem byl Ford Focus s prodanými vozy následovaný Hyundai Elantra 829 tis. ks. Dále se umístily Toyota Camry 797 tis. ks, Ford F 785 tis. a Chevrolet Cruze 784 tis. ks. Z českých zástupců se v první stovce na 35. místě umístila Škoda Octavia (409 tis. ks) a na 77. místě Škoda Fabia (240 tisíc ks). Pro srovnání na 100. místě se umístil VW Santana/Vista s 203 tis. ks. Význam automobilového průmyslu a export motorových vozidel v 2012 Pro mnoho států patří automobilový průmysl mezi nejvýznamnější oddíly zpracovatelského průmyslu. Slovenský automobilový průmysl se podílí celou čtvrtinou na exportu Slovenské republiky (mezi prvými šesti největšími exportéry jsou tři automobilky) a cca 41 % na celkových tržbách slovenského průmyslu (z toho 30,5 % představuje výroba automobilů) a 10,5 % související odvětví. V Mexiku AP tvoří 3,6 % HDP, 14 % tržeb zpracovatelského průmyslu a 23 % celkového exportu. V USA tvoří 3-3,5 % HDP a zaměstnává přímo cca 800 tisíc lidí (v roce 2003 to bylo přes 1,1 mil. pracovních míst). Tabulka Největší vývozci motorových vozidel za rok 2012 (ks) 210 Podíl exportu Export 2012 Výroba 2012 na výrobě (%) Japonsko ,29 Německo* ,67 Jižní Korea * ,29 Mexiko ,61 Velká Británie* ,74 Česká republika*** ,91 Čína** ,48 Slovensko*** ,36 Turecko ,03 * Osobní automobily ** Čína se stala čistým vývozcem v roce 2005, kdy prodala v zahraničí více jak 172 tis. motorových vozidel *** Dopočet Z hlediska vývozu např. Japonsko vyvezlo 4,8 mil. motorových vozidel. (oproti roku 2007 je to o cca 1 mil. ks méně). Německo 4,1 mil osobních automobilů (meziročně o 2,6 % méně, oproti roku 2007 je to o cca 170 tisíc ks méně). Čína 1,056 mil ks motorových vozidel (meziročně +29,7 %, export rostl meziročně v průměru o 46,3% od roku 2001, kdy bylo vyvezeno 19 tis. vozidel). Jako další můžeme zmínit např. Polsko (626 tisíc OA) a Brazílii (442 tisíc OA) a Maďarsko (více jak 1,75 mil. motorů)

211 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů Největší výrobci motorových vozidel v roce 2011 V tomto roce se opětovně největším výrobcem stala automobilka General Motors ( motorových vozidel) následovaná Volkswagen 1 ( osobních a lehkých užitkových vozidel) a Toyotou ( ks). Při srovnání podílu vyrobených vozidel VW v Německu, GM v USA a Toyotou v Japonsku, tak největší podíl domácí výroby má Toyota (43,3 %), druhý VW (31,7 %) a GM (20,6 %). Pokud bychom tento podíl porovnali mezi roky 2007 a 2011, tak u všech došlo k poklesu a to u GM (-9,9 %), Toyota (-6,25 %) a VW (-4,1 %). U posledně jmenovaného je nejmenší pokles dán zvyšováním výroby kromě v zahraničí i v Německu (GM i Toyotě poklesla domácí produkce). Největší nárůst výroby při srovnání let 2007 a 2011v Číně vykázal GM (+1,499 mil. ks motorových vozidel, následovaný VW (+1,087 mil. ks osobních automobilů) a Toyota (+359 tisíc ks). Díky těmto nárůstům se podíl Číny na produkci automobilek zvýšil u VW na 23,82 %, u GM na 27,2 % a u Toyoty na 10 %. Největší vývozci a dovozci autodílů v roce 2011 Největším vývozcem autodílů bylo Německo, které exportovalo komponenty vozidel v hodnotě 123,3 mil. USD, následované Japonskem (81,3 mil. USD), USA (81mil. USD), Čínou (66,8 mil. USD), Mexikem (45 mil. USD), Francií (42 mil. USD) a Jižní Koreou (37,2 mil. USD). Největším dovozce byly USA (125,6 mil. USD), následované Německem (95 mil. USD), Čínou (45 mil. USD), Kanadou (41,1 mil. USD), Francií (36,7 mil. USD), Mexikem (32,3 mil. USD) a Japonskem (20,6 mil. USD). Tabulka TOP 10 výrobců autodílů dle tržeb 2012 Mezir. změna Tržby 2012/2011 Pořadí Pořadí Firma (mld. ) (%) Continental 32,69 +7,2 % Bosch 30,92 +1,7 % Denso 30,91 +3,7 % Bridgestone / Firestone 26,77-11,3 % Magna 23,26 4,8 % Aisin 22,55 3,7 % Hyundai Mobis 21,75 24,6 % Michelin 21,47 3,6 % Johnson Controls 20,62 0,1 % Faurecia 17,37 7,3% Pramen: Automotive News Na prvních deseti místech se pořadí měnilo minimálně. Největší nárůst vykázala firma Hyundai Mobis díky zahájení výroby ve třech továrnách v Číně a jedné v Brazílii a úspěšnosti automobilky Hyundai. Té vzrostly prodeje v severní Americe o 24,8 %, v Europě o 20,4 % a v Číně o 13,0 %. Pouze Bridgestone/Firestone meziročně snížil tržby díky nižší výrobě pneumatik v USA (ovlivněno nárůstem dovozů zejména z Číny). Tržby TOP 100 dodavatelů v roce 2012 v automobilovém průmyslu dosáhly 665 mld. (meziročně cca +2 mld., +3,7 %; oproti roku 2010 to je o 85 mld. více). Největší podíl mají japonské firmy 198 mld., následovány německými 158 mld. a americkými 141 mld.. Legislativa spojená s ochranou životního prostředí V roce 2012 se začaly projednávat novely Nařízení č. 443/2009 a 510/2011 stanovující emisní normy CO 2 u nových osobních a lehkých užitkových vozidel. Byl potvrzen dlouhodobý cíl pro rok 2020 u osobních automobilů na úrovni 95 g CO 2 /km a 147 g CO 2 /km u lehkých užitkových vozidel. To představuje spotřebu průměrnou spotřebu 4,1 litry benzinu, resp. 3,6 nafty na 100 km u osobních automobilů. Průměrné emise CO 2 produkované v roce 2012 novými vozidly v EU se snížily o 2,6 % na 132,2 g CO 2 / km a směřují tak ke splnění krátkodobého cíle 130 g CO 2 /km do roku V roce 2012 bylo v EU přes 24 tis. elektromobilů (meziročně + cca 200 %, + 12 tis. ks), což představovalo pouze 0,2 % nově registrovaných nových osobních automobilů. Dle statistik NGVA Europe bylo v EU registrováno 985 tisíc vozidel na CNG což představuje 0,36 % vozového parku v EU. Byl projednáván také návrh nařízení EP a Rady o hladině akustického tlaku hluku motorových vozidel. 1 OICA neuvádí statistiku vyrobených nákladních vozidel (VW vlastní Scaniu a MAN) 211

212 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Ten počítá se snížením maximální povolené hladiny intenzity zvuku ze současných 74 decibelů pro běžná auta na 68 decibelů a naopak aby byli chodci dostatečně informováni o přítomnosti elektromobilu, ty budou vybaveny zařízením vytvářejícím hluk. Změnit se má i metodika testování automobilů. CARS 2020 Komise přijala 8. listopadu 2012 sdělení CARS 2020: Akční plán pro udržitelný a konkurenceschopný automobilový průmysl v Evropě (KOM (2012) 636). Představuje akční plán pro automobilový průmysl, v němž se zdůrazňuje odhodlání Komise podporovat konkurenceschopnost a udržitelnost tohoto odvětví. Akční plán obsahuje konkrétní návrhy iniciativ s cílem - podporovat investice do vyspělých technologií a inovací v oblasti čistých vozidel, zlepšit fungování vnitřního trhu EU, podporovat průmysl v přístupu na globální trh a podporovat investice do vzdělání. Pro projednávání výše uvedených opatření byla vytvořena pracovní skupina CARS 2020 za účasti zástupců Evropské komise, 10 členských států (včetně ČR) a asociací a nevládních organizací. Z pohledu České republiky mezi nejdůležitější oblasti patří podpora vzdělávání, financování výzkumu a vývoje a problematika vnitřního trhu a zahraničního obchodu. Predikce Z nejvýznamnějších trhů v prvním pololetí roku 2013 se meziročně snížil prodej nových osobních automobilů v EU, Japonsku, v Rusku, v Jižní Koreji a po více jak deseti letech v Indii. Naopak vzrostl v USA, Číně a Brazílii. V návaznosti na plánovaný růst výroby hodlá investovat např. Audi v Maďarsku, BMW ve Velké Británii (Mini) a v Brazílii, Fiat v Itálii a v Rusku, Ford v USA a v Turecku, v Mexiku a v Číně, GM v Číně a Mexiku, Honda v Mexiku, IVECO ve Španělsku, Jaguar ve Velké Británii, Kamaz a Daimler AG v Rusku, Lifan v Běloruskou, Nissan Motor ve Velké Británii, v Číně a v Rusku, Renault-Nissan v Rusku a ve Španělsku, Volvo ve Švédsku, VW v Číně, v Mexiku, na Thajwanu, v České republice. S výše uvedenými plány automobilek také jejich dodavatelé avizují zvyšování produkce případně výstavbu nových továren. Naopak v souvislosti s klesajícím prodejem nových motorových vozidel oznámily některé automobilky uzavírání výrobních závodů (Ford ve Velké Británii a Belgii, PSA ve Francii, IVECO v Německu, v Rakousku a ve Francii, Mitsubishi v Nizozemí, GM (Opel) v Německu, AVIA v České republice. Jako odstupné vyplatí Ford zaměstnancům v Belgii v průměru 185 tisíc USD. V návaznosti na nadvýrobní kapacity v evropských automobilkách bude nutné provést restrukturalizaci automobilového průmyslu v EU. Nevyužité výrobní kapacity v rámci EU byly na úrovni cca 1,4 milionu vozů, některé závody v Itálii a Francii byly vytíženy jen z poloviny. Pro dlouhodobě udržitelný provoz továrny je přitom podle studie třeba alespoň tříčtvrtinové vytížení kapacit. Některé automobilky v roce 2012 vykázaly ztrátu na jednom prodaném autě v EU např. Ford 967, GM 834, Peugeot-Citroën 510, Seat 364 a Renault 241. Bude kladen důraz na zvyšování bezpečnosti silničního provozu a automobily budou vybavovány dalšími bezpečnostními prvky, např. čidly proti srážce s chodcem, bezpečnostními kamerami, parkovacími asistenty, atd. Bude se zvyšovat zastoupení vozidel na alternativní pohon. Evropská komise představila, např. Návrh směrnice o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva. Ten je předkládán za účelem zajistit vytváření infrastruktury pro alternativní paliva a zavedení společných technických specifikací pro tuto infrastrukturu v EU. V oblasti mezinárodního obchodu se státy budou snažit uzavírat Dohody o volném obchodu, např. EU s USA, Indií a Japonskem a USA s Japonskem pro zlepšení podmínek vzájemného obchodu a odbourávání tarifních a netarifních bariér. Další významnou oblastí je harmonizace norem souvisejících s provozem motorových vozidel, kde pokračují jednání zejména v Ženevě. Zde je kladen důraz na sjednocování a mezinárodní platnost jednotlivých norem a s tím i jejich uznávání. Růst prodejů a výroby motorových vozidel bude realizován zejména v zemích, jako je Čína, Indie, Rusko, Brazílie, Malajsie, Thajsko. Celosvětový prodej automobilů do roku 2020 se pravděpodobně zvýší na více než 100 milionů vozů ročně. Odborníci se shodují, že úroveň prodejů v Evropě by se mohla na předkrizovou hodnotu, tedy nějakých 16 milionů aut, vrátit do roku

213 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení 19. CZ-NACE 30 - VÝROBA OSTATNÍCH DOPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ A ZAŘÍZENÍ 19.1 Charakteristika oddílu Oddíl ostatní dopravní prostředky a zařízení je charakteristické širokou nabídkou dopravních prostředků. Skladbou výrobního sortimentu patří oddíl mezi převážně proexportní a zároveň zajišťuje i značnou měrou dopravní prostředky pro tuzemsko. Jedná se o oddíl s bohatou historií. V roce 2012 se například oslavilo: 195 let od prezentace parního kolesového člunu Josefem Božkem ve Stromovce, před 185 lety si nechal patentovat lodní šroub Josef Ressel, 160 let od založení továrny na výrobu železničních vagónů na Smíchově Františkem Ringhofferem II. (pozdější ČKD Tatra Smíchov), 150 let od založení železničních dílen společnosti České západní dráhy v Plzni (MOVO spol. s r.o.), 140 let od vzniku Zařízení strojní služby pro údržbu železničních vozů (od roku 1992 Krnovské opravny a strojírny s.r.o.), 130 let od zahájení výroby železničních vagónů v podniku Tatra Kopřivnice, 115 let výroby klikových hřídelů pro lodní motory ve Vítkovicích, 115 let od zavedení tramvajové dopravy v Liberci, 90 let od vzniku Československé plavební společnosti labská, 60 let od položení základního kamene ke stavbě závodu ČSD dílen (nyní Pars nova a.s.), 60 let od vzniku společnosti Jihlavan, a.s. (výrobce hydraulických přístrojů, komponentů a systémů pro letectví), 60 let od založení společnosti MESIT (vlastní vývoj a výroba leteckých přístrojů), 55 let od vzniku podniku Mechanizace traťového hospodářství Praha, 45 let od zahájení výroby v ČKD Kutná Hora, a.s., 20 let od založení firmy ATEC, v.o.s. (výrobce ultralehkých letadel), AMiT, spol. s r.o. (výrobce kamerových a audio systémů a elektroniky kolejových vozidel), 15 let od vzniku společnosti Honeywell Aerospace Olomouc s.r.o. a OM PROTIVÍN, a.s., 10 let od vzniku AEROSPOOL CZ, spol. s r.o.. Výrobce Pars Nova letos představil prototyp modernizovaného osobního vagonu určeného pro České dráhy. Vyhledavač dopravního spojení IDOS zvítězil mezi 12 projekty v soutěži Evropské komise o nejlepší multimodální plánovač cest. Proběhla prezentační jízda jednopodlažní jednotky řady 650 Regio- Panter z produkce společností ŠKODA. Praha se stala centrem satelitní navigace v Evropě, sídlem ústředí evropské kosmické agentury pro program Galileo. Klasifikace ekonomických činností člení oddíl CZ-NACE 30 do následujících skupin: 30.1 Stavba lodí a člunů; 30.2 Výroba železničních lokomotiv a vozového parku; 30.3 Výroba letadel a jejich motorů, kosmických lodí a souvisejících zařízení; 30.4 Výroba vojenských bojových vozidel (údaje nejsou zveřejňovány); 30.9 Výroba dopravních prostředků a zařízení jinde nezařazených. Významnými podniky v rámci CZ-NACE 30.1 jsou firma Barkmet a.s. (stavba nákladních a rekreačních lodí hlavně pro evropské klienty) a NOVA České Loděnice, a.s. (stavba a opravy lodí). Oddíl CZ-NACE 30.2 je reprezentován firmami Škoda Transportation a.s., Škoda vagonka a.s., Bonatrans Group a.s., LEGIOS a.s., CZ LOKO, a.s., Bombardier Transportation Czech Republic, a.s., IFE-CR, a.s. (výrobce dveří pro kolejová vozidla) aj. Ve skupině CZ-NACE 30.3 největšími firmami jsou Aero Vodochody Aerospace a.s., Honeywell Aerospace Olomouc s.r.o., LETOV LETECKÁ VÝROBA s.r.o., Evektor, spol. s r.o. a Evektor?Aerotechnik a.s., Aircraft Industries, a.s. Za výrobce ultralehkých letadel UL (ultralightů) a lehkých sportovních letadel LSA (Light Sport Aircraft) je, kromě firmy Evektor, spol s r.o., nutné uvést firmy, jako jsou ATEC, v.o.s., Aerospool CZ, spol. s r.o., AirLony, KUBÍČEK AIRCRAFT s.r.o., BRM AERO s.r.o. a, A2 CZ, s.r.o. a Czech Sport Aircraft a.s. V rámci skupiny CZ-NACE 30.9 se musíme zmínit o firmách Shimano Czech Republic, s.r.o., Bike Fun International s.r.o., BPS Bicycle Industrial s.r.o. (všichni tři jsou výrobci jízdních kol a komponentů) a OM PROTIVÍN, a.s. (výroba a prodej ozubených kol převážně pro motocyklový průmysl). Dále jsou známé např. JAWA MOTO spol. s r.o. (výrobce silničních či terénních motocyklů), D-ANA s.r.o. - JRM Divišov 213

214 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU (bývalá JAWA Divišov, a.s.), výrobce plochodrážních motocyklů, či firma Blata, s.r.o. (výrobce malých motocyklů - minibiků, motocyklů, motorových koloběžek a čtyřkolek) ,2 % ,2 % ,2 % ,4 % 30.1 Stavba lodí a člunů 30.2 Výroba železničních lokomotiv a vozového parku 30.3 Výroba letadel a jejich motorů, kosmických lodí a souvisejících zařízení 30.9 Výroba dopravních prostředků a zařízení jinde nezařazených Pozn: údaje v běžných cenách Graf 19.1 Podíly skupin CZ-NACE 30 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2012 Celkem v daném oddílu zpracovatelského průmyslu v roce 2012 působilo 578 firem (o 37 firem více než v roce předchozím), které realizovaly tržby za téměř 50 mld. Kč. Jak je patrné z grafu 19.1, nejvýznamnější skupinou i v roce 2012 nadále zůstává CZ-NACE 30.2 Výroba železničních lokomotiv a vozového parku, jejíž podíl na tržbách oddílu překročil 61 %. V porovnání s předchozím rokem se ale tento podíl snížil více než o 6 %. Oproti roku 2011 však vzrostla váha skupin: CZ- NACE 30.3 Výroba letadel a jejich motorů, kosmických lodí a souvisejících zařízení, a 30.9 Výroba dopravních prostředků a zařízení jinde nezařazených. Podíl na tržbách oddílu skupiny CZ-NACE 30.1 Výroba lodí a člunů zůstal v porovnání s rokem 2011 skoro stejný Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Oddíl ostatních dopravních prostředků má v rámci zpracovatelského průmyslu minoritní postavení. Jeho podíl na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu za rok 2012 činil 1,4 %, podíl na účetní přidané hodnotě dosahoval 2,1 %. Podíl oddílu na celkové zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu, přestože dlouhodobě narůstá, nedosahuje 2 %. Také z hlediska exportu patří mezi minoritní oddíly. Do žebříčku CZECH TOP 100 za rok 2012 se dostala pouze jedna společnost, a to ŠKODA TRANSPORTATION s.r.o., která se umístila na 37. příčce s hodnotou tržeb přesahující 15 mld. Kč Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj V posledních letech vlivem celkové hospodářské recese dochází v tomto výrobním oddíle ke stagnaci cen výrobců, pouze v oblasti výroby dopravních prostředků jinde neuvedených (motocykly, kola aj.) je patrný velmi slabý růst, pohybující se v průměru kolem 1 %. Vzhledem k tomu, že většina tržeb je inkasována v eurech nebo amerických dolarech, je hodnota tohoto ukazatele ovlivňována měnovým kurzem. 214