Chov hospodářských zvířat v Plzeňském kraji v roce 2014

Transkript

1 Chov hospodářských zvířat v Plzeňském kraji v roce 2014 K činil stav drůbeže v Plzeňském kraji ks, což znamená zásadní meziroční nárůst o 34,1 %. Plzeňský kraj se nacházel na třetím místě v počtu chované drůbeže v porovnání krajů ČR. K výrazné početní změně od roku 2013 došlo zejména v případě produkce jatečné drůbeže (o 31,5 %), což je druhý největší meziroční růst v mezikrajském srovnání. Stejně jako v případě drůbeže došlo také k meziročnímu navýšení stavu skotu o 5,5 % a stavu prasat o 2,5 %. Chov skotu Soupis stavu skotu ke konci 2. pololetí roku 2014 ukázal, že jeho počet dosáhl v Plzeňském kraji hodnoty kusů, což je třetí nejvyšší hodnota v rámci ČR po Vysočině a Jihočeském kraji. V porovnání s rokem 2013 byl zaznamenán početní nárůst o kusů. Růst se týkal zejména věkové kategorie skotu od 8 měsíců do 1 roku (o 13,4 %). Z celkového počtu stavu skotu tvořily 41,7 % krávy, jejichž počet se dlouhodobě zvyšuje. Za poslední rok se jejich stav navýšil o kusů a počet krav se tak vyšplhal na ks. Krávy chované v Plzeňském kraji představovaly 12,1 % všech krav chovaných v České republice. Z hlediska výroby mléka patřilo Plzeňskému kraji s ročním objemem tis. litrů v roce 2014 čtvrté místo mezi kraji s největší produkcí. Při mezikrajském srovnání dosahoval nejvyššího objemu výroby mléka Kraj Vysočina ( tis. litrů 17,6 % z celkové výroby v ČR), kde se nacházelo nejpočetnější stádo dojného skotu. Naopak nejnižší výsledky výroby mléka byly patrné v Karlovarském a Ústeckém kraji, kde se hodnoty pohybovaly v rozmezí až tis. litrů. Z vývoje v Plzeňském kraji je zřejmé, že produkce mléka od roku 2010 pravidelně narůstá (až na výjimku v roce 2013 pokles o tis. litrů). K nejvýraznějšímu navýšení výroby mléka došlo mezi lety 2011 a 2012, a to o tis. litrů. Značný přírůstek výroby je patrný také mezi lety 2013 a 2014, kdy se hodnota výroby mléka navýšila o tis. litrů, což představuje meziroční nárůst o 4,1 %. 1

2 V Plzeňském kraji byla zaznamenána průměrná denní dojivost 20,8 l, což je pátá nejnižší hodnota v mezikrajském srovnání. Za celý rok 2014 se jednalo o dojivost 7 588,6 l, která je o 255,6 l vyšší než zjištěná hodnota v roce Vysoce nadprůměrná dojivost byla mapována ve Zlínském kraji, kde dosahovala hodnot 22,6 l za den a 8 245,9 l za rok Chovatelé skotu v Plzeňském kraji v roce 2014 prodali tis. litrů mléka, což je o tis. litrů více (tj. o 4,2 %) než v roce Na celkovém prodeji mléka v České republice se kraj podílel 10,6 %, největší podíl byl monitorován v Kraji Vysočina, který tvořil 17,7 % celkové distribuce mléka. Tržnost mléka dosáhla v Plzeňském kraji 96,3 % a mírně se oproti předchozímu roku zvýšila. Tato skutečnost souvisí mimo jiné se zlepšujícím se stavem dojíren, ale také s lepší péčí o zdravotní stav dojených krav. Plzeňský kraj se nacházel na třetím místě v počtu narozených telat s hodnotou kusů, na prvním se umístila Vysočina ( tis. ks) následována Jihočeským krajem ( tis. ks). Počet narozených telat vzrostl v Plzeňském kraji v porovnání s rokem 2013 o 7,7 % (o ks), což je třetí nejvyšší zaznamenaný procentuální nárůst v mezikrajském srovnání. Na celkovém počtu narozených telat v ČR se kraj podílel 12,0 %. Na 100 krav v kraji připadlo 96,3 kusů telat, což je o 1,9 kusů více než ve stejném období předešlého roku a o 0,1 kusů méně, než činila průměrná hodnota ČR. V průběhu roku 2014 uhynulo do 3 měsíců věku v kraji kusů telat, což znamená hodnotu o 16,3 % nižší, než byla mapována v roce Počet uhynulých telat tak představuje 5,6 % z telat narozených. Ve sledovaném období bylo v Plzeňském kraji odchováno o 9,6 % telat více než v průběhu roku 2013 a jejich počet tak činil kusů. V přepočtu na 100 krav se jednalo o hodnotu 90,9 kusů odchovaných telat. 2

3 Z hlediska prodeje jatečného skotu se kraj s hodnotou prodaných kusů nacházel na třetím místě v mezikrajském srovnání a na celorepublikové distribuci se podílel z 12,4 %. V kategorii prodaných kusů jatečného skotu byl v kraji patrný výrazný meziroční nárůst o 7,2 %. V přepočtu na tuny živé hmotnosti se jednalo o hodnotu v roce Chov prasat Stav prasat se v Plzeňském kraji meziročně navýšil o 2,5 %, tj. o kusů, čímž dosáhl hodnoty kusů a na celkovém počtu prasat v ČR se podílel 7,3 %. Nárůst byl zřejmý zejména u prasat na výkrm, která tvoří 37,2 % ze struktury chovu a dále se dělí na základě váhových kategorií. Největší růst byl zaznamenán ve váhové kategorii 80 až 110 kg živé hmotnosti, ve které došlo k navýšení počtu o 13,3 % (o ks). Nárůst byl naopak kompenzován poklesem v nejvyšší váhové kategorii nad 110 kg živé hmotnosti, kde stavy klesly o 21,2 %. K nárůstu došlo i v případě selat z počtu ks v roce 2013 na stav zjištěný k Chovná prasata představovala v roce 2014 v kraji pouze 9,5 % z celkového stavu a na rozdíl od prasat na výkrm se jejich stav meziročně snížil o 6,5 %. Z hlediska struktury chovná prasata z více než 70 % tvořily prasnice, jejichž počet meziročně klesl o 236 ks, tj. o 2,8 %. Ještě větší pokles zaznamenaly prasničky, a to o 16,2 %. Naopak nárůst byl v této kategorie zjištěn u kanců a činil 9,2 %. V roce 2014 se v Plzeňském kraji narodilo selat, což je o ks více než v předchozím roce. Vlivem poklesu podílu uhynulých z počtu narozených selat o 0,8 procentního bodu došlo také k nárůstu počtu odchovaných selat o více než 18 tis. ks (o 8,1 %). Na celkovém objemu produkce jatečných prasat v ČR se Plzeňský kraj s hodnotou tun živé hmotnosti podílí 6,9 % a řadí se tak na šesté místo v mezikrajském srovnání výroby. Mezi největší producenty patří Středočeský kraj s Hl. městem Prahou (dohromady t ž. hm.) a Kraj Vysočina ( t ž. hm.). 3

4 Chov drůbeže K činil stav drůbeže v Plzeňském kraji ks, což znamená zásadní meziroční nárůst o 34,1 %. Plzeňský kraj se nacházel na třetím místě v počtu chované drůbeže v porovnání krajů ČR, a to za Středočeským krajem (vč. Hl. města Prahy), kde se nachází 22,3 % z celorepublikového chovu, a za Jihomoravským krajem. Z celkového stavu drůbeže v Plzeňském kraji představovaly 28,4 % nosnice a jejich počet meziročně narostl o 23,4 % (tj. o ks). Tyto nosnice celkem v průběhu roku 2014 snesly tis. ks konzumních vajec, což představuje průměrně 310,9 ks na jednu nosnici, a jedná se tak o třetí největší celkovou snášku vajec v mezikrajském porovnání. Meziročně snáška vajec v kraji zaznamenala nárůst o 6,5 %, průměrná snáška na jednu nosnici však klesla o 5,5 ks. V Plzeňském kraji se v roce 2014 vyrobilo tun živé hmotnosti jatečné drůbeže, což představuje podíl 10,9 % na celkové produkci ČR. Jedná se tak o čtvrtý největší objem výroby mezi kraji ČR po Pardubickém, Jihomoravském a Středočeském kraji (vč. Hl. města Prahy). Od roku 2013 se produkce jatečné drůbeže v kraji zvýšila dokonce o 31,5 %, což je druhé největší meziroční navýšení v porovnání krajů ČR. 4

5 Více informací naleznete v publikacích: Výsledky chovu skotu: Výsledky chovu prasat: Výsledky chovu drůbeže: 5