SAKRÁLNÍ KRAJINA ČESKÉHO VENKOVA

Transkript

1 Kamila Klingorová katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova v Praze kamila.klingorova@natur.cuni.cz SAKRÁLNÍ KRAJINA ČESKÉHO VENKOVA k

2 Náboženské symboly jako součást kulturní krajiny českého venkova Sakrální objekty formují venkovskou krajinu, utvářejí její genius loci Dokumentují historický, kulturní vývoj venkova (osídlení, cesty atd.) Barokní sakralizace kulturní krajiny venkova v 18. a 19. st. Dodnes poměrně hustá síť sakrálních objektů a náboženských symbolů Na jakých faktorech závisí rozdíly ve stavu, stáří a významu sakrálních objektů? Jak se náboženství projevuje v typově rozdílných venkovských regionech?

3 Terénní výzkum náboženské krajiny 10 modelových území Vybrané venkovské mikroregiony Straňansko Pyšelsko Manětínsko Prášily Podještědsko

4 Vzhled sakrálních objektů Venkovská specifika: Drobné sakrální objekty podél starých i současných cest, křižovatky, administrativní hranice, u hřbitovů, na místech, kde se stala nehoda Dominantní kostely v obcích s kulturním a společenským významem, projev patriotismu

5 Vzhled sakrálních objektů

6 Faktory vývoje sakrální krajiny Míra religiozity Vlastnictví sakrálních objektů Velikost obce Vzdálenost objektu od centra Vztah samosprávy a církve Přeshraniční spolupráce Lidský faktor (osobnost faráře, představitelů obce) Aktivita obyvatel (spolky a sdružení, sousedské vztahy, místní řemeslníci a mecenáši)

7 Stav sakrálních objektů

8 Proměny v náboženské krajině po roce 1989: Re-sakralizace krajiny Obnova sakrálních objektů Zdánlivě v rozporu se sekularizací společnosti, ale motivace je spíše kulturněhistorická či ekonomická Stáří sakrálních objektů

9 Motivy pro obnovu sakrálních objektů Náboženské obce s vysokou religiozitou a úzkou provázaností mezi církví a obcí aktivita církví (Straňansko, Pyšelsko) Kulturně-historické pohraničí, v rámci přeshraniční spolupráce, finanční prostředky od původních obyvatel, z fondů a nadací aktivita obyvatel (Prášily, Podještědsko) Kulturně-ekonomické obce, které usilují o zlepšení image, kvality bydlení a životního prostředí a o zvýšení atraktivity obce pro turisty aktivita obcí (Manětínsko) Chybějící motivy nově příchozí obyvatelé do vysídlených pohraničních regionů a suburbánních oblastí, objekty vzdálené od centra obce

10 Nadprůměrně religiózní venkovské oblasti Náboženství jako běžná, přirozená součást života všech obyvatel, nejen věřících Církev se vysokou měrou podílí na lokálním kulturním dění celé komunity Sakrální objekty ve velmi dobrém fyzickém stavu a to i objekty, které mají periferní polohu (ve volné krajině) Rekonstrukce jsou často prováděny za pomoci místních obyvatel, jak finanční, tak manuální, řemeslné Sakrální objekty jsou aktivně využívané (udržované a zdobené včetně jejich okolí) Sakrální objekty jsou zakořeněné v myslích obyvatel - stávají se z nich orientační body a místní názvy Obyvatelé vnímají sakrální objekty nejen jako stavby, ale také jako přímou součást místní historie a kultury Straňansko

11 Straňansko Strání, Korytná a Horní Němčí 56 % věřících (ŘKC) V Bílých Karpatech na hranicích se Slovenskem Historická oblast moravského Slovácka Tradiční lidová kultura Náboženství hraje velmi významnou roli v každodenním životě obyvatel Náboženské tradice a svátky Drobné, dobře udržované a žité sakrální objekty Pozitivní faktory vývoje: Vysoká míra religiozity Provázanost obce a církve Lidský faktor výrazná osobnost faráře Aktivita obyvatel Negativní faktory: (ekonomická situace)

12 Pyšelsko Pyšely, Čtyřkoly, Kunice, Lštění, Mirošovice, Nespeky, Pětihosty, Řehenice, Senohraby a Velké Popovice 17 % věřících (60 % ŘKC, 20 % evangelikální církve Křesťanské sbory) Mikroregion spadající do metropolitního území Prahy se suburbánními projevy Výrazná imigrace věřících evangelikálního/protestantského typu nové sakrální objekty (kaple, zvonice) Pozitivní faktory vývoje: Aktivita obyvatel a církví (Vzdálenost od Prahy) Negativní faktory: Míra religiozity

13 Manětínsko Manětín a Nečtiny 15 % věřících (87 % ŘKC) Vysídlení německého obyvatelstva Nevýrazná role náboženství v životě obyvatel Sakrální stavby jsou důležité pro cestovní ruch Kraj barokních soch Problematický vztah obyvatel k náboženské krajině, přesto zájem o obnovu sakrálních památek (podpora města) Pozitivní faktory vývoje: Vlastnictví sakrálních objektů Velikost obce Negativní faktory: Míra religiozity Aktivita obyvatel

14 Prášily (Šumava) Prášily 150 obyvatel, 15 % věřících (93 % ŘKC) Vysídlení německého obyvatelstva Zaniklé obce (Hůrka) Vojenský újezd 1952 Zóny Národního parku Převažují drobné sakrální objekty (křížky malého rozměru), chybí kostel Špatná dostupnost sakrálních objektů Pozitivní faktory vývoje: Přeshraniční spolupráce Negativní faktory: Odlehlost objektů (Historický vývoj)

15 Podještědsko Jablonné v Podještědí, Velký Valtinov, Kunratice u Cvikova, Mařenice, Mařeničky a Krompach Lužické hory 10 % věřících (54 % ŘKC, 35 % jiné) Vysídlení německého obyvatelstva Tradice Svaté Zdislavy cestovní ruch Slabá vazba obyvatel k (náboženské) krajině Rekonstrukce sakrální památek původní obyvatelé, spolky Pozitivní faktory vývoje: Přeshraniční spolupráce Aktivita obyvatel (cestovní ruch) Negativní faktory Míra religiozity Lidský faktor (historický vývoj)

16 Závěrem Stav, vzhled a význam sakrálních objektů reflektuje historický vývoj a míru religiozity obyvatel mikroregionů Další významné faktory: cestovní ruch, ekonomická situace Zvláště v nadprůměrně religiózních oblastech náboženství výrazně formuje venkovskou identitu a) vysídlené venkovské oblasti v pohraničí s nízkou religiozitou a zároveň i religiózní, resp. regionální identitou - vysoký podíl reliktních a nerekonstruovaných objektů - kulturní motivy pro obnovu objektů po roce 1989 (Podještědsko, český venkov) b) venkovské oblasti s průměrnou mírou religiozity i stability osídlení, sakrální objekty jsou převážně v dobrém stavu - motivy ekonomické, cestovní ruch (Manětínsko, český venkov) c) venkovské oblasti v suburbanizačních zónách, kde hojně dochází k rekonstrukci sakrálních objektů (Pyšelsko, suburbanizační venkov) d) venkovské oblasti s vysokou mírou religiozity a stabilním obyvatelstvem, kde dochází ke stabilnímu rozvoji náboženské krajiny náboženské motivy (Straňansko, moravský venkov)

17 Kamila Klingorová katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova v Praze kamila.klingorova@natur.cuni.cz Děkuji Vám za pozornost k